11 C 76/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Kohoutkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 1 888 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 888 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 252,74 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 900 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky dle výroku I., která představuje dluh žalovaného na úhradě televizních poplatků, které měl žalovaný jako poplatník televizních poplatků zaplatit za období květen 2019 – červen 2020 (tj. 1 x 133 Kč a 13 x 135 Kč). Žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení, který kapitalizovala ke dni 15. 4. 2021 a činí částku 252,74 Kč.

2. Žalovaný sdělil, že má vše vůči žalobkyni uhrazeno, televizní poplatky hradí jeho žena (doložil platební doklady SIPO na [jméno manželky] [příjmení], za měsíce 5/ 2019, 6/ 2019, 7/ 2019, 8/ 2019, 9/ 2019, 10/ 2019, 11/ 2019, 12/ 2019, a 3, 4, 5, 6/ 2020; doklad za leden a únor 2020 nemůže dohledat).

3. Žalobkyně replikovala, že žalovaný se přihlásil do evidence poplatníků televizního poplatku, a pokud již nechtěl být nadále poplatníkem televizního poplatků (ať už z důvodu, kdy hradí tento jeho žena), bylo jeho povinností sdělit jakékoli změny a odhlásit se z evidence. Žalobkyně neeviduje žádnou odhlášku ani změnu adresy pro doručování.

4. Žalovaný k výzvě soudu sdělil, že si nepamatuje, zda se z evidence odhlásil, nemá co více k věci sdělit.

5. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

6. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

7. Na základě listinných důkazů činí soud tento závěr o skutkovém stavu. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 16. 3. 2021, [anonymizována tři slova], soud zjistil, že žalovaný splnil zákonnou povinnost, když se přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence od 3/2004. Žalovaný uvedl adresu [adresa žalovaného]. Z totožného potvrzení soud zjistil, že televizní přijímač nebyl odhlášen. Z výpisu detailu dluhu žalovaného, který je součástí oznámení ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaný dluží na televizních poplatcích za měsíce květen 2019 až červen 2020 celkem 1 888 Kč, předpis za jeden měsíc je ve výši 135 Kč vyjma května 2019, tj. 133 Kč. Toto oznámení bylo žalovanému doručeno 29. 9. 2020 (osobní převzetí). Žalovaný byl upozorněn na vzniklý dluh opakovaně upomínkami ze dne 13. 11. 2020 (osobní převzetí upomínky 24. 11. 2020), ze dne 22. 1. 2020 (upomínka vložena do schránky adresáta, žalovaného, na stále stejné adrese [adresa žalovaného], dne 10. 2. 2021), přičemž byl upozorněn na jejich možné soudní vymáhání. Dále žalobkyně dokládá specifikaci výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení za jednotlivé měsíce, s počátkem úročení toho kterého televizního poplatku ode dne následujícího po splatnosti, vždy do 15. 4. 2021 (datum podání žaloby). Kapitalizovaný úrok činí celkem 252,74 Kč. Žalobkyně doložila evidenční list poplatníka [anonymizováno] ze dne 4. 12. 2018, kterým se [manželka žalovaného] [příjmení], narozená dne [datum], přihlásila do evidence poplatníků televizního poplatku, s prohlášením, že televizní přijímač vlastní, drží nebo užívá od 4/2018. K žalovaným tvrzeným úhradám jeho ženou, žalovaný doložil platební doklady SIPO na [manželku žalovaného] [příjmení], za měsíce 5/ 2019, 6/ 2019, 7/ 2019, 8/ 2019, 9/ 2019, 10/ 2019, 11/ 2019, 12/ 2019, a 3, 4, 5, 6/ 2020; doklad za leden a únor 2020 nebyl doložen. Televizní poplatek byl dle nich hrazen ve výši 135 Kč.

8. Soud má s ohledem na uvedené za to, že žalovaný se stal poplatníkem televizního poplatku dle § 2 zákona č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. V souladu s přechodnými ustanoveními zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, se tímto považuje za splněnou oznamovací povinnost dle § 8 odst. 2 uvedeného zákona č. 348/2005 Sb. Protože se žalovaný přihlásil jako poplatník televizního poplatku, musel v té době splňovat podmínky poplatníka televizního poplatku (ostatně jinak by se do příslušné evidence ani nepřihlásil). Měsíční výše televizního poplatku 135 Kč a splatnost televizního poplatku, nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, je-li poplatníkem fyzická osoba, je stanovena zákonem (§ 6, § 7 odst. 2 uvedeného zákona). Soud má dále s ohledem na shora uvedené za to, že žalovaný se neodhlásil z evidence poplatníků (ve smyslu zákonné povinnosti dle § 8 odst. 6, 8 uvedeného zákona). Pokud žalovaný přestal být ať už vlastníkem, držitelem nebo pouhým uživatelem televizního přijímače, bylo jeho povinností oznámit tuto skutečnost v souladu s právní úpravou žalobkyni, resp. pokud se u žalovaného změnily skutečnosti rozhodné pro přihlášení do evidence poplatníků, bylo jeho povinností odhlásit se z evidence. Pokud se žalovaný neodhlásil, je povinen platit televizní poplatek za období, po které je evidován jako poplatník televizního poplatku, to je za žalobkyní vymezené období květen 2019 až červen 2020, celkem 14 měsíců. Na uvedeném nic nemění, pokud se neodhlásil z důvodu nevědomosti, když„ neznalost zákona neomlouvá“, nebo že si myslel, že přihlášením do evidence jeho ženy [jméno] [příjmení], tuto povinnost nemá (jeho žena se vedle něj stala taktéž poplatníkem televizního poplatku). Žalovaný mněl být bdělý svých práv, a pokud si osobně převzal oznámení o vyčísleném dluhu ze dne 15. 9. 2020 a 13. 11. 2020, měl kontaktovat žalobkyni a pokusit se s ní věc řešit (nemusely tak vzniknout náklady tohoto soudního řízení, k jejichž úhradě je žalovaný povinen). Žaloba je proto pro částku 1 888 Kč důvodná. Žaloba je důvodná v souladu s § 10 zákona č. 348/2005 Sb., § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nařízením vlády 351/2013 Sb., také pro částku úroku z prodlení z televizních poplatků za uvedené období, když žalobkyně tyto kapitalizovala k datu zahájení řízení (tedy zvolila postup pro žalovaného příznivější). Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I.

9. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, za splnění podmínek § 142 o. s. ř., § 142a o. s. ř., by měla nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Ta spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhradě hotových výdajů ve výši 500 Kč za 2 úkony po 100 Kč úkon (návrh ve věci samé, výzva k plnění) a 1 úkon po 300 Kč (vyjádření k tvrzení žalovaného ze dne 22. 6. 2021) dle § 1, § 2 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Náhrada nákladů řízení spočívající v odměně zástupce žalobkyně nebyla žalobkyni přiznána, neboť ji soud nepovažuje dle nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12, za účelně vynaložený náklad řízení. Správa a vymáhání koncesionářských poplatků je jednou z činností žalobkyně, která disponuje odborným aparátem včetně právního oddělení a není důvod, aby výkon svých povinností, včetně vymáhání dlužných poplatků, přenášela na soukromý subjekt, když není zapotřebí uplatnění natolik specializovaných znalostí, jimiž by běžně nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobkyně. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II.

10. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř