3 C 219/2024

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Růžovou ve věci manželky: Jméno manželky A, narozená dne Datum narození manželky A trvale bytem Adresa manželky B fakticky bytem Adresa manželky B zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky a manžela: Jméno manžela, narozený dne Datum narození manžela bytem Adresa manžela o rozvod manželství

I. Manželství Jméno manželky A, rozené rodné přijmení a jméno FO, uzavřené dne datum ve Vyškově, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu datum domáhala se manželka vydání rozsudku, jímž by manželství účastníků bylo rozvedeno. Učinila tak s odůvodněním, že manželství bylo uzavřeno dne datum, z manželství se účastníkům narodily 2 zletilé děti, a to již zaopatřený syn jméno FO a doposud nezaopatřená Anonymizováno – omezená ve svéprávnosti rozsudkem soudu. Manželé spolu intimně nežijí cca 10 let a žijí odděleně od datum, navenek jako manželé dlouhodobě nevystupují, volný čas tráví každý samostatně, nastalo mezi nimi citově odcizení. Manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, obnova soužití není možná. Důvodem rozvratu je citové odcizení, rozdílnost zájmů a povah, odlišný názor na vedení rodinné domácnosti, společné hospodaření, společné soužití i trávení volného času. Při jednání dne datum doplnila, že je opatrovníkem handicapované dcery Anonymizováno, od listopadu 2024 se o ni stará sama, dcera má možnost stýkat se s otcem, ale ten toho moc nevyužívá. Manželka k manželovi již nechová žádné city.

2. Manžel s rozvodem manželství v podání ze dne datum vyslovil souhlas. Uvedl, že dcera Anonymizováno je zajištěna plným invalidním důchodem a příspěvkem na péči. Do datum účastníci vystupovali jako manželé a trávili volný čas společně např. na dovolených. Hlavním důvodem rozvodu je manželčina dlouhodobá nevěra. V podání ze dne datum manžel uvedl, že s rozvodem nesouhlasí a na tomto stanovisku setrval i po celé jednání dne datum. Hlavním důvodem jeho nesouhlasu je handicapovaná dcera manželů, která je úzce fixovaná na oba rodiče, střídání péče je pro ni frustrující a působí jí psychickou zátěž.

3. Podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř., v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Po provedeném dokazování (listinami a účastnickými výpověďmi manželů) a ze shodných tvrzení manželů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

5. Účastníci uzavřeli manželství dne datum ve Vyškově, u obou z nich se jedná o manželství první, neboť ho uzavírali jako svobodní. Z manželství se narodily 2 již zletilé děti jméno FO a Anonymizováno, která je rozhodnutím soudu omezená ve svéprávnosti, jejím opatrovníkem je manželka a tato o ni stěžejně pečuje. Manželé bydlí odděleně od datum, kdy se manželka i s dcerou Anonymizováno z posledního společného bydliště manželů odstěhovala. Manželé se intimně nestýkají po dobu 8 až 10 let, nemají společné zájmy a záliby, mají odlišné povahy, názory a diametrálně odlišné představy o trávení volného času, finančním hospodaření a vedení rodinné domácnosti. Manželka nemá o obnovení manželského soužití zájem, považuje manželství za definitivně rozvrácené, z jejího pohledu vztah již napravit nelze, k manželovi nechová odpovídající pozitivní citovou vazbu. Manžel s rozvodem manželství nesouhlasí, přeje si manželství zachovat s ohledem na zájmy dcery Anonymizováno, k manželce též nemá odpovídající pozitivní citovou náklonnost, má k ní úctu, že dobře pečuje o dceru Anonymizováno. Manželé mají odlišná očekávání v různých oblastech lidského života, nedokáží spolu adekvátně komunikovat (ku spokojenosti obou), nemají společnou řeč. Zatímco manželovi jejich několik let trvající popsaný způsob „soužití“ v podstatě nevadí, manželka v manželství evidentně dlouhodobě strádá, cítí se nespokojená a nešťastná a daný stav jí absolutně nevyhovuje. V důsledku popsaného si manželé přestali v průběhu manželství rozumět, nespokojenost manželky se postupem času prohloubila a citové vazby k manželovi definitivně ochladly. Manželství účastníků je hluboce rozvráceno, formální a neplní svůj společenský účel.

6. Podle ust. 755 odst. 1 občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

7. Podle ust. 755 odst. 2 občanského zákoníku, přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

8. Podle ust. 755 odst. 3 občanského zákoníku, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

9. Podle ust. § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

10. Podle ust. 758 občanského zákoníku, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

11. Základním předpokladem pro ukončení manželství rozvodem je ve smyslu výše citovaného zákonného ustanovení § 755 odst. 1 občanského zákoníku rozvrat manželství, a to rozvrat kvalifikovaný, tedy tak vážný, hluboký a trvalý, že neodčinitelně brání obnovení manželského soužití a dalšímu plnění jeho společenského účelu. Požadavek rozvodu je důvodným, je-li tento rozvrat objektivně zjištěn. To, zda byl takový rozvrat zaviněn jednáním některého z manželů či zda je výsledkem faktorů stojících i mimo jejich subjektivní jednání, je z hlediska posouzení důvodnosti žaloby o rozvod irelevantní, k příčinám, které k rozvratu manželství vedly, soud při svém rozhodování pouze přihlíží, aniž by však pro vlastní rozhodnutí o rozvodu měly zásadní význam.

12. Ze skutkových zjištění plynoucích z provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že základní podmínka zákonem stanovená pro vyslovení rozvodu manželství je tu splněna, neboť v manželství účastníků nastal rozvrat, který lze objektivně charakterizovat jako rozvrat kvalifikovaný, tedy vážný, hluboký a zejména i trvalý. Manželé spolu nebydlí a jako partneři v tom pravém a nejširším slova smyslu nežijí definitivně od listopadu 2024, tedy minimálně od této doby netvoří manželské a rodinné společenství, nehospodaří společně a netráví společně volný čas, již mnoho let (8 až 10 let) se intimně nestýkají. Na straně obou manželů zcela evidentně absentují i odpovídající citové vazby, na nichž nepochybně každé fungující manželství musí být založeno. Manželka, i přes zcela opačný názor manžela, který si rozvod manželství nepřeje především s ohledem na zájmy jejich dcery Anonymizováno (zletilé, omezené ve svéprávnosti), obnovu manželského soužití kategoricky vyloučila. Tuto pak nelze, právě vzhledem k jejímu odmítavému postoji, do budoucna z objektivního pohledu posuzováno reálně očekávat. Soud není v žádném případě institucí, která by bez dalšího mohla přes vyhraněný odmítavý postoj a proti vůli jednoho manžela tohoto svým zamítavým rozhodnutím o rozvodu nutit setrvávat v ryze formálním manželství s manželem, který trvá na zachování manželství. Jelikož manželství účastníků již neplní své základní funkce a je pouze formálním svazkem, bylo dle shora citovaného ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku rozvedeno.

13. Příčiny manželského rozvratu spočívají v rozdílných povahách, názorech, postojích a představách manželů o společném soužití, trávení volného času a vedení rodinné domácnosti, v důsledku čehož si manželé přestali v průběhu manželství rozumět a citově se odcizili. I pokud by v řízení bylo manželem řádně tvrzeno a prokázáno (což nebylo), že manželka navázala známost s jiným mužem (což zmínil v jednom ze svých písemných vyjádření manžel), nejednalo by se o příčinu manželského rozvratu, nýbrž o důsledek rozvratu nastalého v manželství účastníků již mnohem dříve.

14. Vzhledem k tomu, že z manželství účastníků narozené děti jsou již zletilé, bylo toto rozvedeno bez dalšího, neboť zde odpadá hledisko zájmu nezletilých dětí a podmínka spočívající v rozhodnutí opatrovnického soudu o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu manželů, jak je zakotveno v ust. §755 odst. 2 písm. a) a odst. 3 občanského zákoníku.

15. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 23 z.ř.s, podle kterého v řízení, jež mohlo být zahájeno i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Podmínky pro případné mimořádné přiznání této náhrady některému z účastníků soud v projednávané věci neshledal. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť se jej všichni účastníci po vyhlášení rozhodnutí výslovně vzdali. Podle ust. § 759 občanského zákoníku, manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.