12 C 73/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Karin Vrchovou, MBA, v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 75 567 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do úroku z úvěru ve výši 8,14 % ročně z částky 73.355 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 32.454,56 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.374,44 Kč, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 75.567 Kč s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 4.774,44 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2.399,56 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 75.567 Kč od 22. 6. 2019 do 30. 6. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 75.567 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 75.567 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 75.567 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 75.567 Kč od 1. 1. 2021 do 30 6. 2021 se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 75.567 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,25 % ročně z částky 75.567 Kč od 1. 1. 2022 do 15. 2. 2022, a za dobu od 16. 2. 2002 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, s úrokem ve výši 14,59 % ročně z částky 73.355 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 19.140,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doplněnou podáním ze dne 1. 10. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni výše uvedenou částku s příslušenstvím s odůvodněním, že předchůdce žalobkyně právnická osoba uzavřela se žalovaným dne 22. 6. 2006 smlouvu o úvěru číslo ve výši 75.000 Kč. Žalovaný čerpal jednorázový neúčelový úvěr převodem na běžný účet č. bankovní účet, a to z úvěrového účtu č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v 48 měsíčních splátkách po 2.464 Kč měsíčně vždy ke každému 26. dni v měsíci od 26. 7. 2006. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyní úrok z úvěru a poplatky za bankovní služby a v případě prodlení i smluvní pokutu. Pro případ prodlení s úhradou úvěrových splátek byla sjednána možnost žalobkyně odstoupit od úvěrové smlouvy a prohlásit úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný se dostal do prodlení, proto žalobkyně dopisem ze dne 2. 2. 2017 odstoupila od úvěrové smlouvy a úvěr k tomuto dni zesplatnila. Celková dlužná částka činila ke dni zesplatnění 116.570 Kč. Žalovaný uhradil pouze 4.928 Kč, z toho částka 1.645 Kč byla započtena na jistinu, částky 3.163 Kč byla započtena na úrok a částka 120 Kč byla započtena na poplatky. Dlužná jistina požadovaná v žalobě ve výši 73.355 Kč představuje poskytnutý úvěr ponížený o platby na jistinu ve výši 1.645 Kč (75.000 Kč – 1.645 Kč), poplatky činí 240 Kč (4 poplatky za vedení účtu x 60 Kč), smluvní pokuta ve výši 20 % z celkové částky všech nesplacených splátek ve výši 1.972 Kč (20 % x č x 2.464 Kč). Ke dni zesplatnění byly úroky z úvěru ve výši 22,73 % vyčísleny částkou 37.229, ale vzhledem k tomu, že ke dni uzavření smlouvy činila obvyklá roční úroková sazba úvěrů dle ČNB 14,81 %, požaduje žalobkyně po žalovaném úrok ve výši 14,81 % ročně od 27. 8. 2006 do zesplatnění dne 2. 2. 2007 v částce 4.774,44 Kč. Ke dni zesplatnění, tj. 2. 2. 2007, činila obvyklá roční úroková sazba úvěrů dle ČNB 14,59 %, žalobkyně proto požaduje úrok ve výši 14,59 % ročně z nesplacené jistiny 73.355 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení. Ke dni zesplatnění byly úroky z prodlení vyčísleny ve výši 3.774 Kč, výpočtem zákonného úroku z prodlení za dobu od 27. 9. 2006 do 2. 2. 2007 byla zjištěna částky 2.399,56 Kč, kterou žalobkyně požaduje. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 17. 7. 2019. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem 143.402,88 Kč, z toho dlužná jistina ve výši 73.355 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 2.212 Kč, úroků z úvěru kapitalizovaných ke dni 2. 2. 2007 ve výši 37.229 Kč, úroků z úvěru ve výši 22,73 % ročně od 22. 6. 2019 do zaplacení, úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni 2. 2. 2007 ve výši 3.774 Kč a zákonných úroků z prodlení od 22. 6. 2019 do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvu žalobce dlužnou částku neuhradil.

2. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 1. 10. 2021 vzala žalobu částečně zpět co do úroku ve výši 8, 14 % ročně od 22. 6. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 32.454,56 Kč za dobu od 27. 8. 2006 do 2. 2. 2007 (tj. 37 229 Kč – 4 774,44 Kč), co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 374,44 Kč za období od 27. 9. 2006 do 2. 2. 2007 (tj. 3 774 Kč – 2 399,56 Kč) s odůvodněním, že ke dni uzavření smlouvy činila dle ČNB obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných na spotřebu domácnostem se splatností od 1 roku do 5 let včetně 14,81 % ročně, proto požaduje po žalovaném zaplacení úroků 14,81 % ročně od 27. 8. 2006 do zesplatnění, tedy do 2. 2. 2007, kdy úrok ve výši 14,81 % ročně z částky 73.355 Kč činí od 27. 8. 2006 do 2. 2. 2007 částku 4. 774,44 Kč. Dále uvedla, že ke dni zesplatnění činila obvyklá roční úroková sazba úvěrů poskytovaných na spotřebu domácnostem se splatností od 1 roku do 5 let včetně dle statistky ČNB 14,59 % ročně; v žalobě uvedla nesprávnou výši úrokové sazby, a to 22,73 % místo 14,59 %. Zákonný úrok z prodlení kapitalizovaného od 27. 9. 2006 do 2. 2. 2007 činí 2.399,56 Kč. Proto navrhla zastavení co do úroku z úvěru ve výši 8,14 % (22,73 % - 14,59 %), co do částky 32.454,56 Kč (nesplacené úroky z úvěru ke dni zesplatnění ve výši 37.229 Kč – úroky ve výši 14,81 % ročně od 27. 8. 2006 do 2. 2. 2007 ve výši 4.774,44 Kč), a co do částky 1.374,44 Kč (úroky z prodlení ke dni zesplatnění ve výši 3.77 Kč – kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 27. 9. 2006 do 2. 2. 2007 ve výši 2.399,56 Kč). Žalobkyně proto žádá, aby bylo v řízení pokračováno pro jistinu, příslušenství a náklady řízení. Soud proto výrokem ad. I. tohoto rozsudku řízení částečně co do shora specifikovaných částí úroků a úroků z prodlení řízení zastavil 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Soud při jednání dne 15. 2. 2022 provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti:

5. Ze smlouvy o úvěru uzavřené předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 22. 6. 2006, že předchůdce žalobkyně právnická osoba, uzavřel s žalovaným jako klientem smlouvu o úvěru, výše úvěru byla sjednána v částce 75.000 Kč (převeden na účet č. bankovní účet). Žalovaný se zavázal splácet úvěr v 48 měsíčních splátkách po 2.464 Kč měsíčně vždy ke každému 26. dni v měsíci. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyní úrok z úvěru a poplatky za bankovní služby dle sazebníku.

6. Z Všeobecných obchodních podmínek předchůdce žalobkyně, že klient je povinen platit bance poplatky stanovené v sazebníku (čl. 49). Klient je povinen splácet úvěr s příslušenstvím v souladu se smlouvou (čl. 162). Klientovy závazky se hradí v následujícím pořadí:

1. úrokové příslušenství úvěru, 2. smluvní pokuty, úroky z prodlení a sankční platby, 3. poplatky. (čl. 164). V případě porušení smlouvy je banka oprávněna požadovat smluvní pokutu (čl. 193 bod c) iii).

7. Z oznámení o schválení úvěru ze dne ze dne 27. 6. 2006, že předchůdce žalobkyně schválil úvěr ve výši 75.000 Kč dle smlouvy číslo ze dne 26. 6. 2006 převodem na účet č. bankovní účet, RPSN je stanovena ve výši 25,6 % při měsíční splátce po 2.264 Kč splatné vždy k 26. dni v měsíci po dobu 48 měsíců.

8. Z přehledu úrokových sazeb, že úroková sazba ke dni uzavření smlouvy činila 14,59 % ročně (UK7).

9. Ze sazebníku předchůdkyně žalobkyně platného od 15. 1. 2007, že výše smluvní pokuty za prodlení činí 20 % měsíčně z každé měsíční splátky. Poplatek za vedení účtu činí 60 Kč.

10. Z platební historie z databáze žalobkyně ze dne 23. 8. 2021, že dne 26. 6. 2006 byla převedena částka z účtu žalobkyně na účet žalovaného ve výši 75.000 Kč. První splátka byla stanovena dne 26. 7. 2006, žalovaný uhradil celkem 4.928 Kč, a to dne 2. 8. 2006 částku 2.464 Kč, a dne 2. 9. 2006 částku 2.464 Kč. Dlužná jistina činí k datu 24. 6. 2019 částku 73.355 Kč, dlužný úrok ve výši 15.242 Kč, dlužný sankční úrok 30.606,88 Kč, dlužný zákonný úrok z prodlení částku 26.832,88 Kč a dlužný sankční poplatek 1.972 Kč Celkem činí dlužná pohledávka k 24. 6. 2019 částku 110.584 Kč.

11. Z listiny označené jako„ Odstoupení od smlouvy o úvěru číslo“, že dne 2. 2. 2007 předchůdce žalobkyně odstoupil od smlouvy o úvěru z důvodu prodlení žalovaného ke dni 2. 2. 2007 a vyzval žalovaného k úhradě dluhu do 13. 2. 2007. Celková dlužná částka činila 116.570 Kč, z toho dlužné splátky úvěru ve výši 110.584 Kč, neuhrazené poplatky ve výši 240 Kč, smluvní pokuta ve výši 1.972 Kč a úrok z prodlení ve výši 3.774 Kč.

12. Z dohody o postoupení pohledávek včetně přílohy uzavřené dne 18. 6. 2019 mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni.

13. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 7. 2019, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni (viz kopie poštovního podacího lístku ze dne 16. 7. 2019 na č. l. 39).

14. Z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 6. 11. 2020, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky a výzva mu byla zaslána na adresu jeho bydliště (viz kopie poštovního podacího lístku na č. l. 22).

15. Z dokazování shora soud zjistil, že žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, dle níž žalovaný čerpal dne 26. 6. 2006 úvěr ve výši 75.000 Kč. Tento úvěr byl dle smlouvy žalovaný povinen splácet v pravidelných měsíčních splátkách a poskytnuté peněžní prostředky vrátit včetně úroků a dalších svých závazků. Sjednané splátky žalovaný nehradil a proto předchůdkyně žalobkyně při tvrzení o porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného s odkazem na své VOP celou dlužnou částku zesplatnila ke dni 2. 2. 2007 a vyzvala žalovaného k úhradě této dlužné částky, která činila celkem 116.570 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení shora již konstatované neuhrazené jistiny ve výši 73.355 Kč, poplatek ve výši 240 Kč, smluvní pokuty ve výši 1.972 Kč, se zákonným úrokem z prodlení od 22. 6. 2019 včetně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.399,56 Kč (od 27. 9. 2006 do 2. 2. 2007), úroku z úvěru ve výši 14,59 % ročně z jistiny od 22. 6. 2019 do zaplacení včetně kapitalizovaného úroku ve výši 4.774,44 Kč (od 27. 8. 2006 do 2. 2. 2007).

16. Z hlediska právního posouzení věci v daném případě banka poskytla žalovanému úvěr.

17. Podle ustanovení § 497 obch. zák. (aplikováno s ohledem na přechodné ustanovení § 3028 odst. 3 o.z.) smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Z ustanovení § 502 odst. 1 obch. zák. (v rozhodném znění) vyplývá, že od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.

19. Podle ustanovení § 52 obč., zák. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, o dílo a jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou spotřebitel a dodavatel. Dodavatel je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti a spotřebitelem je osoba, která, při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Podle ustanovení § 55 obč. zák. se ujednání ve spotřebitelských smlouvách nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Ustanovení § 56 odst.1 a 2 obč. zák. zakazuje, aby spotřebitelské smlouvy obsahovaly ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Netýká se předmětu plnění a ceny plnění. Ustanovení § 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele zakazuje prodávajícímu, aby při prodeji výrobků a poskytování služeb se choval v rozporu s dobrými mravy, zakazuje diskriminaci spotřebitele. Podle ustanovení § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

20. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, účinného v době uzavření předmětné smlouvy, musí smlouva obsahovat mj. také a) stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze tohoto zákona, b) stanovení podmínek, za kterých může být roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr upravena a které nesmí být závislé pouze na vůli věřitele, c) stanovení maximální výše spotřebitelského úvěru, stanovení výše jednotlivých splátek, jejich počtu a přesného časového rozvržení, e) závazek věřitele informovat spotřebitele v průběhu plnění smlouvy o všech změnách roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr.

21. Česká republika je přímo vázána Směrnicí Rady 93/13 EHS ze dne 5. 4. 1993, která pro členské státy stanovila ve svém článku 3, co se rozumí nepřiměřenými podmínkami ve spotřebitelských smlouvách:

1. Smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, je nepřiměřená, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran plynoucí ze smlouvy v neprospěch spotřebitele 2. Podmínka není sjednána individuálně, byla-li sepsána předem, a proto spotřebitel nemohl mít žádný vliv na obsah podmínky.

22. Soud dospěl k závěru, že pokud se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení jistiny ve výši 73.355 Kč, poplatku ve výši 240 Kč, smluvní pokuty ve výši 1.972 Kč včetně úroku z úvěru (z části kapitalizovaného) a zákonného úroku z prodlení (zčásti kapitalizovaného), činí tak po právu, neboť v důsledku porušení smluvních podmínek vznikla žalovanému povinnost k těmto platebním povinnostem.

23. S ohledem na výše uvedené proto soud výrokem II. přisoudil žalobkyni vůči žalovanému uvedené peněžité částky s příslušenstvím.

24. Pro úplnost soud uvádí, že případný nárok žalované proti žalobkyni na vrácení bezdůvodného obohacení vzniklého úhradou úroku a pojistného na základě neplatného ujednání o těchto nárocích nemá bez provedeného započtení na uplatněnou pohledávku žalobkyně na zaplacení jistiny dlužného úvěru sám o sobě žádný vliv.

25. Výrok o nákladech řízení vychází ze skutečnosti, že žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, náleží jí proto ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. i náhrada nákladů řízení v částce 19.140,20 Kč, které v daném případě tvoří zaplacený soudní poplatek dle pol. 2 odst. 1. písm. c/ sazebníku soudních poplatků ve výši 3.023 Kč, odměna dle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony po 4.140 Kč (převzetí a příprava, sepis žaloby, předžalobní výzva, kdy úkon advokáta žalobce - podání nazvané jako doplnění žalobních tvrzení ze dne 1. 10. 2021 obsahující i částečné zpětvzetí žaloby soud za účelně vynaložený výdaj žalobce nepovažuje, neboť předmětná skutková tvrzení měla být obsažena již v podané žalobě a částečné zpětvzetí je činěno v důsledku chybného výpočtu zažalované pohledávky), 3 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., ve výši 2.797,20 Kč, celkem tedy 19.140,20 Kč a jsou splatné k rukám právního zástupce žalobce.

26. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekucí.