3 C 111/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 3.050 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.525 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.525 Kč od [datum] do zaplacení a částku 1.525 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.525 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhá se žalobce po žalovaném zaplacení částky 1.525 Kč s příslušenstvím (jízdné 25 Kč a přirážka k jízdnému 1.500 Kč) a částky 1.525 Kč s příslušenstvím (jízdné 25 Kč a přirážka k jízdnému 1.500 Kč). Učinil tak s odůvodněním, že dne [datum] v 18.36 hodin ve voze [anonymizováno] linky [anonymizováno] na zastávce (místě kontroly) [ulice] ve městě [obec] a dne [datum] v [údaj o čase] hodin ve voze [anonymizováno] linky [anonymizováno] na zastávce (místě kontroly) [ulice] ve městě [obec] žalobcem pověřená osoba při kontrole zjistila, že žalovaný uskutečnil jízdu bez platného jízdního dokladu, o čemž byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobce ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, rozhodl soud ve věci v souladu s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř., v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti (a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu):

6. Dne [datum] v [údaj o čase] hodin ve voze [anonymizováno] linky [anonymizováno] na zastávce (místě kontroly) [ulice] ve městě [obec] a dne [datum] v [údaj o čase] hodin ve voze [anonymizováno] linky [anonymizováno] na zastávce (místě kontroly) [ulice] ve městě [obec] žalobcem pověřená osoba při kontrole zjistila, že žalovaný uskutečnil jízdu bez platného jízdního dokladu. Dle smluvních přepravních podmínek a tarifu žalobce, jejichž obsah je soudu znám z úřední činnosti, ke dni uskutečnění přepravy žalovaného činila výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu částku 1.500 Kč a výše jízdného částku 25 Kč. Žalovanému byly doporučeně zaslány předžalobní upomínky ze dne [datum] a [datum]. <i>7. Podle ust. § 2550 a § 2578 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní přepis, zejména přepisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství.</i> <i>8. Podle ust. § 3 odst. 2, § 7 odst. 1, 3, 5 a 6, § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo za jízdenku časovou platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Platí-li cestující jízdné před nástupem do vozidla, dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdenku. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdenku ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. Nezakoupil-li si cestující jízdenku před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdenky, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdenek a cestující si zakoupí jízdenku po nástupu do vozidla bezodkladně. Nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem (§ 37 odst. 5 písm. b/ zákona o dráhách). Podle § 49 odst. 3 téže vyhlášky uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní podmínky vyhlášené dopravcem.</i> <i>9. Podle ust. § 1 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) podmínky pro stavbu drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových a stavby na těchto dráhách, b) podmínky pro provozování drah podle písmene a), pro provozování drážní dopravy na těchto dráhách, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené.</i> <i>10. Podle ust. § 37 odst. 5 písm. b), odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. o drahách, cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1.500 Kč.</i> <i>11. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.</i> 12. Po provedeném dokazování, z něj zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že návrh žalobce je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se dne [datum] na [anonymizováno] lince [anonymizováno] a dne [datum] na [anonymizováno] lince [anonymizováno] ve městě [obec] přepravoval prostředkem hromadné dopravy provozované žalobcem bez jízdního dokladu. Jak plyne z citovaného ust. § 2550 občanského zákoníku, základní povinností dopravce je provést přepravu cestujícího a základní povinností cestujícího je zaplatit cenu přepravy a dodržovat podmínky, za nichž se přeprava poskytuje. Při nezaplacení ceny přepravy je cestující povinen zaplatit i zvláštní peněžitou sankci, jejíž podmínky a výše jsou stanoveny v příslušných právních předpisech, tj. v zákoně č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (v případě autobusové dopravy) a v zákoně č. 266/1994 Sb., o dráhách (v případě metra, tramvajové, trolejbusové a vlakové dopravy) a dále ve smluvních přepravních podmínkách dopravce. Smlouva o přepravě, na jejímž základě vznikají jejím účastníkům zmíněné povinnosti, je u hromadných dopravních prostředků v zásadě uzavírána ve formě konkludentního jednání. Vzhledem k tomu, že účastníci řízení právě takovým způsobem smlouvu o přepravě uzavřeli a žalovaný cenu přepravy, která je splatná předem, nebo bezodkladně po nástupu do vozidla, neuhradil, domáhá se žalobce zcela důvodně zaplacení jak dlužného jízdného ve výši 25 Kč, tak i peněžité sankce ve výši 1.500 Kč za každou jízdu žalovaného bez jízdního dokladu, tedy v celkové výši 3.050 Kč. Žalovaný žalobcem uplatněný nárok v průběhu tohoto řízení nikterak nezpochybnil, žádné námitky nevznesl. Protože má nárok žalobce oporu v provedeném dokazování a je v souladu s platnou právní úpravou, rozhodl soud tak, že žalobě co do jistiny i zákonného příslušenství vyhověl.

13. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný a má tak proti žalovanému právo na plnou náhradu jím v tomto řízení účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 1.089 Kč. Při výpočtu nákladů právního zastoupení soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, konkrétně z ust. § 14b, dle kterého činí sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 10.000 Kč 200 Kč, neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, když tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za celkem 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a výzvu k plnění) ve výši 600 Kč, náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč úkon ve výši 300 Kč (za přípravu a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzvu k plnění) a náhradou za DPH 21 % z odměny a náhrad, které je advokát, který je plátcem DPH, povinen odvést dle zvláštního zákona (zákona o DPH), tj. z částky 900 Kč, ve výši 189 Kč Celkem žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1.489 Kč.

14. Dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do 3 dnů od právní moci rozsudku.