3 C 219/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 24 600 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 2 090,95 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení k 18. 12. 2020 a zákonném úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 2 017,17 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč spolu se zákonným 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 16. 10. 2007 do 31. 12. 2007, zákonným 10,50% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2008 do 30. 6. 2008, zákonným 10,75% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008, zákonným 9,25% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009, zákonným 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009, zákonným 8% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, zákonným 7,75% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2010 do 31. 12. 2010, zákonným 7,75% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2011 do 30. 6. 2011, zákonným 7,75% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2011 do 31. 12. 2011, zákonným 7,75% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2012 do 30. 6. 2012, zákonným 7,50% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, zákonným 7,05% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2013, zákonným 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2013, zákonným 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2014 do 30. 6. 2014, zákonným 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2014 do 31. 12. 2014, zákonným 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2015, zákonným 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2015 do 31. 12. 2015, zákonným 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2016 do 1. 7. 2016, zákonným 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, zákonným 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, zákonným 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, zákonným 8,50% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, zákonným 9% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, zákonným 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, zákonným 10% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, zákonným 10% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, zákonným 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, zákonným 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonným 8,50% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, zákonným 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 1. 1. 2022 do 9. 6. 2022 a zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 10. 6. 2022 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se pro částku 9 600 Kč a pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 24 006,61 Kč, zákonný 7,25% úrok z prodlení ročně z částky 9 600 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, zákonný 7,25% úrok z prodlení ročně z částky 9 600 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonný 8,50% úrok z prodlení ročně z částky 9 600 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, zákonný 11,75% úrok z prodlení ročně z částky 9 600 Kč od 1. 1. 2022 do 9. 6. 2022 zamítá.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 590,04 Kč k rukám zástupce žalobkyně JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinila tak s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovaným došlo dne datum k uzavření Smlouvy o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky otištěné na zadní straně předmětné smlouvy. Na základě této poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 9 600 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti ve 40 týdenních splátkách po 615 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, kdy na předmětnou smlouvu neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni datum činila výše pohledávky bez příslušenství částku 24 600 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 24 600 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 9 600 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 26 097,56 Kč (zákonný úrok z prodlení z celkové dlužné částky 24 600 Kč od 16. 10. 2007, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do data postoupení dne datum), úroků z prodlení z celkové dlužné částky 24 600 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.

2. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky 2 090,95 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení k 18. 12. 2020 a zákonném úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 2 017,17 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

3. Dle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

4. Jelikož žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět (viz výše) před vydáním rozhodnutí ve věci, postupoval soud dle § 96 odst. 1, odst. 2 o. s. ř. a řízení v této části zastavil (výrok I.).

5. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

6. Ze Smlouvy o půjčce ze dne datum bylo zjištěno, že tuto uzavřela na jedné straně společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále název“) a na straně druhé žalovaný (dále jako,,zákazník“). Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky otištěné na druhé straně smlouvy, které nejsou žalovaným zvláště podepsány. název poskytuje zákazníkovi půjčku v částce 15 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy a zákazník se zavazuje zaplatit název souhrnný poplatek 9 600 Kč spolu s poskytnutými peněžitými prostředky (tj. celkem částku 24 600 Kč) ve 40 hotovostních týdenních splátkách po 615 Kč do rukou zástupce název dle čl. 13 této smlouvy. První splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Výše RPSN činí 294,1 %. Jednotlivé splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítány na vlastní částku půjčky. Smlouva se řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, a zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, postoupil pohledávku za žalovaným společně s dalšími pohledávkami žalobkyni a to za úplatu. Dle výňatku z přílohy č. 1 soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným (str. 97 ze 109). Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. Oznámení o postoupení bylo zasláno na adresu žalovaného adresa žalovaného (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání oznámení ze dne datum). Z výzvy k plnění ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, opětovně upozorněn na postoupení na žalobkyni a upozorněn na možnost soudního vymáhání. Výzva k plnění byla zaslána na adresu žalovaného adresa žalovaného (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání oznámení ze dne datum).

8. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (účinný od 1. 1. 2014) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Jelikož smlouva o půjčce neobsahuje zvláštní ujednání, bude se závazkový vztah, vzniklý dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným řídit zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013) a zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2010). Postoupení se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

9. Dle § 657, § 658 zákona č. 40/1964 Sb., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

10. Soud dodává, že smlouva o půjčce má reálnou (nikoliv konsenzuální) povahu. Vznik půjčky předpokládá dohodu stran a odevzdání předmětu půjčky dlužníkovi. Jakmile je smlouva na základě nabídky a jejího přijetí uzavřena, vzniká mezi stranami závazkový právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti. Odevzdáním věci dlužníkovi se tento vztah stává právním vztahem z půjčky.

11. Dle § 51a zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2008, upravuje hlava pátá ochranu spotřebitele ve spotřebitelských smlouvách a některé povinnosti při uzavírání spotřebitelských smluv. Dle § 52 téhož zákona, spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

12. Dle § 55 odst. 1 až 3 téhož zákona, smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a). Ovlivňuje-li však takové ujednání přímo i další ujednání smlouvy, může se spotřebitel dovolat neplatnosti celé smlouvy. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Dle § 56 spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (odst. 1). Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění (odst. 2).

13. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

14. Dobré mravy plní funkci krajního korektivu, kdy výkon práv a povinností nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy chrání, resp. nemůže obstát pro zjevně nepřiměřené či nespravedlivé následky.

15. Dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

16. V § 40a zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31. 7. 2010, jsou vymezeny důvody neplatnosti, kterých se musí dotčená osoba dovolat (tzv. relativní neplatnost). Tou je také neplatnost dle § 55 zákona č. 40/1964 Sb. V ostatním se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží i bez návrhu.

17. Dle § 41 zákona č. 40/1964 Sb., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

18. Dle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

19. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

20. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet tyto prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 600 Kč, tj. celkovou částku 24 600 Kč ve 40 hotovostních týdenních splátkách po 615 Kč, kdy celková dlužná částka měla být uhrazena do datum. Výše RPSN činí 294,1 %. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas a na předmětnou smlouvu neuhradil ničeho. Právní předchůdce žalobkyně postoupil ke dni datum platně pohledávku za žalovaným společně s dalšími pohledávkami společnosti na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno.

21. Žalobkyně v daném případě požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 15.000 Kč a dlužného souhrnného poplatku ve výši 9.600 Kč. K obsahu„ souhrnného poplatku“ na výzvu soudu doplnila, že se jedná o součet dvou úplat souvisejících s poskytnutím půjčky, a to úroku za dobu trvání smluvního vztahu ve výši 2.017,17 Kč a úplatu za administrativní činnost a za hotovostní osobní výběr splátek ve výši 7.582,83 Kč, bez toho, aniž by specifikovala, z jakých konkrétních ustanovení smlouvy výše úroky a výše jednotlivých poplatků vyplývá. Vzhledem k tomu, že z obsahu samotné smlouvy ani smluvních podmínek výše úroků ani specifikace a konkrétní výše jednotlivých poplatků nevyplývá a žalobkyně svá tvrzení v tomto směru ani žádným jiným způsobem neprokázala, posoudil soud celý souhrnný poplatek jako úrok (úplatu za poskytnutí finančních prostředků) ve smyslu § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.

22. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývanou„ rychlou“ půjčku nabízenou mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovanou nebankovními subjekty osobám, které by půjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.

23. Dle § 658 zákona č. 40/1964 Sb. lze ujednat úroky (smluvní úroky z půjčky), které představují úplatu za užívání přenechané jistiny. Tyto lze sjednat v procentuální nebo pevné výši. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla sjednána jako úplata (odměna) za užívání přenechané částky 15 000 Kč, částka 9 600 Kč. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na smluvené úroky z úvěru jako na ujednání dle § 56 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. (cena plnění). Soud v takovém případě posuzuje platnost tohoto ujednání ve vztahu ke slabší straně právního vztahu dle nižšího zákonného standardu (to je dle obecné právní úpravy § 3 odst. 1, § 39 zákona č. 40/1964 Sb.) než je poskytnut v právní úpravě ochrany spotřebitele, neboť ochranářská spotřebitelská úprava se nevztahuje na cenu plnění. Při přepočtu na smluvní úroky z půjčky představuje odměna ve výši 9 600 Kč cca 83 % ročně. Dle ustálené judikatury může soud s ohledem na okolnosti konkrétního případu s poukazem na § 3 odst. 1 a § 39 zákona č. 40/1964 Sb. nepřiznat věřiteli nepřiměřeně vysoký úrok sjednaný s dlužníkem, což je úrok podstatně přesahující úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou. Určitým vodítkem zde má být srovnání s úrokovou mírou obvyklou v praxi peněžních ústavů. Přičemž nepřiměřený nemusí být úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. K měsíci duben 2007 se nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami pohybovaly okolo 17,29 % ročně (domácnosti a NISD – celkem, splatnost nad 1 rok do pěti let včetně; údaje jsou čerpány z www.cnb.cz). Přes vyšší míru rizikovosti plynoucí z povahy krátkodobých rychlých půjček pro věřitele, má soud za to, že poplatek za půjčku ve výši 9 600 Kč, sjednaný ve výši čtyřnásobku úrokové míry peněžních ústavů, byl mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou sjednán v excesivně nepřiměřené výši, přičemž žalovaný tuto výši nemohl s ohledem na zájem o poskytnutí půjčky ve výši 15 000 Kč a jednostranně stanovené podmínky ze strany věřitele nijak ovlivnit. Poplatek tak byl sjednán v rozporu s § 39 zákona č. 40/1964 Sb. Jedná se o ujednání zcela v rozporu s dobrými mravy, tj. ujednání absolutně neplatné.

24. Požaduje-li žalobkyně částku 24 600 Kč představující součet jistiny ve výši 15 000 Kč a poplatku ve výši 9 600 Kč, avšak ujednání o souhrnném poplatku je absolutně neplatné, nelze žalobě v tomto rozsahu vyhovět. Soud s ohledem na shora uvedené a po zohlednění částečného zpětvzetí žaloby výrokem II. přiznal žalobkyni nárok na zaplacení jistiny ve výši 15 000 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky od 16. 10. 2007 (tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky) do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.

25. Ve zbytku soud nárok žalobkyně zamítl, a to tak, že žalobkyně nemá nárok na zaplacení částky 9 600 Kč (žalovaná částka 24 600 Kč – přiznaná jistina 15 000 Kč), zákonného úroku z prodlení z částky 9 600 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení (ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí) a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 24 006,61 Kč (po zohlednění částečného zpětvzetí žaloby).

26. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 61 %, v rozsahu 39 % úspěšná nebyla. Žalobkyni přísluší náhrada v rozsahu 22 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 1.230 Kč dle položky 1 bod 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3 × 300 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, paušální náhrada hotových výdajů 3 × 100 Kč dle § 14b odst. 5 této vyhlášky, 21% náhrada za daň z přidané hodnoty 252 Kč; celkem 2 682 Kč. Proto soud žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 590,04 Kč (22 % z 2 682 Kč).

27. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.