3 C 213/2019

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl předsedkyní senátu Mgr Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 15.000 Kč s příslušenstvím <b>I. Soud řízení ohledně částky 2 450 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 138,02 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se pro částku 30,88 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení zamítá.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 290 Kč k rukám zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, částku 2 450 Kč na kapitalizovaném úroku a smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč z dluhu na smlouvě o úvěru. Žalobce svůj návrh odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum]. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal [právnická osoba] vrátit částku 12 300 Kč spolu s příslušenstvím do [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem [číslo] obchodních podmínek smlouvy o úvěru uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla jednak povinnost zaplatit [anonymizováno] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, kdy žalobce požadoval v žalobě uhradit na smluvní pokutě částku 5 000 Kč (smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 10 000 Kč za dobu od [datum] do [datum]) a dále povinnost nahradit náklady spojené s upomínáním. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Žalobce tak v žalobním návrhu požadoval uhradit částku 10 000 Kč, částku 2 450 Kč (kapitalizovaný úrok ve výši 2 300 Kč a náklady na upomínání ve výši 150 Kč), smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 168,90 Kč (tj. za dobu od [datum] do [datum]) a zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalobce následně dne [datum] doplnil žalobu, když uvedl, že částka ve výši 10 000 Kč byla žalovanému poskytnuta dne [datum] na bankovní účet uvedený žalovaným ve smlouvě o úvěru. S ohledem na to, že žalobce nedisponuje důkazy o posouzení úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy, vzal žalobu co do částky 5 000 Kč na smluvní pokutě a co do částky 2 450 Kč zpět. Žalobce tak požaduje uhradit pouze částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení.

3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Z výpisu z běžného účtu [anonymizováno] vyplývá, že žalovaný zaslal dne [datum] z účtu [bankovní účet] částku 1 Kč na účet [číslo]. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že smluvní strany uzavřely ujednání, ve kterém se [anonymizováno] zavázalo poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splatit a zaplatit veškeré úroky přirostlé. Dle podmínek úvěru tak celková splatná částka činí 12 300 Kč a den splatnosti byl ujednán do 30 dnů od jejího poskytnutí. Ve smlouvě byla ujednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného se zaplacením jakékoli částky ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení. Dále pro případ prodlení s jakoukoli částkou se žalovaný zavázal uhradit paušální poplatek na úhradu nákladů za zaslání upomínek ve výši dle délek prodlení a dále 50 Kč za každou jinou upomínku. Součástí smlouvy o úvěru jsou obchodní podmínky, které blíže upravují průběh registrace u [anonymizováno] a dále práva a povinnosti smluvních stran. Z výpisu z účtu žalobce [číslo] vyplývá, že na účet č. [bankovní účet] byla dne [datum] zaslána částka 10 000 Kč, z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že částka 10 000 Kč byla na účet žalovaného připsána dne [datum]. Z výpisu z úvěru žalovaného [číslo] vyplývá, že mu byla poskytnuta částka 10 000 Kč, žalovaný však nezaplatil ničeho. Z upomínky ze dne [datum], opakované výzvy k úhradě ze dne [datum] a předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum] vyplývá, že [anonymizováno] opakovaně žalovaného vyzývalo k úhradě dlužné částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o přijetí platby za postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vyplývá, že [anonymizováno] postoupilo na žalobce pohledávku za žalovaným. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání.

5. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby postupoval soud podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí, tedy co do částky 2 450 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč řízení zastavil. V řízení dosud nezačalo jednání, a proto soud nevyžadoval souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby. Soud se tak nadále bude zabývat pouze otázkou úhrady částky 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení.

6. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že dne [datum] byla mezi [anonymizováno] a žalovaným uzavřena smlouva úvěru, a to pomocí prostředků komunikace na dálku, kdy následně byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku do 30 dnů od jejího poskytnutí vrátit a zaplatit poplatek ve výši 2 300 Kč. Částka 10 000 Kč byla na účet žalovaného poskytnuta dne [datum]. [anonymizováno] pohledávku za žalovaným následně postoupilo na žalobce. <i>7. Dle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.</i> <i>8. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle ustanovení § 420 odst. 1 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.</i> <i>9. Dle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>10. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>11. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>12. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>13. Dle ustanovení § 1959 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>14. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 15. Mezi smluvními stranami tak byla dojednána smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, když se [anonymizováno] zavázalo poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky do určité doby vrátit a zaplatit úroky. Splatnost úvěru byla sjednána na dobu 30 dnů od jeho poskytnutí, přičemž úvěr byl poskytnut [datum], úvěr tak měl být uhrazen do [datum]. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací získaných od spotřebitele a z jiných zdrojů. Žalobce na výzvu soudu nebyl schopen doložit, že k takovému posouzení úvěruschopnosti žalovaného došlo. Vzhledem k tomu, že [anonymizováno] poskytlo úvěr žalovanému v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je taková smlouva neplatná. Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020 vyplývá, že obecný soud je povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného. Otázkou zkoumání úvěruschopnosti se tak soud nemá zabývat pouze na návrh spotřebitele, ale ex offo. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, včetně všech jejich dodatků je neplatná dle ustanovení § 588 občanského zákoníku, neboť poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný tak je dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit žalobci pouze poskytnutou jistinu ve výši 10 000 Kč. A to v době přiměřené možnostem žalovaného. Při absenci platné dohody o splatnosti (zde o přiměřené době plnění) je tak nutné analogicky ve smyslu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku jako v jiných podobných případech vyjít z výzvy věřitele k plnění v jím uvedené lhůtě. První výzva k úhradě, která byla žalovanému zaslána po lhůtě splatnosti, je upomínka ze dne [datum], ve které [anonymizováno] požaduje uhradit dlužnou částku ihned. Povinnost tvrdit a prokázat skutečnosti vedoucí k závěru, že doba plnění požadovaná věřitelem není přiměřená možnostem spotřebitele, má v případném sporu právě spotřebitel (dlužník). Vzhledem k tomu, že žalovaný žádným způsobem proti této lhůtě k úhradě nebrojil, byl povinen částku 15 000 Kč ve lhůtě do [datum] uhradit (tj. následující den po jejím doručení, když dle § 573 občanského zákoníku došlo k doručení třetí pracovní den po odeslání), pokud tak neučinil, dostal se s úhradou dlužné částky do prodlení. Jelikož byl žalovaný v prodlení s úhradou finanční částky je povinen dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku zaplatit za dobu od [datum] i zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč. Žalobce však v žalobě požadoval přiznání kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 369,60 Kč, což měl být zákonný úrok z částky 10 000 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Soud dospěl k názoru, že žalobce nemá nárok na úhradu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 1 168,90 Kč, když žalobci náleží právo na úhradu kapitalizovaného zákonného úroku pouze za dobu od [datum] do [datum], tedy v částce 1 138,02 Kč, když byl požadavek žalobce na úhradu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v rozsahu 30,88 Kč zamítnut. Dále soud žalobkyni přiznal právo na úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení.

16. Výrok IV. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého se náhrada nákladů řízení poměrně rozdělí podle úspěchu řízení. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně ustanovení § 14b odst.

1. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 300 Kč. Zástupci žalobce by náležela odměna za celkem 2 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby, a dále odměna ve výši ½ za jednoduchou výzvu k plnění, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 750 Kč. Dále by advokátovi náležel režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Doposud by tedy činila odměna zástupce žalobce částku 1 050 Kč. Žalobce by dále měl nárok na náhradu za DPH ve výši 220,50 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč. Při plném úspěchu by se jednalo celkem o částku 2 070,50 Kč. Žalobce však byl úspěšný pouze do částky 10 000 Kč (57 %), naopak žalovaný byl úspěšný co do částky 7 450 Kč (43 %). Žalobce tak byl úspěšný z 14 % a náleží mu náhrada nákladů řízení ve výši 290 Kč.

17. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec l občanského soudního řádu.