12 C 43/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Karin Vrchovou, MBA v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa o zaplacení částky 12.371,89 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5.199,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5.199,86 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 5.199,86 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, pokud žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky 7.172,03 Kč (představující souhrnný poplatek).

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.497,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jímž se domáhala uložení ve výroku označených platebních povinností po žalovaném. Žalobkyně přitom v návrhu, respektive v žalobě (doplněné podáním ze dne [datum]) skutkově a právně tvrdila následující:

2. Dne [datum] [právnická osoba] (dále též„ předchůdce žalobkyně“) uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce (dále též„ smlouva“) [číslo] v rámci níž byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy částka 10.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ve smlouvě se pak žalovaný zavázal uhradit částku 10.000 Kč (jistinu) společně s částkou 8.917 Kč, která je složena z kapitalizovaného úroku za zápůjčku ve výši 1.789 Kč (úroková sazba ve výši 29 % ročně dle smlouvy), a z odměny za zpracování půjčky a doručení ve výši 2.720 Kč a nákladů za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 4.408 Kč (dále jen„ poplatek), a to v 60 týdenních splátkách po 316 Kč a poslední splátku ve výši 273 Kč do [datum]. Žalovaný celkem uhradil částku 5.321 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne [datum] [anonymizováno] [rok] Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně započetl finanční prostředky zaplacené žalovaným ve výši 4.800,14 Kč na jistinu a ve výši 520,86 Kč na souhrnný poplatek. Žalobkyně pak požaduje zaplacení částky 12.371,89 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 5.199,86 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 7.172,03 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 129,85 Kč (úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 5.199,86 Kč od [datum] do [datum]), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 482,54 Kč (zákonný úrok ve výši 8,05 % ročně z jistiny ve výši 17.302 Kč od [datum] do [datum]), úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5.199,86 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5.199,86 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ničeho neuhradil.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a o.s.ř., soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobkyní, jimiž (v níže rozvedeném rozsahu) provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti:

5. Dne [datum] uzavřel [právnická osoba] s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které se se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit částku 10.000 Kč (jistinu) společně s částkou 8.917 Kč, která je složena z kapitalizovaného úroku za půjčku ve výši 1.789 Kč (úroková sazba ve výši 29 % ročně dle čl. 4 smluvních podmínek), odměny za zpracování půjčky ve výši 2.720 Kč a nákladů za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4.408 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, kdy poslední splátka byla určena dnem [datum] [anonymizováno] [rok] ve výši 273 Kč. Žalovaný svým podpisem smlouvy o zápůjčce potvrdil, že částku 10.000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce jsou i Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Dle smlouvy činí roční úroková sazba 29 % ročně. Dle [číslo listu] má žalobkyně v případě nesplnění povinnosti žalovaného uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Dle čl. 18 podmínek v případě prodlení žalovaného se účinnost smlouvy prodlužuje do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky (zjištěno ze smlouvy o půjčce včetně podmínek na [číslo listu]).

6. Dle přehledu plateb ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný splácel nepravidelně, dne [datum] uhradil 800 Kč, dne [datum] 4.521 Kč. Z toho částka ve výši 4.800,14 Kč byla použita na částečnou úhradu jistiny a částka 520,86 Kč byla započtena na částečnou úhradu poplatku. Na jistině tak zbývá k úhradě 5.199,66 Kč a poplatku 7.172,03 Kč.

7. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy bylo zjištěno, že na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovaným.

8. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem předchůdcem žalobkyně ze dne [datum]. Z poštovního podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že oznámení bylo zasláno žalovanému.

9. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek a výzva mu byla zaslána na adresu uvedenou [ulice a číslo], [obec] (zjištěno z kopie poštovního podacího lístku ze dne [datum] na [číslo listu]).

10. Z dokazování shora soud zjistil, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce, a to dne [datum] smlouvu [číslo] v rámci níž byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy částka 10.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ve smlouvě se pak žalovaný zavázal uhradit částku 10.000 Kč (jistinu) společně s částkou 8.917 Kč, která je složena z kapitalizovaného úroku za půjčku ve výši 1.789 Kč (úroková sazba ve výši 29 % ročně) a odměny za zpracování půjčky ve výši 2.720 Kč a nákladů za administrativní činnost a splácení výši 4.408 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 316 Kč do [datum]. Žalovaný celkem uhradil částku 5.321 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně započetl finanční prostředky zaplacené žalovaným ve výši 4.800,14 Kč na jistinu a ve výši 520,86 Kč na souhrnný poplatek. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ničeho neuhradil.

11. Z hlediska právního posouzení věci v daném případě předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku.

12. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o.z„) přenechá-li zapůjčitel zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

13. Z ustanovení § 1970 o. z. vyplývá, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, m§že věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle ustanovení § 1810 o. z. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel. Podle ust. § 1841 a 1842 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně. Podle § 1812 odst. 1 lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Podle odst. 2 téhož ustanovení k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Podle § 1813 jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Podle ustanovení § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

15. Česká republika je přímo vázána Směrnicí Rady 93/13/ ze dne 5. 4. 1993, která pro členské státy stanovila ve svém článku 3, co se rozumí nepřiměřenými podmínkami ve spotřebitelských smlouvách:

1. Smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, je nepřiměřená, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran plynoucí ze smlouvy v neprospěch spotřebitele 2. Podmínka není sjednána individuálně, byla-li sepsána předem, a proto spotřebitel nemohl mít žádný vliv na obsah podmínky.

16. V daném případě tedy žalovaný porušil shora konstatované smluvní podmínky a v důsledku prodlení mu vznikla povinnost hradit žalobkyni úrok a úrok z prodlení.

17. Soud dospěl k závěru, že pokud žalobkyně, na kterou byla předmětná pohledávka s příslušenstvím za žalovaným předchůdcem žalobkyně postoupena, se po žalovaném domáhá zaplacení jistiny ve výši 5.199,86 Kč, zákonného úroku z prodlení z nesplacené jistiny ve výši 8,05 % ročně z částky 5.199,86 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 5.199,86 Kč od [datum] do zaplacení, činí tak po právu, neboť v důsledku porušení smluvních podmínek vznikla žalovanému povinnost k těmto platebním povinnostem (příslušenství bylo přiznáno v nekapitalizované výši).

18. Nárok žalobkyně na souhrnný poplatek ve výši 7.172,03 Kč naopak důvodný není, neboť výše poplatku je v rozporu s dobrými mravy a soud považuje dané ujednání ohledně poplatku ze zápůjčky za absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z.

19. Ve smlouvě o zápůjčce ze dne [datum] na částku 10.000 Kč byl sjednán poplatek ve výši 8.917 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peníze za dobu trvání smlouvy ve výši 1.789 Kč (úrok ve výši 29 % ročně) a odměna za zpracování půjčky ve výši 2.720 Kč a náklady za administrativní činnost a splácení v hotovosti ve výši 4.408 Kč. Soud tento poplatek posoudil jako úrok (odměnu) za poskytnutí půjčky. Při přepočtu na smluvní úroky ze zápůjčky představuje 89,17 % z poskytnuté částky. Zápůjčka byla poskytnuta na období 60 týdnů, jedná se tak o úrok za období 14 měsíců. Při přepočtu na roční úrok se jedná o 76,43 %. Dle konstantní judikatury se za nepřiměřený úrok považuje zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze připustit, že půjčky či úvěry na základě smluv uzavíraných s fyzickými osobami v případě, kdy se dlužník nachází v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – s ohledem na okolnosti daného případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. K měsíci březnu 2017 se úrokové sazby uplatňované bankami pohybovaly okolo 9,05 % ročně (pro domácnosti na spotřebu, bydlení a ostatní) – zjištěno z www.cnb.cz. Trojnásobek úrokové míry peněžních ústavů tehdy činil 27,15 % ročně. S ohledem na skutečnost, že poskytnutá úroková sazba představuje téměř devítitinásobek roční úrokové sazby poskytované bankami pro dané období, shledal soud tuto výši úroku ze zápůjčky v rozporu s dobrými mravy a dané ujednání je tak absolutně neplatné.

20. S ohledem na výše uvedené proto soud výrokem I. přisoudil žalobkyni vůči žalovanému uvedené peněžité částky s příslušenstvím, zatímco výrokem II. zčásti žalobu zamítl.

21. Pro úplnost soud uvádí, že případný nárok žalovaného proti žalobkyni na vrácení bezdůvodného obohacení vzniklého úhradou souhrnného poplatku na základě neplatného ujednání o tomto poplatku nemá bez provedeného započtení na uplatněnou pohledávku žalobkyně na zaplacení jistiny dlužné půjčky sám o sobě žádný vliv.

22. Protože ale žalobkyně měla v tomto řízení jen částečný úspěch, a to v rozsahu 19,27 % (59,63 – 40,36 %); soud zohlednil při výpočtu požadavek na žalobou uplatněné příslušenství, které kapitalizoval ke dni rozhodnutí, tj. ke dni 8. 12. 2020 (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobce uplatnil žalobou nárok v celkové výši 17.768,51 Kč, byl úspěšný co do částky 10.596,48 Kč (59,63 %), jeho neúspěch tak činí 40,36 %. Účelně vynaložené náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za 3 úkony po 1.620 Kč za úkon dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava, předžalobní výzva a sepis návrhu, kdy úkon žalobce – doplnění žaloby ze dne [datum] soud za účelně vynaložený výdaj nepovažuje, neboť tyto skutečnosti měly být obsaženy již v podané žalobě), tj. 4.860 Kč, paušální náhrada za 3 úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tedy 900 Kč a DPH 21 % ve výši 1.209,60 Kč. Celková výše účelně vynaložených nákladů žalobce činí 7.769,60 Kč, a poměrná část těchto nákladů ve výši 19,27% pak představuje částku 1.497,20 Kč (po zaokrouhlení); tyto náklady ve výši 1.497,20 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.).

23. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).