3 C 23/2025

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Růžovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený dne Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným: 1) Jméno žalované A , narozený dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2) Jméno žalované B , narozená dne Datum narození žalované B státní příslušnost Anonymizováno v České republice naposledy bytem Adresa žalované B o zaplacení částky 212 377,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobcům a) a b) společně a nerozdílně částku , částka, , částku , částka, a částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobcům a) a b) společně a nerozdílně na nákladech řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobců , Jméno advokátky, .

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, , ve znění jejího doplnění ze dne , datum, a s přihlédnutím k částečnému odmítnutí žaloby usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , se žalobci po žalovaných domáhají společně a nerozdílně zaplacení částky , částka, , smluvní pokuty , částka, , částky , částka, s příslušenstvím z částky , částka, a náhrady nákladů řízení. Učinili tak s odůvodněním, že dne , datum, byla mezi žalobci a žalovanými uzavřena nájemní smlouva, dne , datum, byla mezi žalobci a žalovanými uzavřena dohoda o ukončení nájmu, uznání dluhu a o splátkách, podle níž se žalovaní zavázali uhradit žalobcům částku , částka, společně a nerozdílně ve splátkách v minimální výši , částka, měsíčně. První splátka měla být uhrazena do , datum, . Smlouva obsahovala doložku o ztrátě výhody splátek. Součástí smlouvy byla i smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dne , datum, byl žalobcům byt vrácen a sepsán předávací protokol. Součástí byl i přehled škod, v němž byla uvedena částka , částka, jako škoda na vybavení bytu. Dne , datum, byla žalovaným zaslána předžalobní upomínka. Žalovaní žalobcům nic neuhradili.

2. V podání ze dne , datum, žalobci vyčíslili smluvní pokutu tak, že za den prodlení mají nárok na částku , částka, , za prodlení od , datum, do sepisu žaloby , datum, činí smluvní pokuta , částka, . Žalobci trvali i na zaplacení zbývající smluvní pokuty nevyčíslené, a to od , datum, do zaplacení. Usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, byla žaloba částečně odmítnuta v rozsahu nevyčíslené smluvní pokuty.

3. Vzhledem k tomu, že žalovaná 2) je státním příslušníkem Ukrajiny, musel se soud nejprve zabývat tím, zda je k projednání a rozhodnutí této věci dána mezinárodní příslušnost (pravomoc) českých soudů a pokud ano, právo kterého státu je třeba aplikovat (rozhodné právo). Na uvedenou věc se použije sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 123/2002 Sb.m.s., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech. Podle čl. 48 odst. 5, pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Přestože žalovaná 2) k datu zahájení řízení neměla na území České republiky žádný platný druh pobytu, po provedeném šetření dospěl soud k závěru, že na území České republiky žalovaná 2) fakticky dlouhodobě pobývá. Trvalá adresa žalované 2) v ISZR byla zrušena dne 30. 9. 2023. Dle sdělení Ministerstva vnitra měla žalovaná 2) na území ČR povolen pobyt jako dočasnou ochranu, požádala o prodloužení, ale nedostavila se na pracoviště OAMP, státní příslušníci Ukrajiny však mohou za určitých podmínek pobývat na území České republiky i bezvízově a jejich platný trvalý pobyt tak nelze dohledat. Ze zprávy Ředitelství služby cizinecké policie bylo zjištěno, že se v dubnu 2025 zdržovala v Praze. Žalovaná 2) má v České republice přístupnou datovou schránku a je dostupná na emailu , e-mail, . Žalovaná 2) emailem sdělila, že nemá trvalé bydliště. Dále bylo zjištěno, že byla v červnu 2025 kontrolována hlídkou Policie ČR v Praze. Na základě uvedených informací soud dospěl k závěru, že žalovaná 2) se skutečně zdržuje na území České republiky, její skutečné bydliště není známo, ale lze ji kontaktovat prostřednictvím emailu, kde odpovídá v českém jazyce, a dále má přístupnou datovou schránku, kam jí lze písemnosti doručovat. S ohledem na zjištěné skutečnosti je dána mezinárodní pravomoc soudů České republiky. Žalovaný 1) sdělil, že jeho bydliště je , adresa, , obecným soudem žalovaného 1) je v souladu s ust. § 85 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), Okresní soud ve Vyškově. Vzhledem k tomu, že nebyl zjištěn obecný soud žalované 2), je dána místní příslušnost podepsaného soudu dle žalovaného 2). Pokud jde o rozhodné právo, v souladu s čl. 48 odst. 1 a 2 sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 123/2002 Sb.m.s., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. Dle čl. VIII. bod 3. mezi účastníky řízení uzavřené Nájemní smlouvy ze dne , datum, se nájemní smlouva řídí právním řádem České republiky. Dohoda o ukončení nájmu je formou písemného dodatku a i ta se v souladu s touto smluvní úpravou řídí právním řádem České republiky. Účastníci řízení se tak na právním řádu, jímž se řídí jejich vztah, shodli a je nutné aplikovat hmotné právo České republiky. Podle § 8 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, české soudy postupují v řízení podle českých procesních předpisů s tím, že strany mají rovné postavení při uplatňování svých práv. Na průběh řízení se použijí české procesní předpisy.

4. Žalovaní zůstali v řízení nečinní, k žalobě se nevyjádřili, pouze žalovaný 1) soudu sdělil adresu a kontaktní údaje, žalovaná 2) sdělila, že je kontaktní na emailu. Dále již se soudem nekomunikovali. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů, když žalovaní se ve stanovené lhůtě nevyjádřili a žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas.

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

6. Z nájemní smlouvy bylo zjištěno, že smlouvu uzavřeli dne , datum, žalobci jako pronajímatelé a žalovaní jako nájemci, předmětem byl nájem bytové jednotky č. , hodnota, na adrese , adresa, . Nájemné činilo částku , částka, měsíčně a dále měli žalovaní platit zálohy na služby , částka, měsíčně. Pronájem byl sjednán na dobu určitou do , datum, . Změny smlouvy musely být sjednány v písemné formě a podepsány oběma stranami.

7. Z dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že nájem se sjednává na dobu určitou do , datum, .

8. Z předávacího protokolu bylo zjištěno, že bytová jednotka č. , hodnota, na adrese , adresa, byla žalovaným předána dne , datum, .

9. Z přílohy č. , hodnota, – předávacího protokolu bylo zjištěno, že bytová jednotka č. , hodnota, na adrese , adresa, byla žalobcům předána dne , datum, , protokol obsahuje zjištěné škody – skříňka pod umyvadlem , částka, + zámek , částka, , světla 7 ks x , částka, tj. , částka, , poškozené zdi v hodnotě , částka, , ubytování 2 noci , částka, , celkem , částka, , platba , částka, , celkem neuhrazená škoda , částka, .

10. Z Dohody o ukončení nájmu, uznání dluhu a o splátkách ze dne , datum, bylo zjištěno, že tato dohoda byla sepsána dne , datum, a podepsána účastníky řízení. Předmětem bylo ukončení nájemní smlouvy k bytové jednotce č. , hodnota, na adrese , Adresa žalované B, , ke dni , datum, . Byt měl být vyklizen do , datum, . Žalovaní uznali svůj dluh co do důvodu a výše, a to v částce , částka, na neuhrazeném nájemném a službách a v částce , částka, na úrocích z prodlení. Na celkovou částku , částka, byla započtena kauce , částka, , žalovaní tak uznali co do důvodu a výše dluh , částka, . Tento se zavázali splácet po , částka, měsíčně vždy k 5. dni v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, se splatností první splátky ke dni , datum, . V bodě 3.3 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky/den prodlení pro případ prodlení s jakoukoli z plateb.

11. Z předžalobních výzev ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaní byli zástupkyní žalobců vyzváni k úhradě částky , částka, (202 720 + , částka, ) do 7 dnů, přičemž byli upozornění na možnost soudního vymáhání dluhu. Zásilky byly podány k poštovní přepravě dne , datum, , v úložní době nebyly vyzvednuty.

12. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

13. Žalobci v postavení pronajímatelů a žalovaní v postavení nájemců uzavřeli dne , datum, nájemní smlouvu k bytové jednotce č. , hodnota, na adrese , Adresa žalované B, , nájem byl sjednán na dobu určitou do , datum, s celkovými měsíčními platbami , částka, . Písemným dodatkem byla nájemní smlouva prodloužena do , datum, . Nájem trval i po tomto datu. Smluvní strany ukončili nájemní smlouvu dohodou k , datum, . Žalovaní uznali co do důvodu a výše dluh ve výši , částka, , skládající se z částky , částka, představující neuhrazené nájemné a náklady na služby a z částky , částka, představující úroky z prodlení ke dni , datum, , na který byla započtena žalovanými zaplacená kauce , částka, . Žalovaní se zavázali dluh ve výši , částka, uhradit v měsíčních splátkách po , částka, , se splatností první splátky k , datum, , pod ztrátou výhody splátek. Mezi účastníky byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky. Při předání bytu byl sepsán protokol, v němž byla konkretizována a vyčíslena škoda na bytové jednotce ve výši , částka, , žalovaní , částka, uhradili, částku , částka, neuhradili, předávací protokol byl smluvními stranami podepsán. Žalovaní neuhradili žalobcům na dlužných částkách dosud ničeho.

14. Podle § 2235 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

15. Podle § 2327 občanského zákoníku, smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

16. Podle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku, strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

17. Podle § 2247 odst. 1 občanského zákoníku, strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.

18. Podle § 2251 odst. 1 občanského zákoníku, nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.

19. Podle § 2254 odst. 2 občanského zákoníku, při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

20. Podle § 2270 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, (1) uzavře-li nájemní smlouvu s pronajímatelem více osob, stanou se společnými nájemci bytu; společným nájemcem bytu se stane i osoba, která se souhlasem stran přistoupí ke smlouvě. (2) Co platí o nájemci, platí obdobně o společných nájemcích, není-li dále stanoveno jinak.

21. Podle § 2285 občanského zákoníku, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

22. Podle § 2293 odst. 1 občanského zákoníku, nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.

23. Podle § 2213 občanského zákoníku, nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.

24. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

25. Podle § 2894 odst. 1 občanského zákoníku, povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

26. Podle § 2900 občanského zákoníku, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

27. Podle § 2910 občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

28. Podle § 2913 odst. 1 občanského zákoníku, poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebi o osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

29. Podle § 2915 odst. 1 věta první občanského zákoníku, je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu.

30. Podle § 2951 odst. 1 občanského zákoníku, škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

31. Podle § 2952 věta první občanského zákoníku, hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému šlo (ušlý zisk).

32. Podle § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

33. Podle ust. § 1931 občanského zákoníku, bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly.

34. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

35. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je s přihlédnutím k odmítnutí žaloby v části nevyčíslené smluvní pokuty důvodná. Bylo prokázáno, že žalobci uzavřeli dne , datum, jako pronajímatelé se žalovanými jako nájemci smlouvu o nájmu bytu, na jejímž základě se žalovaní zavázali pronajímatelům hradit dohodnuté nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Nájemní vztah byl ukončen dohodou ke dni , datum, . Žalovaným vznikl dluh na nájemném a nákladech na služby v celkové výši , částka, a na úrocích z prodlení vyčíslených ke dni , datum, ve výši , částka, . Žalovaní dluh vůči pronajímatelům (žalobcům) dne , datum, písemně uznali co do důvodu i výše. Mezi účastníky bylo dohodnuto, že od uznaného dluhu v celkové výši , částka, bude odečtena žalovanými zaplacená kauce (jistota) , částka, . Žalovaní se zavázali dlužnou částku ve výši , částka, žalobcům uhradit v měsíčních splátkách , částka, (minimálně) se splatností první splátky ke dni , datum, , a to pod ztrátou výhody splátek. Žalovaní svému závazku nedostáli a žalobcům neuhradili z titulu uznaného dluhu ničeho.

36. Žalobci požadují částku ve výši , částka, z titulu uznání dluhu žalovaných. Soud k dané problematice uvádí, že uznání dluhu je samostatným zajišťovacím institutem, který zajišťovací funkci plní tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Uznání dluhu je jednostranný právní úkon dlužníka adresovaný věřiteli. Kromě obecných náležitostí předepsaných pro právní úkony je k jeho platnosti třeba písemná forma, vyjádření příslibu zaplatit dluh a uvedení důvodu dluhu a jeho výše. Má-li mít právní důsledky v podobě přetržení promlčení, je nutné, aby došlo k uznání práva jak co do důvodu, tak co do výše. Pokud jde o uznání práva co do důvodu, nemusí sice být tento důvod vždy v listině obsahující uznání práva uveden výslovně, ale musí být jednoznačně dovoditelný. V souladu se zákonnou dikcí je pro platné uznání dluhu nezbytné, aby toto uznání bylo učiněno písemně a aby byl dluh určený jednak co do důvodu, tak i výše. Žalobci předložené uznání dluhu žalovaných ze dne , datum, splňuje požadavek ve vztahu k písemné formě a je z tohoto uznání zcela jasné, jakou finanční částku žalovaní uznávají. Pokud se jedná o důvod uznání, pak z uznání vyplývá, že se jedná o závazek vzniklý z nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení. S ohledem na výše uvedené je uznání dluhu určité i co do důvodu jeho uznání.

37. Jak bylo uvedeno výše, uznáním dluhu se zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít skutečnost za prokázanou. V řízení tedy mohou nastat jen dvě možné situace – buď platí skutečnost, které svědčí vyvratitelná domněnka, za prokázanou, anebo vyšel v řízení najevo její opak (obsah domněnky byl vyvrácen důkazem opaku, tj. důkazem, že skutečnost je v konkrétním případě právě opačná, než jak ji uvádí domněnka). Za situace platného uznání závazku nelze učinit závěr, že oprávněný věřitel neunesl ohledně skutečnosti, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, důkazní břemeno (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, ).

38. S ohledem na výše uvedené, kdy žalobci soudu předložili uznání dluhu žalovaných, ve kterém je uveden důvod uznání i výše uznané částky, za situace, kdy žalovaní zůstali v řízení zcela nečinní, tedy netvrdili a zejména neprokázali, že by uznaný závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného, má soud za prokázané, že dluh žalovaných vůči žalobcům v době uznání trval. Jelikož žalovaní svému závazku plynoucímu z dohody o uznání dluhu a splátkách nedostáli, když v termínu splatnosti neuhradili již první splátku dluhu, stal se dluh ve výši , částka, v souladu s ujednáním o ztrátě výhody splátek splatným již ke dni , datum, . Žalovaní tuto částku ani přes výzvu žalobců ve stanovené lhůtě neuhradili.

39. Vzhledem k prodlení žalovaných s úhradou uznaného dluhu vzniklo žalobcům dle § 2048 občanského zákoníku právo na zaplacení smluvní pokuty, která byla v čl. 3.3 Dohody o ukončení nájmu, uznání dluhu a o splátkách ze dne , datum, sjednána ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení s jakoukoli z plateb. Žalobci po žalovaných nárokují smluvní pokutu za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Smluvní pokuta se stala splatnou doručením žaloby žalovaným.

40. Žalovaní byli jako nájemci dále povinni uhradit žalobcům veškeré škody, které způsobili na předmětu nájmu a po skončení nájmu předat pronajímatelům předmět nájmu odpovídající běžnému opotřebení vzhledem k délce trvání nájmu a účelu. Škoda byla konkretizována a vyčíslena při předání bytu v předávacím protokole, který byl žalovanými podepsán, částkou , částka, , z níž žalovaní uhradili , částka, , k zaplacení tak zbývá částka , částka, . Žalovaní tuto částku ani přes výzvu žalobců ve stanovené lhůtě neuhradili.

41. Jelikož je nárok žalobců na zaplacení dlužného nájemného nákladů na služby spojené s užíváním bytu ve formě uznaného dluhu ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, a náhrady škody ve výši , částka, zcela po právu a žalovaní netvrdili ani neprokázali, že by na dlužné částky žalobcům něčeho uhradili, bylo žalobě vyhověno, a to včetně úroku z prodlení nárokovaného pouze z náhrady škody v zákonné výši ode dne následujícího po dni její splatnosti do zaplacení.

42. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci byli ve věci zcela úspěšní a mají tak proti žalovaným, kteří úspěch ve věci neměli, nárok na plnou náhradu jimi účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši , částka, a náklady právního zastoupení. Při výpočtu nákladů právního zastoupení soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, konkrétně z ust. § 7, § 8 a § 12 odst. 4 advokátního tarifu, dle kterého činí sazba za každý úkon právní služby částku , částka, s tím, že dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu byla tato částka u druhé zastupované osoby snížena o 20 %, tj. na částku , částka, . Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za celkem , hodnota, úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a výzvu k plnění) ve výši 3 x , částka, a 3 x , částka, , dále režijním paušálem za 3 úkony právní služby po , částka, /1 úkon (za přípravu a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzvu k plnění) a DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad, které je advokát, který je plátcem DPH, povinen odvést dle zvláštního zákona (zákona o DPH), tj. ve výši , částka, . Celkem žalobcům náleží náhrada nákladů řízení ve výši , částka, .

43. Dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do 3 dnů od právní moci rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaní mají v tomto řízení postavení nerozlučných společníků, byli tito zavázáni k zaplacení dluhu a náhrady nákladů řízení rukou společnou a nerozdílnou. Shodně tento závěr platí i ve vztahu k žalobcům, kteří jsou k přijetí všech přisouzených částek oprávněni též společně a nerozdílně.