11 C 5/2016

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Kohoutkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupené advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o žalobě na nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene

I. Nahrazuje se projev vůle žalované s uzavřením následující smlouvy o zřízení věcného břemene číslo [anonymizováno] [číslo], jejíž součástí je geometrický plán [číslo]: <i>[Následuje text smlouvy o zřízení věcného břemene včetně geometrického plánu] [anonymizována dvě slova]</i>

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 6 742 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala nahrazení projevu vůle žalované s uzavřením smlouvy o zřízení věcného břemene specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Žádala tak s odůvodněním, že se strany ve smlouvě o smlouvě budoucí ze dne [datum] dohodly na zřízení práva odpovídajícímu věcnému břemeni a ačkoliv byly splněny veškeré podmínky smlouvy o smlouvě budoucí, žalovaná následně smlouvu o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni odmítla podepsat, přičemž pro to neměla žádné relevantní důvody. Žalovaná ani neprotestovala proti realizaci samotné stavby, která na jejích pozemcích stojí. Jedná se o pozemek parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] pro [územní celek] a okres [okres]. Žalobkyně celé řízení považuje za zbytečné, neboť nemůže provozovat zařízení bez zřízení věcného břemene, ačkoliv jí to ukládá zákon. Žalobkyně marně upozorňovala žalovanou, že předmětné energetické zařízení je stavbou ve veřejném zájmu, jež vyplývá ze zákona, konkrétně z § 2 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., a žalobkyně je povinna s vlastníky dotčených nemovitostí sjednat věcné břemeno. I kdyby soud žalobu zamítl, pro což není žádný relevantní důvod, došlo by ke vzniku věcného břemene vyvlastněním dle § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala a namítala jednak, že nebyl dodržen časový limit dle smlouvy o smlouvě budoucí, který byl 12 měsíců od převzetí stavby, což se dle žalované mělo stát dnem [datum] a nikoliv [datum] a dále, že cena věcného břemene v článku IV. smlouvy o smlouvě budoucí ve výši 1 500 Kč bez DPH nebyla ze strany žalobkyně uhrazena. Žalovaná dále namítala, že smlouva o smlouvě budoucí je absolutně neplatná z důvodu, že v záhlaví smlouvy je uvedeno, že na základě plné moci je zastoupena [společností XX] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], za níž jednají dva pověření zaměstnanci na základě plné moci ze dne [datum] pan [jméno] [příjmení], senior technik rozvoje a výstavby, a pan [příjmení] [příjmení], technik výstavby a obnovy DS, avšak v podpisové doložce smlouvy je na místě [jméno] [příjmení] uvedeno„ [anonymizováno]. [příjmení]“, aniž by bylo prokázáno, že osoba jménem [příjmení] byla jakkoliv oprávněna uvedenou smlouvu podepsat a za žalobkyni jednat. Žalovaná rovněž poukazovala na skutečnost, že při jednání s žalobkyní nebyly hmotněprávní plné moci pana [příjmení] a [příjmení] předloženy. Nakonec žalovaná namítala, že předmět smlouvy ve smlouvě budoucí v článku III. nebyl dostatečně specifikován a nebylo jasné jeho umístění - v jaké hloubce budou kabely ležet a z tohoto hlediska tedy smlouva o smlouvě budoucí nebyla dostatečně přesná a určitá. Při porovnání textu smlouvy o smlouvě budoucí a samotné smlouvy, jíž má být zřízeno věcné břemeno, pak má za to, že v případě smlouvy o zřízení věcného břemene vyplývá nepřípustné rozšíření a rozdílnost věcného obsahu oproti smlouvě o smlouvě budoucí, když je tu uváděna dále možnost provádět úpravu, obnovu, výměnu a modernizaci distribuční soustavy a potřebného obslužného zařízení.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy [číslo] o budoucí smlouvě o zřízení práva odpovídající věcnému břemenu ze dne [datum] (dále jen“ smlouva o smlouvě budoucí”) vyplynulo, že se strany dohodly na zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni, konkrétně v úvodním ustanovení strana žalovaná, jako budoucí povinný prohlásila, že je vlastníkem nemovitosti pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] a dále, že v souladu se záměrem budoucího oprávněného, tj. žalobkyně, realizovat stavbu zařízení distribuční soustavy s názvem [anonymizováno 5 slov] na zatížené nemovitosti. Bylo uvedeno, že se rovněž jedná o síť technického vybavení, která je zřizována a provozována ve veřejném zájmu dle § 2 odst. 2a energetického zákona. Předmět smlouvy byl vymezen tak, že byl sjednán závazek obou stran nejpozději do 12 měsíců od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby budoucím oprávněním od jejího zhotovitele, uzavřít smlouvu o zřízení práva odpovídající věcnému břemeni s tím, že bude budoucímu oprávněnému formou věcného břemene umožněno budoucím povinným zřídit právo umožňující využití zatížené nemovitosti pro účely zřízení a provozování zařízení distribuční soustavy spočívající v umístění kabel [anonymizováno 5 slov] (dále jen„ energetické zařízení“) do a na části zatížené nemovitosti v souladu s ustanovením § 25 energetického zákona. Průběh a rozsah věcného břemene měl být vymezen v geometrickém plánu, který se posléze měl stát nedílnou součástí smlouvy o zřízení práva odpovídající věcnému břemenu. Dle článku IV. bylo věcné břemeno zřízeno úplatně za jednorázovou úplatu v celkové výši 1 500 Kč bez DPH s termínem splatnosti minimálně 21 dnů vystavené budoucím povinným do 30ti dnů od doručení smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu z příslušného katastrálního pracoviště katastrálního úřadu, tj. po provedení zápisu práva do katastru nemovitostí. Jako budoucí oprávněný byla v záhlaví této smlouvy označena [osobní údaje žalobkyně], zastoupená na základě plné moci ze dne [datum] [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], jednající na základě plné moci ze dne [datum] dvěma pověřenými zaměstnanci [jméno] [příjmení], senior technikem rozvoje a výstavby a [jméno] [příjmení], technikem výstavby a obnovy DS s tím, že za budoucího oprávněného podepsal dne [datum] smlouvu [jméno] [příjmení], senior technik rozvoje a výstavby a na místě pana [jméno] [příjmení], technik výstavby a obnovy DS, bylo uvedeno vz. [příjmení].

4. Oprávnění zastupovat společnost a jednat za ni pro osoby pana [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení] vyplynula z plné moci ze dne [datum], která byla platná do [datum], a kterou [právnická osoba] [právnická osoba], za niž jednal pan [jméno] [jméno] [příjmení], jednatel a pan [jméno] [příjmení], jednatel (podpisy obou byly úředně ověřeny), zmocnila všechny osoby uvedené v příloze k zastupování, a to tak, že každý ze zmocněnců, tedy i pan [jméno] [příjmení], byl samostatně oprávněn k zastupování a veškerým právním úkonům souvisejícím s uvedenými oblastmi působnosti, kterými byly rozvoj, údržba, opravy a obsluha distribuční sítě, investiční výstavba a obnova distribuční sítě, zajištění připojení k distribuční soustavě vč. přeložek zařízení a údržba procesu zpracování dat. Dle této plné moci každý ze zmocněnců byl oprávněn samostatně za [právnická osoba] [právnická osoba] podávat a podepisovat veškeré návrhy a podání či jiné jednostranné úkony, dále přijímat a zasílat korespondenci, sjednávat, uzavírat a podepisovat veškeré smlouvy a dohody a jiné dvoustranné či vícestranné úkony s výjimkou smluv o převodu nemovitostí (mimo jiné). Jak vyplynulo z plné moci předložené v úředně ověřené kopii, plná moc stejného obsahu byla osobám uvedených v příloze plné moci (v seznamu pracovníků) udělována opakovaně, stalo se tak také dále na základě plné moci ze dne [datum], která byla platná do [datum] a kterou [právnická osoba] [právnická osoba], za níž jednal pan [jméno] [příjmení], prokurista a pan [jméno] [jméno] [příjmení], jednatel, zmocnili osoby uvedené v příloze k zastupování a veškerým právním úkonů souvisejících s již uvedenými oblastmi působnosti. Opakovaně byli v přílohách uvedeny mimo jiné osoby pana [jméno] [příjmení], pana [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení]. Opět byl každý z osob uvedených v příloze oprávněn za společnost jednat samostatně. Podpisy jednajících osob pana [příjmení] a [jméno] [příjmení] byly opět úředně ověřeny a pokud soud zkoumal platnost smlouvy o smlouvě budoucí, považoval za nutné z úřední povinnosti provést důkaz též úplným výpisem z obchodního rejstříku, kterým provedl kontrolu, zda osoby jednající za [anonymizováno] [právnická osoba] a udělující tedy plnou moc pověřeným zaměstnancům, byly oprávněny v té době za [právnická osoba] [právnická osoba] jednat. Úplný výpis z obchodního rejstříku pro rok 2011 až 2012 tyto skutečnosti potvrdil, přičemž v té době jménem společnosti mohli jednat navenek vždy alespoň dva jednatelé společně, kterým i v letech 2011 až 2012 (mimo jiné roky) byli jak pan [jméno] [příjmení], tak pan [jméno] [jméno] [příjmení] Pan [příjmení] [příjmení] byl prokuristou od [datum] do [datum], přičemž v roce 2011 byl každý z prokuristů oprávněn k zastupování společnosti a podepisování za společnost samostatně. Takže pokud jde i o plnou moc ze dne [datum], bylo v tomto směru vše v souladu s údaji obsaženými v obchodním rejstříku. Soud z úřední povinnosti provedl též důkaz úplným výpisem z obchodního rejstříku [právnická osoba] [právnická osoba] k datu [datum], ze kdy pochází plná moc, kterou udělila [právnická osoba] [právnická osoba] jako zmocnitel [právnická osoba] [právnická osoba] jako zmocněnci k zastupování, mimo jiné, při uzavírání a podpisu smluv týkajících se zřízení či zrušení práva odpovídajícího věcnému břemeni. Tato plná moc platila až do odvolání, přičemž za [anonymizováno] [právnická osoba] společnost zastupovali [anonymizováno] [jméno] [jméno] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a jejich podpisy na plné moci byly úředně ověřeny. Již zmíněný úplný výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba] [právnická osoba] potvrdil, že v červenci 2008 byli členy představenstva [anonymizováno] [jméno] [jméno] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], přičemž jménem společnosti mohli jednat navenek vždy alespoň dva členové představenstva společně. V tomto směru tedy i tato plná moc odpovídala podmínkám stanovených v obchodním rejstříku.

5. Smlouva o smlouvě budoucí obsahuje závazek účastníků uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene ve lhůtě 12 měsíců od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby. Jak vyplynulo z dokazování, konkrétně ze zápisu o předání a převzetí budovy nebo stavby nebo její dokončené části z [datum], k ukončení přejímacího řízení došlo [datum], a lhůta jednoho roku k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene tedy končila [datum]. Od [datum] počala účastníkům běžet lhůta podle § 50a) odst. 2 o. z. v trvání jednoho roku, po kterou se lze domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím. Tato lhůta končila k [datum], přičemž žaloba byla podána u soudu [datum], tedy včas. Námitka žalované strany, že časový limit nebyl ze strany žalobkyně dodržen tedy neobstojí a případné okolnosti zániku závazku, pro který by uzavření smlouvy nebylo možno spravedlivě požadovat, nebyly tvrzeny ani jinak nebyly jinak zjištěny. Stejně tak je lichá námitka žalované o tom, že nebyla uhrazena cena věcného břemene, neboť ta je článkem IV odst. 3 vázána na 30 denní fakturační lhůtu s minimálně 21 denní lhůtou splatnosti, která bude vystavena poté, kdy bude proveden zápis vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Požadavek žalované na úhradu hodnoty věcného břemene je tedy předčasný. Soud tedy konstatuje, že podmínky a lhůty sjednané ve smlouvě o smlouvě budoucí byly ze strany žalobkyně dodrženy.

6. Pokud se týká zkoumání určitosti předmětu ve smlouvě o smlouvě budoucí (žalovaná namítala neurčitost) a dále tvrzení žalované o tom, že je nepřípustně rozšířen předmět ve smlouvě o zřízení věcného břemene nad rámec smlouvy o smlouvě budoucí, soud k tomuto zjistil, že ve smlouvě o smlouvě budoucí v úvodním ustanovení je označen cíl jednání, tj. realizace stavby zařízení distribuční soustavy s názvem„ [anonymizace], [anonymizována čtyři slova]“ s tím, že se jedná o síť technického vybavení, která je zřizována a provozována ve veřejném zájmu (§ 2 odst. 2a energetického zákona) a předmět smlouvy obsahuje závazek formou věcného břemene umožnit zřídit právo umožňující využití zatížené nemovitosti pro účely zřízení a provozování zařízení distribuční soustavy spočívající v umístění [anonymizace] [anonymizováno 5 slov] (tj. energetického zařízení) do a na části zatížené nemovitosti v souladu s ust. § 25 energetického zákona. Průběh a rozsah věcného břemene měl být vymezen v geometrickém plánu, který se stane nedílnou součástí smlouvy o zřízení práva odpovídající vědnému břemenu. Soud v této části hodnotil smlouvu o smlouvě budoucí jako dostatečně určitou, neboť bylo nepochybně vymezeno, co má být předmětem budoucí smlouvy a za dané situace nebylo ani možno jej označit určitěji. Pokud v čl. II bodě 3. 3. smlouvy o zřízení věcného břemene je uvedeno, že oprávněný je vlastníkem a provozovatelem distribuční soustavy – stavby realizované pod názvem„ [anonymizace], [anonymizována čtyři slova]“ (dále jen„ distribuční soustava“) a že se smluvní strany za účelem umístění distribuční soustavy – [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] na pozemku (tj. parc. [číslo] v k. ú. [obec]) a za účelem jejího provozování dohodly na zřízení věcného břemene, jehož obsahem je právo oprávněné zřídit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu na předmětném pozemku, a že věcné břemeno zahrnuje též právo oprávněné provádět na distribuční soustavě úpravy za účelem její obnovy, výměny, modernizace nebo zlepšení její výkonnosti, včetně jejího odstranění, nejedná se dle názoru soudu o nepřípustné rozšíření předmětu věcného břemene, jež byl vymezen ve smlouvě o budoucí smlouvě, ale pouze o konkretizaci toho, co je zahrnuto pod pojmem zřízení a provozování zařízení distribuční soustavy se shodným označením jako ve smlouvě o smlouvě budoucí. Smlouva o zřízení věcného břemene tedy nejde nad rámec smlouvy o budoucí smlouvě, neboť je logické, že pokud je taková distribuční soustava zřízena a provozována, je nutné ji současně mít možnost opravovat a udržovat, modernizovat či v případě nutnosti odstranit. Bylo by totiž absurdní, pokud by například v případě poruchy neměla žalobkyně možnost toto zařízení opravit. V takovém případě by ji totiž fakticky dále nemohla provozovat, a tudíž by ani nebyl naplněn předmět smlouvy (již smlouvy o smlouvě budoucí). Žalobkyně také splnila podmínku smlouvy o smlouvě budoucí v tom směru, že její nedílnou součástí je geometrický plán, ve kterém je rozsah věcného břemene jednoznačně zaměřen a vymezen, a tudíž i tyto námitky žalobkyně se ukázaly jako nedůvodné.

7. Podle § 3028 odst. 2, 3 občanského zákoníku zákona 89/2012 Sb. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

8. S ohledem na tato ustanovení řídí se právní poměry účastníků režimem občanského zákoníku zákona č. 40/1964, o. z.), a to ve znění rozhodném v době vzniku právních vztahů účastníků.

9. Podle § 50a odst. 1 o. z. účastníci se mohou písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu; musí se však přitom dohodnout o jejích podstatných náležitostech.

10. Podle § 50a odst. 2 o. z. nedojde-li do dohodnuté doby k uzavření smlouvy, lze se do jednoho roku domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím. Právo na náhradu škody tím není dotčeno.

11. Podle § 50a odst. 3 o. z. tento závazek zaniká, pokud okolnosti, ze kterých účastníci při vzniku závazku vycházeli, se do té míry změnily, že nelze spravedlivě požadovat, aby smlouva byla uzavřena.

12. Podle § 161 odst. 3 o. s. ř. pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle nahrazují toto prohlášení.

13. Podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) bod 1. zák. č. 458/200 Sb., energetický zákon v platném znění, se pro účely tohoto zákona rozumí v elektroenergetice distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o napětí 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení o napětí 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky včetně elektrických přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.

14. Pokud se týká tvrzení žalované o tom, že smlouva byla podepsána osobami, které neměly oprávnění za žalobkyni jednat, z provedeného dokazování vyplynul opačný závěr, tj. hmotněprávní plná moc ze dne [datum] udělená zaměstnancům [anonymizováno] [právnická osoba] platila do [datum], přičemž smlouva o smlouvě budoucí byla uzavřena v listopadu 2012. Na základě této plné moci byli zmocněnci oprávněni zastupovat zmocnitele každý samostatně, a pokud tedy alespoň jedna z osob uvedených v seznamu, tvořícím přílohu této plné moci, za společnost jednala, byla uvedena v záhlaví předmětné smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení právě odpovídající věcnému břemenu a také tuto smlouvu podepsala, pak je nutné toto právní jednání hodnotit jako platné, neboť z plné moci nevyplývala povinnost jednat alespoň ve dvou. Pokud je tedy v předmětné smlouvě o smlouvě budoucí obsažen údaj ještě o dalším zástupci, jehož podpis nekoresponduje s údajem uvedeným v záhlaví smlouvy, pak soud s ohledem na obsah plné moci dovozuje, že takováto skutečnost nemůže mít na platnost předmětné smlouvy o smlouvě budoucí jakýkoliv vliv. Zjednodušeně řečeno, pan [příjmení] za [právnická osoba] [právnická osoba] smlouvu uzavřel platně a pokud současně s ním smlouvu ještě někdo další podepisoval, je vcelku lhostejné. Povinnost automaticky předkládat při podpisu smlouvy hmotněprávní plné moci nevyplývá z žádného právního předpisu a skutečnost, zda byly plné moci pro zastupování [právnické osoby] [právnická osoba] předloženy či nikoliv, na platnost smlouvy nemůže mít jakýkoliv vliv. Zplnomocnění k jednání udělené na základě plné moci ze dne [datum] bylo učiněno osobami, které byly oprávněny za [právnickou osobu] [právnická osoba] jednat, což potvrdil úplný výpis z obchodního rejstříku pro předmětné období, tj. pro listopad 2012. Osoby oprávněné [právnické osoby] [právnická osoba] na základě této plné moci zastupovat rovněž nevybočily z rámce daného předmětnou plnou mocí. Rovněž bylo v daném řízení prokázáno, že plnou moc, kterou udělila žalobkyně, [anonymizováno] [právnická osoba] na [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne [datum], byla taktéž učiněna osobami oprávněnými za [anonymizováno] [právnická osoba] jednat. Judikát Vrchního soudu sp. zn. 11 Cmo 245/97, na nějž žalovaný odkazoval, není v daném případě přiléhavý, neboť skutkově se jedná o zcela jinou situaci. V dané věci v době uzavření smlouvy osoba, která za subjekt jednala, nebyla statutárním orgánem společnosti, jak bylo ve smlouvě nepravdivě uvedeno, nýbrž byl pouze jedním ze zakladatelů a společníků. Společníkům jako takovým zákon přitom nedává právo jednat jménem společnosti a nebylo ani možné dovodit oprávnění této osoby činit za společnost právní úkon jako pracovník. Nebylo totiž prokázáno, že by byl u žalovaného současně v pracovním poměru, navíc se smlouva netýkala předmětu podnikání žalovaného. V dané věci soud učinil závěr, že smlouvu uzavřela za žalovaného osoba, která k tomu nebyla oprávněna, a tudíž byla smlouva absolutně neplatná. Pokud se týká o následující právní věty vyplývající z tohoto judikátu, tj.„ Jestliže smlouvu uzavírá za některou smluvní stranu na základě hmotněprávní plné moci zástupce (§ 31 odst. 1 ObčZ), musí být ze smlouvy patrno, že tak činí jako zástupce (§ 32 odst. 1 ObčZ). Jestliže tento zákonný požadavek není splněn, je smlouva neplatná bez ohledu na to, že jednající osobě byla udělena plná moc.“. V daném případě tento judikát není přiléhavý s ohledem na skutečnost, že ze záhlaví předmětné smlouvy o smlouvě budoucí vyplývalo, že pan [příjmení] zastupoval společnost jako zástupce na základě hmotněprávní plné moci, přičemž v řízení bylo zjištěno, že hmotněprávní plná moc mu byla udělena i pro předmětné období, kdy byla smlouva o budoucí smlouvě uzavřena a rovněž tak předmět činnost a úkony, kterým mohl společnost zastupovat, se týkaly oblasti působnosti smlouvy či předmětu smlouvy. Vzhledem k tomu, že pan [příjmení] mohl jednat samostatně, uzavřel za [právnická osoba] [právnická osoba] smlouvu platně.

15. Rovněž neobstojí ani tvrzení žalované strany o tom, že smlouva o smlouvě budoucí je ve vztahu k předmětu plnění nedostatečně určitá a že je smlouvou o zřízení věcného břemene, u níž žalobkyně žádá nahrazení projevu vůle žalované, předmět rozšířen. Ohledně dalších námitek soud pro přehlednost opakuje, že žaloba byla podána včas a požadavek žalované na úhradu hodnoty věcného břemene je předčasný.

16. Soud v daném řízení učinil závěr, že smlouva o budoucí smlouvě o zřízení práva odpovídající věcnému břemenu byla uzavřena platně, podmínky a lhůty v této smlouvě stanovené žalobkyně dodržela, a tudíž soud za žalovanou nahradil projev její vůle s uzavřením smlouvy o zřízení věcného břemene. Námitky žalovaného se přitom ukázaly jako účelové a bezpředmětné, mající dle názoru soudu za účel pouze oddálit konec soudního řízení.

17. Soud v dané věci zamítl návrh na doplnění dokazování účastnickou výpovědí ohledně toho, zda hmotněprávní plná moc byla předložena či nikoliv. Soud v tomto směru dokazování považuje za nadbytečné, neboť stěžejním zůstává skutečnost, že každý z oprávněných osob dle hmotněprávní plné moci mohl za společnost jednat samostatně, což bylo prokázáno. Pokud tedy za společnost jednal pan [jméno] [příjmení] a smlouvu podepsal (byl též uveden v záhlaví smlouvy jako osoba zastupující), činil tak oprávněně a smlouva je platná a netřeba se dál zabývat podpisem pana [příjmení], který zastupoval pana [příjmení], který dle tvrzení žalobkyně v mezidobí zemřel.

18. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalované, která úspěch ve věci neměla. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč, v cestovném, náhradě za promeškaný čas a v paušální náhradě pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., dle kterých činí paušální náhrada 300 Kč za každý úkon. V daném případě má žalobkyně nárok na náhradu osmi úkonů -návrh ve věci samé, písemné podání ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], písemné podání ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], písemné podání ze dne [datum] a jednání soudu dne [datum] (celkem tedy 2 400 Kč). Dále má žalobkyně nárok na náhradu za promeškaný čas, který žalobkyně účtovala za účast u jednání konaných dne [datum] a dne [datum], a to vždy v rozsahu 2 hodin, celkem tedy 800 Kč. Žalobkyně má dále nárok na cestovní výdaje, a to z [obec] do [obec] a zpět (vždy 80 km) ke třem jednáním u zdejšího soudu. U první jízdy k jednání dne [datum] je cestovné počítáno dle vyhl. č. 385/2015 Sb., kdy při průměrné spotřebě 7,6 l, /100 km, při ceně pohonných hmot 29,70 Kč (benzin 95 oktanů) a paušální náhradě 3,80 Kč/km, činí jízdné 484 Kč. U dalších dvou cest k jednáním dne [datum] a dne [datum] je cestovné počítáno dle vyhl. č. 333/2018 Sb., kdy při průměrné spotřebě 7,6 l, /100 km, při ceně pohonných hmot 33,10 Kč (benzin 95 oktanů) a sazby základní náhrady za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,10 Kč/km, činí jízdné ze jednu jízdu ([obec] [obec] a zpět) 529 Kč Celkem tedy na jízdném za tři cesty soud přiznal 1 542 Kč Celkem náklady žalobkyně tedy činí 6 742 Kč. Vzhledem k tomu, že k odvolání žalované byla věc Krajským soudem zrušena a zdejšímu soudu věc vrácena, nelze v rámci odvolacího řízení s ohledem na konečné rozhodnutí uvažovat o úspěchu či neúspěchu žalobkyně či žalované, a tudíž náklady odvolacího řízení nebyly přiznány ani jedné ze stran a v konečné částce se tedy nepromítly.