12 C 36/2022

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Karin Vrchovou, MBA, v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o 128.960 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 78.687,31 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 78.687,31 Kč od 21. 10. 2021 do zaplacení, a to ve splátkách po 4.000 Kč měsíčně se splatností každé splátky do 15. dne v měsíci předem, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Co do zaplacení pohledávky ve výši 30.891,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 30.891,69 Kč ve výši 8,5 % ročně od 21. 10. 2021 do zaplacení, pro pohledávku ve výši 19.381,48 Kč, úrok ve výši 56,85 % p.a. z částky 93.933,57 Kč od 21. 10. 2021 do 13. 11. 2021 ve výši 3.433,20 Kč, úrok ve výši 8,5 % p.a. z částky 93.933,57 Kč od 14. 1. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21.10.2021 dosáhne částky 252.331 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 19. 4. 2022, doručeným Okresnímu soudu ve Vyškově dne 21. 4. 2022, doplněném podáním ze dne 19. 5. 2022, domáhala po žalované zaplacení částky 109.579 Kč (sestávající z nové dlužné jistiny ve výši 107.082,25 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 1.497 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované podle bodu 6.2 smlouvy ve výši 1.000 Kč) 8,5 % ročním úrokem z prodlení od 21. 10. 2021 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 19.381,48 Kč dle bodu 6.5 smlouvy (0,1 % z dlužné nové jistiny 107.082,25 Kč za každý den prodlení od 21. 10. 2021 ke dni vyhotovení žaloby) a úroku ve výši 56,85 % ročně z částky 93.933,57 Kč od 21. 10. 2021 do 13. 11. 2021 ve výši 3.433,20 Kč, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 93.933,57 Kč od 14. 11. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 10. 2021 dosáhne částky 252.331Kč. Žalobkyně tvrdila, že jako věřitel uzavřela se žalovanou jako klientem dne 27. 1. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž žalované poskytla úvěr ve výši 100.000 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit včetně úroku za poskytnutí úvěru ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 56,85 % ročně ve 36 měsíčních splátkách ve výši 5.841 Kč, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem březen 2021. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla žalobkyní prověřena na základě dokladů o příjmech a prohlášení žalované a v nebankovních registrech klientských informací SOLUS a NRKI, a bylo zjištěno, že má dostatečné volné zdroje ke splácení tohoto úvěru. Žalobkyně ověřila úvěrovou historii žalované v databázi SOLUS a NRKI a na základě provedeného tzv. scoringu klienta bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno„ na dodejku“. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, když do data zesplatnění uhradila celkem 29.205,41 Kč, a to v 5 splátkách, a to dne 31. 3. 2021 částku 5.841 Kč, dne 19. 4. 2021 částku 5.808,41 Kč, dne 7. 5. 2021 částku 40 Kč, dne 18. 5. 2021 částku 5.841 Kč a dne 13. 8. 2021 částku 11.675 Kč. V důsledku prodlení žalované došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru (bod 6.3 smlouvy), protože v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky, či její části o délce 65 dnů dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky, či její části o délce 65 dnů u splátky č. 6 splatné dne 15. 8. 2021, a proto došlo podle smluvních ujednání k datu 19. 10. 2021 k zesplatnění celého úvěru s tím, že veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru ve výši 107.082,25 Kč, ze které byla žalobkyně oprávněna požadovat úroky z prodlení v zákonné výši. Žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1.497 Kč (za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení v délce 30 dnů – splátka č. 4,6,7 – tj. 3 x 499 Kč), nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 1.000 Kč (200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení delším než 15 dnů – u splátek č. 1, 4, 5,6 a 7 – tj. 5x 500 Kč) a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě od 21. 10. 2021 do zaplacení, tuto smluvní pokutu vyčíslila k datu sepisu žaloby částkou 19.381,48 Kč a k tomu též úrok za poskytnutí úvěru ve výši 56,85 % ročně z částky odpovídající zbývající dlužné jistině úvěru z částky 93.933,57Kč od 21. 10. 2021 do 13. 11.2021 ve výši 3.433,20 Kč, úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 93.933,57 Kč od 14. 11. 2021 do zaplacení, a to maximálně do doby, kdy úrok za dobu od 21. 10. 2021 dosáhne částky 252.331 Kč (Úrok ve výši 8,5 % ročně od 14. 11. 2021 požaduje žalobkyně za dobu od 91. dne prodlení dle § 122 odst. 4 zák. o spotřebitelském úvěru.).

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Soud při jednání dne 11. 7. 2022 2022 provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti:

4. V návrhu na uzavření smlouvy ze dne 27. 1. 2021 žalovaná (klient) požádala žalobkyni (poskytovatele) o poskytnutí úvěru ve výši 100.000 Kč s tím, že zápůjční úroková sazba činí 56,84 % ročně a předpokládaná výše roční procentní sazby nákladů na úvěr 74,26 % ročně. Úvěr měl být uhrazen ve 36 měsíčních splátkách po 5.841 Kč; celková částka k úhradě činila 210.276 Kč část A) smlouvy/. V čl. 2 odst. 2.2 bylo uvedeno, že sjednané úroky běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Úroky běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstají pouze k původně nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně byla oprávněna na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou má klient zaplatit, uvedené v části A) smlouvy. Dle čl. 6 odst. 6.4. se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou jsou klienti povinni zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Žalobkyně byla oprávněna požadovat, aby jí klienti v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platili úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Akceptační doložka žalobkyně je v návrhu datována dnem 29. 1. 2021.

5. Dopisem ze dne 1. 2. 2021 žalobkyně oznámila žalované schválení úvěru ve výši 100.000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 56,85 % ročně a roční procentní sazbou nákladů 70,85 %. Celková částka, kterou byla žalovaná povinna zaplatit, činila 210.276 Kč (36 měsíčních splátek po 5.841 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci).

6. Z dokladu o vyplacení úvěru, že se jedná o tisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu vedeného [název banky], číslo účtu [bankovní účet], z něhož byla dne 29. 1. 2021 odeslána částka 100.000 Kč na číslo účtu [bankovní] [účet], který souhlasí s číslem účtu uvedeným žalovanou ve smlouvě o úvěru [číslo].

7. Dle karty klienta ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná uhradila do dne zesplatnění smlouvy v 5 splátkách celkem 29.205,41 Kč, a to dne 31. 3. 2021 - 5.841 Kč, dne 19. 4. 2021 5.808,41 Kč, dne 7. 5. 2021 – 40 Kč, dne 18. 5. 2021 – 5.841 Kč a dne 13. 8. 2021 – 11.675 Kč.

8. Z dílčích výpisů z bankovního účtu žalované, že žalovaná je majitelem účtu uvedeného ve smlouvě a je na něj zasílána mzda od jejího zaměstnavatele, a to za měsíc říjen 2020 ve výši 19.536 Kč, listopad 2020 ve výši 23.106 Kč, prosinec 2020 ve výši 23.431 Kč, leden 2021 ve výši 23.893 Kč.

9. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že při posuzování úvěruschopnosti žalované žalobkyní dne 27. 1. 2021 vyšla z údajů, podle kterých pravidelný měsíční příjem žalované ze zaměstnání činil 21.000 Kč. Měsíční výdaje žalované činily 6.860 Kč a byly složeny z nákladů na bydlení ve výši 3.000 Kč a životního minima ve výši 3.860 Kč. Volné zdroje tvořily částku 13.140 Kč. Dále byla žalovaná ověřena i v databázích NRKI a SOLUS.

10. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 19. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně sděluje žalované, že se ocitla v prodlení s úhradou splátky úvěru ze smlouvy [číslo] o délce 65 dnů a tím došlo v souladu s uzavřenou smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy, a proto je vyzvána k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 109.579 Kč. Žalovaná byla upozorněna, že v souladu s uzavřenou smlouvou platí, že pokud není částka odpovídající zesplatněné původní jistině a běžným úrokům přirostlým ke dni zesplatnění uhrazena v den zesplatnění úvěru, vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% z této dlužné částky za každý den prodlení s její úhradou. Součástí oznámení je specifikace dlužné částky ke dni zesplatnění úvěru (dlužná původní jistina úvěru ve výši 93.933,57 Kč, úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 13.148,68 Kč, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 1.497 Kč a náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 1.000 Kč.

11. Z výzev k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 16. 7. 2021, 15. 9. 2021 a 18. 10. 2021, že žalobkyně žalovanou upozornila ve věci úvěrové smlouvy [číslo] že žalovaná nezaplatila splátku č. 4 splatnou dne 15. 6. 2021, č. 5 splatnou dne 15. 7. 2021, splátku č. 6 splatnou dne 15. 8. 2021, splátku č. 7 splatnou dne 15. 9. 2021, splátku č. 6 splatnou dne 15. 8. 2021, splátku č. 7 splatnou dne 15. 9. 2021 a splátku č, 8 splatnou dne 15. 10. 2021, a byla poučena o vzniku smluvní pokuty v celkové výši 1.497 Kč za nesplacení jednotlivých shora uvedených splátek a nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením s úhradou jednotlivých splátek vždy ve výši 200 Kč u každé splátky zvlášť. Dále byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru a vzniku práva žalobkyně požadovat po žalované též smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny. Výzvy byly doručovány žalované na adresu uvedenou ve smlouvě.

12. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 30. 3. 2022 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužných částek a výzva jí byla zaslána na adresu uvedenou ve smlouvě (zjištěno z kopie poštovního podacího archu ze dne 30. 3. 2022 na č.l. 38).

13. Z dokazování shora soud zjistil, že mezi žalobkyní (poskytovatelem úvěru) a žalovanou (klientem) byla podpisem smluvních stran dne 27. 1. 2021 uzavřena smlouva [číslo] na základě níž žalobkyně poskytla žalované peněžní částku ve výši 100.000 Kč a to na účet, který žalovaná ve smlouvě uvedla. Žalovaná byla před podpisem smlouvy seznámena s podmínkami spojenými s čerpáním poskytnuté peněžní částky a to zejména, že ji bude povinna zaplatit včetně úroku za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 56,85 % ročně a bude celou částku splácet v 36 měsíčních splátkách ve výši 5.841 Kč měsíčně počínaje měsícem březen 2021. Žalobkyně před uzavřením této smlouvy poskytla žalované předsmluvní informace o výši v úvahu přicházejícího úvěru s přihlédnutím na finanční možnosti žalované a podmínky, za kterých bude tento úvěru splácen. Žalovaná byla též seznámena s následky spojenými s nezaplacením jedné ze splátek, byť pouze její části. Žalovaná věděla, že bude platit za každé prodlení se splátkou každou zvlášť o délce 30 dnů smluvní pokutu ve výši 499 Kč a také náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované v délce 15 dnů se zaplacením každé splátky zvlášť ve výši 200 Kč. Žalovaná byla seznámena i s následky spojenými se zesplatněním úvěru pro nezaplacení splátek, tedy že zaplatí novou jistinu úvěru a vzniká jí též povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Žalované bylo oznámeno neplnění povinnosti ze smlouvy a žalobkyně v oznámení ze dne 19. 10. 2021 žalovanou poučila o následcích spojených s tím, pokud nedojde k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru. Žalovaná byla bezúspěšně opakovaně žalobkyní vyzývána k zaplacení jednotlivých splátek po lhůtě splatnosti. Žalobkyně prokázala, že ze svého účtu odeslala na účet uvedený žalovanou ve smlouvě peněžní částku 100.000 Kč. Z listin předložených žalobkyní, když žalovaná byla i v průběhu soudního řízení zcela procesně pasivní, nebylo zjištěno, že by žalovaná nad rámec uvedený v žalobě něčeho na dluh zaplatila. Žalovaná uhradila do dne zesplatnění smlouvy v 5 splátkách celkem 29.205,41 Kč (od 31. 3. 2021 do 13. 8. 2021), a po dni zesplatnění již ničeho neuhradila. Celkem tedy žalovaná uhradila ke dni podání žaloby částku ve výši 29.205,41 Kč.

14. Žalovaná ani po předžalobní výzvě ničeho neuhradila.

15. Z hlediska právního posouzení věci v daném případě žalobkyně poskytla žalované úvěr.

16. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle ustanovení § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty a v téže měně vrátí úroky.

18. Podle ustanovení § 1968 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

19. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vládní nařízení. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

21. Podle ustanovení § 1810 o. z. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel. Podle ust. § 1841 a 1842 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.

22. Podle § 1812 odst. 1 lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Podle odst. 2 téhož ustanovení k ujednáním odchylujícím od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Podle § 1813 jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Podle ustanovení § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

23. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku t takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základ nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle druhého odstavce téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

25. Podle § 87 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Soud dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr byla žalobkyní dostatečně posouzena dle požadavku stanoveném v § 86 ZSÚ a smlouva o úvěru z důvodu nesplnění této zákonné povinnosti tak jako celek neplatná není.

27. Soud na základě učiněného skutkového závěru věc posoudil po právní stránce podle shora uvedených hmotněprávních ustanovení ve světle zákona č. 257/2016 Sb. účinného v době uzavření smlouvy (dále jen Z.o.S.ú) a dospěl k závěru, že žaloba je částečně nedůvodná. Žalobkyně je aktivně legitimována pro toto řízení, neboť soud nemá pochyb o tom, že je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 169 odst. 1 Z.o.S.ú a předmětnou smlouvu za něho uzavíral samostatný zprostředkovatel (§ 17 Z.o.S.ú.). Žalovaná je pro toto řízení pasivně legitimována, neboť žalobkyně s ní uzavřela dne 27. 1. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž splnila dohodnutou povinnost a na účet žalované označený ve smlouvě převedla částku 100.000 Kč. Žalované vznikla dohodnutá povinnost zaplatit žalobkyni 210.276 Kč v 36 měsíčních splátkách po 5.841 Kč splatných vždy každého 15. dne v měsíci na účet žalobkyně a tuto povinnost nesplnila řádně ani včas. Součástí peněžitého plnění, které žalovaná měla žalobkyni za půjčení peněžní částky 100.000 Kč zaplatit, byla i pro případ nesplnění smlouvy sjednaná smluvní pokuta, poplatky (náklady) za písemné upomínky s nezaplacením jednotlivých splátek. Mezi smluvními stranami byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 56,84 % ročně s předpokládanou roční procentní sazbou nákladů (RPSN) na úvěr ve výši 74,26 % ročně. Žalovaná uhradila k 21. 4. 2022, tj. ke dni podání žaloby částku v celkové výši 29.205,41 Kč, a to ke dni zesplatnění 19. 10. 2021.

28. Co se týká smluvní pokuty sjednané ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a úroku z úvěru požadovaného žalobkyní ve výši 56,85 % ročně z dlužné jistiny, soud této části žaloby nemohl vyhovět, neboť má zato, že smluvní ustanovení, na základě kterých žalobkyně po žalované požaduje peněžité plnění, se v daném případě příčí dobrý mravům (§ 1 odst. 2 o. z.). Soud v této souvislosti zjistil, že v dané věci se jedná o dluh ze smlouvy o úvěru, který poskytla žalobkyně jako podnikatel a nebankovní poskytovatel úvěrů žalovanému jako spotřebiteli. Tato skutečnost je zřejmá rovněž i z toho, jakým způsobem byla smlouva uzavírána, kdy v podstatě žalovaný po seznámení se s žalobkyní navrhovanými podmínkami, za kterých je ochotna žalovanému poskytnout úvěr, které žalovaný jako slabší smluvní strana nemůže žádným způsobem ovlivnit. Žalobkyně tak mohla do smlouvy o úvěru prosadit i ustanovení o úrocích z úvěru, která zneužívají slabší postavení spotřebitele a jsou v tomto konkrétním případě na první pohled zřejmě nepřiměřené. Této nepřiměřenosti si byla vědoma i žalobkyně při žalobním požadavku úroků ve výši 56,85 % ročně z nezaplacené jistiny, když požadovala tento úrok maximálně do doby, kdy dosáhne úrok částky 252.331 Kč (a to vše při poskytnutí úvěru ve výši 100.000 Kč, kdy úroková sazba byla ve smlouvě určena ve výši 56,85 % p. a.). Z úvěrové smlouvy a dohodnutých smluvních podmínek se podává, že se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni celkem 210.276 Kč (při výši úvěru 100.000 Kč a při době splácení 3 let). Dle konstantní judikatury se za nepřiměřený úrok považuje zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména k přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze připustit, že půjčky či úvěry na základě smluv uzavíraných s fyzickými osobami v případě, kdy se dlužník nachází v obtížné finanční situaci, a mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – s ohledem na okolnosti daného případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. K měsíci leden 2021 se úrokové sazby uplatňované bankami pohybovaly okolo 7,46 % (pro domácnosti při splatnosti 1-5 let) - zjištěno z www.cnb.cz. Trojnásobek úrokové míry peněžních ústavů tak činil 22,38 % ročně. S ohledem na skutečnost, že poskytnutá úroková sazba představuje téměř osminásobek roční úrokové sazby poskytované bankami pro dané období, shledal soud tuto výši úroku z úvěru v rozporu s dobrými mravy a dané ujednání za absolutně neplatné. Soud proto stanovil dle § 1802 o. z. výši obvyklých úroků poskytovaných bankami v místě bydliště žalované v době uzavření smlouvy, tedy ve výši 7,46 %.

29. S ohledem na uvedené soud vyčíslil úrok z úvěru ve výši 7,46 % ročně z poskytnutého úvěru 100.000 Kč ode dne poskytnutí úvěru, tj. ode dne 29. 1. 2021 do dne zesplatnění úvěru, tj. do dne 19. 10. 2021, částkou 5.395,72 Kč. Žalovaná tak měla do dne zesplatnění úvěru zaplatit žalobci celkem 105.395,72 Kč (jistina úvěru 100.000 Kč + úrok z úvěru 5.395,72 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaná ke dni 13. 8. 2021 uhradila celkem 29.205,41 Kč, odečetl soud tuto částku od částky 105.395,72 Kč, čímž dospěl k dlužné jistině ke dni zesplatnění úvěru ve výši 76.190,31 Kč (jistina úvěru bez úroku, který byl s ohledem na svoji výši a výši plateb žalované již uhrazen).

30. Dále zbývá k úhradě smluvní pokuta ve výši 1.497 Kč (3 x 499 Kč dle bodu 6.1. smlouvy za prodlení v délce delší než 30 dnů u splátek č. 4 a 7.), náhrada nákladů souvisejících s prodlením ve výši 1.000 Kč (5 x 200 Kč dle bodu 6.2. smlouvy za prodlení v délce delší než 15 dnů u splátek č. 1 a 7.).

31. Soud neshledal neplatnost celé smlouvy, ale shledal pouze dílčí neplatnost výše uvedených ustanovení, a protože bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžitou částku ve výši 100.000 Kč, když ke dni podání žaloby byla uhrazena částka v celkové výši 29.205, pak nová jistina činila částku 76.190,31 Kč, smluvní pokuta částku 1.497 Kč a náhrada nákladů spojených s prodlením pohledávky částku 1.000 Kč, soud výrokem ad I., žalobě částečně vyhověl.

32. Ujednání o smluvní pokutě dle bodu 6.5. smlouvy a úrocích z úvěru soud shledal v rozporu s dobrými mravy, proto podané žalobě výrokem ad II. nevyhověl. Smluvní pokuty jsou stanoveny opakovaně jak v paušální výši 499 Kč za každou nesplacenou splátku (30 dnů prodlení), tak ještě ve výši 200 Kč za každou nesplacenou splátku (15 dnů prodlení), a ještě duplicitně ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru.

33. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., za situace, kdy procesně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly (s ohledem na vyčíslení žalovaného příslušenství), bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

34. Vzhledem k tomu, že majetkové poměry žalované nejsou zcela příznivé (žalovaná má kromě invalidního důchodu ještě příjem ze zaměstnání, ale je zatížena platbou hypotéky), okresní soud dospěl k závěru, že v daném případě bylo možno přistoupit k použití § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a v důsledku této aplikace uložit žalované hradit platební povinnost formou měsíčních splátek po 4.000 Kč, jak je uvedeno ve výroku I., a to s přihlédnutím k postavení žalobkyně – obchodní firmě podnikající v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů.