12 C 1/2022

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Karin Vrchovou, MBA, v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , zastoupené advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 13.870 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13.870 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.605,21 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3.158.89 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13.870 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2.252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], [titul], sídlem [adresa].

1. Žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jímž se domáhala uložení ve výroku označených platebních povinností po žalovaném. Žalobkyně přitom v návrhu, respektive v žalobě skutkově a právně tvrdila následující:

2. Dne 8. 6. 2017 [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále též„ předchůdce žalobkyně“) uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále též„ smlouva“) [číslo] v rámci níž byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy částka 19.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ve smlouvě se pak žalovaný zavázal uhradit částku 19.000 Kč (jistinu) společně s částkou 14.060 Kč, která je složena z kapitalizovaného úroku za zápůjčku ve výši 2.660 Kč, a z odměny za administrativní činnost ve výši 3.800 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 7.600 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 570 Kč a poslední splátku do 19. 7. 2018. Žalovaný celkem uhradil částku 5.130 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalobkyně pak požaduje zaplacení částky 13.870 Kč sestávající se z dlužné jistiny (19.000 Kč – 5.130 Kč), kapitalizovaných úroků ve výši 3.158,89 Kč (úrok ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny 13.870 Kč od 20. 7. 2018 do 15. 1. 2021), a úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13.870 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ničeho neuhradil.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a o.s.ř., soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobkyní, jimiž (v níže rozvedeném rozsahu) provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti:

5. Dne 8. 6. 2017 uzavřel [právnická osoba] s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 19.000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit částku 19.000 Kč (jistinu) společně s částkou 14.060 Kč, která je složena z kapitalizovaného úroku za půjčku ve výši 2.660 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3.800 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 7.600 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 570 Kč, kdy poslední splátka byla určena dnem 19. 7. 2018. Žalovaný svým podpisem smlouvy o půjčce potvrdil, že částku 19.000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy (zjištěno ze smlouvy o úvěru včetně podmínek na č.l. 19-20).

6. Z karty zákazníka ze dne 7. 6. 2017 bylo zjištěno, že příjmy žalovaného v domácnosti činily 40.972 Kč, výdaje 17.576 Kč, použitelný příjem byl vyčíslen částkou 23.396 Kč.

7. Z tvrzení žalobkyně, že žalovaný ke dni postoupení pohledávky uhradil částku 5.130 Kč.

8. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 včetně přílohy bylo zjištěno, že na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovaným.

9. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem předchůdcem žalobkyně ze dne 12. 2. 2021. Z poštovního podacího lístku ze dne 15. 2. 2021 bylo zjištěno, že oznámení bylo zasláno žalovanému.

10. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 13. 5. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek a výzva mu byla zaslána na adresu [adresa žalovaného] (zjištěno z kopie poštovního podacího lístku ze dne 14. 5. 2021 na č. l. 23).

11. Z dokazování shora soud zjistil, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o úvěru, a to dne 8. 6. 2017 smlouvu [číslo] v rámci níž byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy částka 19.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ve smlouvě se pak žalovaný zavázal uhradit částku 19.000 Kč (jistinu) společně s částkou 14.060 Kč, která je složena z kapitalizovaného úroku za půjčku ve výši 2.660 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3.800 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 7.600 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 570 Kč, kdy poslední splátka byla určena dnem 19. 7. 2018. Žalovaný celkem uhradil částku 5.130 Kč.

12. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021 byly pohledávky postoupeny na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně započetl finanční prostředky zaplacené žalovaným ve výši 5.130 Kč na jistinu. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ničeho neuhradil.

13. Z hlediska právního posouzení věci v daném případě předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr.

14. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o.z„) Smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Z ustanovení § 1970 o. z. vyplývá, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle ustanovení § 1810 o. z. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel. Podle ust. § 1841 a 1842 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.

17. Podle § 1812 odst. 1 lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Podle odst. 2 téhož ustanovení k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Podle § 1813 jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Podle ustanovení § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Žalobkyně požaduje z titulu bezdůvodného obohacení úhradu dlužné částky, úvěruschopnost žalovaného kromě karty klienta ničím nedoložila.

20. Lze proto uzavřít, že spotřebitelský úvěr, který žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, je ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., absolutně neplatný, když důsledek absolutní neplatnosti při naplnění předpokladů pro aplikaci § 87 cit. zák. vyplývá i z judikatury Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

21. V daném případě tedy žalovaný obdržel plnění z absolutně neplatné smlouvy, neuhradil poskytnutou jistinu, a v důsledku prodlení mu vznikla povinnost hradit žalobkyni neuhrazenou jistinu a úrok z prodlení.

22. Soud dospěl k závěru, že pokud žalobkyně, na kterou byla předmětná pohledávka s příslušenstvím za žalovaným předchůdcem žalobkyně postoupena, se po žalovaném domáhá ze smlouvy [číslo] zaplacení jistiny ve výši 13.870 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3.158,89 Kč, zákonného úroku z prodlení z nesplacené jistiny ve výši 9 % ročně z částky 13.870 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, činí tak po právu, neboť v důsledku bezdůvodného obohacení vznikla žalovanému povinnost k těmto platebním povinnostem.

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., které stanoví, že účastníku, který měl ve věci plný procesní úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci neměl úspěch. Žalobce byl ve sporu plně úspěšný, právem mu tedy náleží náhrada nákladů řízení, které v daném případě tvoří zaplacený soudní poplatek dle pol. 2 bodu 1. písm. a/ sazebníku soudních poplatků ve výši 800 Kč, odměna dle § 14b a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb., 1 úkon á 300 Kč, celkem za 3 úkony (příprava, převzetí, sepis žaloby, výzva k plnění) ve výši 900 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč za úkon dle v § 14b odst. 5 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., ve výši 252 Kč, celkem tedy 2.252 Kč.

24. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).