3 C 204/2019

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částky 18 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 070,01 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 296,39 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 8 932,46 Kč od datum do zaplacení, dále částku ve výši 1 600 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 491,72 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 1 507,07 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se pro částku 4 629,99 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 996,00 Kč, úrok ve výši 19,97 % ročně z částky 8 932,46 Kč od datum do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 1 381,77 Kč, úrok ve výši 20,10 % ročně z částky 1 507,07 Kč od datum do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 081 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení z titulu dluhu žalované ze dvou smluv o půjčce. Žalobkyně svůj návrh týkající se nároku č. 1 odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou 11. 10 2012 smlouvu o půjčce číslo. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 10 032 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 532 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,9753 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 280 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 220 Kč. Celková částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 368 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne datum. Dne datum vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající částky, která činila na dlužné jistině částku 8 932,46 Kč a na dlužném poplatku částku 7 467,54 Kč. S ohledem na skutečnost, že dle žalobkyně nedošlo k prodloužení účinnosti smlouvy, žalobkyně nárokuje i úhradu smluvního úroku ve výši 19,98 % ročně z dlužné nesplacené jistiny ve výši 8 932,46 Kč od datum (uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky) do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována v oznámení ze dne datum. Žalobkyně tak na nároku č. 1 celkem požaduje zaplatit částku 16 400 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 8 932,46 Kč a dlužného poplatku ve výši 7 467,54 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 996 Kč (úrok ve výši 19,9753 % ročně z částky 8 932,46 Kč od datum do datum), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 296,39 Kč (úrok ve výši 7,05 % ročně z částky 8 932,46 Kč od datum do datum), úroku ve výši 19,97 % ročně z částky 8 932,46 Kč od datum do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 8 932,46 Kč od datum do zaplacení.

2. Žalobkyně svůj návrh týkající se nároku č. 2 odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou datum smlouvu o půjčce číslo. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 3 626 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 477 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,1080 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 800 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 349 Kč. Celková částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v 45 týdenních splátkách po 192 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla zaplacena dne datum. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající částky, která činila na dlužné jistině částku 1 507,07 Kč a na dlužném poplatku částku 1 092,93 Kč. S ohledem na skutečnost, že dle žalobkyně nedošlo k prodloužení účinnosti smlouvy, žalobkyně nárokuje i úhradu smluvního úroku ve výši 20,108 % ročně z dlužné nesplacené jistiny ve výši 1 507,07 Kč od datum (datum interního odpisu dlužné částky) do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována v oznámení ze dne datum. Žalobkyně tak na nároku č. 2 celkem požaduje zaplatit částku 1 600 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 1 507,07 Kč a dlužného poplatku ve výši 92,93 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 381,77 Kč (úrok ve výši 20,108 % ročně z částky 1 507,07 Kč od datum do datum), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 491,72 Kč (úrok ve výši 7,05 % ročně z částky 1 507,07 Kč od datum do datum), úroku ve výši 20,10 % ročně z částky 1 507,07 Kč od datum do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 1 507,07 Kč od datum do zaplacení.

3. Dne datum žalobkyně doplnila žalobu, když uvedla, že má právo na úhradu úroků za zapůjčené peněžní prostředky, neboť se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením více než jedné splátky, nedošlo tudíž k prodloužení účinnosti smlouvy, dále žalobkyně popsala, jakým způsobem došlo k posouzení úvěruschopnosti žalované. Na nárok č. 1 žalovaná uhradila celkem částku 5 632 Kč, část těchto plateb ve výši 3 067,54 Kč byla použita na částečnou úhradu jistiny a část těchto plateb ve výši 2 564,46 Kč byla použita na částečnou úhradu poplatku. Žalovaný poplatek ve výši 7 467,54 Kč se skládá z neuhrazené části úroku ve výši 1 140,38 Kč, neuhrazené části poplatku za administrativní činnost ve výši 1 697,17 Kč a nesplacené části poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 629,99 Kč. Na nárok č. 2 žalovaná uhradila celkem částku 7 026 Kč, část těchto plateb ve výši 3 492,93 Kč byla použita na částečnou úhradu jistiny a část těchto plateb ve výši 3 533,07 Kč byla použita na částečnou úhradu poplatku. Žalovaný poplatek ve výši 92,93 Kč se skládá z neuhrazené části úroku ve výši 12,22 Kč, neuhrazené části poplatku za administrativní činnost ve výši 20,50 Kč a nesplacené části poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 60,20 Kč.

4. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

5. Dle ustanovení § 3028 odst. 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

6. S ohledem na výše uvedené se právní vztah vzniklý mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013) a zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.

7. Dle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Dle ustanovení § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013), při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Dle ustanovení § 51a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013), upravuje hlava pátá (§§ 51a – 71) tohoto zákona ochranu spotřebitele ve spotřebitelských smlouvách a některé povinnosti při uzavírání spotřebitelských smluv. Dle § 52 téhož zákona spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Dle § 55 odst. 1 až 3 téhož zákona smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Dle § 56 spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (odst. 1). Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění (odst. 2).

10. Dle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Dle ustanovení § 517 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013), dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

12. Soud se nejprve zabýval nárokem č. 1 žalobkyně:

13. Ze zákaznické karty ze dne datum vyplývá, že žalovaná požádala o poskytnutí částky 12 000 Kč, vyjádřila se ke svému bydlení, kdy je vlastníkem nemovitosti, uvedla, že nemá žádní nezaopatřené děti, je zaměstnaná na hlavní pracovní poměr s příjmy domácnosti 10 500 Kč a 24 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti pak činí celkem 18 400 Kč.

14. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum (dále jen„ smlouva o půjčce“) soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce, na základě níž jí byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta půjčka ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě o půjčce zavázala zaplatit poplatek ve výši 10 032 Kč, celkem se tak zavázala zaplatit částku 22 032 Kč. Poplatek ve výši 10 032 Kč byl vypočten jako součet úroku ve výši 1 532 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2 280 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 220 Kč. Žalovaná svým podpisem stvrdila, že si zvolila hotovostní inkaso splátek a je srozuměna s tím, hotovostní inkaso splátek představuje volitelnou složku půjčky. Žalovaná se ve smlouvě o půjčce zavázala zaplatit celkovou dlužnou částku 22 032 Kč v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 368 Kč (poslední splátka ve výši 320 Kč), když první splátku byla povinna zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy o půjčce a každou následující splátku nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období do rukou osoby uvedené v čl. 16 smluvních podmínek (oprávněného zástupce nebo zaměstnance právní předchůdkyně žalobkyně). Žalovaná svým podpisem potvrdila, že převzala v hotovosti celou částku půjčky při uzavření smlouvy v místě jejího bydliště. Dle čl. 3 smluvních podmínek činí výše úrokové sazby 19,9753 % ročně. Výpůjční úroková sazba je pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Strany se současně dohodly, že v případě, že dojde ve smyslu článku 20 věty druhé smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Dle čl. 6 smluvních podmínek je žalovaná povinna platit splátky v hotovosti k rukám oprávněného zástupce anonymizováno v místě jejího bydliště. Dle čl. 20 smluvních podmínek se tato smlouva uzavírá na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu této smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.

15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek str. 111, pak soud zjistil, že právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou ve výši 16 400 Kč na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum.

16. Z přehledu plateb ke smlouvě číslo soud zjistil, že žalovaná na tuto smlouvu zaplatila celkem částku 5 632 Kč.

17. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně jako dodavatel (věřitel) a žalovaná v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřely smlouvu o půjčce – spotřebitelskou smlouvu. Na základě uvedené smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 12 000 Kč. V souladu s ustanovením § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013), je žalovaná povinna půjčku vrátit. Žalovaná porušila svůj závazek dlužnou částku řádně a včas splácet. S ohledem na skutečnost, že půjčka číslo ze dne datum (čtvrtek) měla být zaplacena v 60 týdenních splátkách, když první splátka měla být zaplacena 7. den od data uzavření smlouvy, tedy dne datum, měla být poslední splátka půjčky žalovanou zaplacena dne datum (ve čtvrtek). Na dluh z této smlouvy žalovaná uhradila celkem 5 632 Kč. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni.

18. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by půjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.

19. Dle § 658 zákona č. 40/1964 Sb. lze ujednat úroky (smluvní úroky z půjčky), které představují úplatu za užívání přenechané jistiny. Tyto lze sjednat v procentuální, nebo pevné výši. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na smluvené úroky z úvěru/půjčky jako na ujednání dle § 56 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., cena plnění, a proto na něj nedopadají důvody neplatnosti dle § 55 odst. 2 téhož zákona. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly sjednány úroky pevnou částkou ve výši 1 532 Kč. Soud výpočtem zjistil, že se jedná o úrok ve výši asi 11,06 % ročně. O výši kapitalizovaného úroku byla žalovaná zcela jasně a konkrétně informována v samotné smlouvě o půjčce, kdy průměrné úrokové sazby se pohybovaly v měsíci říjnu 2012 okolo 13,64 % ročně (údaje čerpány z www.cnb.cz). Soud proto shledává výši sjednaných úroků za přiměřenou, resp. takové ujednání za platné.

20. Dále byl mezi smluvními stranami sjednán poplatek za administrativní činnost ve výši 2 280 Kč. Z jiných soudních řízení vedených s žalobkyní vyplývá, že poplatek za administrativní činnost má tvořit jakousi odměnu pro právního předchůdce žalobkyně za činnost spojenou s uzavřením smlouvy a administrativu spojenou s její úhradou (správa interního systému věřitele, vyhledávání„ žadatele o půjčku“ v databázi o spotřebitelích za účelem jeho úvěruschopnosti, činnost pracovníků při zadávání dat ze sjednané smlouvy do interního systému a zákaznická podpora). Dle soudu je možné takový poplatek sjednat. Nelze dovodit, že by výše poplatku odporovala dobrým mravům, a proto je žalovaná povinna tento poplatek žalobkyni uhradit, když při přepočtu na jednotlivé splátky se jedná o částku 38 Kč.

21. Smluvní strany si dále ujednaly poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 220 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno, že při hotovostním režimu bude žalovaná jednotlivé splátky hradit v hotovosti v místě svého bydliště k rukám oprávněného zástupce anonymizováno. Zástupce anonymizováno se tak měl každý týden dostavit do bydliště žalované, kde by si od ní vybral splátku půjčky. Při přepočtu dle počtu splátek odpovídá jednomu výběru splátky asi 104 Kč. Přesto, že žalovaná tuto variantu splácení sama zvolila, soud výši poplatku posoudil z hlediska souladu s dobrými mravy a dovodil, že výše poplatku za hotovostní inkaso splátek dobrým mravům odporuje. Je skutečností, že je žalované poskytována určitá služba spočívající v tom, že se zástupce anonymizováno sám dostaví do místa bydliště žalované. Nelze však souhlasit s argumentem žalobkyně, že tento poplatek má nahradit náklady, které by žalovaná musela jinak hradit provozovateli poštovních služeb, či bance, když tyto služby jsou zpoplatněny částkami v řádech desetikorun (max. 50 Kč v závislosti na zvolené službě). Z úřední činnosti je soudu známo, že jednotlivé částky poplatku sjednaného ve smlouvách jsou stanoveny poměrně dle výše jistiny, neodráží tak skutečné náklady za tuto službu. Navíc žalovaná hradila ve stejný den (čtvrtek) již splátku dle nároku č. 2, kdy v rámci hotovostní úhrady mělo docházet k úhradám obou splátek a náležely by tak za tento výběr dvě odměny. S ohledem na výši odměny za jednotlivou splátku soud dospěl k závěru, že tento poplatek byl sjednán v rozporu s dobrými mravy a je proto neplatný. Žalovaná tak není povinna tento poplatek zaplatit.

22. Žalobkyně dále požaduje přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 4 996 Kč (jedná se o úrok ve výši 19,9753 % ročně z částky 8 932,46 Kč od datum do datum) a 19,9753 % úroku ročně z částky 8 932,46 Kč od datum do zaplacení, přičemž částka 8 932,46 Kč představuje dlužnou jistinu. Dle výslovného smluvního ujednání čl. 3 smluvních podmínek smlouvy o půjčce se strany dohodly, že v případě, že dojde ve smyslu čl. 20 smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy (to je prodloužení v důsledku nikoli řádného splácení), nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Jedná se o smluvní úrok z půjčky. Dle čl. 20 smluvních podmínek, bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Soud nesdílí názor žalobkyně, že by ze smluvních podmínek vyplývalo, že se účinnost smlouvy prodlužuje při prodlení s pouze jednou splátkou a při prodlení s více splátkami k takovému prodloužení smlouvy nedochází. Za použití jazykového výkladu soud dospěl k závěru, že dochází k prodloužení smlouvy v případě prodlení žalované s úhradou jedné nebo více splátek. Měla-li být původně uhrazena celá částka do datum, nemůže žalobkyně po uvedeném datu požadovat přiznání tohoto smluvního úroku z půjčky, neboť došlo k prodloužení smlouvy o půjčce. Požadavek na úhradu smluvního úroku po splatnosti poslední splátky je v rozporu se smluvním ujednáním. Proto je žaloba pro úrok 19,9753 % ročně z částky jistiny 8 932,46 Kč od datum do zaplacení (tato formulace obsahuje jak žalobkyní požadovaný kapitalizovaný úrok, tak procentní běžící do zaplacení) nedůvodná.

23. Soud s ohledem na výše uvedené žalobkyni, na kterou byla pohledávka platně postoupena, na nároku č. 1 přiznal právo na úhradu částky 8 932,46 Kč na jistině, částky 1 140,38 Kč na kapitalizovaném úroku a částku 1 697,17 Kč na odměně za administrativní činnost, celkem tedy částku 11 770,01 Kč. Soud pak žalobu co do částky 4 629,99 Kč na nezaplaceném poplatku za hotovostní inkaso splátek zamítl. Soud dále přiznal žalobkyni právo na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 269,39 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 8 932,46 Kč od datum do zaplacení. Žaloba pak byla co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 996 Kč a úroku ve výši 19,9753 % ročně z částky 8 932,46 Kč od datum do zaplacení též zamítnuta.

24. O nároku č. 2 žalobkyně soud rozhodl následovně:

25. Ze zákaznické karty ze dne datum vyplývá, že žalovaná požádala o poskytnutí částky 5 000 Kč, vyjádřila se ke svému bydlení, kdy je vlastníkem nemovitosti, uvedla, že nemá žádní nezaopatřené děti, je nezaměstnaná s příjmy domácnosti 4 483 Kč a 9 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti pak činí celkem 7 300 Kč.

26. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum (dále jen„ smlouva o půjčce“) soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce, na základě níž jí byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta půjčka ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě o půjčce zavázala zaplatit poplatek ve výši 3 626 Kč, celkem se tak zavázala zaplatit částku 8 626 Kč. Poplatek ve výši 3 626 Kč byl vypočten jako součet úroku ve výši 477 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 800 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 349 Kč. Žalovaná svým podpisem stvrdila, že si zvolila hotovostní inkaso splátek a je srozuměna s tím, hotovostní inkaso splátek představuje volitelnou složku půjčky. Žalovaná se ve smlouvě o půjčce zavázala zaplatit celkovou dlužnou částku 8 626 Kč v hotovosti ve 45 týdenních splátkách ve výši 192 Kč (poslední splátka ve výši 178 Kč), když první splátku byla povinna zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy o půjčce a každou následující splátku nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období do rukou osoby uvedené v čl. 16 smluvních podmínek (oprávněného zástupce nebo zaměstnance právní předchůdkyně žalobkyně). Žalovaná svým podpisem potvrdila, že převzala v hotovosti celou částku půjčky při uzavření smlouvy v místě jejího bydliště. Dle čl. 3 smluvních podmínek činí výše úrokové sazby 20,1080 % ročně. Výpůjční úroková sazba je pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Strany se současně dohodly, že v případě, že dojde ve smyslu článku 20 věty druhé smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Dle čl. 6 smluvních podmínek je žalovaná povinna platit splátky v hotovosti k rukám oprávněného zástupce anonymizováno v místě jejího bydliště. Dle čl. 20 smluvních podmínek se tato smlouva uzavírá na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu této smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.

27. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek str. 111, soud zjistil, že právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou ve výši 2 600 Kč na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum.

28. Z přehledu plateb ke smlouvě číslo soud zjistil, že žalovaná na tuto smlouvu zaplatila celkem částku 6 026 Kč, kdy dle žalobkyně byla ještě po postoupení pohledávky zaplacena částka 1 000 Kč.

29. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně jako dodavatel (věřitel) a žalovaná v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřely dne datum smlouvu o půjčce – spotřebitelskou smlouvu. Na základě uvedené smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 5 000 Kč. V souladu s ustanovením § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013), je žalovaná povinna půjčku vrátit. Žalovaná porušila svůj závazek dlužnou částku řádně a včas splácet. S ohledem na skutečnost, že půjčka číslo ze dne datum (čtvrtek) měla být zaplacena ve 45 týdenních splátkách, když první splátka měla být zaplacena 7. den od data uzavření smlouvy, tedy dne datum, měla být poslední splátka půjčky žalovanou zaplacena dne datum. Žalovaná na dluh z této smlouvy celkem uhradila 7 026 Kč. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni.

30. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by půjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.

31. Dle § 658 zákona č. 40/1964 Sb. lze ujednat úroky (smluvní úroky z půjčky), které představují úplatu za užívání přenechané jistiny. Tyto lze sjednat v procentuální, nebo pevné výši. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na smluvené úroky z úvěru/půjčky jako na ujednání dle § 56 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., cena plnění, a proto na něj nedopadají důvody neplatnosti dle § 55 odst. 2 téhož zákona. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly sjednány úroky pevnou částkou ve výši 477 Kč. Soud výpočtem zjistil, že se jedná o úrok ve výši asi 11,02 % ročně. O výši kapitalizovaného úroku byla žalovaná zcela jasně a konkrétně informována v samotné smlouvě o půjčce, kdy průměrné úrokové sazby se pohybovaly v měsíci červnu 2012 okolo 10,64 % ročně (údaje čerpány z www.cnb.cz). Soud proto shledává výši sjednaných úroků za přiměřenou, resp. takové ujednání za platné.

32. Dále byl mezi smluvními stranami sjednán poplatek za administrativní činnost ve výši 800 Kč. Z jiných soudních řízení vedených s žalobkyní vyplývá, že poplatek za administrativní činnost má tvořit jakousi odměnu pro právního předchůdce žalobkyně za činnost spojenou s uzavřením smlouvy a administrativu spojenou s její úhradou (správa interního systému věřitele, vyhledávání„ žadatele o půjčku“ v databázi o spotřebitelích za účelem jeho úvěruschopnosti, činnost pracovníků při zadávání dat ze sjednané smlouvy do interního systému a zákaznická podpora). Dle soudu je možné takový poplatek sjednat. Nelze dovodit, že by výše poplatku odporovala dobrým mravům, a proto je žalovaná povinna tento poplatek žalobkyni uhradit, když při přepočtu na jednotlivé splátky se jedná o částku 17 Kč.

33. Smluvní strany si dále ujednaly poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 349 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno, že při hotovostním režimu bude žalovaná jednotlivé splátky hradit v hotovosti v místě svého bydliště k rukám oprávněného zástupce anonymizováno. Zástupce anonymizováno se tak měl každý týden dostavit do bydliště žalované, kde si od ní vybral splátku půjčky. Při přepočtu dle počtu splátek odpovídá jednomu výběru splátky asi 52 Kč. S ohledem na výši odměny za jednotlivou splátku, kdy tato částka není nepřiměřeně vysoká s ohledem na poskytnuté služby a skutečnost, že žalovaná tuto variantu splácení sama zvolila, dospěl soud k závěru, že tento poplatek byl sjednán platně, neodporuje dobrým mravům a žalovaná je povinna tento poplatek zaplatit.

34. Žalobkyně dále požaduje přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 1 381,77 Kč (jedná se o úrok ve výši 20,1080 % ročně z částky 1 507,07 Kč od datum do datum) a 20,1080 % úroku ročně z částky 1 507,07 Kč od datum do zaplacení, přičemž částka 1 507,07 Kč představuje dlužnou jistinu. Dle výslovného smluvního ujednání čl. 3 smluvních podmínek smlouvy o půjčce se strany dohodly, že v případě, že dojde ve smyslu čl. 20 smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy (to je prodloužení v důsledku nikoli řádného splácení), nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Jedná se o smluvní úrok z půjčky. Dle čl. 20 smluvních podmínek bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Soud nesdílí názor žalobkyně, že by ze smluvních podmínek vyplývalo, že se účinnost smlouvy prodlužuje při prodlení s pouze jednou splátkou a při prodlení s více splátkami k takovému prodloužení smlouvy nedochází. Za použití jazykového výkladu soud dospěl k závěru, že dochází k prodloužení smlouvy v případě prodlení žalované s úhradou jedné nebo více splátek. Měla-li být původně uhrazena celá částka do datum, nemůže žalobkyně po uvedeném datu požadovat přiznání tohoto smluvního úroku z půjčky, neboť došlo k prodloužení smlouvy o půjčce. Požadavek na úhradu smluvního poplatku po splatnosti poslední splátky je v rozporu se smluvním ujednáním. Proto je žaloba pro úrok 20,1080 % ročně z částky jistiny 1 507,07 Kč od datum do zaplacení (tato formulace obsahuje jak žalobkyní požadovaný kapitalizovaný úrok, tak procentní běžící do zaplacení) nedůvodná.

35. S ohledem na výše uvedené soud žalobkyni, na kterou byla pohledávka platně postoupena, na nároku č. 2 přiznal právo na úhradu částky 1 507,07 Kč na jistině a částky 92,93 Kč na poplatku. Soud dále přiznal žalobkyni právo na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 491,72 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 1 507,07 Kč od datum do zaplacení. Žaloba pak byla co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 381,77 Kč a úroku ve výši 20,1080 % ročně z částky 1 507,07 Kč od datum do zaplacení zamítnuta.

36. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Pokud jde o výši nákladů právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně ustanovení § 14b advokátního tarifu. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 300 Kč. Žalobkyni by při úplném úspěchu náležela odměna za celkem 3 úkony právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem) ve výši 900 Kč, režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, kdy se jedná celkem o částku ve výši 2 252 Kč. V řízení byla žalobkyně úspěšná v částce 13 370,01 Kč, naopak v částce 4 629,99 Kč úspěšná nebyla. Žalobkyně tak byla úspěšná v rozsahu 74 %, naopak žalovaná byla úspěšná v rozsahu 26 %, žalobkyni tak náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 48 %, tedy částka 1 081 Kč.

37. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově. Nebude-li dobrovolně ve lhůtě splněna povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím, může být podán návrh na výkon rozhodnutí.