12 C 26/2026

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Karin Vrchovou, MBA, v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupené advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 19 250 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 9 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 12. 2. 2024 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 250 Kč s příslušenstvím jako dluh na úvěru. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný se registroval na webové stránce www.Anonymizováno.Anonymizováno, a po ověření jeho úvěruschopnosti dne 27. 10. 2023 uzavřel se společností právnická osoba., IČ IČO, se sídlem adresa, smlouvu o úvěru na částku 10 000 Kč, který čerpal na účet č. č. účtu. Dále se žalovaný zavázal hradit úrok z úvěru ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání ve výši 4 000 Kč nejpozději splatný do 11.2.2024 a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nesplacené částky úvěru od data prodlení, kterou žalobce požaduje ve výši 5 250 Kč od 24. 2. 2024 (den vzniku prodlení) do 20. 7. 2025 (odeslání předžalobní výzvy). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2020 na právnická osoba., a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 na žalobkyni. Schopnost žalovaného splácet úvěr předchůdce žalobkyně posoudil nahlédnutím do veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI a BRKI a dále z osobních dokladů poskytnutých žalovaným, tj. výpisy z bankovního účtu a výplatními páskami.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a o. s. ř., soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobcem, jimiž (v níže rozvedeném rozsahu) provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti.

4. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr č. hodnota bylo zjištěno, že žalovaný byl OSVČ, neměl žádnou vyživovací povinnost, bydlel v nájmu, měsíční příjem uvedl ve výši 33 709 Kč, výdaje ve výši 18 000 Kč.

5. Ze standartních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, jeho náklady a další důležité právní aspekty.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota (bez podpisu smluvních stran), a Všeobecných obchodních podmínek společnosti právnická osoba. vyplývá, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba. smlouvu, kterou se daná společnost zavázala poskytnout žalovanému částku až 30 000 Kč s možností opakovaného čerpání, žalovaný se zavázal tuto částku splácet pravidelnými splátkami a úvěr bude úročen úrokovou sazbou 40 % měsíčně. Žalovaný se zavázal splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 11. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. V případě prodlení žalovaného se splácením může úvěrující požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením, úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení.

7. Ze sdělení právnická osoba ze dne 31. 3. 2026, že na účet žalovaného byla dne 27. 10. 2023 připsána částka 10 000 Kč od společnosti právnická osoba.

8. Ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. hodnota, že předchůdce žalobkyně ke dni 11. 2. 2024 předmětný úvěr zesplatnil z důvodu opakovaného porušení smluvních podmínek žalovaným.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 soud zjistil, že společnost právnická osoba. postoupila pohledávku za žalovaným na společnost právnická osoba., a ta ji dne 10. 6. 2025 postoupila na žalobkyni.

10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 7. 2025 včetně oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 7. 2025 a potvrzení o odeslání zásilky soud zjistil, že zástupce žalobkyně oznámil postoupení pohledávky a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání.

11. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Dle ustanovení § 420 odst. 1 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

13. Dle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Dle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný uzavřel s právnická osoba. prostřednictvím webových stránek ujednání, ve kterém se daná společnost zavázala poskytnout mu částku až do výše 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky splatit a zaplatit úroky (úroková sazba 40 % měsíčně). Ke dni postoupení pohledávky žalovaný ničeho neuhradil.

18. Mezi smluvními stranami byla za použití prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, když se společnost právnická osoba. zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet a zaplatit úroky. Žalovaný vystupoval v řízení mimo rámec podnikatelské činnosti, tedy jako spotřebitel a úvěrující jako podnikatel, na smluvní vztah se tak použijí ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací získaných od spotřebitele a z jiných zdrojů. právnická osoba. tak byla před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinna vyžádat si od žalovaného sdělení o jeho příjmech, které měl prokázat (např. výplatní páskou, v případě, že byl OSVČ, pak daňovým přiznáním za rok 2022) a dále si vyžádat přehled jeho výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků…) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistila, zda je žalovaný fakticky chopen dlužnou částku uhradit. Žalobkyně však na výzvu soudu nedoložila ani netvrdila, že k takovému posouzení úvěruschopnosti žalovaného došlo, když žádným způsobem neprokázala, že by její právní předchůdkyni byla výše příjmů a výdajů žalovaného známa. Jelikož právnická osoba. poskytla úvěr žalovanému v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je taková smlouva neplatná. Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C-679/18 ze dne 5. 3. 2020 vyplývá, že obecný soud je povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného. Otázkou zkoumání úvěruschopnosti se tak soud nemá zabývat pouze na návrh spotřebitele, ale ex offo. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, včetně všech jejich dodatků je neplatná, neboť poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného. Spotřebitel tak je dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit žalobkyni pouze neuhrazenou poskytnutou jistinu ve výši 10 000 Kč.

19. Ve zbývající části týkající se poplatku za poskytnutí úvěru včetně úroků z prodlení byla žaloba zamítnuta. Žalobkyni nebyl přiznán ani zákonný úrok z prodlení z částky představující bezdůvodné obohacení, jelikož nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení doposud nevznikl, a to s ohledem na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. (…) s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení. (viz výrok ad II.)

20. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Protože ale žalobkyně měla v tomto řízení jen částečný úspěch, procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

21. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec l občanského soudního řádu. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.