12 C 9/2018

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Karin Vrchovou, MBA, v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa adresa pro doručování adresa o zaplacení částky 23.740 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do jistiny ve výši 3.844,37 Kč, souhrnného poplatku ve výši 3.268,76 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 7.8.2012 do 26.2.2016 ve výši 2.057,94 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9.830,74 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3.464,40 Kč od 27. 4. 2011 do 26. 2. 2016, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % p. a. z částky 9.233,87 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.185,44 Kč od 7. 8. 2012 do 26. 2. 2016, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Zamítá se žaloba, pokud žalobkyně po žalované požadovala zaplacení částky 6.796,13 Kč (představující souhrnný poplatek), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2.549,81 Kč od 27. 4. 2011 do 26. 2. 2016, úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 6.796,13 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 872,50 Kč od 7. 8. 2012 do 26. 2. 2016 a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 7.113,13 Kč od 27.2.2016 do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jímž se domáhala uložení ve výroku označených platebních povinností po žalované. Žalobkyně přitom v návrhu, respektive v žalobě (doplněné podáním ze dne 5. 2. 2018) skutkově a právně tvrdila následující:

2. Dne 29. 6. 2009 [právnická osoba] (dále též„ předchůdce žalobkyně“) uzavřel s žalovanou smlouvu o půjčce (dále též„ smlouva“) [číslo] v rámci, níž byla žalované poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy částka 20.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ve smlouvě se pak žalovaná zavázala uhradit částku 20.000 Kč (jistinu) společně s částkou 14.720 Kč představující souhrnný poplatek, a to v 55týdenních splátkách po 640 Kč do 19. 7. 2010. Žalovaná celkem uhradila částku 18.690 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 26. 2. 2016 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně započetl finanční prostředky zaplacené žalovanou ve výši 10.766,13 Kč na jistinu a ve výši 7.923,87 Kč na souhrnný poplatek. Žalobkyně pak požaduje zaplacení částky 16.030 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 9.233,87 Kč a dlužné splátky poplatku ve výši 6.796,13 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 6.014,21 Kč (zákonný úrok ve výši 7,75 % ročně z celkové dlužné částky 16.030 Kč od 27. 4. 2011 do 26. 2. 2016), a úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z dlužné částky ve výši 16.030 Kč od 27. 4. 2011 do zaplacení. Žalovaná ani po předžalobní výzvě ničeho neuhradila.

3. Dne 4. 3. 2009 [právnická osoba] (dále též„ předchůdce žalobkyně“) uzavřel s žalovanou smlouvu o půjčce (dále též„ smlouva“) [číslo] v rámci, níž byla žalované poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy částka 30.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ve smlouvě se pak žalovaná zavázala uhradit částku 30.000 Kč (jistinu) společně s částkou 22.080 Kč představující souhrnný poplatek, a to v 55týdenních splátkách po 960 Kč do 24. 3. 2010. Žalovaná celkem uhradila částku 44.370 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 26. 2.2016 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně započetl finanční prostředky zaplacené žalovanou ve výši 25.558,76 Kč na jistinu a ve výši 18.811,24 Kč na souhrnný poplatek. Žalobkyně pak požaduje zaplacení částky 7.710 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 4.441,24 Kč a dlužného poplatku ve výši 3.268,76 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.057,94 Kč (úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 7.710 Kč od 7. 8. 2012 do 26. 2. 2016) a úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 7.710 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení. Žalovaná ani po předžalobní výzvě ničeho neuhradila.

4. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

5. Z důvodu rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení žalované usnesením [název soudu] ze dne [datum] č.j. [insolvenční spisová značka] bylo řízení přerušeno usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací].

6. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] č.j. [insolvenční spisová značka] bylo oddlužení plněním splátkového kalendáře žalovanou zrušeno a insolvenční řízení zastaveno., neboť žalovaná nehradila splátkový kalendář řádně a dále jí vznikl nový závazek po splatnosti. Usnesení nabylo právní moci dne [datum], proto soud pokračuje v řízení.

7. Žalobkyně podáním ze dne 25. 4. 2023 soudu sdělila, že v rámci oddlužení od insolvenčního správce eviduje celkem [anonymizováno] plateb v celkové výši 9.171,07 Kč, které žalobkyně započetla na částečnou úhradu pohledávky vzniklé ze smlouvy [číslo] kdy částku 3.268,76 Kč započetla na úhradu poplatku, částku 3.844,37 Kč na jistinu a částku 2.057,94 Kč na úhradu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení do 26.2.2016. Z tohoto důvodu bere žalobu částečně zpět co do uhrazené částky 9.171,07 Kč a ze smlouvy [číslo] nárokuje úhradu jistiny ve výši 596,87 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení od 27.2.2016 do 23.10.2018 ve výši 1.211,15 Kč a náklady řízení. Z daného důvodu proto soud výrokem ad I. řízení částečně zastavil.

8. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a o.s.ř., soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobkyní, jimiž (v níže rozvedeném rozsahu) provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti:

9. Dne 29. 6. 2009 uzavřel [právnická osoba] s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na základě, které se se zavázal poskytnout žalované půjčku ve výši 20.000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit částku 20.000 Kč (jistinu) společně s částkou 14.720 Kč, a to v 55týdenních splátkách po 640 Kč, kdy poslední splátka byla určena dnem 19. 7. 2010 ve výši 160 Kč. Žalovaná svým podpisem smlouvy o půjčce potvrdila, že částku 20.000 Kč obdržela při podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce jsou i Smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Dle čl. 5 se splátky zaplacené zákazníkem budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplném uhrazení na jistinu. Dle čl. 8 má žalobkyně v případě nesplnění povinnosti žalovaného uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky.

10. Dle splátkového kalendáře ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná splácela nepravidelně, první až dvacátý týden uhradila po 640 Kč, 21. týden 250 Kč, 22.-26, 29. týden po 100 Kč, 32., 34. a 35. týden po 200 Kč, 37. týden 100 Kč, 38. týden 300 Kč, 40., 42., 44. a 47. týden po 200 Kč, 51. týden 500 Kč, 55. týden 200 Kč, 58. týden 100 Kč, 61. týden 500 Kč, 62., 65., 71., 72. a 74. týden po 100 Kč, 76. týden. 500 Kč, 86. týden 200 Kč a 94. týden 640 Kč. Na jistině tak zbývá k úhradě 9.233,87 Kč a poplatku 6.796,13 Kč.

11. Dne 4. 3. 2009 uzavřel [právnická osoba] s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na základě, které se se zavázal poskytnout žalované půjčku ve výši 30.000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit částku 30.000 Kč (jistinu) společně s částkou 22.080 Kč představující souhrnný poplatek za půjčku, a to v 55týdenních splátkách po 960 Kč, kdy poslední splátka byla určena dnem 24. 3. 2010 ve výši 240 Kč. Žalovaná svým podpisem smlouvy o půjčce potvrdila, že částku 30.000 Kč obdržela v hotovosti při podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce jsou i Smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Dle čl.

5. Podmínek se jakékoliv splátky budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplné úhradě na vlastní část půjčky.

12. Dle splátkového kalendáře ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná splácela nepravidelně, první až třicátý šestý týden uhradila splátky po 960 Kč, 37. týden 250 Kč, 38.-41, 45. týden po 100 Kč, 48., 50. a 51. týden po 300 Kč, 53. týden 100 Kč, 54. týden 400 Kč, 56. a 58. týden po 250 Kč, 60., 63.,67.a 71 týden po 200 Kč, 74. týden 100 Kč, 77. týden 500 Kč, 78., 81., 87., 88. a 90. týden po 100 Kč, 92. týden 500 Kč, 102. týden. 200 Kč, 110. týden 960 Kč, 126. týden 1.000 Kč, 140. týden 500 Kč, 154. týden 1.000 Kč a 177. týden 1.000 Kč. Na jistině tak zbývá k úhradě 4.441,24 Kč a poplatku 3.268,76 Kč.

13. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26.2.2016 včetně přílohy bylo zjištěno, že na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovanou.

14. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem předchůdcem žalobkyně ze dne 26. 2. 2016. Z poštovního podacího archu ze dne 11.3.2016 bylo zjištěno, že oznámení bylo zasláno žalované na adresu [adresa].

15. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 13. 12. 2017 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužných částek a výzva jí byla zaslána na adresu uvedenou ve smlouvě [anonymizováno] [ulice a číslo], [obec] (zjištěno z kopie poštovního podacího lístku ze dne 13. 12. 2017 na č. l. 22).

16. Z dokazování shora soud zjistil, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] dvě smlouvy o půjčce, a to dne 4. 3. 2009 smlouvu [číslo] v rámci, níž byla žalované poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy částka 30.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ve smlouvě se pak žalovaná zavázala uhradit částku 30.000 Kč (jistinu) společně s částkou 22.080 Kč, a to v 55týdenních splátkách po 960 Kč do 24. 3. 2010. Žalovaná celkem uhradila částku 44.370 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 26. 2. 2016 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně započetl finanční prostředky zaplacené žalovanou ve výši 25.558,76 Kč na jistinu a ve výši 18.811,24 Kč na souhrnný poplatek. V rámci oddlužení bylo žalobkyni uhrazeno 9.171,07 Kč, kdy částka 3.844,37 Kč byla započtena na jistinu, částka 3.268,76 Kč byla započtena na souhrnný poplatek a částka 2.057,94 Kč na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do 26. 2. 2016. Druhá smlouva o půjčce byla uzavřena dne 29. 6. 2009 pod [číslo] v rámci, níž byla žalované poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy částka 20.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ve smlouvě se pak žalovaná zavázala uhradit částku 20.000 Kč (jistinu) společně s částkou 14.720 Kč představující souhrnný poplatek, a to v 55týdenních splátkách po 640 Kč do 19. 7. 2010. Žalovaná celkem uhradila částku 18.690 Kč. Právní předchůdce žalobkyně započetl finanční prostředky zaplacené žalovanou ve výši 10.766,13 Kč na jistinu a ve výši 7.923,87 Kč na souhrnný poplatek. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. Žalovaná ani po předžalobní výzvě ničeho neuhradila.

17. Z hlediska právního posouzení věci v daném případě předchůdce žalobkyně poskytl žalované půjčku.

18. Podle ustanovení § 657 obč. zák. (aplikováno s ohledem na přechodné ustanovení § 3028 odst. 3 o.z.) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

19. Z ustanovení § 517 odst. 2 oč. zák. (v rozhodném znění) vyplývá, že jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

20. Podle ustanovení § 52 obč. zák. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, o dílo a jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou spotřebitel a dodavatel. Dodavatel je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti a spotřebitelem je osoba, která, při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Podle ustanovení § 55 obč. zák. se ujednání ve spotřebitelských smlouvách nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Ustanovení § 56 odst.1 a 2 obč. zák. zakazuje, aby spotřebitelské smlouvy obsahovaly ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Netýká se předmětu plnění a ceny plnění. Podle ustanovení § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

21. Česká republika je přímo vázána Směrnicí Rady 93/13 EHS ze dne 5. 4. 1993, která pro členské státy stanovila ve svém článku 3, co se rozumí nepřiměřenými podmínkami ve spotřebitelských smlouvách:

1. Smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, je nepřiměřená, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran plynoucí ze smlouvy v neprospěch spotřebitele 2. Podmínka není sjednána individuálně, byla-li sepsána předem, a proto spotřebitel nemohl mít žádný vliv na obsah podmínky.

22. V daném případě tedy žalovaná porušila shora konstatované smluvní podmínky a v důsledku prodlení jí vznikla povinnost hradit žalobkyni jistinu a úrok z prodlení.

23. Soud dospěl k závěru, že pokud žalobkyně, na kterou byla předmětná pohledávka s příslušenstvím za žalovanou předchůdcem žalobkyně postoupena, se po žalované domáhá zaplacení jistiny ve výši 9.830,74 Kč (9.233,87 Kč + 596,87 Kč), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z nesplacené jistiny ve výši 9.233,87 Kč od 27. 4. 2011 do 26.2.2016 ve výši 3.464,40 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z jistiny ve výši 9.233,87 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení, jistiny ve výši 596,87 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.185,44 Kč (7,5 % úrok z jistiny ve výši 4.441,24 Kč od 7.8.2012 do data postoupení 26.2.2016), a konečně zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 4.441,24 Kč od 27.2.2016 do zaplacení, činí tak po právu, neboť v důsledku porušení smluvních podmínek vznikla žalované povinnost k těmto platebním povinnostem.

24. Nárok žalobkyně na souhrnný poplatek ve výši 6.796,13 Kč (ze smlouvy [číslo]) s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2.549,81 Kč (úrok ve výši 7,75 % ročně z částky 2.549,81 Kč od 27.4.2011 do 26. 2. 2016), úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 2.549,81 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 872,50 Kč (úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 3.268,76 Kč od 7. 8. 2012 do 26. 2. 2016) a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 25,71 Kč od 27. 2. 2016 do 23. 10. 2018 a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 7.113,13 Kč (7.710 Kč – 596,87 Kč) od 27. 2. 2016 do zaplacení naopak důvodný není, neboť výše poplatku je v rozporu s dobrými mravy a soud považuje dané ujednání ohledně poplatku z půjčky za absolutně neplatné dle § 39 obč. zák.

25. U smlouvy o půjčce ze dne 4. 3. 2009 na částku 30.000 Kč byl sjednán poplatek ve výši 22.080 Kč. Soud tento poplatek posoudil jako úrok (odměnu) za poskytnutí půjčky. Při přepočtu na smluvní úroky z půjčky představuje 73,60 % z poskytnuté částky. Půjčka byla poskytnuta na období 55 týdnů, jedná se tak o úrok za období cca 12 měsíců Dle konstantní judikatury se za nepřiměřený úrok považuje zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze připustit, že půjčky či úvěry na základě smluv uzavíraných s fyzickými osobami v případě, kdy se dlužník nachází v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – s ohledem na okolnosti daného případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. K měsíci březnu 2009 se úrokové sazby uplatňované bankami pohybovaly okolo 14,60 % ročně (na spotřebu s fixací do 1 roku – UK 3) – zjištěno z www.cnb.cz. Trojnásobek úrokové míry peněžních ústavů tehdy činil 43,80 % ročně. S ohledem na skutečnost, že poskytnutá úroková sazba představuje pětinásobek roční úrokové sazby poskytované bankami pro dané období, shledal soud tuto výši úroku z půjčky v rozporu s dobrými mravy a dané ujednání je tak absolutně neplatné.

26. U smlouvy o půjčce ze dne 29.6.2009 na částku 20.000 Kč byl sjednán poplatek ve výši 14.720 Kč. Soud tento poplatek posoudil jako úrok (odměnu) za poskytnutí půjčky. Při přepočtu na smluvní úroky z půjčky představuje 73,6 % z poskytnuté částky. Půjčka byla poskytnuta na období 55 týdnů, jedná se tak o úrok za období cca 12 měsíců. Dle konstantní judikatury se za nepřiměřený úrok považuje zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze připustit, že půjčky či úvěry na základě smluv uzavíraných s fyzickými osobami v případě, kdy se dlužník nachází v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – s ohledem na okolnosti daného případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. K měsíci červnu 2009 se úrokové sazby uplatňované bankami pohybovaly okolo 13,64 % ročně (na spotřebu s fixací do 1 roku – UK 3) – zjištěno z www.cnb.cz. Trojnásobek úrokové sazby peněžních ústavů tehdy činil 40,92 % ročně. S ohledem na skutečnost, že poskytnutá úroková sazba představuje více než pětinásobek roční úrokové sazby poskytované bankami pro dané období, shledal soud tuto výši úroku z půjčky v rozporu s dobrými mravy a dané ujednání je tak absolutně neplatné.

27. S ohledem na výše uvedené proto soud výrokem II. přisoudil žalobkyni vůči žalované uvedené peněžité částky s příslušenstvím, zatímco výrokem III. zčásti žalobu zamítl.

28. Pro úplnost soud uvádí, že případný nárok žalované proti žalobkyni na vrácení bezdůvodného obohacení vzniklého úhradou souhrnného poplatku na základě neplatného ujednání o tomto poplatku nemá bez provedeného započtení na uplatněnou pohledávku žalobkyně na zaplacení jistiny dlužné půjčky sám o sobě žádný vliv.

29. Částečný úspěch žalobkyně se promítl i do rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Protože ale žalobkyně měla v tomto řízení jen částečný úspěch, žalobkyně byla neúspěšná v rozsahu 45,51 %, úspěšná v rozsahu 54,49 %; procesně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly, byť byla úspěšná ve výši 8,98 % (54,49 % – 45,51 %), Žalované však žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

30. Uložené platební povinnosti je žalovaná povinna zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř.)