12 C 47/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Karin Vrchovou, MBA, v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalovaného o 100.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 100.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 100.000 Kč od 21. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 32.003,97 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [jméno], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo].

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 100.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně od 21. 1. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce jednal se zástupcem žalovaného [jméno] [příjmení] ohledně koupě [značka automobilu], typ [typ] [číslo] [anonymizováno] [číslo], model [anonymizováno], VIN: [VIN] [kód] ve vlastnictví žalovaného a složil zálohu na kupní cenu ve výši 100.000 Kč v pokladně žalovaného, ale vzhledem k tomu, že automobil vykazoval vady, vozidlo dne 7. 2. 2020 vrátil k opravě vady, ale oprava nebyla provedena, proto požaduje vrátit složenou zálohu jako bezdůvodné obohacení.

2. Žalovaný žalobci ničeho nevrátil, a to ani po předžalobní výzvě žalobce.

3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že žalobní nárok neuznává. Blíže se k věci nevyjádřil.

4. Soud při jednání dne 2. 11. 2021 provedl dokazování a zjistil (z níže vyložených důkazů) následující skutečnosti.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného [název soudu] v oddíle [anonymizováno], vložce [číslo], že od [datum] je evidována [právnická] [osoba] se sídlem [adresa], [obec], jediným jednatelem je [celé jméno žalovaného] [datum narození], bytem [adresa žalovaného], a společníky jsou [jméno a příjmení], narozený dne [datum], [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], a [celé jméno žalovaného], narozený de [datum].

6. Z výpisu z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum], sídlem [adresa žalovaného], podniká pod [IČO] od [datum] v předmětu podnikání zpracování gumárenských směsí a dále v oboru zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, údržba motorových vozidel a jejich příslušenství, nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí, pronájem a půjčování věcí movitých atp.

7. Z informace o pozemku p. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa] ve [obec], v [katastrální uzemí], že vlastníkem je žalovaný.

8. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 4. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalobce uhradil žalovanému ([celé jméno žalovaného], sídlem [adresa žalovaného]) částku 100.000 Kč, a že účelem platby byla„ záloha na [značka automobilu]“.

9. Z výslechu žalobce soud zjistil, že žalobce jednal se synem žalovaného [jméno] [příjmení], narozeným dne [datum] (dále již„ [syn] [žalovaného]“ nebo„ syn žalovaného“) ohledně koupě [značka automobilu], a uhradil žalovanému, v jehož zastoupení jednal jeho syn – [syn] [žalovaného], zálohu na auto ve výši 100.000 Kč. Automobil byl žalobci žalovaným – opět prostřednictvím jeho syna - zapůjčen k vyzkoušení, kupní smlouva uzavřena nebyla.

10. Z výslechu svědka [syn žalovaného], narozeného dne [datum], syna žalovaného, bytem [adresa žalobce], soud zjistil, že svědek jednal v zastoupení žalovaného ohledně prodeje vozidla [značka] [automobilu], jehož vlastníkem a držitelem byl žalovaný, otec svědka. Svědek potvrdil rovněž tvrzení žalobce o zaplacení zálohy na kupní cenu ve výši 100 000 Kč žalovanému, dále tvrzení o předání uvedeného automobilu žalobci, když účastníci (žalovaný prostřednictvím svědka) se dohodli na tom, že žalobce automobil nejprve vyzkouší a teprve poté se účastníci dohodnou na uzavření kupní smlouvy. Předání zálohy na kupní cenu žalobcem se uskutečnilo v kanceláři žalovaného, peníze fakticky převzala od žalobce manželka žalovaného a matka svědka oproti vystavení podkladního dokladu.

11. Z dopisu právního zástupce žalobce ze dne 19. 1. 2021 (viz kopie na č. l. 17 a 19) soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k vrácení 100.000 Kč do 7 dnů od převzetí výzvy. Z informace České pošty ze dne 20. 1. 2021 bylo zjištěno, že výzva byla žalovanému doručena dne 20. 1. 2021.

12. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:

13. Účastníci jednali o možnosti uzavření kupní smlouvy ohledně prodeje [značka automobilu], typ [typ] [anonymizována dvě slova] [], VIN: [VIN] [kód], přičemž za žalovaného jednal v zastoupení jeho syn [syn] [žalovaného]. Žalobce podle ujednání s žalovaným dne 4. 7. 2019 složil v kanceláři žalovaného do rukou jeho manželky oproti vystavení podkladního dokladu zálohu na budoucí kupní cenu ve výši 100 000 Kč, a poté mu byl synem žalovaného předán uvedený automobil ke zkoušce s tím, že následně bude mezi účastníky jednáno ve věci uzavření kupní smlouvy. Žalobce ovšem po dobu užívání na vozidle opakovaně zaregistroval vady a proto dne 7. 2. 2020 (podruhé) vrátil vozidlo synovi žalovaného, který v zastoupení svého otce opět přislíbil zajistit opravu vozidla, k čemuž ovšem nedošlo. Žalobce se nakonec rozhodl upustit od svého záměru zakoupit uvedené vozidlo a vyzval žalovaného k vrácení částky 100 000 Kč představující původně zálohu na kupní cenu ohledně účastníky zamýšleného budoucího uzavření kupní smlouvy, která uzavřena nebyla. Ač byl žalovaný před podáním žaloby písemně vyzván žalobcem (jeho advokátem) k vrácení částky 100 000 Kč žalobci, dosud tak neučinil, ani neuvedl důvod, proč tak neučinil.

14. Na základě provedeného dokazování a zjištěných skutečností soud uzavírá, že mezi žalobcem (kupujícím) a žalovaným, k uzavření kupní smlouvy ohledně předmětného vozidla nedošlo, a že žalovaný se ohledně žalobcem jemu vyplacené částky 100 000 Kč bezdůvodně obohatil.

15. Dokazování výslechem žalovaného a výslechem otce žalobce [jméno] [příjmení] soud již neprováděl, neboť vzhledem k provedeným důkazům a jednoznačně prokázané skutkové situace ve smyslu žalobních tvrzení by již další dokazování bylo nadbytečné a neúčelné. Žalovaný byl v průběhu řízení vyjma podaného odporu procesně nečinný, nepřistoupil k žádné právně relevantní obraně, z níž by vyplývaly pochybnosti o žalobcem tvrzeném skutku, který nakonec v rámci dokazování byl prokázán. Navíc syn žalovaného coby v řízení vyslechnutý svědek v zásadě plně přisvědčil žalobním tvrzením, pokud jde o snahu účastníků uzavřít kupní smlouvu, předání vozidla tzv. na zkoušku oproti předání zálohy na budoucí kupní cenu ve výši 100 000 Kč, jakož i ohledně žalobcem vráceného vozidla žalovanému.

16. Podle § 1745 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále již„ o. z.“) smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

17. Podle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

18. Podle § 560 o. z. písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.

19. Podle § 1735 o. z. nabídka učiněná v písemné formě vůči nepřítomné osobě musí být přijata ve lhůtě uvedené v nabídce. Není-li lhůta uvedena, lze nabídku přijmout v době přiměřené povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků, jež navrhovatel použil pro zaslání nabídky.

20. Podle § 1740 odst. 1 osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. (občanský zákoník č. 89/2012 Sb) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Podle odst. 2 cit. par. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. S přihlédnutím k výše uvedené platné právní úpravě a shora již učiněným skutkovým zjištěním nutno konstatovat, že žalobce nabídku žalovaného na uzavření kupní smlouvy nepřijal (neakceptoval), takže k uzavření kupní smlouvy ohledně předmětného automobilu nedošlo.

24. Na základě provedeného dokazování dospěl okresní soud dále k závěru, že žalovaný se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil o částku 100.000 Kč, když poskytl žalovanému předmětné peněžité plnění s tím, že tato částka bude představovat zálohu na kupní cenu dle kupní smlouvy, kterou účastníci v budoucnu uzavřou. Jelikož si účastníci ujednali, že žalobci bude předáno předmětné vozidlo k užívání tzv. na zkoušku oproti předání částky 100 000 Kč žalovanému coby zálohy na kupní cenu dle budoucí kupní smlouvy, která ovšem nakonec mezi účastníky uzavřena nebyla, je třeba konstatovat, že po dobu užívání předmětné vozidla žalobcem měl žalovaný dle uvedeného ujednání právní důvod mít v dispozici žalobcem jemu složenou částku 100 000 Kč. Tato právní situace se ovšem změnila poté, kdy žalobce vrátil žalovanému předmětné vozidlo pro opakovaně zjištěné vady a poté písemně vyzval dopisem (prostřednictvím svého advokáta) ze dne 19. 1. 2021 žalovaného k vrácení částky 100 000 Kč. Tímto právním jednáním žalobce zanikl právní důvod žalovaného nadále si ponechat původně žalobcem složenou zálohu v uvedené výši a naopak žalovanému vznikla povinnost vrátit (vydat jako bezdůvodné obohacení) žalobci tuto částku, což advokát žalobce v uvedené písemné výzvě žalovanému právně perfektním způsobem vyložil a soud se s touto právní kvalifikací ztotožňuje.

25. Z dokazování tedy najisto bylo postaveno, že žalobce poukázal částku 100.000 Kč před uzavřením kupní smlouvy k automobilu, k jejímuž uzavření však nedošlo, a že žalobce písemně vyzval žalovaného o vrácení této částky nejpozději do 7 dnů od doručení předžalobní výzvy. Z hlediska právní stránky věci se tedy žalovaný na úkor žalobce o částku 100.000 Kč obohatil a je tudíž ve smyslu ust. § 2991 o. z. povinen předmět tohoto obohacení vrátit žalobci zpět.

26. Jelikož žalovanému shora uvedená písemná výzva byla doručena dne 21. 1. 2021 s tím, aby žalovaný částku 100 000 Kč vrátil žalobci v termínu 7 kalendářních dnů, pak je najisto postaveno, že žalovaný se dnem 28. 1. 2021 ocitl v postavení dlužníka v prodlení.

27. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Výše úroků z prodlení je stanovena nař. vl. č. 351/2013 Sb., a to - s ohledem na ustanovení § 2 -tak, že tato výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. S odkazem na shora cit. ustanovení okresní soud žalobě vyhověl i v části příslušenství žalované pohledávky.

29. Výrok o nákladech řízení vychází ze skutečnosti, že žalobce měl ve věci plný procesní úspěch, náleží mu proto ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. i náhrada nákladů řízení, které v daném případě tvoří zaplacený soudní poplatek dle pol. 1 odst. 1. písm. b/ sazebníku soudních poplatků ve výši 5.000 Kč, odměna dle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb. za 4 úkony po 5.100 Kč (převzetí a příprava, sepis žaloby, předžalobní výzva, účast při jednání dne 9. 11. 2021), tj. 20.400 Kč, 4 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 1.200 Kč, náhrada advokáta žalobce za promeškaný čas v rozsahu tří půlhodin po 100 Kč v souvislosti s jeho cestou z místa jeho advokátní kanceláře k jednání k podepsanému soudu a zpět (§ 14 odst. 3 adv. tarifu); cestovními výdaji ve výši 417,33 Kč za použití osobního automobilu advokáta žalobkyně k dopravě k nařízenému soudnímu jednání z místa jeho sídla ([obec]) k procesnímu soudu (Vyškov) a zpět, tj. 2 x 36 km při průměrné spotřebě 5,1 l /100 km, při sazbě 27,20 Kč 1 l NM (§ 4 písm. c/ vyhlášky č. 589/2020 Sb.), tj. 100,53 Kč a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) téže vyhl. 4,40 Kč, tj. 316,80 Kč, DPH dle § 137 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., ve výši 4.686,64 Kč, celkem náklady řízení představují částku 32.003,97 Kč a jsou splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.

30. Soud nepřiznal žalobci náklady řízení v části odměny jeho advokáta za (ve vyčíslení náhrady nákladů řízení ze dne 3. 11. 2021) právní porady ze dne 17. 10. 2021, ze dne 15. 1. 2021 a ze dne 1. 11. 2021, neboť se zde nejedná o účelně vynaložené výdaje. Skutkově byla věc žalobcem vyčerpávajícím způsobem vyložena v jeho žalobě, žalobce disponoval pokladním dokladem o složení předmětné zálohy, přičemž daný případ nevykazoval žádnou skutkovou či právní složitost, jež by zakládala úvahy o nezbytnosti realizace právních porad advokáta s žalobcem, a tedy pojmout do účelně vynaložených nákladů též předmětné právní porady. Při tomto rozhodování soud vzal v úvahu i následující judikaturu.

31. Za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze považovat toliko náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Jakkoli náklady spojené se zastoupením advokátem tomuto vymezení zpravidla budou odpovídat, nelze dané pravidlo vnímat jako absolutní; mohou se vyskytovat i situace, za nichž nikdy spojení se zastoupením advokátem nebude možno považovat za nezbytné k řádnému uplatňování nebo bránění práva u soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. února 2015, sp. zn. 30 Cdo 3190/2014). Ústavní soud pak v usnesení ze dne 8. března 2016, sp. zn. III. ÚS 492/16, mj. uvedl, že není porušením práva na právní pomoc, nepřizná-li soud tyto náklady úspěšnému účastníkovi, dospěje-li k závěru, že jsou naplněna zákonná kritéria, za nichž soud náhradu nákladů řízení přiznat nemůže, kupř. právě proto, že jde o náklady, které nebyly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva.

32. Z vyložených důvodů proto soud přiznal v řízení plně procesně úspěšnému žalobci náklady v rozsahu, jak se podává z výroku II. tohoto rozsudku.