Okresní soud ve Vyškově · Rozsudek

12 C 50/2020

č. j. 12 C 50/2020-72

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-04-26 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSVY:2021:12.C.50.2020.1

Citované zákony (15)

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr Karin Vrchovou, MBA, v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o 54.335 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši 42.196 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 54.213 Kč ve výši 10 % ročně od 24.12.2019 do 15.1.2020 ve výši 331,30 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 50.874 Kč ve výši 10 % ročně od 16.1.2020 do 21.2.2020 ve výši 522,87 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 47.535 Kč ve výši 10 % ročně od 22.2.2020 do 4.6.2020 ve výši 1.373,23 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 44.196 Kč ve výši 10 % ročně od 5.6.2020 do 31.7.2020 ve výši 699,77 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 42.196 Kč ve výši 10 % ročně od 1.8.2020 do zaplacení, zaplacení pohledávky ve výši 12.139,38 Kč a zaplacení úroku z úvěru ve výši 75,92 % ročně, a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 24.12.2019 do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,92 % ročně z částky 39.904,22 Kč od 24.12.2019 do 4.6.2020 ve výši 13.206,92 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,92 % ročně z částky 37.303,09 Kč od 5.6.2020 do 31.7.2020 ve výši 4.290,96 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,92 % ročně z částky 35.303,09 Kč od 1.8.2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 24.12.2019 dosáhne částky 192.326 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 26. 10. 2020, doručeným Okresnímu soudu ve Vyškově dne 27. 10. 2020, domáhala po žalovaném zaplacení částky 42.196 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 54.213 Kč ve výši 10 % ročně od 24. 12. 2019 do 15. 1. 2020, ve výši 331,30 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 50.874 Kč ve výši 10 % ročně od 16. 1. 2020 do 21. 2. 2020 ve výši 522,87 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 47.535 Kč ve výši 10 % ročně od 22. 2. 2020 do 4. 6. 2020 ve výši 1.373,23 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 44.196 Kč ve výši 10 % ročně od 5. 6. 2020 do 31. 10. 2020 ve výši 699,77 Kč a úrokem z prodlení z částky 42.196 Kč ve výši 10 % ročně od 1. 8. 2020 do zaplacení, zaplacení, částky 12.139,38 Kč a úroku ve výši 75,92 % ročně z částky 39.904,22 Kč od 24. 12. 2019 do 4. 6. 2020 ve výši 13.206,92 Kč, úroku ve výši 75,92 % ročně z částky 37.303,09 Kč od 5. 6. 2020 do 31. 7. 2020 ve výši 4.290,96 Kč, úroku ve výši 75,92 % ročně z částky 35.303,09 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový úvěr za dobu od 24. 12. 2019 dosáhne částky 192.326 Kč, včetně náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že jako věřitel uzavřela se žalovaným jako klientem dne 16. 8. 2017 smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž žalovanému poskytla úvěr ve výši 50.000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit včetně úroku za poskytnutí úvěru ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 108,79 % ročně ve 48 měsíčních splátkách ve výši 3.339 Kč, splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem září 2017. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla žalobkyní prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisu z bankovního účtu a prohlášení žalovaného a bylo zjištěno, že má dostatečné volné zdroje ke splácení tohoto úvěru. Žalobkyně ověřila úvěrovou historii žalovaného v databázi SOLUS a NRKI a na základě provedeného tzv. scoringu klienta bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno„ na dodejku“. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, když po datu zesplatnění celého úvěru uhradil dne 15. 1. 2020 částku 3.339 Kč, dne 21. 2. 2020 částku 3.339 Kč, dne 4. 6. 2020 částku 3.339 Kč a dne 31. 7. 2020 částku 2.000 Kč. V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru (bod 6.3 smlouvy), protože v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky, či její části o délce 65 dnů dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky, či její části o délce 65 dnů u splátky č. 26 splatné dne 16. 10. 2019, a proto došlo podle smluvních ujednání k datu 22. 12. 2019 k zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny a tuto novou jistinu tvořila částka 47.320,09 Kč a žalovaný ji byl povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. To se nestalo, a proto žalobkyně požadovala po žalovaném spolu s uhrazením nové jistiny též úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Novou jistinu ve výši 47.320,09 Kč tak představovala zbývající dlužná původní jistina úvěru ve výši 39.904,22 Kč a dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 7.415,87 Kč. Žalobkyně po žalovaném dále požadovala v souladu s bodem 6.1 smlouvy smluvní pokutu ve výši 7 krát 499 Kč (celkem 3.493 Kč) u splátek [číslo] u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyně po žalovaném předmětnou žalobou požadovala též zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 17 krát 200 Kč (celkem 3.400 Kč), a to za každou ze splátek [číslo] u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyně požadovala v souladu s bodem 6.5 smlouvy smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 47.320,09 Kč za každý den prodlení žalovaného s jeho úhradou a to z částky 47.302,09 Kč od 24. 12. 2019 do 15. 1. 2020 ve výši 1.088,36 Kč, z částky 43.981,09 Kč od 16. 1. 2020 do 21. 2. 2020, ve výši 1.627,26 Kč, z částky 40.642,09 Kč od 22. 2. 2020 do 4. 6. 2020 ve výši 4.226,56 Kč, z částky 37.303,09 Kč od 5. 6. 2020 do 31. 7. 2020 ve výši 2.126,10 Kč a z částky 35.303.09 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, tuto smluvní pokutu vyčíslil k datu sepisu žaloby částkou 12.139,38 Kč a k tomu též úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,92 % ročně z částky odpovídající zbývající dlužné jistině úvěru od 24. 12. 2019 do zaplacení, a to z částky 39.904,22 Kč od 24. 12. 2019 do 4. 6. 2020 ve výši 13.206,92 Kč, z částky 37.303,09 Kč od 5. 6. 2020 do 31. 7. 2020 ve výši 4.290,96 Kč a z částky 35.303,09 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, a to maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 192.326 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud při jednání dne 26. 4. 2021 provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti:

4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] že žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v celkové výši 50.000 Kč s tím, že žalovaný zaplatí celkem 160.272 Kč v 48 měsíčních splátkách ve výši 3.339 Kč, které jsou splatné nejpozději 24. dne každého kalendářního měsíce; při zápůjční úrokové sazbě 108,79 % ročně, bylo přitom dohodnuto, že se jedná o pevnou zápůjční úrokovou sazbu na celou dobu splácení úvěru, výše předpokládané roční procentní sazby nákladů na úvěr činí 108,79 %. V případě, že se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky, či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli (žalobkyni) smluvní pokutu ve výši 499 Kč a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Souhrn veškerých smluvních pokut tedy je poskytovatel oprávněn takto požadovat činí maximálně 2.999 Kč (odstavec 6 bod 6.1). Poskytovateli vzniká právo vůči klientovi na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů částku 200 Kč s tím, že právo na zaplacení této náhrady nákladů vzniká u každé jednotlivé splátky 15. dnem trvání prodlení s její úhradou (odstavec 6 bod 6.2). Poskytovatel je oprávněn požadovat zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky s tím, že jejich výše je stanovena v nař. vl. č. 351/2013 Sb. a činí ke dni učinění nabídky na uzavření úvěrové smlouvy 8,05% ročně (odstavec 6 bod 6.7). Pro účely odstavce 6 Smlouvy se za den prodlení považuje každý i započatý den prodlení s úhradou daného dluhu a v souhrnu všech výše ze strany poskytovatele uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru poskytnuté klientovi, nejvýše však 200.000 Kč (odstavec 6 bod 6.10). Jakékoliv oznámení nebo dokument ohledně smlouvy bude poskytovatel doručovat klientovi osobně nebo na jeho adresu uvedenou v záhlaví smlouvy, tj. [ulice a číslo], [obec] Smlouva byla opatřena podpisem žalovaného (klienta) a zprostředkovatele úvěru [jméno] [příjmení] dne 17. 8. 2017.

5. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 22. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně sděluje žalovanému, že se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru ze smlouvy [číslo] o délce 65 dnů a tím došlo v souladu s uzavřenou smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy, a proto je vyzván k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 54.213 Kč. Žalovaný byl upozorněn, že v souladu s uzavřenou smlouvou platí, že pokud není částka odpovídající zesplatněné původní jistině a běžným úrokům přirostlým ke dni zesplatnění uhrazena v den zesplatnění úvěru, vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% z této dlužné částky za každý den prodlení s její úhradou. Součástí oznámení je specifikace dlužné částky ke dni zesplatnění úvěru (zbývající dlužná původní jistina úvěru ve výši 39.904,22 Kč, úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 7.415,87 Kč, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 3.493 Kč a náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 3.400 Kč).

6. Z předsmluvního formuláře vztahujícího se ke smlouvě o úvěru [číslo] že žalovaný podepsal každou listinu zvlášť dne 16. 8. 2017, byl seznámen s celkovou výší spotřebitelského úvěru, podmínkami čerpání úvěru, dobou jeho trvání, splátkovým kalendářem a náklady spotřebitelského úvěru včetně náklady spojenými s opožděnými platbami.

7. Z výzev k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 17. 12. 2018, 16. 1. 2019, 19. 3. 2019, 17. 5. 2019, 17. 6. 2019, 16. 9. 2019, 18. 11. 2019, že žalobkyně žalovaného upozornila ve věci úvěrové smlouvy [číslo] že žalovaný nezaplatil splátku [číslo] splatnou dne 16. 11. 2018, [číslo] splatnou dne 16. 12. 2018, splátku [číslo] splatnou dne 16. 12. 2018, splátku [číslo] splatnou dne 16. 1. 2019, splátku [číslo] splatnou dne 16. 2. 2019, splátku [číslo] splatnou dne 16. 3. 2019, splátku [číslo] splatnou dne 16. 4. 2019, splátku [číslo] splatnou dne 16. 5. 2019, splátku [číslo] splatnou dne 16. 5. 2019, splátku [číslo] splatnou dne 16. 6. 2019, splátku [číslo] splatnou dne 16. 8. 2019, splátku [číslo] splatnou dne 16. 9. 2019, splátku [číslo] splatnou dne 16. 1. 2019 a splátku [číslo] splatnou dne 16. 11. 2019 a byl poučen o vzniku smluvní pokuty v celkové výši 3.493 Kč za nesplacení jednotlivých shora uvedených splátek a nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením s úhradou jednotlivých splátek vždy ve výši 200 Kč u každé splátky zvlášť. Dále byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru a vzniku práva žalobkyně požadovat po žalovaném též smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny. Výzvy byly doručovány žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě.

8. Z hodnocení klienta ke smlouvě [číslo] že tuto listinu podepsal žalovaný a osoba zprostředkující úvěr [jméno] [příjmení] s doporučením zprostředkovatele úvěru k uzavření úvěrové smlouvy. Z obsahu vyplývá, že příjem žalovaného činí 22.000 Kč, výdaje tvoří splátky [právnická osoba] ve výši 1.930 Kč, bydlení 1.400 Kč, životní minimum 3.410 Kč. Žalovaný je svobodný, forma bydlení je vlastní. Volné příjmy tak činí částku 14.260 Kč. Z výplatního listu žalovaného bylo zjištěno, že v období [měsíc] [rok] činí jeho příjem 20.742 Kč. Dále byl žalovaný ověřen i v databázích NRKI a SOLUS.

9. Z dokladu o vyplacení úvěru, že se jedná o tisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu vedeného [právnická osoba], číslo účtu [bankovní účet], z něhož byla dne 17. 8. 2017 odeslána částka 50.000 Kč na číslo účtu [číslo] [bankovní účet], který souhlasí s číslem účtu uvedeným žalovaným ve smlouvě o úvěru [číslo].

10. Z karty klienta č. smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uhradil do dne zesplatnění smlouvy ve 25 splátkách celkem 80.382 Kč (od 19. 9. 2017 do 2. 10. 2019), a po dni zesplatnění uhradil ve 4 splátkách celkem 12.017 Kč (15. 1. 2020, 21. 2. 2020 a 4. 6. 2020 po 3.339 Kč, dne 31. 7. 2020 částku ve výši 2.000 Kč). Celkem tedy žalovaný uhradil ke dni podání žaloby částku ve výši 92.399 Kč.

11. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 7. 10. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek a výzva mu byla zaslána na adresu uvedenou ve smlouvě (zjištěno z kopie poštovního podacího archu ze dne 8. 10. 2020 na č.l. 38).

12. Z dokazování shora soud zjistil, že mezi žalobkyní (poskytovatelem úvěru) a žalovaným (klientem) byla podpisem smluvních stran dne 17. 8. 2017 uzavřena smlouva [číslo] na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému peněžní částku ve výši 50.000 Kč a to na účet, který žalovaný ve smlouvě uvedl. Žalovaný byl před podpisem smlouvy seznámen s podmínkami spojenými s čerpáním poskytnuté peněžní částky a to zejména, že ji bude povinen zaplatit včetně úroku za poskytnutí úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 108,79 % ročně a bude celou částku splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 3.339 Kč měsíčně počínaje měsícem září 2017. Žalobkyně před uzavřením této smlouvy poskytla žalovanému předsmluvní informace o výši v úvahu přicházejícího úvěru s přihlédnutím na finanční možnosti žalovaného a podmínky, za kterých bude tento úvěru splácen. Žalovaný byl též seznámen s následky spojenými s nezaplacením jedné ze splátek, byť pouze její části. Žalovaný věděl, že bude platit za každé prodlení se splátkou každou zvlášť o délce 30 dnů smluvní pokutu ve výši 499 Kč a také náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného se zaplacením každé splátky zvlášť ve výši 200 Kč. Žalovaný byl seznámen i s následky spojenými se zesplatněním úvěru pro nezaplacení splátek, tedy že zaplatí novou jistinu úvěru a vzniká mu též povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Žalovanému bylo oznámeno neplnění povinnosti ze smlouvy a žalobkyně v oznámení ze dne 22. 12. 2019 žalovaného poučila o následcích spojených, pokud nedojde k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru. Žalovaný byl bezúspěšně opakovaně žalobkyní vyzýván k zaplacení jednotlivých splátek po lhůtě splatnosti. Žalobkyně prokázala, že ze svého účtu odeslala na účet uvedený žalovaným ve smlouvě peněžní částku 50.000 Kč. Z listin předložených žalobkyní, když žalovaný byl i v průběhu soudního řízení zcela procesně pasivní, nebylo zjištěno, že by žalovaný nad rámec uvedený v žalobě něčeho na dluh zaplatil. Bylo též prokázáno, že žalovanému jako spotřebiteli bylo poskytnuto prostřednictvím samostatného zprostředkovatele [jméno] [příjmení] dne 16. 8. 2017 náležité vysvětlení, aby žalovaný byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. žalovaný uhradil do dne zesplatnění smlouvy ve 25 splátkách celkem 80.382 Kč (od 19. 9. 2017 do 2. 10. 2019), a po dni zesplatnění uhradil ve 4 splátkách celkem 12.017 Kč (15. 1. 2020, 21. 2. 2020 a 30. 6. 2020 po 3.339 Kč, dne 31. 7. 2020 částku ve výši 2.000 Kč). Celkem tedy žalovaný uhradil ke dni podání žaloby částku ve výši 92.399 Kč.

13. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ničeho neuhradil.

14. Z hlediska právního posouzení věci v daném případě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr.

15. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle ustanovení § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty a v téže měně vrátí úroky.

17. Podle ustanovení § 1968 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

18. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vládní nařízení. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

20. Podle ustanovení § 1810 o. z. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel. Podle ust. § 1841 a 1842 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebev čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.

21. Podle § 1812 odst. 1 lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Podle odst. 2 téhož ustanovení k ujednáním odchylujícím od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Podle § 1813 jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Podle ustanovení § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

22. Soud na základě učiněného skutkového závěru věc posoudil po právní stránce podle shora uvedených hmotněprávních ustanovení ve světle zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen Z.o.S.ú) a dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. Žalobkyně je aktivně legitimována pro toto řízení, neboť soud nemá pochyb o tom, že je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 169 odst. 1 Z.o.S.ú a předmětnou smlouvu za něho uzavíral samostatný zprostředkovatel (§ 17 Z.o.S.ú.). Žalovaný je pro toto řízení pasivně legitimován, neboť žalobkyně s ním uzavřela dne 17. 8. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž splnila dohodnutou povinnost a na účet žalovaného označený ve smlouvě převedla částku 50.000 Kč. Žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni 160.272 Kč v 48 měsíčních splátkách po 3.339 Kč splatných vždy každého 16. dne v měsíci na účet žalobkyně a tuto povinnost nesplnil řádně ani včas. Součástí peněžitého plnění, které žalovaný měl žalobkyni za půjčení peněžní částky 50.000 Kč zaplatit, byla i pro případ nesplnění smlouvy sjednaná smluvní pokuta, poplatky (náklady) za písemné upomínky s nezaplacením jednotlivých splátek. Mezi smluvními stranami byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 108,79 % ročně s předpokládanou roční procentní sazbou nákladů (RPSN) na úvěr rovněž ve výši 108,79 % ročně. Žalovaný uhradil k 27. 10. 2020, tj. ke dni podání žaloby, částku v celkové výši 92.399 Kč, kdy ke dni zesplatnění úvěru k 22. 12. 2019 bylo uhrazeno 80.382 Kč, po zesplatnění ještě dalších 12.017 Kč. Z daného vyplývá, že jistina ve výši 50.000 Kč a smluvní pokuta ve výši 3.493 Kč a náhrada nákladů řízení ve výši 3.400 Kč byly ke dni podání žaloby již uhrazeny (a byly uhrazeny i ke dni zesplatnění úvěru dne 22. 12. 2019). Zbývají žalovaným uhrazená částka tak činí 23.489 Kč.

23. Co se týká smluvní pokuty sjednané ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a úroku z úvěru požadovaného žalobkyní ve výši 75,92 % ročně z dlužné jistiny, soud rovněž této části žaloby nemohl vyhovět, neboť má zato, že smluvní ustanovení, na základě kterých žalobkyně po žalovaném požaduje peněžité plnění, se v daném případě příčí dobrý mravům (§ 1 odst. 2 o. z.). Soud v této souvislosti zjistil, že v dané věci se jedná o dluh ze smlouvy o úvěru, který poskytla žalobkyně jako podnikatel a nebankovní poskytovatel úvěrů žalovanému jako spotřebiteli. Tato skutečnost je zřejmá rovněž i z toho, jakým způsobem byla smlouva uzavírána, kdy v podstatě žalovaný po seznámení se s žalobkyní navrhovanými podmínkami, za kterých je ochotna žalovanému poskytnout úvěr, které žalovaný jako slabší smluvní strana nemůže žádným způsobem ovlivnit. Žalobkyně tak mohla do smlouvy o úvěru prosadit i ustanovení o úrocích z úvěru, která zneužívají slabší postavení spotřebitele a jsou v tomto konkrétním případě na první pohled zřejmě nepřiměřené. Této nepřiměřenosti si byla vědoma i žalobkyně při žalobním požadavku úroků ve výši 75,92 % ročně z nezaplacené jistiny, když požadovala tento úrok maximálně do doby, kdy dosáhne úrok částky 192.326 Kč (a to vše při poskytnutí úvěru ve výši 50.000 Kč, kdy úroková sazba byla ve smlouvě určena ve výši 108,79 % p.a.). Z úvěrové smlouvy a dohodnutých smluvních podmínek se podává, že se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni celkem 160.272 Kč (při výši úvěru 50.000 Kč a při době splácení 4 let). Dle konstantní judikatury se za nepřiměřený úrok považuje zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména k přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze připustit, že půjčky či úvěry na základě smluv uzavíraných s fyzickými osobami v případě, kdy se dlužník nachází v obtížné finanční situaci, a mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – s ohledem na okolnosti daného případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. K měsíci srpnu 2017 se úrokové sazby uplatňované bankami pohybovaly okolo 8,95 % (pro domácnosti při splatnosti 1-5 let) - zjištěno z www.cnb.cz. Trojnásobek úrokové míry peněžních ústavů tak činil 26,7 % ročně. S ohledem na skutečnost, že poskytnutá úroková sazba představuje téměř třináctinásobek roční úrokové sazby poskytované bankami pro dané období, shledal soud tuto výši úroku z úvěru v rozporu s dobrými mravy a dané ujednání za absolutně neplatné. Rovněž tak ujednání o smluvní pokutě považuje soud za rozporné s dobrými mravy, neboť smluvní pokuty jsou stanoveny opakovaně jak v paušální výši 499 Kč za každou nesplacenou splátku (30 dnů prodlení), tak ještě ve výši 200 Kč za každou nesplacenou splátku (15 dnů prodlení), a ještě duplicitně ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru.

24. Soud neshledal neplatnost celé smlouvy, ale shledal pouze dílčí neplatnost výše uvedených ustanovení a protože bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžitou částku ve výši 50.000 Kč, když ke dni podání žaloby byla uhrazena částka v celkové výši 92.399 Kč, a ujednání o smluvní pokutě a úrocích z úvěru soud shledal v rozporu s dobrými mravy, proto soud podané žalobě nevyhověl.

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., za situace, kdy procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.