12 C 59/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Karin Vrchovou, MBA, v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 26.398,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9.464 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9.464 Kč od 22. 7. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 16.934,14 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 16.934,14 Kč od 22. 7. 2018 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 14.027,79 Kč, s úrokem 26 % ročně z částky 26.398,14 Kč od 23. 1. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jímž se domáhala uložení ve výroku označených platebních povinností po žalovaném. Žalobkyně přitom v návrhu, respektive v žalobě (doplněné podáním ze dne 7. 7. 2021 a 30. 9. 2021) skutkově a právně tvrdila následující:

2. Dne 23. 12. 2016 [právnická osoba] (dále též„ předchůdce žalobkyně“) uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce (dále též„ smlouva“) [číslo] na částku 55.000 Kč, v rámci níž byla žalovanému poskytnuta převodem na účet žalovaného částka 53.031 Kč a částka 1.969 Kč byla použita k refinancování předchozí zápůjčky poskytnuté žalobkyní dle smlouvy [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ve smlouvě se pak žalovaný zavázal uhradit částku 55.000 Kč (jistinu) společně s částkou 27.790 Kč, která je složena z kapitalizovaného úroku za zápůjčku ve výši 16.114 Kč (úroková sazba ve výši 26 % ročně dle smlouvy), z odměny za zpracování půjčky ve výši 4.130 Kč a nákladů za administrativní činnost ve výši 7.546 Kč (dále jen„ poplatek), tedy celkem 82.790 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 3.450 Kč a poslední splátku ve výši 3.440 Kč do 28. 12. 2018. Žalovaný celkem uhradil do dne podpisu smlouvy o postoupení pohledávky částku 49.650 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 22 6. 2018. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Po postoupení pohledávky uhradil žalovaný dalších 12.000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně započetl finanční prostředky zaplacené žalovaným ke dni postoupení pohledávky ve výši 28.601,86 Kč na jistinu a ve výši 21.048,14 Kč na poplatek. Po dni postoupení žalobkyně započetla 12.000 Kč, a to na poplatek částku 7.997,86 Kč a částku 2.614,41 Kč na kapitalizovaný úrok z prodlení do postoupení. Žalobkyně pak požaduje zaplacení částky 26.398,14 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 26.398,14 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 14.027,79 Kč (úrok ve výši 26 % ročně z dlužné jistiny 26.398,14 Kč od 29. 12. 2018 do 22. 1. 2021), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2.428,62 Kč (zákonný úrok ve výši 9 % ročně z jistiny ve výši 26.398,14 Kč od 22. 7. 2018 do 22. 1. 2021), úroků ve výši 26 % ročně z dlužné jistiny ve výši 26.398,14 Kč od 23. 1. 2021 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 26.398,14 Kč od 23. 1. 2021 do zaplacení. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena dle údajů v kartě zákazníka. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ničeho neuhradil.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a o.s.ř., soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobkyní, jimiž (v níže rozvedeném rozsahu) provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti:

5. Dne 23. 12. 2016 uzavřel [právnická osoba] s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které se se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 55.000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit částku 55.000 Kč (jistinu) k refinancování zápůjčky [číslo] společně s částkou 27.790 Kč, která je složena z kapitalizovaného úroku za půjčku ve výši 16.114 Kč (úroková sazba ve výši 26 % ročně dle prvního odstavce strany 2 smluvních podmínek a zápůjční úroková sazba je sjednána jako pevná po celou dobu trvání smlouvy), odměny za zpracování půjčky ve výši 4.130 Kč a nákladů za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 7.546 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 3.450 Kč, kdy poslední splátka byla určena dnem 28 12. 2018 ve výši 3.440 Kč. Žalovaný svým podpisem smlouvy o zápůjčce potvrdil, že částka 53.031 Kč bude zaslána na bankovní účet žalovaného a částka 1.969 Kč bude použita na refinancování předchozí zápůjčky [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce jsou i Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Dle smlouvy činí roční úroková sazba 26 % ročně. Dle čl. 10 má žalobkyně v případě nesplnění povinnosti žalovaného uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Dle čl. 17 podmínek v případě prodlení žalovaného se účinnost smlouvy prodlužuje do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce včetně podmínek na č. l. 15-16).

6. Ze zákaznické karty ze dne 23. 12. 2016 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že žije s rodiči, nemá žádnou vyživovací povinnost, pracuje jako skladník i [název] [zaměstnavatele], jeho čistý příjem činí 20.250 Kč, výdaje 4.500 Kč, tyto údaje byly předchůdcem žalobkyně ověřeny z pracovní smlouvy a 3 výplatních pásek za období od srpna do října 2016. Důvodem zápůjčky byl nákup automobilu.

7. Z dokladu o čerpání, že dne 23. 12. 2016 byla částka ve výši 53.031 Kč převedena na účet žalovaného.

8. Dle tabulky umoření ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný splácel nepravidelně, dne 31. 1. 2017, 1. 3. 2017 a 15. 3. 2014 uhradil po 3.450 Kč, dne 2. 5. 2017 – 3.400 Kč, dne 19. 6. 2017 – 3.450 Kč, dne 25. 8. 2017 – 11.000 Kč, dne 23. 11. 2017 – 11.000 Kč, dne 4. 1. 2018 - 3.450 Kč, dne 20. 3. 2018 – 3.500 Kč, dne 22. 6. 2018 – 3.500 Kč. Z toho částka ve výši 28.601,86 Kč byla použita na částečnou úhradu jistiny a částka 21.048,14 Kč byla započtena na částečnou úhradu poplatku. Na jistině tak zbývalo k úhradě 26.398,14 Kč a poplatku 7.997,86 Kč.

9. Z tvrzení žalobce obsaženém v podání ze dne 30. 9. 2021, že po postoupení pohledávky byla uhrazena částka v celkové výši 12.000 Kč, a to dne 20. 5. 2020, 22. 6. 2020, 29. 7. 2020, 25. 8. 2020, 13. 10. 2020, 20. 11. 2020, 18. 12. 2020, 22. 1. 2021, po 1.500 Kč, kdy částka 7.997,86 Kč byla započtena na poplatek a částka 2.614,41 Kč byla započtena na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení.

10. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně přílohy bylo zjištěno, že na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovaným.

11. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem předchůdcem žalobkyně ze dne 20. 1. 2020. Z poštovního podacího lístku ze dne 14. 2. 2020 bylo zjištěno, že oznámení bylo zasláno žalovanému.

12. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 23. 4. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek a výzva mu byla zaslána na adresu uvedenou [adresa] (zjištěno z kopie poštovního podacího lístku ze dne 24. 4. 2020 na č. l. 20).

13. Z dokazování shora soud zjistil, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce, a to dne 23. 12. 2016 smlouvu [číslo] v rámci níž byla žalovanému poskytnuta částka 55.000 Kč, z toho částka 1.969 Kč byla použita na refinancování dřívější zápůjčky [číslo] částka 53.031 Kč byla zaslána na účet žalovaného. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ve smlouvě se pak žalovaný zavázal uhradit částku 55.000 Kč (jistinu) společně s částkou 27.790 Kč, která je složena z kapitalizovaného úroku za půjčku ve výši 16.114 Kč (úroková sazba ve výši 26 % ročně) a odměny za zpracování půjčky ve výši 4.130 Kč a nákladů za administrativní činnost a splácení výši 7.546 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 3.450 Kč do 28. 12. 2018. Žalovaný celkem uhradil částku 49.650 Kč do dne postoupení pohledávky (poslední splátku dne 22. 6. 2018) a dále částku ve výši 12.000 Kč po dni postoupení pohledávky (poslední splátku dne 22. 1. 2021), cellem tedy částku 61.650 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně započetl finanční prostředky zaplacené žalovaným do dni postoupení pohledávky ve výši 28.601,86 Kč na jistinu a ve výši 21.048,14 Kč na souhrnný poplatek. Úhradu ve výši 12.000 Kč po dni postoupení pohledávky žalobkyně započetla ve výši 7.997,86 Kč na poplatek a částku 2.614,41 Kč na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ničeho neuhradil.

14. Z hlediska právního posouzení věci v daném případě předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku.

15. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o.z„). přenechá-li zapůjčitel zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

16. Z ustanovení § 1970 o. z. vyplývá, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle ustanovení § 1810 o. z. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel. Podle ust. § 1841 a 1842 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.

18. Podle § 1812 odst. 1 lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Podle odst. 2 téhož ustanovení k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Podle § 1813 jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Podle ustanovení § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

19. Česká republika je přímo vázána Směrnicí Rady 93/13 EHS ze dne 5. 4. 1993, která pro členské státy stanovila ve svém článku 3, co se rozumí nepřiměřenými podmínkami ve spotřebitelských smlouvách:

1. Smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, je nepřiměřená, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran plynoucí ze smlouvy v neprospěch spotřebitele 2. Podmínka není sjednána individuálně, byla-li sepsána předem, a proto spotřebitel nemohl mít žádný vliv na obsah podmínky.

20. Předně soud uvádí, že úvěruschopnost žalovaného byla předchůdcem žalobkyně ověřena řádně.

21. Ohledně sjednaného úroku z úvěru soud uvádí, že úrok byl sjednán ve smlouvě pevnou částkou ve výši 16.114 Kč, což odpovídá úroku asi 14. 65 % ročně. Průměrné úrokové sazby se pohybovaly v měsíci prosinci 2016 okolo 9,53 % ročně (zjištěno z www.cnb.cz). Sjednání výše pevně stanoveného úroku v částce 16.114 Kč proto považuje soud za přiměřené.

22. Pokud žalobkyně požaduje i přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 14.027,79 Kč (úrok ve výši 26 % ročně z dlužné jistiny ve výši 26.398,14 Kč od 29. 12. 2018 do 22. 1. 2021), a úroku ve výši 26 % ročně z částky 26.398,14 Kč od 23. 1. 2021 do zaplacení, pak soud tento úrok považuje za neurčitý a sjednaný v rozporu s dobrými mravy, tudíž neplatný, neboť úroková sazba je dle smlouvy sjednána pevně po celou dobu jejího trvání, a úrok byl ve smlouvě sjednán v pevné výši 16.114 Kč, s čímž byl žalovaný seznámen.

23. Co se týká dalších poplatků uvedených ve smlouvě, a to poplatku za zpracování a flexibilní splácení ve výši 4.130 Kč a poplatku za administrativní činnost ve výši 7.546 Kč, pak soud tyto poplatky považuje za sjednané v rozporu s dobrými mravy a tudíž neplatné. Zpracování poplatku není žádná specificky složitá činnost, rovněž tak administrativní činnost spočívající ve zpracování splátek, aktualizaci účtu, upomínek.

24. Žalovaný měl za poskytnutí zápůjčky vrátit jistinu ve výši 55.000 Kč, dále úrok ve výši 16.114 Kč, a to do 28. 12. 2018. Pokud měl žalovaný dlužnou částku splácet ve 24 měsíčních splátkách, připadala by na splátku úroku částka 671,42 Kč (16.114: 24) a na splátku jistiny částka 2.778,58 Kč. Dle čl. 6 odst. 2 smluvních podmínek bude každá jednotlivá splátka započtena nejprve na náklady spojené s vymáháním, a pak na splatné splátky celkové dlužné částky, a to v pořadí od splátky nejdříve splatné, přičemž se plnění započte v rámci dané splátky nejprve na poplatek a následně na nesplatnou část jistiny. Jednotlivé splátky byly použity nejprve na úhradu úroku ve výši 671,42 Kč a poté na zbývající splátku jistiny. Žalovaný tak uhradil do zesplatnění v 11 splátkách v celkové výši 49.650 Kč úrok ve výši 16.114 Kč, a na jistině pak částku 33.536 Kč, na jistinu tak zbývalo uhradit ještě 21.464 Kč. Po zesplatnění pak bylo uhrazeno žalovaným dalších 12.000 Kč, tedy na jistinu zbývalo k úhradě 9.464 Kč (21.464 Kč – 12.000 Kč).

25. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně má právo na nárok na zaplacení jistiny ve výši 9.464 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9.464 Kč od 22. 7. 2018 do zaplacení, neboť v důsledku porušení smluvních podmínek vznikla žalovanému povinnost k těmto platebním povinnostem (příslušenství bylo přiznáno v nekapitalizované výši).

26. Nárok žalobkyně na poplatek v celkové výši 11.676 Kč naopak důvodný není, neboť výše poplatku je v rozporu s dobrými mravy a soud považuje dané ujednání ohledně poplatku ze zápůjčky za absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z.

27. S ohledem na výše uvedené proto soud výrokem I. přisoudil žalobkyni vůči žalovanému uvedené peněžité částky s příslušenstvím, zatímco výrokem II. zčásti žalobu zamítl.

28. Částečný úspěch žalobkyně se promítl i do rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Protože ale žalobkyně měla v tomto řízení jen částečný úspěch, procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, byť byl úspěšný ve výši 28,3 % (64,15 % – 35,85 %), Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

29. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).