12 C 29/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Karin Vrchovou, MBA, v právní věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o poddlužnické žalobě, o 180 000 Kč,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Vyškově na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 1. [Žaloba] Žalobce podáním, které bylo doručeno zdejšímu soudu (dále již „soud“), dne , datum, , se poddlužnickou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky , částka, . Žalobce žalobu založil na tvrzení, že rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , bylo uloženo , jméno FO, , nar. dne , datum, , bytem v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, , aby žalobci na náhradě škody zaplatil částku , částka, (dále též „pohledávka“).

2. Za účelem vymožení pohledávky žalobce zaktivizoval exekuční řízení, v němž soudní exekutor mj. vydal exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiných peněžitých pohledávek povinného ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým bylo přikázáno provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky než z účtu u peněžního ústavu, a to pohledávky či všech pohledávek, splatných, i dosud nesplatných nebo které teprve ze vztahů povinného a jeho dlužníka budou v budoucnu teprve postupně vznikat, které povinný má, či které mít bude vůči svému dlužníkovi – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , tj. nyní žalované, vyplývající z titulu: smluvního i bezesmluvního nároku na vypořádání povinným provedených oprav a úprav budovy č.p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , jakož i nároku na plnění ze smluvních i bezesmluvních jiných vztahů.

3. Žalobce v žalobě dále tvrdil, že žalovaná je vlastnicí pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je budova č. p , Anonymizováno, , a dále pozemků p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , které všechny leží v katastrálním území , adresa, . Na základě smlouvy o nájmu nemovitostí ze dne , datum, žalovaná pronajala manželům , jméno FO, [poznámka soudu: při jednání soudu konaném dne , datum, (viz cit. protokol na č. l. 72 a násl.) bylo soudem zjištěno, že , jméno FO, podle občanského průkazu užívá dvě příjmení „, jméno FO, , Anonymizováno, “; vzhledem k tomu, že na všech listinách obsažených ve spise je jmenovaný uváděn pouze pod příjmením „, jméno FO, “, bude dále v odůvodnění tohoto rozsudku jmenovaný uváděn primárně s příjmením „, jméno FO, “] a Evě , jméno FO, k bydlení budovu č. p. , Anonymizováno, na pozemku st. p. č. , hodnota, , vyjma jedné místnosti vyhrazené pro depozitář farnosti, a dále pozemky – st. p. č. , hodnota, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v témže k. ú. Nájem byl podle této smlouvy sjednán na dobu určitou od , datum, do , datum, . Nájemci se zavázali platit pronajímateli za nájem pronajatých nemovitostí nájemné ve výši , částka, měsíčně, splatné vždy ročně nejpozději do 31. prosince každého roku s tím, že bude-li nájemci provedena podle této smlouvy oprava pronajatých nemovitostí, bude splatné nájemné předmětem zápočtu proti pohledávce nájemců (vždy v její alikvotní části) za pronajímatelem z titulu provedené opravy. Zápočet bude prováděn dohodou vždy v měsíci lednu, přičemž bude započítáváno vždy období předchozího roku. Zápočty budou prováděny až do vyčerpání celé částky, kterou nájemci vynaložili na opravy pronajatých nemovitostí. Podle nájemní smlouvy jsou nájemci oprávněni provést opravu pronajatých nemovitostí v rozsahu dle krycího listu rozpočtu, který je součástí nájemní smlouvy. Oprava bude provedena v období od května 2006 do května 2007 a cena opravy bude činit , částka, (včetně DPH). Pohledávka nájemců za pronajímatelem z titulu provedené opravy se bude započítávat proti pohledávce pronajímatele za nájemci z titulu nájemného. V souvislosti s , podezřelý výraz, , Anonymizováno, , jméno FO, žalovaná příslušnému policejnímu orgánu doložila seznam prací, které manželé , jméno FO, provedli na uvedených nemovitostech.

4. Dne , datum, převzala žalovaná shora označený exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiných peněžitých pohledávek povinného (, jméno FO, ), v důsledku čehož již nemohl být proveden podle čl. IV. uvedené nájemní smlouvy zápočet na nájemné (manželů , jméno FO, ) za rok 2017 ve výši , částka, v lednu 2018, zápočet na nájemné za rok 2018 ve výši , částka, v lednu 2019 a zápočet na nájemné za rok 2019 ve výši , částka, v lednu 2020. , adresa, 000 Kč byla žalovaná povinna uhradit na účet shora označeného exekutora, což neučinila. V důsledku toho žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky , částka, před podáním této žaloby, a to dopisem ze dne , datum, ; žalovaná i přes tuto výzvu předmětnou částku žalobci neuhradila.5. [Vyjádření žalované] Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě (na č. l. 54 a násl.) vyslovila nesouhlas s uplatněnou poddlužnickou žalobou, s argumenty žalobce a navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že nájemci dosud žalované žádný seznam provedených oprav nepředložili, a to ani po písemné výzvě administrátora žalované ze dne , datum, , č. j. 29/2008. V následujících měsících nebyli nájemci, zejména , jméno FO, , z důvodu jeho , podezřelý výraz, , Anonymizováno, k zastižení a na opakované urgence administrátora farnosti pouze sliboval, že vše dodá. Nájemce , jméno FO, předložil žalované pouze listinu s názvem „Rekapitulace provedených prací – oprava , Anonymizováno, budovy v , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, “ a následně listinu „Rekapitulace provedených prací – oprava farní budovy v , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, .“ Tyto listiny ovšem nesplňovaly náležitosti ve smyslu čl. VI. odst. 2 nájemní smlouvy a nebyly tudíž způsobilé k odsouhlasení žalovanou. Rovněž rozsah prací uvedených v těchto listinách neodpovídal uzavřené nájemní smlouvě. Protože nedošlo nikdy k vzájemnému odsouhlasení provedených oprav, nedošlo nikdy ani k započítávání nájmu oproti pohledávce nájemců z titulu provedených oprav budovy , Anonymizováno, čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, .

6. Žalovaná dále ve vyjádření uvedla, že žalobce má za to, že jelikož nikdy nedošlo k odsouhlasení provedených oprav ve smyslu nájemní smlouvy, není možné postupovat podle dalších smluvních ujednání vztahujících se k provedeným opravám (započítávání nájemného proti pohledávce nájemců z titulu provedených oprav, apod.). Protože však provedené opravy byly učiněny se souhlasem pronajímatele, je možné na vzniklou situaci aplikovat § 669 o. z. Právo na úhradu nákladů za provedené opravy vzniklo nájemcům již provedením samotných oprav, tedy v letech 2006-2007. Nájemci však nikdy nepožádali žalovaného o úhradu nákladů za provedené opravy. Vzhledem k tomu, že opravy proběhly, resp. měly proběhnout v letech 2006-2007, došlo již k promlčení pohledávky nájemců z titulu provedených oprav za žalovanou. Žalovaná sice nemá přesné informace, kdy byly provedeny jednotlivé opravy, avšak k počátku promlčecí doby došlo nejpozději , datum, a , datum, , resp. nejpozději k , datum, . Žalovaná proto namítá promlčení práva nájemců na náhradu nákladů z titulu provedených oprav budovy č. p. , Anonymizováno, .

7. Žalovaná uznává, že na budově , Anonymizováno, došlo k provedení některých oprav. Jejich rozsah však není žalované přesně znám, avšak zcela jistě nedošlo k provedení všech oprav, jak bylo ujednáno v nájemní smlouvě. Žalovaná sice předložila na výzvu policejnímu orgánu dvě listiny s názvem Rekapitulace provedených prací – oprava farní budovy v , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, a ze dne , datum, , které obdržela od manželů , jméno FO, , avšak seznam prací uvedený v těchto listinách neodpovídá skutečnosti. I kdyby však skutečně došlo k provedení všech oprav podle předmětných listin, seznam neodpovídá nájemní smlouvě, resp. krycímu listu, který tvoří přílohu nájemní smlouvy.

8. Žalovaná v závěru svého vyjádření poukázala také na skutečnost, že smlouvu neuzavřel sám , jméno FO, , ale uzavřel ji spolu se svojí manželkou , jméno FO, . Rovněž tak k provedení oprav se manželé zavázali společně, když se v nájemní smlouvě mluví o nájemcích. Žalovaná dále poukazuje na § 732 o. z. s tím, že dluh , jméno FO, je dluhem z protiprávního činu. Proto opravy provedené manžely , jméno FO, představují společnou (byť promlčenou) pohledávku, která může být postižena pouze z poloviny.9. [Replika žalobce] Výše uvedené vyjádření žalované v zásadních bodech rozporoval žalobce ve své replice (na č. l. 104 a násl.). Předně má za to, že nárok uplatněný v žalobě není promlčen, neboť splatnost úhrady nákladů vynaložených nájemci na práce provedené na faře v , Anonymizováno, byla v daném případě sjednána v nájemní smlouvě. Podle žalobce není pravdou, že nedošlo k odsouhlasení prací provedených nájemci – manžely , jméno FO, na pronajatých nemovitostech žalovanou a že nedošlo k započítávání nákladů na tyto práce na nájemné ve smyslu nájemní smlouvy. Z rekapitulací prací ze dne , datum, a ze dne , datum, vyplývá, že byly provedeny práce uvedené v krycím listu. Podle žalobce nelze podle § 3028 odst. 2 o. z. v dané věci aplikovat § 732 o. z., jelikož zde došlo ke vzniku škody z protiprávního činu před , datum, . Jelikož nájemci prováděli práce na faře v Podivicích i po roce 2009, žalobce navrhl, aby soud provedl důkaz ohledáním nemovitostí a znaleckým posudkem, kterým budou oceněny veškeré práce provedené nájemci.10. [Mezitímní rozsudek a jeho nosné důvody] Soud mezitímním rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , rozhodl, že základ žalobního nároku je vůči žalované opodstatněný s tím, že o výši žalobního nároku a o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci.

11. Soud svůj mezitímní rozsudek založil na následujících skutkových zjištěních a právních závěrech, které se tak současně stávají – v návaznosti na dále učiněná skutková zjištění – skutkovými zjištěními a součástí právního posouzení i pro tento (konečný) rozsudek:

12. Žalovaná je výlučnou vlastnicí fary v Podivicích, v níž tehdejší manželé , jméno FO, a , jméno FO, na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, , a to od r. 2006, prováděli rekonstrukční práce. Podle nájemní smlouvy byli tehdejší manželé , jméno FO, (dále též „nájemci“) oprávněni provést rekonstrukční práce v celkové hodnotě do , částka, , přičemž z rozsahu prací, které dosud na faře v Podivicích (dále též „farní objekt“) provedli, a který vyplývá z předmětných rekapitulací prací, sepsaných nájemci, jenž žalovanou nebyl nijak rozporován, je vysoce pravděpodobné hraničící až s jistotou (v mezitímním rozsudku soud také vyložil, že závěr o skutečném rozsahu a hodnotě prací bude možné učinit teprve na základě provedení důkazu zpracovaným znaleckým posudkem ohledně hodnoty provedených rekonstrukčních prací dle krycího listu nájemci na , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ), že nájemci skutečně provedli opravy na těchto nemovitostech v hodnotě blížící se či dokonce převyšující částku , částka, .

13. Přitom úhradu nájemného měli nájemci podle nájemní smlouvy hradit formou zápočtů ze strany žalované proti pohledávce nájemců za jimi provedenou rekonstrukci na uvedené , Anonymizováno, . Z dokazování vyplynulo, že k ročnímu započítávání tohoto nájemného ve výši , částka, měsíčně, tj. ročně ve výši , částka, , podle nájemců a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , nadřízeného subjektu žalované (poznámka soudu: , Anonymizováno, , Anonymizováno, představuje diecézi coby základní jednotku , Anonymizováno, , Anonymizováno, spravující příslušné děkanáty a , Anonymizováno, úřady, mezi které náleží i , Anonymizováno, úřad v , Anonymizováno, ; ve smyslu kanonického práva pak , Anonymizováno, , Anonymizováno, k platnosti nájemní smlouvy muselo vydat souhlasné stanovisko s uzavřením předmětné nájemní smlouvy), docházelo. Jestliže je vysoce pravděpodobné hraničící až s jistotou, že nájemci investovali do objektu fary v , Anonymizováno, minimálně částku , částka, , respektive provedli opravy v této hodnotě, a v intencích krycího listu, jenž byl součástí nájemní smlouvy, pak při nájemném , částka, měsíčně, tedy ročně částce na nájmu ve výši , částka, , jim svědčí k započítávání délka nájemného po dobu 20 let; nájemné přitom bylo sjednáno až do , datum, .

14. Podle rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , je , jméno FO, povinen žalobci nahradit škodu ve výši , částka, . Soudní exekutor vydal dne , datum, , pod č. j. , spisová značka, , exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiných peněžitých pohledávek, které má povinný , jméno FO, vůči svému dlužníkovi – žalované – z titulu nároku na vypořádání povinným provedených oprav na , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu s tím, že pokud žalovaná nezaplatí částku , částka, (pohledávky povinného, respektive manželů , jméno FO, za žalovanou z titulu investic do oprav , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , které měly být předmětem započtení nájmů za roky 2017, 2018 a 2019, tj. měsíční nájemné , částka, x 12 x 3, tj. zase pohledávek žalované za nájemci), podá poddlužnickou žalobu. Žalovaná, které byla tato předžalobní výzva doručena dne , datum, , uvedenou částku soudnímu exekutorovi nezaplatila.

15. Soud dále v mezitímním rozsudku nepřisvědčil obraně žalované, že předmětná nájemní smlouva (uzavřená mezi žalovanou – pronajímatelkou a manžely , jméno FO, a , jméno FO, – nájemci) je absolutně neplatná z důvodu, že v jejím čl. II. odst. 1 je neurčitě vymezen předmět nájmu, neboť v nájemní smlouvě je uvedeno, že se nájemcům přenechávají do užívání nemovitosti uvedené v čl. I. s výjimkou jedné místnosti, vyhrazené pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Soud vyložil, že mezi účastníky po celá léta trvání nájemního vztahu, respektive užívání mj. budovy , Anonymizováno, č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, nepanovaly žádné výkladové spory, účastníkům bylo zcela jasné, co tvoří předmět nájmu, tedy co mohou podle této smlouvy po právu manželé , jméno FO, užívat. Teprve po více jak 15 letech žalovaná přichází s touto námitkou, ačkoliv bylo prokázáno, že se po celá léta chovala jako pronajímatelka a v souladu s nájemní smlouvou přistupovala i k předmětným zápočtům nájemného vůči nájemcům podle nájemní smlouvy.

16. Mezi účastníky tedy nebylo žádných pochyb o tom, co bylo předmětem nájmu a která místnost v budově fary byla vyhrazena pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, a nebyla předmětem nájmu. S přihlédnutím k těmto okolnostem proto soud v mezitímním rozsudku uzavřel, že nájemní smlouva není stižena neurčitostí podle ustanovení § 37 odst. 1 obč. zák. ve smyslu žalovanou uplatněné argumentace v rámci jejího závěrečného návrhu ústně předneseného jejím zástupcem při jednání dne , datum, , bezprostředně před vyhlášením mezitímního rozsudku.

17. Soud přitom přihlédl i k nálezové judikatuře Ústavního soudu, která v podobných případech apeluje na obecné soudy, aby věci neposuzovaly pouze mechanicky, formalisticky, nýbrž vždy s pečlivým náhledem na skutkové okolnosti jimi posuzovaného případu, tedy i s ohledem na dosud panující poměry mezi dotčenými účastníky, jak se dosud chovaly, zda posléze některou ze stran zpochybňovaný právní vztah, založený předmětnou smlouvou, má z pohledu platného práva opravdu relevanci negovat jejich dosavadní bezesporné vztahy, tj. kdy se účastníci dosud chovali a jednali tak, že mezi nimi platný právní vztah existuje.

18. Tak kupř. Ústavní soud v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 2124/14, vyložil a odůvodnil právní názor, že jedním ze základních principů výkladu smluv je priorita takového výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady. Podle okresního soudu taková situace, jak ji popisuje Ústavní soud v uvedeném nálezu, nastala i v posuzované věci; okresní soud proto shora uvedené právní argumentaci žalované nepřisvědčil, v důsledku čehož nebyl ani důvod zabývat se (neboť předmětná smlouva nebyla shledána absolutně neplatnou) závěry obsaženými v žalovanou uvedeném rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, .

19. Dále se soud v mezitímním rozsudku vypořádal s následující námitkou žalované (učiněné v rámci jejího závěrečného návrhu) následujícím způsobem: „Z důvodu právní jistoty…namítá započtení provedených oprav oproti neuhrazenému nájemnému, podle rozsudku Nejvyššího soudu , spisová značka, má účastník v případě poddlužnické žaloby zachovány všechny námitky, které může uplatnit proti jinému věřiteli.“20. „Ani této právní argumentaci či tvrzenému jednání, jež podle názoru žalované má právní relevanci ve formě úplného započtení provedených oprav vůči neuhrazenému nájemnému manželů , jméno FO, , nelze přisvědčit. Jednak jde o obecné tvrzení, které neobsahuje právně významné okolnosti, podle nichž by bylo možné identifikovat rozsah, resp. výši pohledávky žalované vůči příslušné výši nájemného manželů , jméno FO, , a to ve vztahu k tvrzenému započtení. Především však žalovaná přehlíží to, co již shora okresní soud vyložil, resp. vzal za zjištěné, tj., že soudní exekutor vydal dne , datum, , pod č. j. , spisová značka, , exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiných peněžitých pohledávek povinného, které povinný , jméno FO, má či bude mít vůči svému dlužníkovi – nynějšímu žalobci z titulu smluvního i bezesmluvního nároku na vypořádání povinným provedených oprav a úprav budovy čp. , Anonymizováno, v Obci , adresa, , jakož i nároku na plnění ze smluvních i bezesmluvních vztahů jiných (zjištěno z cit. exekučního příkazu). Tento exekuční příkaz byl doručen také žalované a nabyl právní moci dne , datum, (zjištěno z vyrozumění soudního exekutora ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , na č. l. 24).

21. Z posledně uvedeného plyne, že za stávajícího stavu žalovaná s ohledem na uvedený exekuční příkaz pochopitelně k žádnému započtení, i kdyby tak učinila perfektně, což ale neučinila, přistoupit nemůže. Proto i v této části je její obrana (právní argumentace) nedůvodná a závěry v jí odkazovaném rozhodnutí dovolacího soudu se ve skutkových poměrech této věci neuplatní.“22. Z mezitímního rozsudku soudu dále plyne, že dokazováním bylo spolehlivě prokázáno, že , jméno FO, se svou (dnes již bývalou) manželkou , jméno FO, byli podle nájemní smlouvy shora oprávněni provádět rekonstrukční práce na , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , a to do maximální ceny oprav ve výši , částka, (včetně DPH). Ač žalovaná ve svém vyjádření k žalobě zpochybňovala, že by s nájemci provedla v intencích nájemní smlouvy odsouhlasení rozsahu oprav a zdůrazňovala, že tímto nemohlo dojít ani k započtení pohledávek, dokazováním bylo spolehlivě prokázáno, že k započítávání pohledávek docházelo, jak výslovně uvedlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a bylo též potvrzeno svědeckými výpověďmi nájemců. Docházelo-li v předchozí době k zápočtům, pak logicky tomu muselo předcházet i odsouhlasení rozsahu oprav provedených nájemci v intencích oprav dle krycího listu, jenž byl součástí nájemní smlouvy. Rozsah oprav učinili nájemci v provedených (shora již zmíněných) rekapitulacích, přičemž pro základ tohoto mezitímního rozsudku je určující, že s vysokou pravděpodobností hraničící až s jistotou rekonstrukční práce provedené nájemci (de facto nájemcem , jméno FO, ) na , Anonymizováno, v , Anonymizováno, dosáhly hodnoty , částka, , kdy , jméno FO, dokonce hovořil o částce blížící , částka, (ovšem částka příp. jdoucí nad v nájemní smlouvě stanovený limit , částka, je z hlediska této věci bezpředmětná).

23. Z předchozího odstavce se pak podává, že s vysokou pravděpodobností hraničící až s jistotou nájemci provedli rekonstrukční práce na , Anonymizováno, v , Anonymizováno, v hodnotě blížící se či dokonce převyšující částku , částka, , což představuje jejich pohledávku za žalovanou oproti postupně dospělým pohledávkám žalované na nájemném za užívání této fary, které podle nájemní smlouvy mělo být hrazeno právě formou dílčích zápočtů prováděných jednou za rok, vždy lednu dalšího roku za nájemné v předchozím roce, což ve výsledku vždy ročně činilo (s ohledem na měsíční nájemné ve výši , částka, ) částku , částka, .

24. Soud v mezitímním rozsudku přisvědčil argumentaci žalobce potud, že v daném případě je zapotřebí na uvedenou věc aplikovat občanský zákoník č. 40/1964 Sb., a to s ohledem na § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který stanoví, že nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

25. S přihlédnutím k § 667 odst. 1 o. z. se žalovaná s nájemci platně v rámci čl. IV. nájemní smlouvy dohodla na podmínkách úhrady nájemného tak, že nájemné (které činí měsíčně částku , částka, ) bude splatné ročně vždy nejpozději do 31. prosince každého roku, přičemž v případě nájemci provedené opravy pronajatých nemovitostí, bude splatné nájemné předmětem zápočtu proti pohledávce (vždy v její alikvotní části) za pronajímatelem z titulu provedené opravy pronajatých nemovitostí; zápočet bude prováděn vždy v měsíci lednu, přičemž bude započítáváno vždy období předchozího roku, a to až do vyčerpání nájemci investované částky na opravy pronajatých nemovitostí.

26. Jelikož Arcibiskupství olomoucké coby nadřízený subjekt žalované potvrdilo, že k zápočtům nájemného s alikvotními částkami nájemci vynaloženými na předmětné opravy pronajatých nemovitostí docházelo, což bylo podepřeno i na základě výslechů nájemců – (dnes již bývalých) manželů , jméno FO, , z čehož současně vyplývá, že rozsah nájemci provedených oprav (zjevně v intencích jimi učiněných rekapitulací shora již uvedených, zrealizovaných podle krycího listu připojeného k nájemní smlouvě) byl žalovanou odsouhlasen, plyne z toho současně, že v okamžiku doručení předmětného exekučního příkazu přikázáním jiných peněžitých pohledávek žalované pozbyla žalovaná možnosti provádět zápočty svých pohledávek nájemného za nájemci s jejich (vždy v alikvotní výši nájemného za kalendářní roky 2017, 2018 a 2019) pohledávkami za žalovanou z titulu jimi provedených oprav (investic) do pronajatých nemovitostí – , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , tj. v lednu 2018 za nájemné za rok 2017 ve výši , částka, , v lednu 2019 za nájemné za rok 2018 ve výši , částka, a v lednu 2020 za nájemné za rok 2019 rovněž ve výši , částka, , celkem tedy za uvedené tři roky ve výši , částka, .

27. Soud v mezitímním rozsudku se rovněž vypořádal s následujícími námitkami žalované:

28. K promlčení nároku i přes žalovanou uplatněnou námitku promlčení dojít nemohlo, neboť celková pohledávka nájemců, která byla v tomto řízení dosud osvědčena do základu, z titulu oprav na , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , nepředstavuje bezdůvodné obohacení, resp. právo na úhradu nákladů za provedené opravy ve smyslu § 669 obč. zák., na nějž se vztahuje režim § 107 odst. 1 a 2 obč. zák. Dokazováním bylo prokázáno, že došlo k odsouhlasení ze strany pronajímatele, neboť k zápočtům nájemného docházelo. Navíc v nájemní smlouvě byl zvolen režim sjednaný účastníky této smlouvy, kterým se mohli odchýlit od dispozitivní úpravy, což také učinili. Kromě toho by nebylo možné námitce promlčení ze strany žalované přisvědčit ani z toho důvodu, neboť by se – nebýt shora uvedeného – jednalo o výkon práva v rozporu s dobrými mravy. Soud by totiž musel zhodnotit, že nájemci skutečně dané práce v uvedené hodnotě blížící se částce , částka, na faře v Podivicích zrealizovali, navíc nájemce , jméno FO, byl po předmětnou dobu trestně stíhán, logicky mu okolnosti zjevně ztěžovaly, aby se mohl dostatečně potřebným způsobem věnovat otázce příslušných zápočtů, když jeho manželka – druhá nájemkyně – sama vypověděla, že veškeré břímě ohledně záležitostí týkajících se , Anonymizováno, v , Anonymizováno, spočívalo právě na jejím manželovi. Za těchto okolností by proto výkon práva žalované v podobě uplatnění námitky promlčení – nebýt shora uvedeného – byl očividně v rozporu s dobrými mravy.

29. Soud v mezitímním rozsudku přisvědčil i právnímu názoru žalobce (viz část jeho repliky k vyjádření žalované na č. l. 105), že v daném případě nelze aplikovat § 732 o. z., neboť z předmětného (rovněž shora označeného) rozsudku Vrchního soudu v Praze vyplývá, že k trestněprávnímu jednání , jméno FO, , tedy i ke vzniku škody vůči žalobci, došlo před , datum, , tj. před nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V tomto směru žalobce také správně poukazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 2056/20, z něhož mj. vyplývá, že vznikl-li vymáhaný dluh za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, pak s ohledem na § 3028 o. z. nepřichází v úvahu aplikace § 732 o. z. Rovněž Nejvyšší soud např. ve svém usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , zaujal právní názor, že právo na náhradu škody (a tedy i povinnost k její náhradě) vzniká již na základě právní skutečnosti, která byla příčinou vzniku škody; právě tato skutečnost totiž zakládá vznik odpovědnosti za škodu.

30. Na základě výše uvedeného proto soud v mezitímním rozsudku uzavřel, že vzhledem k tomu, že se dlužník žalobce – , jméno FO, dopustil , podezřelý výraz, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a to v období od , datum, nejméně do , datum, , je třeba v tomto případě vyslovit, že právní režim závazku dlužníka žalobce způsobeného tímto , podezřelý výraz, a možností, jež má poškozený – žalobce pro jeho uspokojení, se řídí právními předpisy účinnými do , datum, , tedy včetně § 143 a násl. obč. zák. S přihlédnutím ke zjištěným skutečnostem v tomto řízení je pak třeba postupovat podle § 144 obč. zák., jenž stanoví, že pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.31. [Rozsudek odvolacího soudu] K odvolání žalované mezitímní rozsudek soudu přezkoumal Krajský soud v Brně (dále již „odvolací soud“), který rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , cit. mezitímní rozsudek soudu (jako věcně správné rozhodnutí) potvrdil.32. [Odmítací usnesení Nejvyššího soudu] Proti rozsudku odvolacího soudu ad 31 podala žalovaná dovolání, které Nejvyšší soud usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , odmítl.

33. Nejvyšší soud v odůvodnění svého usnesení ad 32 ve vztahu k přikázání jiné peněžité pohledávky ve smyslu § 312 a násl. o. s. ř. mj. připomenul, že oprávněnému vzniká při splnění všech zákonných podmínek úkojné právo vůči dlužníku povinného až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství, a v případě, že dlužník povinného oprávněnému řádně a včas (v souladu s doručeným exekučním příkazem) nevyplatí pohledávku, náleží mu formálně aktivní legitimace k tomu, aby se ve sporném nalézacím řízení domohl vlastním jménem na poddlužníku vyplacení přikázané pohledávky. Pro úspěšnost poddlužnické žaloby je pak rozhodné, jestli pohledávka povinného vůči jeho dlužníku existovala v okamžiku, kdy tomuto dlužníku bylo doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, nikoliv okolnost, že pohledávka se dosud nestala splatnou, popřípadě že má z téhož právního důvodu vzniknout v budoucnu.34. [Znalecký posudek] Ze znaleckého posudku č. 51/2023 , tituly před jménem, , právnická osoba, (dále též „ZP“), soudem ustanoveného znalce pro obor ekonomika, ekonomická odvětví různá, specializace tvorba a uplatňování cen a rozpočtování ve stavebnictví, ze dne , datum, , soud zjistil následující skutečnosti:

35. Cena stavebních a dalších prací provedených tehdejšími nájemníky , jméno FO, , Anonymizováno, , a , jméno FO, , gen. shora, v budově (rodinný dům) č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , která je součástí pozemku st. p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, na Moravě (dále již „RD“), a jež je ve vlastnictví žalované, a to dle rozpočtu v nájemní smlouvě na č. l. 28-31 činí , částka, bez DPH (a s 5 % DPH pak částku , částka, ).

36. Cena stavebních a dalších prací provedených dle rekapitulací provedených prací na uvedeném RD nájemníky ze dne , datum, na č. l. 34, a dále ze dne , datum, na č. l. 35 činí , částka, bez DPH (a s 5 % DPH pak částku , částka, pro práce vykázané v roce 2007 a 9 % DPH pro práce vykázané v roce 2009).37. [Skutková zjištění, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci] Soud dospěl – též s ohledem na dílčí skutková zjištění, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení učiněné v předcházejícím mezitímním rozsudku – k závěru, že poddlužnická žaloba žalobce vůči žalované je zcela důvodná.

38. Podle § 314a odst. 1 o. s. ř. výkon rozhodnutí se provede tak, že dlužník povinného po právní moci usnesení o nařízení výkonu vyplatí oprávněnému pohledávku v rozsahu, v jakém byla nařízením výkonu postižena. Podle druhého odst. cit. par. dlužník povinného vyplatí pohledávku, jestliže je již splatná, oprávněnému v den, který následuje po doručení vyrozumění podle § 314; není-li pohledávka povinného v tento den dosud splatná, vyplatí ji oprávněnému, jakmile se stane splatnou.

39. Podle § 315 odst. 1 o. s. ř. nevyplatí-li dlužník povinného oprávněnému pohledávku podle § 314a odst. 2, popřípadě podle § 314c odst. 1 a 3, může oprávněný proti dlužníku povinného vlastním jménem podat návrh na výkon rozhodnutí, jestliže jej mohl podat povinný, jinak se domáhat vyplacení pohledávky v řízení podle části třetí, popřípadě v řízení podle zvláštního zákona. Nesmí však s dlužníkem povinného stran této pohledávky uzavřít na úkor povinného smír, ani prominout její zaplacení. Dlužník povinného si v takovém případě také nemůže započíst svou vlastní pohledávku, kterou má vůči oprávněnému.

40. Jak vyplývá z již soudem v jeho mezitímním rozsudku připomenuté judikatury Nejvyššího soudu (např. z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), přikázáním jiné peněžité pohledávky (§ 312 a násl. o.s.ř.) vzniká oprávněnému – při splnění všech zákonných podmínek – k pohledávce povinného za jeho dlužníkem tzv. úkojné právo vůči tomuto dlužníku (poddlužníku), a to až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství. Do závazkového vztahu mezi povinným a jeho dlužníkem úkojné právo zasahuje jen tím, že oprávněnému (nevyplatí-li poddlužník řádně a včas pohledávku, viz § 314a odst. 2, § 314b odst. 1, 3 o.s.ř.) přiznává formálně právní aktivní legitimaci k tomu, aby se ve sporném nalézacím řízení domohl vlastním jménem na poddlužníku vyplacení přikázané pohledávky. Z hlediska hmotného práva nedochází v daném obligačním právním vztahu – subjektově (věřitelem dlužníka je nadále povinný), předmětově (určený druh plnění), obsahově (jde-li o práva a povinnosti subjektů vzniklých na základě předpisů objektivního práva) a rovněž co do jeho právního důvodu (titulu) – přikázáním pohledávky k žádné změně. Výrazem toho jsou i omezení účastníků řízení o poddlužnické žalobě týkající se hmotněprávních dispozic s předmětem řízení (srov. § 315 odst. 1, věty druhá a třetí, o.s.ř.).

41. Z ad 40 plyne, že poddlužnická žaloba ve smyslu § 315 odst. 1 o.s.ř. je důvodná, jen jestliže by žalovaný – nebýt exekučního postižení pohledávky – měl povinnost uhradit dluh povinnému v okamžiku, kdy mu bylo doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (srov. § 313 odst. 1 o.s.ř.); okolnost, že pohledávka se dosud nestala splatnou, popřípadě že má z téhož právního důvodu vzniknout v budoucnu, je nerozhodná. Jinak řečeno, žalobce nedosáhne uspokojení své vymáhané pohledávky, pokud žalovaný prokáže, že přikázaná pohledávka (nikdy) neexistovala nebo před tím, než mu bylo doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, některým ze způsobů stanovených zákonem zanikla.

42. Jak již bylo shora vyloženo, v posuzované věci soudní exekutor vydal dne , datum, pod č. j. , spisová značka, , exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiných peněžitých pohledávek povinného, které povinný , jméno FO, má či bude mít vůči svému dlužníkovi – nynější žalované z titulu smluvního i bezesmluvního nároku na vypořádání povinným provedených oprav a úprav budovy č. p. 93 v obci , adresa, , jakož i nároku na plnění ze smluvních i bezesmluvních vztahů jiných.

43. Znaleckým posudkem , tituly před jménem, , právnická osoba, pak bylo zjištěno, že cena stavebních a dalších prací provedených tehdejšími nájemníky v RD činila dle , částka, bez DPH, pročež tehdy manželé , jméno FO, tak měli společně a nerozdílně za žalovanou pohledávku v uvedené výši, přičemž na základě shora rovněž uvedené nájemní smlouvy uzavřené s žalovanou dne , datum, bylo mj. smluvně účastníky ujednáno provádět zápočet pohledávky manželů , jméno FO, za žalovanou s pohledávkou žalované za manžely , jméno FO, z titulu pronajatého RD za přesně specifikovaných podmínek ve smlouvě (viz zjištění soudu shora již učiněná). I když v podrobnostech stran rozsahu provedených prací, výše nájmu, způsobu zápočtů atd. lze primárně odkázat na odůvodnění mezitímního rozsudku ve znění rozsudku odvolacího soudu a usnesení Nejvyššího soudu, kterážto rozhodnutí jsou tak integrální součástí tohoto konečného rozsudku, přesto je třeba k danému uvést následující.

44. Žalované lze přisvědčit v její skutkové a právní argumentaci (viz např. její poslední vyjádření ze dne , datum, na č. l. 280) potud, že předmětem zápočtů pohledávek žalované a nájemců (manželů , jméno FO, ) bylo (s ohledem na dále uvedený exekuční příkaz) období od , datum, [počátek nájemního vztahu dle nájemní smlouvy ze dne , datum, (viz čl. III. smlouvy na č. l. 26 verte)] do (nikoliv však do , datum, , neboť dnem , datum, byl již v právní moci cit. soudním exekutorem vydaný exekuční příkaz ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , k provedení exekuce přikázáním jiných peněžitých pohledávek povinného , jméno FO, ), nýbrž již do] , datum, , kdy byl žalované doručen předmětný exekuční příkaz (viz kopie doručenky na č. l. 16) a bylo jí zakázáno nadále od tohoto dne s jinou peněžitou pohledávkou postiženou exekucí jakkoli nakládat, neboť okamžikem doručení tohoto exekučního příkazu ztratila žalovaná právo na jinou peněžitou pohledávku postiženou exekucí, a to až do vymáhané pohledávky žalobce, jejího příslušenství a nákladů exekuce. Období od , datum, do , datum, představuje 4 122 dnů, a při zohlednění, že nájemné manželů , jméno FO, činilo , částka, měsíčně, tj. za jeden rok , částka, , pak měsíční částka nájemného rozpočítaná na jeden den činila (, částka, : 365 =) 164, , částka, , a za zmíněných 4 122 dnů (4 122 x , částka, =) se jednalo o částku , částka, .

45. S ohledem na ad 44 je pak nutno konstatovat, že pokud manželé , jméno FO, bylo oprávněni dle čl. VI. nájemní smlouvy (č. l. 26 verte) provést rekonstrukční práce dle krycího listu rozpočtu, což podle znaleckého posudku činilo zhruba [protože v současné době je nemožné s absolutní přesností zjistit cenu (hodnotu) těchto prací podle příslušného postupu zvoleného znalcem pro rozpočtování staveb, a proto soud zásadně s přihlédnutím k vypracovanému znaleckému posudku dospívá k závěru, že znalcem učiněný závěr lze převzít pro základ meritorního rozhodnutí] částku ve výši , částka, (tj. bez DPH), a dospěl-li soud v předchozím (již pravomocném) mezitímním rozsudku k závěru o realizovaných zápočtech ze strany žalované s pohledávkami manželů , jméno FO, , pak je nasnadě, že pohledávka manželů za žalovanou ve výši , částka, , tj. v rozsahu jimi vykonaných prací (jejich hodnotě) na nemovitostech ve vlastnictví žalované, zanikla započtením s pohledávkami žalované za nájemníky z titulu nájemného, pročež z této částky již v rámci poddlužnické žaloby nelze ničeho přiznávat ve prospěch žalobce.

46. Zmíněný exekuční příkaz se ovšem vztahoval rovněž i na bezesmluvní nároky, což znamená, že pakliže by kromě částky uvedené v ad 45 bylo soudem zjištěno, že povinný, respektive manželé , jméno FO, měli ještě z titulu např. bezdůvodného obohacení pohledávku, respektive pohledávky za žalovanou, pak i tato část pohledávky (pohledávek) se stává právně relevantní z hlediska žalobcem uplatněného nároku v rámci jím podané poddlužnické žaloby.

47. A v návaznosti na ad 46 nutnost konstatovat, že znalec podle předmětných rekapitulací byl povinen dle soudem učiněného zadání (v usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ) zohlednit a zjistit cenu i takto provedených stavebních (a dalších) prací tehdejšími nájemníky. Soud tak znalci vytyčil jednoznačný materiálový poklad, respektive zadání, neboť potřeboval posoudit, zda případný rozsah skutečně provedených (roz. v tomto řízení prokázaných) prací na , Anonymizováno, objektu tehdejšími nájemníky byl, či naopak (a pak v jakém rozsahu) odlišný do onoho krycího listu, jenž byl součástí předmětné nájemní smlouvy. Znalec pak na základě jím zvolené rozpočtové metodiky dospěl k závěru, že nájemci na uvedeném nemovitém majetku provedli dle předložených rekapitulací z let 2007 a 2009 práce za celkovou částku (v hodnotě ve výši) , částka, (bez DPH).

48. Jakkoliv nadlimitní (dle krycího listu v nájemní smlouvě) práce na farním objektu nájemníky byly provedeny v tzv. bezesmluvním režimu (respektive alespoň v současné době vycházeje z provedeného dokazování), lze s pravděpodobností rovnající se téměř jistotě konstatovat, že tyto práce jimi provedeny byly, protože žalovaný ani nikdo z odpovědných subjektů, respektive představitelů , Anonymizováno, (po celá léta do podání poddlužnické žaloby) nijak nebrojil proti těmto fakticky nájemníky tehdy jimi vykázaným stavebním činnostem a použitým materiálům, jejichž existenci zásadně nijak nezpochybnil ani znalec (např. že při posuzování objektu , Anonymizováno, je vylučující, aby některé práce byly nájemníky zrealizovány či určitý stavební materiál použit, neboť taková okolnost by byla znalcem zjistitelná), takže lze presumovat, že nájemníky takto vykázaná (stavební) činnost byla tehdy vskutku realizována, byť v režimu, který z pohledu práva představuje bezdůvodné obohacení žalované. Jelikož k tomuto bezdůvodnému obohacení došlo v době platnosti a účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákon, v rozhodném znění (dále již „obč. zák.“), pak je třeba pro regulaci daného případu aplikovat následující ustanovení. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle druhého odstavce cit. par. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle § 456 věty první obč. zák. předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Podle § 458 odst. 1 obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

49. Z vyloženého vyplývá, že jestliže hodnota (stavebních a dalších) prací realizovaných nájemníky na farním nemovitém majetku činila , částka, (bez DPH) a hodnota jimi vykonaných (stavebních a dalších) prací podle krycího listu dosáhla výše (dle znaleckého posudku) , částka, , pak je zde rozdíl ve výši , částka, , který představuje předmětné bezdůvodné obohacení žalované na straně jedné, a současně pohledávku uvedených nájemníků za žalovanou právě z titulu jejich nároku na vydání bezdůvodného obohacení, což rovněž pokrývá shora již opakovaně zmíněný pravomocný exekuční příkaz.

50. Jestliže se tedy žalobce po žalované domáhá z titulu poddlužnické žaloby zaplacení částky ve výši , částka, , přičemž v tomto řízení bylo spolehlivě zjištěno, že výše pohledávky nájemníků, respektive povinného za žalovanou z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení dosáhla (minimálně) výše , částka, , pak je nutno uzavřít, že žaloba byla žalobcem podána důvodně a že žalobce z vyložených důvodů má právo po žalované požadovat zaplacení částky , částka, .

51. Soud neopomenul, že odvolací soud v odůvodnění svého rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (v rámci bodu 16) uvedl, že: „Opravy na předmětných nemovitostech byly prováděny se souhlasem pronajímatele, nemůže se tudíž jednat o režim bezdůvodného obohacení. Z ustanovení § 667 odst. 1 obč. zák. podle komentářové literatury vyplývá, že právo na vydání protihodnoty toho, oč se zvýšila hodnota nemovitosti ve vlastnictví pronajímatele, vzniká teprve skončením nájmu, nikoliv již plněním. Toto právo se promlčuje v obecné promlčecí lhůtě podle ustanovení § 101 obč. zák. K tomu srov. Švestka, J. Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník II., § 460 – 880. Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2008, s. 1736).“ Nicméně odvolací soud připomenutým právním názorem poukázal na dosah § 667 odst. 1 obč. zák., který stanovil (v textu nyní tučně zvýraznil soud): „Změny na věci je nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele. Úhradu nákladů s tím spojených může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li smlouva jinak, je oprávněn požadovat úhradu nákladů až po ukončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci. Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci.“ Pokud však nájemce nerespektoval smluvní ujednání ohledně změny na věci, pak podle názoru soudu je zapotřebí v této části hodnotu těchto prací a případně zabudovaného materiálu do věci považovat a vypořádat podle režimu bezdůvodného obohacení. V tomto směru tak podle názoru soudu dochází ke štěpení nároků nájemce vůči pronajímateli. A to jednak v rozsahu smluvního ujednání stran změny věci, a dále v rozsahu faktického (mimosmluvního) zhodnocení věci, neboť v opačném případě, tj. při náhledu, že jakákoli nájemcem zrealizovaná změna na pronajaté věci, která by se příznivě v hodnotě věci projevila, byť byla učiněna bez souhlasu pronajímatele nebo dokonce proti jeho vůli, by takovéto právní posouzení popsané situace nedůvodně (zde v oblasti délky promlčení) zvýhodňovalo nájemce, ač regulace dle § 667 odst. 1 obč. zák. zjevně směřovala ke smluvnímu ujednání ohledně změny na věci. Jinak řečeno, dovedeno ad absurdum: platil-li by zásadně jen režim § 677 odst. 1 obč. zák. i na bezesmluvní zhodnocení věci nájemcem, mohlo by např. při spekulativním zhodnocení dojít k situaci, že by zhodnocení věci mohlo dosáhnout výše (hodnoty), kterou by pronajímatel (např. pro svou nemajetnost) již nebyl schopen nájemci vypořádat, s kteroužto okolností by mohl nájemce právě popsaným způsobem spekulovat. Takový výklad je absurdní, tudíž nepřijatelný, což jen podtrhuje správnost závěru učiněného soudem shora. Současně soud má za to, že jím učiněný právní názor není v rozporu s cit. právním názorem odvolacího soudu, který byl směřován ke zhodnocení pronajaté věci v rámci smluvního ujednání mezi pronajímatelem a nájemcem; tedy neřešil eventualitu bezesmluvního zhodnocení věci.52. [Námitka promlčení] Zbývá se nyní vypořádat s námitkou promlčení uplatněnou žalovanou.

53. Žalovaná již ve svém vyjádření ze dne , datum, (na č. l. 54 a násl.) uplatnila námitku promlčení „pohledávky nájemců z titulu provedených oprav za žalovanou“ s tím, že: „nemá přesné informace, kdy byly provedeny jednotlivé opravy, avšak k počátku promlčecí doby došlo nejpozději , datum, a , datum, , tedy v dny, ze kterých jsou listiny s názvem Rekapitulace provedených prací – oprava farní budovy v , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, a , datum, (v těchto dnech již bylo zřejmé, ke kterým opravám došlo)…O úmyslné obohacení žalované se nemůže jednat, neboť to byli nájemci, kdo způsobili nemožnost postupovat podle smlouvy – řádně odsouhlasit a započíst pohledávku z provedených oprav proti nájemnému, když nedodali i přes výzvu žalované náležitý seznam provedených prací. Žalovaná proto namítá promlčení práva nájemců na náhradu nákladů z titulu provedených oprav budovy č. p. , Anonymizováno, . Námitku promlčení je žalovaná, jakožto poddlužník oprávněna v řízení o poddlužnické žalobě namítnout, neboť poddlužník v řízení o poddlužnické žalobě má zachovány všechny námitky promlčení pohledávky povinného za poddlužníkem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).“54. Právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110 obč. zák.). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat (§ 100 odst. 1 obč. zák.).

55. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. právo na vydání z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Podle druhého odst. téhož par. nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

56. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (§ 3028 odst. 3 o. z.).

57. Podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona (§ 3036 o. z.).

58. Ze dvou rekapitulací provedených prací nájemníky plyne, že nájemníci stavební a jiné práce na farním objektu provedli v období od blíže neurčeného dne, měsíce roku 2006, respektive zčásti je provedli zcela určitě ke dni , datum, (viz první jejich rekapitulace předmětných prací na č. l. 34) a zbývající část dokončili nejpozději ke dni , datum, (viz druhá rekapitulace jimi provedených prací na č. l. 35). Soud má za to, že již nelze přesně zjistit termíny dokončení těch kterých prací a z toho plynoucího bezdůvodného obohacení žalované, tj. v rozsahu nájemníky vykonaných prací a použitého (zabudovaného) materiálu ve farním objektu, jdoucího nad limit smluvně stanovený mezi žalovanou a nájemníky v předmětné nájemní smlouvě (viz krycí list). I kdyby však soud vycházel ze závěru, že dokončení prací lze datovat ke dni , datum, , ke kterémuž dni nájemníci specifikovali druhou rekapitulaci (nyní na č. l. 35) jimi provedených prací ve farním objektu, pak by to znamenalo, že (i kdyby se v daném případě posuzovala) tříletá lhůta skončila dne , datum, , což by jinak – s ohledem na uplatněnou námitku promlčení učiněnou žalovanou – znamenalo, že právo na předmětné plnění z bezdůvodného obohacení se již promlčelo.

59. K ad 58 je však nutno uvést, že vznesení námitky promlčení lze považovat v určitých případech za výkon práva v rozporu s dobrými mravy. Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 643/04 (s odkazem na svou předchozí judikaturu – např. na nález ve věci sp. zn. II. ÚS 309/95, či na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu – např. ve věci sp. zn. , spisová značka, ) vyložil a odůvodnil právní názor, že námitka promlčení zásadně dobrým mravům neodporuje, ale mohou nastat situace (např. v poměru mezi nejbližšími příbuznými), že uplatnění této námitky je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí doby bylo nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil.

60. S ohledem na uvedenou judikaturu má soud za to, že nájemci v dobré víře vykonávali stavební a jiné práce na , Anonymizováno, objektu s tím, že jimi vykonaná práce, respektive hodnota prací a zabudovaného materiálu do , Anonymizováno, objektu, bude započtena na jejich nájemné, tj. s postupně nabíhajícími pohledávkami žalované za nájemníky z titulu nájemného. Ačkoliv žalované muselo být zřejmé, že určité práce, respektive stavební činnost zrealizovaná nájemníky na , Anonymizováno, objektu nesouzní s obsahem prací specifikovaných v krycím listu, který byl součástí nájemní smlouvy, v tomto ohledu nájemcům nebylo za celé roky ničeho žalovanou vytknuto a podle zjištění soudu plynoucího z jím vydaného a již pravomocného mezitímního rozsudku žalovaná své pohledávky za nájemníky z titulu nájemného započítávala s pohledávkami nájemníků plynoucích z jimi vykonaných stavebních a jiných prací na farním objektu, přičemž zjevně byly ponechány práce vykonané nájemníky, které nebyly učiněny v souladu s krycím listem, nýbrž fakticky – tzv. nadlimitně – byly nájemníky skutečně provedeny a z tohoto důvodu mohly být nájemníky objektivně započteny s pohledávkami žalované z titulu nájemného, byť již mimo smluvně zajištěný režim v nájemní smlouvě.

61. Soud proto s přihlédnutím ke specifickým okolnostem vyloženým v ad 59 dospěl k závěru, že pokud v řízení o poddlužnické žalobě žalovaná uplatnila shora uvedeným způsobem námitku promlčení práva nájemců na vydání plnění z popsaného bezdůvodného obohacení žalované, je takový výkon práva žalované v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 3 obč. zák. který je třeba i v řešení této dílčí otázky aplikovat.62. [Námitky účastníků k znaleckému posudku] Jelikož účastníci k podanému znaleckému posudku uplatnili námitky a otázky, jež v tom, kterém rozsahu zpochybňovaly relevanci znalcem přijatého závěru, nezbývá soudu, než se s těmito námitkami účastníků vypořádat, a to následujícím způsobem.

63. Námitky a otázky žalobce:64. „Předmětným znaleckým posudkem nebyla oceněna položka A 3 – zemní práce – vybagrování a odvoz zeminy z příjezdové komunikace a položka A 15 – terénní úpravy příjezdové komunikace. Na straně 17 znaleckého posudku (dále již „ZP“) znalec uvedl, že tyto položky nebudou oceněny, protože parcela 104/1 není součástí nájemní smlouvy. Žalobce má za to, že znalec měl ocenit i tyto položky. Pozemek p. č. 104/1 v k. ú. , adresa, na Moravě je ve vlastnictví žalované a je předmětem nájmu dle smlouvy o nájmu nemovitostí ze dne , datum, , uzavřené mezi žalovanou jako pronajímatelem a manžely , jméno FO, jako nájemci (viz čl. I. předmětné nájemní smlouvy). Jedná se tedy o práce přímo na předmětu nájmu. Navíc tyto práce byly provedeny z důvodu odvodnění budovy, která je předmětem nájmu, jak vyplývá ze soupisu provedených prací z , datum, .“65. K ad 64 je třeba především uvést následující reakci znalce v jeho písemném vyjádření ze dne , datum, na č. l. 265-272 (dále též „vyjádření znalce“): „Úkolem znalce dle znaleckého posudku bylo ocenit práce provedené tehdejšími nájemníky na rodinném domě č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, . Ve smlouvě o nájmu nemovitosti ze dne , datum, je v čl. I. uvedeno, že pronajímatel je vlastníkem nemovitostí uvedených pod bodem 1) až 5). Kde pod bodem 5) je specifikovaný pozemek parc. č. 104/1 (ostatní plocha, ostatní komunikace). V čl. II je pak výslovně cit. ‚Pronajímatel přenechává nájemcům za nájemné do užívání (nájmu) nemovitosti uvedené v čl. I pod body 1) až 4) této smlouvy…‘ Znalec má tedy za to, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /1 není předmětem nájmu.“66. K argumentaci znalce ad 65 soud nemá výhrad, neboť plně odpovídá (jazykovému, logickému) výkladu čl. II. cit. nájemní smlouvy (viz srov. předmětnou pasáž na č. l. 26). Tato námitka žalobce tedy soudem nebyla shledána důvodnou.67. „Žalobce má pochybnosti o tom, zda u veškerých položek byly oceněny materiál i práce. Jedná se zejména o položky A 10, , právnická osoba, , A 13, A 30, A 31, A 34, A 35, A 36, B 02, B 04, B 05, , právnická osoba, , B 12, B 15, , právnická osoba, , B 17 a , právnická osoba, .“68. K ad 67 znalec ve svém vyjádření uvádí: „Ocenění uvedených položek je provedeno položkovým rozpočtem (příloha č. , hodnota, posudku) v položkách a metodice Cenové soustavy ÚRS. U těchto položek je v popisu vždy na první pohled zřejmé, zda se jedná o položku kompletní (obsahuje současně v jednotkové ceně dodávku i montáž), položku montáže (pouze práce) nebo položku dodávky (tzv. specifikace materiálu k montážní položce). Pokud popis položky začíná popisem konstrukce (elektroinstalace, zdivo, bednění, podlaha apod.), jedná se o položku kompletní. Pokud začíná slovem ‚Montáž‘ nebo podstatným jménem slovesným (‚Osazení…‘, ‚Provedení…‘, ‚Začištění…‘ apod.), pak se jedná o položku montáže (tedy práce bez nosného materiálu). Pokud je položka označena modrým textem, pak se jedná o dodávku specifikovaného materiálu k montážní položce (je na rozdíl od kompletních položek vykazován samostatně). Všechny položky uvedené v námitce tedy obsahují jak montáž tak dodávku. Výjimkou je položka A 13 a k ní položky , právnická osoba, a B 17. V soupise prací z roku 2007 byly pořízeny výplně otvorů (jen materiál) a v soupise prací z roku 2009 je jejich osazení (jen práce).“69. Soud má za to, že znalec v ad 68 srozumitelným způsobem reagoval na námitky žalobce ad 67, které de facto obsahují jasné vyložení znalcem provedené verifikace posuzovaných okolností.70. „Jaké byly na předmětných pronajatých nemovitostech provedeny další konstrukce a práce, které nejsou součástí rekapitulací popsaných v zadání znaleckého posudku nebo byly podle sdělení pana , jméno FO, provedeny v pozdějším než sledovaném období a které nejsou zahrnuty do ocenění či posouzení znaleckého posudku? Viz str. 28, odst. 6.3 ZP.“71. Pro meritorní rozhodnutí bylo zásadní zjištění, jaké práce manželé , jméno FO, provedli (realizovali) v RD ve vazbě na krycí list ze dne , datum, (na č. l. 27) ve spojení s rekapitulací stavebních dílů (na č. l. 28-31), a dále s ohledem na rekapitulace provedených prací na uvedeném farním objektu ze dne , datum, (na č. l. 34) a dále ze dne , datum, (na č. l. 35), neboť pouze a jen tyto zdroje a znalcem učiněná verifikace podle těchto zdrojů, s přihlédnutím ke shora již učiněným ujednáním v nájemní smlouvě ze dne , datum, (na č. l. 26-31), má význam z pohledu posouzení výše pohledávky nájemníků za žalovanou z hlediska poddlužnické žaloby. Tomu byl proto přizpůsoben rozsah znaleckého zadání, přičemž zjišťování dalších údajů nad rozsah výše uvedeného by z pohledu rozhodování nemělo (nemohlo mít) žádnou právní relevanci.

72. Otázky, výhrady a námitky žalované:73. „K jakým datům byly oceněné práce dle rekapitulace provedených prací ze dne , datum, a dle rekapitulace provedených prací ze dne , datum, ?“74. Dle vyjádření znalce „Na místním šetření bylo účastníky dohodnuto, že ocenění prací dle rekapitulace provedených prací ze dne , datum, bude provedeno v cenové úrovni roku 2007 a ze dne , datum, v cenové úrovni roku 2009. Oceňování se neprovádí ke konkrétnímu datu, ale k období (v tomto případě 1. pololetí daného roku)“.

75. Soud konstatuje, že znalec na otázku žalované ad 73 odpověděl, přičemž znalecká verifikace sleduje období prováděných prací; v tomto směru nebyl soudem shledán žádný defekt ve zpracovaném znaleckém posudku.76. „K jakému datu byly oceněné práce dle krycího listu ze dne , datum, ?“77. Na otázku žalovaného ad 76 znalec odpověděl ve svém vyjádření tak, že: „Znalec do svého znaleckého posudku převzal položky a hodnoty z rozpočtu, který je přílohou nájemní smlouvy, a věnoval pozornost pouze čerpání položek rozpočtu dle zjištěných skutečností. K jakému datu byly oceněny práce dle krycího listu ze dne , datum, ví pouze autor tohoto rozpočtu.“78. I na otázku ad 76 znalec v ad 77 podle názoru soudu odpověděl určitě a srozumitelně, přičemž z jeho odpovědi nelze vyvodit opět žádnou vadu zatěžující jím vypracovaný ZP.79. „Jaký byl vývoj cen ve stavebnictví mezi lety 2006-2009? Některé práce mohly být provedené již v roce 2006, ale oceněné cenami podle roku 2009. Ze znaleckého posudku nelze zjistit, které práce byly provedené, v jakém roce.“80. Na otázku ad 79 znalec ve svém vyjádření uvádí: „Vývoj cen v daném období dokládá tabulka průměrných ukazatelů změn cen, která je Přílohou č. , hodnota, posudku. Pro obor 803 (budovy pro bydlení) je index změn cen mezi roky 2006 a 2009 (hodnoty indexů v příslušných letech se od sebe dělí)…1,147 tzn. nárůst 14,7 %.“81. Odpověď znalce na otázku ad 79 je odborného rázu; soud zde může pouze konstatovat určitost a srozumitelnost této odpovědi znalce v ad 80, aniž by mu příslušelo věcné přezkoumání v odpovědi uvedených údajů.82. „Z jakého důvodu je v ceně prací provedených dle krycího listu ze dne , datum, zahrnuta položka VRN, když skutečná hodnota prací byla předmětem znaleckého ocenění a neměl by zde tak být prostor pro další náklady?“83. Na otázku ad 82 znalec ve svém vyjádření odpovídá: „Zahrnutí vedlejších rozpočtových nákladů (VRN) do ceny díla je běžnou praxí při zpracování rozpočtu. V případě použití položek cenových soustav je třeba do ceny díla přidat i další náklady, které nejsou zahrnuty v základních rozpočtových nákladech (ZRN) – tj. jednotkových cenách položek rozpočtu (obvykle se jedná o zařízení staveniště, provozní a územní vlivy apod.). VRN se obvykle zahrnují do ceny jako % přirážka k ZRN, protože nelze dopředu zjistit rozsah ani konkrétní výši těchto nákladových titulů. Znalec tedy při dodržení metodiky ocenění zahrnul VRN do ceny v posudku jako podíl VRN k plnění čerpaných položek, protože neznal jejich skutečný rozsah. V případě, že by soud uznal, že tyto náklady reálně vůbec nevznikly, lze tuto částku z ceny odečíst.“84. Odpověď znalce ad 83 na otázku žalovaného ad 82 je opět odborného rázu; plyne z ní ten podstatný fakt, že v případě položkových soustav součástí ceny díla jsou také i další náklady, které nejsou zahrnuty v tzv. ZRN. Znalec postupoval podle metodiky ocenění, verifikoval předmětné položky v rozhodném období, pročež soud ani v této části nemá odbornou kompetenci přezkoumání tohoto odborného posouzení v posuzované dílčí části, která je však formulována určitě, srozumitelně a s ohledem na užití metodiky a znalcem zmíněnou praxi také odpovídá logickému postupu znalce v rámci jím zvoleného verifikačního posuzování předmětných skutečností. Nutno si též uvědomit, že se zjišťuje hodnota prací a použitého materiálu, kterou by v daném místě a čase bylo možno obvykle zajistit; součástí takového posouzení – s ohledem na poměry v daném místě a čase – proto i tehdy byly náklady na ZRN atd., neboť znalec neměl za povinnost posuzovat hodnotu provedených prací a použitého materiálu výhradně v režimu svépomocných prací.85. „Jaká je hodnota prací provedených nad rámec ujednaný v nájemní smlouvě, jejíž přílohou je krycí list z , datum, ?“86. K otázce ad 85 soud plně odkazuje na své odůvodnění v ad 80.87. „S jakou pravděpodobností je možné dospět k závěru, že práce, u kterých je ve znaleckém posudku uvedeno, že nelze ověřit jejich provedení (viz str. 4 ZP, modrý text), byly skutečně provedené? Jaké skutečnosti podporují závěr, že takové práce byly provedené?“88. Znalec k otázce ad 87 ve svém vyjádření uvádí: „S poměrně vysokou pravděpodobností. Jestliže se zohlední stav podobných nemovitostí před rekonstrukcí, pan , jméno FO, tyto činnosti uvede na soupisu provedených prací v roce 2007 a znovu tvrdí, že tyto práce byly provedeny, při místním šetření v roce 2023, pak znalec nemá důvod o jeho tvrzení pochybovat. Zároveň v rámci místního šetření měl znalec možnost posoudit aktuální stav. Půda i sklepy byly perfektně vyklizené a vyčištěné, na dvoře byla zjevně provedena nová úprava povrchu (i podle fotografií uvedených v posudku), která nutně předpokládá vyvezení původních vrstev a jejich nahrazení drceným kamenivem. Žádné oplocení zahrady nebylo zastiženo.“89. Na otázku ad 87 znalec v ad 88 odpověděl ve vazbě na podklady, jež limitovaly jeho znaleckou verifikaci, pročež na znalci nebylo (nemohlo být) posuzování, respektive provádění nějakých dílčích důkazů a jejich hodnocení, např. stran výpovědi nájemníka , jméno FO, atp. V podrobnostech soud odkazuje již na bod 42 odůvodnění svého (pravomocného) mezitímního rozsudku.90. „Žalovaná namítá, že není zjevné, k jakému datu byly provedené práce oceněny. Pokud se týká prací dle krycího listu, jejich hodnota by měla být oceněna ke dni podpisu nájemní smlouvy, tj. k , datum, .“91. Na otázku ad 90 znalec ve vyjádření odpovídá následovně: „Ocenění soupisu provedených prací z , datum, proběhlo k cú. 1 pololetí roku 2009. Práce z rozpočtu, který je přílohou nájemní smlouvy, byly s velkou pravděpodobností oceněny k , datum, a zasmluvněny k , datum, .“92. Soud má za to, že znalec na otázku či výhradu žalované ad 90 odpověděl v ad 91 zcela jasně, srozumitelně, pročež ani v tomto ohledu nelze ze strany znalce spatřovat žádné pochybení či dílčí vadu jím vypracovaného ZP.93. „Práce uvedené dle rekapitulace provedených prací ze dne , datum, a dle rekapitulace provedených prací ze dne , datum, byly pravděpodobně oceněné k rokům 2007 a 2009. Znalecký posudek však nezohledňuje, že práce mohly být provedené už v roce 2006. Tím může dojít k vyšší ceně, vzhledem k vývoji cen.“94. Na otázku ad 93 znalec ve svém vyjádření odpověděl následovně: „To je pravda, nicméně na místním šetření byl takový postup dohodnut (viz přiložená část zápisu z místního šetření v otázce 5). Tento postup podle názoru soudu není v rozporu se zadaným znaleckým posudkem. Znalci zároveň nebyly sděleny informace, které by vyjasnily, kdy a v jakém rozsahu byly provedeny ty které práce. Zároveň by toto případné tvrzení [na rozdíl od (ne)existence konstrukce) nebylo s velkou pravděpodobností jak objektivně potvrdit.“95. K odpovědi znalce v ad 94 soud uvádí, že její podstata je obsažena v poslední větě ohledně pravděpodobné nemožnosti zjistit, zda některé z těchto prací byly snad provedeny již v roce 2006. I přes tuto okolnost znalec kromě podkladů vycházel z části zápisu z místního šetření, takže ani v tomto ohledu nelze závěry znalce v jím vypracovaném ZP považovat za podkladově nesouladné, respektive za rozporné s podkladovými materiály. K tomu by chtěl soud uvést, že v roce 2023 nebylo již objektivně možné zcela „chirurgicky“ verifikovat poměry, jež nastaly v r. 2006 a násl., zde z hlediska přesného určení snad co do dnů či měsíců daného roku prováděných prací. Je třeba současně při hodnocení důkazů vycházet z logiky věci i v tom směru, že pakliže nájemci tehdy vypracovali předmětné rekapitulace v tom, kterém roce, v zásadě lze s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že se tyto rekapitulace vztahovaly k tehdy aktuálnímu provedení takovýchto prací a použitého materiálu. Současně, i kdyby některé práce snad byly provedeny i v roce 2006, znalec v ZP nesignalizuje, že by mohly mít zásadní význam na ocenění [např. jako tomu bylo v případě navýšení cen , právnická osoba, (nejen) v tuzemsku od roku 2022, kdy podle , právnická osoba, ceny stavebních prací byly dle odhadu v průměru za celý rok 2022 v porovnání s rokem 2021 vyšší o 12,3 %, přičemž ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví vzrostly v průměru za celý rok 2022 o 20,7 – viz zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/indexy-cen-vyrobcu-prosinec-2022].96. „V tabulce posouzení prací z rozpočtu ze dne , datum, jsou oceněné práce, které neodpovídají nájemní smlouvě, resp. krycímu listu, např. poř. č. , hodnota, -56. Podle krycího listu měla být pořízena okna plastová místo toho byla pořízena okna dřevěná. Jedná se o odchylku od dohodnutého způsobu plnění, a proto by tato položka neměla být oceněna v rámci plnění smlouvy, obdobně poř. č. , hodnota, .“97. Na otázku ad 96 znalec ve svém vyjádření uvádí: „Tato výhrada má podle znalce spíše charakter právní. Znalec postupoval tak, že se pokusil najít ekvivalent konstrukcí nebo prací uvedených v soupisech provedených prací z let 2007 a 2009 v rozpočtu, který byl součástí nájemní smlouvy, a pokud takový ekvivalent našel, tak pouze určil míru čerpání takové položky a případné rozdíly a nesrovnalosti uvedl do poznámky. Jinými slovy, pokud plnění smlouvy předpokládalo osazení okna, pak osazením okna podle znalce došlo k plnění smlouvy, byť okno svou specifikací neodpovídá zcela popisu položky v rozpočtu. O tom, zda je to takový rozdíl v plnění smlouvy, že jej jako plnění nelze uznat, znalci nepřísluší rozhodovat.“98. Podle názoru soudu znalec v odpovědi ad 97 osvětlil svůj postup při zjištění nesouladu mezi rozpočtem a krycími listy v dotazovaných položkách pod poř. č. , hodnota, až 56. Je třeba si uvědomit, že mezitímním rozsudkem bylo rovněž vyjasněno, že: „docházelo-li v předchozí době k zápočtům, pak logicky tomu muselo předcházet i odsouhlasení rozsahu oprav provedených nájemci v intencích oprav krycího listu, jenž byl součástí nájemní smlouvy.“ Jestliže např. u zmíněných položek (okna) došlo fakticky k výměně oken - namísto plastových za okna dřevěná - pak při realizaci zápočtů a tomu předcházejícího presumovaného odsouhlasení ze strany pronajímatelky (žalované) to znamená, že s takovou skladbou materiálů instalovaných v RD byl vysloven souhlas. Z tohoto důvodu proto znalec nijak nepochybil, pakliže v ZP postupoval ohledně žalovanou dotazovaných položek způsobem popsaným shora.99. „V tabulce posouzení prací z rozpočtu ze dne , datum, na str. 23-26 je na několika místech (např. poř. 34) uvedeno, že cena vychází ze sdělení , jméno FO, . Ze sdělení , jméno FO, nelze vycházet, neboť takový postup není předvídatelný usnesením Okresního soudu ve Vyškově ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a na věci má , jméno FO, právní zájem.“100. Na otázku ad 99 znalec ve svém vyjádření odpovídá následovně: „Konkrétně u položky č. , hodnota, se jedná o tzv. komplet, kdy není jednoznačně specifikováno jaké množství zařízení je započteno v ceně 1 kompletu. Znalec tedy vycházel ze sdělení pana , jméno FO, na místním šetření a rozsahu viditelně provedených prací, ze kterých vycházel při tvrzení, že položka byla plněna ze 100 %. Obecně k výhradě žalované – pokud by byla akceptována, pak nelze většinu posudku přijmout, protože rozsah provedených prací (věcný i co se týká kvantifikace provedených měrných jednotek konstrukcí) vychází primárně z tvrzení pana , jméno FO, . Stav objektu před započetím rekonstrukce není zdokumentován, tudíž nelze objektivně kvantifikovat všechny provedené práce. Znalec si ve smyslu bodu VI. usnesení o jmenování znalce vyžádal součinnost pana , jméno FO, , který náležitě spolupracoval a znalec sdělení informace použil při vypracování posudku.“101. K uvedené odpovědi znalce ad 100 nutno opětovně odkázat na pravomocný mezitímní rozsudek a v něm vyložený závěr o presumování rozsahu provedených prací nájemci, a to i s ohledem na logiku věci, tj. na fakt, že žalovaná coby pronajímatelka neměla tehdy žádných výhrad k nájemníky provedeným rekonstrukčním pracím, a proto také přistupovala k předmětným zápočtům s pohledávkami manželů , jméno FO, . Posouzení této věci nemůže vycházet z formalistického pojetí, že jen při stoprocentním souladu provedených prací s krycím listem nedojde k destrukci této znalecké verifikace. Je třeba vycházet z tehdejších bezproblémových vztahů žalované a manželů , jméno FO, projevených též realizací předmětných zápočtů, což logicky presumuje zásadní (věcný) soulad mezi rozsahem a skladbou prací a použitých materiálů na straně jedné a jejich odsouhlasením žalovanou na straně druhé, neboť jinak by k žádným zápočtům dojít (docházet) nemohlo a žalovaná by se již tehdy po nájemcích domáhala předmětné úhrady nájemného ve vazbě na další právní konsekvence související s takovým porušením (ze strany nájemníků) smluvních povinností. K žádné takové eventualitě nedošlo, a proto v situaci, kdy znalec musel odborně verifikovat skutečnosti vztahující se až k době od roku 2006, respektive od r. 2007 a dále, nelze v těchto souvislostech na věc nahlížet formalisticky, nýbrž s užitím logického náhledu a tehdejšího bezproblémového chování dotčených účastníků nájemní smlouvy.102. „Přílohou znaleckého posudku není rozpočet s výkazem výměr pro krycí list ze dne , datum, , jako tomu je u obou rekapitulací provedených prací (Přílohy č. , hodnota, a 3).“103. K této námitce znalec ve svém vyjádření uvádí: „Rozpočet s výkazem výměr není uveden. Jak již je uvedeno výše, znalec vychází primárně ze znění rozpočtu v nájemní smlouvě a v rámci posouzení plnění tohoto rozpočtu pouze přiřazoval ekvivalenty položek ze soupisů provedených prací z let 2007 a 2009 k položkám tohoto rozpočtu, aby určil míru čerpání v něm uvedených položek. Výkazy výměr provedených prací jsou tedy součástí Přílohy č. , hodnota, a č. , hodnota, . Pro posouzení čerpání se uvažují pouze celková množství provedených prací uvedená v těchto přílohách.“104. Soud má za to, že odpověď znalce v ad 103 na námitku ad 102 je dostačující a dotazovaný problém vysvětlující, pročež soud konstatuje, že znalecký posudek ani v tomto ohledu netrpí žádným defektem.105. „Provedení prací, u kterých je ve znaleckém posudku uvedeno, že nelze ověřit jejich provedení (viz str. 4 znaleckého posudku, modrý text), znalecký posudek předpokládá, avšak nijak jejich provedení nedokládá a ani neuvádí věrohodné důvody, proč měly být provedené.“106. Na tuto námitku žalované znalec ve svém vyjádření odpovídá ve stručnosti shodně, jako v ad 100, k čemuž soud pro stručnost odkazuje na své odůvodnění v ad 101, které vytěsňuje i posledně zmíněnou námitku.107. „Ze znaleckého posudku nevyplývá, jakým způsobem bylo zjištěno, že bylo skutečně navezeno 15,001 m3 štěrku (položka A 13, str. 3 přílohy č. , hodnota, ).“108. Na námitku ad 107 znalec ve svém vyjádření odpovídá následovně: Tento objem štěrku (150 m3) byl vykázán panem , jméno FO, již v roce 2006 a znovu potvrzen na místním šetření. V rámci výkazu výměr této položky je uvedeno ‚0,71429*14*15 = 150,01‘. Přičemž 14 x 15 jsou rozměry dvora a 0,71429 je dopočtená hloubka vrstev kameniva. Znalec v rámci vyžádané součinnosti pana , jméno FO, vznesl dotaz, zda je tato mocnost vrstvy skutečná (pro běžné zřízení pevné plochy není taková tloušťka potřeba, stačí 0,3 – 0,5 m). Ten na dotaz odpověděl, že se skutečně vyvážel a znovu zavážel velký objem materiálů, protože se jednalo o dřívější hospodářský dvůr (mimo jiné s jímkami na hnůj) a bylo tedy nutné vše vyvést a znovu doplnit nekontaminovaným materiálem.“109. Soud má za to, že ani poslední námitkou nedošlo ke zpochybnění relevance vypracovaného znaleckého posudku, a to nejen s ohledem na znalcem provedené závěry z místního šetření, ale též s ohledem na jeho odborné zohlednění, k jakým účelům dříve předmětný dům historicky sloužil a proč bylo nutno zohlednit návoz materiálu v uvedeném objemu.

110. V neposlední řadě je nutno uvést, že i kdyby snad v té které položce byla vlivem následně zjištěných dílčích podkladů zjištěna určitá míra nesrovnalostí, je třeba na tomto místě zdůraznit, že v žádném ohledu by nemohlo dojít k takové míře dílčích defektů ve znaleckém posudku, které by dosahovaly výše peněžitého plnění, jehož se žalobce po žalované v rámci poddlužnické žaloby domáhá.111. [Neodročení jednání] Pro úplnost soud považuje za nezbytné opětovně vyložit, proč dne , datum, ve věci jednal, ač účastníci shodně navrhovali jednání odročit s ohledem na jimi tvrzená mimosoudní jednání za účelem uzavření mimosoudní dohody.

112. Předně je třeba zdůraznit, že žalovaná dne , datum, učinila elektronické podání (na č. l. 280), jímž se vyjádřila k předmětné věci, kdy opětovně zopakovala své již uplatněné argumenty, dle kterých by měla být žaloba zamítnuta [1. že krycí list byl součástí nájemní smlouvy a žalovaná neuzavřela žádný dodatek k nájemní smlouvě, 2. že práce provedené nájemníky nad rámec ujednaných v nájemní smlouvě byly provedeny bez souhlasu žalované, 3. že pokud byly provedeny práce dle krycího listu v celkové hodnotě , částka, , pak vzhledem k předchozí době byly tyto pohledávky nájemníků započteny s pohledávkami žalované na nájemném nájemníků, a došlo tedy k zániku celé pohledávky povinného žalobce, 4. že by soud neměl přihlížet k přirážce „VRN“ ve výši , částka, (str. 26 znaleckého posudku), neboť znalec ocenil každou provedenou položku a pro přirážku „VRN“ zde není již prostor).

113. Následně žalovaná dne , datum, elektronicky zaslala žádost o odročení jednání (nařízeného soudem na , datum, ) s odůvodněním, že: „vstoupila do mimosoudních jednání s žalobcem, jejichž předmětem je vypořádání celého předmětu řízení.“ (viz její podání na č. l. 282).

114. Téhož dne, tj. dne , datum, , rovněž žalobce učinil návrh na odročení předmětného jednání (na č. l. 284) s tím, že: „důvodem je jednání žalobce a žalované o uzavření mimosoudní dohody týkající se předmětu tohoto soudního sporu.“ Současně však žalobce při jednání předložil své vyjádření (na č. l. 285), v němž se znovu vyjadřuje k znaleckému posudku vypracovaného , tituly před jménem, , právnická osoba, (k tomu ještě poznámky níže).

115. V situaci, kdy účastníci na straně jedné v uvedených podáních „deklarovali“ snahu o mimosoudní jednání a na straně druhé se vyjádřili k předmětné věci způsobem, který nedává pochyb o jejich aktuálním zásadně sporném náhledu na uvedenou věc, nebylo zde žádného racionálního důvodu nařízené jednání odročovat.116. [Zamítnutí návrhů účastníků na přerušení řízení] S přihlédnutím k ad 115 soud současně při jednání konaném dne , datum, zamítl návrhy účastníků na přerušení řízení, neboť by se to ve smyslu § 110 o. s. ř. příčilo účelu řízení. Hlavním účelem civilního soudního řízení sporného je ve smyslu § 3 a § 6 o. s. ř. ochrana soukromých práv účastníků, jež by měla být rychlá a účinná. Skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, mají být spolehlivě zjištěny podle míry jejich účasti. Z toho současně plyne, že soud ve sporném civilním řízení je povinen v součinnosti s účastníky zjistit co možná nejúplněji a současně co možná nejrychleji skutkový stav, na základě, kterého věc co nejdříve meritorně rozhodne. V procesní situaci, kdy chování účastníků v řízení vykazuje pochybnosti nad jimi učiněnými procesními úkony (např. rozpornost jejich procesních postojů, kdy na jedné straně se zásadně rozporně vyjadřují k předmětu řízení a současně tvrdí, že mají snahu dosáhnout mimosoudní dohody), je povinností rozhodujícího soudu, aby taková rozporná procesní jednání účastníků posoudil, vyhodnotil a v závislosti na tomto vyhodnocení zvolil odpovědný další svůj procesní postup; ten v daném případě vyústil v to, že soud jednání neodročil, návrhy účastníků na přerušení řízení zamítl a věc – v procesní situaci, kdy již byl vydán pravomocný mezitímní rozsudek a byl vyhotoven znalecký posudek – meritorně projednal. Soud v těchto a podobných procesních situacích tedy nemůže postupovat zcela mechanicky v tom směru, že při každém návrhu účastníků na přerušení řízení bude, respektive musí být takto učiněnému návrhu účastníků bez dalšího vyhověno.117. [K vyjádření žalobce] K vyjádření žalobce ze dne , datum, (na č. l. 285) soud uvádí následující:

118. K tvrzení a argumentaci žalobce: „Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , adresa, vyplývá, že nájemci…provedli práce na předmětných pronajatých nemovitostech v hodnotě , částka, s DPH. Tímto znaleckým posudkem však nebyly oceněny veškeré práce, které manželé , jméno FO, na předmětných pronajatých nemovitostech provedli. Soudní znalec…ve vyjádření ze dne , datum, uvedl, že byly provedeny nájemci další práce a konstrukce na předmětu nájmu, které však nejsou zahrnuty do ocenění či posouzení v předmětném znaleckém posudku. Soudní znalec uvedl, že v ocenění nejsou započteny např. povrchové úpravy – koberce, malby apod., ocelové sloupy podél komunikace nebo pilířek u kamenné zdi s vyvedením vodovodu na dvoře. Ve vyjádření soudního znalce…je rovněž uvedeno, že pan , jméno FO, řekl, že např. některé součásti ZTI (čerpadlo měnil v průběhu nájmu několikrát.“119. K ad 118 nutno uvést, že znalec měl zásadně provést ocenění dle zadání obsaženého v již shora zmíněném usnesení soudu, tj. jednak podle krycího listu a dále podle dvou rovněž shora již zmíněných rekapitulací. Aktivismus znalce v oblasti toho, co bylo nájemníkem jemu sděleno stran vykonání dalších prací či zabudovaných materiálů, nemůže ničeho změnit na soudem znalci učiněném zadání, které znalec v jím vypracovaném znaleckém posudku respektoval, byť ve svém vyjádření zabředl do hodnocení informací získaných od jednoho nájemníka, která však vůbec posuzovat neměl, neboť k tomu nebyl zmíněným usnesením soudu povolán. Pro soud bylo totiž rozhodující, jak vyhodnotil důkazní stav předtím, než přistoupil k ustanovení znalce a k předmětnému znaleckému zadání. Znalec jasně ve vyhotoveném znaleckém posudku uvedl, jaké hodnoty dosahují práce a zabudovaný materiál podle zmíněného krycího listu, a dále podle předmětných rekapitulací sepsaných nájemníky. Znalec tedy dodržel zadání soudem, přičemž jeho úvahy, které ve svém vyjádření rozvíjí žalobce, jsou bezcenné potud, že vycházejí z informací nepodložených důkazními prostředky. Kromě toho nelze odhlédnout od faktu, že i znalcem zjištěná hodnota nájemníky provedených prací dle rekapitulací byla pro soud zcela dostačující pro vyhovění této poddlužnické žaloby.

120. K tvrzení a argumentaci žalobce: „Žalobce má za to, že měly být znaleckým posudkem oceněny veškeré práce provedené nájemci na předmětu nájmu. V této souvislosti je třeba říci, že žalobce navrhoval v podání ze dne , datum, doplňující výslech , jméno FO, , Anonymizováno, , a to zejména k rozsahu provedených prací nájemci na pronajatých nemovitostech, důkaz ohledáním předmětných pronajatých nemovitostí a důkaz znaleckým posudkem, kterým budou oceněny veškeré práce provedené nájemci na pronajatých nemovitostech. Tyto důkazy nebyly prozatím provedeny.“121. K ad 120 soud sděluje následující: Při jednání konaném před soudem dne , datum, (viz protokol o tomto jednání na č. l. 72 a násl.) byl vyslechnut jako svědek , jméno FO, , který mj. vypověděl: „Udělal jsem přehled prací (poznámka soudu: rozum. rekapitulaci), které se provedly v daném roce, ale řeknu Vám zcela upřímně, po tom jsem to už nedělal, protože jsem měl jiné starosti. Sám jsem sepsal provedené práce a předal jsem to , Anonymizováno, úřadu…Tam jsem jednal s panem doktorem , jméno FO, . Nehráli jsme si na úředníky, bylo to na důvěře. Očividně viděl, jak to pokračuje.“ Z této svědecké výpovědi také soud vycházel již ve vydaném (a nyní již pravomocném) mezitímním rozsudku, který mj. hodnotil i se zjištěním plynoucím z protokolu o výslechu svědka , jméno FO, , administrátora předmětné , Anonymizováno, , který mj. uvedl, že právě na jeho žádost svědek , jméno FO, zpracoval předmětné rekapitulace (nájemníky provedených) prací v objektu , Anonymizováno, . Z uvedeného pak – ve vazbě na zhodnocené další důkazy – plyne, že zmíněné rekapitulace s pravděpodobností rovnající se jistotě reflektovaly skutečně nájemníky ve , Anonymizováno, objektu provedené práce a instalovaný materiál, pročež po mnoha letech sdělení dalších informací svědkem , jméno FO, znalci, jehož úkolem bylo provést odborné posouzení skutečnosti dle zadání soudu, nikoliv aktivisticky přetavovat či hodnotit informace, které znalci vůbec nepříslušelo jakkoliv hodnotit či posuzovat, nutno považovat za zcela bezcenné; bezcenné proto, protože nemají podklad v soudem provedených a zhodnocených důkazech.

122. Polemizuje-li žalobce s vybranými položkami ze znaleckého posudku a konfrontuje-li zmíněné ceny u těchto položek s cenami prací podle krycího listu, pak ani tuto argumentaci nelze přijmout. Žalobce totiž přehlíží, že znalec nemůže nekriticky přebírat naceněné dílčí položky dle krycího listu s položkovým rozpočtem nákladů, nýbrž že krycí list byl toliko podkladem ve vztahu k rozsahu stavebních a jiných prací a materiálu, který měl být ve , Anonymizováno, objektu použit (zapracován), přičemž výsledkem znalecké verifikace mělo být zjištění, o jakou hodnotu prací a materiálu – posuzováno dle krycího listu – se dle metodiky rozpočtování mělo vlastně jednat, což v sobě pochopitelně může odrážet jiný odborný závěr z hlediska zjištěné celkové hodnoty takto v krycím listu popsaných (a naceněných) prací a materiálu (viz rekapitulace stavebních dílů na č. l. 28 a násl. coby součást krycího listu). Proto i tato námitka žalobce je podle názoru soudu zcela bezcenná.

123. K argumentaci žalobce, že: „nelze opomenout, že pro souhlas pronajímatele k provedení změny pronajaté věci dle ust. § 667 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, nebyla předepsána písemná forma…Souhlas žalované k provedení prací na předmětu nájmu nemusel být udělen výslovně v písemné nájemní smlouvě. Tento souhlas mohl být udělen nájemcům i dodatečně po provedení prací a mohl být udělen i konkludentně.“124. K ad 123 soud uvádí, že již v mezitímním rozsudku, do jehož vydání byla provedena celá řada stěžejních důkazů, byl vyložen skutkový stav zjištěný z provedeného dokazování a byla též vyložena ve vztahu k právnímu jednání žalované i předmětná participace , Anonymizováno, , Anonymizováno, (soud v tomto směru mj. odkazuje na bod č. , hodnota, odůvodnění mezitímního rozsudku popisující participaci , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve vztahu k smluvnímu jednání podřízených subjektů podle kanonického práva). Argumentace žalobce ad 123 je tedy podle názoru soudu rovněž nedůvodná.

125. Jelikož žalobce (prostřednictvím své pověřené zaměstnankyně) v ústním vyjádření při jednání konaném před soudem dne , datum, vesměs (s místy trochu jinou formulací) opakoval své námitky a argumentaci ad 117 a násl., jeví se soudu postačující, pokud v tomto směru pro stručnost odkáže na vypořádání těchto námitek a argumentací dle ad 119 a násl.

126. Další dokazování dle účastníky navržených důkazů soud neprováděl z toho důvodu, že dosavadním dokazováním soud zjistil skutkový stav, který mu umožňoval vydat meritorní rozhodnutí, aniž by u toho, kterého účastníka nastal stav, že neunáší důkazní břemeno. Není povinností soudu v řízení provést všechny účastníky navržené důkazy, pakliže byl dostatečně zjištěn skutkový stav a rozhodnutí nespočívá na závěru, že některý z účastníků neunesl důkazní břemeno.127. [Náklady žalobce] Žalobce byl v tomto sporu plně procesně úspěšný, a proto je mu žalovaná povinna v plném rozsahu dle § 142 odst. 1 o. s. ř. (stanovící, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl) nahradit účelně vynaložené náklady řízení, které činí celkem , částka, a sestávající se z následujících položek:

128. Paušální hotové výdaje v celkové výši , částka, . Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o. s. ř. a pro účely § 89 ex. ř. činí , částka, za každý úkon; přitom v § 2 odst. 3 cit. vyhl. je uvedeno, co se pro účely této vyhlášky rozumí zejména za úkon (např. písemné podání, účast na jednání před soudem atd.).

129. S ohledem na ad 127 žalobce prostřednictvím své pověřené zaměstnankyně v řízení provedl celkem , hodnota, následujících úkonů po , částka, (1. sepis předžalobní výzvy ze dne , datum, , 2. sepis žaloby ze dne , datum, , 3. účast na jednání před soudem konaném dne , datum, , 4. sepis repliky a důkazního návrhu ze dne , datum, , 5. účast na jednání před soudem konaném dne , datum, , 6. sepis vyjádření k odvolání žalované ze dne , datum, , 7. účast na jednání před odvolacím soudem konaném dne , datum, , 8. sepis vyjádření k dovolání žalované ze dne , datum, , 9. účast na místním šetření konaném soudním znalcem ve farním objektu v Podivicích dne , datum, , 10. sepis vyjádření ke znaleckému posudku ze dne , datum, , 11. sepis vyjádření ze dne , datum, , a 12. účast na jednání před soudem konaném dne , datum, ), tj. v celkové výši , částka, .

130. Zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, .

131. Zaplacená záloha na znalečné ve výši , částka, .

132. Cestovné v celkové výši , částka, za použití (dále specifikovaných) služebních vozidel („SV“) k dále uvedeným soudním jednáním a místnímu šetření; cestovné se sestává z následujících položek (vše soudem vypočteno dle aplikace Justtarif):

133. Částka ve výši , částka, – cestovné za použití SV zn. , jméno FO, , jméno FO, RZ , SPZ, při cestě z , adresa, a zpět dne , datum, k jednání uvedeného dne před soudem, celkem , hodnota, km, průměrná spotřeba 3,8 l/100 km, , částka, /1 l NM, při sazbě základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel – za 1 km v částce , částka, dle vyhlášky č. 589/2020, ve znění účinném je dni , datum, .

134. Částka ve výši , částka, – cestovné za použití SV dle ad 132 k jednání před soudem konaném dne , datum, ; v ostatním obdobné jako v ad 132.

135. Částka ve výši , částka, – cestovné za použití SV zn. , jméno FO, , jméno FO, RZ , SPZ, k jednání před soudem konaném dne , datum, , při stejném, počtu najetých km jako v ad 132, při průměrné spotřebě 4,3 l/100 km, při paušální ceně , částka, /1 l NM, při sazbě základní náhrady dle ad 132 v částce , částka, /1 km, vše dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.

136. Částka ve výši , částka, – cestovné za použití SV ad 134 k jednání před odvolacím soudem v Brně konaném dne , datum, (, adresa, a zpět), celkem , hodnota, km, při průměrné spotřeba jako ad 134, při paušální ceně , částka, /1 l NM, při sazbě základní náhrady v částce , částka, /1 km, vše dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění účinném je dni , datum, .

137. Částka ve výši , částka, – cestovné za použití SV dle ad 134 k místnímu šetření znalce ve farním objektu v Podivicích konaném dne , datum, , při celkovém počtu najetých km (, adresa, a zpět) 316 km, při paušální ceně , částka, /1 l NM, při sazbě základní náhrady v částce , částka, /1 km, vše dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění účinném k , datum, .138. [Náklady státu] Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

139. Pokud jde o náklady státu, z obsahu spis plyne, že účastníci složili znalečné (každý po , částka, ) v celkové výši , částka, , přičemž soud znalci , tituly před jménem, , právnická osoba, přiznal a vyplatil znalečné v celkové výši , částka, (usnesením soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo znalci přiznáno znalečné ve výši , částka, , usnesením soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo znalci přiznáno znalečné za podané vyjádření k námitkám účastníků k vypracovanému znaleckému soudu ve výši , částka, , což celkem tedy činí částku , částka, , od kterého je třeba odečíst částku , částka, představující účastníky složené zálohy, z kteréžto částky bylo rovněž znalci hrazeno znalečné; stát tedy v dané věci vynaložil z uvedeného důvodu náklady v celkové výši , částka, ). Soud proto za užití § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil výrokem III. tohoto rozsudku žalované povinnost zaplatit na náhradě nákladů státu (na účet soudu) částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.