11 C 82/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Alešem Vylamem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce ulice a číslo , PSČ obec anonymizováno role v řízení zastoupený advokátem titul příjmení jméno sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o určení hranice pozemku

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že je vlastníkem pozemku [číslo] [anonymizováno] o výměře [výměra] – [druh pozemku] [anonymizována tři slova], zapsaného na [list vlastnictví], pro k.ú. [katastrální území], [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], dle vytyčovacího náčrtu [číslo] ze dne [datum], vypracovaným [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] se sídlem ve [obec], [ulice a číslo], se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 18 822,80 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [obec a číslo].

1. Žalobce se žalobou domáhá určení, že je vlastníkem pozemku [číslo] [anonymizováno], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] v kat. území [katastrální území] tak, jak je vyznačen ve vytyčovacím náčrtu [číslo] ze dne [datum], vypracovaným [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Součástí tohoto pozemku je stavba – budova [adresa] - rodinný dům. Žalovaná je vlastníkem bezprostředně sousedícího pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba – budova [adresa] – objekt bydlení. Dne [datum] podal žalobce žádost o vydání dodatečného stavebního povolení stavby sklep nacházejícího se na, resp. pod pozemkem žalobce, při ústním jednání bylo ze strany stavebního úřadu konstatováno, že stavba odpovídá uvedenému stavu, stejně tak jako odpovídá zjištěnému při posledním ohledání. Žalovaná však při místním šetření uplatnila námitku, že je stavba částečně na pozemku žalované, a že zakreslená hranice v koordinační studii neodpovídá skutečnosti, že skutečný průběh hranice je jižněji, hranice tedy probíhá pod sklepním a část pozemku pod sklepením je v jejím vlastnictví. Žalobce se s touto námitkou v žádném případě neztotožňuje, tuto považuje za čistě účelovou, nepravdivou, podle žalobce má tato námitka pouze znemožnit řádné, dodatečné povolení stavby, a tím působí časové, finanční a jiné náklady z důvodu osobních antipatií žalované k osobě žalobce. Hranice předmětných pozemků je jednak přesně vymezena stavebními prvky, tj. stavbou [adresa] a [adresa], je dána historicky, kdy předmětné stavby se na pozemku nacházejí již téměř 100 let. Žalovaná mohla svou námitku uplatnit již dříve, žalobce shledává naléhavý právní zájem tím, že rozsah vlastnického práva je s ohledem na námitku žalované v rámci správního řízení pro žalobce nejistý a znemožňuje mu řádný výkon tohoto vlastnického práva a odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 17/95 a rozsudek sp. zn. 22 Cdo 3887/2018.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasí, nárok žalobce neuznává, hranice mezi jejím pozemkem a pozemkem žalobce je ve vytyčovacím náčrtu zakreslena chybně, hranici mezi pozemky ve skutečnosti určuje linie probíhající po vnější straně štítové zdi domu ve vlastnictví žalované, jejíž dům byl postaven dříve a žalovaná neměla nikdy v minulosti potřebu průběh hranice mezi pozemky řešit, jelikož ji považovala za nespornou. Až ve chvíli, kdy žalobce započal s prováděním černé stavby sklepa, která zasahovala pod štítovou zeď domu v jejím vlastnictví, začaly spory s žalobcem o skutečný průběh vlastnické hranice mezi pozemky.

3. Soud provedl dokazování zejména fotografiemi, ze kterých plyne, že domy účastníků mají společnou štítovou zeď a základ sporu mezi nimi spočívá v tom, že každý považuje tuto štítovou zeď za vnější zeď své stavby, a tímto vnějším okrajem předpokládá vlastnickou hranici. Tyto skutečnosti jsou v souladu s provedenými důkazy - informaci o pozemcích katastrálního úřadu, listin [stát. instituce], ani mimosoudní předsoudní jednání nevedla ke změně stanoviska žádného z účastníků.

4. Vytyčovací návrh, který zahrnul žalobce do petitu své žaloby, vypracovala [právnická osoba] [anonymizováno] dne [datum] s ověřením [datum] na podkladě mapy KMD a vytyčené body jsou označeny plotem a barvou. V seznamu souřadnic jsou uvedeny 2 body - [číslo], což je jeden ze společných bodů na hranici pozemku parc. [čísla] vymezený stavbami a dále bod [číslo], vymezený trojmezím těchto pozemků a pozemku parc. [číslo]. Pozemek parc. [číslo] není vymezen bodem, jenž tvoří trojmezí pozemků parc. [číslo] ani pozemků parc. [číslo]. Pozemek [parcelní číslo] [anonymizováno] je tak v tomto náčrtu vymezen toliko 2 body. Soud ke svému dotazu Katastrálnímu úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce] zjistil, že pokud jde o body [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], tyto vznikly zápisem obnovy katastrálního operátu přepracováním analogové katastrální mapy do podoby digitální v roce 2014 a jedná se o tzv. identické body zaměřené v terénu a využité mimo jiné pro transformaci rastrových obrazů mapových podkladů použitých pro tvorbu katastrální mapy digitalizované, dále jen KMD. Takovým bodům byl určen kód kvality 8, který vyjadřuje polohovou přesnost podrobných bodů, v případě této kvality se jedná o nejméně přesné podrobné body, jejíž mezní polohová odchylka může dosahovat téměř 2,9 metrů, přičemž k těmto bodům se nenachází v dokumentaci katastrálního úřadu žádné listiny. Z listin, které byly připojeny katastrálním úřadem, soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí v této věci. Z veřejně dostupného informační systému katastrálního úřadu plyne, že bod, který je na trojmezí pozemku parc. [číslo] má označení [číslo] a zbylé body, jež tvoří hranici stavby na pozemku parc. [číslo] jsou označeny [číslo] přičemž hranice pozemku parc. [číslo] vůči pozemku parc. [číslo] pokračuje dalšími body. Pokud jde o listinu s obsahem dohody ze dne [datum], uzavřená mezi žalovanou a žalobcem jako v zastoupení svým otcem ohledně odstranění stávající zdi a postavení zdi nové, pak ani tato dohoda nemá vliv na spor mezi účastníky ohledně vlastnické hranice. Doložil-li následně žalobce geodetickou technickou zprávu s dalšími zaměřenými body, označenými [číslo] tj. body dle evidence [číslo] a [číslo], pak tímto náčrtem byl skutečně zaměřen bod tvořící hranice pozemku parc. [číslo] ale nedošlo k zaměření dalších bodů tak, jak je uvedeno shora.

5. Vzhledem k níže uvedeným právním závěrům, pak soud nedovodil žádná skutková zjištění z pasportu stavby, přičemž ani zde obsažené fotografie nemají vliv na spornost vlastnické hranice ve vztahu ke štítové zdi.

6. Podle § 80 o. s. ř. se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

7. Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (určovací žaloby), jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem.

8. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva; není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je třeba se domáhat ochrany žalobou na plnění. V případě, kdy lze žalovat na splnění povinnosti, může však být naléhavý právní zájem na určení dán tehdy, jestliže se určovací žalobou vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu a předejde se tak případným dalším žalobám na plnění nebo jestliže žaloba na plnění neřeší a ani nemůže řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva.

9. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo práva týká. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým; žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti.

10. Navrhuje-li žalobce určení svého vlastnického práva k nemovitosti, je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutí určující vlastnické právo zaznamenáno do katastru nemovitostí ČR a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí.

11. V projednávané věci je zřejmé, že se žalobce podanou určovací žalobou snaží vytvořit pevný právní základ v rámci dlouhotrvajících sporů mezi účastníky ohledně vlastnické hranice. Za této situace pomocí určovací žaloby účinněji než jinými právními prostředky lze vytvořit právně onen pevný právní základ pro právní vztahy účastníků týkající se sporného vlastnictví, neboť případné rozhodnutí, jímž soud požadovanému určení vyhoví, je – na rozdíl od rozhodnutí o jiných právních prostředcích – způsobilé postavit najisto vzájemné vztahy účastníků. Nadto je nutné poznamenat, že právě v případě, kdy byla správním orgánem odkázáno pro spornost vlastnického práva k podání žaloby u soudu, nemá žalobce k dispozici v podstatě jiný právní prostředek než právě určovací žalobu.

12. Z tohoto důvodu žalobci svědčí naléhavý právní zájem, tento závěr soud (ostatně ani žalovaná) nijak v průběhu řízení nezpochybnil, ostatně pokud by závěr soudu byl opačný, neprováděl by soud dokazování již od prvního jednání ke zjištění skutkového stavu hranic pozemků.

13. V předmětné věci soud opakovaně žalobce poučil, příp. upozornil na poučení podle § 118a o. s. ř. s tím, že při jednání před vyhlášením rozsudku soud výslovně poučil žalobce, že původní vytyčovací návrh není dostatečný pro zápis do katastru nemovitostí, soud však neposkytl žalobci další lhůtu k příp. vypracování dalšího náčrtu, neboť tato lhůta a náčrt byl doložen ve lhůtě poskytnuté při předchozím jednání a sám žalobce uzavřel prostřednictvím svého právního zástupce, že považoval doplnění náčrtu za dostačující. Právní zástupce nereagoval ani na dotaz soudu, zda v souladu s tímto poučením nebude přednesen procesní návrh, který by měl vliv na další průběh tohoto řízení. Soud nemohl žalobce poučit, že je třeba změnit petit žaloby, když tento je pouze v dispozici samotného žalobce a nemohl tudíž žalobce poučit, že je třeba s předložením nového vytyčovacího návrhu spojit i příslušný návrh na změnu žaloby. V takovém případě by soud mohl opětovně poučit žalobce ve smyslu § 118a o. s. ř., že ani tato listina není dostatečná pro rozhodnutí ve věci, považoval-li sám žalobce tuto listinu toliko za doplnění listiny předchozí, aniž by tato listina našla svůj odraz v petitu žaloby, o kterém je oprávněn a povinen soud rozhodnout. Pak již nebylo na místě další poučení, které i tak bylo žalobci poskytnuto opakovaně a soud proto při zjišťování skutkového stavu musel vycházet z petitu žaloby, přičemž za takového stavu, pokud není taková listina způsobilá zápisu do katastru nemovitostí. Soud nezpochybňuje, že je listina způsobilá ohledně bodů [číslo], [číslo] a [číslo], když tyto body jsou v tomto náčrtu uvedeny, 2 navíc uvedeny souřadnicí bodů. Ve spojení s dalším náčrtem, kdy byl ze strany žalobce předložen náčrt s označeným bodem 101, pak již takové označení, resp. listina, pokud je na ní uvedeno určení bodu tvořící spornou hranici mezi pozemky žalobce a žalované, mohl směřovat k vyřešení sporu mezi účastníky, a tudíž provádění dalšího dokazování směřujícího k určení, ke kterému domu je daná štítová zeď vnější, a tudíž kudy vede vlastnická hranice. Soud předpokládal návrh žalobce na změnu žaloby, předestřel i možný další postup spočívající ve vypracování znaleckého posudku, kde by se znalec z technického hlediska vyjádřil k otázce vnější hranice štítové zdi ve vztahu k oběma stavbám, jelikož však žalobce setrval na svém původním návrhu, žalobě ve spojení v žalobě předloženým vytyčovacím náčrtem (který soud by považoval i přes jeho označení za možnou listinu způsobilou zápisu), nezbylo soudu, než žalobu zamítnout.

14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn procesním úspěchem žalované, která má právo na náhradu nákladů řízení, ty spočívají v odměně advokáta ve výši 12 400 Kč, za úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, 2x účast u jednání [datum] a [datum] dle § 11, § 9 odst. 4 písm. b), § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., (soud neshledal za účelně vynaložené úkony – další porada s klientem přesahující 1 hodinu, s ohledem na průběh jednání, skutkový stav věci, ostatně tyto právní zástupce, ačkoliv jsou tyto uplatňovány výjimečně, nijak nezdůvodnil), 4x úkonů 300 Kč režijní paušál dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, cestovné [obec] [obec] a zpět dne [datum] a [datum] po [anonymizováno] km, vozidlem průměrné spotřeby [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno], základní náhrady 4,70 Kč/km dle § 4 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb., výše průměrné ceny za 1 litr motorové nafty 36,10 Kč dne [datum] a 47,10 Kč dne [datum] dle § 4 písm. c) téže vyhlášky, celkem dne [datum] a [datum] - 649 Kč a 707 Kč, dále náhrada za promeškaný čas 600 Kč - 2 x 3 započaté půlhodiny dne [datum] a [datum] za čas strávený cestou na jednání soudu, DPH 3 266,80 celkem 18 822,80 Kč.