3 C 223/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 23 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 900 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 863,12 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 916,60 Kč, 19,31% úrokem ročně z částky 12 900 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonným 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 12 900 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu pro částku 11 000 Kč, pro kapitalizovaný úrok ve výši 858,92 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 422,57 Kč, 19,31% úrok ročně z částky 11 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a 9,75% zákonný úrok z prodlení ročně z částky 11 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 193 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 23 600 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinila tak s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutou jistinou zaplatit úrok ve výši 4 000 Kč (19,31 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč počínaje [datum], kdy poslední splátka byla stanovená na [datum]. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas a poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Žalovaný tak nedostál svým smluvním povinnostem a dostal se do prodlení se splácením. Celkem žalovaný uhradil částku 12 100 Kč, kdy právní předchůdce žalobkyně toto započetl následovně: na jistinu 1 411,18 Kč, na úrok 4 000 Kč, na poplatek za administrativní činnost 4 000 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 688,82 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně ke dni [datum] (tj. den splatnosti dlužné částky) v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 18 588,82 Kč od [datum] až do zaplacení dále úrokem ve výši 19,31 % ročně. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 23 900 Kč (představující dlužnou jistinu ve výši 18 588,82 Kč a dlužné úhrady za služby ve výši 5 311,18 Kč), dále kapitalizovaný úrok ve výši 2 722,04 Kč (19,31 % ročně z dlužné jistiny 18 588,82 Kč od 2. 3. 2019 do data postoupení [datum]), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 339,17 Kč (zákonný 9,75% úrok z prodlení z dlužné jistiny 18 588,82 Kč od 9. 3. 2019 do data postoupení [datum]), dále úrok 19,31 % ročně z dlužné jistiny 18 588,82 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonný 9,75% úrok z prodlení ročně z dlužné jistiny 18 588,82 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Přes výzvy žalobkyně žalovaný na dlužnou částku dále ničeho neuhradil. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr na základě informací poskytnutých od žalovaného, které jsou zaznamenány v kartě zákazníka. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], se zavázala žalovanému poskytnout částku 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou (60 týdnů). Žalovaný si zvolil hotovostní inkaso splátek. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně celkovou dlužnou částku 36 000 Kč skládající se z jistiny 20 000 Kč, úroku ve výši 4 000 Kč, administrativního poplatku ve výši 4 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Celkovou dlužnou částku 36 000 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč, přičemž první splátku je žalovaný povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období, to vše v hotovosti do rukou oprávněného zástupce právního předchůdce žalobkyně uvedeného ve smluvních podmínkách. Dle smluvních podmínek činí výše úroku 32,15 %. Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Výše RPSN činí 206,15 %. Dle smluvních podmínek je předmětem smlouvy poskytnutí neúčelového spotřebitelského úvěru ve formě peněžité zápůjčky s pevně stanovenou úrokovou sazbou. V případě sjednaného hotovostního režimu se žalovaný zavazuje splatit splátky v hotovosti k rukám oprávněného zástupce právního předchůdce žalobkyně, a to v místě bydliště žalovaného. O každé splátce celkové dlužné splátky bude proveden záznam do evidence splátek nebo vystaveno písemné potvrzení o převzetí splátky. Výše nákladů na hotovostní inkaso splátek činí 40 % z celkové dlužné částky, pokud byla sjednána úhrada v 60 splátkách. Žalovaný splácí nejprve úrok a poplatky a teprve poté splácí jistinu. Žalovaný svým podpisem smlouvy potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet úvěr, dále že přečetl a porozuměl všem ustanovením smlouvy a smluvních podmínek. Smlouva se řídí dle výslovného ujednání zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smluvní podmínky tvoří 2,5 strany hustě popsaného textu a jsou žalovaným samostatně podepsány.

4. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný v této žádosti uvedl své jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, telefonní číslo, nejvyšší dosažené vzdělání (střední), adresu trvalého pobytu ([ulice a číslo], [PSČ] [obec]) a adresu místa výběru splátek ([obec a číslo], [PSČ] [obec]), dále rodinný stav (ženatý), bydlení (spolubydlící) s manželkou a jiným rodinným příslušníkem a zdroj příjmů (zaměstnání na hlavní pracovní poměr, pracovní pozice dělník). Předložil občanský průkaz, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu a doklad o výplatě (tyto jsou připojeny a doloženy k doplnění žaloby ze dne [datum]). Čistý příjem žalovaného činí 15 943 Kč měsíčně, výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) 2 233 Kč, osobní výdaje 3 000 Kč, z čehož byl vypočten použitelný příjem 10 710 Kč.

5. K výzvě soudu, jak právní předchůdce žalobkyně prověřoval úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, žalobkyně ve svém podání ze dne [datum] adresovaným soudu odkázala na ustanovení smlouvy o spotřebitelském úvěru, ve kterém se žalovaný zavázal poskytnout právnímu předchůdci žalobkyně úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho úvěruschopnosti a že je schopen dlužnou částku splatit. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný byl vyhledáván v insolvenčním rejstříku, kde nebyl zjištěn žádný záznam a že žalovaný nemá závazky u jiných společností. Majetková situace byla ověřena právním předchůdcem žalobkyně z nájemní smlouvy, pracovní smlouvy a dokladu o výplatě žalovaného.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným společně s dalšími pohledávkami na [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], a to za úplatu. Dle výňatku z přílohy [číslo] soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným (strana 273 z 314). Z oznámení o postoupení pohledávek z téhož dne soud zjistil, že postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno. Oznámení o postoupení bylo zasláno na adresu žalovaného [obec a číslo], [PSČ] [obec] (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání oznámení ze dne [datum]).

7. Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, opětovně upozorněn na postoupení na žalobkyni a upozorněn na možnost soudního vymáhání. Výzva k plnění byla zaslána na adresu žalovaného [obec a číslo], [PSČ] [obec] (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání oznámení ze dne [datum]).

8. Závazkový vztah vzniklý dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. z.“) a dále zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Postoupení mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní se řídí o. z.

9. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

10. Dle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

11. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

12. Dle § 2390, § 2392 odst. 1 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

13. Smlouva o zápůjčce má reálnou (nikoliv jen konsenzuální) povahu. Vznik zápůjčky předpokládá dohodu stran a odevzdání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Jakmile je smlouva na základě nabídky a jejího přijetí uzavřena, vzniká mezi stranami závazný právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti. Odevzdáním věci vydlužiteli se tento vztah stává právním vztahem ze zápůjčky. Při peněžité zápůjčce může dojít k předání zapůjčené částky hotově, nebo bezhotovostním převodem na účet vydlužitele.

14. Dle § 1725 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

15. Autonomie vůle stran smluvního vztahu je stěžejní zásadou soukromého práva. Rozumí se jí smluvní svoboda, tedy svoboda rozhodnout se, zda smlouvu uzavřít a za jakých podmínek (tedy s jakým obsahem).

16. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Dle § 1 odst. 2 o. z., jsou zakázána ujednání porušující dobré mravy, nebo veřejný pořádek. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 8 o. z., zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

18. Dobré mravy plní funkci krajního korektivu platnosti právních jednání v případech, kdy právní jednání nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy chrání, popř. pro zjevně nepřiměřené či nespravedlivé následky, které takové právní jednání zakládá.

19. Dle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

20. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

21. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že pohledávka za žalovaným společně s dalšími pohledávkami byla platně postoupena na žalobkyni (§ 1 879 an. o. z.), přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno.

22. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jako zapůjčitel a žalovaný, v postavení spotřebitele (vydlužitele), uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z., přičemž se jednalo o smlouvu spotřebitelskou dle § 1810 a násl. o. z. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že tuto společně s poplatkem za poskytnutí peněžitých prostředků ve výši 16 000 Kč (tedy celkovou dlužnou částku 36 000 Kč), vrátí v 60 hotovostních splátkách ve výši 600 Kč. Poplatek za poskytnutí peněžitých prostředků se skládá z administrativního poplatku ve výši 4 000 Kč, úroku ve výši 4 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. První splátka je splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující splátka až po poslední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Žalovaný převzal zápůjčku v hotovosti při podpisu smlouvy, to je dne [datum]. První splátka byla splatná dne [datum], další splátky jsou splatné do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Poslední splátka je splatná při řádném a včasném splácení [datum]. Dle úvodního ustanovení smlouvy o zápůjčce byly její součástí smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, dle kterých výše úroku činí při splácení v 60 týdenních splátkách 32,15 % ročně. Tyto smluvní podmínky byly žalovaným podepsány. V samotné smlouvě o půjčce je uveden úrok v kapitalizované výši 4 000 Kč (k posouzení platnosti ujednání o úroku viz dále).

23. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením sjednaných splátek. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uhradil celkem 12 100 Kč, kdy poslední splátka proběhla [datum], z toho žalobkyně započetla na jistinu 1 411,18 Kč, na úrok 4 000 Kč, na poplatek za administrativní činnost 4 000 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 688,82 Kč. Soud má za to, že celková dlužná částka byla splatná v okamžiku splatnosti poslední řádně předepsané splátky, tedy k [datum]. Pokud je žalovaný v prodlení s úhradou celkové dlužné částky, pak ode dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalovanému byla dne [datum] zaslána předžalobní upomínka.

24. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývanou krátkodobou (rychlou) zápůjčku nabízenou mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovanou nebankovními subjekty osobám, které by půjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.

25. Ve vztahu ke sjednanému úroku z poskytnutých peněžních prostředků z dlužné částky soud konstatuje, že v rámci předmětného smluvního typu je možné, aby byly úroky sjednány (v procentuální nebo pevné výši). Věřitel je tedy obecně oprávněn požadovat i zaplacení úroku. Úrok ze zápůjčky byl sjednán v souladu s § 2392 odst. 1 o. z. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na úroky ze zápůjčky jako na cenu plnění ve smyslu § 1813 o. z. Soud v takovém případě posuzuje platnost tohoto ujednání ve vztahu k slabší straně právního vztahu dle nižšího zákonného standardu (to je obecné právní úpravy § 1 odst. 2, § 588 o. z.), než je poskytnut v právní úpravě ochrany spotřebitele, neboť ochranářská spotřebitelská úprava se nevztahuje na cenu plnění. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly sjednány úroky pevnou částkou ve výši 4 000 Kč (tato pevná částka má odpovídat sjednanému 32,15% úroku ročně za dobu trvání smlouvy při řádném splácení). O procentuální výši úroku sjednaného pevnou částkou byl žalovaný informován ve smluvních podmínkách, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Kapitalizovaná výše tohoto úroku byla přímo součástí samotné smlouvy. Vzhledem k tomu, že se jednalo o krátkodobou (rychlou) nebankovní zápůjčku, soud shledává výši sjednaných úroků za přiměřenou, resp. takové ujednání za platné.

26. S ohledem na zásadu autonomie vůle stran bylo možné, aby byl mezi stranami sjednán administrativní poplatek a hotovostní inkaso splátek.

27. Ve smlouvě byl sjednán administrativní poplatek ve výši 4 000 Kč Ani smlouva, ani smluvní podmínky, které jsou její nedílnou součástí, dále nedefinuje, co je touto administrativní činností myšleno. Soud zvážil poplatky, které jsou za obdobnou činnost spočívající ve sjednání smluv o úvěrech stanoveny bankami, a má za to, že požadavek žalobkyně na administrativní poplatek, který by překračoval částku 1 000 Kč, je zcela zjevně nepřiměřený tomu, za co je požadován. A není žádného důvodu diferencovat při téměř totožných parametrech zápůjčky, lišící se pouze výši předmětu plnění. Uvedený názor soud zastává i se zohledněním toho, že pod administrativním poplatkem je kryta činnost žalobkyně nejen při sjednání smlouvy, ale také v průběhu jejího trvání (vedení záznamů o zápůjčce a jednotlivých platbách). S ohledem na uvedené má soud za to, že administrativní poplatek ze zápůjčky ve výši 4 000 Kč při sjednání půjčky na dobu 60 týdnů (tj. 67 Kč týdně), byl sjednán co do částky 3 000 Kč neplatně (částka přesahující 1 000 Kč).

28. Co se týče dalších částí sjednaného poplatku, je si soud vědom skutečnosti, že hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč má krýt náklady související se službou právního předchůdce žalobkyně, kdy jí zmocněná osoba se pro vyzvednutí příslušné splátky dostaví do místa doručovací adresy dle smlouvy, zpravidla bydliště žalovaného. Při přepočtu 60 splátek se pak jedná o poplatek za vyzvednutí splátky v místě bydliště vydlužitele ve výši cca 133 Kč (× 60 splátek). Hotovostní inkaso splátek představuje výběr jednotlivých splátek v den jejich splatnosti obchodním zástupcem právního předchůdce žalobkyně přímo v místě bydliště žalovaného. Tento poplatek v podstatě nahrazuje náklady, které by žalovaný při splácení zápůjčky musel jinak hradit provozovateli poštovních služeb např. za platbu prostřednictvím poštovní poukázky nebo bance. V případě platby prostřednictvím poštovních poukázek by se jednalo o zpoplatnění částkou cirka 30 Kč, v případě plateb bankou (hotovostní vklad na účet třetí osoby nebo převod bankovním příkazem) se žalovaný zpravidla nedostane nad částku 80 Kč. S ohledem na uvedené má soud za to, že hotovostní inkaso splátek sjednané ve výši nad 100 Kč na jednu splátku, je jednání nepřiměřeným, resp. nemravným ve vztahu ke spotřebiteli (a specifikům jeho postavení) a částka 8 000 Kč představující hotovostní inkaso splátek byla sjednána neplatně.

29. Soud má tedy s ohledem na shora uvedené za to, že žalovaným uhrazená částka 12 100 Kč byla započtena nesprávně, resp. na nesprávné částky. Právní předchůdce žalobkyně započetl žalovaným uhrazenou částku na souhrnný poplatek a částečně i na jistinu (viz bod 23 tohoto rozsudku) a dospěl k závěru, že vedle dlužné jistiny 18 588,82 Kč požaduje ještě uhrazení zbylé části souhrnného poplatku ve výši 5 311,18 Kč. Soud je však názoru, že souhrnný poplatek ve výši 16 000 Kč byl platně sjednán jen do výše 5 000 Kč (úrok 4 000 Kč + administrativní poplatek jen do výše 1 000 Kč), ve zbytku, tj. v částce 11 000 Kč byl sjednán neplatně (zbylá část administrativního poplatku 3 000 Kč a hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč). Žalovaným uhrazená částka 12 100 Kč měla být tudíž správně započtena na souhrnný poplatek ve výši 5 000 Kč (čímž byl celý poplatek uhrazen) a ve zbylé části 7 100 Kč na jistinu. Správně tedy činí dlužná část jistiny částku 12 900 Kč (20 000 Kč – 7 100 Kč).

30. Soud má s ohledem na shora uvedené za to, že žalovaný dluží na jistině ze zápůjčky částku 12 900 Kč (žaloba je co do této částky důvodná). S ohledem na shora uvedené má soud za to, že je žaloba důvodná také pro částku 1 863,12 Kč představující kapitalizovaný 19,31% úrok ročně z částky 12 900 Kč (tj. z nové dlužné jistiny) od [datum] do [datum], dále pro částku 916,60 Kč představující kapitalizovaný zákonný 9,75% úrok z prodlení ročně z částky 12 900 Kč (tj. z nové dlužné jistiny) od [datum] do [datum], dále pro 19,31% úrok ročně z částky 12 900 Kč (tj. z nové dlužné jistiny) od [datum] do zaplacení a pro zákonný 9,75% z prodlení ročně z částky 12 900 Kč (tj. z nové dlužné jistiny) od [datum] do zaplacení. Soud proto v uvedeném rozsahu žalobě vyhověl.

31. Soud naopak žalobu zamítl pro částku 11 000 Kč, dále pro částku 858,92 Kč na kapitalizovaném úroku (19,31 % ročně z částky 11 000 Kč od 2. 3. 2019 do [datum]), částku 422,57 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení (9,75 % ročně z částky 11 000 Kč od 9. 3. 2019 do [datum]), 19,31% úrok ročně z částky 11 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a 9,75% zákonný úrok z prodlení ročně z částky 11 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

32. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 54 %, v rozsahu 46 % úspěšná nebyla. Žalobkyni přísluší náhrada v rozsahu 8 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 956 Kč dle položky 2 bod 1. písm. c) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 300 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, paušální náhrada hotových výdajů 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 této vyhlášky, 21% náhrada za daň z přidané hodnoty 252 Kč; celkem 2 408 Kč. Proto soud žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 193 Kč (8 % z 2 408 Kč).

33. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.