3 C 215/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl předsedkyní senátu Mgr Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 19 364 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 19 364 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 364 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], ve znění jejího doplnění ze dne [datum], domáhá se žalobce po žalovaném zaplacení částky 19 364 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinil tak s odůvodněním, že v odběrném místě [obec a číslo], [PSČ] [obec], byl pracovníky servisní firmy žalobce dne [datum] zjištěn neoprávněný odběr elektřiny, přestože dodávka elektřiny byla dne [datum] z podnětu obchodníka, [právnická osoba] [anonymizováno], pro neplacení ceny za dodanou elektřinu přerušena. Obchodník požádal o ukončení dodávky elektřiny ke dni [datum]. Žalovaný se sám po přerušení ve svorkovnici elektroměru připojil a elektřinu odebíral, což potvrzují i stavy na elektroměru dne [datum] ([číslo] na montážním příkazu) a dne [datum] ([číslo] na zápise o provedené kontrole). Díky těmto zápisům lze zcela přesně stanovit množství neoprávněně odebrané elektřiny. Uvedeným jednáním žalovaného došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny. Žalobce provedl žalovanému vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu ve výši 19 364 Kč. Splatnost vyúčtování byla dle obvyklé obchodní praxe do 14 dnů ode dne vystavení faktury. Žalovaný dlužnou částku přes upomínky žalobce neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, žalobce s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí, rozhodl soud ve věci v souladu s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti (a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu):

5. Z protokolu o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie a zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne [datum] soud zjistil, že na adrese odběrného místa [obec a číslo], [PSČ] [obec], odběratel [celé jméno žalovaného], byl kontrolorem dodavatele elektrické energie dne [datum] zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie. Jednalo se o odběr bez uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny nebo v rozporu s takto uzavřenou smlouvou. Žalovaný nebyl přítomen při tomto zjištění. Odběratelem v uvedeném místě spotřeby ([číslo]) byl žalovaný. Odběrné místo mělo být odpojeno dne [datum], avšak odběratel se po přerušení ve svorkovnici připojil a elektřinu odebíral. Elektroměr byl demontován a odpojen. Při demontáži elektroměru činil stav [anonymizováno] [číslo].

6. Z podkladů pro výpočet výše škody, stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny – [rok], oprávněných nákladů a souhrnu ze dne [datum] soud zjistil, že škoda byla vyčíslena [právnická osoba] [právnická osoba] za dobu neoprávněného odběru od [datum] do [datum], hlavní jistič 1 x 25, změřená spotřeba elektroměrem je 2,481 MWh, vypočtená náhrada za energii včetně daně z energie činí 11 961,64 Kč. Z požadavku na vystavení odběratelské faktury ze dne [datum] soud zjistil, že neoprávněný odběr (2,481 MWh) byl vyčíslen na částku 11 891,64 Kč, daň z elektřiny na částku 70 Kč, ostatní náklady na částku 4 042 Kč, celkem k fakturaci 16 003,64 Kč.

7. Z faktury ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce žalovanému vyúčtoval neoprávněný odběr elektrické energie v částce 19 364 Kč (včetně daně z přidané hodnoty 3 361,36 Kč) se splatností do [datum]. K úhradě uvedené částky žalovaného opětovně vyzval upomínkou ze dne [datum].

8. Předžalobní upomínkou ze dne [datum], podanou k poštovní přepravě dne [datum], byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání. <i>9. Podle ust. § 51 odst. 1 písm. a) až g), odst. 2 a 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je za a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, za b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, za c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, za d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, za e) odběr měřený měřicím zařízením, za prvé) které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, nebo za druhé) které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, nebo za třetí) které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, za f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, za g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní (odst. 1) Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje (odst. 2). Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny (odst. 3).</i> <i>10. Dle ust. § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.</i> 11. Dle judikatury soudů se náhrada škody způsobená odběratelem dodavateli v důsledku neoprávněného odběru elektřiny neřídí obecnými ustanoveními soukromoprávních předpisů o náhradě skutečné škody a ušlého zisku (resp. řídí se jimi pouze subsidiárně), nýbrž se stanoví podle zvláštních právních předpisů, které jsou ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální. V projednávaném případě těmito předpisy jsou zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) a vyhláška č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Tyto předpisy stanoví jak speciální předpoklady vzniku povinnosti k náhradě škody, tak i zvláštní úpravu náhrady škody. Odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr elektrické energie je zákonem konstruována jako objektivní. Jelikož se jedná o objektivní odpovědnost, postačuje ke zjištění této odpovědnosti za neoprávněný odběr to, že k neoprávněnému odběru došlo. Ani objektivní charakter odpovědnosti za škodu však nic nemění na tom, že musí být prokázána existence neoprávněného odběru; vznik škody a existence příčinné souvislosti však může být v některých případech presumována (připojení k té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina). Z tohoto pohledu je zásadně nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr. <i>12. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.</i> 13. Po provedeném dokazování, z něj zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že návrh žalobce je zcela důvodný. Bylo prokázáno, že žalovaný neoprávněně odebíral elektrickou energii v odběrném místě [obec a číslo], [PSČ] [obec] (místo spotřeby [číslo]) v období od [datum] do [datum] (kdy dodávka elektřiny byla žalobcem k žádosti obchodníka [právnická osoba] na svorkovnici elektroměru přerušena). Dne [datum] kontrolor žalobce zjistil neoprávněný odběr na uvedeném odběrném místě ve výši 2,481 MWh za shora uvedené období. Žalobce žalovanému vyúčtoval škodu za neoprávněný odběr energie a další náklady vzniklé se zajišťováním a odstraněním neoprávněného odběru (stanovenou v souladu s výše citovaným zákonným ustanovením) v celkové výši 19 364 Kč fakturou se splatností dne [datum]. Jelikož žalovaný v tomto řízení netvrdil a neprokázal, že by na dlužnou částku žalobci něčeho uhradil, soud žalobě vyhověl, a to včetně zákonných úroků z prodlení jdoucích z dlužné částky ode dne následujícího po dni její splatnosti do zaplacení.

14. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný a má tak proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl, nárok na plnou náhradu jím účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a paušální náhradu hotových výdajů ve výši 200 Kč v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2016 Sb. za úkony spočívající v návrhu ve věci samé a předžalobní upomínce. Žalovaný je tedy povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 200 Kč.