3 C 206/2025

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Růžovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 13 076,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částky , částka, , úroku ve výši 63,77 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, , ve znění jejího doplnění ze dne , datum, , se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinila tak s odůvodněním, že dne , datum, byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne , datum, . Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím e-mailové komunikace. Žalovaný smlouvu podepsal dne , datum, svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobkyně předem poskytnut. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 63,77 % ročně splácet v 30měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjen 2024, a to dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému následně zasláno na e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě. Žalobkyně řádně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Bylo zjištěno, že volné zdroje ke hrazení úvěru jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Bylo prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti o úvěr evidována v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně dospěla k závěru, že na straně žalovaného nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, když do data zesplatnění úvěru žalobkyni uhradil částku v celkové výši , částka, (a to 5 x , částka, ). Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky č. , hodnota, (splatné dne , datum, ) o délce 65 dnů, došlo dle bodu 6.3. smlouvy ke dni , datum, k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že nová jistina ve výši , částka, byla splatná nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle bodu 6.1. smlouvy vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši , částka, , když se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů se zaplacením splátek č. , hodnota, a 7(2 x , částka, ). Dle bodu 6.2. smlouvy dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši , částka, , když se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů se zaplacením splátek č. , hodnota, a 7. (2 x , částka, ). Od , datum, vznikla dle bodu 6.5. smlouvy žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Dle bodu 2.2. smlouvy úroky z úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhradit částku , částka, odpovídající aktuální dlužné jistině s příslušenstvím, smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy ve výši , částka, , náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši , částka, a smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem , datum, do zaplacení, tj. smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky , částka, od , datum, do vyhotovení žaloby ve výši , částka, , dále žalobkyně požaduje zaplatit úrok z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, a úrok ve výši 12 % ročně z částky 9 207,21 od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok od , datum, dosáhne částky , částka, . Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, zůstal v řízení nečinný.

3. Žalobkyně byla ve smyslu ust. § 114a o.s.ř. v rámci přípravy jednání soudem vyzvána usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , aby specifikovala, jakým konkrétním způsobem byla prověřena schopnost žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy, jak byla ověřena totožnost žalovaného, jak mu byl úvěr poskytnut, a aby předložila všechny listiny, na jejichž základě (po zhodnocení jejich obsahu) žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy. Žalobkyně byla poučena, že je ve smyslu ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a písm. b) o.s.ř. povinna vylíčit pro rozhodnutí významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), tj. na podporu všech svých tvrzení je povinna označit a předložit soudu důkazy, jejichž nerespektování může vést též k zamítnutí žaloby, popřípadě její části pro neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene. Na výzvu soudu žalobkyně reagovala obsáhlým podáním ze dne , datum, , k němuž připojila listiny na podporu tvrzení (část listin již byla součástí žaloby). Žalobkyně sdělila, že důkazy má v elektronické podobě, žalovaný požádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru, komunikoval prostřednictvím telefonu. Na účet žadatele byla odeslána , částka, za účelem identifikace. Žalovaný do systému nahrál výpisy z bankovního účtu č. , č. účtu, . Podpisový kód je jedinečný. Žalovanému byla na účet vyplacena částka , částka, . Úvěruschopnost žalovaného byla z její strany prověřena pečlivě a řádně, celkový měsíční příjem žalovaného byl zkoumán výpisy z účtu za období 4/2024 – 8/2024. Byl proveden scoring klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), zadává zákonné životní minimum, které je jí objektivně známo, další výdaje je pak povinen uvést žalovaný. Dále odkázala na fotografii občanského průkazu, výpis z NRKI, SOLUSU a na výpisy z bankovního účtu. Žalobkyně uvedla, že u razdva půjčky se nerozepisují údaje, uvede se pouze souhrnná částka., právnická osoba, jednání soudu dne , datum, se žalovaný bez omluvy nedostavil. Proto soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v nepřítomnosti žalovaného. Současně však nebyly splněny podmínek pro vydání rozsudku pro zmeškání dle § 153b o.s.ř., neboť s ohledem na právní posouzení věci nebyl žalovaný v předvolání o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání poučen.

5. Soud provedl dokazování níže uvedenými listinami, z nichž byly zjištěny následující skutečnosti:

6. Z předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že jako poskytovatel úvěru je uvedena žalobkyně, žalovaný je identifikován jako klient s uvedením jména, příjmení, rodného čísla a dále je uveden email žalovaného. V předsmluvním formuláři je uvedena výše úvěru , částka, , celková částka, kterou je třeba zaplatit, je , částka, , v 30měsíčních splátkách po , částka, k 17. dni v měsíci. Úroková sazba činí 63,77 % ročně. U nákladů v případě opožděných plateb je uvedeno, že v případě prodlení s placením splátky o délce 30 dnů bude účtována smluvní pokuta , částka, a na účelně vynaložené náklady , částka, při prodlení s úhradou o délce 15 dnů. Při prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění a žalobkyně má nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny.

7. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen „smlouva o úvěru“), z kopie občanského průkazu, z důkazu o potvrzení ověřovacího emailu, z důkazu o zadání kódu, z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, vč. splátkového kalendáře, z emailu, z důkazu o umístění dokumentů do klientské zóny, z informací pro klienta bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na účet č. , č. účtu, částku , částka, a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit společně s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 63,77 % ročně. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila , částka, , a měla být hrazena v 30měsíčních splátkách po , částka, vždy do 22. dne každého kalendářního měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. V článku 2.2. smlouvy o úvěru bylo dohodnuto, že sjednané úroky běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru a žalobkyně je oprávněna na úrocích požadovat částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou má žalovaný zaplatit, tj. , částka, . Dle článku 4.2. smlouvy o úvěru je v každé splátce zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku, kdy jejich poměr je uveden ve splátkovém kalendáři, který se klientovi zasílá společně s oznámením o schválení úvěru. Bylo-li sjednáno pojištění, měsíční platba je zahrnuta do splátky. Dle článku 4.5. smlouvy o úvěru se platby na pohledávky započítávají podle určení klienta při provedení platby. Neurčí-li tento jinak, započítávají se nejdříve na jednotlivé splátky v pořadí od nejdříve splatné splátky, následně na pohledávky na náhradu nákladů dle bodu 6.2. smlouvy v pořadí dle jejich splatnosti, následně na smluvní pokuty v pořadí dle její splatnosti a následně na další pohledávky podle určení poskytovatele. Nebude-li platba postačovat k úhradě celé splátky, bude použita nejdříve na úhradu úroku tvořícího součást dané splátky a následně na úhradu jistiny tvořící součást dané splátky. Dle čl. 6.1. smlouvy o úvěru, jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši , částka, za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, po zesplatnění úvěru již toto právo nevzniká. Splatnost této smluvní pokuty nastává ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejímu zaplacení. Poskytovatel má dle čl. 6.2. smlouvy o úvěru právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením klienta o délce 15 dnů ve výši , částka, u každé splátky, se splatností ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejímu zaplacení. Dle čl. 6.3. písm. smlouvy o úvěru, jestliže se klient dostane do prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Dle čl. 6.4. smlouvy o úvěru, ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a přirostlé nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, z níž je poskytovatel oprávněn požadovat úroky z prodlení v zákonné výši. Jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den jeho zesplatnění, vzniká dle čl. 6.5. smlouvy o úvěru klientovi povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to zasláním jedinečného kódu 6981876049. Totožnost žalovaného byla ověřena z jeho občanského průkazu.

8. Z výpisu z registru SOLUS bylo zjištěno, že dne , datum, byl žalovaný lustrován v registru s negativním výsledkem, a to pro rodné číslo , RČ, . Z výpisu z registru NRKI bylo zjištěno, že žalovaný (identifikován jménem, příjmením, datem narození a rodným číslem) byl lustrován pro , Anonymizováno, s uvedením počtu 3 u finanční instituce s žádostí v kategorii III, čím míň bodů, tím vyšší riziko, dále limit 1 000, kategorie II. (od 1 – 100 000), čím menší, tím větší riziko, dluh po splatnosti , částka, .

9. Z výpisů z účtu a ze sdělení banky bylo zjištěno, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný. Z výpisu z účtu za květen 2024 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil , částka, , konečný zůstatek , částka, , příjmy , částka, a výdaje , částka, . Výpis obsahuje příchozí platbu , částka, od společnosti , právnická osoba, . dne , datum, , jednorázovou příchozí platbu , částka, , bez uvedení popisu, pouze VS a KS, výběry hotovosti , částka, , , částka, , jednorázové platby např. , částka, , velké množství plateb (výpis má 14 stran), kdy se jedná o běžné obchody, dodávky jídla nebo platby označené jako trading 212. Výpis z účtu za červen 2024 obsahuje počáteční zůstatek , částka, , konečný zůstatek , částka, , příjmy 71 606,29, výdaje , částka, , dne , datum, byla na účet prostřednictvím bankomatu vložena částka , částka, , následně zadána jednorázová platba , částka, , dne , datum, příchozí platba , částka, od společnosti , právnická osoba, ., dne , datum, příchozí platba , částka, bez popisu, výběr hotovosti , částka, , součástí je mnoho odchozích plateb, výpis z účtu čítá 17 stran. Z výpisu z účtu za červenec 2024 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek je , částka, , konečný zůstatek , částka, , příjmy , částka, , výdaje , částka, , výpis z účtu má 18 stran, je obsažena příchozí platba od , právnická osoba, . , částka, , příchozí jednorázové platby bez popisu, např. , částka, , a velké množství odchozích plateb, některé v běžných obchodech, některé neidentifikovatelné. Z výpisu z účtu za srpen 2024 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek je , částka, , konečný zůstatek – , částka, , příjmy celkem , částka, , výdaje celkem , částka, , výpis z účtu má 20 stran, příchozí platba od společnosti , právnická osoba, . , částka, , součástí jsou i splátky úvěrů, pojištění a mnoho odchozích plateb, některé v běžných obchodech, jiné bez identifikace. Z výpisu z účtu za září 2024 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek je -, částka, , konečný zůstatek , částka, , příjmy celkem , částka, , výdaje celkem , částka, . Dne , datum, obsahuje výpis příchozí platbu , částka, , součástí jsou mimořádné splátky úvěrů , částka, , , částka, , , částka, , vše , datum, , dále příchozí platba od společnosti , právnická osoba, . , částka, a dne , datum, částka , částka, pod VS , var. symbol, přes Thepay, a.s. jako raz dva půjčka.

10. Z potvrzení o provedené platbě, z dokladu o vyplacení a z dokumentu zaslaná SMS dle bodu 29 bylo zjištěno, že dne , datum, byl žalobkyní vyplacen úvěr ve výši , částka, na účet žalovaného uvedený ve smlouvě.

11. Z výzvy k zaplacení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě splátek ze smlouvy , Anonymizováno, , a to splátky č. , hodnota, a č. , hodnota, , dále bylo žalovanému oznámeno, že je mu účtována částka , částka, jako náhrada účelně vynaložených nákladů a částka , částka, jako smluvní pokuta. Žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.

12. Z výzvy k zaplacení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě splátek ze smlouvy , Anonymizováno, , a to splátky č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, , dále bylo žalovanému oznámeno, že je mu účtována částka , částka, jako náhrada účelně vynaložených nákladů a částka , částka, jako smluvní pokuta. Žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.

13. Z oznámení ze dne , datum, bylo zjištěno, že úvěr ze smlouvy č. , hodnota, byl zesplatněn, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, (, částka, jistina, , částka, úrok za poskytnutí, , částka, smluvní pokuta, , částka, náhrada nákladů, dále byl žalovaný upozorněn na právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty 0,1 % denně z nové dlužné jistiny, pro případ trvajícího prodlení.

14. Z karty klienta ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni zaplatil 5 x , částka, za dobu trvání úvěru, celková splacená částka činila , částka, .

15. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl prostřednictvím zástupkyně žalobkyně upomínán o úhradu ze smlouvy č. , hodnota, , a to ve výši , částka, (jistina), , částka, (smluvní pokuta), , částka, (náhrada nákladů), , částka, (smluvní pokuta), úroku. Součástí byla i plná moc k zastupování. Současně byl upozorněn na vymáhání dluhu soudní cestou.

16. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

17. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet dne , datum, úvěr , částka, , který se žalovaný zavázal včetně úroku ve výši 63,77 % ročně splácet v 30měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný v souvislosti s poskytnutým úvěrem žalobkyni uhradil částku v celkové výši , částka, . Žalovaný se ocitl v prodlení o délce 65 dnů se splácením splátky 6, v důsledku čehož byl úvěr ke dni , datum, zesplatněn. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla žalobkyní před uzavřením smlouvy prověřována nedostatečně.

18. Podle ust. § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

19. Podle ust. § 420 odst. 1, občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

20. Podle ust. § 1810, občanského zákoníku, ustanovení tohoto oddílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

21. Podle ust. § 1841 a 1842 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.

22. Podle ust. § 2395 a § 2399 odst. 1, občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

23. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

24. Podle ust. § 576 občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

25. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého: „Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává: „Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění: „… součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění: „Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C-679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v , adresa, tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- 679/18 ze dne , datum, .

28. Ohledně povinnosti zabývat se výdaji žalovaného a nespokojit se pouze s jejich tvrzenou výší odkazuje soud na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. (…) V rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, Nejvyšší soud dovodil, že bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se žadateli o úvěr ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelů a posoudit jejich schopnost úvěr splácet. (…) Nemůže se prosadit právní závěr odvolacího soudu, že předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru tím, že měla „dostupné informace z interních a externích databází“, zejména bankovního a nebankovního registru, za situace, kdy se spokojila pouze s informacemi od žalovaného, jež neověřovala a ani nezjišťovala údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti – jeho právní posouzení je v této části nesprávné a dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn důvodně. Dovolací soud uzavírá, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s odbornou péčí, která předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. V nyní posuzovaném případě porušení povinnosti žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného je dáno již tím, že si údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti od žalovaného neobstarala a spoléhala pouze na statistické údaje, aniž zohlednila konkrétní poměry žadatele o úvěr.

29. V usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp.zn. I. ÚS 1543/21 Ústavní soud „nepřisvědčil zásadní výtce stěžovatelky, že obvodní soud se zpronevěřil právním názorům, plynoucím z judikatury Nejvyššího soudu, potažmo dalších soudů, týkajících se absolutní neplatnosti smluv o zápůjčce v případech absence prověrky úvěruschopnosti osoby, jíž je úvěr poskytován. Nalézací soud totiž po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaná si od stěžovatelky před poskytnutím daných zápůjček vyžádala pracovní smlouvu i výplatní lístky, což stěžovatelka stvrdila svým podpisem na předmětných zákaznických kartách. Tuto skutečnost přitom stěžovatelka v soudním řízení nezpochybnila. V tomto ohledu tedy konkrétně nerozporovala tvrzení žalované, že pracovala jako uklízečka v TJ Slovácká Slávie, a to na plný pracovní úvazek. Protože částky poskytnutých úvěrů byly poměrně nízké, dospěl nalézací soud k závěru, že takové šetření výdělkových poměrů stěžovatelky bylo pro účely ověření její úvěruschopnosti dostačující, když na základě úvěru poskytnuté peněžní prostředky nebyly ve zřejmém nepoměru k takto zjištěným pravidelným příjmům stěžovatelky a ani nevyšlo najevo, že by stěžovatelka byla v insolvenci či že by proti ní byla vedena exekuce. Stěžovatelka naopak splátky úvěrů řádně hradila (viz zejména body 10 až 12 napadeného rozsudku), takže i z tohoto pohledu nebyla její úvěruschopnost ani zpětně zpochybněna. Tyto nosné úvahy obvodního soudu pokládá Ústavní soud za srozumitelné a racionální, a tím i prosté ústavně zapovězené libovůle. V podrobnostech lze na odůvodnění napadeného rozsudku zcela odkázat.“30. Podle ust. § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

32. Podle ust. § 1968 věta první občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

33. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

34. Soud má ve vztahu k uplatněnému nároku za prokázané, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru uzavřela dne , datum, se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu, na základě níž poskytla žalovanému úvěr výši , částka, , a to na účet, který žalovaný ve smlouvě uvedl. Žalovaný byl před podpisem smlouvy seznámen s podmínkami spojenými s čerpáním úvěru, a to zejména s celkovou částkou, kterou bude povinen žalobkyni zaplatit, s výší úroku za poskytnutí úvěru a způsobem úhrady úvěru. Žalobkyně před uzavřením smlouvy poskytla žalovanému předsmluvní informace o výši v úvahu přicházejícího úvěru s přihlédnutím na finanční možnosti žalovaného a o podmínkách, za kterých bude tento úvěr splácen. Žalovaný na svůj závazek ze smlouvy plynoucí žalobkyni uhradil dosud celkem , částka, .

35. Jak vyplývá z uvedených zákonných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru ještě před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a to získáváním nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele, z databáze či jiných zdrojů. V případě negativního výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nesmí poskytovatel úvěr poskytnout. Jestliže poskytovatel úvěru svoji povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele nesplní a následně dojde k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, stává se takto uzavřená smlouva smlouvou neplatnou, a to absolutně, dle ust. § 588 občanského zákoníku.

36. V daném případě žalobkyně předložila soudu listiny, které si opatřila před uzavřením smlouvy o úvěru pro splnění svých povinností jako poskytovatele spotřebitelského úvěru k prověření úvěruschopnosti žalovaného. Z těchto listin bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena 4 měsíce po nabytí zletilosti žalovaného, úvěrová minulost žalovaného tak byla ovlivněna jeho nízkým věkem, ke zkoumání příjmové a výdajové stránky byly předloženy výpisy z účtu, z nichž bylo zjištěno, že žalovaný měl příjem od zaměstnavatele, výdaje žalovaného jsou mnohonásobně vyšší než jeho příjem ze zaměstnání, další příjmové položky nebyly věrohodně osvětleny (jedná se o domněnky žalobkyně), součástí výpisu za měsíc září 2024 (před poskytnutím úvěru) jsou i splátky úvěrů. Pokud jde o zkoumání výdajové stránky, žalobkyně odkázala na výpisy z účtu a na usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp.zn. I. ÚS 1543/21 s tím, že ve výpisech nebylo nic, co by žalovaného zdiskreditovalo, nebylo podezření např. na sázkovou činnost. Dle názoru soudu z citovaného usnesení Ústavního soudu automaticky nevyplývá, že u úvěrových smluv s nízkým předmětem plnění obecně nemusí být zkoumána výdajová stránka, pouze v něm Ústavní soud došel k závěru, že v daném konkrétním případě bylo zkoumání dostatečné. Ústavní soud dále odkázal na rozhodnutí soudu prvního stupně, z něhož vyplývá, že při uzavírání smlouvy úvěrující navštívil úvěrovanou doma, byl zjištěn její pravidelný příjem a úvěrující doposud své závazky dlouhodobě plnila, současně odkázal na mentální zralost úvěrované. Závěry Ústavního soudu z daného rozhodnutí nelze paušalizovat, nedopadají automaticky na všechny úvěry s nízkou částkou, naopak ke každému případu je nutno přistupovat individuálně. V tomto případě měla žalobkyně hned několik možných ukazatelů nedostatečné úvěruschopnosti žalovaného. Ačkoliv nízký věk sám o sobě nediskvalifikuje žalovaného v možnosti uzavřít úvěrovou smlouvu, podstatným způsobem ovlivňuje jeho úvěrovou minulost, a proto je ke zkoumání třeba přistupovat kriticky a obezřetně. Dále výpisy z účtu, jak bylo uvedeno shora, vykazují mnoho odchozích plateb a neodůvodněných příjmů, počáteční a konečný zůstatek je nízký, s tímto se žalobkyně při zkoumání nevypořádala dostatečně a vše, co k tomu před soudem uvedla, jsou jen její domněnky, tyto skutečnosti při uzavírání smlouvy nebyly prověřeny. Současně žalovaný i přes svůj nízký věk již před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy splácel jiné úvěry.

37. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je pro rozpor se zákonem podle ust. § 588 občanského zákoníku absolutně neplatná, neboť žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupovala s odbornou péčí při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, čímž porušila povinnost pro něj vyplývající z ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

38. S ohledem na uvedený závěr o neplatnosti smlouvy o úvěru v části, ve které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , posuzoval soud platnost zbývající části smlouvy ve vztahu k nároku žalobkyně na zaplacení úroku, pojištění, smluvní pokuty a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. Podle ust. § 576 občanského zákoníku platí, že neplatná část právního jednání je oddělitelná od zbývající části, pokud tato zbývající část může sama o sobě obstát, tj. pokud sama splňuje předpoklady nezbytné pro vznik a platnost právního jednání. V daném případě se jedná o nároky na zaplacení příslušenství dluhu v širším slova smyslu (úroku z úvěru, smluvní pokuty a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením), které odvozují svůj vznik a existenci od samotného nároku na zaplacení úvěru. V případě absolutní neplatnosti hlavního nároku na plnění pak i příslušenství v podobě úroku sdílí jeho osud. V případě nároku na smluvní pokutu a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením soud dospěl k závěru, že i v této části je smlouva neplatná, když je zřejmé, že smluvní strana, která nezpůsobila její neplatnost (v tomto případě žalovaný), by takovéto právní jednání neučinil i bez jeho neplatné části.

39. Soud má zá prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný zaplatil žalobkyni z titulu předmětné smlouvy o úvěru dosud celkem , částka, . Právní jednání, které je absolutně neplatné, je neplatné již od počátku a smluvní strany jsou si povinny vrátit poskytnuté plnění. S ohledem na vyslovenou absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru tak plnění, které si žalobkyně a žalovaný mezi sebou poskytli, představuje plnění z neplatného právního jednání, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Konkrétně se tedy jedná o povinnost žalovaného vydat žalobkyni jistinu úvěru , částka, oproti povinnosti žalobkyně vydat žalovanému jím poskytnuté platby v celkové výši , částka, . Soud proto výrokem I. uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to ve lhůtě přiměřené možnostem žalovaného, tj. v obecné lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku, když důvody pro stanovení jiné (delší) lhůty nebyly žalovaným tvrzeny ani prokázány a nevyplývají ani z obsahu spisu.

40. Ve zbývající části byla žaloba výrokem II. jako nedůvodná zamítnuta. Žalobkyni nebyl přiznán ani zákonný úrok z prodlení z přiznané částky, jelikož nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení doposud nevznikl, a to s ohledem na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. (…) s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení.

41. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky , částka, (43 %), žalovaný byl úspěšný ohledně částky , částka, + , částka, + příslušenství pohledávky, tj. úrok , částka, , úrok a zákonný úrok byl kapitalizován k , datum, (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08), celkem úspěch žalovaného po zaokrouhlení činí , částka, (57 %). V tomto řízení byl úspěšnější žalovaný a měl by tak nárok na náhradu jím účelně vynaložených nákladů řízení. S ohledem na skutečnost, že žalovanému žádné náklady nevznikly, resp. z obsahu spisu se jejich vznik nepodává, rozhodl soud výrokem III. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.