3 C 173/2024

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Růžovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 14 088 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje co do kapitalizovaného úroku ve výši , částka, a co do částky , částka, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobou podanou u soudu dne , datum, se žalobkyně domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, ve znění smlouvy ze dne , datum, . Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , kdy žalovaný se zavázal vrátit částku , částka, do , datum, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz, kdy žalovaný poskytl číslo občanského průkazu a kopii občanského průkazu, odeslal verifikační platbu. Následně právní předchůdce žalobkyně zkoumal žalovaného v insolvenčním rejstříku, bankovním registru klientských informací a nebankovním registru klientských informací. Smlouvou bylo sjednáno právo právního předchůdce žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky pro případ prodlení. Právní předchůdce žalobce uzavřel dne 13. 1.1 2023 s žalobkyní rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, dne , datum, byla na základě rámcové smlouvy postoupena pohledávka za žalovaným na žalobkyni., právnická osoba, výzvě soudu, týkající se smlouvy a zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně podáním ze dne , datum, sdělila následující. Verifikační platba byla provedena z účtu , č. účtu, , úvěr byl poskytnut na tento účet. Verifikační platba byla odeslána , datum, , kdy žalovaný byl identifikován pro účely dříve sjednaných úvěrových smluv. Dále žalobkyně podrobně popsala, že žalovanému byl na základě smlouvy č. , hodnota, dne , datum, poskytnut úvěr ve výši , částka, a následně dodatky byl úvěr navyšován a vyplácen (, datum, 2 000 Kč, , datum, 800 Kč, , datum, 500 Kč, , datum, 500 Kč, , datum, 300 Kč, , datum, 500 Kč, , datum, 400 Kč, , datum, 600 Kč, , datum, 600 Kč, , datum, 600 Kč, , datum, 400 Kč, , datum, 400 Kč, , datum, 400 Kč, , datum, 200 Kč, , datum, 200 Kč, , datum, 300 Kč, , datum, 300 Kč, , datum, 300 Kč, , datum, 300 Kč, , datum, 400 Kč, následně byly sjednány dodatky, kdy byla prodloužena splatnost úvěru do , datum, . Žalovaný tedy celkem obdržel částku , částka, . Žalobkyně současně uvedla, že nedisponuje důkazy k posuzování úvěruschopnosti žalovaného a po revizi žalovaných částek bere žalobu částečně zpět co do částky , částka, a , částka, .

3. Podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky , částka, a , částka, , rozhodl soud výrokem I. tohoto rozsudku o částečném zastavení řízení.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů, když žalovaný i žalobkyně neměli k tomuto postupu námitek.

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti (a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu):

6. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že tuto uzavřela společnost , právnická osoba, s žalovaným, který je ve smlouvě identifkován jménem, příjmením, rodným číslem, číslem OP, trvalým pobytem, emailem a tel. číslem. Předmětem smlouvy byl spotřebitelský úvěr , částka, s tím, že celkem bude zaplaceno , částka, , datum splatnosti bylo sjednáno na , datum, , částka měla být vyplacena na účet č. , č. účtu, . Ve smlouvě je sjednáno právo právního předchůdce žalobkyně na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky pro případ prodlení. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky. V závěru smlouvy je uvedeno telefonní číslo, emailová adresa, datum a čas odeslání potvrzovacího kódu klientovi a datum a čas potvrzení smlouvy klientem (, datum, , 20:52:01). Z částečného výpisu z účtu bylo zjištěno že dne , datum, byla odeslána částka , částka, na účet ze smlouvy.

7. Z obchodních podmínek k , datum, byl zjištěn proces uzavření smlouvy online, tedy přes webovou stránku, kdy k ověření totožnosti klienta slouží provedení verifikační platby.

8. Z kopie občanského průkazu byla zjištěna totožnost žalovaného.

9. Z výpisu z účtu z banky , Anonymizováno, bylo zjištěno, že dne , datum, byla připsána na účet č. , č. účtu, platba , částka, z účtu , č. účtu, , jako odesílatel platby je identifikován žalovaný jako majitel účtu, , datum, byla na účet žalovaného odeslána platba , částka, .

10. Z postupných dodatků datovaných stejným datem jako datum odeslání částky na účet a z částečných výpisů z účtu daného data bylo zjištěno, že dne , datum, byla uzavřena smlouva na částku , částka, (celková výše , částka, ), kdy tato částka byla poslána na účet ze smlouvy, , datum, byla uzavřena smlouva na částku , částka, (celková výše , částka, ), kdy tato částka byla odeslána na účet ze smlouvy, , datum, byla uzavřena smlouva na částku , částka, (celková výše , částka, ), kdy tato částka byla odeslána na účet ze smlouvy, , datum, byla uzavřena smlouva na částku , částka, (celková výše , částka, ), kdy tato částka byla odeslána na účet ze smlouvy, , datum, byla uzavřena smlouva na částku , částka, (celková výše , částka, ), kdy tato částka byla odeslána na účet ze smlouvy, , datum, byla uzavřena smlouva na částku , částka, (celková výše , částka, ), kdy tato částka byla odeslána na účet ze smlouvy, , datum, byla uzavřena smlouva na částku , částka, (celková výše , částka, ), kdy tato částka byla odeslána na účet ze smlouvy, , datum, byla uzavřena smlouva na částku , částka, (celková výše , částka, , kdy tato částka byla odeslána na účet ze smlouvy, , datum, byla uzavřena smlouva na částku , částka, (celková výše , částka, ), kdy tato částka byla odeslána na účet ze smlouvy, , datum, byla uzavřena smlouva na částku , částka, (celkem , částka, ), kdy tato částka byla odeslána na účet ze smlouvy, , datum, byla uzavřena smlouva na částku , částka, (celková výše , částka, ), kdy tato částka byla odeslána na účet ze smlouvy, , datum, byla uzavřena smlouva na částku , částka, (celková výše , částka, ), kdy tato částka byla odeslána na účet ze smlouvy, , datum, byla uzavřena smlouva na částku , částka, (celková výše , částka, ), kdy tato částka byla odeslána na účet ze smlouvy, , datum, byla uzavřena smlouva na částku , částka, (celková výše , částka, ), kdy tato částka byla odeslána na účet ze smlouvy, , datum, byla uzavřena smlouva na částku , částka, (celková výše , částka, ), kdy tato částka byla odeslána na účet ze smlouvy, , datum, byla uzavřena smlouva na částku , částka, (celková výše , částka, ), kdy tato částka byla odeslána na účet ze smlouvy, , datum, byla uzavřena smlouva na částku , částka, (celková výše , částka, ), kdy tato částka byla odeslána na účet ze smlouvy, , datum, byla uzavřena smlouva na částku , částka, (celková výše , částka, ), kdy tato částka byla odeslána na účet ze smlouvy, , datum, byla uzavřena smlouva na částku , částka, (celková výše , částka, ), kdy tato částka byla odeslána na účet ze smlouvy a , datum, byla uzavřena smlouva na částku , částka, (celková výše , částka, ), kdy tato částka byla odeslána na účet ze smlouvy. Smlouvy byly uzavřeny stejným způsobem jako smlouva původní a byly označeny stejným číslem.

11. Z dodatku č. , hodnota, bylo zjištěno, že u smlouvy č. , hodnota, byla nově stanovena splatnost na , datum, s tím, že úrok činí částku , částka, .

12. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že majitelem účtu je žalovaný, na tento účet byly připsány následující platby od právního předchůdce žalobkyně , datum, 2 000 Kč, , datum, 2 000 Kč, , datum, 800 Kč, , datum, 500 Kč, , datum, 500 Kč, , datum, 300 Kč, , datum, 500 Kč, , datum, 400 Kč, , datum, 600 Kč, , datum, 600 Kč, , datum, 600 Kč, , datum, 400 Kč, , datum, 400 Kč, , datum, 400 Kč, , datum, 200 Kč, , datum, 200 Kč, , datum, 300 Kč, , datum, 300 Kč, , datum, 300 Kč, , datum, 300 Kč, , datum, 400 Kč). Výpisy z účtu také měsíčně vykazují množství splátek úvěrů, plateb sázkovým kancelářím a měsíční počáteční a konečné zůstatky se téměř rovnají (a vykazují záporný zůstatek).

13. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , z upomínky ze dne , datum, vč. podacího archu, ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. společného prohlášení, z potvrzení o provedení transakce a ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka společnosti , právnická osoba, za žalovaným byla postoupena na žalobkyni dne , datum, , žalovanému byla tato skutečnost oznámena a žalovaný byl vyzván k úhradě před podáním žaloby.

14. Z výzvy ze dne , datum, a z podacího archu bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu k zaplacení před podáním žaloby.

15. Závazkový vztah se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.

16. Podle ust. § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

17. Podle ust. § 420 odst. 1 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

18. Podle ust. § 1810 občanského zákoníku, ustanovení tohoto oddílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

19. Podle ust. § 1812 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.

20. Podle ust. § 1813 občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

21. Podle ust. § 1815 občanského zákoníku se k nepřiměřeným ujednáním nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

22. Podle ust. § 1841 a 1842 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.

23. Podle ust. § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

24. Podle ust. § 576 občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

25. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

27. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Podle ust. § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

30. Podle ust. § 1968 věta první občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

31. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

32. Podle ust. § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

33. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda právní předchůdce žalobkyně splnil povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého: „Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává: „Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění: „… součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění: „Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C-679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v , adresa, tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- 679/18 ze dne , datum, .

34. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, (ve znění dodatků) smlouvu o úvěru jako spotřebitelskou smlouvu. Povinností právního předchůdce žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle platné zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Věřitel tak byl před uzavřením smlouvy povinen vyžádat si od žalovaného sdělení o veškerých příjmech, které měl prokázat a dále si vyžádat přehled výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaný fakticky schopen dlužnou částku uhradit. Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že důkazy k prokázání nedisponuje. Nadto soud uvádí, že samotný postupný systém uzavírání dodatků k úvěrové smlouvě, kdy žalovaný čerpal v řádu pár stokorun i vícekrát za den, nemůže poukazovat na skutečnost, že se právní předchůdce žalobkyně úvěruschopností žalovaného jakkoliv zabýval, stejně tak při zkoumání výpisu z účtu by právní předchůdce žalobkyně musel dospět k zamítavému stanovisku.

35. Ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v uvedených ustanoveních zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

36. Příjmy a výdaje žalovaného nebyly právním předchůdcem žalobkyně ověřeny, když toto nebylo žalobkyní prokázáno. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá z čl. 8, čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, přičemž podrobně se nesplněním této povinnosti zabýval, jak je ostatně uvedeno shora, Ústavní soud v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, či také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Nesplnění povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření dlužníka věřitelem dostatečně, nebo poskytnutí úvěru i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Povinností žalobkyně je přitom zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace poskytovatel úvěru po žalovaném vyžadoval a jakých se mu dostalo, čím a jak si je ověřil, jaké konkrétní informace byly žalovaným sděleny a jak byly poskytovatelem úvěru vyhodnoceny, resp. na základě čeho dospěl k tomu, že žalovaný je dostatečně solventní. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Pokud žalobkyně nebyla v tomto ohledu schopna splnit svoji povinnost uvést pro rozhodnutí významné skutečnosti (§ 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.), ani plnit důkazní povinnost (§ 101 odst. 1 písm. b), § 120 o. s. ř.), neunesla v tomto procesní břemeno tvrzení ani důkazní. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru.

37. Soud má zá prokázané, že původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný dosud z titulu předmětné smlouvy o úvěru nezaplatil ničeho. Právní jednání, které je absolutně neplatné, je neplatné již od počátku a smluvní strany jsou si povinny vrátit poskytnuté plnění. S ohledem na vyslovenou absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru tak plnění, které si právní předchůdce žalobkyně a žalovaný mezi sebou poskytli, představuje plnění z neplatného právního jednání, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Konkrétně se tedy jedná o povinnost žalovaného vydat žalobkyni, na kterou byla pohledávka platně postoupena, jistinu úvěru , částka, .

38. S ohledem na výše uvedené závěry soud výrokem II. uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to ve lhůtě přiměřené možnostem žalovaného, tj. v obecné lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyni nebyl výrokem III. přiznán zákonný úrok z prodlení z dlužné částky(včetně kapitalizovaného úroku z prodlení), jelikož nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení doposud nevznikl, a to s ohledem na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého „ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. (…) s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení.“39. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., kdy zavinění za zastavení řízení je přičítáno žalobkyni. Žalobkyně byla úspěšná pouze v rozsahu , částka, , neúspěch žalobkyně (výrok I. a III., tj. částka , částka, , , částka, , , částka, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, , který soud kapitalizoval ke dni , datum, - srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08) představuje částku , částka, . Od úspěchu žalobkyně (57 %) byl odečten její neúspěch (43 %), žalobkyně tak má nárok na 14 % z celkové částky nákladů řízení. Tato činí částku , částka, , která spočívá v zaplaceném soudním poplatku , částka, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3 x , částka, dle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do , datum, , za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci předcházející návrhu ve věci samé, dále režijní paušál 3 x , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a , částka, náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. 14 % z částky , částka, je , částka, , kdy tato částka byla žalobkyni přiznána výrokem IV. Pokud jde o aplikaci § 14b advokátního tarifu, soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vystupuje opakovaně jako strana žalující ve sporech z úvěrových smluv, kdy pohledávka byla na žalobkyni postoupena původním věřitelem (např. , právnická osoba, 27/2025, , právnická osoba, 22/2025 aj.). Za úkony částečné zpětvzetí a doplnění žaloby ze dne , datum, nebyla žalobkyni náhrada nákladů přiznána vůbec, neboť nebyla shledána účelnost nákladů. Ve vyjádření byly uvedeny skutečnosti, které měly být obsaženy již v žalobě, a částečné zpětvzetí žalobce učinil po revizi žalovaných částek s tím, že nedisponuje posuzováním úvěruschopnosti.

40. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.