12 C 32/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Karin Vrchovou, MBA, v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem část obce a číslo PSČ obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zvýšení výživného zletilému dítěti,

I. Rozsudek Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ohledně stanovení vyživovací povinnosti žalovanému, se mění tak, že žalovaný je s účinností od [datum] povinen platit žalobci výživné ve výši 3.800 Kč měsíčně, vždy nejpozději do 15. dne každého měsíce k rukám žalobce; ve zbytku (tj. pokud se žalobce po žalovaném domáhal placení dalšího měsíčního výživného ve výši 1.200 Kč) se žaloba zamítá.

II. Nedoplatek na výživném takto vzniklý za dobu od [datum] do [datum] ve výši 8.000 Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám žalobce do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žalovanému mj. uložena povinnost přispívat na výživu tehdy nezletilého [celé jméno žalobce], nynějšího žalobce, od [datum] do budoucna částkou 1.800 Kč měsíčně splatnou (tehdy) k rukám matky nezletilého ([jméno] [příjmení], narozené dne [datum]).

2. Dne [datum], ve znění podání ze dne [datum], žalobce podal u zdejšího soudu žalobu, jíž se domáhal proti žalovanému zvýšení výživného (z částky 1.800 Kč měsíčně) na částku 5.000 Kč měsíčně. Žalobce v žalobě mj. uvedl, že se domáhá zvýšení výživného z důvodu, že po vyučení v oboru strojní mechanik na [celý název školy] [anonymizováno 6 slov] ve [obec], příspěvkové organizaci (dále již„ Učiliště“), se přihlásil na druhý učební obor instalatér a byl přijat do [číslo] ročníku na denní studium na téže střední škole.,„ aby si rozšířil vzdělání do budoucna.“ 3. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil a při nařízeném jednání uvedl, že rozhodnutí v této věci ponechává na úvaze soudu.

4. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalovaný je od [datum] povinen přispívat na výživu žalobce částkou 1.800 Kč měsíčně. Tehdy soud rozhodoval za poměrů, kdy rodiče žalobce (nyní žalovaný – otec a [jméno] [příjmení] – matka) měli vyživovací povinnost toliko k žalobci, žalobce – tehdy nezletilý byl v péči své matky, která měla příjem 15.000 Kč měsíčně, žalovaný byl mj. v období od [měsíc] [rok] bez zaměstnání a jeho příjmem byla pouze podpora v nezaměstnanosti ve výši 8.500 Kč měsíčně, přičemž od [datum] nastoupil do zaměstnání a dosahoval měsíčního příjmu cca 11.000 Kč.

5. Soud převzal za skutkové zjištění účastníky nerozporované tvrzení žalobce, že se vyučil v oboru strojní mechanik na shora uvedeném Učilišti, a z rozhodnutí Učiliště ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] (na [číslo listu]) dále zjistil, že žalobce byl od [datum] přijat do [číslo] ročníku denního studia na obor [číslo] instalatér na uvedeném Učilišti. Z potvrzení o studiu Učiliště (na [číslo listu]) soud zjistil, že ke dni [datum] byl žalobce studentem denního studia [číslo] třídy Učiliště v uvedeném oboru pro školní rok [rok].

6. Pokud jde o poměry týkající se žalobce, tak žalobce v doplňujícím podání k žalobě mj. uvedl, že veškeré životní náklady hradí jeho matka [jméno] [příjmení] (dále též„ matka žalobce“), s níž žije ve společné domácnosti. Žalobce nevlastní žádný (hodnotnější) majetek, nemá žádné pravidelné měsíční příjmy (vyjma výživného od žalovaného), občas si přivydělává na brigádě. Žalobce specifikoval své měsíční náklady následovně: jízdné z místa bydliště do učiliště 14 Kč denně, náklady na pracovní a učební pomůcky předpokládá ve výši 700 Kč měsíčně, náklady na stravu 3.000 Kč měsíčně, náklady na ošacení a obutí 2.500 Kč, náklady na zájmovou činnost 500 Kč, náklady na úrazové pojištění 445 Kč, náklady spojené na služby spojené s bydlením 2.621 Kč, tedy celkem životní náklady a náklady na studium měsíčně 10.066 Kč.

7. Žalovaný pracuje jako [název zaměstnání] ve [celý název zaměstnavatele žalovaného] [anonymizována čtyři slova], se sídlem v [obec] – [část obce], přičemž za období od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] dosahoval čisté měsíční mzdy ve výši 17.104,30 Kč; od [měsíc] [rok] jsou ze mzdy žalobce prováděny nepřednostní srážky z důvodu nařízené exekuce (prováděné soudním exekutorem [titul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], pod sp. zn. [spisová značka]) – (zjištěno z cit. potvrzení na [číslo listu]).

8. Matka žalobce pracuje v [právnická osoba], jako [celý] [název] [zaměstnání] (zjištěno z jejího výslechu na [číslo listu] verte), přičemž v období od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] dosahovala čistého měsíčního příjmu ve výši 20.580 Kč (zjištěno z cit. potvrzení na [číslo listu]).

9. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že po vyučení v oboru strojní mechanik na shora uvedeném Učilišti, jej„ práce v tomto oboru nebavila a chtěl zkusit jiný obor.“ V osobním volnu žalobce posiluje a chodí běhat. V průběhu covidové situace, v měsících [měsíc] až [měsíc] [rok] žalobce chodil na brigády do firmy [právnická osoba] jako [název] [zaměstnání] s příjmem 120 Kč na hodinu při osmihodinových směnách.

10. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že pracuje u shora uvedeného zaměstnavatele jako [název zaměstnání], kromě žalobce nemá žádné další vyživovací povinnosti, má dluh, který převzal po svém zemřelém bratrovi, vůči [právnická osoba] ve výši 58.000 Kč, dále dluží na výživném na žalobce částku 400 Kč, z důvodu exekuce jsou žalovanému prováděny srážky z jeho mzdy, jak již uvedeno shora. Žalovaný měl zájem zajistit si jiné zaměstnání s vyšším příjmem, ovšem s ohledem na jeho věk se mu to zatím nezdařilo.

11. Žalovaný sice tvrdil, že je v insolvenci, nicméně soud z usnesení Krajského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], zjistil, že konkurs prohlášený na majetek žalovaného (coby dlužníka) byl po splnění rozvrhového usnesení zrušen (viz cit. usnesení na [číslo listu]).

12. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], matky žalobce, soud zjistil, že pracuje ve [právnická osoba] jako [název zaměstnání], je rozvedená, žije sama s žalobcem, a pouze k němu má již vyživovací povinnost, [anonymizovány údaje o zdravotním stavu] [anonymizováno 6 slov], vlastní dům ve výlučném vlastnictví, není vůči ní vedena žádná exekuce, platí na hypoteční úvěr částku 5.000 Kč měsíčně.

13. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci.

14. Žalobce se vyučil v oboru strojní mechanik a z důvodu lepší pracovní využitelnosti a také z důvodu, že jej práce v oboru strojní mechanik nebaví, začal v roce [rok] studovat na témže Učilišti druhý učební obor instalatér. Žalovaný dosud na žalobce platí dle rozsudku shora výživné ve výši 1.800 Kč měsíčně. Žalobce si sporadicky přivydělával na brigádách. Žalobce bydlí ve společné domácnosti se svou matkou, která za žalobce hradí jeho nezbytné výdaje. Žalovaný má vyživovací povinnost pouze k žalobci, dosahuje měsíčního příjmu cca 17.104 Kč (mzda), zatímco měsíční čistý měsíční příjem mzdy činí 20.580 Kč.

15. Soud dospěl k závěru, že v daném případě byly naplněny podmínky pro zvýšení výživného pro žalobce.

16. Podle § 310 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále již„ o. z.“), vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.

17. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

18. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

19. Podle § 915 odst. 1 životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

20. Podle § 921 odst. 1 výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

21. Soud se předně zabýval otázkou, zda lze vůbec žalobci výživné přiznat s ohledem na okolnost, že žalobce se již využil strojním mechanikem, a zda tedy je či není schopen sám se živit.

22. Obecně lze konstatovat, že žalobce dosažením středního odborného vzdělání s výučním listem splnil podmínky k tomu, aby mohl coby strojní mechanik se samostatně živit. Na internetových stránkách Učiliště ([webové stránky]) je přitom obor„ strojní mechanik“ charakterizován následovně: <i>„ Absolvent oboru</i> <i>- umí zhotovovat a sestavovat jednotlivé součásti a funkční celky různých strojů, zařízení a konstrukcí a uvádět je do provozu,</i> <i>- umí řídit, seřizovat, obsluhovat a ošetřovat stroje a zařízení, provádět jejich běžnou údržbu a drobné opravy,</i> <i>- ovládá základy ručního a strojního zpracování kovů, montážních prací, měření a kontroly,</i> <i>- obsluhuje nejnovější technologie pro zpracování plechu (řezání laserem, vodním paprskem a ohraňovací lis).</i> <i>Nabízíme také jednoletou zkrácenou formu denního studia, která vede k získání výučního listu v oboru strojní mechanik.</i> <i>Tato forma studia je pro zájemce, kteří již mají ukončené středoškolské vzdělání (výuční list nebo maturitu).</i> <i>Obor strojní mechanik je zaměstnavateli velmi žádaný. Uplatnění: absolventi jsou připraveni zhotovovat a sestavovat jednotlivé součásti a funkční celky různých strojů, zařízení a konstrukcí, uvádět je do provozu, provádět jejich běžnou údržbu, diagnostikovat jejich závady a opravovat je.“</i> 23. Žalobce přitom při svém výslechu uvedl, že jeho rozhodnutí studovat ještě druhý učební obor„ instalatér“ bylo primárně motivováno především tím, že by jej práce v oboru strojní mechanik nebavila a chtěl proto zkusit jiný obor. Tento důvod však nelze považovat za relevantní ke studiu dalšího učebního oboru, neboť žalobce získáním výučního listu v oboru strojní mechanik nabyl odpovídající pracovní kvalifikaci, která ostatně dle shora vyložených informací Učiliště je zaměstnavateli velmi žádána.

24. Nicméně soud zohlednil též pro žalobce do budoucna absolvováním druhého učebního oboru instalatér tu velmi pozitivní okolnost, že se v případě získání druhého výučního listu žalobci zásadním způsobem zvyšuje pracovní flexibilita, která navyšuje větší možnost jeho pracovního uplatnění na trhu práce. Učební obor„ instalatér“ přitom do jisté míry navazuje, respektive je v určitém ohledu technicky související s již získaným oborem žalobce –„ stejní mechanik“, neboť technologické postupy, pracovní návyky např. při obsluhování strojního zařízení, jakož i montážní dovednosti zcela jistě žalobci přispějí k lepšímu pracovnímu výkonu po získání výučního listu v oboru instalatér. Navíc obor instalatér lze bez vyšších pořizovacích nákladů vykonávat i v rámci samotné výdělečné činnosti, takže žalobci do budoucna umožňuje opravdu jeho větší pracovní flexibilitu s ohledem na možné budoucí požadavky trhu.

25. S přihlédnutím k výše uvedenému proto soud dospěl k závěru, že další zvyšování, respektive prohlubování pracovní kvalifikace žalobce tím, že získá druhý výuční list v oboru instalatér, lze považovat za důvodnou další přípravu na jeho budoucí povolání, pročež žalobce z tohoto důvodu ve smyslu § 911 o. z. není schopen se ještě sám živit, a tudíž vyživovací povinnost žalovaného vůči žalobci i nadále trvá.

26. Při určení rozsahu výživného pro žalobce soud vycházel z toho, že v mezidobí, tj. od doby, kdy naposledy bylo rozhodnuto o výživném shora již označeným rozsudkem zdejšího soudu (v r. [rok]), se poměry na straně žalobce zásadně změnily, neboť při posledním rozhodování o výživném žalobce byl ještě žákem [číslo] třídy základní školy. Nyní je žalobce na vrcholu svých životních potřeb, na druhé straně ovšem vlastní již jeden výuční list v oboru strojní mechanik, který mu nepochybně umožňuje formou brigád si např. alespoň některý den v rámci víkendu získat prací v oboru strojní mechanik či v podobném oboru určitý příjem, což ostatně žalobce sám při výslechu deklaroval. Žalovaný dosahuje průměrného měsíčního příjmu ve výši 17.104 Kč, nemá žádnou další vyživovací povinnost, je však třeba též vzít v úvahu, že je vůči němu vedena exekuce a z jeho mzdy zaměstnavatel provádí měsíční srážky ve výši přesahující částku 3.000 Kč.

27. S přihlédnutím k výše uvedeným okolnostem dospěl soud proto soud k závěru, že v daném případě výše výživného přiměřená poměrům žalovaného, jeho možnostem a schopnostem ve vztahu k potřebám žalobce i jeho možnosti si reálně zajistit přivýdělku, s přihlédnutím k tomu, že žalobce se již vyučil v jednom nikoliv nelukrativním učebním oboru (strojní mechanik), a v dalším učebním oboru si pouze zajišťuje budoucí lepší pracovní pozici na trhu práce, činí 3.800 Kč měsíčně.

28. Z tohoto důvodu proto soud od [datum], jak v žalobě požadoval žalobce, a to v souvislosti s jeho nástupem do dalšího ([číslo]) učebního oboru na uvedeném Učilišti, uložil žalovanému povinnost, aby přispíval žalobci výživné ve výši 3.800 Kč měsíčně za podmínek shora uvedených, čímž došlo (v tomto rozsahu) ke změně původního rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka].

29. Pokud jde o nedoplatek na výživném, jenž vznikl zvýšením výživného pro žalobkyni od [datum] do [datum] (splatnost výživného za měsíc [měsíc] ještě nenastala) ve výši 8.000 Kč (3.800 Kč – 1.800 Kč = 2.000 Kč x 4 měsíce = 8.000 Kč), je žalovaný povinen je žalobci uhradit do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Uvedenou lhůtu ke splnění dluhu na výživném soud stanovil s ohledem na poměrně nízký příjem žalovaného, tak, aby skutečně bylo reálné v možnostech žalovaného uhradit uvedený dluh na výživném žalobci.

30. Jestliže se žalobce domáhal zvýšení výživného v rozsahu jdoucím nad částku 3.800 Kč (žalobce požadovala zvýšit výživné na částku 5.000 Kč měsíčně), musel soud v tomto rozsahu žalobu (jako nedůvodnou) zamítnout.

31. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. v procesní situaci, kdy žalobci objektivně žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.