3 C 156/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o odstranění sjezdu, in eventum o odstranění úprav sjezdu

I. Žaloba žalobce na uložení povinnosti žalované odstranit z pozemku parcela č. , hodnota, , trvalý travní porost, o výměře , Anonymizováno, m2, v katastrálním území , adresa, , ve vlastnictví žalobce, sjezd vybudovaný z pozemku parcela č. , hodnota, , ostatní plocha - silnice, o výměře , Anonymizováno, m2, v katastrálním území , adresa, , specifikovaný protokolem o kontrolním zaměření nájezdu, vyhotoveným , jméno FO, , označeným číslem zakázky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ověřeným , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, , , Anonymizováno, , a vrátit pozemek parcela č. , hodnota, , trvalý travní porost, o výměře , Anonymizováno, m2, v katastrálním území , adresa, , ve vlastnictví žalobce, do stavu před započetím budování sjezdu, a to navezením zeminy do prostoru vzniklého po odstranění sjezdu až do výše okolního terénu pozemku parcela č. , hodnota, , v katastrálním území , adresa, , a zatravněním povrchu takto navezené zeminy, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna odstranit z pozemku parcela č. , hodnota, , trvalý travní porost, o výměře , Anonymizováno, m2, v katastrálním území , adresa, , ve vlastnictví žalobce, úpravy připojení stávajícího sjezdu z pozemku parcela č. , hodnota, , ostatní plocha - silnice, o výměře , Anonymizováno, m2, v katastrálním území , adresa, , v místě specifikovaném protokolem o kontrolním zaměření nájezdu, vyhotoveným , jméno FO, , označeným číslem zakázky , Anonymizováno, , ověřeným , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, , , Anonymizováno, , který tvoří přílohu rozsudku, a vrátit pozemek parcela č. , hodnota, , trvalý travní porost, o výměře 169 m2, v katastrálním území , adresa, , ve vlastnictví žalobce, do stavu před započetím úprav připojení stávajícího sjezdu, a to navezením zeminy do prostoru vzniklého po odstranění úprav připojení stávajícího sjezdu až do výše okolního terénu pozemku parcela č. , hodnota, , v katastrálním území , adresa, , a zatravněním povrchu takto navezené zeminy, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem 1. Žalobou ze dne , datum, , doručenou soudu dne , datum, , ve znění jejich písemných doplnění a upřesnění k výzvám soudu a soudem připuštěné změny usnesením ze dne , datum, , č. j. , právnická osoba, , Anonymizováno, (právní moc dne , datum, ), domáhá se žalobce vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost odstranit z pozemku parcela č. , hodnota, , trvalý travní porost, katastrální území , adresa, , ve vlastnictví žalobce, sjezd vybudovaný z pozemku parcela č. , hodnota, , ostatní plocha – silnice, katastrální území , adresa, , specifikovaný protokolem o kontrolním zaměření nájezdu, vyhotoveným , jméno FO, , ověřeným , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, , EOV č. , Anonymizováno, (dále jen „protokol o kontrolním zaměření nájezdu“), a vrátit pozemek parcela č. , hodnota, do stavu před započetím budování sjezdu, a to navezením zeminy do prostoru vzniklého po odstranění sjezdu až do výše okolního terénu pozemku parcela č. , hodnota, a zatravněním povrchu takto navezené zeminy, in eventum vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované odstranit z pozemku parcela č. , hodnota, úpravy připojení stávajícího sjezdu z pozemku parcela č. , hodnota, v místě specifikovaném protokolem o kontrolním zaměření nájezdu a vrátit pozemek parcela č. , hodnota, do stavu před započetím úprav připojení stávajícího sjezdu, a to navezením zeminy do prostoru vzniklého po odstranění úprav připojení stávajícího sjezdu až do výše okolního terénu pozemku parcela č. , hodnota, a zatravněním povrchu takto navezené zeminy. Učinil tak s odůvodněním, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parcela č. , hodnota, , trvalý travní porost, o výměře , Anonymizováno, m2, zapsaný na Listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, (dále též jen „pozemek parcela č. , hodnota, “). Dne , datum, započala žalovaná se stavbou sjezdu z pozemku parcela č. , hodnota, , ostatní plocha – silnice, o výměře , Anonymizováno, m2, katastrální území , adresa, , který je ve vlastnictví Jihomoravského kraje a k němuž má právo hospodaření , právnická osoba, (dále též jen „pozemek parcela č. , hodnota, “), přes pozemek parcela č. , hodnota, ve vlastnictví žalobce. Sjezd je specifikován v protokolu o kontrolním zaměření nájezdu. Žalobce žalované nikdy nedal souhlas s výstavbou sjezdu přes svůj pozemek parcela č. , hodnota, a neexistuje žádný jiný právní titul, na jehož základě by žalovaná byla oprávněna s tímto pozemkem žalobce jakkoliv nakládat. Žalovaná disponuje pouze rozhodnutí , právnická osoba, ve Vyškově, Odbor dopravy, č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, , kterým tento úřad povolil stavbu sjezdu ve smyslu § 10 odst. 4 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Žalobce neměl v rámci tohoto správního řízení postavení účastníka řízení a jeho souhlas se stavbou se v tomto správním řízení nevyžadoval. , právnická osoba, bylo žalobci zasláno pouze na vědomí. Žalovaná e-mailem ze dne , datum, žalobci dala na vědomí, že dle pravomocného rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, započne s realizací úpravy připojení stávajícího sjezdu. Žalobce e-mailem ze dne , datum, žalovanou upozornil, že bez souhlasu vlastníka pozemku, tedy žalobce, nemůže zahájit stavbu sjezdu. Žalobce bude se stavbou sjezdu souhlasit, budou-li dodrženy původně stanovené a žalované sdělené podmínky. K tomu žalovaná e-mailem ze dne , datum, žalobci sdělila, že tvrzení žalobce je mylné, neboť má pravomocné rozhodnutí od , právnická osoba, , adresa, , dle kterého se úprava stávajícího sjezdu povoluje. Telefonicky jí bylo potvrzeno od , právnická osoba, , že zahájení stavby nic nebrání. Následně žalovaná se stavbou sjezdu bez souhlasu žalobce započala. Ačkoliv žalovaná disponuje veřejnoprávním rozhodnutím, kterým jí byla stavba sjezdu povolena, nedisponuje druhým nezbytným předpokladem pro oprávněné provádění stavby, a to souhlasem vlastníka pozemku, na němž je stavba prováděna. Žalobce s prováděním stavby sjezdu na svém pozemku nesouhlasí. K závěru, že veřejnoprávním rozhodnutím o povolení stavby nelze nahradit soukromoprávní souhlas vlastníka pozemku, dospěl i Nejvyšší správní soud např. v rozhodnutí ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, nebo ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Stavba sjezdu je zásahem do vlastnického práva žalobce k pozemku parcela č. , hodnota, , a proto se žalobou proti žalované domáhá jeho ochrany.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Uvedla, že předmětný sjezd zde existoval již dlouho před dnem , datum, . Tvrzení žalobce o tom, že žalovaná započala se stavbou sjezdu dne , datum, , je tudíž liché. Na sjezdu byly vyhotoveny pouze dílčí stavební úpravy. Existenci sjezdu lze datovat do 50. či 60. let minulého století. Samotný sjezd byl zřízen při kolektivizaci půdy v 60. letech minulého století, kdy velká část původní parcely č. , Anonymizováno, včetně původní staré polní cesty vzdálené asi 200 m od sjezdu byly JZD zaorány. Sjezd tak byl zřízen pro potřeby komunikační obslužnosti ostatních parcel. Úpravy sjezdu odpovídají požadavkům veřejného práva a byly provedeny v souladu se stanovisky dotčených orgánů. Z historických katastrálních map z roku 1963/1964 a 1957 lze vyčíst, že předmětný sjezd z hlavní pozemní komunikace navazoval na následnou cestu, která vedla od sjezdu dále kolem okolních pozemků. Povinností žalobce jakožto obce – veřejnoprávní korporace je pečovat o všestranný rozvoj svého území a potřeby svých občanů. Žalobce by měl postupovat tak, aby jeho majetek byl zvelebován a zhodnocován. Žalovaná jednala v dobré víře, domnívala se, že má veškeré potřebné souhlasy k dispozici a jako právní laik postupovala dle vydaného veřejnoprávního povolení. Žalovaná se domnívá, že existující sjezd byl provedenými stavebními úpravami zhodnocen. Snaha žalobce o odstranění úprav sjezdu pramení z nepodložených tvrzení sousedů , jméno FO, , kteří byli účastníky několika sporů se žalovanou. I kdyby se jednalo o zásah do vlastnického práva žalobce, dle žalované nebylo dané jednání způsobilé přivodit žalobci újmu. Stavební úpravy sjezdu zlepšují postavení žalobce jakožto vlastníka pozemku, ke kterému byl zlepšen přístup z pozemní komunikace. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, namítla, že žalobce by se maximálně mohl domáhat v dané situaci náhrady škody, která však žalobci nevznikla, neboť jeho věc byla stavebními úpravami provedenými žalovanou zhodnocena.

3. Žalobce v podání ze dne , datum, uvedl, že žalovaná opravdu již dříve neoprávněně, tedy bez jakékoliv dohody se žalobcem a jiného právního důvodu, používala předmětný pozemek pro své potřeby a neoprávněně již dříve pozemek posypala štěrkem. Dne , datum, žalovaná započala se stavební činností v podobě navezení silné vrstvy štěrku a zabudování nových obrubníků. Důležité je, že od , datum, provedla na pozemku žalobce úpravy, které jsou na něm dosud a k jejichž provedení neměla oprávnění. Pokud žalovaná uvádí, že obec je veřejnoprávní korporací, která má pečovat o rozvoj svého území a potřeby svých občanů, žalobce s tímto zcela souhlasí a podotýká, že o konkrétním naplňování tohoto požadavku a rozhodování o tom, co je v zájmu obce a co nikoliv, rozhodují orgány obce a nikoliv žalovaná. Argumentuje-li žalovaná rozhodnutím Nejvyššího soudu sp.z. , spisová značka, , jedná se o argumentaci chybnou, která vychází z neznalosti rozdílu úpravy náhrady škody v zákoně č. 40/1964 Sb. a č. 89/2012 Sb. Podle aktuální judikatury k novému občanskému zákoníku je nutné skutkový stav v této věci kvalifikovat podle § 1042 občanského zákoníku a nikoliv podle ustanovení o náhradě škody (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, ). Žalovaná na pozemek žalobce umístila své věci, zejména štěrk a obrubníky, tyto věci na něm má stále umístěny, její zásah do vlastnického práva žalobce tak nebyl pouze jednorázový, ale jedná se o zásah trvající.

4. Žalovaná v podání ze dne , datum, uvedla, že předmětný sjezd je stavbou ve smyslu § 509 občanského zákoníku, která nemůže být součástí pozemku a je tedy samostatnou věcí v právním slova smyslu. Aby se žalobce mohl domáhat odstranění předmětného sjezdu z pozemku žalobce a uvedení pozemku do předešlého stavu, musí být tvrzeny a prokázány nejméně následující skutečnosti: sjezd musel být vybudován po , datum, , jelikož předchozí právní úprava vypořádání neoprávněné stavby způsobem uvedeným v žalobním petitu neumožňovala; žalovaná by musela být zřizovatelem sjezdu; předmětný sjezd, respektive jeho úprava musela být realizována bez právního důvodu; neexistují důvody, pro které by soud návrhu žalobce na odstranění sjezdu z pozemku žalobce nevyhověl (existence dobré víry zřizovatele sjezdu, absence zneužití práva ze strany žalobce či jiného návrhu vypořádání takové neoprávněné stavby). Rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, se týká úpravy předmětného sjezdu, nikoliv jeho zřízení. Pozemek žalobce byl využíván jako přístupová cesta zejména, avšak nejenom, pro vlastníka pozemků parcela č. , hodnota, a , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, historicky po několik desetiletí (z historických map vyplývá existence sjezdu v místě již v 60. letech minulého století), aniž by žalobce proti takovému užívání pozemku cokoliv namítal. Došlo pouze k zpevnění stávajícího sjezdu, žalobce se tak nemůže domáhat odstranění celého stávajícího sjezdu, teoreticky lze uvažovat o odstranění jeho zpevnění. Žalovaná činí sporným, že je zřizovatelem úpravy předmětného sjezdu. Na tom nic nemění ani skutečnost, že právě žalované bylo vydáno rozhodnutí o úpravě sjezdu. Pokud byl pozemek žalobce využíván pro předmětný sjezd nerušeně po mnoho let, a to zejména vlastníkem pozemku parcela č. , hodnota, a , Anonymizováno, , lze předpokládat, že tento užívací právo i služebnost k předmětnému sjezdu vydržel. Lze přitom mít za to, že předmětný sjezd či jeho úpravu zřídil právě vlastník uvedených pozemků, jemuž sjezd primárně slouží. Nelze mít za to, že sjezd, respektive jeho úprava byla vybudována bez právního důvodu. Pokud od nepaměti slouží předmětný sjezd vlastníkovi uvedených pozemků jako přístupová cesta, je s tím spojeno též právo takový sjezd opravovat, udržovat a upravovat. Vlastník uvedených pozemků musel být v dobré víře, že má právo předmětný sjezd upravit. Výkon práva žalobce na odstranění sjezdu, respektive jeho úprav je zjevným zneužitím práva. Pozemek žalobce totiž nemá žádného využití, jedná se o úzký pruh oddělující stavební pozemky od pozemní komunikace. Jediný účel, pro který si žalobce takový pruh pozemku ponechává ve svém vlastnictví, je patrně právě šikana vlastníků sousedních pozemků, což je jeden ze základních projevů zneužití práva. Žalobce již několikrát tento nevyužitelný pás pozemku odmítl vlastníkům sousedních pozemků odprodat. Zájem žalobce na odstranění úprav sjezdu nemá racionální základ.

5. V podání ze dne , datum, se žalovaná mimo jiné podrobněji vyjádřila k historii užívání předmětného sjezdu. Uvedla, že sjezd se v území nachází již od 50. let minulého století, tedy více než 60 let, po které byl žalovanou a její rodinou nerušeně užíván. Se sjezdem v těsné blízkosti domu na adrese , adresa, je počítáno již na mapě obce , Anonymizováno, , kdy soužil k obsluze pozemků ve vlastnictví právních předchůdců rodiny žalované. Kolem roku 1963 došlo ke zrušení původní severněji položené cesty, která byla společně s velkou částí tehdejšího pozemku parcela č. , Anonymizováno, (dnes parcela č. , hodnota, ) v rámci kolektivizace zaorána tehdejším zemědělským družstvem. Jako jediný přístup k pozemkům parcela č, hodnota, půdy, Anonymizováno, z roku 1963. Sjezd je rozpoznatelný také v mapě evidence nemovitostí pro , právnická osoba, z let 1965-1968. Existenci sjezdu zhruba k roku 1965 potvrdil v čestném prohlášení pamětník , jméno FO, . V 70. letech minulého století se sjezd nadále právními předchůdci žalované k přístupu na uvedené pozemky nerušeně užíval. Jeho existence vyplývá z leteckého snímku z roku 1971. V uvedeném období o existenci sjezdu vypovídá také , jméno FO, , rodák z obce , adresa, . Během 80. let minulého století sjezd využívala též žalovaná a její rodina, což dokládá fotodokumentace z roku 1983 zachycující syna žalované , jméno FO, , Anonymizováno, (nar. , Anonymizováno, ), který si v roce 1983 hraje v okolí sjezdu, který byl tehdy vyježděný a jeho existenci respektovaly i obrubníky u hrany se sousedící pozemní komunikací. Uložení obrubníků v okolí předmětného sjezdu vyjednal na tehdejším obecním úřadě otec , jméno FO, , Anonymizováno, , jak vyplývá z jeho svědecké výpovědi. Druhý syn žalované , jméno FO, též potvrzuje, že sjezd užívali s otcem nejen při jízdě na kole, nýbrž, že tudy jezdily také koně a traktory při obhospodařování jejich pozemků. Užívání sjezdu v 90. letech minulého století žalovanou a její rodinou vyplývá mimo jiné z čestného prohlášení , jméno FO, , Anonymizováno, , který se svými sourozenci zdědil pozemek, který zasahoval až pod předmětný sjezd. Poté, co bratranec , jméno FO, , Anonymizováno, rodinný dům na adrese , adresa, prodal, počal sjezd užívat neoprávněně také nový vlastník tohoto domu, a to pro navážení materiálu, proti čemuž žalovaná prostřednictvím sestry , jméno FO, , Anonymizováno, brojila. O tom hovoří shodně také , jméno FO, ve své svědecké výpovědi. Užívání sjezdu v 90. letech minulého století vyplývá také ze svědecké výpovědi , jméno FO, , která zmiňuje využívání sjezdu pro koně či traktor za účelem obdělávání okolních pozemků rodiny žalované. , jméno FO, ve svém čestném prohlášení uvedl, že od konce 80. let minulého století užívá předmětný sjezd výlučně rodina žalované. Sjezd je zjistitelný také z leteckého snímku z roku 1996 či vyznačený ve státní mapě z roku 1994. V nerušeném užívání sjezdu pokračovala žalovaná i její rodina po roce 2000, což vyplývá i z čestného prohlášení , jméno FO, , která rodinu žalované pravidelně navštěvovala a sama sjezd též využívala, dále ze svědecké výpovědi , jméno FO, , že sjezd sloužil pro příjezd vozidel vezoucích dřevo na otop, jakož i pro rodinu žalované a případné návštěvy. Automobily, které přijely na návštěvu na předmětné pozemky přes sjezd, jsou vidět na fotografii z roku 2009. Užívání sjezdu vyplývá i ze svědecké výpovědi , jméno FO, , která sama předmětný sjezd užívala pro osobní vůz, aby se dostala na zahradu rodiny jejího manžela. Sjezd je zjistitelný také z leteckého snímku z roku 2005. Sjezd užívá a udržuje žalovaná se svou rodinou. Ke zpevňování a úpravám sjezdu štěrkem a kamením docházelo opakovaně (mimo jiné v letech 2008 a 2011), a to z důvodu, že se prohlubovaly koleje vyjeté zemědělskou technikou, což zhoršovalo využitelnost sjezdu pro osobní automobily. Štěrkové a kameninové zásypy sjezdu jsou patrné z ortofoto map z let 2009 a 2011, z letecké mapy z roku 2012, jakož i z náhledu na pozemky z října 2011. V užívání sjezdu ani v prováděných úpravách sjezdu nebylo žalované ani její rodině nijak bráněno. Žalovaná má za to, že věcné břemeno, respektive služebnost cesty přes pozemek žalobce za uvedené období několika desítek let nerušeného užívání vydržela. Vzhledem k tomu, že se od poslední úpravy sjezdu přirozeně snižovala jeho sjízdnost zejména po vytrvalých deštích, podala žalovaná u , právnická osoba, , adresa, žádost o povolení úpravy sjezdu. , právnická osoba, , právnická osoba, byl sjezd upraven. Žalovaná opětovně odmítla, že by zřídila předmětný sjezd a rozporovala, že ona provedla úpravu sjezdu. Pokud by žalované svědčila služebnost cesty, užívá sjezd v souladu s občanským zákoníkem a byla tak oprávněna provést i úpravu sjezdu jeho zpevněním dle rozhodnutí silničního správního úřadu. K mimořádnému vydržení služebnosti cesty přes pozemek žalobce ve prospěch vlastníka předmětných pozemků je potřeba doba dvaceti let, přičemž do této doby lze započítat i dobu, po kterou měl držitel nebo jeho právní předchůdce věc v držení před účinností nového občanského zákoníku. Jelikož v daném případě užívá žalovaná, respektive její právní předchůdci sjezd po dobu více než 60 let, kdy v užívání sjezdu počal žalobce bránit až v roce 2023, kdy na sjezd umístil několikatunový balvan, došlo k mimořádnému vydržení vlastnického práva k pozemkové služebnosti cesty přes pozemek žalobce a úprava sjezdu byla pak provedena v souladu s občanským zákoníkem bez ohledu na existenci či neexistenci souhlasu žalobce. V bodě 2. 2. žalovaná uvedla, že pokud by soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že zřizovatelem úpravy sjezdu je žalovaná a nejsou splněny předpoklady pro mimořádné vydržení služebnosti cesty, je na místě žalované přikázat pozemek žalobce do jejího vlastnictví za náhradu. Při jednání soudu dne , datum, žalovaná výslovně uvedla, že tímto konstatováním návrh na přikázání pozemku prozatím nehodlala uplatnit. Žalovaná dále uvedla, že odstranění sjezdu nelze žalované nařídit, neboť sjezd nezřídila, ten existuje v území již od 50. a 60. let minulého století. Pro klidné a nekonfliktní vztahy v území je podle žalované též vyloučeno, aby bylo rozhodnuto o odstranění úprav sjezdu. Zřizovatel úprav sjezdu musel být v dobé víře, že tehdejší vlastnice pozemků má oprávnění sjezd užívat, a pro žalobce nemá pozemek žádný hospodářský účel. Žalovaná opětovně zdůraznila, že žalobce své právo uplatňuje v rozporu s dobrými mravy a zneužívá ho k šikaně. Žalobce vykonává své právo záměrně tak, aby poškodil žalovanou, respektive její rodinu a zamezil jim ve zhruba 70 let užívaném přístupu na předmětné pozemky. Poukázala na rozhodnutí Okresního soudu ve Vyškově ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v němž soud za šikanózní a zlovolné jednání obce označil navezení hliněného valu na pozemek obce tak, aby bylo zamezeno k přístupu k nemovitým věcem občanů této obce, neboť takové nemovité věci považovala obec za nepovolené stavby. Toto rozhodnutí lze v souladu s judikaturou dovolacího soudu aplikovat i na projednávanou věc, kdy obec též zneužívá svého vlastnického práva, a to uplatněním této žaloby a fakticky navážkou balvanu, aby znemožnila žalované a její rodině přístup na předmětné pozemky. V poslední řadě žalovaná poukázala na to, že sjezd byl před úpravou zpevněn kamením a štěrkem. Nelze tedy považovat po žalované, aby uvedla pozemek žalobce do stavu požadovaném v žalobě, neboť se nejedná o původní stav sjezdu před jeho úpravou.

6. V podání ze dne , datum, , jímž žalobce uplatnil eventuální nárok, uvedl, že před dubnem 2020, kdy žalovaná započala se stavební činností vedoucí k realizaci sjezdu do současné podoby, se na daném místě nacházely pouze vyježděné koleje, které byly nepravidelně vysypávány kameny či štěrkem. Jednalo se o povrchovou úpravu pozemku parcela č. , hodnota, , která v důsledku činnosti žalované směřující k vybudování sjezdu do současné podoby zcela zanikla (před vybetonováním stávajícího sjezdu musela být provedena kompletní skrývka zeminy a vyrovnání povrchu) a byl vybudován nový sjezd. Dle žalobce byl původní sjezd představovaný pouhou povrchovou úpravou v důsledku činnosti žalované zcela odstraněn a v daném místě vznikl sjezd nový. Z důkazů předložených žalovanou se podává, že pozemek parcela č. , hodnota, byl zatravněn. Požadavek žalobce na pouhé zatravnění pozemku (bez vyježdění kolejí a vysypání kameny a štěrkem) znamená, že žalobce v rámci nároku na uvedení pozemku do původního stavu požaduje méně, než by požadovat mohl. Žalovaná nemohla nikdy služebnost stezky přes jeho pozemek vydržet, neboť přestože členové její rodiny přes daný pozemek chodili a jezdili, činili tak sporadicky, přes pozemek jezdila sporadicky zemědělská technika družstva , Anonymizováno, za účelem obhospodařování přilehlých pozemků, a to na základě souhlasu obce , adresa, uděleného družstvu. Žalobce se domnívá, že žalovaná ani nemá řidičské oprávnění, stěží by tak mohla vykonávat právo odpovídající služebnosti cesty. Žalovaná si v minulosti dobře uvědomovala, že žádné individuální právo k užívání pozemku parcela č. , hodnota, nemá a s ohledem na to, že tento pozemek byl užíván i družstvem , Anonymizováno, a sporadicky i jinými osobami, byla po celou dobu přesvědčena, že se jedná o veřejnou komunikaci. Tímto přesvědčením se také dne , datum, písemně obrátila na , právnická osoba, , adresa, se žádostí o posouzení a rozhodnutí, o jakou komunikaci se jedná. Z této žádosti žalované je zřejmé, že žalovaná se domnívala, že část pozemku parcela č. , hodnota, je účelovou komunikací a že by tedy měla mít právo po této části pozemku parcela č. , hodnota, chodit a jezdit z titulu její povahy účelové komunikace. Žalovaná si byla vědoma, že obec , adresa, by jako vlastník pozemku parcela č. , hodnota, mohla mít k jeho užívání třetími osobami připomínky a mohla by ho zakázat, a zdůraznila, že žádný takový zákaz dosud nebyl vydán. Žalovaná pozemek užívala bez jakéhokoliv právního důvodu a byla si vědoma, že obec jako vlastník pozemku má právo jeho užívání zakázat. I z dopisu žalované ze dne , datum, je zřejmé, že daný sjezd považovala za komunikaci, kterou mohl užívat každý podle své libosti a v žádném případě nebyla přesvědčena, že by jí na rozdíl od ostatních uživatelů svědčilo zvláštní užívací právo, tím méně pak právo služebnosti. Z tohoto dopisu se podává, že sjezd byl původně umístěn jinde, než je tomu nyní, slovy žalované byl nalepen na štít domu č. , hodnota, , a pokud žalovaná někdy tento sjezd užívala, pak užívala jinou část pozemku, než na které se nachází aktuální sjezd. Nemohla tak právo užívání ke sjezdu vydržet v místech, kde ho v minulosti neužívala. Dne , datum, , jméno FO, a , jméno FO, požádali obec o souhlas s napojením pozemku parcela č. , hodnota, a , Anonymizováno, k cestě přes pozemek parcela č. , hodnota, . Obec jim sdělila, že s tímto nesouhlasí a trvá na tom, aby sjezd byl umístěn alespoň 5 m od hranice nemovitosti č. , hodnota, . Na dopis , jméno FO, ze dne , datum, obec opět odpověděla, že požaduje odstup sjezdu alespoň 5 m od hranice nemovitosti č. , hodnota, . Stejně tak obec učinila v reakci na podání , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne , datum, . V dopise ze dne , datum, , Jméno zainteresované osoby 0/0, jako zmocněnkyně , jméno FO, , Anonymizováno, požádala obecní úřad , adresa, o vydání souhlasu se vstupem na obecní pozemek parcela č. , hodnota, se současným sdělením, že tento souhlas je i podmínkou pro rozdělení pozemku parcela č. , Anonymizováno, a pan , jméno FO, do této věci nemá co mluvit. Již v roce 1998 si žalovaná stěžovala, že jí vlečka družstva , Anonymizováno, bránila v přístupu k jejímu pozemku parcela č. , Anonymizováno, (dnes parcela č. , hodnota, ) a obec , adresa, jí tehdy dopisem ze dne , datum, sdělila, že parcela č. , Anonymizováno, , adresa, a žádná přístupová cesta na ní není zřízena. Z tohoto sdělení je zřejmé, že žádná přístupová cesta, o které žalovaná hovoří, k jejím pozemkům zřízena nebyla, a to ani přes pozemek parcela č. , hodnota, . Jak žalovaná, tak i , jméno FO, si byli naprosto zřetelně vědomi, že nemají žádné právo pozemek parcela č. , hodnota, užívat. Pokud by byli přesvědčeni, že jim takové právo svědčí, neměli by žádný důvod žádat obec , adresa, o souhlas s užíváním pozemku. Není pravda, že žalobce své právo vykonává v rozporu s dobrými mravy a šikanuje žalovanou. Žalobce opakovaně žalované sdělil, že jí vybudování sjezdu umožní, pokud bude sjezd vzdálený alespoň 5 m od budovy č.p. , Anonymizováno, , aby bylo zcela vyloučeno, že sjezd a provoz na něm danou budovu neohrozí. Žalovaná neracionálně trvá na tom, že sjezd musí být zhotoven v místě, které si určí ona sama. Žalobce v minulosti bez jakýchkoliv problémů udělil souhlas , jméno FO, se sjezdem přes pozemek parcela č. , hodnota, na jeho pozemek parcela č. , Anonymizováno, pro účely výstavby jeho rodinného domu a tento sjezd může užívat nepochybně i žalovaná jako jeho matka. Žalobce dne , datum, uzavřel se společností , právnická osoba, . Smlouvu o zřízení věcného břemene, kterou bylo na pozemku parcela č. , hodnota, zřízeno věcné břemeno energetického vedení přípojky nízkého napětí pro rodinný dům pana , Anonymizováno, , takže je zřejmé, že žalobce nikoho bezdůvodně nešikanuje a nejedná v rozporu s dobrými mravy. Pod předmětným sjezdem, a to konkrétně pod pozemkem parcela č. , hodnota, sousedícím s pozemkem parcela č. , hodnota, , vede plynovodní potrubí. Žalobce se domnívá, že žalovaná svůj záměr k vybudování sjezdu v ochranném pásmu provozovateli plynárenské soustavy neoznámila a k této činnosti si nevyžádala jeho písemný souhlas. Pokud souhlas žalované udělen nebyl, jde o další důvod nezákonnosti předmětného sjezdu.

7. V podání ze dne , datum, žalovaná opětovně namítla, že úprava sjezdu představuje stavbu v právním slova smyslu, která se nemohla stát součástí pozemku žalobce, vlastnické právo k úpravě sjezdu by přešlo ke dni , datum, na dceru žalované , jméno FO, . Z předložených čestných prohlášeních, písemných svědeckých výpovědí a fotodokumentace vyplývá, že před úpravou sjezdu byl jeho povrch zpevněný kamením a štěrkem. Není pravda, že žalovaná a členové její rodiny mohli k přístupu na pozemky parcela č. , hodnota, a , Anonymizováno, využívat pozemek parcela č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Museli by tak totiž činit skrze 130 cm širokou mezeru mezi dvěma rodinnými domy. Pokud žalobce uvedl, že k užívání sjezdu udělil souhlas družstvu , Anonymizováno, pro příjezd techniky, pak tím sdělil, že sjezd v dané době existoval. Právní předpisy nevyžadují, aby držba byla vykonávána osobně. Žalovaná právo služebnosti cesty držela a vykonávala mimo jiné prostřednictvím třetích osob, tj. rodinných příslušníků, provozovatelů zemědělské techniky, kteří jí pomáhala s obhospodařováním jejích pozemků. Přípisem ze dne , datum, měla žalovaná zájem získat doklad od silničního správního úřadu, že se na předmětných pozemcích žádná pozemní komunikace nenachází. Dopisem ze dne , datum, žalovaná pouze rekapituluje předchozí stav užívání sjezdu. Do doby, než byly zaploceny zahrady sousedů, byl sjezd využíván též dalšími občany obce. V 90. letech sjezd využil pro stavební účely i , jméno FO, . Sjezd se nachází stále ve stejných místech. Žalobce souhlasil se zřízením sjezdů desítkám vlastníků nemovitých věcí v obci, dokonce i na stejné ulici, pár metrů od předmětného sjezdu. Žalovaná je tak zřejmě jedinou osobou, jíž nebyl souhlas udělen. Žalovaná se pokoušela s vlastníkem sousední stavby dohodnout, chtěla provést statický posudek, nicméně tento neměl zájem. Žalovaná i další její rodinní příslušníci opakovaně žádali o odkoupení části pozemku parcela č. , hodnota, pod sjezdem, čímž by se žalobce zbavil své odpovědnosti za případnou škodu, ale bezúspěšně. Zastupitel žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, na schůzi zastupitelstva ze dne , datum, uvedl, že problém jsou spory mezi rodinou žalované a vlastníkem stavby sousedící se sjezdem. Žalovaná si skutečně včas nevyžádala souhlas s úpravou sjezdu od provozovatele distribuční soustavy, nicméně její rodina ho dodatečně kontaktovala a souhlas byl následně vydán.

8. V podání ze dne , datum, žalovaná uvedla, že podle informací vlastníka pozemku parcela č. , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, by posunutí sjezdu na žalobcem požadovanou vzdálenost 5 m od sousední nemovitosti , jméno FO, znamenalo zásah do kanalizační vpusti i kanalizační revizní šachty, jakož i vodovodní revizní šachty a dalších inženýrských sítí, což bylo zjištěno při jednání s místostarostou obce , adresa, v roce 2017, v té době by takové posunutí stálo zhruba , částka, a , jméno FO, by navíc tímto přišel o pás dalších několika metrů svého pozemku, který by byl nevyužitelným způsobem, který zamýšlel. Stavební záměry , jméno FO, , Anonymizováno, jsou pravomocně povoleny stavebním úřadem, pan , jméno FO, i žalobce měli příležitost k nim vznášet námitky, a to i takové, aby bylo do budoucna posunutí předmětného sjezdu možné. Žalobce přišel s tím, že chce sjezd posunout až poté, co , jméno FO, vynaložil finanční prostředky na vybudování vpustí, šachet a inženýrských sítí. Žalovaná je přesvědčena, že po , jméno FO, nelze nic takového spravedlivě požadovat. Pás pozemku , jméno FO, , Anonymizováno, , na němž je také vybudován předmětný sjezd, o šířce 5 m od stavby , jméno FO, , se stal předmětem zájmu , jméno FO, , který tento pás pozemku chce získat pro sebe. Tuto skutečnost , jméno FO, sdělil , jméno FO, již v druhé polovině roku 2016. Důvod požadavku posunutí předmětného sjezdu od stavby , jméno FO, není obava o statiku této stavby, nýbrž znehodnocení pásu pozemku , jméno FO, , Anonymizováno, podél stavby , jméno FO, , který by posunutím sjezdu vznikl a o který má , jméno FO, zájem. Požadavek žalobce na to, aby žalovaná vyhověla požadavkům , jméno FO, , jakkoliv je to z objektivních důvodů nemožné, je absurdní a nemorální, když , jméno FO, se dlouhodobě chová k žalované a její rodině přezíravě, arogantně a agresivně. , jméno FO, dne , datum, žalovanou fyzicky napadl, způsobil jí zranění a byl následně odsouzen. Žalovaná nechala vypracovat inženýrsko – geologické posouzení lokality u , tituly před jménem, , jméno FO, , které bylo zaměřeno i na možnost ohrožení stability domu , jméno FO, . Z posouzení vyplývá, že úložní poměry vlastní lokality jsou relativně homogenní a stabilní a nejedná se o území s předpokladem svahové deformace. Dle posouzení je vyloučeno negativní ovlivnění stability daného území, pozemků i staveb na nich umístěných, a to situováním předmětného sjezdu i běžným provozem na něm. V návaznosti na toto posouzení žalovaná opětovně požádala žalobce dne , datum, o prodej části pozemku žalobce pod předmětným sjezdem.

9. Soud provedl dokazování níže uvedenými listinami, přičemž z nich zjistil následující skutečnosti:

10. Z výpisů z katastru nemovitostí a darovací smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemku parcela č. , hodnota, , trvalý travní porost, , Anonymizováno, na Listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , vznik práva ze zákona – zákon č. 172/1991 Sb. (o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí). Vlastníkem pozemku parcela č. , hodnota, , ostatní plocha, způsob využití silnice, zapsaném na Listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , je Jihomoravský kraj s tím, že hospodaření s tímto pozemkem provádí , právnická osoba, . Vlastníkem pozemku parcela č. , hodnota, , orná půda, a č. , hodnota, , zahrada, zapsaných na Listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , je s účinností od , datum, na základě Darovací smlouvy ze dne , datum, , jméno FO, , do té doby byla jejich vlastníkem žalovaná. Vlastníkem pozemku parcela č. , Anonymizováno, , orná půda, zapsaného na Listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , je , jméno FO, . Vlastníkem nemovitostí zapsaných na Listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , a to pozemků parcela č. , hodnota, dům, č. , hodnota, , zahrada, č. , hodnota, , ostatní plocha, a č, Anonymizováno, zahrada, je žalovaná. Výše uvedená vlastnictví jsou mezi účastníky nesporná. Mezi účastníky je rovněž nesporné, že , jméno FO, a , jméno FO, jsou dětmi žalované.

11. Z kopie katastrální mapy na čl. 176 a ortofota na čl. 177 spisu (ze dne , datum, ) bylo zjištěno, že pozemek parcela č. , hodnota, ve vlastnictví , jméno FO, bezprostředně sousedí se zadní částí pozemků ve vlastnictví žalované zapsaných na Listu vlastnictví č. , hodnota, , a pozemek parcela č. , hodnota, ve vlastnictví , jméno FO, bezprostředně sousedí s pozemkem parcela č. , Anonymizováno, ve vlastnictví , jméno FO, , Anonymizováno, . Pozemky parcela č. , hodnota, a , Anonymizováno, ve vlastnictví , jméno FO, spolu přímo sousedí. Z ortofota je dobře viditelný předmětný sjezd, nacházející se v bezprostřední blízkosti sousední nemovitosti č.p. , Anonymizováno, (manželů , jméno FO, – toto nebylo v řízení sporováno). Z ortofota rovněž vyplývá i to, že na pozemek parcela č. , Anonymizováno, ve vlastnictví , jméno FO, , Anonymizováno, vede přes pozemek parcela č. , hodnota, ve vlastnictví žalobce ze silnice další sjezd směrem k rodinnému domu postaveného na tomto pozemku.

12. Z protokolu o kontrolním zaměření nájezdu, který je součástí tohoto rozsudku, bylo zjištěno, na jaké konkrétní části pozemku parcela č. , hodnota, ve vlastnictví žalobce se nachází předmětný sjezd, resp. úpravy sjezdu.

13. Z rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , Odbor dopravy, ze dne , datum, , č. j. MV , Anonymizováno, , na kterém je vyznačena doložka právní moci ke dni , datum, , bylo zjištěno, že , právnická osoba, , adresa, rozhodl o žádosti , Jméno zainteresované osoby 0/0, , narozené , datum, , podané dne , datum, , ve věci úpravy připojení sjezdu ze soudní nemovitosti k silnici podle § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích tak, že , Jméno zainteresované osoby 0/0, úpravu připojení sjezdu z pozemků parcela č. , hodnota, , , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, na průjezdní úsek silnice , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , km , Anonymizováno, v obci , adresa, (dále též jen „úprava připojení sjezdu“) povolil, a to v souladu se závazným stanoviskem příslušného orgánu policie ČR ze dne , datum, a na podkladě souhlasného stanoviska Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje ze dne , datum, jakožto vlastníka dotčené pozemní komunikace. , právnická osoba, , adresa, současně stanovil podmínky, které musí být při úpravě připojení sjezdu splněny.

14. Z e-mailové komunikace ze dne , datum, , , datum, a , datum, bylo zjištěno, že žalovaná dala dne , datum, žalobci na vědomí, že dle pravomocného rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , které k e-mailu přiložila, započne s realizací úpravy připojení stávajícího sjezdu tak, jak je uvedeno v rozhodnutí. Dne , datum, žalobce upozornil žalovanou, že bez souhlasu vlastníka pozemku – obce , adresa, nemůže zahájit stavbu sjezdu. Obec , adresa, bude se stavbou sjezdu souhlasit, pokud budou dodrženy původně stanovené a žalované sdělené podmínky. V e-mailu ze dne , datum, sdělila žalovaná žalobci, že tvrzení žalobce je mylné, neboť žalovaná má pravomocné rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , dle kterého byla úprava stávajícího sjezdu povolena, a též jí bylo telefonicky potvrzeno , právnická osoba, , adresa, , že zahájení stavby nic nebrání.

15. Z rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Odbor dopravy, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , Odboru dopravy, silničního správního úřadu, ze dne , datum, , č. j. MV , Anonymizováno, bylo zrušeno a věc byla vrácena , právnická osoba, , adresa, zpět k novému projednání. V jeho odůvodnění je mimo jiné uvedeno, že povolení úpravy připojení je souhlasem veřejnoprávním a nezakládá právo předmětný sjezd vybudovat bez soukromoprávního vypořádání. , adresa, správní úřad nemá nástroje k vypořádávání námitek soukromoprávního charakteru. Nemůže vlastníkům pozemků zasahovat do jejich vlastnického práva. Vypořádání z hlediska soukromoprávního je tak stále na žadateli, respektive vlastníku připojované nemovitosti. , adresa, správní úřad ve svém rozhodnutí neprovedl úvahu o stanovení okruhu účastníků řízení a zároveň v jeho rozhodnutí chybí poučení, že rozhodnutí o povolení připojení sousední nemovitosti k pozemní komunikaci je povolením ve smyslu veřejného práva, tedy umožňuje provedení připojení z hlediska „úředního“, nikoliv však z hlediska majetkového, tedy ve smyslu soukromého práva.

16. Ze sdělení , právnická osoba, , adresa, , Odbor dopravy ze dne , datum, bylo zjištěno, že správní orgán má za to, že rozhodnutí o tom, zda , Jméno zainteresované osoby 0/0, po převodu vlastnictví k pozemku parcela č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, na , jméno FO, je povinna předmětný sjezd z pozemku parcela č. , hodnota, odstranit, je zásadní a má bezprostřední vliv na správní řízení o žádosti ze dne , datum, ve věci povolení úpravy připojení původního sjezdu na silnici , Anonymizováno, . Pokud by soud pravomocně rozhodl ve prospěch obce , adresa, , odpadl by důvod pokračovat ve správním řízení, neboť bez souhlasného stanoviska vlastníka pozemku nelze stavbu sjezdu na jeho pozemku vybudovat, přičemž obec , adresa, se vyjádřila v řízení již několikrát v tom smyslu, že souhlas k úpravě připojení sjezdu neudělí. Proto správní orgán dne , datum, přerušil řízení do doby vyřešení předběžné otázky. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání.

17. Z dopisu , jméno FO, zastoupené obecnou zmocněnkyní , Jméno zainteresované osoby 0/0, ze dne , datum, , který byl doručen obci , adresa, dne , datum, , bylo zjištěno, že , jméno FO, požádala obec , adresa, o odkoupení celého pozemku parcela č. , hodnota, nebo jeho části vymezené v kontrolním zaměření nájezdu s odůvodněním, že uvedený pozemek je léta užíván jako jediná přístupová cesta k jejímu pozemku parcela č. , hodnota, . V případě, že návrh na odkup bude obcí , adresa, zamítnut, požádala o vyjádření k její žádosti o zřízení věcného břemene.

18. Ze žádosti o uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene (zřízení služebnosti nezbytné cesty) , jméno FO, zastoupené obecnou zmocněnkyní , Jméno zainteresované osoby 0/0, ze dne , datum, , doručené obci , adresa, dne , datum, , bylo zjištěno, že , jméno FO, žádá obec , adresa, o uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene (zřízení služebnosti nezbytné cesty) přes část obecního pozemku parcela č. , hodnota, , která je vymezena v kontrolním zaměření nájezdu. Výše uvedená část pozemku parcela č. , hodnota, je zaužívaná již od roku 1936 jako jediná přístupová cesta k pozemní komunikaci z pozemku parcela č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Lze tedy prokázat, že došlo k vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni. Požádala o projednání této žádosti v případě, že její návrh na odkup pozemku parcela č. , hodnota, nebo jeho části bude zamítnut.

19. Ze zápisu ze schůze zastupitelstva obce , adresa, ze dne , datum, , a to zejména bodu ad)

8. Zřízení sjezdu, bylo zjištěno, že dne , datum, zastupitelstvo obce , adresa, schválilo usnesení, a to jednohlasně, že zastupitelstvo obce , adresa, nesouhlasí se zřízením sjezdu na parcelu č. , hodnota, přes parcelu č. , hodnota, ve vlastnictví obce , adresa, do doby, než bude ukončeno soudní řízení mezi paní , Jméno zainteresované osoby 0/0, a panem , jméno FO, . V bodě ad) 8. je dále uvedeno, že paní , jméno FO, má zájem zřídit sjezd na svůj pozemek, sjezd by ale byl v blízkosti štítové zdi souseda. Zastupitelstvo tuto záležitost již několikrát řešilo a shodlo se, že se zřízením sjezdu v těsné blízkosti štítové zdi souseda nesouhlasí, doporučilo proto starostce povolit zřízení sjezdu v minimální vzdálenosti 5 m od štítové zdi. Takto bude zamezeno případnému budoucímu poškození štítové zdi souseda a jeho možným stížnostem. , jméno FO, s tímto postupem ale nesouhlasí. Na minulé schůzi řešilo zastupitelstvo žádost paní , jméno FO, o odkoupení části pozemku parcela č. , hodnota, , přes kterou by plánovaný sjezd na parcelu č. , hodnota, vedl. Zastupitelstvo tuto žádost zamítlo s tím, že paní , jméno FO, se svým sousedem stále nemá vyřešené majetkoprávní záležitosti k vlastněným a zastavěným pozemkům. Jelikož paní , jméno FO, odmítá zřídit sjezd ve vzdálenosti 5 m od štítové zdi nemovitosti pana , jméno FO, a trvá na menší vzdálenosti, rozhodlo se zastupitelstvo obce, že se k této věci již nebude vyjadřovat do doby vyřízení majetkoprávních sporů mezi paní , jméno FO, a panem , jméno FO, .

20. Z vyjádření k žádosti doručené obci , adresa, dne , datum, ze dne , datum, bylo zjištěno, že obec , adresa, sdělila k žádosti , jméno FO, , že zastupitelstvo obce , adresa, projednalo její žádost doručenou dne , datum, o zaslání výzvy majiteli domu č.p. , Anonymizováno, o poskytnutí dokumentů a přijalo usnesení (jednomyslně), podle kterého zastupitelstvo obce , adresa, souhlasí s tím, že v případě zhotovení posudku statika bude možné postavit sjezd na pozemku parcela č. , hodnota, v menší vzdálenosti než 5 m od štítové zdi nemovitosti č.p. , Anonymizováno, – dle návrhu statika. Obec , adresa, nedisponuje žádnou pravomocí vyzývat majitele nemovitosti č.p. , Anonymizováno, k předložení jakýchkoliv listin. Jestliže žadatelka uváděné listiny potřebuje, musí se obrátit přímo na majitele nemovitosti č.p. , Anonymizováno, .

21. Z rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Odbor dopravy ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , Odboru dopravy, silničního správního úřadu, ze dne , datum, , č. j. MV , Anonymizováno, , jímž byla úprava připojení sjezdu , jméno FO, povolena, bylo zrušeno a věc byla vrácena , právnická osoba, , adresa, zpět k novému projednání. Z odůvodnění se podává, že předmětné řízení bylo zahájeno na základě žádosti paní , Jméno zainteresované osoby 0/0, podané dne , datum, , jejíž právní nástupkyní se stala , jméno FO, . Věcně se řízení týká povolení úpravy připojení stávajícího sjezdu. Usnesení , právnická osoba, , adresa, o přerušení řízení bylo Krajským úřadem Jihomoravského kraje zrušeno rozhodnutím ze dne , datum, . Krajský úřad Jihomoravského kraje zkonstatoval, že v rámci řízení byl v různých přípisech vyjádřen nesouhlas obce , adresa, s povolením sjezdu, s nímž se , právnická osoba, , adresa, ve svém rozhodnutí nikterak nevypořádal.

22. Z rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , Odbor dopravy, ze dne , datum, , č. j. MV , Anonymizováno, bylo zjištěno, že , právnická osoba, , adresa, rozhodl o žádosti , jméno FO, , narozené , datum, , podané dne , datum, , ve věci úpravy připojení sjezdu ze soudní nemovitosti k silnici podle § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích tak, že , jméno FO, úpravu připojení sjezdu povolil a stanovil podmínky, které musí být při úpravě připojení sjezdu splněny. Závěrem shrnul, že z hlediska veřejnoprávního lze připojení realizovat, přičemž úkolem silničního správního úřadu v tomto řízení je strážit veřejné zájmy, nikoliv reflektovat zájmy soukromé. Obec , adresa, může své námitky a nesouhlas uplatnit v občanskoprávním řízení, což také činí.

23. Z rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Odbor dopravy, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , Odboru dopravy, silničního správního úřadu, ze dne , datum, , č. j. MV , Anonymizováno, bylo potvrzeno. K nesouhlasu obce , adresa, uvedl, že z katastrální mapy obce , adresa, je patrné, že sjezdy u naprosté většiny domů v této obci prochází pozemky ve vlastnictví obce , adresa, , u komunikací jsou ve většině případů napojeny sousední nemovitosti právě tímto tzv. nepřímým připojením, tedy jsou umístěny i na pozemku obce , adresa, . Tyto nemovitosti mají tak stejnou výchozí pozici jako pozemek žadatelky. Ze stanoviska obce , adresa, nevyplývá, čím je předmětný sjezd specifický oproti jiným sjezdům v obci, v čem obec spatřuje odlišnost či nepřiměřenost zásahu do svých majetkových práv od zásahů, které představují již existující sjezdy k desítkám nemovitostí v obci , adresa, , dále v čem spatřuje předmětný sjezd problematický z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, a jaké podmínky je nutné splnit, aby obec , adresa, s připojením sousední nemovitosti k veřejné komunikaci souhlasila. Prohlášení obce charakteru „souhlas neudělujeme a nikdy v budoucnu neudělíme“ je možné vnímat jako projev svévole, kdy obec , adresa, přistupuje nerovně k jednotlivým žadatelům. Současně zdůraznil, že rozhodnutí o připojení sousední nemovitosti je rozhodnutím veřejnoprávním a bez soukromoprávního vyrovnání s vlastníky pozemků pod nepřímým připojením jej není možné fakticky realizovat, napadeným rozhodnutím nemohlo bez soukromoprávního vyrovnání dojít ke stavební úpravě předmětného sjezdu a tímto rozhodnutím nedochází k legalizaci již fakticky provedené úpravy sjezdu.

24. Z dopisu , jméno FO, ze dne , datum, a sdělení manželů , jméno FO, ze dne , datum, bylo zjištěno, že tito , jméno FO, k jejímu vyjádření k pozemkovým záležitostem v k.ú. , adresa, týkající se příjezdové komunikace k parcele č. , hodnota, sdělili, že zřízení sjezdu ze silnice III. třídy z pozemku p.č. , hodnota, v blízkosti jejich domu nedává smysl, protože v trase příjezdové komunikace se nachází pozemek p.č. , hodnota, ve vlastnictví obce , adresa, a pozemek p.č. , Anonymizováno, ve vlastnictví , jméno FO, , Anonymizováno, . Za situace, kdy její matka , Jméno zainteresované osoby 0/0, k pozemkům p.č. , hodnota, a , Anonymizováno, , které na , jméno FO, převedla, měla k těmto pozemkům přístup přes pozemky u domu č.p. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , si , jméno FO, má zajistit přístup ke svým pozemkům nejlépe smluvně s matkou nebo bratrem , jméno FO, , Anonymizováno, přes parcelu č. , Anonymizováno, V druhém případě se jeví jako účelné využít jeho sjezdu ze silnice k novostavbě jeho domu a nezřizovat sjezd samostatný.

25. Z připojeného spisu Okresního soudu ve Vyškově sp.zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , byl návrh žalobce obce , adresa, na nařízení předběžného opatření, jímž by žalované , Jméno zainteresované osoby 0/0, byla uložena povinnost zdržet se zásahů do pozemku parcela č. , hodnota, , trvalý travní porost, o výměře , Anonymizováno, m2, v katastrálním území , adresa, , ve vlastnictví žalobce, vedoucích k výstavbě sjezdu z pozemku parcela č. , hodnota, , ostatní plocha - silnice, o , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , přes pozemek parcela č. , hodnota, , trvalý travní porost, o výměře , Anonymizováno, m2, v katastrálním území , adresa, , odmítnut. Návrh byl odůvodněn stejnými okolnostmi jako návrh v této věci. Soud tak učinil s odůvodněním, že žalobce jasně, určitě a nezaměnitelně nespecifikoval, o konkrétní sjezd, jehož výstavbou (či úpravou) žalovaná zasahuje do práv žalobce, se má jednat, když nahlédnutím na webové stránky mapy.cz pro část obce , adresa, bylo ve vztahu k dotčeným pozemkům parcela č. , hodnota, a č. , hodnota, zjištěno, že přes pozemek parcela č. , hodnota, ve vlastnictví žalobce z pozemku parcela č. , hodnota, (silnice) vedou k pozemku parcela č. , Anonymizováno, (který po celé délce bezprostředně sousedí právě s pozemkem parcela č. , hodnota, ) minimálně 2 sjezdy.

26. Z připojeného spisu Okresního soudu ve Vyškově sp.zn. , spisová značka, a usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , č.j. IV. ÚS , Anonymizováno, bylo zjištěno, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , bylo usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, změněno tak, že žaloba žalobkyně , jméno FO, , aby žalovaná obec , adresa, byla povinna zdržet se zásahu do práva žalobkyně na užívání sjezdu ze silnice III/, Anonymizováno, v , adresa, , vedeného přes pozemky parcela č. , hodnota, , , Anonymizováno, , které leží v k.ú. , adresa, , a to zejména tak, že se žalovaná zdrží jakýchkoli zásahů a umísťování překážek, které by bránily žalobkyni v užívání uvedeného sjezdu a dále aby žalovaná byla povinna ze sjezdu vedeného přes pozemky parcela č. , hodnota, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , které leží v k.ú. , adresa, , odstranit kámen o výšce cca 107 cm a délce cca 300 cm, se zamítá. Odvolací soud v odůvodnění zejména uvedl, že z předložených fotografií je zřejmé, že na pozemku ve vlastnictví žalované parcela č. , hodnota, v k.ú. , adresa, je na vybudované komunikaci umístěn popsaný kámen, a z čestného prohlášení , Jméno zainteresované osoby 0/0, – matky žalobkyně a , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne , datum, , ve kterém popisují situaci, kdy dne , datum, byl na prostor sjezdu předmětný přibližně dvoutunový kámen na pokyn starostky žalované osazen. Celá situace je zřejmá rovněž z kopie katastrální mapy + ortofoto. Odvolací soud uzavřel, že s ohledem na zjištění, že žalobkyně žije dlouhodobě ve Velké Británii, tato sama faktickou držbu práva průchodu přes pozemek ve vlastnictví žalované, kterému mělo být zabráněno, nevykonává, což je důvodem pro zamítnutí žaloby. Rozhodnutí odvolacího soudu napadla , jméno FO, ústavní stížností, která byla usnesením Ústavního soudu ze dne , datum, , č.j. IV. ÚS , Anonymizováno, odmítnuta. Ústavní soud mimo jiné zkonstatoval, že odvolací soud zřetelně v napadeném usnesení objasnil, že stěžovatelka jí tvrzené právo, jehož výkon měl být obcí , adresa, rušen, nevykonávala, protože je z objektivních důvodů ani vykonávat nemohla.

27. Z fotografií na čl. 14 (které byly připojeny k žalobě ze dne , datum, ) a čl. 244 a 245 spisu byla zjištěna podoba sjezdu, do které byl sjezd stavební činností ke dni podání žaloby (přičemž tato jeho podoba co do stavebních úprav je stále stejná, což vyplývá z fotografií založených ve spise Okresního soudu sp.zn. , spisová značka, , které byly připojeny k žalobě z rušené držby ze dne , datum, , jakož i ze skutečnosti, že na sjezdu je stále umístěn balvan a stavební úpravy tak nemohly být dokončeny) upraven, tj. po celé jeho délce a šířce jsou osazeny obrubníky (zabetonovány) a prostor je vysypán štěrkem, zámková dlažba nebyla ještě položena. Kolem takto upraveného sjezdu se nachází ze tří stran travní porost a z jedné strany silnice.

28. Z čestného prohlášení , jméno FO, ze dne 2. 7 .2023, čestného prohlášení , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne , datum, , podání výpovědi k existenci sjezdu , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne , datum, , svědecké výpovědi , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne , datum, , svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne , datum, , svědecké výpovědi , jméno FO, ze dne , datum, , svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, , datum, , čestného prohlášení , jméno FO, , datum, bylo zjištěno, že předmětný sjezd užívala žalovaná, její rodinní příslušníci, členové její širší rodiny, známí, příp. další osoby, a to k průjezdu i k průchodu na pozemek parcela č. , Anonymizováno, a k pozemku parcela č. , hodnota, , a to od 70. let nadále, sjezd udržovala (mimo jiné i formou jeho zpevňování štěrkem a kamením kvůli vyjetým kolejím) žalovaná se svojí rodinou, nikdo z obce , adresa, proti tomu ničeho nenamítal. V polovině 90. let sjezd používal i pan , jméno FO, .

29. Ze státní mapy z r. 1994, mapy , adresa, z roku 1963, leteckých měřických snímků 1971 a 1996, mapy evidence nemovitosti období 1965-1968, ortofota 1993, ortofota 2006-2008, ortofota 2009-2011, leteckého měřického snímku 2005, leteckých měřických snímků 1971, průhledu současné ortofoto mapy na ortofoto mapu z roku 2012 a 2016, leteckých měřických snímků 2005 a 2011 bylo zjištěno, že sporný sjezd se na předmětných pozemcích zhruba ve stejných místech nacházel již od 60. let minulého století.

30. Z dopisu , Jméno zainteresované osoby 0/0, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně dne , datum, požádala , právnická osoba, , adresa, , odbor dopravy, o posouzení a rozhodnutí, o jakou komunikaci se jedná v případě předmětného sjezdu. Uvedla, že sjezd dlouhodobě od roku 1957 slouží jako nájezdová a sjezdová cesta z/k pozemku parcela č. , hodnota, přes obecní pozemek č. , hodnota, a pozemek č. , Anonymizováno, státní cestě z důvodu naléhavé komunikační potřeby. K takovému dlouhodobému užívání této „účelové komunikace“ nebyly v minulosti nikdy ze strany obecního úřadu , adresa, , dříve národního výboru , adresa, a ani od předchozích majitelů parcely č. , Anonymizováno, žádné připomínky či zákazy. Ze sdělení , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že tento odpověděl , Jméno zainteresované osoby 0/0, tak, že v případě daného sjezdu se nejedná o účelovou komunikaci.

31. Z dopisu , Jméno zainteresované osoby 0/0, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně sděluje obci, že ze starších map katastru obce , adresa, je zřejmé, že sjezd byl „nalepen“ na štítovou zeď nemovitosti č.p. , Anonymizováno, . Tento sjezd byl hojně používán nejen občany obce , adresa, , ale i zaměstnanci ZD , adresa, a i sám , jméno FO, sjezd používal jako zaměstnanec ZD , Anonymizováno, , adresa, , a to i s těžkou zemědělskou technikou, a při rekonstrukci domu č.p.

90. Na úkor pozemku č. , hodnota, majitele , jméno FO, , Anonymizováno, a z jejich dobré vůle byl sjezd posunut 2 m od štítové zdi domu č. , hodnota, .

32. Z dopisu , jméno FO, a , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne , datum, , sdělení obce , adresa, ze dne , datum, , e-mailu , jméno FO, a , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne , datum, , sdělení obce , adresa, ze dne , datum, , žádosti , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne , datum, , sdělení obce , adresa, ze dne , datum, , dopisu , Jméno zainteresované osoby 0/0, ze dne , datum, , sdělení , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, včetně geometrického plánu bylo zjištěno, že dne , datum, , jméno FO, a , jméno FO, požádali obec o souhlas s napojením pozemku parcela č. , hodnota, a , Anonymizováno, k cestě přes pozemek parcela č. , hodnota, . Obec jim sdělila, že s tímto nesouhlasí a trvá na tom, aby sjezd byl umístěn alespoň 5 m od hranice nemovitosti č. , hodnota, , neboť užívání sjezdu v případě menší vzdálenosti by mohlo v budoucnu zapříčinit statické problémy vlastníkovi nemovitosti č.p. 90. , Anonymizováno, email , jméno FO, ze dne , datum, obec opět odpověděla, že požaduje odstup sjezdu alespoň 5 m od hranice nemovitosti č. , hodnota, . Stejně tak obec učinila v reakci na podání , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne , datum, . V dopise ze dne , datum, , Jméno zainteresované osoby 0/0, jako zmocněnkyně , jméno FO, , Anonymizováno, požádala obecní úřad , adresa, o vydání souhlasu se vstupem na obecní pozemek parcela č. , hodnota, se současným sdělením, že tento souhlas je i podmínkou pro rozdělení pozemku parcela č. , Anonymizováno, a pan , jméno FO, do této věci nemá co mluvit. K žádosti žalované ze dne , datum, týkající se zatarasení přístupové cesty obec , adresa, dopisem ze dne , datum, žalované sdělila, že parcela č. , Anonymizováno, je v užívání ZD , Anonymizováno, , adresa, a žádná přístupová cesta na ní není zřízena. Užívání části uvedené parcely tedy závisí na dohodě se ZD , adresa, .

33. Z ortofoto mapy na čl. 259 spisu, smlouvy o zřízení věcného břemene včetně geometrického plánu č. PV-, Anonymizováno, uzavřené dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce udělil souhlas , jméno FO, se sjezdem přes pozemek parcela č. , hodnota, na jeho pozemek parcela č. , Anonymizováno, pro účely výstavby rodinného domu. Žalobce dne , datum, uzavřel se společností , právnická osoba, . Smlouvu o zřízení věcného břemene, kterou bylo na pozemku parcela č. , hodnota, zřízeno věcné břemeno energetického vedení přípojky nízkého napětí pro rodinný dům pana , Anonymizováno, . Z dopisu ze dne , datum, společnosti , právnická osoba, . a detailního zákresu plynárenského zařízení bylo zjištěno, že pod předmětným sjezdem, a to konkrétně pod pozemkem parcela č. , hodnota, sousedícím s pozemkem parcela č. , hodnota, , vede plynovodní potrubí. Souhlas k úpravě sjezdu v ochranném pásmu provozovateli plynárenské soustavy byl vyžádán až dodatečně (jak bylo zjištěno ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, včetně zákresů plynárenského zařízení).

34. Ze žádosti , Jméno zainteresované osoby 0/0, ze dne , datum, a sdělení obce , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná požádala žalobce o odkup části pozemku parcela č. , hodnota, pod předmětným sjezdem. Nebylo jí vyhověno na základě rozhodnutí zastupitelstva obce. Taktéž byla odmítnuta žádost , jméno FO, o odkup dané části pozemku ve vlastnictví žalobce k žádosti doručené dne , datum, (zjištěno z dopisu ze dne , datum, ).

35. Ze žádostí a plánků na čl. 352 až 356 spisu a ze zápisu ze schůze zastupitelstva ze dne , datum, , a to zejména bodu ad 3) a ad 6) bylo zjištěno, že zastupitelstvo obce , adresa, jednomyslně rozhodlo, že část pozemku parcela č. , hodnota, pod předmětným sjezdem žadatelům neodprodá, neboť ohledně černé stavby na pozemku je vedený soudní spor.

36. Mezi účastníky není sporu o tom, že vztahy mezi rodinou žalované a rodinou vlastníka nemovitosti č.p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , jméno FO, jsou dlouhodobě vysoce konfliktní.

37. Dokazování bylo provedeno i dalšími listinami, které nejsou uvedené shora, a to ortofotem s realizovanými sjezdy v obci na čl. 275 spisu, fotodokumentací nedávno zbudovaných a obcí , adresa, povolených sjezdů na čl. 314-315 spisu, fotodokumentací mezery mezi domy na pozemku parcela č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , fotografiemi na čl. 281-284 spisu, doplněním svědecké výpovědi a vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne , datum, včetně Sdělení Ministerstva vnitra ze dne , datum, , nabídkou , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, na odkup pozemku ze dne , datum, a vyjádření obce , adresa, k nabídce na odkup pozemku ze dne , datum, , trestním příkazem ze dne , datum, , Výsledkem inženýrsko-geologického posouzení p.č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , vyjádřením , jméno FO, , Anonymizováno, a , jméno FO, ze dne , datum, včetně geometrického plánu na čl. 316-317 spisu, černobílými fotografiemi na čl. 216 spisu, vyjádřením , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , doplněním svědecké výpovědi a vyjádření , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne , datum, , a 4 zvukovými nahrávkami z jednání zastupitelstva obce konaného dne , datum, , neboť zjištění z nich učiněná jsou vzhledem ke zjištěním, které vyplynuly ze shora uvedených důkazů, pro rozhodnutí věci nepodstatná.

38. Z provedených důkazů, které soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, byl zjištěn následující skutkový stav:

39. Žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parcela č. , hodnota, . Dne , datum, započala žalovaná se stavebními úpravami sjezdu vedoucího z pozemku parcela č. , hodnota, přes pozemek parcela č. , hodnota, na pozemek parcela č. , Anonymizováno, ve vlastnictví , jméno FO, , Anonymizováno, . Úpravy sjezdu nebyly dokončeny. Umístění sjezdu na všech shora uvedených pozemcích je specifikováno v protokolu o kontrolním zaměření nájezdu. Aniž by žalovaná měla souhlas žalobce, resp. i přesto, že si byla dobře vědoma jeho výslovného nesouhlasu jako vlastníka pozemku parcela č. , hodnota, , požádala u , právnická osoba, , adresa, , odbor dopravy, o povolení úpravy sjezdu, který jí rozhodnutím ze dne , datum, vyhověl a úpravu sjezdu povolil. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Následně dne , datum, žalovaná oznámila žalobci, že na základě tohoto správního rozhodnutí započne s realizací úpravy sjezdu. Žalobce e-mailem ze dne , datum, žalovanou upozornil, že bez souhlasu vlastníka pozemku, tedy žalobce, nemůže zahájit stavbu sjezdu. Žalobce bude se stavbou sjezdu souhlasit, budou-li dodrženy původně stanovené a žalované sdělené podmínky. Žalobce si podal proti správnímu rozhodnutí odvolání, neboť s ním nebylo jednáno jako s účastníkem správního řízení, a Krajský úřad Jihomoravského kraje rozhodnutím ze dne , datum, z tohoto důvodu rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, zrušil a vrátil mu věc k novému projednání. Od té doby o žádosti již , jméno FO, (na kterou žalovaná pozemky parcela č. , hodnota, a , Anonymizováno, darovací smlouvou převedla) bylo rozhodováno 2x, naposledy dne , datum, , kdy , právnická osoba, , adresa, úpravu připojení sjezdu povolil a jeho rozhodnutí bylo odvolacím orgánem dne , datum, potvrzeno. Sjezd, který se situačně nachází minimálně od 60. let minulého století zhruba ve stejných místech jako nyní, byl žalovanou (a členy její rodiny, známými či dalšími osobami), jejími právními předchůdci, příp. i jinými subjekty (např. zemědělským družstvem a jinými občany obce) užíván od 60. let minulého století, a to s konkludentním souhlasem vlastníka pozemku, na němž se sjezd nacházel a nachází (tedy dříve příslušného národního výboru a posléze obce , adresa, ).

40. Dle ust. § 1012 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

41. Dle ust. § 1042 občanského zákoníku, vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

42. Dle ust. § 1084 odst. 1 občanského zákoníku, stavba zřízená na cizím pozemku připadá vlastníkovi pozemku. Dle odst. 2, vlastník pozemku nahradí osobě, která zřídila na cizím pozemku stavbu v dobré víře, účelně vynaložené náklady. Osoba, která v dobré víře nebyla, má táž práva a povinnosti jako nepřikázaný jednatel.

43. Dle ust. § 1085 občanského zákoníku, soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu. Soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře.

44. Dle ust. § 1086 odst. 1 občanského zákoníku, kdo v dobré víře zřídil na cizím pozemku stavbu, má právo domáhat se po vlastníku pozemku, který o zřizování stavby věděl a bez zbytečného odkladu ji nezakázal, aby mu pozemek převedl za obvyklou cenu. Také vlastník pozemku má právo po zřizovateli stavby požadovat, aby pozemek koupil za obvyklou cenu. Dle odst. 2, soud na návrh některé ze stran přikáže pozemek do vlastnictví zřizovatele stavby a rozhodne o jeho povinnosti zaplatit vlastníku pozemku náhradu.

45. Dle ust. § 1 odst. 1 občanského zákoníku, ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo. Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného.

46. Dle ust. § 6 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

47. Dle ust. § 8 občanského zákoníku, zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

48. Po zhodnocení provedených důkazů, z něj zjištěného skutkového stavu a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je v části eventuálního petitu důvodná. Soud při rozhodování přihlédl i k judikatuře vyšších soudů citované oběma účastníky řízení v jejich podáních a k dalším rozhodnutím Nejvyššího soudu se k dané problematice vztahujících.

49. Žalobce se domáhá odstranění části sjezdu, event. jeho úprav, vedoucího z pozemku parcela č. , hodnota, , silnice (ve vlastnictví Jihomoravského kraje), přes pozemek parcela č. , hodnota, , trvalý travní porost (ve vlastnictví žalobce), na pozemek parcela č. , Anonymizováno, (ve vlastnictví syna žalované , jméno FO, , Anonymizováno, ), a vrácení části pozemku ve vlastnictví žalobce, na němž se sjezd nachází, do původního stavu před realizovanými úpravami (včetně specifikace, do jaké podoby tak má být učiněno). O jakou konkrétní část pozemku ve vlastnictví žalobce se jedná, vyplývá z Protokolu o kontrolním zaměření nájezdu a Vytyčovacího náčrtu, který je součástí žaloby a který současně tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku.

50. Sjezd nepochybně nechala do stávající podoby upravit žalovaná, a to (zřejmě) i za účelem lepšího přístupu k pozemkům parcela č. , hodnota, a , Anonymizováno, (přes pozemek parcela č. , Anonymizováno, ve vlastnictví syna žalované , jméno FO, , Anonymizováno, ). Tyto pozemky žalovaná v minulosti vlastnila a darovací smlouvou ze dne , datum, (ještě před podáním žaloby) je převedla na svoji dceru , jméno FO, . Žalobce odmítl dát žalované souhlas s vybudováním (úpravami) sjezdu s odůvodněním, že sjezd se nachází v těsné blízkosti štítové zdi rodinného domu (souseda) , jméno FO, , s nímž má žalovaná letité spory, a žalobce se tak snaží zamezit (předejít) případnému poškození štítové zdi tohoto rodinného domu (a hypotetické spoluodpovědnosti za vzniklou škodu) a možným stížnostem ze strany tohoto souseda obci. Její žádost zastupitelstvo obce opakovaně projednávalo, neschválilo a doporučilo starostce obce povolit žalované zřízení sjezdu v minimální vzdálenosti 5 metrů od této štítové zdi, což žalovaná odmítla.

51. Aniž by žalovaná měla souhlas žalobce, resp. i přesto, že si byla dobře vědoma jeho výslovného nesouhlasu jako vlastníka pozemku parcela č. , hodnota, , požádala u , právnická osoba, , adresa, , odbor dopravy, o povolení úpravy sjezdu, který jí rozhodnutím ze dne , datum, vyhověl a úpravu sjezdu povolil. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Následně dne , datum, žalovaná oznámila žalobci, že na základě tohoto správního rozhodnutí započne s realizací úpravy sjezdu. Žalobce si podal proti správnímu rozhodnutí odvolání, neboť s ním nebylo jednáno jako s účastníkem správního řízení, a Krajský úřad Jihomoravského kraje rozhodnutím ze dne , datum, z tohoto důvodu rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, zrušil a vrátil mu věc k novému projednání. Od té doby o žádosti již , jméno FO, (na kterou žalovaná pozemky parcela č. , hodnota, a , Anonymizováno, darovací smlouvou převedla) bylo rozhodováno 2x, naposledy dne , datum, , kdy , právnická osoba, , adresa, úpravu připojení sjezdu povolil a jeho rozhodnutí bylo odvolacím orgánem dne , datum, potvrzeno. V posledním rozhodnutí odvolací orgán mimo jiné uvedl, že z vyjádření obce , adresa, „není jasné, jaké podmínky je nutné splnit, aby obec souhlasila s připojením předmětné nemovitosti k veřejné komunikaci. Prohlášení obce charakteru „souhlas neudělujeme a nikdy v budoucnu neudělíme“ je možné vnímat jako projev svévole, kdy obec , adresa, přistupuje nerovně k jednotlivým žadatelům“. Též uvedl, že „rozhodnutí o připojení sousední nemovitosti je rozhodnutím veřejnoprávním a bez soukromoprávního vyrovnání s vlastníky pozemků pod nepřímým připojením jej není možné fakticky realizovat“ a zdůraznil, že „napadeným rozhodnutím (ani žádným předchozím) nemohlo bez soukromoprávního vyrovnání dojít ke stavební úpravě předmětného sjezdu a jeho rozhodnutím nedochází k legalizaci již fakticky provedené úpravy sjezdu“.

52. Žalovaná v řízení argumentuje zejména tím, že sjezd fakticky existuje na pozemku žalobce již od 50. až 60. let minulého století a žalobce proti takovému užívání pozemku nikdy nic nenamítal. Vlastníci pozemků parcela č. , hodnota, a , Anonymizováno, užívací právo i služebnost ke sjezdu vydrželi. S právem sjezd užívat jako přístupovou cestu na dané pozemky je spojeno též právo sjezd opravovat, udržovat či upravovat. Učinila sporným, že úpravu sjezdu vybudovala právě ona, a to i při zohlednění toho, že právě jí (a k její žádosti) bylo vydáno první povolovací rozhodnutí o úpravě sjezdu. Toto její tvrzení však v kontextu s výsledky provedeného dokazování soud zhodnotil jako nepravdivé a účelové. Výkon práva žalobce na odstranění úprav sjezdu považuje za zjevné zneužití práva, neboť zájem žalobce na jejich odstranění postrádá racionální základ (když úpravami sjezdu došlo ke zhodnocení části pozemku žalobce), a jedná se o šikanózní přístup žalobce, který danou část svého pozemku (pod sjezdem) odmítl vlastníkům sousedních pozemků odprodat.

53. Z dokazování vyplynulo, že sjezd byl žalovanou a jejími právními předchůdci užíván skutečně od 60. let minulého století, a to s konkludentním souhlasem vlastníka pozemku, na němž se sjezd nacházel a nachází (tedy dříve příslušného národního výboru a posléze obcí , adresa, ). Pokud obec bezdůvodně tento souhlas odvolala, pak by bylo možné uvažovat o aplikaci ust. § 8 občanského zákoníku, ale ne ve vztahu k tomuto řízení, ale pouze v případě sporu, v němž by se obec jako žalobce domáhala po žalované či členech její rodiny povinnosti zdržet se užívání sjezdu, příp. by žalobcem byla žalovaná či členové její rodiny a domáhali by se po obci umožnění užívání sjezdu. Obec by musela tvrdit a prokazovat, proč žalovaná či členové její rodiny najednou sjezd nesmí užívat, když v minulosti mohli.

54. K námitce žalované, že se jedná o šikanózní výkon práva obce, soud uvádí, že aby tato byla shledána důvodnou, muselo by se jednat o zjevnou nemravnost, jednoznačnou šikanu. V daném případě se však jedná o klasickou ochranu vlastnického práva. Nejvyšší soud sice v obdobném případě v minulosti připustil zamítnutí žaloby, ale uvedl, že to musí být zcela výjimečné, musí to zásadním způsobem zasáhnout do práva uživatele a vlastníkovi pozemku to nepřinese žádný rozumný užitek. To však v tomto případě není splněno, neboť právo užívat sjezd mohlo fungovat nadále i bez úprav, i když třeba méně pohodlně. Nesouhlas obce s úpravami sjezdu samo o sobě nezakládá šikanu, obzvláště za situace, kdy obec opakovaně žalované sdělila, z jakých konkrétních důvodů jí souhlas odmítá udělit při současném opakovaném sdělení, za jakých podmínek by s vybudováním sjezdu (který by se musel nacházet ve větším odstupu od sousední nemovitosti) souhlasila.

55. Co se týká řízení o žalobě z rušené držby (umístěný balvan na předmětný sjezd), soud konstatuje, že v daném řízení byly zkoumány jiné skutečnosti než v tomto řízení, jeho výsledek je tak pro toto řízení bezpředmětný.

56. Pokud je od začátku (tj. od existence sjezdu) právo užívat sjezd založené smlouvou (byť v konkludentní formě), není soudu zřejmé, a nevyplynulo to ani z provedeného dokazování, z čeho vyplývá přesvědčení žalované, že sjezd užívala z titulu práva odpovídajícího věcnému břemeni. Žalovaná a její právní předchůdci měli obligační souhlas od vlastníka pozemku parcela č. , hodnota, , že sjezd přes daný pozemek užívat mohou. Obligační právo se pouze a jen v důsledku jeho realizace (lhostejno, zda občas či v nějakých pravidelných intervalech) na věcné právo změnit nemůže. O vydržení řádném či mimořádném tak nemůže být řeč, neboť žalovaná ani její právní předchůdci v souvislosti s užíváním předmětného sjezdu žádné věcné právo evidentně nevykonávali, když právo průjezdu (příp. průchodu) vykonávali na základě souhlasu obce (dříve příslušného národního výboru), který byl udělen jí a jejím právním předchůdcům v minulosti (konkludentně). Argument vydržení by musel být opřen o to, že žalovaná žádné právo užívat sjezd neměla a nemá, ale mohla se důvodně domnívat, že k němu ona či její právní předchůdci nějaké právo v minulosti měli.57. , právnická osoba, stran vlastnictví neplatí přísnější pravidla ve srovnání s jinými subjekty (zejména fyzickými osobami), je obecně právo vlastníka pozemku rozhodnout se, komu na svém pozemku něco dovolí a komu ne, nejedná se o nemravnost. Soud připouští, že v případě obce může být vnímáno do jisté míry jako nerovnostářský přístup, pokud tato někomu souhlas k vybudování či úpravě sjezdu na svém pozemku udělí a někomu nikoliv, ale bez dalšího, zvláště v situaci, kdy pro takové rozhodnutí má pádné důvody a tyto jsou dané osobě známé, takové její rozhodnutí coby vlastníka nemůže být považováno za zjevné zneužití práva ve smyslu ust. § 8 občanského zákoníku.

58. Rozhodnutí správního orgánu ohledně úpravy připojení stávajícího sjezdu je správní akt představující veřejnoprávní titul k realizaci stavebních úprav sjezdu, a to za podmínky předchozího souhlasu dotčeného vlastníka (vlastníků) pozemku (pozemků), na nichž má být úprava sjezdu realizována. Stavebník, který se domáhá z hlediska zajištění přístupu z (k) svému pozemku z (od) předmětné silnice na svůj pozemek (ke své stavbě), nemůže bez souhlasu vlastníka dotčeného pozemku takto zamýšlenou úpravu sjezdu realizovat. Realizuje-li stavebník přesto úpravu sjezdu bez předmětného souhlasu, resp. bez zajištění předmětného soukromoprávního titulu, jenž ho v intencích rozhodnutí správního orgánu takovou stavbu opravňuje realizovat, jde ze strany stavebníka o protiprávní jednání, které je třeba posuzovat dle příslušných ustanovení občanského zákoníku. Pro správnou právní kvalifikaci je rozhodující, zda úpravy sjezdu lze označit za stavbu z pohledu soukromého práva či nikoliv. Dle názoru soudu se v tomto případě jedná o stavbu pouze z pohledu veřejnoprávního, ale z pohledu soukromoprávního nikoliv, neboť jde jen o terénní úpravu pozemku, navíc nedokončenou. I kdyby se však jednalo o stavbu ve smyslu soukromoprávní úpravy, rozhodnutí ve věci by bylo stejné, neboť by byly splněny předpoklady pro postup dle ust. § 1085 občanského zákoníku (nejednalo by se o stavbu zřízenou na cizím pozemku v dobré víře).

59. Žalovaná sice pro zamýšlenou úpravu sjezdu disponovala v okamžiku zahájení stavebních prací veřejnoprávním titulem (rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, ), ale neměla souhlas obce jako vlastníka dotčené části pozemku a současně věděla, že obec jí takový souhlas z důvodů, které byly žalované známé, nehodlá udělit ani v budoucnu, tedy aniž disponovala potřebným soukromoprávním titulem, přesto však k realizaci úprav sjezdu přistoupila. Tímto konáním zasáhla, přičemž se jedná o zásah nikoliv jednorázový, ale trvající, neprávem do vlastnického práva žalobce k dotčené části pozemku a tento se tak zcela po právu domáhá podanou žalobou jeho ochrany v podobě odstranění provedených úprav na části pozemku ve vlastnictví žalobce, která je konkretizována v protokolu o kontrolním zaměření nájezdu, vyhotoveným , jméno FO, , označeným číslem zakázky , Anonymizováno, , ověřeným , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, , EOV č. , Anonymizováno, , který tvoří nedílnou součást rozsudku, a současně i uvedení předmětné části pozemku do původního stavu, jehož specifikace sice do důsledků neodpovídá jeho skutečnému stavu před započetím úprav (tedy včetně obnovení vyježděných kolejí, vysypání štěrku a umístění kamenů v trávě), ale v základu ano (navezení zeminy a zatravnění jejího povrchu), když žalobce požaduje po žalované méně, než by mohl, a současně je tato povinnost v souladu s vymezeným druhem předmětného pozemku v katastru nemovitostí (trvalý travní porost). Vzhledem k závěru soudu, že se jedná o žalovanou provedené úpravy sjezdu již léta existujícího a nikoliv o nově vybudovaný sjezd, byl primární návrh žalobce zamítnut (výrok I.) a eventuálnímu návrhu bylo vyhověno (výrok II.).

60. Výrok III. o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Pokud je žalobou uplatněn primární a eventuální nárok, považuje se za plný úspěch žalobce ve věci, je-li jednomu z těchto nároků vyhověno (tedy i když je primární nárok zamítnut). Jelikož byl žalobce ve věci zcela úspěšný, má proti žalované nárok na plnou náhradu jím účelně vynaložených nákladů řízení. Tato sestává ze zaplaceného soudního poplatku , částka, a nákladů právního zastoupení, při jejichž výpočtu soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, konkrétně z ust. § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 7 bod 5, dle kterého činí sazba za každý úkon právní služby , částka, (za tarifní hodnotu se považuje částka , částka, ). Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za celkem , hodnota, úkonů právní služby v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, účast na jednání soudu dne , datum, delší než 2 hodiny, podání ze dne , datum, učiněné v koncentrační lhůtě, účast na jednání soudu dne , datum, delší než 2 hodiny, účast na jednání soudu dne , datum, ) ve výši , částka, , odměnou za 1 úkon právní služby v poloviční výši (účast při vyhlášení rozsudku dne , datum, ) ve výši , částka, , režijním paušálem za 9 úkonů právní služby po , částka, /1 úkon právní služby (v souvislosti s právními úkony shora) ve výši , částka, a DPH 21 % z odměny a náhrad, které je advokát, jenž je plátcem DPH, povinen odvést dle zvláštního zákona, tj. z částky , částka, ve výši , částka, . K náhradě nákladů řízení v celkové výši , částka, byla žalované stanovena obecná lhůta 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

61. Lhůta ke splnění povinnosti uložené žalované ve výroku II. tohoto rozsudku byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. v delší než obecné třídenní lhůtě, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, když při stanovení této lhůty soud přihlédl k povaze uložené povinnosti a objektivním možnostem žalované předmětnou povinnost splnit.