3 C 130/2023

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem sídlo sídlo , sídlo sídlo sídlo , sídlo číslo příjmení jméno , země zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 40 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 31 300 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 31 300 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 31 300 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 31 300 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 31 300 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 31 300 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 31 300 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 31 300 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 31 300 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 31 300 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 31 300 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 31 300 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 31 300 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 31 300 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 31 300 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení z částky 31 300 Kč od [datum] do zaplacení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu pro částku 20 740 Kč představující kapitalizovaný úrok a pro částku 8 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 8 700 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 8 700 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 8 700 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 8 700 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 8 700 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 8 700 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 8 700 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 8 700 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 700 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 700 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 8 700 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 8 700 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 8 700 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 8 700 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 8 700 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení z částky 8 700 Kč od [datum] do zaplacení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 771 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále také jen„ právní předchůdce žalobkyně), uzavřel se žalovaným [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému půjčku ve výši 40 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 29 440 Kč. Celou částku 69 440 Kč se žalovaný zavázal vrátit v 55 týdenních hotovostních splátkách, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, uhradil toliko 8 700 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky. Žalovaný dluží na jistině 40 000 Kč, na souhrnném poplatku 20 740 Kč (žalobkyně započetla úhradu žalovaného 8 700 Kč na souhrnný poplatek 29 440 Kč). Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] [název] (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]), ta ji postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností k uvedenému dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal žalovanému poskytnout částku 40 000 Kč za poplatek 29 440 Kč, číslo smlouvy [číslo] Částku 69 440 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 54 hotovostních splátkách ve výši 1 280 Kč, poslední splátka pak byla ve výši 320 Kč (k rukám osoby dle čl. 13 smluvních podmínek). První splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy, každá následující týdenní splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaný převzal částku 40 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy.

4. Dle čl. 4 smluvních podmínek smlouvy o půjčce se zákazník zavazuje platit splátky celkové dlužné částky včas, v souladu s pokyny právního předchůdce žalobkyně. Dle čl. 5 smluvních podmínek budou jakékoliv splátky celkové dlužné částky použity nejprve na úhradu souhrnného poplatku, po jeho úplném uhrazení na vlastní půjčku. Dle čl. 8 smluvních podmínek je ujednáno, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdce žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (to je včetně souhrnného poplatku), a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Dle čl. 11 smluvních podmínek je zákazník povinen uhradit náklady spojené s vymáháním pohledávky. Smlouva o půjčce se řídí dle výslovného ujednání zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, nestanoví-li zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru jinak (čl. 16 smluvních podmínek).

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným společně s dalšími pohledávkami [právnická osoba] [název], společnosti se sídlem v [země], pod reg. č. [anonymizováno] [číslo], přičemž v příloze smlouvy je pod [číslo] uvedena žalovaná pohledávka za žalovaným, označená datem původní půjčky a číslem smlouvy, dále postupovanou částkou. Oznámením ze dne [datum] bylo žalovanému postoupení oznámeno (doloženo včetně poštovního podacího archu dokládající odeslání oznámení). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla postoupena pohledávka za žalovaným na žalobkyni, když tato byla uzavřena mezi [anonymizována dvě slova] a žalobkyní, v příloze smlouvy je mezi postupovanými pohledávkami i žalovaná pohledávka. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo žalovanému sděleno postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (doloženo včetně poštovního podacího archu dokládající odeslání oznámení).

6. Výzvou ze dne [datum] byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky a dále byl upozorněn na možnost soudního vymáhání této dlužné částky (odeslání žalovanému doloženo poštovním podacím archem).

7. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

8. Na základě citovaného ustanovení a výslovného ujednání smluvních stran, se právní vztah vzniklý mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění rozhodném k datu uzavření smlouvy), zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. Právní vztah postoupení pohledávky mezi právními předchůdci žalobkyně a žalobkyní se řídí o. z.

9. Dle § 657, § 658 zákona č. 40/1964 Sb., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

10. Dle § 51a zákona č. 40/1964 Sb. (ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o půjčce) upravuje hlava pátá ochranu spotřebitele ve spotřebitelských smlouvách a některé povinnosti při uzavírání spotřebitelských smluv. Dle § 52 téhož zákona, spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Dle § 55 zákona č. 40/1964 Sb., smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a). Ovlivňuje-li však takové ujednání přímo i další ujednání smlouvy, může se spotřebitel dovolat neplatnosti celé smlouvy. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Dle § 56 odst. 1, 2 uvedeného zákona, spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. Nepřípustná jsou zejména ujednání dle § 56 odst. 3.

11. Dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o půjčce), neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům 12. Dle § 517 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o půjčce), dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

13. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

14. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jako dodavatel (věřitel) a žalovaný, v postavení spotřebitele (dlužníka), uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce (ve smyslu § 657, § 658 zákona č. 40/1964 Sb.). Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že tuto společně s poplatkem za půjčku ve výši 29 440 Kč vrátí v 55 hotovostních splátkách. První splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy, každá následující splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaný převzal půjčku v hotovosti při podpisu smlouvy, tedy dne [datum] (pondělí). První splátka byla splatná dne [datum] (pondělí). Druhá až poslední splátka, dle textace smlouvy o půjčce„ vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období“. Poslední splátka byla splatná při řádném a včasném splácení dne [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením sjednaných splátek. Žalobkyně neuvedla, kdy a jak hradil. Soud proto vychází z jejího tvrzení, že uhradil celkem 8 700 Kč. Jelikož žalobkyně netvrdila nic jiného, považuje soud splácení uvedené částky až do výše 8 700 Kč za řádné a včasné splácení dle splátek.

15. V daném případě se jednalo o komerčně nazývanou krátkodobou (rychlou) půjčku poskytovanou nebankovními subjekty osobám, které by půjčku od banky pravděpodobně nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je však vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší než obvyklé bankovní úroky.

16. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], postoupil platně pohledávku za žalovaným společně s dalšími pohledávkami na [právnická osoba] [anonymizováno], a ta postoupila platně pohledávku za žalovaným společně s dalšími pohledávkami na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno.

17. Dle § 658 zákona č. 40/1964 Sb. lze ujednat úroky (smluvní úroky z půjčky), které představují úplatu za užívání přenechané jistiny. Tyto lze sjednat v procentuální, nebo pevné výši. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla sjednána jako úplata (odměna) za užívání přenechané částky 40 000 Kč, částka 29 440 Kč. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na smluvené úroky z úvěru jako na ujednání dle § 56 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. (cena plnění). Soud v takovém případě posuzuje platnost tohoto ujednání dle – v postavení k slabší straně právního vztahu – nižšího zákonného standardu (to je obecné právní úpravy § 3 odst. 1, § 39), než je poskytnut v právní úpravě ochrany spotřebitele, neboť ochranářská spotřebitelská úprava se nevztahuje na cenu plnění. Při přepočtu na smluvní úroky z půjčky představuje odměna ve výši 29 440 Kč – 69,6 % ročně z poskytnuté jistiny. Dle ustálené judikatury může soud s ohledem na okolnosti konkrétního případu s poukazem na § 3 odst. 1 a § 39 zákona č. 40/1964 Sb. nepřiznat věřiteli nepřiměřeně vysoký úrok sjednaný s dlužníkem, což je úrok podstatně přesahující úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou. Určitým vodítkem zde má být srovnání s úrokovou mírou obvyklou v praxi peněžních ústavů. Nepřiměřený nemusí být úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. K měsíci březen 2009 činily úrokové sazby 13,89 % ročně (údaje jsou čerpány z [webová adresa]). Přes vyšší míru rizikovosti plynoucí z povahy krátkodobých rychlých půjček pro věřitele, má soud za to, že poplatek za půjčku ve výši 29 440 Kč, sjednaný ve výši pětinásobku úrokové míry peněžních ústavů, byl mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným sjednán v excesivně nepřiměřené výši. Žalovaný tuto výši nemohl s ohledem na zájem o poskytnutí půjčky ve výši 40 000 Kč a jednostranně stanovené podmínky ze strany věřitele nijak ovlivnit. Poplatek byl tedy sjednán v rozporu s § 39 zákona č. 40/1964 Sb. Jedná se o ujednání zcela v rozporu s dobrými mravy, ujednání absolutně neplatné.

18. Z hlediska výpočtu po právu platně sjednané dlužné částky z půjčky je nutné od celkově poskytnuté půjčky 40 000 Kč odečíst platby žalovaného, které žalobkyně započetla na neplatně sjednané plnění – a to souhrnný poplatek, tedy na neexitující dluh žalovaného. Jiný výklad by na straně žalobkyně zakládal bezdůvodné obohacení, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalovaného. S ohledem na absolutně neplatně sjednaný souhrnný poplatek soud žalobkyní tvrzenou úhradu žalovaného 8 700 Kč plně započetl na poskytnutou jistinu 40 000 Kč. Žalovaný tak dluží na poskytnuté jistině 31 300 Kč a v tomto rozsahu je žaloba důvodná. Pro částku 29 440 Kč (žalovaných 20 740 Kč a 8 700 Kč) důvodná není.

19. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení v zákonné sazbě od [datum], nikoli za období předcházející. S ohledem na uvedené soud žalobě vyhověl pro zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 31 300 Kč. Protože prodlení žalovaného nastalo ode dne [datum] (když sama žalobkyně uvádí, kdy měl být závazek dle předepsaných splátek splněn a netvrdí zesplatnění závazku dříve, tedy využití čl. 8 smluvních podmínek), řídí se sazba úroku z prodlení nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2010, dle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Pro úrok z prodlení z částky 8 700 Kč za uvedenou dobu od [datum] do zaplacení soud žalobu zamítl.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobkyně byla úspěšná co do částky 54 252,68 Kč (60,2 %), naopak co do částky 35 819,82 Kč byl úspěšný žalovaný (39,8 %). Žalobkyně tak byla úspěšná z 20,4 %. Při plném úspěchu by žalobkyni náležela náhrada nákladů řízení ve výši 3 778 Kč (1 600 Kč soudní poplatek, 3 x 500 Kč odměna za tři úkony ve věci, 3 x 100 Kč režijní paušál a DPH ve výši 378 Kč). Žalobkyni tak náleží odměna ve výši 20,4 % z částky 3 778 Kč, tedy celkem částka 771 Kč.

21. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.