3 C 172/2025

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Růžovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 92 584,84 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, dále částky , částka, , úroku ve výši 72,85 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, , ve znění jejího doplnění ze dne , datum, , se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinila tak s odůvodněním, že dne , datum, byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, . K vyplacení úvěru žalované došlo dne , datum, . Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím e-mailové komunikace. Žalovaná smlouvu podepsala svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí byl za tímto účelem ze strany žalobkyně předem poskytnut. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 72,85 % ročně splácet v 48měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy k 24. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem březen 2024, a to dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované následně zasláno na e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě. Žalobkyně řádně prověřila schopnost žalované splácet úvěr, a to na základě dokladů a informací získaných od žalované, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Bylo zjištěno, že volné zdroje ke hrazení úvěru jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI. Bylo prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti o úvěr evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně dospěla k závěru, že na straně žalované nejsou důvodné pochybnosti o její schopnosti úvěr splácet. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, když do data zesplatnění úvěru žalobkyni uhradila částku v celkové výši , částka, (a to v měsíčních splátkách výši , částka, dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , a , částka, dne , datum, ). Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky č. , hodnota, (splatné dne , datum, ) o délce 65 dnů, došlo dle bodu 6.3. smlouvy ke dni , datum, k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že nová jistina ve výši , částka, byla splatná nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle bodu 6.1. smlouvy vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši , částka, , když se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů se zaplacením splátek č. , hodnota, a 7 (2 x , částka, ). Dle bodu 6.2. smlouvy dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši , částka, , když se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů se zaplacením splátek č. , hodnota, a 7 (2 x , částka, ). Od , datum, vznikla dle bodu 6.5. smlouvy žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Dle bodu 2.2. smlouvy úroky z úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru. Žalobkyně po žalované požaduje uhradit částku , částka, odpovídající aktuální dlužné jistině s příslušenstvím, smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy ve výši , částka, , náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy ve výši , částka, a smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem , datum, do zaplacení, tj. smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky , částka, od , datum, do vyhotovení žaloby ve výši , částka, , dále žalobkyně požaduje zaplatit úrok za poskytnutí úvěru ve výši , částka, ode dne , datum, do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 72,85 % p. a. Za dobu od 91. dne prodlení žalované (tedy za dobu od , datum, ) žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 12.75 % p. a. a pojištění schopnosti klienta úvěr splácet ve výši , částka, (3 x , částka, ). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, zůstala v řízení nečinná.

3. Žalobkyně byla ve smyslu ust. § 114 a) o.s.ř. v rámci přípravy jednání soudem vyzvána usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , aby specifikovala, jakým konkrétním způsobem byla prověřena schopnost žalované splácet úvěr před uzavřením smlouvy, a aby předložila všechny listiny, na jejichž základě (po zhodnocení jejich obsahu) žalobkyně prověřila schopnost žalované splácet úvěr před uzavřením smlouvy, dále byla vyzvána ke sdělení skutečností týkajících se kontraktačního procesu a vyplacení úvěru. Žalobkyně byla poučena, že je ve smyslu ust. § 101 odst. 1 písm. a) a písm. b) o.s.ř. povinna vylíčit pro rozhodnutí významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), tj. na podporu všech svých tvrzení je povinna označit a předložit soudu důkazy, jejichž nerespektování může vést též k zamítnutí žaloby, popřípadě její části pro neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene. Na výzvu soudu žalobkyně reagovala obsáhlým podáním ze dne , datum, , k němuž připojila listiny na podporu tvrzení (tyto listiny jsou již součástí spisu). Žalobkyně sdělila, že k uzavření smlouvy má důkazy v elektronické podobě. Žalovaná požádala o poskytnutí spotřebitelského úvěru, komunikovala prostřednictvím telefonu nebo osobně. Na účet žadatele byla odeslána , částka, za účelem identifikace. Podpisový kód je jedinečný. Úvěruschopnost žalované byla z její strany prověřena pečlivě a řádně, celkový měsíční příjem žalované , částka, , celkové měsíční náklady žalované , částka, , volné zdroje tak byly zjištěny , částka, . Na základě uvedeného byl proveden scoring klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka). Zadává zákonné životní minimum, které je jí objektivně známo. Další výdaje je pak povinna uvést žalovaná. Žalobkyně odkázala na fotografii občanského průkazu, výpis z NRKI, SOLUSU a na výpisy z bankovního účtu. Pokud jde o náklady na bydlení, žalovaná uvedla částku , částka, (nájemné + inkaso), důkazy na podporu tohoto tvrzení žalobkyně nedisponuje. Dále bylo zjištěno, že neexistuje osoba, vůči níž by měla žalovaná vyživovací povinnost. Pokud jde o závazky žalované, žalobkyně s žalovanou neměla uzavřenou žádnou souběžnou smlouvu a žalovaná jiné náklady na měsíční splátky úvěrů neuvedla., právnická osoba, jednání soudu dne , datum, se žalovaná bez omluvy nedostavila. Proto soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v nepřítomnosti žalované. Současně však nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání dle § 153b o.s.ř., neboť s ohledem na právní posouzení věci nebyla žalovaná v předvolání o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání poučena.

5. Soud provedl dokazování níže uvedenými listinami, z nichž byly zjištěny následující skutečnosti:

6. Z předsmluvního formuláře a Prohlášení klienta ke smlouvě č. návrhu , Anonymizováno, bylo zjištěno, že jako poskytovatel úvěru je uvedena žalobkyně, žalovaná je identifikována jako klient s uvedením jména, příjmení, rodného čísla a dále je uveden email žalované. V předsmluvním formuláři je uvedena výše úvěru , částka, , celková částka, kterou je třeba zaplatit, je , částka, , v 48měsíčních splátkách po , částka, k 24. dni v měsíci. Úroková sazba činí 72,85 % ročně. U nákladů v případě opožděných plateb je uvedeno, že v případě prodlení s placením splátky o délce 30 dnů bude účtována smluvní pokuta , částka, a na účelně vynaložené náklady , částka, při prodlení s úhradou o délce 15 dnů. Při prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění a žalobkyně má nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny. V Prohlášení žalovaná uvádí, že veškeré údaje, které žalobkyni poskytla, jsou úplné a pravdivé. Dále uvádí, že si je vědoma výše úroků z úvěru, nemá žádné dluhy vůči jakékoliv třetí osobě či státu, nenachází se v úpadku a smlouvu neuzavírá v tísni atd. Prohlášení bylo podepsáno jedinečným kódem , Anonymizováno, dne , datum, v 16:29:59.

7. Z hodnocení klienta ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že se hodnocení týká úvěru ve výši , částka, , měsíční příjem žalované činí , částka, a tento příjem pochází ze zaměstnání. V kolonce výdaje je stanovena částka , částka, (životní minimum) a v kolonce bydlení je uvedeno , částka, (nájemné, inkaso), žádné další výdaje uvedeny nejsou. Celkem tak výdaje činí , částka, , rezerva , částka, . Jako zaměstnavatel je uvedena společnost , právnická osoba, . s datem nástupu do zaměstnání , datum, , smlouva je na dobu neurčitou a neběží výpovědní lhůta, dále je uvedeno, že žalovaná nežije ve společné domácnosti s manželem (partnerem), má středoškolské vzdělání s maturitou a u formy bydlení je zaškrtnut příznak státní/obecní. Volné zdroje tak dle závěru žalobkyně činí , částka, . Hodnocení bylo podepsáno žalovanou, a to vyplněním jedinečného kódu , Anonymizováno, dne , datum, .

8. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen „smlouva o úvěru“), kopie občanského průkazu, přílohy č. , hodnota, k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , dodatku č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru č. , hodnota, vč. pojištění schopnosti splácet – informační dokument o pojistném produktu, z informací o pojištění, z přihlášky do pojištění, z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, , dodejky uložené zásilky ze dne , datum, , splátkového kalendáře ke smlouvě č. , hodnota, , základních informací o klientovi a z dokumentu Podpis na dálku bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na účet č. , č. účtu, částku , částka, a žalovaná se zavázala tuto částku žalobkyni vrátit společně s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 72,85 % ročně. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, činila , částka, a měla být uhrazena v 48měsíčních splátkách po , částka, vždy do 24. dne každého kalendářního měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. V článku 2.2. smlouvy o úvěru bylo dohodnuto, že sjednané úroky běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru a žalobkyně je oprávněna na úrocích požadovat částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou má žalovaná zaplatit, tj. , částka, . Dle článku 4.2. smlouvy o úvěru je v každé splátce zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku, kdy jejich poměr je uveden ve splátkovém kalendáři, který se klientovi zasílá společně s oznámením o schválení úvěru. Bylo-li sjednáno pojištění, měsíční platba je zahrnuta do splátky. Dle článku 4.5. smlouvy o úvěru se platby na pohledávky započítávají podle určení klienta při provedení platby. Neurčí-li tento jinak, započítávají se nejdříve na jednotlivé splátky v pořadí od nejdříve splatné splátky, následně na pohledávky na náhradu nákladů dle bodu 6.2. smlouvy v pořadí dle jejich splatnosti, následně na smluvní pokuty v pořadí dle její splatnosti a následně na další pohledávky podle určení poskytovatele. Nebude-li platba postačovat k úhradě celé splátky, bude použita nejdříve na úhradu úroku tvořícího součást dané splátky a následně na úhradu jistiny tvořící součást dané splátky. Dle čl. 6.1. smlouvy o úvěru, jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši , částka, za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, po zesplatnění úvěru již toto právo nevzniká. Splatnost této smluvní pokuty nastává ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejímu zaplacení. Poskytovatel má dle čl. 6.2. smlouvy o úvěru právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením klienta o délce 15 dnů ve výši , částka, u každé splátky, se splatností ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejímu zaplacení. Dle čl. 6.3. smlouvy o úvěru, jestliže se klient dostane do prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Dle čl. 6.4. smlouvy o úvěru, ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a přirostlé nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, z níž je poskytovatel oprávněn požadovat úroky z prodlení v zákonné výši. Jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den jeho zesplatnění, vzniká dle čl. 6.5. smlouvy o úvěru klientovi povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to zasláním jedinečného kódu , Anonymizováno, . V příloze č. , hodnota, bylo sjednáno pojištění žalované, kdy předmětem bylo pojištění schopnosti splácet úvěr. Totožnost žalované byla ověřena z jeho občanského průkazu.

9. Z výpisu z registru SOLUS bylo zjištěno, že dne , datum, byla žalovaná lustrována v registru s negativním výsledkem, a to pro rodné číslo , RČ, . Z výpisu z registru NRKI bylo zjištěno, že žalovaná (identifikován jménem, příjmením, datem narození a rodným číslem) byla lustrována pro , Anonymizováno, s tím, že je vedeno 8 žádostí u finančních institucí, expozice 1 298 370, což je kategorie III., Limit 148 000, kategorie III., dluh po splatnosti 0. Z detailů účtu bylo zjištěno, že mzda žalované činila v říjnu , částka, , v listopadu , částka, .

10. Ze sdělení banky a výpisů z účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že majitelem účtu byla a je žalovaná. Bylo zjištěno, že již od minimálně od listopadu 2023 byl k účtu sjednán kontokorentní úvěr , částka, , konečný zůstatek v listopadu 2023 byl – , částka, , dne , datum, je na účtu příchozí mzda od zaměstnavatele , částka, , dále pak dne , datum, příchozí částka , částka, bez identifikace, dne , datum, příchozí platba od zonky. Výpis za prosinec 2023 obsahuje konečný zůstatek – , částka, , dne , datum, odchozí platbu , částka, splátka kontokorentu, , datum, ověřovací platbu od , právnická osoba, ., dne , datum, příchozí platbu od zaměstnavatele , částka, , dne , datum, odchozí platbu , částka, inkaso úvěru anuita, dne , datum, splátka kreditní karty , částka, , , datum, účet vykazuje přečerpaný kontokorent – , částka, . Za období leden 2024 obsahuje výpis z účtu konečný zůstatek – , částka, . Dne , datum, obsahuje výpis ověřovací platbu od , právnická osoba, ., dne , datum, příchozí platbu od , právnická osoba, . jako půjčka, dne , datum, příchozí platba od zaměstnavatele ve výši , částka, , dne , datum, odchozí platby , částka, a , částka, jako inkaso úvěru, dne , datum, příchozí platba nemocenská , částka, . Výpisy z účtu obsahují mnoho odchozích plateb v běžných obchodech a na eshopech z Asie. Výpis z účtu za únor 2024 obsahuje konečný zůstatek – , částka, , dne , datum, odchozí platba – , částka, splátka kreditní karty, dne , datum, příchozí platba , částka, od žalobkyně.

11. Z dokladu o vyplacení úvěru a z výpisu z čísla účtu , č. účtu, bylo zjištěno, že dne , datum, byl žalobkyní vyplacen úvěr ve výši , částka, na účet žalované uvedený ve smlouvě.

12. Z dokumentu důkaz o odeslání , částka, , z dokumentu zaslaná SMS (informace o vyplacení) a bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované , částka, dne 12. 2 2024 s VS , var. symbol, , kdy tento VS měl být používán jako podpisový kód.

13. Z dokumentu důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení) bylo zjištěno, že žalovaná zaslala žalobkyni potvrzovací SMS ve tvaru Souhlasim , Anonymizováno, , a to z tel. č., tel. číslo, , a to dne , datum, v 16:27:00.

14. Z výzvy k zaplacení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě splátek ze smlouvy , Anonymizováno, , a to splátky č. , hodnota, a č. , hodnota, , dále bylo žalované oznámeno, že je jí účtována částka , částka, jako náhrada účelně vynaložených nákladů a částka , částka, jako smluvní pokuta. Žalovaná byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru.

15. Z výzvy k zaplacení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě splátek ze smlouvy , Anonymizováno, , a to splátky č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, , dále bylo žalované oznámeno, že je jí účtována částka , částka, jako náhrada účelně vynaložených nákladů a částka , částka, jako smluvní pokuta. Žalovaná byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru.

16. Z oznámení ze dne , datum, bylo zjištěno, že úvěr ze smlouvy č. , hodnota, byl zesplatněn, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky , částka, (, částka, jistina, , částka, úrok za poskytnutí, , částka, smluvní pokuta, , částka, náhrada nákladů, , částka, úhrady za pojištění schopnosti splácet), dále byla žalovaná upozorněna na právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty 0,1 % denně z nové dlužné jistiny, pro případ trvajícího prodlení.

17. Z karty klienta ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni zaplatila 5 x , částka, a 1 x , částka, , ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , se splátkou č. , hodnota, se žalovaná dostala do prodlení.

18. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla prostřednictvím zástupkyně žalobkyně upomínána o úhradu ze smlouvy č. , hodnota, , a to ve výši , částka, (jistina), , částka, (smluvní pokuta), , částka, (náhrada nákladů), , částka, (smluvní pokuta), úroku a pojištění. Součástí byla i plná moc k zastupování. Žalovaná byla upozorněna na možné soudní vymáhání dluhu.

19. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

20. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované na její účet dne , datum, úvěr , částka, , který se žalovaná zavázala včetně úroku ve výši 72,85 % ročně splácet v 48měsíčních splátkách po , částka, (vč. pojištění), splatných vždy k 24. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaná v souvislosti s poskytnutým úvěrem žalobkyni uhradila částku v celkové výši , částka, . Žalovaná se ocitla v prodlení o délce 65 dnů se splácením splátky 6, v důsledku čehož byl úvěr ke dni , datum, zesplatněn. Schopnost žalované splácet úvěr byla žalobkyní před uzavřením smlouvy prověřována nedostatečně.

21. Podle ust. § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

22. Podle ust. § 420 odst. 1, občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

23. Podle ust. § 1810, občanského zákoníku, ustanovení tohoto oddílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

24. Podle ust. § 1841 a 1842 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.

25. Podle ust. § 2395 a § 2399 odst. 1, občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

26. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

27. Podle ust. § 576 občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

28. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

29. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

30. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalované úvěr splácet, tedy solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého: „Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává: „Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění: „… součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění: „Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C-679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v , adresa, tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C–679/18 ze dne , datum, .

31. Ohledně povinnosti zabývat se výdaji žalované a nespokojit se pouze s jejich tvrzenou výší odkazuje soud na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. (…) V rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, Nejvyšší soud dovodil, že bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se žadateli o úvěr ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelů a posoudit jejich schopnost úvěr splácet. (…) Nemůže se prosadit právní závěr odvolacího soudu, že předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru tím, že měla „dostupné informace z interních a externích databází“, zejména bankovního a nebankovního registru, za situace, kdy se spokojila pouze s informacemi od žalovaného, jež neověřovala a ani nezjišťovala údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti – jeho právní posouzení je v této části nesprávné a dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn důvodně. Dovolací soud uzavírá, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s odbornou péčí, která předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. V nyní posuzovaném případě porušení povinnosti žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného je dáno již tím, že si údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti od žalovaného neobstarala a spoléhala pouze na statistické údaje, aniž zohlednila konkrétní poměry žadatele o úvěr.

32. Podle ust. § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

34. Podle ust. § 1968 věta první občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

35. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

36. Soud má ve vztahu k uplatněnému nároku za prokázané, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru uzavřela dne , datum, se žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu, na základě níž poskytla žalované dne , datum, úvěr výši , částka, na účet, který žalovaná ve smlouvě uvedla. Žalovaná byla před podpisem smlouvy seznámena s podmínkami spojenými s čerpáním úvěru, a to zejména s celkovou částkou, kterou bude povinna žalobkyni zaplatit, s výší úroku za poskytnutí úvěru a způsobem úhrady úvěru. Žalobkyně před uzavřením smlouvy poskytla žalované předsmluvní informace o výši v úvahu přicházejícího úvěru s přihlédnutím na finanční možnosti žalované a o podmínkách, za kterých bude tento úvěr splácen. Žalovaná na svůj závazek ze smlouvy plynoucí žalobkyni uhradila dosud celkem , částka, .

37. Jak vyplývá z uvedených zákonných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru ještě před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a to získáváním nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele, z databáze či jiných zdrojů. V případě negativního výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nesmí poskytovatel úvěr poskytnout. Jestliže poskytovatel úvěru svoji povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele nesplní a následně dojde k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, stává se takto uzavřená smlouva smlouvou neplatnou, a to absolutně, dle ust. § 588 občanského zákoníku.

38. V daném případě žalobkyně předložila soudu listiny, které si opatřila před uzavřením smlouvy o úvěru pro splnění svých povinností jako poskytovatele spotřebitelského úvěru k prověření úvěruschopnosti žalované. Z těchto listin bylo zjištěno, že žalovaná neměla dle registru SOLUS žádný finanční závazek po splatnosti. Žalobkyně si zajistila pouze pravidelné příjmy (a nezohlednila přitom pracovní neschopnost žalované), výdaje žalované blíže nezkoumala a spokojila se s jejich tvrzenou výší, resp. s výší životního minima.

39. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je pro rozpor se zákonem podle ust. § 588 občanského zákoníku absolutně neplatná, neboť žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupovala s odbornou péčí při posuzování úvěruschopnosti žalované, čímž porušila povinnost pro něj vyplývající z ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

40. S ohledem na uvedený závěr o neplatnosti smlouvy o úvěru v části, ve které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , posuzoval soud platnost zbývající části smlouvy ve vztahu k nároku žalobkyně na zaplacení úroku, pojištění, smluvní pokuty a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. Podle ust. § 576 občanského zákoníku platí, že neplatná část právního jednání je oddělitelná od zbývající části, pokud tato zbývající část může sama o sobě obstát, tj. pokud sama splňuje předpoklady nezbytné pro vznik a platnost právního jednání. V daném případě se jedná o nároky na zaplacení příslušenství dluhu v širším slova smyslu (úroku z úvěru, pojištění, smluvní pokuty a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením), které odvozují svůj vznik a existenci od samotného nároku na zaplacení úvěru. V případě absolutní neplatnosti hlavního nároku na plnění pak i příslušenství v podobě úroku sdílí jeho osud. V případě nároku na smluvní pokutu, pojištění a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením soud dospěl k závěru, že i v této části je smlouva neplatná, když je zřejmé, že smluvní strana, která nezpůsobila její neplatnost (v tomto případě žalovaná), by takovéto právní jednání neučinila i bez jeho neplatné části.

41. Soud má zá prokázané, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná zaplatila žalobkyni z titulu předmětné smlouvy o úvěru dosud celkem , částka, . Právní jednání, které je absolutně neplatné, je neplatné již od počátku a smluvní strany jsou si povinny vrátit poskytnuté plnění. S ohledem na vyslovenou absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru tak plnění, které si žalobkyně a žalovaná mezi sebou poskytly, představuje plnění z neplatného právního jednání, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Konkrétně se tedy jedná o povinnost žalované vydat žalobkyni jistinu úvěru , částka, oproti povinnosti žalobkyně vydat žalované jí poskytnuté platby v celkové výši , částka, . Soud proto výrokem I. uložil žalované zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to ve lhůtě přiměřené možnostem žalované, tj. v obecné lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku, když důvody pro stanovení jiné (delší) lhůty, příp. splátek nebyly žalovanou tvrzeny ani prokázány a nevyplývají ani z obsahu spisu.

42. Ve zbývající části byla žaloba výrokem II. jako nedůvodná zamítnuta. Žalobkyni nebyl přiznán ani zákonný úrok z prodlení z přiznané částky, jelikož nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení doposud nevznikl, a to s ohledem na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. (…) s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení.

43. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky , částka, (33 %), žalovaná byla úspěšná ohledně částky , částka, + , částka, + příslušenství pohledávky, tj. úrok , částka, a částka zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, a úroku ve výši , částka, (zákonný úrok z prodlení a v žalobě nevyčíslený úrok kapitalizován ke dni , datum, , srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08), celkem úspěch žalované po zaokrouhlení činí , částka, (67 %). V tomto řízení byla úspěšnější žalovaná a tato by tak měla nárok na náhradu jí účelně vynaložených nákladů řízení. S ohledem na skutečnost, že žalované žádné náklady nevznikly, resp. z obsahu spisu se jejich vznik nepodává, rozhodl soud výrokem III. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.