3 C 195/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částky 14 264 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 8 764 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do [datum] zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení, smluvní pokutu ve výši 3 664 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela prostřednictvím své webové stránky dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované částku 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala jistinu a poplatek ve výši 2 600 Kč, tedy celkem částku 10 600 Kč vrátit do [datum]. Žalovaná však na svůj dluh neuhradila ničeho, proto žalobkyně požaduje uhradit jistinu a poplatek ve výši 10 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] z této částky do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč za pět odeslaných upomínek a smluvní pokutu ve výši 3 664 Kč. Na výzvu soudu žalobkyně upřesnila, že při posouzení úvěruschopnosti žalované postupovala tak, že ověřila aktuální zaměstnání a výši příjmu žalované, lustrací v centrální evidenci exekucí a dotazem na pohledávky po splatnosti.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Z výplatních pásek žalované za leden [rok] a únor [rok] vyplývá, že se žalobkyně zabývala výší příjmů žalované, když žalovaná prokázala čistý příjem v lednu [rok] ve výši 18 497 Kč a v únoru [rok] ve výši 11 668 Kč.

4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], kopie občanského průkazu žalované a všeobecných obchodních podmínek žalobkyně vyplývá, že žalovaná vyplněním [příjmení] kódu uzavřela s žalobkyní ujednání, ve kterém se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 8 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši 2 600 Kč do [datum], přičemž zápůjční úroková sazba činí 0 %. Dle čl. 2 smlouvy je žalobkyně pro případ prodlení žalované s plněním jejího závazku oprávněna požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále je žalovaná povinna nahradit účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením, kdy pokud jde o písemnou upomínku činí tyto náklady 500 Kč/výzva (maximální počet výzev 5).

5. Z výpisu z účtu žalobkyně vyplývá, že dne [datum] byla žalované poskytnuta částka 8 000 Kč.

6. Z výpisu účtovaných poplatků, upomínky ze dne [datum], upomínky ze dne [datum], opakované výzvy k úhradě ze dne [datum], opakované výzvy k úhradě ze dne [datum] a předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k vrácení dluhu.

7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], včetně podacího lístku soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky a upozornila ji na možnost jejího soudního vymáhání.

8. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná na webových stránkách žalobkyně uzavřela s žalobkyní ujednání, na základě kterého jí byla žalobkyní poskytnuta částka 8 000 Kč. Tuto částku žalovaná žalobkyni nevrátila, a proto byla žalobkyní celkem pětkrát vyzvána k její úhradě. <i>9. Dle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.</i> <i>10. Dle ustanovení § 652 odst. 1, 2 občanského zákoníku, písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.</i> <i>11. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>12. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>13. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>14. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 15. Žalovaná v souladu s ustanovením § 562 občanského zákoníku požádala na webových stránkách žalobkyně o poskytnutí finanční částky 8 000 Kč a následně byla mezi ní a žalobkyní uzavřena smlouva, dle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 8 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit poplatek za její poskytnutí ve výši 2 600 Kč, přičemž nebyl sjednán žádný úrok. Soud dovodil, že mezi účastníky řízení byla sjednána smlouva o zápůjčce. Žalovaná tak byla dle ustanovení § 2390 poskytnutou peněžitou částku vrátit ve stanovené lhůtě. Jelikož se jednalo o tzv. spotřebitelský úvěr, byla žalobkyně dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr. Žalobkyně měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud bude spotřebitel schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Žalobkyně tak byla před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinna vyžádat si od žalované sdělení o jejich veškerých příjmech, které měla prokázat (např. výplatní páskou) a dále si vyžádat přehled jejích výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků…) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistila, zda je žalovaná fakticky schopna dlužnou částku uhradit. Žalobkyně však na výzvu soudu nebyla schopna doložit, že k takovému posouzení úvěruschopnosti žalované vůbec došlo. Žalobkyně se při zjišťování úvěruschopnosti omezila pouze na příjmy žalované, které se jí jevili jako dostatečné. Vůbec se však nezabývala nutnými výdaji žalované, kdy soud zjistil, že žalovaná měla jedno dítě a v době uzavření smlouvy měla žalovaná již řadu závazků u jiných společností, které však dosud nebyly soudně vymáhány. Jelikož žalobkyni nebylo známo, jaké jsou nutné výdaje žalované (na bydlení, domácnost, výživu dítěte, ale i úhradu ostatních pohledávek), nemohlo být žalobkyni ani hodnověrně osvědčeno, že žalovaná bude schopna dlužnou částku splácet. Soud má tedy za to, že žalobkyně řádně nezkoumala před uzavřením smlouvy o zápůjčce poměry žalované. Jelikož žalobkyně poskytla spotřebitelský úvěr žalované v rozporu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, je taková smlouva neplatná. Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020 vyplývá, že obecný soud je povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného. Otázkou zkoumání úvěruschopnosti se tak soud nemá zabývat pouze na návrh spotřebitele, ale ex offo. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, neboť poskytovatel zápůjčky před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neposoudil úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Žalovaná tak získala majetkový prospěch ve výši 8 000 Kč bez platného důvodu a je proto povinna toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná na dlužnou částku neuhradila ničeho, musí tedy vrátit částku 8 000 Kč. Jelikož z důvodu neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru nebyla dohodnuta splatnost vydání bezdůvodného obohacení, je třeba použít ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, kdy je dlužník povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co byl k jeho úhradě vyzván. První prokázaná výzva k úhradě dluhu byla obsažena v upomínce ze dne [datum], ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ihned. Tato upomínka se považuje za doručenou ve lhůtě 3 dnů, tedy [datum], kdy soud za lhůtu bez zbytečného odkladu považuje lhůtu 3 dnů od doručení, tedy do [datum]. Dne [datum] se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžité částky 8 000 Kč a je proto dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku povinna od této doby uhradit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z částky 8 000 Kč do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba z důvodu neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru zamítnuta. Soud konkrétně zamítl návrh žalobkyně co do poplatku ve výši 2 600 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 664 Kč, tedy co do částky 8 764 Kč. Pokud jde o zákonný úrok z prodlení, byl žalobkyni přiznán pouze z částky 8 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, v rozsahu překračujícím takto přiznaný zákonný úrok z prodlení byl návrh zamítnut.

16. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle převážného úspěchu. V řízení byla převážně úspěšná žalovaná, žalované však žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

17. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.