12 C 85/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Karin Vrchovou, MBA v právní věci žalobců: a) nezletilý celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa b) nezletilá celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa oba zastoupeni právním zástupcem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa zastoupená právním zástupcem titul jméno příjmení sídlem adresa 2) nezletilá celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa zastoupená procesním opatrovníkem jméno příjmení , narozeným dne datum bytem adresa o určení neplatnosti závěti

I. Žaloba o určení, že žalovaná 1) není dědicem [celé jméno žalobce], zemřelého dne [datum], se zamítá.

II. Žaloba o určení, že dědici [celé jméno žalobce], zemřelého dne [datum], jsou žalobci a žalovaná 2), se zamítá.

III. Žalovaným se vůči žalobcům právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů nepřiznává.

IV. České republice – Okresnímu soudu ve Vyškově se vůči žalobcům právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobci se žalobou, podanou dne 17. 9. 2021 u zdejšího soudu (dále též„ soud“), domáhali určení, že žalovaná 1) není dědicem [celé jméno žalobce], narozeného dne [datum], posledně bytem [adresa], zemřelého dne [datum] (dále též„ zůstavitel“), a dále určení, že dědici zůstavitele jsou žalobci a žalovaná 2).

2. Žalobci se předmětné deklarace domáhali na základě těchto žalobních tvrzení: V řízení o pozůstalosti po zůstaviteli byla pozůstalým předložena závěť vyhotovená formou notářského zápisu, sepsaná dne [datum] [titul] [jméno] [příjmení], notářem se sídlem v [obec], pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka]. V této závěti byli jako dědicové zůstavitele určeni nezletilé děti zůstavitele – nyní žalobci a žalovaná 2), a to pouze ohledně bytové jednotky [číslo] včetně podílu na společných částech domu a pozemku ve výši [číslo], vše zapsáno na [list vlastnictví] a [číslo] pro obec k. ú. [obec]. Tuto závěť považují žalobci za neplatnou.

3. Závěť ad 2 byla sepsána ve [název zdravotnického zařízení] [anonymizováno] [obec] [obec], na [anonymizováno] oddělení, [anonymizována tři slova], kde byl zůstavitel hospitalizován z důvodu svého špatného zdravotního stavu. V době sepsáni závěti mu [informace o zdravotním stavu] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]. Z lékařské dokumentace se podává, že zůstavitel [informace o zdravotním stavu] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] ([anonymizováno] [anonymizováno]: [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]), [anonymizována tři slova] ([anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení] [role v řízení] [anonymizována tři slova]).

4. Z důvodů ad 3 mají žalobci za to, že zůstavitel nebyl způsobilý sepsat závěť, zdravotní stav mu neumožňoval posoudit jeho jednání a nemohlo se jednat o jeho vážný projev vůle učiněný s rozvahou. Přestože byla závěť sepsána formou veřejné listiny, mají žalobci za to, že notář sepisující závěť nedostatečně vyhodnotil zdravotní stav zůstavitele, neboť jeho zdravotní stav v době sepsání závěti neumožňoval, ať již z důvodu [informace o zdravotním stavu] [anonymizováno 6 slov], projevení poslední vůle. V závěti absentuje informace, že zůstavitel v době sepsání závěti [infromace o zdravotním stavu], a tedy nemohl závěť [informace o zdravotním stavu] [anonymizováno]. Tato informace musí být dle § 1536 o. z. uvedena přímo v závěti. Jedná se o obligatorní formální náležitost závěti a v případě absence této formální náležitosti nemůže být závěť považována za platně sepsanou.

5. S přihlédnutím k výše uvedenému žalobci měli za to, že předmětná listina není platně sepsanou závětí, neboť zůstavitel nebyl z důvodu svého zdravotního stavu způsobilý k pořízení závěti. S odkazem na § 1633 odst. 1 o. z. tak podle žalobců nastala zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti, přičemž v daném případě dědí děti zůstavitele, tj. žalobci a žalovaná 2).

6. Žalovaná 1) ve svém vyjádření (učiněném prostřednictvím jejího právního zástupce) navrhla zamítnutí žaloby. Rozhodnutí pořídit závěť učinil sám zůstavitel, částečně zřejmě podpořen svojí matkou, která návštěvu notáře zajistila a také zaplatila. Žalovaná 1) nebyla sepisu závěti přítomna, nicméně v době jejího sepisu do nemocnice dojížděla za zůstavitelem prakticky denně. Proto je jí známo, že zůstavitel v době sepsání závěti [informace o zdravotním stavu] [anonymizováno 9 slov]. [Informace o zdravotním stavu], [anonymizováno 14 slov]. Asi po 14 dnech poté (po sepsání závěti) se dokonce stav zůstavitele zlepšil natolik, že [informace o zdravotním stavu] [anonymizováno 8 slov]. K rapidnímu zhoršení došlo až [informace o zdravotním stavu] [anonymizováno 12 slov] [nemocnice] [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]; zemřel téměř až za rok po pořízení závěti. V době pořízení závěti tedy zůstavitel byl [informace o zdravotním stavu] [anonymizována dvě slova], což je situace, kde nikdo nevypadá zrovna dobře, nicméně jeho úsudek byl zcela v pořádku. Žalovaná 1) je přesvědčena, že i notář si svými vlastními prostředky prověřil to, jestli je zůstavitel orientovaný, a to tím spíše, že tou dobou, zejména díky tomu, že měl [informace o zdravotním stavu] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], bylo nutné se na 100 % ubezpečit, že je možné, aby zůstavitel právně jednal. Jelikož tou dobou zůstavitel v rámci rehabilitace i chodil, nemá žalovaná 1) pochybnosti o tom, že by snad nemohl jednat, byť to nebyla ona, kdo k pořízení závěti vůbec dal podnět.

7. Žalovaná 2) – s odkazem na vyjádření své matky – žalované 1) - rovněž navrhla zamítnutí žaloby.

8. Soud v řízení učinil následující dílčí skutková zjištění:

9. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], soud udělil za nezletilé žalobce souhlas s právním jednáním – podáním žaloby v této právní věci (zjištěno z cit. rozsudku na č. l. 27-28).

10. Zůstavitel [celé jméno žalobce], narozený dne [datum], posledně bytem [adresa], [PSČ] [obec], zemřel dne [datum] (zjištěno z úmrtního listu zůstavitele na č. l. 2 připojeného dědického spisu Okresního soudu ve [obec] (dále již„ pozůstalostní soud“) sp. zn. [spisová značka]).

11. V době úmrtí byl zůstavitel vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [obec] [adresa], bytový dům na pozemku p. [číslo] v k. ú. a obci [obec], se spoluvlastnickým podílem na společných částech uvedeného domu a pozemku o velikosti [číslo] (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 6 pozůstalostního spisu).

12. Pozůstalostní spis obsahuje na č. l. 20-21 závěť zůstavitele, sepsanou ve formě notářského zápisu dne [datum] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka], [titul] [jméno] [příjmení], notářem se sídlem [adresa] (dále též„ notář“), a to na [anonymizováno] oddělení, [anonymizováno] patro, [anonymizována dvě slova] ve [název zdravotnického zařízení] [anonymizováno] [obec] [obec], kde byl přítomen zůstavitel, který prohlásil, že je způsobilý samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je tento notářský zápis, totožnost zůstavitele byla notáři prokázána platným úředním průkazem zůstavitele, který pak před notářem učinil závěť, dle které za dědice své bytové jednotky [číslo] včetně podílu na společných částech domu a pozemku ve výši [číslo], vše zapsáno na LV [číslo] pro obec a k. ú. [obec], ustanovil rovným dílem (nyní se v procesním postavení nacházejících dále uvedených osob) žalobce a), žalobkyni b), žalovanou 1) a žalovanou 2), každého z nich k id. ¼ (k ideální jedné čtvrtině). Notářský zápis dále obsahuje ujednání:„ O tom byl tento notářský zápis sepsán, účastníku přečten, jím schválen a spolu se mnou vlastnoručně podepsán na důkaz pravosti toho, že tato listina obsahuje jeho pravou a poslední vůli.“ (zjištěno z cit. závěti na č. l. 20 pozůstalostního spisu a dále z kopie cit. notářského zápisu na č. l. 71-72, která obsahuje podpis zůstavitele.).

13. K výzvě soudu notář [titul] [jméno] [příjmení] přípisem ze dne 28. 7. 2022 (na č. l. 55) sdělil soudu, že si nevzpomíná v souvislosti se sepisem notářského zápisu ad 12 na žádné zvláštní okolnosti, které by jej měly vést k tomu, aby notářský zápis nesepsal. Byl-li by účastník notářského zápisu somnolentní, notářský zápis by nesepsal. Soud z uvedeného sdělení zjistil, že v době sepisu notářského zápisu byl zůstavitel v přítomnosti notáře při plném vědomí a věděl, co koná, přičemž notář si není vědom žádné okolnosti, která by vylučovala pořízení závěti.

14. K další výzvě soudu notář [titul] [jméno] [příjmení] přípisem ze dne 1. 12. 2022 (na č. l. 70) sdělil soudu, že z jeho poznámek vztahujících se k ad 12 v jeho spise plyne, že byl telefonicky kontaktován paní [matka zůstavitele] (tel: [tel. číslo]), která notáři pravděpodobně sdělila předmět závěti, tj. informace obsažené v závěti, jelikož tyto má notář napsány vlastní rukou v poznámkách v notářském spise. Soud z tohoto sdělení dále zjistil, že s připraveným notářským zápisem notář poté přijel do [název zdravotnického zařízení] [anonymizováno] [obec] [obec], kde byl notářský zápis zůstavitelem schválen a podepsán. Notář si přitom nebyl a není vědom žádných skutečností, které by vylučovaly odmítnutí provedení notářského úkonu.

15. Usnesením pozůstalostního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], byla pozůstalému nezletilému synovi zůstavitele [celé jméno žalobce], gen. shora, pozůstalé nezletilé dceři [celé jméno žalobkyně], gen. shora, a pozůstalé nezletilé dceři [celé jméno žalované], gen. shora, uloženo, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podali u soudu žalobu proti závětní dědičce [celé jméno žalované] (dříve [příjmení]), gen. shora, na určení, že jmenovaná není dědicem, a aby současně o podání žaloby vyrozuměli pověřeného soudního komisaře (zjištěno z cit. usnesení na č. l. 169-170 pozůstalostního spisu).

16. Soud z výslechů žalobce a) (syna zůstavitele), žalované 1) (přítelkyně zůstavitele), svědkyně [jméno] [příjmení] (bývalé manželky zůstavitele) a svědkyně [jméno] [příjmení] (matky zůstavitele) neučinil žádné dílčí skutkové zjištění týkající se tvrzeného zdravotního stavu zůstavitele. Vyslechnuté osoby odpovídaly stran popisu zdravotního stavu zůstavitele v období krátce před či po sepisu závěti, diametrálně odlišně a každá z nich z laického pohledu vnímala tehdejšího chování zůstavitele plynoucí z jeho tehdejšího zdravotní stavu jinak. Takové subjektivní laické rozdílné zhodnocení situace nemocného člověka, příbuzného, není ovšem v praxi nijak neobvyklé, neboť vždy je třeba zohlednit dva faktory. Prvním faktorem je, že příbuzní povětšinou nemají příslušné medicínské vzdělání, respektive nedisponují-li odborným vzděláním v daném oboru, vnímají vnější projevy zůstavitele povětšinou značně subjektivně, takže často se stává, že dochází v případě více osob, jež byly v inkriminovanou dobu v přítomnosti zůstavitele a měly možnost pozorovat jeho vnější projevy chování či případně nečinnost, k výrazným rozdílům v hodnocení jeho zdravotního (psychického) stavu. Druhým faktorem pak bývá možný zájem dotčených osob na tom, aby takové hodnocení, respektive sdělené poznatky z jimi učiněného subjektivního vnímání zůstavitele, vyznívaly ve prospěch jimi zaujímané skutkové, respektive hodnotící verze. Proto v případě hodnocení zdravotního stavu zůstavitele a verifikace toho, zda jeho zdravotní (psychický) stav z hlediska jeho ovládacích a rozpoznávacích schopností umožňoval učinit platné právní jednání, či nikoliv, povětšinou musí vycházet z odborného znaleckého medicínského posouzení zdravotního (psychického) stavu zůstavitele; k takové situaci došlo i v tomto případě.

17. Za účelem znalecké verifikace dle ad 16 in fine proto soud usnesením ze dne 21. 11. 2022, č. j. 12 C 85/2021-73, ustanovil [název], znalecký ústav z oboru zdravotnictví, odvětví [anonymizováno] (dále již„ znalecký ústav“), jemuž uložil podat znalecký posudek s tím, aby s přihlédnutím ke zdravotnické dokumentaci týkající se zůstavitele zjistil, zda ovládací (určovací) a rozpoznávací schopnosti (posoudit následky svého jednání – rozumové, rozeznávací, intelektuální schopnosti) zůstavitele byly dne [datum], tj. v době, kdy zůstavitel byl s ohledem na svůj zdravotní stav hospitalizován ve [název zdravotnického zařízení] [anonymizováno] [obec] [obec] na [anonymizováno] oddělení [anonymizována dvě slova], a v přítomnosti [titul] [jméno] [příjmení], notáře v [obec], učinil závěť ve formě notářského zápisu sepsaného téhož dne uvedeným notářem v cit. nemocnici na odd. [anonymizováno] pod zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka], byly zcela vymizelé či podstatně (v jejich převládající části) snížené.

18. Znalecký ústav dne 3. 4. 2023 pod [číslo] vypracoval znalecký posudek, kdy předmětem posudku bylo zjištění, zda ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitele byly dne [datum] zcela vymizelé či podstatně (v jejich převládající části) snížené, či nikoliv, přičemž soud z tohoto znaleckého posudku zjistil následující:

19. U zůstavitele dne [datum] jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti nebyly zcela vymizelé či podstatně (v jejich převládající části) snížené. Byly zřejmě snížené oproti jeho běžnému stavu bez nemoci a v předchozích dnech kolísaly, ale z doložených zdravotnických nálezů a popisů, které nejsou vzájemně v diskrepanci a jsou věrohodné, lze uzavřít, že ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitele velmi pravděpodobně nebyly dne [datum] v převládající části snížené. Zůstavitel v daném období sice nebyl kvantitativně psychologicky testován, avšak z relevantních oblastí bylo nicméně pravidelně hodnoceno jeho vědomí, spolupráce, orientovanost, eventuální bolesti, řeč a oči. Zdravotnickým personálem nebyly v rozhodném období, tj. před [datum], dne [datum] a následné dny poté, u zůstavitele popisovány bludy ani iluze, nebyla v dotčený den ([datum]) ani v den předtím podávána žádná analgetika, dlouhodobě nebyla podávána antipsychotika ani hypnotika.

20. Znalecký ústav nesouhlasí s žalobním tvrzením (skutkové okolnosti), že zůstavitel při sepisování závěti byl pod vlivem léků na bolest a neviděl. Vysvětlením diametrálně odlišných popisů stavu zůstavitele během hospitalizace některými příbuznými a svědky může být vedle jiného i vzpomínka na jiné období jeho hospitalizace ve [název zdravotnického zařízení] [anonymizováno] [obec], kdy byl v těžším stavu a [informace o zdravotním stavu]. Soud ze znaleckého posudku činí též zjištění, že v den sepsání závěti formou notářského zápisu [datum] byl zůstavitel při vědomí, schopen vidět, vnímat a komunikovat a byl základně orientovaný.

21. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:

22. Dne [datum] zůstavitel učinil ve [název zdravotnického zařízení] [anonymizováno] [obec] [obec] závěť, kterou sepsal formou notářského zápisu notář [titul] [jméno] [příjmení]. V době sepsání této závěti byl zůstavitel při vědomí, byl schopen vidět, vnímat a komunikovat, byl základně orientovaný. Ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitele dne [datum] nebyly zcela vymizelé, ani v převládající části snížené.

23. Žaloba dle výroku I. není důvodná. Na žalobě dle výroku II. žalobcům nesvědčil naléhavý právní zájem.

24. Pokud jde o žalobu dle výroku I., zde je třeba nejprve konstatovat, že na jejím podání žalobcům svědčil naléhavý právní zájem, neboť k jejímu podání byli žalobci soudním komisařem projednávajícím pozůstalost po zůstaviteli vyzváni (viz usnesení pozůstalostního soudu ad 15).

25. Žalobci napadají zůstavitelem projevenou vůli v závěti sepsané notářem [titul] [jméno] [příjmení] ve formě notářského zápisu.

26. Podle soudu závět zůstavitele sepsaná ve formě notářského zápisu obsahuje dle § 1494 odst. 1 o. z. projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje v tomto případě všem účastníkům tohoto řízení id. ¼ na bytové jednotce ad 12.

27. Závěť zůstavitele byla přitom učiněna v souladu s § 1532 odst. 1 o. z., tj. v písemné formě, a dle § 1537 o. z. byla projevena ve veřejné listině, tj. ve formě notářského zápisu ad 12.

28. Z dokazování rovněž vyplynulo, že notář [titul] [jméno] [příjmení] před sepisem veřejné listiny o závěti, se v souladu s § 1538 o. z. přesvědčil o tom, že zůstavitel projev své poslední vůle činí (děje se) s rozvahou, vážně a bez donucení.

29. K ad 28 soud zdůrazňuje, že sama okolnost, že notář [titul] [jméno] [příjmení] měl připraven notářský zápis o projevu vůle zůstavitele pořídit závěť, znamená pouze tu okolnost, že projev této poslední vůle měl být zůstavitelem učiněn v nemocničním zařízení na oddělení [anonymizováno], pročež v těchto případech bývá takový postup standardem s tím, že notář k vlastnímu aktu, jehož esenciální součástí je vlastnoruční podpis zůstavitele na předmětné listině, přistoupí jedině v případě, pakliže je bezpečně přesvědčen o tom, že zůstavitel je schopen svou poslední vůli projevit, je svéprávný (srov. § 1525 o. z.), a dále, že zůstavitel projev své poslední vůle činí s rozvahou, vážně a bez donucení.

30. Perfektní jednání notářský zápis sepisujícího notáře při pořízení závěti je přitom třeba presumovat, nikoliv vycházet z opačného předpokladu, že takový postup je zatížen vadným postupem. V tomto směru možno odkázat na přiměřené použití právního závěru plynoucího z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2019, sp. zn. 24 Cdo 3404/2018, v němž dovolací soud mj. vyložil:„ lze rovněž presumovat, že v případě jakýchkoliv pochybností stran nestandardního (verbálního či neverbálního) chování toho kterého účastníka, jež by mohlo u konajícího notáře zavdávat pochybnosti o (podle dosavadní civilní úpravy) způsobilosti takového účastníka k právním úkonům, by za takovéto situace notář přistoupil (podle okolností případu) k další případné verifikaci a při setrvávajících pochybnostech (např. pokud by účastník svým chováním zjevně vykazoval známky duševní poruchy) by sepis zamýšleného notářského zápisu neprovedl.“ 31. Jelikož se v řízení ani neprokázalo žalobní tvrzení, že zůstavitel v době sepsání závěti neviděl a tedy nemohl závěť sám přečíst, nebylo třeba, aby notář postupoval dle § 1536 o. z.

32. Soud tedy uzavírá, že zdravotní stav zůstavitele v době, kdy projevil svou poslední vůli – učinil závěť ad 12, jež byla sepsána formou notářského zápisu notářem [titul] [jméno] [příjmení] - mu jednoznačně umožňoval po právu platnou závěť učinit, neboť ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitele v tento den, tj. [datum], nebyly zcela vymizelé, ani nebyly v převládající části snížené. Garantem toho, že zůstavitel po právu projevil svou poslední vůli – závěť – v tu dobu byl konající notář [titul] [jméno] [příjmení], který s ohledem na zůstavitelovo chování přistoupil k sepisu této závěti formou notářského zápisu, maje za to, že k tomu byly splněny všechny zákonem stanovené podmínky. Z lékařského hlediska pak závěry znaleckého ústavu potvrzují to, že ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitele byly prosty zásadních defektů, které by v předmětný den ovlivňovaly či ovlivnit mohly jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti při pořízení závěti dne [datum].

33. Z těchto všech vyložených důvodů proto soud žalobu ve výroku I. zamítl, neboť ji neshledal po věcně stránce důvodnou.

34. Žalobu II. soud zamítl pro absenci naléhavého právního zájmu žalobců na podání této žaloby dle § 80 o. s. ř., neboť soudní komisař vyzval nezletilé žalobce a nezletilou žalovanou k podání žaloby ve výroku I., jinak bude platit, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou.

35. Vzhledem k tomu že žalobci, kteří v tomto sporu neměli procesní úspěch, jsou nezletilí a nemajetní, pročež jim soud usnesením ze dne 12. 5. 2022, č. j. 12 C 85/2021-44, přiznal zcela osvobození od soudních poplatků, soud výrokem III. rozhodl, že procesně úspěšným žalovaným se vůči žalobcům právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, a to coby důsledek aplikace § 150 o. s. ř., který stanoví, že jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetel, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního jednání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

36. Výrokem IV. pak rovněž v důsledku aplikace § 150 o. s. ř. soud České republice – Okresnímu soudu ve Vyškově nepřiznal vůči žalobcům právo na náhradu nákladů řízení. V tomto případě stát musel v důsledku soudní poplatkové liberace žalobců uhradit znaleckému ústavu na znalečném částku 29 129,80 Kč.