12 C 60/2023

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Karin Vrchovou, MBA ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/1 fakticky Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zvýšení výživného,

I. Žalovaný je povinen od 1. 10. 2023 platit žalobkyni na výživné částku ve výši 4 000 Kč měsíčně splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem; ve zbytku, tj. pokud se žalobkyně domáhala zvýšení výživného o další částku 4 000 Kč měsíčně, se žaloba zamítá.

II. Dlužné výživné za období od 1. 10. 2023 do 5. 3. 2024 ve výši 5 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Výroky ad I. a II. se mění rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Okresní soud v , adresa, rozsudkem ze dne 11. 1. 2022, č. j. , spisová značka, , schválil dohodu rodičů (, jméno FO, , narozené dne , datum, , bytem , adresa, , a , Jméno zainteresované osoby 1/0, , bytem shora) žalobkyně (která v době rozhodování soudu byla nezletilá), dle které se otec tehdy nezletilé (nynější) žalobkyně zavázal přispívat na její výživu od 1. 1. 2022 částkou ve výši 3 000 Kč měsíčně, splatnou k rukám matky, nejpozději do každého 15. dne v měsíci předem. Soud rozhodoval při zjištění, že matka žalobkyně dosahovala příjmu ve výši 20 000 Kč čistého měsíčně jako osoba samostatně výdělečně činná (dále již „OSVČ“), otec žalobkyně pobíral invalidní důchod I. stupně ve výši 8 687 Kč a přivydělával si k důchodu jako OSVČ v rámci služeb pro veřejnost, kdy jeho příjem v roce 2021 z této podnikatelské činnosti činil 25 000 Kč za rok. Rodiče měli vyživovací povinnost pouze k žalobkyni.

2. Dne 20. 9. 2023 žalobkyně podala u podepsaného soudu (dále již „soud“) proti žalovanému žalobu, kterou se domáhá zvýšení výživného na částku 8 000 Kč měsíčně od 1. 10. 2023 s odůvodněním, že od poslední úpravy došlo k podstatné změně poměrů, neboť žalobkyně dne 1. 9. 2023 nastoupila k dennímu studiu na Střední škole , anonymizováno, . Důvodem změny studia (jak žalobkyně doplnila v podání ze dne 7. 11. 2023 na č. l. 30) bylo, že si žalobkyně zvolila nevhodný studijní obor v , Anonymizováno, , oproti nynějšímu uplatnění po studiu jako , Anonymizováno, (poznámka soudu: toto tvrzení není – s přihlédnutím k dále uvedenému bod č. 10 pravdivé). Tím došlo na straně žalobkyně ke zvýšení jejích životních nákladů spojených se studiem a rovněž v důsledku zvýšení spotřebních cen v souvislosti s rostoucí inflací.

3. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě odmítl uplatněnou žalobní argumentaci. Není mu především známo, z jakého důvodu žalobkyně změnila školu, pokud ukončila studium na střední škole v , adresa, a z jakého důvodu. Žalobkyně s žalovaným nekomunikuje; žalovaný tak v tomto směru čelí informačnímu deficitu. Podle žalovaného nebýt změny školy u žalobkyně, nevznikly by jí cestovní náklady. Další výdaje žalobkyně nijak nedoložila. Majetkové poměry žalovaného se od poslední úpravy výživného nezměnily. Žalovaný nemá další vyživovací povinnost, žije se svými rodiči v rodinném domě v , Anonymizováno, . Žalovaný je příjemce invalidního důchodu (1. stupně) v aktuální výši 10 300 Kč měsíčně. Své životní náklady včetně výživného pro žalobkyni zvládá jen díky pomoci rodičů a své sestry, která žije a pracuje v , Anonymizováno, . Žalovaný v r. , Anonymizováno, prodělal , údaj o zdravotním stavu, , od té doby pracoval jen omezeně a s přestávkami do r. 2019. Z důvodů zdravotních komplikací, které má, není schopen soustavného zaměstnání. Žalovaný je sice evidován jako OSVČ, je držitelem živnostenského oprávnění pro živnosti , Anonymizováno, a Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, ve skutečnosti tyto služby vykonává jen velmi omezeně, když za r. 2020 měl příjem z této činnosti jen ve výši 3 380 Kč. Žalovaný vlastní starý automobil zn. , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , r. výroby 2012.

4. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění.

5. Naposledy bylo o výživném pro žalobkyni rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 11. 1. 2022, č. j. , spisová značka, , kterým byla schválena dohoda rodičů žalobkyně (matky , jméno FO, , gen. shora, a otce – žalovaného), dle které se žalobce zavázal přispívat od 1. 1. 2022 na výživu (tehdy nezletilé) žalobkyně částkou ve výši 3 000 Kč měsíčně, splatné k rukám matky, nejpozději do každého 15. dne v měsíci předem. Soud při schvalování této dohody vyšel mj. ze zjištění, že matka jako OSVČ dosahuje příjmu ve výši 20 000 Kč čistého měsíčně a otec (žalovaný) je příjemcem invalidního důchodu ve výši 8 687 Kč čistého měsíčně a při vydělává si k důchodu jako OSVČ, kdy z tohoto titulu měl v r. 2021 příjem ve výši 25 000 Kč (zjištěno z cit. rozsudku na č. l. 19-20).

6. Žalovanému je od června 2023 vyplácen invalidní důchod prvního stupně ve výši 10 300 Kč měsíčně (zjištěno z oznámení České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne , datum, , č. j. , datum, na č. l. 21).

7. Příjem žalovaného z titulu OSVČ v r. 2022 činil pouze částku 3 680 Kč (zjištěno z kopie přiznání žalovaného k dani z příjmů fyzických osob za r. 2022 na č. l. 22-24).

8. Žalovaný v , Anonymizováno, 2015 se podrobil , Anonymizováno, operaci, od té doby trpí zdravotními problémy především v oblasti , údaj o zdravotním stavu, atd. Podle lékařů se žalovaný musí vyvarovat práce v předklonu, neprochladnout, nezvedat těžká břemena (nad cca 15 kg), nepodstupovat delší cestování, může vykonávat pouze lehkou fyzickou práci (zjištěno z lékařských potvrzení na č. l. 25-26).

9. Žalobkyně od 1. 9. 2023 studuje v prvním ročníku na Střední škole , Anonymizováno, (dále již „SŠ“), a to v oboru vzdělání , Anonymizováno, , v denní formě studia (zjištěn z potvrzení cit. školy ze dne 13. 11. 2023, č. j. , Anonymizováno, na č. l. 36).

10. Školní vzdělávací program SŠ „, Anonymizováno, “ je tříletý s denní formou studia, stupeň vzdělání: střední vzdělání s výučním listem. Podle školního vzdělávacího programu SŠ tohoto vzdělávacího oboru jeho absolvent se uplatní ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb, zejména v nemocnicích nebo ošetřovatelských centrech, v léčebnách dlouhodobě nemocných, v zařízeních geriatrické péče a v zařízeních hospicové a respitní péče. Absolvent tohoto studia může dalším studiem dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou (zjištěno ze školního vzdělávacího programu SŠ na č. l. 38-41).11. , právnická osoba, , kde původně žalobkyně studovala, k žádosti soudu sdělila, že žalobkyně byla žákyní oboru vzdělávání , Anonymizováno, , denní forma vzdělávání na uvedené střední škole od 1. 9. 2021 do 25. 1. 2023. Studium na této SŠ žalobkyně ukončila v průběhu 2. ročníku, přičemž jako důvod ukončení studia uvedla nevhodný výběr oboru (zjištěno ze sdělení cit. střední školy ze dne 25. 1. 2024, sp. zn. , Anonymizováno, na č. l. 48).

12. Žalovaný předložil soudu e-mailovou korespondenci, kterou vedl s třídní učitelkou SŠ, jež žalobkyně nyní navštěvuje. Z této e-mailové korespondence plyne, že v měsíci únoru 2024 nebyla žalobkyně hodnocena v 6 předmětech na SŠ, hodnocena je pouze ze 2 předmětů a 4 předměty má uznané. Za vysokou absenci jí SŠ udělila trojku z chování, a čeká jí ještě další postih za absenci dne 31. 1. t. r. V případě dalších prohřešků ze strany žalobkyně bude následovat její podmíněné vyloučení ze SŠ. Žalobkyně projevila zájem o změnu oboru (nejdříve na , Anonymizováno, , poté na , Anonymizováno, ), avšak toto jí ředitelem SŠ nebylo povoleno, respektive předmětné žádosti byly zamítnuty (zjištěno z cit. e-mailové korespondence na č. l. 51).

13. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že v souvislosti s nynějším studiem SŠ v , Anonymizováno, se jí zvýšily náklady na dopravu, platí zhruba 40 Kč denně za cestu z bydliště do školy a zpět. Bydlí v , adresa, na adrese shora se svou matkou. Její matka pracuje jako OSVČ v , Anonymizováno, . Žalobkyně má s třídní učitelkou špatné vztahy. Žalobkyně před soudem uvedla, že aktuálně stále studuje na SŠ.

14. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že hlavní příjem představuje jeho invalidní důchod. Příležitostně si přivydělává údržbou zeleně, v současně době má přislíbenou jednu zakázku na prořez nějaké staré jívy. Žalobce od září loňského roku neměl z podnikatelské činnosti žádný příjem. Jeho majetkové poměry se oproti předchozímu rozhodování o výživném nijak nezměnily. Nemá další vyživovací povinnost. Má zdravotní problémy, musí jezdit po , údaj o zdravotním stavu, . S žalobkyní neudržuje žádný vztah. Žalobci vypomáhá jeho sestra žijící v , Anonymizováno, (šatí ho). Žalovaný uvedl, že by byl ochoten žalobkyni přispívat o 800 až 1 000 Kč nad rámec stávajícího výživné.

15. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Naposledy bylo o výživném pro žalobkyni rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 11. 1. 2022, č. j. , spisová značka, , kterým byla schválena dohoda rodičů žalobkyně (matky , jméno FO, , gen. shora, a otce – žalovaného), dle které se žalobce zavázal přispívat od 1. 1. 2022 na výživu (tehdy nezletilé) žalobkyně částkou ve výši 3 000 Kč měsíčně, splatné k rukám matky, nejpozději do každého 15. dne v měsíci předem. Soud při schvalování této dohody vyšel mj. ze zjištění, že matka jako OSVČ dosahuje příjmu ve výši 20 000 Kč čistého měsíčně a otec (žalovaný) je příjemcem invalidního důchodu ve výši 8 687 Kč čistého měsíčně a přivydělává si k důchodu jako OSVČ, kdy z tohoto titulu měl v r. 2021 příjem ve výši 25 000 Kč. Žalobkyně v období od 1. 9. 2021 do 25. 1. 2023 studovala na , právnická osoba, obor , Anonymizováno, . Toto studium ukončila v průběhu 2. ročníku, přičemž jako důvod ukončení studia uvedla nevhodný výběr oboru. Od 1. 9. 2023 žalobkyně studuje v prvním ročníku na Střední škole , Anonymizováno, (dále již „SŠ“), a to v oboru vzdělání , Anonymizováno, , v denní formě studia. Aktuálně na této škole má studijní problémy, pro absencí není hodnocena v několika předmětech, za absencí jí SŠ udělila trojku z chování a hrozí jí podmínečné vyloučení z této školy. Žalovaný v současné době nemá příjem z podnikatelské činnosti, je příjemcem invalidního důchodu ve výši 10 300 Kč měsíčně. Majetkové poměry matky žalobkyně se patrně nezměnily; na výzvy soudu matka žalobkyně byla nečinná, avšak s ohledem na nedávnou úpravu výživného a s přihlédnutím k výslechu žalobkyně, v němž se žalobkyně zmínila o aktuální podnikatelské činnosti své matky, nelze předpokládat extrémní zlepšení či naopak zhoršení těchto poměrů na straně matky žalobkyně.

16. Soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze zčásti důvodná.

17. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále již „o. z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

18. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

19. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

20. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní rovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

21. Podle § 921 odst. 1 výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

22. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

23. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je zletilým dítětem žalovaného, stále se studiem připravuje na výkon svého budoucího povolání, přičemž v současné době není objektivně schopna hradit si své potřeby vlastním přičiněním, tj. zejména vlastní prací ať již v závislé činnosti či v rámci podnikání.

24. Jak plyne z nálezové judikatury Ústavního soudu, kterou jsou obecné soudy dle čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky povinny respektovat, alimentace a vyživovací vztahy jsou projevem rodinné solidarity a zajišťují funkčnost rodiny samotné. Jedná se o zákonem uloženou povinnost pomoci druhému v materiálním slova smyslu tak, aby se neocitl ve stavu nouze a aby životní úroveň dítěte odpovídala jeho odůvodněným potřebám. Při posuzování vyživovací povinnosti rodiče zejména vůči zletilému dítěti nelze přehlížet, že vyživovací povinnost rodiče souvisí s právem oprávněného dítěte na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu garantovaným v čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 2623/09).

25. Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit. Vyživovací povinnost k dětem není podmíněna věkem ani ukončením určitého stupně vzdělání, nýbrž pouze schopností sám se živit, což je pojem, který musí soud vyložit jednotlivě podle specifik každého konkrétního případu (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 21. 4. 2011, sp. zn. II. ÚS 3113/10).

26. V posuzované věci soud považuje za odůvodněné, že žalobkyně změnila studijní obor , Anonymizováno, a přešla na jinou střední školu na studijní obor , Anonymizováno, , neboť je všeobecně známá informace, že s posledně uvedenou pracovní kvalifikací má žalobkyně nepochybně širší možnost pracovního uplatnění v různých typech zdravotnických a sociálních zařízení. Znepokojivé jsou však pro soud informace o studiu žalobkyně na SŠ, která žalobkyni za její výraznou absenci při studiu udělila trojku z chování a žalobkyni nyní hrozí podmínečné vyloučení z této školy. Soud v této souvislosti upozorňuje žalobkyni, že pokud by k takovému kroku ze strany školy došlo, nebude možné i s ohledem na shora připomenutou judikaturu tolerovat další případný pokus žalobkyně o jiné studium, neboť – jak je zmíněno Ústavním soudem v jeho aktuálním nálezu ze dne 21. 2. 2024, sp. zn. II. ÚS 1487/23 - studium dítěte podporované zákonnou vyživovací povinností rodičů nemůže být nekonečné. Na druhou stranu je třeba zohlednit, že žalobkyně je sice již zletilá, ale možná právě i déle trvající poměry, v nichž žila, jí přivodily určitý formát chování, který se za velkého úsilí nepochybně v dobrém slova smyslu snaží pedagogičtí pracovníci SŠ změnit tak, aby žalobkyně alespoň v průměrném režimu realizovala studium na SŠ, tedy studium řádně absolvovala, a získala tak nezbytnou profesní kvalifikaci pro svůj budoucí výkon povolání; to, zda žalobkyně případně po takto dosaženém vzdělání bude usilovat ještě o prohloubení další kvalifikace např. za účelem získaní maturity, je věcí další, plně na vůli a vynaloženém úsilí žalobkyně.

27. Při stanovení výživného je tedy nutno přihlédnout k odůvodněným potřebám a majetkovým poměrům žalobkyně, jak osoby oprávněné, tak ke schopnostem a majetkovým poměrům žalovaného, jako osoby povinné výživou, a to při zohlednění jeho zdravotních potíží, faktické nemožnosti výrazného navýšení jeho příjmu nad rozsah jeho invalidního důchodu.

28. Požadavky žalobkyně coby zletilé osoby v podstatě dosáhly maxima a oproti předchozímu rozhodování soudu o výživném se navýšily o shora uvedené jízdné, které musí žalobkyně vynakládat za každodenní dojíždění z místa jejího trvalého bydliště (, adresa, ) do SŠ (, adresa, ).

29. Soud má za to, že již při přechozím rozhodování o výživném byla žalovanému uložena povinnost platit (tehdy nezletilé) žalobkyni (k rukám její matky) výživné na samé maximální hranici. V nynějších poměrech, tedy prakticky dva roky od předchozí soudní úpravy výživného pro žalobkyni, by výživné např. podle Analýzy využívání tzv. doporučující tabulky k určování výživného, kterou v roce 2021 vypracovalo Ministerstvo spravedlnosti, a kterýžto materiál zohledňuje relevantní údaje v oblasti potřeb výživou oprávněných osob a zahrnuje potřebné údaje a matematické propočty v dané materii (soud ovšem připomíná, že tento materiál v žádném ohledu není pro nalézací soud právně závazný, ale slouží spíše jako určité - svého druhu - metodické vodítko či verifikační limit z hlediska posouzení určování výživného pro osobu oprávněnou výživou a při zohlednění příjmů a dalších vyživovacích povinností osoby povinné výživou), nemělo přesáhnout částku 2 060 Kč měsíčně (maximum 20 % z příjmu žalovaného při existence jedné vyživovací povinnosti).

30. Pakliže tedy v poměrech předchozích, kdy žalovaný pobíral invalidní důchod ve výši 8 687 Kč měsíčně a z podnikatelské činnosti měl (za r. 2021) příjem ve výši 25 000 Kč, bylo stanoveno výživné pro žalobkyni ve výši 3 000 Kč měsíčně, pak v nynějších poměrech shora již uvedených, a s přihlédnutím k reflexi samotného žalovaného, který uvedl, že by byl ochoten toto výživné navýšit maximálně o částku 1 000 Kč (s ohledem na jízdné, které objektivně musí žalobkyně měsíčně vynaložit v souvislosti s dojížděním na SŠ), soud naznal, že jsou zde podmínky k tomu, aby výživné žalobkyni od 1. 10. 2023 navýšil o 1 000 Kč měsíčně, tj. na částku 4 000 Kč měsíčně, jak se podává z výroku I. věty před středníkem.

31. Pokud se však žalobkyně domáhala žalobou zvýšení výživného o další částku ve výši 4 000 Kč (žalobkyně totiž žalobou usilovala o stanovení výživného ve výši 8 000 Kč měsíčně), byla v této části žaloba zamítnuta, neboť k takovému enormnímu zvýšení výživného v daném případě nebyly splněny předpoklady (viz odůvodnění shora).

32. Výrokem II. pak soud rozhodl o dlužném výživném za období od 1. 10. 2023 do 5. 3. 2024 ve výši 5 000 Kč s tím, že tento dluh je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Soud při stanovení této lhůty přihlédl k ne příliš uspokojivým majetkovým poměrům žalovaného, současně je však přesvědčen o tom, že žalovaný může být schopen ve lhůtě tří měsíců zajistit si částku 5 000 Kč k úhradě dluhu na výživném pro žalobkyni.

33. Výrokem III. je upraveno, že výroky I. a II. dochází ke změně předchozího rozsudku o výživném.

34. Žalovaný byl v rozsahu 75 % v daném sporu úspěšný a v tomto rozsahu by jinak měl vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, leč tuto náhradu (jak se podává ze závěrečného návrhu jeho právního zástupce při jednání konaném před soudem dne 27. 2. 2024) nepožadoval, pročež této procesní situaci odpovídá (za přiměřeného užití § 142 odst. 2 o. s. ř.) výrok ad IV.