3 C 150/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 68.692 Kč s příslušenstvím a o zaplacení smluvní pokuty ve výši 13.761,37 Kč

I. Řízení se v části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 4.829 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4.829 Kč od [datum] do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11.710 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16.539 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11.710 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 52.153 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 68.692 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 52.153 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 52.153 Kč od [datum] do zaplacení, dále smluvní pokuty ve výši 13.761,37 Kč, úroku ve výši 89,29 % ročně z částky 55.552,43 Kč od [datum] do [datum] ve výši 3.149,52 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 55.552,43 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 208.612 Kč, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], ve znění jejího doplnění ze dne [datum], domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 68.692 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši 13.761,37 Kč a náhrady nákladů řízení. Učinil tak s odůvodněním, že dne [datum] byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 60.000 Kč. Úvěr byl vyplacen dne 24,10, 2019 na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,29 % ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách ve výši 4.829 Kč splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2019, a to dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Žalobce řádně prověřil schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Bylo prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající se žalovaným, doporučil úvěr ke schválení. Z dokladů o příjmech žalovaného vyplynulo, že celkový čistý měsíční příjem žalovaného činí 22.396 Kč a celkové měsíční náklady činí 8.910 Kč. Volné zdroje ke splácení, po odečtení rezervy 1.000 Kč, činí 12.486 Kč. Z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v době uzavření smlouvy nikde s dlužnou částkou po splatnosti. U nákladů na bydlení bylo vycházeno ze žalovaným uvedené částky 2.000 Kč měsíčně, kdy žalovaný uvedl, že bydlí v pronájmu. Nebyly zjištěny žádné další závazky žalovaného spojené se splátkami úvěrů. Žalovaný uvedl dvě vyživovací povinnosti, což představovalo částku 3.500 Kč. Dále byla ve výdajích žalovaného zohledněna paušální částka 3.410 Kč jako existenční minimum stanovené zákonem. Žalovaný požádal po uzavření smlouvy o bezúplatný odklad splátek u splátky [číslo] jíž bylo vyhověno. Po dobu odkladu splátek, tj. od [datum] do [datum] neběžel sjednaný úrok z úvěru. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, když do data zesplatnění úvěru žalobci uhradil dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] pokaždé částku 4.829 Kč. Před zesplatněním úvěru vzniklo žalobci právo na úhradu smluvní pokuty za prodlení dle bodu 6.1. smlouvy ve výši 499 Kč, a to v souvislosti s prodlením se zaplacením splátky [číslo] o délce 30 dnů, která je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení, a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením dle bodu 6.2. smlouvy ve výši 400 Kč (2 x 200 Kč), a to v souvislosti s prodlením se zaplacením splátky č. 11 a 12 o délce 15 dnů, která je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Vzhledem k tomu, že byl žalovaný v prodlení se zaplacením splátky č. 11 (splatné dne [datum]) o délce 65 dnů, došlo dle bodu 6.3. smlouvy ke dni [datum] k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že nová jistina ve výši 67.793,86 Kč byla splatná nejpozději v den zesplatnění úvěru. Od [datum] vznikla dle bodu 6.5. smlouvy žalovanému povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Dle bodu 2.2. smlouvy úroky z úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru. Žalobce po žalovaném požaduje uhradit částku 67.793,86 Kč (dlužná původní jistina úvěru ve výši 55.552,43 Kč plus úrok za poskytnutí úvěru ke dni zesplatnění úvěru ve výši 12.241,43 Kč), smluvní pokutu ve výši 499 Kč, náhradu nákladů ve výši 400 Kč, smluvní pokutu ve výši 13.761,37 Kč (ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru 67.793,86 Kč od [datum] do vyhotovení žaloby, tj. do [datum]), smluvního úroku ve výši 89,29 % ročně z dlužné původní jistiny úvěru ve výši 55.552,43 Kč od [datum] do [datum] ve výši 3.149,52 Kč a ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 208.612 Kč, a zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky 68.692 Kč (součet nové jistiny úvěru, dlužného úroku z úvěru ke dni zesplatnění, smluvní pokuty ve výši 499 Kč a náhrady nákladů ve výši 400 Kč) od [datum] do zaplacení. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Žalobce byl ve smyslu ust. § 114a o.s.ř. v rámci přípravy jednání soudem vyzván (usnesením ze dne 10.8.2021, č.j. 3 C 150/2021-38), aby předložil všechny listiny, na jejichž základě (po zhodnocení jejich obsahu) prověřil platební schopnost žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy. Žalobce byl poučen, že je ve smyslu ust. § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. povinen plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), tj. na podporu všech svých tvrzení je povinen označit a předložit soudu důkazy, jejíž nerespektování může vést též k zamítnutí žaloby, popř. její části pro neunesení důkazního břemene. Na výzvu soudu žalobce reagoval obsáhlým podáním ze dne [datum], k němuž připojil listiny na podporu tvrzení, že úvěruschopnost žalovaného byla z jeho strany prověřena pečlivě a řádně.

4. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzal žalobce žalobu zpět v části, v níž se po žalovaném domáhal zaplacení částky 4.829 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4.829 Kč od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že částka 4.829 Kč mu byla žalovaným zaplacena dne [datum], což doložil výpisem z účtu žalobce ze dne [datum].

5. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby před zahájením jednání soud řízení ve zpětvzaté části dle ust. § 96 odst. 2 a 4 o.s.ř. bez dalšího výrokem I. zastavil.

6. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se žalovaný bez omluvy nedostavil.

7. Soud provedl dokazování níže uvedenými listinami, z nichž byly zjištěny následující skutečnosti:

8. Z Hodnocení klienta ze dne [datum], Předsmluvního formuláře ze dne [datum], Prohlášení klientů, výpisu záznamů z registru SOLUS, potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance a výplatního lístku bylo zjištěno, že žalobce posuzoval úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy. V Hodnocení klienta je v části A) Analýza bonity: Klient Příjmy uvedeno Pravidelný čistý měsíční příjem klienta: 22.396 Kč, Druh příjmu klienta: zaměstnání, Celkem příjmy: 22.396 Kč, v části Klient Výdaje je uvedeno Klient (životní minimum): 3.410 Kč, Druhá osoba v domácnosti (částka na partnera): 0, Děti v domácnosti (počet + výdaje): 2; 3.500 Kč, Splátky (úvěry, zápůjčky, leasing, výživné, hypotéky apod.): 0, Bydlení (nájemné, inkaso): 2.000 Kč, Ostatní (doprava, kurzy, záliby apod.): 0, Celkem výdaje: 8.910 Kč, Rezerva: 1.000 Kč, v části C) Volné zdroje (příjmy - výdaje) je uvedeno 12.486 Kč. V části B) Doplňující údaje neuvedené ve smlouvě o úvěru je uvedeno Rodinný stav: ženatý, Název a adresa zaměstnavatele: [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec], Datum nástupu: [datum], Doba určitá: ne, Běží výpovědní lhůta: ne, Žijete s manželem/kou (partnerem/kou) v domácnosti: Ne, Forma bydlení: pronájem. Z listin vztahujících se k pracovnímu poměru žalovaného a jeho příjmům bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán v pracovním poměru u společnosti [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec], jako svářeč od [datum], pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou. V měsíci červenec až září 2019 činila průměrná čistá měsíční mzda žalovaného 22.396 Kč. Podle výpisu z registru [příjmení] nebyla k žalovanému uvedena žádná dlužná částka po splatnosti. Žalovaná podepsal Prohlášení klientů ze dne [datum], v němž mimo jiné potvrdil, že nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě či státu, nenachází se v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku a veškeré údaje, které z její strany budou uvedeny ve smlouvě, jakož i veškeré informace, které v souvislosti se smlouvou poskytla či poskytne poskytovateli úvěru, jsou pravdivé a úplné. Z předsmluvního formuláře ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný svým podpisem potvrdil, že před podpisem návrhu na uzavření smlouvy převzal jedno vyhotovení tohoto předsmluvního formuláře, který obsahoval informace o věřiteli spotřebitelského úvěru, o základních vlastnostech spotřebitelského úvěru a jeho nákladech.

9. Z výpisů z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období červenec až říjen 2019 a připojeného spisu Okresního soudu ve Vyškově sp.zn. 4 C 171/2020 bylo zjištěno, že žalovaný v době uzavření smlouvy o úvěru se žalobcem splácel minimálně 2 další spotřebitelské úvěry, a to u [právnická osoba], č. úvěrového účtu [bankovní účet], zůstatek nesplacené jistiny ke dni [datum] činil 426.480,15 Kč, dluh po splatnosti 0 Kč, na který bylo žalovaným zaplaceno v červenci 2019 4.250 Kč, v srpnu 2019 celkem 10.373 Kč, v září 2019 158 Kč a v říjnu 2019 6.800 Kč, a dále u [právnická osoba], jednalo se o produkt [anonymizováno] půjčka [číslo] která byla žalovanému poskytnuta ve výši 25.000 Kč dne [datum] a na kterou byly žalovaným v srpnu až říjnu 2019 zaplaceny splátky pokaždé ve výši 3.443 Kč.

10. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ smlouva o úvěru“), oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne [datum], kopie občanského průkazu a potvrzení o změně údajů zapisovaných do občanského průkazu, informace o účtu a zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému na jeho účet č. [bankovní účet] částku 60.000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku žalobci vrátit společně s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 89,29 % ročně. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 173.844 Kč, a měla být hrazena v 36 měsíčních splátkách ve výši 4.829 Kč vždy do 18. dne každého kalendářního měsíce, a to počínaje listopad 2019. V čl. 2 smlouvy o úvěru bylo dohodnuto, že sjednané úroky běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru a žalobce je oprávněn na úrocích požadovat částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou má žalovaný zaplatit, tj. 208.612,80 Kč. Dle čl. 4 smlouvy o úvěru je v každé splátce zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku, kdy jejich poměr je uveden ve splátkovém kalendáři, který se zasílá společně s oznámením o schválení úvěru. Dle čl. 4 smlouvy o úvěru se platby na pohledávky započítávají podle jejich splatnosti, nepostačuje-li platba k úhradě celé splátky, bude použita nejprve na úhradu úroku a následně na jistinu. Dle čl. 6 smlouvy o úvěru, jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, po zesplatnění úvěru již toto právo nevzniká. Splatnost této smluvní pokuty nastává ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejímu zaplacení. Žalobce má dle čl. 6 smlouvy o úvěru právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného o délce 15 dnů ve výši 200 Kč u každé splátky, se splatností ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejímu zaplacení. Dle čl. 6 písm. b) smlouvy o úvěru, jestliže se žalovaný dostane do prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Dle čl. 6 smlouvy o úvěru, ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a přirostlé nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, z níž je žalobce oprávněn požadovat úroky z prodlení v zákonné výši. Jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den jeho zesplatnění, vzniká dle čl. 6 smlouvy o úvěru žalovanému povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Totožnost žalovaného byla ověřena zprostředkovatelkou úvěru [jméno] [příjmení] z jeho občanského průkazu.

11. Z dokladu o vyplacení úvěru vyplývá, že na účet žalovaného sdělený ve smlouvě o úvěru byla dne [datum] z účtu žalobce poukázána částka 60.000 Kč.

12. Výzvami ze dne [datum] a [datum] byl žalovaný žalobcem upozorněn na prodlení s úhradou nezaplacených splátek (č. 11 až 13) a vyzván k jejich okamžité úhradě. Zároveň byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru a na možnost požadovat náhradu nákladů ve výši 200 Kč u každé splátky v prodlení o délce 15 dnů a smluvní pokuty ve výši 499 Kč u každé splátky v prodlení o délce 30 dnů.

13. Z oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalovanému, že vzhledem k jeho prodlení s úhradou splátky v délce 65 dnů došlo tímto dnem k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, které činí celkem částku 68.692 Kč (dlužná původní jistina úvěru 55.552,43 Kč, úrok z úvěru ke dni zesplatnění 12.241,43 Kč, smluvní pokuta 499 Kč a náhrada nákladů 400 Kč), ke které dále přirůstá smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z této dlužné částky, zákonný úrok z prodlení a úrok z původní dlužné jistiny úvěru. Žalovaný byl upozorněn na možnost soudního vymáhání dlužné částky.

14. Z Upraveného splátkového kalendáře (po provedeném odkladu Splátek) ke Smlouvě [číslo] ze dne [datum] a potvrzení ze dne [datum] bylo zjištěno, že k žádosti žalovaného žalobce bezplatně odložil splatnost splátky č. 5 splatné dne [datum].

15. Z karty klienta č. smlouvy [číslo] vyplývá, že žalovaný uhradil celkem 9 splátek v celkové výši 43.461 Kč (9 x 4.829 Kč), a to dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Od splátky č. 11 splatné dne [datum] neuhradil žalobci ničeho.

16. Předžalobní upomínkou ze dne [datum], danou k poštovní přepravě téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 15 dnů ode dne odeslání upomínky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání.

17. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

18. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému na jeho účet dne [datum] úvěr 60.000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobci uhradit ve 36 měsíčních splátkách po 4.829 Kč, splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem listopad 2019. Žalovaný uhradil pouze 9 splátek v celkové výši 43.461 Kč (9 x 4.829 Kč), a to dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Od splátky [číslo] splatné dne [datum] neuhradil žalobci ničeho. Se splátkou [číslo] se žalovaný ocitl v prodlení o délce 65 dnů, v důsledku čehož byl úvěr byl zesplatněn ke dni [datum]. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla žalobcem před uzavřením smlouvy prověřována nedostatečně. <i>19. Podle ust. § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.</i> <i>20. Podle ust. § 420 odst. 1, občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.</i> <i>21. Podle ust. § 1810, občanského zákoníku, ustanovení tohoto oddílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.</i> <i>22. Podle ust. § 1841 a 1842 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.</i> <i>23. Podle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1, občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>24. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>25. Podle ust. § 576 občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.</i> <i>26. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>27. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>28. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>29. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> <i>30. Podle ustanovení § 1968 věta první občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>31. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.</i> 32. Soud má ve vztahu uplatněnému nároku za prokázané, že žalobce jako poskytovatel úvěru uzavřel dne [datum] se žalovaným smlouvu, na základě níž poskytl žalovanému dne [datum] úvěr výši 60.000 Kč, a to na účet, který žalovaný ve smlouvě uvedl a jehož byl vlastníkem. Žalovaný byl před podpisem smlouvy seznámen s podmínkami spojenými s čerpáním úvěru, a to zejména s celkovou částkou, kterou bude povinen žalobci zaplatit, s výší úroku za poskytnutí úvěru a způsobem úhrady úvěru. Žalobce před uzavřením smlouvy poskytl žalovanému předsmluvní informace o výši v úvahu přicházejícího úvěru s přihlédnutím na finanční možnosti žalovaného a podmínky, za kterých bude tento úvěr splácen. Žalovaný na svůj závazek ze smlouvy plynoucí žalobci uhradil do dne zahájení řízení celkem 43.461 Kč a v průběhu řízení 4.829 Kč (dne [datum]).

33. Jak vyplývá z uvedených zákonných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru ještě před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a to získáváním nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele, z databáze či jiných zdrojů. V případě negativního výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nesmí poskytovatel úvěr poskytnout. Jestliže poskytovatel úvěru svoji povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele nesplní a následně dojde k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, stává se takto uzavřená smlouva smlouvou neplatnou, a to absolutně, dle ust. § 588 občanského zákoníku.

34. V daném případě žalobce předložil soudu listiny, které si opatřil před uzavřením smlouvy o úvěru pro splnění svých povinností jako poskytovatele spotřebitelského úvěru k prověření úvěruschopnosti žalované. Z těchto listin bylo zjištěno pouze to, že žalovaný je zaměstnán v pracovním poměru na dobu neurčitou, jeho čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce činil v průměru 22.396 Kč a že nemá závazky po splatnosti. Ohledně výdajů žalovaného žalobce vycházel pouze z údajů zaznamenaných v Hodnocení klienta, nebyly doloženy ani výdaje spojené s bydlením. Pokud žalovaný ve vztahu k výdajům na bydlení a formě bydlení uvedl, že bydlí v pronájmu s nákladem 2.000 Kč, s tím, že v domácnosti s ním žijí 2 děti, tak je vysoce nepravděpodobné, že by za bydlení (nájemné, služby spojené s užíváním bytu, energie atd.) měsíčně vynakládal pouze takto nízkou částku. Žalobce netvrdil, že by měl k dispozici bankovní výpis z účtu žalovaného, z něhož by byly patrny pohyby za určitý časový úsek předcházející poskytnutí úvěru a z něhož by mohl být činěn úsudek stran disponibilních peněžních prostředků žalovaného. Jak soud zjistil z výpisů z účtu žalovaného za období červenec až říjen 2019 a spisu Okresního soudu ve Vyškově sp.zn. 4 C 171/2020, v době uzavření smlouvy o úvěru žalovaný splácel minimálně 2 další spotřebitelské úvěry, na které v uvedeném období vynaložil v součtu v průměru cca 9.000 Kč měsíčně. Pokud žalobce žalovaného lustroval i v databázi NRKI - BRKI, což však nebylo doloženo, tak existenci těchto dalších závazků žalovaného evidentně buď nezjistil, nebo zjistil a přesto úvěr žalovanému poskytl. Po odečtení této částky z průměrného čistého měsíčního příjmu měl žalovaný k dispozici na pokrytí základních životních potřeb (bydlení, jídlo, ošacení a další nezbytné výdaje, materiální potřeby dětí atd.) v době uzavření smlouvy částku cca 13.400 Kč měsíčně. Při předvídané měsíční splátce ze sjednávaného úvěru ve výši 4.829 Kč se pak tato částka na základní životní potřeby žalovaného a jeho dětí snižuje na částku 8.600 Kč. Je nereálné, že by z částky necelých 9.000 Kč měsíčně žalovaný pokryl jednak náklady spojené s bydlením (myšleno v reálné výši) a dále nezbytné potřeby svoje a dětí s ním žijících v domácnosti (těchto alespoň z části). Ze shora uvedeného je zcela zřejmé, že žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného naprosto formálně, bez dostatečných podkladů, s cílem vykázat údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost žalovaného zkoumána (a s kladným výsledkem) byla.

35. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobcem a žalovaným je pro rozpor se zákonem podle ust. § 588 občanského zákoníku absolutně neplatná, neboť žalobce jako poskytovatel úvěru nepostupoval s odbornou péčí při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, čímž porušil povinnost pro něj vyplývající z ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

36. S ohledem na uvedený závěr o neplatnosti smlouvy o úvěru v části, ve které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 60.000 Kč, posuzoval soud platnost zbývající části smlouvy ve vztahu k nároku žalobce na zaplacení úroku, smluvní pokuty a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. Podle ust. § 576 občanského zákoníku platí, že neplatná část právního jednání je oddělitelná od zbývající části, pokud tato zbývající část může sama o sobě obstát, tj. pokud sama splňuje předpoklady nezbytné pro vznik a platnost právního jednání. V daném případě se jedná o nároky na zaplacení příslušenství dluhu v širším slova smyslu (úroku z úvěru, smluvní pokuty a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením), které odvozují svůj vznik a existenci od samotného nároku na zaplacení úvěru. V případě absolutní neplatnosti hlavního nároku na plnění pak i příslušenství v podobě úroku sdílí jeho osud. V případě nároku na smluvní pokutu a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením soud dospěl k závěru, že i v této části je smlouva neplatná, když je zřejmé, že smluvní strana, která nezpůsobila její neplatnost (v tomto případě žalovaný), by takovéto právní jednání neučinila i bez jeho neplatné části.

37. Soud má zá prokázané, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 60.000 Kč. Žalovaný zaplatil žalobci z titulu předmětné smlouvy o úvěru ke dni podání žaloby celkem 43.461 Kč a po podání žaloby 4.829 Kč (ohledně které spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ode dne následujícího po dni úhrady, tj. od [datum] do zaplacení bylo řízení z důvodu zpětvzetí žaloby zastaveno). Právní jednání, které je absolutně neplatné, je neplatné již od počátku a smluvní strany jsou si povinny vrátit poskytnuté plnění. S ohledem na vyslovenou absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru tak plnění, které si žalobce a žalovaná mezi sebou poskytli, představuje plnění z neplatného právního jednání, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Konkrétně se tedy jedná o povinnost žalovaného vydat žalobci jistinu úvěru 60.000 Kč oproti povinnosti žalobce vydat žalovanému jím poskytnuté platby v celkové výši 48.290 Kč (nutno zohlednit všechny platby žalovaného v souvislosti se smlouvou o úvěru). Soud proto výrokem II. uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 11.710 Kč (60.000 Kč mínus 43.461 Kč mínus 4.829 Kč), a to včetně úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16.539 Kč od [datum], tj. ode dne následujícího po dni, který žalobce stanovil jako poslední den lhůty k zaplacení dluhu v předžalobní výzvě ze dne [datum] (do 15 dnů ode dne odeslání této výzvy, tj. do [datum]), neboť tato výzva se dle předložených listinných důkazů prokazatelně dostala (nebo se dostat mohla) do sféry dispozice žalovaného (když byla doručována na adresu, kterou žalovaného ve smlouvě o úvěru, byť neplatné, sám uvedl), do [datum] a z částky 11.710 Kč od [datum] do zaplacení. Ve zbývající části byla žaloba výrokem III. jako nedůvodná zamítnuta.

38. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. Žalobce po žalovaném požadoval zaplacení částky v celkové výši 68.692 Kč s příslušenstvím, přičemž úspěšný byl pouze ohledně částky 16.539 Kč s příslušenstvím, když za jeho úspěch je nutno považovat i tu část řízení, v níž bylo řízení z důvodu částečného zpětvzetí žaloby zastaveno (neboť se tak stalo z viny žalovaného, který v průběhu řízení žalobci na svůj dluh v tomto rozsahu plnil), tedy v rozsahu 24 %. Naopak žalovaný byl úspěšný v rozsahu 76 %. Žalovanému by tak proti žalobci příslušela náhrada nákladů řízení v rozsahu 52 % (čistý úspěch). Jelikož však žalovanému v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, resp. z obsahu spisu se jejich vznik nepodává, soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení nárok.

39. Dle ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Dle § 6a odst. 3 uvedeného zákona, bylo-li zčásti zastaveno řízení před prvním jednáním, sníží současně soud poplatek o odpovídající část. Pokud byl poplatek již zaplacen, vrátí soud vzniklý přeplatek poplatníkovi.

40. V daném případě zaplatil žalobce soudní poplatek ve výši 4.123 Kč. Ve smyslu výše citovaného ustanovení se na soudním poplatku žalobci nevrací ničeho, když soudní poplatek z žalované částky po částečném zpětvzetí žaloby (tj. z částky 77.624,37 Kč) činí 3.882 Kč a rozdíl mezi uhrazeným poplatkem a tímto činí pouze 241 Kč.

41. Dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do 3 dnů od právní moci rozsudku.