12 C 56/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Karin Vrchovou, MBA, v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa o žalobě na ochranu rušené držby

I. Žalovaný je povinen odstranit betonové piloty umístěné na pozemku parc. [číslo] pozemku par. [číslo] v [katastrální uzemí], a zdržet se umísťování obdobných překážek na tyto pozemky, a to do tří dnů od doručení tohoto usnesení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11.534 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Vyškově, soudní poplatek 5.000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 14. 6. 2021 domáhal po žalovaném ochrany rušené držby podle § 1003 o. z. s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem pozemku par. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] v obci [obec] (dále jen„ Budova“), v [katastrální uzemí] (dále jen„ Pozemek“), který je umístěn ve výrobním areálu„ [anonymizováno] [obec]“ (dále jen„ [anonymizováno]“), jehož většinovým vlastníkem je žalovaný; žalovaný mj. vlastní i pozemky parc. [číslo] který sousedí s Pozemkem a parc. č. a [číslo], který je umístěn na vjezdu do Areálu (dále jen„ Sousední pozemky“). Žalobce nabyl Pozemek od žalovaného kupní smlouvou ze dne [datum] a téhož dne uzavřel s žalovaným smlouvu o zřízení věcného břemene, jejímž předmětem bylo mj. bezúplatné zřízení práv chůze, jízdy, průchodu, průjezdu a stání ve prospěch Pozemku žalobce ve formě věcných břemen zatěžujících Sousední pozemky ve vlastnictví žalovaného, a to za účelem možnosti řádného užívání Pozemku žalobcem, neboť na Pozemek není jakýkoli jiný přístup než přes Sousední pozemky (které mají ve smlouvě o zřízení věcných břemen odlišné číslování než k dnešnímu dni, ale z geometrického plánu, který je přílohou smlouvy a který označuje rozsah věcných břemen vyplývá, že dnes jde fakticky o Sousední pozemky). Žalobce potřebuje mít k řádnému užívání Budovy jako výrobní haly nutně zajištěn vjezd a stání pro osobní a zejména nákladní vozidla. Tato potřeba byla vyřešena právě smlouvou o zřízení věcných břemen a po dobu téměř [anonymizováno] let nebylo mezi účastníky sporu o rozsahu či způsobu užívání věcných břemen, potažmo fungování celého Areálu. Žalobce v Budově vyvíjí svou podnikatelskou činnost – [anonymizováno 5 slov] a dále v Budově vlastní [anonymizováno], kde vyrábí např. [anonymizována tři slova].

2. Dne 1. 5. 2021 žalovaný bez upozornění umístil na Sousední pozemky betonové piloty (dle jeho tvrzení na hranici věcných břemen dle geometrického plánu, který je přílohou smlouvy o zřízení věcných břemen). Od tohoto dne je tak žalovaným rušena držba práv žalobce z věcných břemen chůze, jízdy, průjezdu, průchodu a stání, když je mu zásadním způsobem omezen přístup k Budově a Pozemku, tedy osobní a zejména [anonymizováno] vozidla se k Budově nemohou dostat a žalobci tak vzniká škoda. Žalovaný nijak nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce ze dne 27. 5. 2021 k uvedení pozemku do předešlého stavu.

3. Žalobce má za to, že pro případ, že betonové piloty jsou umístěny mimo hranici věcných břemen dle smlouvy, jedná se o rušení držby žalobcových práv; pokud by byly betonové piloty umístěny na správně vytyčené hranici věcných břemen dle smlouvy, pak je žalobce poctivým držitelem věcných břemen a a jedná se i o pravou držbu, s ohledem na téměř [anonymizováno] let trvající užívání práv z věcných břemen, žalobce tak je v dobré víře, že je držitelem práv z věcných břemen i na takto rozšířené části oproti smlouvě o zřízení věcných břemen. Žalobce svá tvrzení dokládá prohlášením vlastníka sousední budovy umístěné v Areálu, [právnická osoba] [anonymizováno]. Žalobce je přesvědčen, že držbu svých práv z věcných břemen dostatečně prokazuje, zejména prohlášením [právnická osoba], držba je svémocně rušena umístěním betonových pilotů a je tak na místě uložit žalovanému povinnosti zdržet se dalšího rušení navrátit situaci v předešlý stav s tím, že odstraní betonové piloty se Sousedních pozemků a že tuto žalobu podává v prekluzivní lhůtě 6 týdnů dle ust. § 1008 odst. 1 o. z., když k svémocnému rušení došlo dne 1. 5. 2021 a 6 týdenní lhůta tak uplynula dne 14. 6. 2021.

4. Soud z listu vlastnického [číslo] založeného pro [katastrální uzemí] zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] to dle kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Ve prospěch tohoto pozemku bylo zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy na pozemcích parc. [číslo] podle smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] a geometrického plánu [číslo] právní účinky smlouvy nastaly ke dni [datum]. Dále bylo zřízeno ve prospěch tohoto pozemku věcné břemeno chůze a jízdy na pozemcích parc. [číslo] podle smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] a geometrického plánu [číslo] [rok], právní účinky smlouvy nastaly ke dni [datum].

5. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným bylo zjištěno, že žalovaný jako prodávající prodal žalobci jako kupujícímu budovu na pozemku parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] za kupní cenu [částka]. Právní účinky vkladu nastaly dne [datum].

6. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené mezi žalovaným jako povinným a žalobcem jako oprávněným dne [datum] včetně geometrického plánu [číslo] [rok], který tvoří nedílnou součást smlouvy, bylo zjištěno, že povinný jako vlastník pozemků parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zřídil pro nemovitosti ve vlastnictví oprávněného, tedy budova na pozemku parc. [číslo] pozemek pac. [číslo] v [katastrální uzemí], věcné břemeno chůze, průchodu, jízdy a průjezdu oprávněného přes povinné pozemky v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu [číslo] dále věcné břemeno chůze, jízdy, stání na pozemku povinného parc. [číslo] v [katastrální uzemí] v rozsahu dle geometrického plánu [číslo] [rok], a to bezúplatně.

7. Z listu vlastnického [číslo] založeného pro [katastrální uzemí] bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem mj. pozemků parc. [číslo] které leží v [katastrální uzemí] (dále již z důvodu stručnosti budou tyto a další předmětné pozemky uváděny svými parcelními čísly, již bez z údaje, že leží v cit. katastrálním území). Tyto pozemky byly zatíženy věcným břemenem chůze a jízdy podle smlouvy o zřízení věcným břemen chůze a jízdy ve prospěch pozemku parc. [číslo] to dle smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] a geometrického plánu [číslo] geometrického plánu [číslo] [rok], právní účinky smlouvy nastaly ke dni [datum].

8. Z přiložených 4 fotografií bylo zjištěno, že u Budovy žalobce jsou umístěny betonové piloty znesnadňující stání pro automobily.

9. Z prohlášení vlastníka sousední budovy (resp. pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova bez č.p. – [anonymizováno 5 slov]) [právnická osoba] [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobci a firmě byly za účelem zajištění řádného užívání jejich nemovitostí třízena v Areálu věcná břemena, tato byla řádně a bezproblémově užívána. K 1. 5. 2021 žalovaný umístil na Sousední pozemky betonové piloty a znemožnil tak řádné užívání nemovitých věcí v Areálu (vlastnictví [právnická osoba] je doloženo vlastnickým listem [číslo] založeným pro [katastrální uzemí]).

10. Předžalobní výzvou„ k upuštění od protiprávního jednání“ ze dne 27. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k upuštění od dalšího protiprávního jednání a umožnění žalobci užívání věcných břemen cesty a stezky a odstranění betonových pilotů. Předžalobní výzva byla doručována do sídla žalovaného (viz kopie poštovního podacího lístku na č. l. 27 spisu).

11. Podle § 177 odst. 1 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby, jednání není třeba nařizovat.

12. Podle § 178 o. s. ř. se v řízení soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

13. Podle § 180 odst. 1 o. s. ř. soud rozhoduje ve věci samé usnesením.

14. Podle § 987 o. z. držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.

15. Podle § 988 odst. 1 o. z. držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon.

16. Podle § 1003 o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

17. Podle § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

18. Podle § 1259 o. z. kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva; § 1040 až 1043 se použijí obdobně.

19. Soud se předně zabýval otázkou dodržení hmotněprávní propadné lhůty. Žaloba byla podána v pondělí dne 14. 6. 2021, když jejím předmětem je ochrana držby nemovité věci. Žalobce se dozvěděl o umístění betonových pilotů na povinných pozemcích žalovaného dne 1. 5. 2021 6-ti týdenní lhůta pro podání žaloby tak byla dle názoru soudu dodržena.

20. Z listin předložených k žalobě bylo zjištěno, že žalovaný znemožnil výkon věcných břemen žalobce - chůze a jízdy na pozemcích p. [číslo] jak bylo sjednáno ve smlouvě o zřízení věcného břemene ze dne 26. 7. 2011, tím, že na těchto pozemcích umístil betonové piloty. Žalobce od roku [rok] pokojně realizoval věcné břemeno chůze a jízdy na povinných pozemcích žalovaného, a to na základě smlouvy o zřízení věcného břemene z [datum].

21. Soud uvádí, že smyslem podané žaloby není ochrana práva, ale pokojného stavu, když v daném řízení soud nezjišťuje, zda se jedná o držbu řádnou poctivou nebo pravou. Podle § 1003 o. z. je podmínkou úspěchu žaloby držba žalobce a její svémocné rušení žalovaným. K úspěchu žaloby není třeba prokazovat kvalifikovanou držbu; ochrany požívá nejen držba řádná, poctivá a pravá, ale i držba nepoctivá, neřádná a nepravá. Rušením držby je každé omezování držitele ve výkonu drženého práva. Jak připomíná např. Jiří Spáčil (soudce Nejvyššího soudu ze specializovaného vlastnického senátu 22 Cdo),„ podmínkou úspěchu žaloby na ochranu proti rušení či odnětí držby je zejména to, že žalobce prokáže držbu (přesně řečeno skutečnosti, na které právní řád váže vznik držby) a že žalovaný jeho držbu ruší…Zda žalobci skutečně svědčí právo, jehož držba je rušena, je zcela nevýznamné. Rušení musí mít základ v lidském chování (musí být ‚volní‘), není však nutné, aby bylo zaviněné nebo aby vědomě směřovalo k rušení držby.“ (in Spáčil, J. a kol. Věcná práva Věcná práva, katastr nemovitostí a správa cizího majetku. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 44).

22. Při poskytování právní ochrany v řízení podle § 1003 o. z. soud nezkoumá právní otázky. Úkolem soudu je pouze poskytnout ve zkráceném řízení právní ochranu před zřejmým zásahem do posledního pokojného a tedy faktického stavu. Soud tedy při rozhodnutí o žalobě na ochranu rušené držby nezkoumá právní vztahy, nezjišťuje, zda se jedná o držbu podle občanského zákoníku řádnou (§ 991), poctivou (§ 992), nebo pravou (§ 993), ale vychází pouze z faktického (pokojného) stavu. Žaloba podle § 176 a násl. o. s. ř. směřuje pouze k ochraně posledního stavu držby a jeho navrácení. Nejde o žalobu o právu, ale o žalobu o faktickém stavu. Soud se proto musí omezit jen na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení, jak již shora bylo vyloženo.

23. Na základě shora uvedených skutečností má soud za prokázané, že žalovaný svým jednáním narušil pokojný stav držby práva žalobce věcných břemen chůze a jízdy k povinným pozemkům žalovaného, a proto podané žalobě vyhověl. Do shora popsaného faktického stavu popsané držby práva žalobce excesivně zasáhl žalovaný, který umístil betonové piloty na povinných pozemcích, čímž jednal svémocně. Za takto zjištěné faktické situace je tedy třeba poskytnout žalobci ochranu jeho držby, což soud tímto rozhodnutím činí v rozsahu, jak se podává z první výrokové znělky tohoto usnesení.

24. Jen pro úplnost soud zdůrazňuje, že i kdyby žalovaný z hlediska hmotného práva neoprávněně užíval předmětné pozemky způsobem popsaným v žalobě, nic by to neměnilo na fakticitě toho, že se již stal držitelem věcných břemen - práva chůze, jízdy, průchodu, projezdu a stání - zatěžujících předmětné pozemky žalovaného, přičemž ani za této situace by žalovaný nemohl přistoupit ke svémocnému rušení držby žalobce, a to ve formě popsané např. v žalobě. Respektive pokud by za popsané situace přesto žalovaný k takovému svémocnému rušení (faktické) držby žalobce přesto přistoupil, žalobce by se i za takové situace mohl po právu domáhat žalobou ochrany rušené držby, v kterémžto řízení by žalovaný úspěšně nemohl uplatnit námitku, že žalobci ve skutečnosti předmětné právo nenáleží. Je tomu tak z toho důvodu, že spor se vede o držbu a její rušení, nikoliv o existenci práva k takovému jednání, neboť žalovanému by náležela jiná forma obrany, tj. v řádném petitorním sporu, jelikož pravomocné usnesení o držební žalobě nebrání uplatnění práva v řádném soudním řízení (k tomu srov. Spáčil, Ibid, s. 44-45).

25. Toto rozhodnutí je prozatímní úpravou, na kterou navazuje úprava v § 1043 a 1044 o. z.

26. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., které stanoví, že účastníku, který měl ve věci plný procesní úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci neměl úspěch. Žalobce byl ve sporu plně úspěšný, právem mu tedy náleží náhrada nákladů řízení, které v daném případě tvoří zaplacený soudní poplatek dle pol. 4 bodu 1. písm. a/ sazebníku soudních poplatků ve výši 5.000 Kč, odměna dle § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb., 1 úkon á 1.500 Kč, celkem za 3 úkony (příprava, převzetí, sepis žaloby, výzva k plnění) ve výši 4.500 Kč, 3x režijní paušál po 300 Kč za úkon dle § 13 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., ve výši 1.134 Kč, celkem tedy 11.534 Kč.

27. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

28. Současně soud rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit soudní poplatek ve výši 5.000 Kč za podání návrhu ve věci dle §4 odst. 1 písm. a) a položky 4 písm. c) Sazebníku soudních poplatků zákona [číslo] Sb., když tento nemohl být zaplacen na výzvu soudu ve věci s ohledem na lhůtu pro vyřízení věci v trvání 15 dnů stanovenou v § 177 odst. 1 o.s.ř.