3 C 111/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 3.050 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.525 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.525 Kč od datum do zaplacení a částku 1.525 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.525 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum domáhá se žalobce po žalovaném zaplacení částky 1.525 Kč s příslušenstvím (jízdné 25 Kč a přirážka k jízdnému 1.500 Kč) a částky 1.525 Kč s příslušenstvím (jízdné 25 Kč a přirážka k jízdnému 1.500 Kč). Učinil tak s odůvodněním, že dne datum v 18.36 hodin ve voze anonymizováno linky anonymizováno na zastávce (místě kontroly) ulice ve městě obec a dne datum v údaj o čase hodin ve voze anonymizováno linky anonymizováno na zastávce (místě kontroly) ulice ve městě obec žalobcem pověřená osoba při kontrole zjistila, že žalovaný uskutečnil jízdu bez platného jízdního dokladu, o čemž byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobce ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, rozhodl soud ve věci v souladu s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. bez nařízení jednání.

4. Podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř., v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti (a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu):

6. Dne datum v údaj o čase hodin ve voze anonymizováno linky anonymizováno na zastávce (místě kontroly) ulice ve městě obec a dne datum v údaj o čase hodin ve voze anonymizováno linky anonymizováno na zastávce (místě kontroly) ulice ve městě obec žalobcem pověřená osoba při kontrole zjistila, že žalovaný uskutečnil jízdu bez platného jízdního dokladu. Dle smluvních přepravních podmínek a tarifu žalobce, jejichž obsah je soudu znám z úřední činnosti, ke dni uskutečnění přepravy žalovaného činila výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu částku 1.500 Kč a výše jízdného částku 25 Kč. Žalovanému byly doporučeně zaslány předžalobní upomínky ze dne datum a datum.

7. Podle ust. § 2550 a § 2578 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní přepis, zejména přepisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství.

8. Podle ust. § 3 odst. 2, § 7 odst. 1, 3, 5 a 6, § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo za jízdenku časovou platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Platí-li cestující jízdné před nástupem do vozidla, dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdenku. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdenku ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. Nezakoupil-li si cestující jízdenku před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdenky, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdenek a cestující si zakoupí jízdenku po nástupu do vozidla bezodkladně. Nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem (§ 37 odst. 5 písm. b/ zákona o dráhách). Podle § 49 odst. 3 téže vyhlášky uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní podmínky vyhlášené dopravcem.

9. Podle ust. § 1 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) podmínky pro stavbu drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových a stavby na těchto dráhách, b) podmínky pro provozování drah podle písmene a), pro provozování drážní dopravy na těchto dráhách, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené.

10. Podle ust. § 37 odst. 5 písm. b), odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. o drahách, cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1.500 Kč.

11. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Po provedeném dokazování, z něj zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že návrh žalobce je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se dne datum na anonymizováno lince anonymizováno a dne datum na anonymizováno lince anonymizováno ve městě obec přepravoval prostředkem hromadné dopravy provozované žalobcem bez jízdního dokladu. Jak plyne z citovaného ust. § 2550 občanského zákoníku, základní povinností dopravce je provést přepravu cestujícího a základní povinností cestujícího je zaplatit cenu přepravy a dodržovat podmínky, za nichž se přeprava poskytuje. Při nezaplacení ceny přepravy je cestující povinen zaplatit i zvláštní peněžitou sankci, jejíž podmínky a výše jsou stanoveny v příslušných právních předpisech, tj. v zákoně č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (v případě autobusové dopravy) a v zákoně č. 266/1994 Sb., o dráhách (v případě metra, tramvajové, trolejbusové a vlakové dopravy) a dále ve smluvních přepravních podmínkách dopravce. Smlouva o přepravě, na jejímž základě vznikají jejím účastníkům zmíněné povinnosti, je u hromadných dopravních prostředků v zásadě uzavírána ve formě konkludentního jednání. Vzhledem k tomu, že účastníci řízení právě takovým způsobem smlouvu o přepravě uzavřeli a žalovaný cenu přepravy, která je splatná předem, nebo bezodkladně po nástupu do vozidla, neuhradil, domáhá se žalobce zcela důvodně zaplacení jak dlužného jízdného ve výši 25 Kč, tak i peněžité sankce ve výši 1.500 Kč za každou jízdu žalovaného bez jízdního dokladu, tedy v celkové výši 3.050 Kč. Žalovaný žalobcem uplatněný nárok v průběhu tohoto řízení nikterak nezpochybnil, žádné námitky nevznesl. Protože má nárok žalobce oporu v provedeném dokazování a je v souladu s platnou právní úpravou, rozhodl soud tak, že žalobě co do jistiny i zákonného příslušenství vyhověl.

13. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný a má tak proti žalovanému právo na plnou náhradu jím v tomto řízení účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 1.089 Kč. Při výpočtu nákladů právního zastoupení soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, konkrétně z ust. § 14b, dle kterého činí sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 10.000 Kč 200 Kč, neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, když tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za celkem 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a výzvu k plnění) ve výši 600 Kč, náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč úkon ve výši 300 Kč (za přípravu a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzvu k plnění) a náhradou za DPH 21 % z odměny a náhrad, které je advokát, který je plátcem DPH, povinen odvést dle zvláštního zákona (zákona o DPH), tj. z částky 900 Kč, ve výši 189 Kč Celkem žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1.489 Kč.

14. Dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do 3 dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.