3 C 231/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částky 481.676,53 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se ohledně částky 45 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 271.349,83 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 7.500 Kč, splatných vždy do každého 15. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky ve výši 210.281,70 Kč, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 6.165 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce [titul] [jméno] [příjmení], [titul].

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], ve znění jejího doplnění ze dne [datum], domáhá se žalobce po žalované zaplacení částky 481.676,53 Kč a náhrady nákladů řízení. Učinil tak s odůvodněním, že [datum] došlo k přeměně [právnická osoba], a. s. ve formě přeshraniční fúze sloučením s mateřskou společností, v jejímž důsledku byla [právnická osoba] zrušena bez likvidace a nástupnickou korporací se s účinností od [datum] stala společnost žalobce. [právnická osoba] poskytla na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce, a to ve výši 30.000 Kč s maximální výši 100.000 Kč. Úvěr byl úročen sazbou 22,68 % ročně a [jméno] [příjmení] (dále též jen„ zůstavitel“) jej měl splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z výše čerpané částky k poslednímu dni v měsíci, nejméně však ve výši 500 Kč. Zůstavitel vyčerpal z úvěrového rámce peněžní prostředky v celkové výši 92.382,56 Kč. V souvislosti s poskytnutím úvěru byl zůstaviteli otevřen a veden úvěrový účet [číslo]. Úvěrové splátky byly splatné vždy k 10. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány. Dne [datum], v důsledku prodlení zůstavitele se splácením úvěru, žalobce od úvěrové smlouvy odstoupil dle článku VII. – 2. úvěrových podmínek. Odstoupení od úvěrové smlouvy nabylo účinnosti dne [datum]. Celková dlužná částka úvěru činila k tomuto dni 42.422,39 Kč, skládající se z jistiny ve výši 38.023,81 Kč, úroků ve výši 2.991,43 Kč, pojistného ve výši 339,15 Kč, náhrady nákladů spojených s vymáháním ve výši 600 Kč, poplatku za zaslání upomínky ve výši 100 Kč a smluvní pokuty za prodlení ve výši 368 Kč (nárok I.). Žalobce na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne [datum] poskytl zůstaviteli revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce ve výši 20.000 Kč s maximální výši 150.000 Kč. Úvěr byl úročen sazbou 22,68 % ročně a zůstavitel jej měl splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z výše vyčerpané částky k poslednímu dni v měsíci, nejméně však ve výši 500 Kč. Splátky úvěru byly splatné vždy k 17. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány. Zůstavitel vyčerpal z úvěrového rámce peněžní prostředky v celkové výši 42.472,84 Kč. V souvislosti s poskytnutím úvěru byl zůstaviteli otevřen a veden úvěrový účet [číslo]. Dne [datum], v důsledku prodlení zůstavitele se splácením úvěru, žalobce od úvěrové smlouvy odstoupil v souladu s článkem VII.

2. VOP úvěrových podmínek. Odstoupení od úvěrové smlouvy nabylo účinnosti dne [datum] a dluh zůstavitele ve výši 21.565,69 Kč se stal splatným v celém rozsahu. Dlužná částka je tvořena jistinou ve výši 19.129,91 Kč, úroky ve výši 2.948,32 Kč, pojistným ve výši 45 Kč, náhradou nákladů spojených s vymáháním ve výši 600 Kč, poplatkem za zaslání upomínky ve výši 100 Kč a smluvní pokutou za prodlení ve výši 184 Kč (nárok II.). Žalobce na základě smlouvy o klasickém spotřebitelském úvěru ze dne [datum] poskytl zůstaviteli spotřebitelský úvěr ve výši 564.000 Kč, který byl úročen sazbou 13,08 % ročně a zůstavitel jej měl splatit v 96 měsíčních splátkách ve výši 10.168 Kč, a to včetně pojistného, které činilo 6,99 % z měsíční splátky 9.504 Kč. Čerpání a splácení úvěru bylo evidováno a úvěrovém účtu [číslo]. Dne [datum], v důsledku prodlení zůstavitele se splácením úvěru, žalobce od úvěrové smlouvy odstoupil v souladu s článkem VII.

2. VOP úvěrových podmínek. Odstoupení od úvěrové smlouvy nabylo účinnosti dne [datum] a dluh zůstavitele ve výši 491.415,12 Kč se stal splatným v celém rozsahu. Dlužnou částku ke dni splatnosti dluhu tvořila jistina ve výši 472.473,02 Kč, úroky ve výši 13.207,17 Kč, pojistné ve výši 1.992 Kč, náhrada nákladů spojených s vymáháním ve výši 600 Kč, poplatek za zaslání upomínky ve výši 100 Kč a smluvní pokuta za prodlení ve výši 945,19 Kč. Po odstoupení od smlouvy bylo na úvěrový účet zůstavitele uhrazeno celkem 73.726,57 Kč, tato částka byla započtena na jistinu úvěru. Ke dni podání žaloby tvoří dlužnou částku součet následujících položek: jistina ve výši 398.746,45 Kč, úroky ve výši 15.304,91 Kč, pojistné ve výši 1.992 Kč, náhrada nákladů spojených s vymáháním ve výši 600 Kč, poplatek za zaslání upomínky ve výši 100 Kč a smluvní pokuta za prodlení ve výši 945,19 Kč (nárok III.).

2. Úvěruschopnost zůstavitele u nároku I. byla posouzena na základě údajů o příjmech, výdajích, závazcích a dalších informací uvedených zůstavitelem v osobním dotazníku žadatele o úvěr s prohlášením o udělení souhlasu se zpracováním údajů ze dne [datum]. V osobním dotazníku žadatel o úvěr uvedl, že pracuje s příjmem 20.000 Kč měsíčně, náklady na bydlení činní 6.500 Kč, ostatní pravidelné náklady a finanční závazky činní 0 Kč, je rozvedený a bezdětný, bydlí v družstevním bytě. Příjem deklarovaný klientem byl ověřen proti tabulce předpokládaných příjmů a nebyla zjištěna nekonzistence. Poskytovatel úvěru učinil dotaz do registru SOLUS, kde zůstavitel nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti. Poskytovatel úvěru v rámci posouzení úvěruschopnosti provedl dále kontrolu v interním blacklistu, databázi zaměstnavatelů ARES, katastru nemovitostí, Centrální evidenci exekucí a Insolvenčním rejstříku. Z výsledku uvedených kontrol nevyplynuly skutečnosti zpochybňující hodnověrnost poskytnutých informací nebo jiné skutečnosti, které by důvodně zpochybnily schopnost zůstavitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel úvěru při posouzení úvěruschopnosti zůstavitele posoudil v jeho schopnost splácet sjednané pravidelné splátky úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů, dále na základě způsobu plnění jeho dosavadních dluhů (dotazy do interního expertního systému a registrů SOLUS, BRKI/NRKI). O tomto svědčí i fakt, že zůstavitel čerpaný úvěr 4 roky řádně a včas hradil, a teprve poté se dostal do finančních obtíží. Rovněž tak byla žalobcem posouzena úvěruschopnost zůstavitele u úvěrů ze dne [datum] (nárok II. a III.). V Osobním dotazníku a telefonickém hovoru zůstavitel uvedl, že pracuje ve [právnická osoba] [název] a [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem 23.513 Kč, náklady na bydlení u něj činí 5.000 Kč. Zůstavitel uvedl, že bydlí u zaměstnavatele, ale náklady platí za družstevní byt v [obec], kde bydlí jeho matka. Z výpisu z bankovního účtu zůstavitele bylo zjištěno, že platí [právnická osoba] za telefon 749 Kč, dále platí úvěru u [právnická osoba] a úvěru u [právnická osoba]. Dále měl k dispozici kreditní kartu u žalobce, kterou však dlouhodobě nečerpal. Zůstavitel uvedl, že je rozvedený a nemá žádnou vyživovací povinnost. Úvěry uvedené zůstavitelem byly splaceny pomocí poskytnutého úvěru, což bylo doloženo potvrzeními o doplacení, z tohoto důvodu nebyly úvěrové splátky započítány do nákladů. Žalobce ještě provedl další prověření nahlédnutím do registrů SOLUS a NRKI/BRKNI s negativním výsledkem. Žalobce neměl důvod považovat informace poskytnuté zůstavitelem za nevěrohodné. Poměr mezi výši příjmů a výdajů umožňoval poskytnutí úvěru a jeho splácení, o čemž svědčí i skutečnost, že zůstavitel více než 2 roky úvěr řádně splácel. Dopisem ze dne [datum] přihlásil žalobce svou pohledávku za zůstavitelem do řízení do dědictví a navrhl, aby pohledávka byla zahrnuta do pasiv dědictví a v rámci jeho projednání byla uspokojena. K datu úmrtí zůstavitele činila celková výše pohledávky 481.676,53 Kč. Dědické řízení bylo skončeno dne [datum]. Jako dědička s právem na celou pozůstalost, která dědictví neodmítla a uplatnila výhradu soupisu, se stala pozůstalá dcera zůstavitele [jméno] [příjmení] – žalovaná. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky, doposud nebylo z její strany na dluh uhrazeno ničeho.

3. Žalobce byl ve smyslu ustanovení § 114 a) o.s.ř. v rámci přípravy jednání soudem vyzván (usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) k doplnění skutkových tvrzení ve vztahu k nárokům uplatněným v žalobě a předložení listinných důkazů. Podáním doručeným soudu dne 13.3.2023 žalobce řádně splnil povinnosti uložené mu soudem ve výzvě k doplnění skutkových tvrzení a předložení listinných důkazů. Ve vztahu k nároku I. žalobce uvedl, že za dobu trvání úvěrové smlouvy zůstavitel čerpal úvěrový rámec do výše 92.382,56 Kč, kdy k prvnímu čerpání došlo dne [datum] a k poslednímu čerpání došlo dne [datum]. Zůstavitel čerpal finanční prostředky výběrem z bankomatu a převodem finančních prostředků na účet v celkové výši 90.907,56 Kč. Na poplatcích za správu/vedení a za rezervaci úvěrových zdrojů bylo zůstaviteli účtováno celkem 1.475 Kč (25 x 59 Kč), a to v období od [datum] do [datum]. Za dobu trvání úvěrové smlouvy zůstavitel uhradil celkem částku 71.400 Kč, z toho na jistinu 54.358,75 Kč, na smluvní úrok 14.825,30 Kč, na pojištění 1.615,95 Kč, na poplatky 600 Kč. Úhrady byly zůstavitelem poskytnuty v období od [datum] do [datum]. Zůstavitel se ocitl v prodlení se splácením splátek úvěru v období od srpna 2017 do listopadu 2017. Po datu odstoupení od úvěrové smlouvy nebylo na úvěr uhrazeno ničeho. Odstoupení od úvěrové smlouvy nabylo účinnosti dne [datum] a k tomuto dni se dluh zůstavitele stal splatným v celém rozsahu. Odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum] bylo zůstaviteli žalobcem odesláno formou doporučené zásilky podané k poštovní přepravě dne [datum]. K výši dlužné jistiny bylo dospěno tak, že od celkové čerpané částky úvěru byly odečteny úhrady jdoucí na jistinu: 92.382,56 Kč - 54.358,75 Kč = 38.023,81 Kč. Žalobce dále podrobně specifikoval, jakým konkrétním způsobem bylo dospěno k výši požadovaného úroku, smluvní pokutě, pojistnému, náhradě nákladů za vymáhání a poplatku za zaslání upomínky, a to včetně uvedení, o jaká konkrétní ustanovení smlouvy se tyto nároky opírají. Ve vztahu k nároku II. žalobce uvedl, že zůstavitel čerpal finanční prostředky z úvěrového rámce převodem finančních prostředků na účet, jednorázovým platebním příkazem, platbou u obchodníka a výběrem z bankomatu. Zůstavitel poprvé čerpal úvěrové prostředky dne [datum] a naposledy dne [datum]. Za toto období zůstavitel vyčerpal celkem 41.292,84 Kč. V období od [datum] do [datum] byly zůstaviteli účtovány poplatky za správu/vedení a za rezervaci úvěrových zdrojů v celkové výši 1.180 Kč (20 x 59 Kč). V období od [datum] do [datum] zůstavitel uhradil na tento úvěr celkem 29.813 Kč, z toho na jistinu 23.342,93 Kč, na smluvní úrok 5.705,07 Kč, na pojištění 165 Kč a na poplatky 600 Kč. Zůstavitel se ocitl v prodlení se splácením splátek úvěru v období od srpna 2017 do listopadu 2017. Po datu odstoupení od úvěrové smlouvy nebylo na úvěr uhrazeno ničeho. Odstoupení od úvěrové smlouvy nabylo účinnosti dne [datum] a dluh zůstavitele se stal splatným v celém rozsahu. Odstoupení od úvěrové smlouvy bylo zůstaviteli zasláno formou doporučené zásilky podané k poštovní přepravě dne [datum]. Částka úroku 2.948,32 Kč uvedená v žalobě je písařskou chybou. Správná výše úroku činí 1.506,68 Kč. Jedná se o smluvní úrok, který měl být uhrazen v rámci plateb běžných měsíčních splátek v období od srpna 2017 do listopadu 2017, se kterými se však zůstavitel ocitl v prodlení. Žalobce podrobně specifikoval, jak bylo dospěno k výši smluvního úroku, smluvní pokuty, pojistného, náhrady nákladů za vymáhání a poplatku za zaslání upomínky, včetně uvedení, o jaká konkrétní ustanovení smlouvy se tyto nároky opírají. O částku neuhrazeného pojištění ve výši 45 Kč vzal žalobce svůj návrh zpět. K nároku III. žalobce doplnil, že úvěr byl zůstavitelem čerpán dne [datum] ve výši 533.000 Kč a dne [datum] ve výši 31.000 Kč. Obě finanční částky byly zůstavitely zaslány na účet. Zůstavitel uhradil do data odstoupení od úvěrové smlouvy částku 259.415 Kč, dne [datum] byla zůstaviteli vrácena částka 9.504 Kč – jednalo se o akci„ Sleva na úrocích“. Po datu odstoupení od úvěrové smlouvy bylo uhrazeno 73.726,57 Kč. Zůstavitel na úvěr uhradil celkem 323.637,57 Kč (při zohlednění vrácené částky 9.504 Kč). Z této částky bylo započteno na jistinu 165.253,55 Kč, na smluvní úrok 139.018,94 Kč, na pojištění 17.264 Kč, na poplatky 1.400 Kč a na pokuty 701,08 Kč. Zůstavitel se ocitl v prodlení se splácením splátek úvěru v období od srpna 2017 do listopadu 2017. Po odstoupení od smlouvy bylo na úvěrový účet zůstavitele uhrazeno celkem 73.726,57 Kč, tato částka byla započtena na jistinu úvěru. Odstoupení od úvěrové smlouvy, které nabylo účinnosti dne [datum], bylo zůstaviteli zasláno žalobcem formou doporučené zásilky předané k poštovní přepravě dne [datum]. Žalobce dále podrobně uvedl postup, jímž dospěl k výši požadovaného smluvního úroku, smluvní pokuty, pojistnému, náhradě nákladů za vymáhání a poplatku za zaslání upomínky, včetně uvedení, o jaká konkrétní ustanovení smlouvy se tyto nároky opírají.

4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že se žalobou nesouhlasí, je si vědoma, že převzala dědictvím dluh svého otce u žalobce, od [datum] do [datum] byla ve výkonu trestu odnětí svobody, veškerým majetkem po jejím otci disponovala na základě plné moci její matka [jméno] [příjmení], která ji oznámila, že veškeré dluhy jsou uhrazeny. Díky svému zdravotnímu stavu je již přes rok nezaměstnaná, nedisponuje žádnými financemi, naposledy jí byla vyplacena podpora v nezaměstnanosti v červenci 2022.

5. Soud ve věci nařídil jednání na den 30.3.2023. Toto jednání bylo k žádosti žalované odročeno z důvodu jejího nepříznivého zdravotního stavu. Další jednání ve věci bylo nařízené na den 27.4.2023, k němuž se žalovaná bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

6. Žalobce při jednání soudu dne 27.4.2023 k dotazu soudu uvedl, že pokud by soud žalobě zcela či částečně vyhověl, souhlasil by s delší lhůtou splatnosti dlužné částky maximálně ve lhůtě jednoho roku, případně se splátkami dlužné částky tak, aby byla zaplacena v horizontu dvou až tří let. K posouzení úvěruschopnosti zůstavitele [jméno] [příjmení] žalobce uvedl, že soudu bylo sděleno a předloženo vše, co má žalobce k dispozici v tomto směru. Pohledávka žalobce za zůstavitelem byla přihlášena do insolvenčního řízení zůstavitele, nebyla ani z části popřena, v rámci oddlužení zůstavitele došlo k úhradě částky zhruba 73.000 Kč, jak je uvedeno v žalobě, která byla započtena na jistinu úvěru.

7. Návrh žalobce na doplnění dokazování vyžádáním informací o prověřování zůstavitele v registrech NRKI/BRKI a SOLUS u zřizovatele těchto registrů před poskytnutím úvěrů zůstaviteli byl soudem zamítnut pro nadbytečnost.

8. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby před zahájením jednání ve věci ohledně částky 45 Kč bylo řízení výrokem I. v rozsahu částečného zpětvzetí ve smyslu ustanovení § 96 odst. 2 a 4 o.s.ř. bez dalšího zastaveno.

9. Soud provedl dokazování níže uvedenými listinami, z nichž byly zjištěny následující skutečnosti:

10. Ze žádosti/smlouvy o klasickém spotřebitelském úvěru [číslo] přílohy ke smlouvě o úvěru ze dne [datum], Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne [datum] (akceptací žádosti o úvěr) byla mezi [právnická osoba], a.s. a [jméno] [příjmení] uzavřena smlouva, na jejímž základě se [právnická osoba], a. s. zavázala poskytnout [jméno] [příjmení] revolvingový úvěr formou úvěrového rámce ve výši 30.000 Kč, s maximální výší 100.000 Kč, s úrokem ve výši 22,68 % ročně, přičemž [jméno] [příjmení] se zavázal vyčerpané peněžní prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z výše čerpané částky k poslednímu dni v měsíci, nejméně však ve výši 500 Kč, se splatností vždy k 10. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány. Součástí úvěrové smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], upravující mimo jiné podmínky odstoupení od smlouvy ze strany poskytovatele úvěru, nabytí účinnosti odstoupení od smlouvy, nároky související s porušením povinnosti poskytnutý úvěr řádně a včas splácet (smluvní pokuty, poplatek za odeslání upomínky apod.), na nichž však absentuje podpis [jméno] [příjmení]. Z Prohlášení o udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] je rozvedený, bez vyživovací povinnosti k dětem, bydlí v družstevním byte s náklady na bydlení 6.500 Kč, je zaměstnán u [název] [název] jako zaměstnanec bezpečnostní agentury, detektiv, od roku 2006, ostatní příjmy: 0, ostatní závazky:

0. K příjmům a výdajům [jméno] [příjmení] uvedeným v tomto prohlášením nebyly předloženy žádné listiny. Z výpisu z úvěrového účtu č. úvěru: [číslo], přehledu čerpání MUZO 1 a dokladů o převodu finančních prostředků na účet obsažených na čl. 205-231 spisu bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] vyčerpal z poskytnutého úvěrového rámce v období od [datum] do [datum] formou výběrů z bankomatu či převodem finančních prostředků na účet celkovou částku 90.907,56 Kč. Za období [datum] až [datum] mu byly v souvislosti se správou/vedením účtu a rezervací úvěrových zdrojů účtovány poplatky v celkové výši 1.475 Kč (25 poplatků po 59 Kč). V období od [datum] do [datum] [jméno] [příjmení] na čerpané úvěrové prostředky ve splátkách uhradil celkem 71.400 Kč. Od [datum] do [datum] [jméno] [příjmení] neuhradil v souvislosti s tímto revolvingovým úvěrem již žádnou splátku. Dopisem ze dne [datum], který byl dle poštovního podacího archu [jméno] [příjmení] žalobcem zaslán na adresu v [obec] i v [obec] doporučeně, přičemž k poštovní přepravě byl předán dne [datum], žalobce od smlouvy o úvěru odstoupil vzhledem k probíhajícímu insolvenčnímu řízení.

11. Ze žádosti o klasický spotřebitelský úvěr/smlouvy o klasickém spotřebitelském úvěru [číslo] žádosti o revolvingový spotřebitelský úvěr/smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru a rámcové smlouvy o platebních službách a přílohy ze dne [datum], Všeobecných obchodních podmínek platných od [datum] bylo zjištěno, že mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] byla dne [datum] (akceptací žádostí žalobcem) uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru formou poskytnutí úvěrového rámce ve výši 20.000 Kč s maximální výší 150.000 Kč, s úrokovou sazbou 22,68 % ročně, přičemž [jméno] [příjmení] se zavázal vyčerpané peněžní prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z výše čerpané částky k poslednímu dni v měsíci, nejméně ve výši 500 Kč, se splatností vždy k 17. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány (odstavec III. smlouvy). Dále byla mezi [jméno] [příjmení] a žalobcem téhož dne v odstavci II. uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout [jméno] [příjmení] klasický spotřebitelský úvěr ve výši 564.000 Kč s úrokovou sazbou 13,08 % ročně a [jméno] [příjmení] se zavázal poskytnuté úvěrové prostředky žalobci splácet v 96 měsíčních splátkách ve výši 10.168 Kč včetně pojistného, se splatností vždy k 17. dni v měsíci, počínaje dnem [datum]. Z Osobního dotazníku ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] nemá žádnou vyživovací povinnost k dětem, je ubytován zaměstnavatelem, je zaměstnán od ledna 2005 jako strážný u [název] [název], části dotazníku Měsíční příjmy klienta a partnera a Měsíční výdaje domácnosti jsou nevyplněny. K výdajům [jméno] [příjmení] uvedeným v dotazníku nebyly předloženy žádné listiny. Z výpisu z účtu za červen 2015 a výplatních pásek za květen 2015 bylo zjištěno, že za měsíc květen 2015 [jméno] [příjmení] obdržel od zaměstnavatele [právnická osoba] a [právnická osoba] mzdu ve výši 14.174 Kč čistého a ve výši 9.339 Kč čistého. Z přílohy účel úvěru k žádosti o úvěru/smlouvě o úvěru [číslo] podepsané žalobcem dne [datum] a [jméno] [příjmení] dne [datum] bylo zjištěno, že účelem úvěru ve výši 564.000 Kč je úhrada splatných i nesplatných pohledávek [jméno] [příjmení] ze smluv uzavřených se třetími osobami s tím, že k tomto účelu bude použita minimálně část úvěru ve výši 533.000 Kč, která mu bude poukázána na jeho bankovní účet. Takto měly být zaplaceny závazky u věřitele [právnická osoba], datum poskytnutí úvěru dne [datum], úvěr ve výši 174.175 Kč, výše splátky 3.480 Kč, celková dlužná částka 163.000 Kč, a u věřitele [název], datum poskytnutí úvěru dne [datum], výše úvěru 370.000 Kč, výše splátky 6.493 Kč, celková dlužná částka 370.000 Kč. Ze svolení k inkasu u [název], žádosti o změnu úvěru ze dne [datum], faktury [právnická osoba] ze dne [datum] a přehledu transakcí ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] své závazky u věřitelů [právnická osoba] a [název] z poskytnutého úvěru od žalobce zcela uhradil. Součástí smlouvy o klasickém spotřebitelském úvěru a revolvingovém spotřebitelském úvěru jsou Všeobecné obchodní podmínky platné od [datum], upravující mimo jiné možnost odstoupení od smlouvy, tyto nebyly [jméno] [příjmení] podepsány. Sankce spojené s nesplácením úvěrů (smluvní pokuty a poplatky za upomínání) jsou upraveny přímo ve smlouvě o úvěrech. Z výpisu z úvěrového účtu č. úvěru: [číslo], přehledu čerpání Muzo 2 a dokladů o převodu finančních prostředků na účet obsažených na čl. 233-248 spisu bylo zjištěno, že v období od [datum] do [datum] [jméno] [příjmení] vyčerpal z úvěrového rámce celkem 41.292,84 Kč formou převodu finančních prostředků na účet, jednorázového platebního příkazu, platby u obchodníka a výběru z bankomatu. V období od [datum] do [datum] mu byly žalobcem naúčtovány poplatky za správu/vedení a rezervaci úvěrových zdrojů v celkové výši 1.180 Kč (20 poplatků x 59 Kč). [jméno] [příjmení] uhradil v období od [datum] do [datum] na revolvingový úvěr celkem částku 29.813 Kč. Od [datum] do [datum] neuhradil již žádnou splátku úvěru. Dopisem ze dne [datum], který byl [jméno] [příjmení] odeslán doporučeně na adresu bydliště v [obec] a v [obec] dne [datum] (dle poštovního podacího archu), žalobce od smlouvy o revolvingovém úvěru vzhledem k probíhajícímu insolvenčnímu řízení odstoupil. Z výpisu úvěrového účtu č. úvěru: [číslo] a dokladů o převodu finančních prostředků na účet ze dne [datum] a [datum] obsažených na čl. 249-250 spisu bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] čerpal poskytnutý klasický spotřebitelský úvěr ve výši 564.000 Kč dne [datum] ve výši 533.000 Kč a [datum] ve výši 31.000 Kč formou převodu finančních prostředků na jeho účet. V období od [datum] do [datum] bylo ve prospěch úvěrového účtu uhrazeno celkem 333.141,57 Kč, a to včetně částky 73.726,57 Kč poskytnuté na úhradu úvěru v průběhu insolvenčního řízení (oddlužení) [jméno] [příjmení]. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že v souvislosti s řádným splácením úvěru ve výši 564.000 Kč byla [jméno] [příjmení] žalobcem poskytnuta odměna ve výši 9.504 Kč (v souladu s podmínkami akce„ Sleva na úrocích“). Dopisem ze dne [datum], který byl [jméno] [příjmení] odeslán doporučeně dne [datum] na adresu bydliště v [obec] a [obec], žalobce od smlouvy o klasickém spotřebitelském úvěru vzhledem k probíhajícímu insolvenčnímu řízení odstoupil.

12. Z úplného výpisu z Obchodního rejstříku [právnická osoba], a. s. bylo zjištěno, že ke dni účinnosti přeshraniční fúze, tj. k [datum], přešel veškerý majetek, dluhy a práva a povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů [právnická osoba], a. s. na nástupnickou [právnická osoba] [název] [název] [název], akciová společnost se sídlem v [anonymizováno], [země], registrační [číslo] která v České republice podniká prostřednictvím svého odštěpného závodu [právnická osoba].

13. Z přihlášky pohledávky pro řízení o dědictví ze dne [datum], sdělení [název soudu] ze dne [datum], výzvy ze dne [datum], usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], sdělení insolvenční správkyně ze dne [datum], seznamu přihlášek a protokolu o jednání v řízení o pozůstalosti ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] zemřel dne [datum] a řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení] bylo vedeno [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka]. Usnesením ze dne [datum] ve spojení s opravným usnesením ze dne [datum], která nabyla právní moci dne [datum] a dne [datum], byla určena obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti částkou 1.081.583,93 Kč, výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti částkou 723.797,53 Kč, čistá hodnota pozůstalosti částkou 357.786,40 Kč. Nabytí veškerého dědictví bylo potvrzeno dceři zůstavitele [jméno] [příjmení] – žalované. Tato uplatnila výhradu soupisu pozůstalosti. Dopisem ze dne [datum] žalobce přihlásil pohledávku za [jméno] [příjmení] v celkové výši 481.677 Kč do pozůstalostního řízení. Dopisem ze dne [datum] sdělila insolvenční správkyně [titul] [jméno] [příjmení], že usnesením [název soudu] ze dne [datum] byl zjištěn úpadek dlužníka [jméno] [příjmení] a bylo povoleno řešení úpadku oddlužením. Usnesením ze dne [datum] bylo insolvenční řízení zastaveno z důvodu úmrtí dlužníka. Oddlužení plněním splátkového kalendáře trvalo 13 měsíců, poslední splátka byla provedena v březnu 2019. Ze seznamu přihlášek v insolvenčním řízení vyplývá, že žalobce se do insolvenčního řízení [jméno] [příjmení] se svojí pohledávkou přihlásil. Z protokolu ze dne [datum] o jednání v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se jednání žalovaná osobně účastnila, dědictví po otci neodmítla, uplatnila právo na výhradu soupisu pozůstalosti, byla seznámena s aktivy a pasivy pozůstalosti, když mezi pasiva byla zahrnuta i pohledávka žalobce ve výši 481.677 Kč, žalovaná se vzdala práva odvolání proti usnesení o pozůstalosti.

14. Z plné moci ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná zmocnila [jméno] [příjmení] k zastupování a vykonávání veškerých úkonů spojených s bytem [adresa]. Podpisy na této plné moci jsou úředně ověřené dne [datum].

15. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k zaplacení dluhu zůstavitele [jméno] [příjmení] ve výši 481.677 Kč do 14 dnů od doručení výzvy.

16. Z provedeného dokazování bylo zjištěno mnoho dalších skutkových zjištění, která nejsou uvedená shora, neboť nejsou s ohledem na právní závěry učiněné níže pro tuto věc podstatná.

17. Dokazování bylo provedeno i dalšími listinami, které nejsou uvedené shora, konkrétně sazebníky pro úvěry, neboť zjištění z nich plynoucí jsou pro rozhodnutí věci s ohledem na právní závěry učiněné níže bez významu.

18. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

19. Mezi právním předchůdcem žalobcem [právnická osoba], a. s. a [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], otcem žalované (dále jen„ zůstavitel“), byla dne [datum] uzavřena smlouva, na jejímž základě právní předchůdce žalobce [právnická osoba] poskytl zůstaviteli úvěrový rámec ve výši 30.000 Kč, z něhož zůstavitel v období od [datum] do [datum] vyčerpal částku v celkové výši 90.907,56 Kč formou výběrů z bankomatu a převodů finančních prostředků na účet a od [datum] do [datum] zůstavitel uhradil splátky úvěru v celkové výši 71.400 Kč. S účinností od [datum] se stal právním nástupcem [právnická osoba], a. s. žalobce. V období od [datum] do [datum] žalobce vyúčtoval v souvislosti s poskytnutým úvěrem zůstaviteli poplatky za správu/vedení a za rezervaci úvěrových zdrojů ve výši 1.180 Kč. Žalobce od úvěrové smlouvy odstoupil dopisem ze dne [datum]. Schopnost zůstavitele splácet úvěr byla právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a. s. před uzavřením smlouvy prověřena naprosto nedostatečně (nárok I.). Mezi žalobcem a zůstavitelem byla dne [datum] uzavřena smlouva, na jejímž základě poskytl žalobce zůstaviteli revolvingový úvěr formou úvěrového rámce 20.000 Kč, z něhož zůstavitel v období od [datum] do [datum] vyčerpal částku v celkové výši 41.292,84 Kč formou převodu finančních prostředků na účet, platby u obchodníka a výběrů z bankomatu. V období od [datum] do [datum] žalobce vyúčtoval v souvislosti s poskytnutým úvěrem zůstaviteli poplatky za správu/vedení a za rezervaci úvěrových zdrojů ve výši 1.180 Kč. Zůstavitel uhradil na poskytnutý revolvingový úvěr splátky v celkové výši 29.813 Kč (od [datum] do [datum]). Dopisem ze dne [datum] žalobce od úvěrové smlouvy odstoupil (nárok II.). Mezi žalobcem a zůstavitelem byla dále dne [datum] uzavřena smlouva, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 564.000 Kč, a to dne [datum] ve výši 533.000 Kč a dne [datum] ve výši 31.000 Kč, který zůstavitel zavázal žalobci uhradit v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 10.168 Kč vždy k 17.dni v měsíci počínaje dnem [datum]. Úvěr ve výši 533.000 Kč byl účelově vázán na zaplacení závazků zůstavitele u [právnická osoba] s. r. o. a [název]. Zůstavitel uhradil v souvislosti s úvěrem celkovou částku ve výši 333.141,57 Kč v období od [datum] do [datum] s tím, že částka ve výši 73.726,57 Kč byla uhrazena v průběhu insolvenčního řízení (oddlužení) zůstavitele. V září 2016 žalobce zaplatil zůstaviteli odměnu za řádné splácení úvěru ve výši 9.504 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalobce od úvěrové smlouvy odstoupil (nárok III.). Schopnost žalovaného splácet revolvingový úvěr a klasický spotřebitelský úvěr dle smlouvy uzavřené dne [datum] byla žalobcem před uzavřením smlouvy prověřována, avšak zcela nedostatečně. V pozůstalostním řízení po zemřelém [jméno] [příjmení] bylo potvrzeno nabytí veškerého dědictví (aktiva ve výši 1.081.583,93 Kč, pasiva ve výši 723.797,53 Kč, čistá hodnota pozůstalosti ve výši 357.786,40 Kč) jeho dceři [jméno] [příjmení] – žalované. Žalovaná uplatnila výhradu soupisu pozůstalosti. Součástí pasiv pozůstalosti byla i pohledávka žalobce za zůstavitelem ve výši 481.677 Kč. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do 14 dnů od doručení výzvy. Žalovaná žalobci ničeho neuhradila. <i>20. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> 21. Nárok I. se řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31.12.2013, obchodním zákoníkem č. 513/1991 Sb., účinný do 31.12.2013, smluvním ujednáním a zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 25.2.2013. <i>22. Podle ust. § 52 odst. 1, 2 a 3 občanského zákoníku, spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.</i> <i>23. Podle ust. § 497 obchodního zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>24. Podle ust. § 499 obchodního zákoníku, za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.</i> <i>25. Podle ust. § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.</i> <i>26. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>27. Podle ust. § 39 občanského zákoníku, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.</i> <i>28. Podle ust. § 41 občanského zákoníku, vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.</i> <i>29. Podle ust. § 451 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.</i> 30. Nároky II. a III. se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1.1.2014, smluvním ujednáním a zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 25.2.2013. <i>31. Podle ust. § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.</i> <i>32. Podle ust. § 420 odst. 1 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.</i> <i>33. Podle ust. § 1810 občanského zákoníku, ustanovení tohoto oddílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.</i> <i>34. Podle ust. § 1812 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.</i> <i>35. Podle ust. § 1841 a 1842 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.</i> <i>36. Podle ust. § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>37. Podle ust. § 576 občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.</i> <i>38. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>39. Podle ust. § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.</i> <i>40. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>41. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>42. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> <i>43. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>44. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> 45. Po provedeném dokazování, z něj zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je (po částečném zpětvzetí žaloby) důvodná pouze částečně. Soud má ve vztahu uplatněnému nároku za prokázané, že žalobce, příp. jeho právní předchůdce jako poskytovatel úvěru uzavřel dne [datum] a dne [datum] se zůstavitelem – zesnulým otcem žalované, do jehož práv a povinností žalovaná jakožto jediná dědička, které bylo dědictví přikázáno, uzavřel smlouvu, na základě níž poskytl zůstaviteli revolvingový úvěr dne [datum], revolvingový úvěr dne [datum] a klasický spotřebitelský úvěr dne [datum]. Zůstavitel na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] vyčerpal celkem 90.907,56 Kč a zaplatil celkem 71.400 Kč, na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] vyčerpal celkem 41.292,84 Kč a zaplatil celkem 29.813 Kč a na základě smlouvy o klasickém spotřebitelském úvěru ze dne [datum] vyčerpal celkem 564.000 Kč a zaplatil celkem 333.362,43 Kč s tím, že žalobce mu dále poskytl v souvislosti s tímto úvěrem částku 9.504 Kč jakožto slevu na úrocích.

46. Jak vyplývá z uvedených zákonných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru ještě před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a to získáváním nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele, z databáze či jiných zdrojů. V případě negativního výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nesmí poskytovatel úvěr poskytnout. Jestliže poskytovatel úvěru svoji povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele nesplní a následně dojde k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, stává se takto uzavřená smlouva smlouvou neplatnou, a to absolutně, dle ust. § 39 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a dle § 588 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.

47. Soud si je vědom toho, že předmětné ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru o povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele je normou s relativně neurčitou hypotézou a zákon již nestanoví taxativní výčet postupů, které musí být ze strany věřitele pro její naplnění provedeny. Soud si je taktéž vědom toho, že výklad dané normy by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů a také na žadatele o ně v souvislosti s povinností zákonem ukládanou. Nicméně pokud má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů, ale také dosavadního dluhového zatížení klienta a jeho podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou především náklady na bydlení. Neověření uváděných závazků klienta a výdajů na bydlení implikuje účelovost ze strany poskytovatele úvěru - snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta.

48. Zásadní rozhodnutí k této problematice zmínil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018, v němž uvedl, že“ k otázce porušení povinnosti dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, se Nejvyšší soud podrobně vyjádřil například v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace odvolací soud v napadeném rozhodnutí. K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud, který v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, zdůraznil, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Odkázal na výše citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, který při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, dovodil, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu Česká obchodní inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále jen„ Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání obchodního vztahu. Ústavní soud uzavřel, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.“ 49. Ke splnění své povinnosti k posouzení schopnosti zůstavitele úvěry splácet žalobce doložil (pouze a jen) listiny uvedené shora. Z těchto přitom vyplývá, že právní předchůdce žalobce na svoji povinnost řádně úvěruschopnost zůstavitele prověřit zcela rezignoval, když příjmy a výdaje nebyly vůbec doloženy, a žalobce svoji povinnost splnil naprosto nedostatečně, když se zejména blíže nezabýval pravidelnými výdaji zůstavitele a nadto ve vztahu k nim nebyly doloženy žádné doklady. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření dlužníka věřitelem dostatečně, nebo poskytnutí úvěru i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětných smluv. Právní předchůdce žalobce a žalobce jako poskytovatel úvěru tak nepostupoval s odbornou péčí při posuzování úvěruschopnosti zůstavitele, zejména z hledisek uvedených v ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, v důsledku čehož jsou všechny 3 smlouvy o úvěru pro rozpor se zákonem podle ust. 39 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a podle ust. § 588 občanského zákoníku č. 82/2012 Sb. absolutně neplatné.

50. S ohledem na uvedený závěr o neplatnosti smluv o úvěru v části, ve které právní předchůdce žalobce a žalobce poskytl zůstaviteli úvěry, posuzoval soud platnost zbývající části smluv ve vztahu k úrokům, smluvním pokutám a poplatkům. Podle ust. § 41 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a ust. § 576 občanského zákoníku č. 82/2012 Sb. platí, že neplatná část právního jednání je oddělitelná od zbývající části, pokud tato zbývající část může sama o sobě obstát, tj. pokud sama splňuje předpoklady nezbytné pro vznik a platnost právního jednání. V daném případě se jedná o nároky na zaplacení příslušenství dluhu v širším slova smyslu, které odvozují svůj vznik a existenci od samotného nároku na zaplacení úvěru. V případě absolutní neplatnosti hlavního nároku na plnění pak i příslušenství v podobě úroku sdílí jeho osud. V případě nároku na smluvní pokuty a poplatky soud dospěl k závěru, že i v této části jsou smlouvy neplatné, když je zřejmé, že smluvní strana, která nezpůsobila její neplatnost (v tomto případě zůstavitel), by takovéto právní jednání neučinila i bez jeho neplatné části.

51. Soud má zá prokázané, že žalobce poskytl na základě předmětných smluv o úvěru zůstaviteli peněžní prostředky ve výši 90.907,56 Kč (nárok I.), 41.292,84 Kč (nárok II.) a 573.504 Kč (nárok III.), z jejichž titulu zůstavitel na svůj závazek zaplatil 71.400 Kč (nárok I.), 29.813 Kč (nárok II.) a 333.141,57 Kč (nárok III.). Právní jednání, které je absolutně neplatné, je neplatné již od počátku a smluvní strany jsou si povinny vrátit poskytnuté plnění. S ohledem na vyslovenou absolutní neplatnost smluv o spotřebitelském úvěru tak plnění, které si žalobce a zůstavitel mezi sebou poskytli, představuje plnění z neplatného právního jednání, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Konkrétně se tedy jedná o povinnost zůstavitele, resp. žalované jakožto jeho právní nástupkyně, vydat žalobci při zohlednění poskytnutých plateb částky 19.507,56 Kč (nárok I.), 11.479,84 Kč (nárok II.) a 240.362,43 Kč (nárok III.), tj. částku v celkové výši 271.349,83 Kč.

52. S ohledem na výše uvedené závěry soud výrokem II. uložil žalované zaplatit žalobci částku 271.349,83 Kč. Námitky žalované v řízení byly shledány zcela neopodstatněnými, bez jakéhokoliv vlivu na toto řízení. Ve zbývající části byla žaloba výrokem III. jako nedůvodná zamítnuta.

53. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 481.676,53 Kč, přičemž úspěšný byl ohledně částky 271.349,83 Kč, tedy v rozsahu 56 %. Naopak žalovaná byla úspěšná v rozsahu 44 %. Žalobci tak přísluší 12 % z plné náhrady jím účelně vynaložených nákladů řízení. Tato sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 24.084 Kč, nákladů nezastoupeného účastníka dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., které činí za 2 úkony (podání žaloby a výzva před podáním žaloby) 600 Kč (2 x 300 Kč) a nákladů právního zastoupení, při jejichž výpočtu soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, konkrétně z ustanovení § 7 bod 5, dle kterého činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby částku 10.260 Kč, a z ustanovení § 11, § 13 a § 14. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za dva úkony právní služby v plné výši (převzetí a příprava zastoupení a účast při jednání soudu dne 30.3.2023) v celkové výši 20.520 Kč, náhradou hotových výdajů ve výši 600 Kč za dva úkony právní služby po 300 Kč úkon právní služby (v souvislosti s úkony shora), náhradou cestovních výdajů ve výši 538,32 Kč za cestu zástupce žalobce z [obec] do [obec] a zpět dne 30.3.2023 dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (při průměrné spotřebě 5,2 l /100 km vozidla dle předloženého technického průkazu, ceně benzinu Natural dle vyhlášky ve výši 41,2 Kč l, sazbě základní náhrady za používání silničního motorového vozidla ve výši 5,2 Kč km jízdy a vzdálenosti [obec] – [obec] (tam a zpět), celkem 75 km), dále náhradou za promeškaný čas ve výši 4 x 100 Kč za 4 započaté půlhodiny času stráveného na cestě zástupce žalobce z [obec] k soudu ve [obec] a zpět, tj. ve výši 400 Kč, a DPH ve výši 21 % z odměny, náhrad a cestovného, které je advokát, který je plátce DPH, povinen odvést dle zvláštního zákona (zákon o DPH), ve výši 4.632,25 Kč. Z celkové částky náhrady nákladů řízení (51.374,57 Kč) byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení v rozsahu 12 %, tj. ve výši 6.165 Kč. Povinnost k náhradě nákladů řízení byla žalované uložena v obecné 3 denní lhůtě od právní moci rozsudku.

54. Dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. soud umožnil žalované dlužnou částku žalobci uhradit ve splátkách po 7.500 Kč měsíčně, když žalobce se splátkami, jimiž bude dlužná částka uhrazena v horizontu maximálně do 3 let, souhlasil. Při takto stanovené měsíční splátce dojde k celkové úhradě přiznaného dluhu v přiměřené době a žalovaná tak nebude nepřiměřeně zvýhodněna na úkor žalobce. Výhoda splátek je však podmíněna tím, že žalovaná bude svůj dluh stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaná nezaplatí byť jen jedinou splátku řádně a včas, ztratí výhodu splátek a celý dluh se stane splatným naráz. Žalobce by se pak mohl domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku.