3 C 17/2023

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 64,61 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], ve znění jejího doplnění ze dne [datum], domáhá se žalobce po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši [částka] a náhrady nákladů řízení. Učinil tak s odůvodněním, že dne [datum] byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka]. K vyplacení úvěru žalované došlo dne [datum] Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím osobní zabezpečené stránky žalované v klientské zóně nacházející se na adrese [webová adresa] a prostřednictvím e-mailové komunikace. Žalovaná smlouvu podepsala dne [datum] svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí byl za tímto účelem ze strany žalobce předem poskytnut. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 64,61 % ročně splácet v 48měsíčních splátkách po [částka], splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpen 2021, a to dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované následně zasláno do její osobní stránky v klientské zóně a na e-mailovou adresu žalované uvedenou ve smlouvě. Žalobce řádně prověřil schopnost žalované splácet úvěr, a to na základě dokladů a informací získaných od žalované, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Bylo zjištěno, že volné zdroje ke hrazení úvěru jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI. Bylo prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti o úvěr evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalobce dospěl k závěru, že na straně žalované nejsou důvodné pochybnosti o její schopnosti úvěr splácet. U Raz dva půjčky neuvádí klient detailní strukturu výdajů, ale hodnotu souhrnně za všechny své výdaje a výdaje jeho rodiny, včetně úhrad závazků a povinných plateb. Z výpisů z účtu za období březen až červen 2021 byl potvrzen pravidelný měsíční příjem žalované a výdaje žalované. Na základě zjištěných údajů byl proveden tzv. scoring klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), jenž byl podkladem pro rozhodnutí o možnosti poskytnutí úvěru. Byl proveden scoring žalované v registru NRKI s výsledkem skóre 519 – kategorie III. – nízké riziko. Z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaná nebyla v době uzavření úvěrové smlouvy nikde s dlužnou částkou po splatnosti. Při posouzení výdajů žalované žalobce vyšel zejména z údajů uvedených žalovanou, které žalovaná svým podpisem v rámci úvěrové smlouvy potvrdila. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, když do data zesplatnění úvěru žalobci uhradila částku v celkové výši [částka] (a to ve výši [částka] dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum] a ve výši [částka] dne [datum]). Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky [číslo] (splatné dne [datum]) o délce 65 dnů, došlo dle bodu 6.3. smlouvy ke dni [datum] k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že nová jistina ve výši [částka] byla splatná nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle bodu 6.1. smlouvy vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši [částka], když se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů se zaplacením splátek [číslo] (3x [částka]). Dle bodu 6.2. smlouvy dále žalobci vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši [částka], když se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů se zaplacením splátek [číslo] (4x [částka]). Od [datum] vznikla dle bodu 6.5. smlouvy žalované povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Dle bodu 2.2. smlouvy úroky z úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru. Žalobce po žalované požaduje uhradit částku [částka] (odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru [částka] a dlužnému úroku z úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka]) s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši [částka] s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši [částka] s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši [částka] (ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru od [datum] do vyhotovení žaloby dne [datum]), smluvní úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné jistině úvěru ve výši 64,61 % ročně od [datum] do [datum] a ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky [částka]. Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, zůstala v řízení nečinná.

3. Žalobce byl ve smyslu ustanovení § 114 a) o.s.ř. v rámci přípravy jednání soudem vyzván usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], aby specifikoval, jakým konkrétním způsobem byla prověřena schopnost žalované splácet úvěr před uzavřením smlouvy, a aby předložil všechny listiny, na jejichž základě (po zhodnocení jejich obsahu) žalobce prověřil schopnost žalované splácet úvěr před uzavřením smlouvy. Žalobce byl poučen, že je ve smyslu ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a písm. b) o.s.ř. povinen vylíčit pro rozhodnutí významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), tj. na podporu všech svých tvrzení je povinen označit a předložit soudu důkazy, jejichž nerespektování může vést též k zamítnutí žaloby, popřípadě její části pro neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene. Na výzvu soudu žalobce reagoval obsáhlým podáním ze dne [datum], k němuž připojil listiny na podporu tvrzení, že úvěruschopnost žalované byla z jeho strany prověřena pečlivě a řádně. Při jednání soudu dne [datum] po provedeném dokazování žalobce k výzvě soudu uvedl, že při zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru žalobce vycházel z toho, že co tvrdila žalovaná ve své žádosti o úvěr, byly pravdivé údaje. Jiné důkazy nemá k dispozici.

4. Soud provedl dokazování níže uvedenými listinami, z nichž byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Z Předsmluvního formuláře vztahujícího se ke Smlouvě o úvěru [číslo] výpisů záznamů z registru NRKI a [příjmení], výpisů z běžného účtu žalované za období březen až červen 2021 bylo zjištěno, že žalobce posoudil úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy získáním informací vyplývajících pouze z těchto listin. Podle výpisu z registru SOLUS nebyla ke dni [datum] k žalované uvedena žádná dlužná částka po splatnosti, z databáze NRKI (Nebankovní registr klientských informací) bylo zjištěno CBS skóre 519, což znamená zařazení do Kategorie III. - nízké riziko, nejlepší segment klientů, možnost kompletní nabídky tenoru a částku k vyplacení. Z výpisů z běžného účtu žalované bylo mimo jiné zjištěno, že dne [datum] byla z účtu odepsána splátka půjčky [částka] u [příjmení] [příjmení], dne [datum] je na účtu evidována příchozí úhrada ve výši [částka] – půjčka od žalobce ([variabilní symbol]), dne [datum] z účtu žalované odešla platba na splátku půjčky u [příjmení] [příjmení] ve výši [částka], dne [datum] byla na účet žalované vyplacena půjčka [částka] od [právnická osoba] [anonymizováno], dne [datum] je na účtu evidována příchozí úhrada ve výši [částka] od [anonymizováno] (nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů), dne [datum] byla z účtu odepsána splátka půjčky [částka] u [příjmení] [příjmení], dne [datum] přišla na účet částka [částka] od [anonymizováno] – Finance (nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů), dne [datum] přišla na účet částka [částka] – půjčka od [anonymizováno] Finance (nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů), dne [datum] je na účtu evidována příchozí úhrada [částka] – půjčka od [příjmení] [jméno], dne [datum] byla na účet připsána částka [částka] – půjčka od [anonymizováno] Finance, za období březen 2021 bylo na účet žalované připsáno celkem [částka] a odepsáno celkem [částka], za měsíc duben 2021 bylo na účet žalované připsáno celkem [částka] a odepsáno celkem [částka], za měsíc květen 2021 bylo na účet žalované připsáno celkem [částka] a odepsáno celkem [částka] a za měsíc červen 2021 bylo na účet žalované připsáno celkem [částka] a odepsáno celkem [částka].

6. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ smlouva o úvěru“), Informací pro klienta, oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne [datum], kopie občanského průkazu žalované bylo zjištěno, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, v níž se žalobce zavázal poskytnout žalované na účet č. [bankovní účet] částku [částka] a žalovaná se zavázala tuto částku žalobci vrátit společně s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 64,61% ročně. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, činila [částka], a měla být hrazena v 48měsíčních splátkách po [částka] vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. V článku 2.. smlouvy o úvěru bylo dohodnuto, že sjednané úroky běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru a žalobce je oprávněn na úrocích požadovat částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou má žalovaná zaplatit, tj. [částka]. Dle článku 4.2. smlouvy o úvěru je v každé splátce zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku, kdy jejich poměr je uveden ve splátkovém kalendáři, který se klientovi zasílá společně s oznámením o schválení úvěru. Dle článku 4.5. smlouvy o úvěru se platby na pohledávky započítávají podle určení klienta při provedení platby. Neurčí-li tento jinak, započítávají se nejdříve na jednotlivé splátky v pořadí od nejdříve splatné splátky, následně na pohledávky na náhradu nákladů dle bodu 6.

2. části B) smlouvy v pořadí dle jejich splatnosti, následně na smluvní pokuty v pořadí dle její splatnosti a následně na další pohledávky podle určení poskytovatele. Nebude-li platba postačovat k úhradě celé splátky, bude použita nejdříve na úhradu úroku tvořícího součást dané splátky a následně na úhradu jistiny tvořící součást dané splátky. Dle čl. 6 smlouvy o úvěru, jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši [částka] za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, po zesplatnění úvěru již toto právo nevzniká. Splatnost této smluvní pokuty nastává ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejímu zaplacení. Poskytovatel má dle čl. 6. smlouvy o úvěru právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením klienta o délce 15 dnů ve výši [částka] u každé splátky, se splatností ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejímu zaplacení. Dle čl. 6 písm. b) smlouvy o úvěru, jestliže se klient dostane do prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Dle čl. 6 smlouvy o úvěru, ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a přirostlé nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, z níž je poskytovatel oprávněn požadovat úroky z prodlení v zákonné výši. Jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den jeho zesplatnění, vzniká dle čl. 6 smlouvy o úvěru klientovi povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Totožnost žalované byla ověřena z jejího občanského průkazu.

7. Z dokladu o vyplacení úvěru vyplývá, že na účet žalované uvedený ve smlouvě o úvěru byla dne [datum] z účtu žalobce poukázána částka [částka].

8. Z karty klienta č. smlouvy [číslo] vyplývá, že žalovaná uhradila v souvislosti se smlouvou o úvěru celkem [částka] (12x [částka], a to dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]). Od splátky [číslo] splatné dne [datum] žalovaná neuhradila žalobci ničeho.

9. Výzvami ze dne [datum], [datum] a [datum] byla žalovaná žalobcem upozorněna na prodlení s úhradou nezaplacených splátek [číslo] až 15 a vyzvána k jejich okamžité úhradě. Zároveň byla upozorněna na možnost zesplatnění úvěru a na možnost požadovat náhradu nákladů ve výši [částka] u každé splátky v prodlení o délce 15 dnů a smluvní pokuty ve výši [částka] u každé splátky v prodlení o délce 30 dnů.

10. Z oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalované, že vzhledem k jejímu prodlení s úhradou splátky v délce 65 dnů došlo tímto dnem k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, které činí celkem částku [částka] (zbývající dlužná původní jistina úvěru [částka], úrok z úvěru ke dni zesplatnění [částka], smluvní pokuty dle bodu 6.

1. části B) smlouvy ve výši [částka], náhrada nákladů ve výši [částka]), ke které dále přirůstá smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z této dlužné částky, zákonný úrok z prodlení a úrok z původní dlužné jistiny úvěru. Žalovaná byla upozorněna na možnost soudního vymáhání dlužné částky.

11. Předžalobní upomínkou ze dne [datum], danou k poštovní přepravě téhož dne, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 15 dnů ode dne odeslání upomínky, přičemž byla opětovně upozorněna na její možné soudní vymáhání.

12. Z výpisů z rejstříku ISAS vedeného podepsaným soudem ve vztahu k osobě žalované a návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu vedených pod sp.zn. [spisová značka] a [spisová značka] bylo zjištěno, že žalovaná v době uzavření smlouvy o úvěru se žalobcem měla závazky z úvěrové smlouvy uzavřené s [právnická osoba] dne [datum] (úvěr ve výši [částka]) a s [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) dne [datum] (revolvingový úvěr). Ani jeden z úvěrů žalovaná nesplácela řádně.

13. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

14. Mezi žalobcem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva, na jejímž základě žalobce poskytl žalované na její účet dne [datum] úvěr [částka], který se žalovaná zavázala včetně úroku ve výši 64,61 % ročně splácet v 48měsíčních splátkách po [částka], splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpen 2021. Žalovaná v souvislosti s poskytnutým úvěrem žalobci uhradila částku v celkové výši [částka] (12 splátek po [částka]). Od splátky [číslo] (splatné dne [datum]) neuhradila žalobci ničeho. Se splátkou [číslo] se žalovaná ocitla v prodlení o délce 65 dnů, v důsledku čehož byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Schopnost žalované splácet úvěr byla žalobcem před uzavřením smlouvy prověřována nedostatečně. <i>15. Podle ust. § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.</i> <i>16. Podle ust. § 420 odst. 1, občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.</i> <i>17. Podle ust. § 1810, občanského zákoníku, ustanovení tohoto oddílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.</i> <i>18. Podle ust. § 1841 a 1842 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.</i> <i>19. Podle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1, občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>20. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>21. Podle ust. § 576 občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.</i> <i>22. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>23. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>24. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>25. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> <i>26. Podle ustanovení § 1968 věta první občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>27. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.</i> 28. Soud má ve vztahu uplatněnému nároku za prokázané, že žalobce jako poskytovatel úvěru uzavřel dne [datum] se žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu, na základě níž poskytl žalované dne [datum] úvěr výši [částka], a to na účet, který žalovaná ve smlouvě uvedla. Žalovaná byla před podpisem smlouvy seznámena s podmínkami spojenými s čerpáním úvěru, a to zejména s celkovou částkou, kterou bude povinna žalobci zaplatit, s výší úroku za poskytnutí úvěru a způsobem úhrady úvěru. Žalobce před uzavřením smlouvy poskytl žalované předsmluvní informace o výši v úvahu přicházejícího úvěru s přihlédnutím na finanční možnosti žalované a podmínky, za kterých bude tento úvěr splácen. Žalovaná na svůj závazek ze smlouvy plynoucí žalobci uhradila do dne zahájení řízení celkem [částka].

29. Jak vyplývá z uvedených zákonných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru ještě před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a to získáváním nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele, z databáze či jiných zdrojů. V případě negativního výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nesmí poskytovatel úvěr poskytnout. Jestliže poskytovatel úvěru svoji povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele nesplní a následně dojde k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, stává se takto uzavřená smlouva smlouvou neplatnou, a to absolutně, dle ust. § 588 občanského zákoníku.

30. V daném případě žalobce předložil soudu listiny, které si opatřil před uzavřením smlouvy o úvěru pro splnění svých povinností jako poskytovatele spotřebitelského úvěru k prověření úvěruschopnosti žalované. Z těchto listin bylo zjištěno, že ke dni [datum] neměla žalovaná dle registru SOLUS žádný finanční závazek po splatnosti, na základě údajů z databáze NRKI byla vyhodnocena jako klient s vysokou pravděpodobností řádného splácení úvěru a v období od dubna do června 2021 měla žalovaná závazky z dalších 8 spotřebitelských úvěrů. Stran pravidelných příjmů (z pracovního poměru apod.) a výdajů souvisejících s bydlením a uspokojováním běžných životních potřeb žalované nebylo žalobcem zjišťováno ničeho a žalovanou mu nebyly v tomto ohledu poskytnuty žádné doklady. Lze zkonstatovat, že žalobce posoudil úvěruschopnost žalované naprosto formálně, bez dostatečných podkladů, s cílem vykázat údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost žalované zkoumána (a s kladným výsledkem) byla.

31. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobcem a žalovanou je pro rozpor se zákonem podle ust. § 588 občanského zákoníku absolutně neplatná, neboť žalobce jako poskytovatel úvěru nepostupoval s odbornou péčí při posuzování úvěruschopnosti žalované, čímž porušil povinnost pro něj vyplývající z ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

32. S ohledem na uvedený závěr o neplatnosti smlouvy o úvěru v části, ve které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši [částka], posuzoval soud platnost zbývající části smlouvy ve vztahu k nároku žalobce na zaplacení úroku, smluvní pokuty a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. Podle ust. § 576 občanského zákoníku platí, že neplatná část právního jednání je oddělitelná od zbývající části, pokud tato zbývající část může sama o sobě obstát, tj. pokud sama splňuje předpoklady nezbytné pro vznik a platnost právního jednání. V daném případě se jedná o nároky na zaplacení příslušenství dluhu v širším slova smyslu (úroku z úvěru, smluvní pokuty a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením), které odvozují svůj vznik a existenci od samotného nároku na zaplacení úvěru. V případě absolutní neplatnosti hlavního nároku na plnění pak i příslušenství v podobě úroku sdílí jeho osud. V případě nároku na smluvní pokutu a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením soud dospěl k závěru, že i v této části je smlouva neplatná, když je zřejmé, že smluvní strana, která nezpůsobila její neplatnost (v tomto případě žalovaná), by takovéto právní jednání neučinila i bez jeho neplatné části.

33. Soud má zá prokázané, že žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná zaplatila žalobci z titulu předmětné smlouvy o úvěru ke dni podání žaloby celkem [částka]. Právní jednání, které je absolutně neplatné, je neplatné již od počátku a smluvní strany jsou si povinny vrátit poskytnuté plnění. S ohledem na vyslovenou absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru tak plnění, které si žalobce a žalovaná mezi sebou poskytli, představuje plnění z neplatného právního jednání, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Konkrétně se tedy jedná o povinnost žalované vydat žalobci jistinu úvěru [částka] oproti povinnosti žalobce vydat žalované jí poskytnuté platby v celkové výši [částka] (nutno zohlednit všechny platby žalované v souvislosti se smlouvou o úvěru). Soud proto výrokem I. uložil žalované zaplatit žalobci částku [částka] ([částka] mínus [částka]), a to včetně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ve zbývající části byla žaloba výrokem II. jako nedůvodná zamítnuta.

34. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. Žalobce po žalované požadoval zaplacení částky v celkové výši [částka] s příslušenstvím, přičemž úspěšný byl pouze ohledně částky [částka] s příslušenstvím, tedy v rozsahu 25 %. Naopak žalovaná byla úspěšná v rozsahu 75 %. Žalované by tak proti žalobci příslušela náhrada nákladů řízení v rozsahu 50 % (čistý úspěch). Jelikož však žalované v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, resp. z obsahu spisu se jejich vznik nepodává, soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení nárok.

35. Dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do 3 dnů od právní moci rozsudku.