3 C 237/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalované a žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno jméno , titul . sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o ochranu osobnosti

I. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaslání doporučeného dopisu prostřednictvím České pošty obsahujícího písemné, vlastnoručně podepsané sdělení tohoto znění: Omluva [celé jméno žalobkyně]„ Vážená paní [celé jméno žalobkyně], tímto se Vám omlouvám za to, že jsem o Vás a o Vašich rodinných příslušnících veřejně rozšiřovala nepravdivé a dehonestující informace, že Vaše nezletilá dcera šla na potrat a že jste děvka. Slibuji, že do budoucna se tohoto jednání zdržím. [celé jméno žalované]“, zamítá.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení nemajetkové újmy ve výši 10.000 Kč, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované na nákladech řízení částku 17.518 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované [titul] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], ve znění jejího písemného upřesnění ze dne [datum], domáhá se žalobkyně po žalované zaslání doporučeného dopisu prostřednictvím České pošty obsahujícího písemné, vlastnoručně podepsané sdělení tohoto znění: Omluva [celé jméno žalobkyně]„ Vážená paní [celé jméno žalobkyně], tímto se Vám omlouvám za to, že jsem o Vás a o Vašich rodinných příslušnících veřejně rozšiřovala nepravdivé a dehonestující informace, že Vaše nezletilá dcera šla na potrat a že jste děvka. Slibuji, že do budoucna se tohoto jednání zdržím. [celé jméno žalované]“ (dále též jen„ omluva“), zaplacení nemajetkové újmy ve výši 10.000 Kč (dále též jen„ zadostiučinění“) a náhrady nákladů řízení. Učinila tak s odůvodněním, že žalovaná dne [datum] v budově Městského úřadu Vyškov, v kanceláři vedoucí odboru sociálních věcí, při jednání o svěření dětí žalované a jejího bývalého manžela [jméno] [příjmení] do péče rodičů, uvedla za účasti jejího bývalého manžela [jméno] [příjmení] a zaměstnankyň Městského úřadu Vyškov Mgr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] na adresu žalobkyně několik hrubě nepravdivých a urážlivých výroků, kterými zasáhla do osobnostních práv žalobkyně. Průběh jednání je zachycen na zvukové nahrávce pořízené [jméno] [příjmení]. Žalovaná nepravdivě uvedla o nezletilé dceři žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], že tato byla ve svých čtrnácti letech těhotná a podstoupila interrupci. Učinila tak poté, co [jméno] [příjmení] pochyboval, zda je vhodné užívání hormonální antikoncepce u jejich dcery [jméno] ve čtrnácti letech. Toto tvrzení se nezakládá na pravdě. Neexistují žádné důkazy ani skutečnosti, na jejichž základě se mohla žalovaná legitimně domnívat, že nezletilá dcera žalobkyně tento zákrok podstoupila. Dále žalovaná na adresu žalobkyně uvedla:„ Já jsem řekla o paní [celé jméno žalobkyně], že je děvka. Podle mě děvka je a budu si na tom trvat, protože to víme.“ Jednalo se o hodnotící soud na adresu žalobkyně, který žalovaná pronesla veřejně se zjevným úmyslem žalobkyni poškodit na cti. Uvedené výroky těžce zasáhly do soukromí a rodinného života žalobkyně, dehonestovaly žalobkyni před úředními osobami a [jméno] [příjmení], který byl v té době zaměstnavatelem žalobkyně. Takovéto výroky žalované na adresu žalobkyně nejsou ojedinělé, žalobkyně čelí dlouhotrvajícímu tlaku ze strany žalované a její rodiny v souvislosti s osobní situací žalované. Žalobkyně podala ve věci trestní oznámení dne [datum] pro podezření ze spáchání trestného činu poškozování cizích práv a pomluvy, toto bylo policejním orgánem postoupeno jako přestupek správnímu orgánu. Dne [datum] byla žalované zaslána předžalobní výzva. Uvedená nepravdivá tvrzení se hrubým způsobem dotýkají cti a důstojnosti žalobkyně, ohrožují její soukromí a vážnost a poškozují její pověst. Podle názoru žalobkyně existuje příčinná souvislost mezi zásahem, tedy nepravdivými skutkovými tvrzeními a difamačními hodnotícími soudy žalované, a porušením osobnostní sféry žalobkyně, tedy neoprávněným porušením jejích osobnostních práv. Žalobkyně požaduje odstranění následků tohoto zásahu formou omluvy, která je schopna poskytnout žalobkyni morální nápravu jejích práv a pomoci očistit její jméno v očích veřejnosti, rodiny a přátel, a náhrady vzniklé nemajetkové újmy v penězích, kdy částka 10.000 Kč je přiměřená okolnostem případu, intenzitě neoprávněného zásahu a důsledkům zásahu v osobnostní a rodinné sféře žalobkyně. Dne [datum] obdržela žalobkyně reakci žalované na předžalobní výzvu spolu s nepodepsanou omluvou, kterou však nepovažuje za dostatečnou, neboť omluva nebyla sepsána žalovanou a nebyla žalovanou vlastnoručně podepsána. Je tak patrné, že žalovaná svou omluvu nemyslí vážně.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Uvedla, že žalobkyně je současnou partnerkou [jméno] [příjmení], který je bývalým manželem žalované a otcem dvou nezletilých dětí, které se z tohoto rozvedeného manželství narodily. Rozvod bývalých manželů [příjmení] a zejména následný spor o svěření nezletilých dětí do péče (jehož se týkalo i předmětné jednání před Městským úřadem Vyškov) měly za následek naprostý rozvrat vztahů mezi rodinou [jméno] [příjmení] a rodinou žalované, který se projevuje četnými spory osobními i soudními, z nichž mnohé trvají dodnes a k nimž i nadále přibývají spory nové. Žalobkyně jakožto partnerka [jméno] [příjmení] je do některých těchto sporů rovněž nepřímo zatažena, některé z nich sama iniciuje. Současný spor je tedy vyústěním vleklého konfliktu a nelze při jeho posouzení odhlédnout od celkového kontextu vzájemných vztahů účastnic řízení. Žalovaná přesto nechtěla vzájemné spory prohlubovat a naopak chtěla situaci zklidnit. Z tohoto důvodu byla odpověď na předžalobní výzvu koncipována ve smířlivém tónu a žalobkyni byla přímo žalovanou zaslána omluva. Žalovaná zaslala žalobkyni omluvu zcela dobrovolně, nikoli pod tlakem zahájeného řízení, když omluva byla žalobkyni doručena dne [datum], přičemž žalovaná obdržela žalobu až dne [datum]. Žalovanou nepodepsaný text omluvy přiložil její právní zástupce k dopisu ze dne [datum], který zaslal právnímu zástupci žalobkyně datovou schránkou. Nelze než nabýt dojmu, že skutečný důvod zahájení tohoto soudního řízení je zcela jiný a spíše než ochranu práv žalobkyně sleduje jejich zneužití na úkor žalované. Pokud by totiž žaloba sledovala legitimní cíl, muselo by jejích účinků být dosaženo již omluvou žalované. Žalovaná činí nesporným, že jednání dne [datum] v budově Městského úřadu Vyškov se účastnila žalovaná, její bývalý manžel [jméno] [příjmení] a dále dvě pracovnice Městského úřadu Vyškov. Nikdo další jednání přítomen nebyl a ani být nemohl. Jednání se týkalo svěření dětí žalované a [jméno] [příjmení] do péče rodičů, bylo neveřejné a nebyli k němu předvoláni žádní svědci. Uvedenému jednání a tedy i pronesení předmětných výroků nebyla přítomna ani sama žalobkyně. Žalobkyně specifikuje, že se žalovaná dotkla jejích osobnostních práv v rovině pověsti a vážnosti žalobkyně v soukromém a rodinném životě. Ze žaloby přitom nevyplývá, že tvrzeným zásahem žalované žalobkyně utrpěla na cti u jiných lidí a tím došlo k ohrožení jejího postavení a uplatnění ve společnosti. Žaloba nekonkretizuje, jakým způsobem mělo k takovému poškození či ohrožení společenského kréda žalobkyně implikující újmu na cti dojít, respektive dle přesvědčení žalované těchto kvalit žaloba ani dosahovat nemůže, protože k porušení ani ohrožení postavení žalobkyně ve společnosti v daném případě dojít nemohlo. Předmětná tvrzení byla pronesena při uzavřeném jednání v rámci správního řízení, k němuž neměla veřejnost přístup. Jediný„ vnější“ element představovaly při tomto jednání dvě úřední osoby, které jej vedly; tyto jsou však ze zákona vázány povinností mlčenlivosti o skutečnostech, o kterých se v souvislosti s řízením dozvěděly. V žádném případě tak nehrozilo zveřejnění jakýchkoliv výroků tam pronesených. Předmětná tvrzení tak nebyla způsobilá jakkoliv ohrozit vážnost a čest žalobkyně ve společnosti. Žalovaná navíc pochybuje o tom, že předmětná tvrzení, bez ohledu na to, zdali byla pronesena veřejně nebo nikoli, byla sama o sobě způsobilá přivodit žalobkyni jakoukoliv újmu. Žalobkyně jednání před Městským úřadem Vyškov a tím ani pronesení tvrzených výroků nebyla přítomna. Žalobkyně se o průběhu předmětného jednání musela dozvědět až s určitým časovým odstupem a zprostředkovaně, což samo o sobě zmenšuje objektivizovatelnou míru zásahu do osobnosti, který měla utrpět. Nadto podle přesvědčení žalované nejsou uvedená tvrzení takové povahy, že by mohla někomu přivodit skutečný zásah do osobnosti. Pokud se žalovaná měla o žalobkyni vyjádřit jako o„ děvce“, pak nelze takový výrok vytrhávat z kontextu neskrývané dlouholeté antipatie mezi žalobkyní a žalovanou. I v nezúčastněné osobě by taková banální nadávka mohla vyvolat nanejvýš rozhořčení, nikoliv jí však přivodit těžký zásah do soukromí a rodinného života. Tomu lze jen těžko uvěřit tím spíše, že osobní výpady a negativní osobní projevy nejsou mezi žalobkyní a žalovanou ničím neobvyklým. Pokud jde o tvrzený výrok žalované o tom, že čtrnáctiletá dcera žalobkyně měla jít na potrat, vysvětlila žalovaná již v odpovědi na předžalobní výzvu, že se jednalo toliko o reprodukci informace, kterou měla od někoho jiného. Navíc se jednalo pouze o součást konverzace vhodnosti užívání antikoncepce dcerou žalované, kterou při předmětném jednání vyvolal [jméno] [příjmení]. Žalobkyně svůj nárok uplatňuje s odstupem dvou let od předmětné události, kdy Nejvyšší soud dovodil, že také časová prodleva mezi tvrzeným zásahem do osobnosti a uplatněním nároků z něj vyplývajících má relevanci při posouzení způsobilosti přivodit poškozenému újmu na právech. Tvrzené výroky žalované nebyly způsobilé žalobkyni přivodit jakoukoliv újmu, zejména pak újmu na cti, když byly proneseny toliko při soukromé konverzaci v rámci neveřejného jednání, tvrzené výroky nemohly zasáhnout do osobnosti žalobkyně ani svým obsahem, a to s ohledem na jejich bezvýznamnost, povahu vztahu mezi žalobkyní a žalovanou a také s ohledem na chování žalobkyně, která přistoupila k vymáhání domnělého nároku bezmála po dvou letech.

3. Soud provedl ve věci dokazování níže uvedenými listinami, přičemž z nich zjistil tyto skutečnosti:

4. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] a podacího archu bylo zjištěno, že žalovaná byla zástupcem žalobkyně doporučeným dopisem ze dne [datum], podaným k poštovní přepravě dne [datum], vyzvána k zaslání písemné omluvy žalobkyni a zaplacení náhrady nemajetkové újmy v penězích ve výši 10.000 Kč, a to do 7 dnů od odeslání předžalobní výzvy, přičemž byla upozorněna na soudní vymáhání nároků, pokud tak nebude z její strany učiněno.

5. Z odpovědi na předžalobní výzvu ze dne [datum], připojené omluvy z téhož dne, podacího lístku ze dne [datum] a emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná na předžalobní výzvu ze dne [datum] reagovala prostřednictvím svého zástupce dopisem ze dne [datum] adresovaným zástupci žalobkyně s argumentací, že celá záležitost je do značné míry nedorozuměním, ani jedním výrokem neměla žalovaná v úmyslu se žalobkyně jakkoliv dotknout, jednalo se o důsledek vyhroceného konfliktu, který spor žalované a jejího bývalého manžela [jméno] [příjmení] ve věci péče o jejich nezletilé děti provází již léta a projevil se i při ústním jednání na Městském úřadě Vyškov dne [datum], v jehož rámci byly výroky žalovanou proneseny. Žalovaná projevila lítost nad újmou, která žalobkyni v této souvislosti vznikla a požádala ji, aby přijala její omluvu, jejíž text je uveden v příloze dopisu. S ohledem na okolnosti případu se poskytnutí peněžitého zadostiučinění jeví jako požadavek jdoucí nad rámec přiměřenosti ve vztahu ke vzniklé újmě. Z písemné omluvy ze dne [datum], která byla zaslána i ve formě doporučeného dopisu téhož dne přímo žalovanou žalobkyni, bylo zjištěno, že žalovaná se žalobkyni omluvila za to, že o ní na jednání konaném dne [datum] v budově Městského úřadu Vyškov v kanceláři vedoucí odboru sociálních věcí prohlásila, že je„ děvka“. Uvedené prohlásila v rozrušení vyvolaném pobíhajícím jednáním ve věci svěření jejích nezletilých dětí do péče, přičemž tato nadávka nebyla míněna vážně. Požádala ji o přijetí této omluvy. Při jednání soudu dne 3.2. 2020 bylo zástupcem žalobkyně potvrzeno, že tuto omluvu žalobkyně obdržela.

6. Z výzvy k úhradě – předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že [titul] [jméno] [příjmení] (v tomto řízení zástupce žalované) vyzval v zastoupení [jméno] [příjmení] (bratr žalované) [celé jméno žalobkyně] (v tomto řízení žalobkyni) k zaplacení újmy na zdraví ve výši 25.000 Kč, která mu byla způsobena v důsledku napadení dne [datum] [celé jméno žalobkyně] pepřovým sprejem, a to ve lhůtě 7 dnů ode dne odeslání výzvy, přičemž byla upozorněna na soudní vymáhání nároku, pokud tak nebude z její strany učiněno. Z úřední činnosti je soudu známo, že spor mezi [jméno] [příjmení] jako žalobcem a [celé jméno žalobkyně] jako žalovanou o zaplacení újmy na zdraví je u Okresního soudu ve Vyškově veden pod sp. zn. 11 C 63/2021 (řízení bylo zahájeno dne [datum]), doposud nebylo ve věci vydáno rozhodnutí.

7. Z odborného vyjádření [titul] [jméno] [příjmení], [titul] ze dne [datum] k následkům jednání [celé jméno žalované] ze dne [datum] na soukromí a rodinný život paní [celé jméno žalobkyně] bylo zjištěno, že [titul] [jméno] [příjmení], [titul], Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, vyšetřil neuvedeného data [celé jméno žalobkyně] v souvislosti s dopady žalovanou pronesených výroků dne [datum] na adresu žalobkyně a její nezletilé dcery [jméno]. Žalobkyně v rámci rozhovoru s lékařem uvedla, že zvukovou nahrávku výroků žalované jí pustil pan [příjmení], v tu dobu byla vyčerpaná spory s bývalým manželem o svěření dcery do péče. Dceři bylo čtrnáct let. Sociální pracovnice k nim chodily, vyptávaly se sousedů a výroky žalované šířily. Byla to pro ni velká ostuda. Bylo narušeno její soukromí a dobrá pověst. Dcera brečela, nechtěla chodit do školy, výroky žalované se staly ve škole známými. Žalovaná ji i její dceru pomlouvala v obci [obec], kde bydlí, lidé ji tam dodnes nezdraví. Setkání se žalovanou a její rodinou se žalobkyně vyhýbá, má ze žalované strach, po události z roku 2018 špatně spala, byla vyčerpaná, cítila se ponížená, nebyla schopna soustředit se a pracovat, prožívala bezmoc a beznaděj. Přišla o kamarádky a známé kvůli pomluvám ze strany žalované. Z vyšetření byl učiněn závěr, že jednání žalované narušilo soukromí a rodinný život žalobkyně, tato je introvertovaná, labilní, v důsledku toho zranitelná, jednání žalované narušilo i její duševní zdraví a připravilo ji o klid a psychickou pohodu.

8. Z lékařských zpráv ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a z účtenky za léky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně je pacientkou [titul] [jméno] [příjmení], psychiatrická ordinace, [obec], a to minimálně od [datum], kdy u ní byla diagnostikována posttraumatická stresová porucha v důsledku napadání, udávání, pomlouvání, špinění její pověsti ze strany žalované a jejích příbuzných, tato perzekuce trvá tři roky. Žalobkyně užívá předepsaný lék Trittico. Psychiatr ve zprávách z roku 2019 a 2020 žalobkyni nedoporučil vzhledem k léčbě posttraumatické stresové poruchy přímý osobní kontakt s rodinou, která ji fyzicky a verbálně napadla a dále napadá, a to ani v rámci soudního a správního řízení.

9. Vyrozumění osoby přímo postižené spácháním přestupku o odložení věci ze dne [datum], Úřední záznam o odložení přestupku ze dne [datum] a rozhodnutí Města Vyškov, Komise k projednávání přestupků, ze dne [datum] zčásti dokladují, že vztahy mezi žalobkyní na straně jedné a žalovanou a jejími rodinnými příslušníky na straně druhé jsou dlouhodobě, minimálně od roku 2014, vzájemně vysoce konfliktní. Z úřední činnosti je soudu známo, že hlavní příčinou tohoto stavu je rozchod žalované a jejího bývalého manžela [jméno] [příjmení] v roce 2014, který měl a má se žalobkyní velmi blízký vztah jdoucí nad rámec běžného přátelského vztahu (byť to oba stále vehementně i před soudem popírají), a následný vyeskalovaný spor žalované a [jméno] [příjmení] o úpravě rodičovské odpovědnosti k jejich společným nezletilým dětem. Spory mezi žalovanou a jejími rodinnými příslušníky na straně jedné a žalobkyní či [jméno] [příjmení] na straně druhé byly a jsou iniciovány z obou stran, dosahují nadstandardní četnosti, byly a jsou řešeny před Policií České republiky, ve správním řízení či v řízení před soudem. Byť žalovaná a [jméno] [příjmení] před soudem nejednou deklarovali vůli vzájemné spory jednou a provždy ukončit, ani jeden z nich neučinil dosud kroky vedoucí k jejímu naplnění.

10. Z připojeného spisu Města Vyškov, Komise pro projednávání přestupků, sp. zn. MV19321/2019 byly zjištěny tyto skutečnosti: Dne [datum] podala žalobkyně na žalovanou u Okresního státního zastupitelství Vyškov trestní oznámení, že dne [datum] v budově Městského úřadu Vyškov, kanceláři odboru sociálních věcí, při jednání ohledně nezletilých dětí žalované a [jméno] [příjmení], za účasti vedoucí oddělení [titul] [jméno] [příjmení] a klíčové pracovnice [titul] [jméno] [příjmení], měla říct o žalobkyni, že podle ní je děvka a bude si na tom trvat, a o její nezletilé dceři [jméno], že šla na potrat. Dne [datum] byly Policií České republiky zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu pomluva, kterého se měla dopustit žalovaná uvedeným jednáním. Dne [datum] Policie České republiky rozhodla o odevzdání věci k projednání přestupků Městskému úřadu Vyškov, Komise k projednávání přestupků, neboť ve věci není dáno podezření ze spáchání přečinu pomluva, nýbrž podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití. Prověřováním věci bylo zjištěno pouze v jednom případě, a to při předmětném neveřejném jednání ze dne [datum], že žalovaná uvedla o žalobkyni, že je děvka, a o [jméno] [celé jméno žalobkyně], že šla na potrat, přičemž nebyla zjištěna příčinná souvislost mezi tímto sdělením žalované a informacemi, které se mají obecně říkat mezi lidmi. Sdělení žalované nebylo způsobilé značnou měrou ohrozit vážnost žalobkyně a [jméno] [celé jméno žalobkyně] u spoluobčanů. Policií České republiky nebylo zjištěno, že předmětné informace někdo šíří mezi lidmi úmyslně s cílem někoho poškodit a ohrozit tak jeho vážnost u spoluobčanů, kdy nelze vyloučit, že se tyto informace šíří mezi lidmi neúmyslně a spontánně, kdy se obsah předávané informace mění společně s počtem předání. Z úředních záznamů o podaném vysvětlení [celé jméno žalobkyně] ze dne [datum] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se informace dozvěděla zprostředkovaně od [jméno] [příjmení], který z jednání pořídil zvukovou nahrávku. Na základě těchto nepravdivých sdělení je u orgánu sociálně právní ochrany dětí zaškatulkována jako děvka, což jí může poškodit při dalším jednání o svěření dítěte do péče, nyní žádné takové jednání neprobíhá. Úřednice tohoto orgánu se k ní chovají hrozně. Jinou souvislost mezi sdělením žalované a ohrožením vážnosti žalobkyně u spoluobčanů v zaměstnání nebo rodině nevěděla. Její dceři [jméno] píší spolužáci ve škole, že byla těhotná a některé kamarádky se s ní kvůli zákazu rodičů nekamarádí, tyto kamarádky a spolužáky odmítla jmenovat. Dcera [jméno] nechce chodit do školy, zhoršil se jí prospěch, bolívá ji hlava a nechce bývat sama doma. Jinou souvislost mezi sdělením žalované ohledně dcery [jméno] žalobkyně a ohrožením její vážnosti u spoluobčanů, v rodině nebo ve škole nevěděla. Žalovaná nepravdivé informace o žalobkyni rozhlašuje dlouhodobě, jako svědky uvedla [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a obecně sousedy žalované. [jméno] [příjmení] potvrdil informace poskytnuté žalobkyní ohledně předmětného jednání, uvedl, že cílem žalované bylo poškodit žalobkyni a její dceru [jméno]. V dřívějších dobách mnohokrát slyšel od žalované, že žalobkyně je děvka. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení [celé jméno žalované] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná potvrdila, že dne [datum] během jednání na Městském úřadu Vyškov mezi ní a bývalým manželem [jméno] [příjmení] ohledně úpravy péče o jejich děti uvedla, že v minulosti o milence [jméno] [příjmení] prohlásila, že je děvka, tehdy to prohlásila v situaci, kdy [jméno] [příjmení] napadl jejího otce. Tímto prohlášením nechtěla žalobkyni na jednání dne [datum] urazit, dotknout se jí ani ji tím poškodit, stejně jako nechtěla urazit ani poškodit dceru žalobkyně [jméno] prohlášením, že byla těhotná a musela jít na potrat. Toto neřekla jako fakt, ale jako informaci z doslechu, a to poté, kdy v rámci debaty ohledně antikoncepce u nezletilé dcery žalované a [jméno] [příjmení] na ni [jméno] [příjmení] slovně útočil. Nikdy jindy o [jméno] tyto informace neřekla, neví, kdo je rozhlašuje. Z úředních záznamů o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] asi před měsícem někde slyšela, že [jméno] [celé jméno žalobkyně] je těhotná, od [celé jméno žalované] se tuto informaci nedozvěděla. [jméno] [příjmení] ví o dlouhodobém sporu žalobkyně a žalované, ale ohledně předmětných pomluv nic neví. [jméno] [příjmení] uvedl, že se od známých během podzimu 2018 dozvěděl obecné informace, že se po [obec] povídá, že jeho dcera [jméno] měla být těhotná a měla jít na potrat. Od někoho slyšel, že toto měla říkat [celé jméno žalované], jednalo se o ničím nepodložené řeči. Z úředního záznamu ze dne [datum] bylo zjištěno, že ve věci byli vytěženi sousedé [celé jméno žalované], přičemž nebylo zjištěno, že by před nimi tato pomlouvala [celé jméno žalobkyně] nebo [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Všichni sousedé uvedli, že o sporech mezi rodinou [příjmení] a [jméno] [příjmení] vědí. Ze zprávy Městského úřadu Vyškov ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] se uskutečnilo jednání za účasti [celé jméno žalované], [jméno] [příjmení], vedoucí oddělení SPO [titul] [jméno] [příjmení] a klíčové pracovnice [titul] [jméno] [příjmení]. Tvrzení, která jsou předmětem policejního prověřování, byla žalovanou pronesena, ale nebyla písemně zaznamenána, jelikož byla pronesena vůči osobám, kterých se úřední jednání netýkalo. Jednání dne [datum] mělo dynamický charakter, rodiče se občas neubránili emocím a kritice druhé strany, vraceli se k již v předchozím období řešeným situacím a nebyli schopni domluvy. Žalovanou pronesené tvrzení ovlivnilo jednání pouze v tom, že [jméno] [příjmení] krátce poté odmítl dále setrvat na společném jednání a odešel. Tvrzení žalované zásadním způsobem výsledek jednání neovlivnilo, ve vztahu k žalobkyni či její dceři [jméno] neprobíhá v současné době žádné šetření, které by se týkalo výkonu sociálně-právní ochrany. Ze zprávy Základní školy [obec], [ulice a číslo], ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětné informace nebyly na škole dosud zaznamenány a nedošlo k žádnému projevu posměchu či jiného nevhodného chování v souvislosti s prověřovanými informacemi. Ke změnám chování u [jméno] [celé jméno žalobkyně] nedošlo, její školní docházka je pravidelná, bez velké absence. Z úředního záznamu ze dne [datum] a zvukového záznamu na připojeném CD nosiči, který byl soudem v jednací síni přehrán v čase cca 00:59 (začátek) a v čase cca 01:22 (začátek), bylo zjištěno, že žalovaná a [jméno] [příjmení] za součinnosti přítomných pracovnic úřadu diskutují a dohadují se ohledně péče o jejich nezletilé děti. Debata je z obou stran plná negativních emocí, eskaluje do ostrých výměn názorů. V čase cca 00:59 začíná dohadování na téma antikoncepce pro jejich 14 letou dceru [jméno]. Žalovaná hovoří o jejím možném užívání dcerou v budoucnu, [jméno] [příjmení] je tímto tématem s ohledem na aktuální věk dcery velmi rozhořčený a je striktně proti. Pracovnice úřadu se snaží debatu usměrňovat a zklidňovat situaci. Žalovaná pronáší„ Ale paní [celé jméno žalobkyně] dcera antikoncepci nemá, na potrat šla. Myslím, že je to na místě“. Při výměně názorů stran jiného tématu v čase cca 1:22 se [jméno] [příjmení] ne zcela lichotivě vyjadřuje na adresu rodiny žalované např. slovy„ tato rodina není normální, že se tam používají drogy, alkohol...oni jsou hrooozní abstinenti a mluví hrooozně slušně...“, do čehož žalovaná pronáší výrok„ Já jsem řekla o paní [celé jméno žalobkyně], že je děvka. Podle mě děvka je a budu si na tom trvat. Protože to víme.“ Usnesením ze dne [datum] Město Vyškov, Komise pro projednávání přestupků, rozhodlo, že řízení ve věci [celé jméno žalované] se zastavuje, neboť skutky, o nichž se řízení vede, nejsou přestupky. Rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne [datum] bylo usnesení Komise pro projednávání přestupků Města Vyškov ze dne [datum] zrušeno a věc byla vrácena správnímu orgánu prvého stupně. Bylo tak učiněno z důvodu, že komise jednala v rozporu se zákonem, když usnesením zastavila řízení, které však vůbec nebylo zahájeno. Nadto Krajský úřad vyslovil nesouhlas s posouzením a závěry správního orgánu prvního stupně, že skutky, o nichž se vede řízení, nejsou přestupkem. Výroky, které měla pronést žalovaná na adresu žalobkyně, mají dle názoru Krajského úřadu na cti utrhující povahu a jsou způsobilé vyvolat u osoby, vůči níž směřují, pocit ublížení na cti. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím Ministerstva vnitra, Odbor všeobecné zprávy, ze dne [datum], v němž bylo v závěru zkonstatováno, že správní orgán prvního stupně poté, co mu bude věc vrácena, bude muset zohlednit, že skutek nelze již projednat, neboť došlo k zániku odpovědnosti za přestupek, a to dne [datum]. Usnesením Města Vyškov, Komise pro projednávání přestupků, ze dne [datum], které nabylo právní moci téhož dne, byla věc odložena, neboť odpovědnost za přestupek zanikla.

11. Návrh žalobkyně na provedení dokazování SMS zprávami od [jméno] [příjmení] a žalované [jméno] [příjmení], znaleckým posudkem [číslo] [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a Psychologickým posouzením nahrávky a předloženého textu záznamu projevů ve zmíněné nahrávce ze dne [datum] s připojenými listinami byl zamítnut, neboť tyto důkazy se k předmětu tohoto sporu bezprostředně nevztahují. Dále soud zamítl návrh žalobkyně na provedení dokazování výslechem [jméno] [příjmení], účastnickou výpovědí žalobkyně, zprávou od spolužáků dcery žalobkyně [jméno] ohledně jejího údajného těhotenství, videonahrávkami incidentů z [datum] a [datum], jakož i návrh žalované na provedení dokazování účastnickou výpovědí žalované a emailem z [datum], a to pro nadbytečnost, neboť by s ohledem na právní závěry níže a zjištěný skutkový stav neměly na posouzení této věci žádný vliv.

12. Soud po poučení o koncentraci řízení podle ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. při jednání dne [datum] neposkytl žalobkyni další lhůtu k doplnění tvrzení a označení/navržení důkazů, neboť pomine-li soud, že rozhodující tvrzení měla být uvedena již v žalobě, tak zástupce žalobkyně měl během jednání opakovanou příležitost rozhodující skutečnosti doplnit a označit/navrhnout další důkazy, čehož také maximálně využil. Zástupce žalobkyně, pokud se žalobkyně rozhodla se k nařízenému jednání nedostavit, měl být na jednání soudu řádně a dostatečně připraven, vybaven podrobnými informacemi od žalobkyně a nebyl-li, takto v situaci, kdy skutkový stav byl provedeným dokazováním jasně zjištěn, rozhodně není důvodem, pro který by soud měl jednání odročit. Nadto si soud nedovede představit, že by po více než roce od podání žaloby a po více než 3 letech od pronesení předmětných výroků a podání trestního oznámení žalobkyně nyní uváděla, u kterých dalších (než dosud uvedených a policií slyšených) osob a v jakých dalších konkrétních situacích byla výroky žalované poškozena, když takové další osoby neoznačila ani před policejním orgánem v rámci poměrně důkladného trestního prověřování a šetření.

13. Provedeným dokazováním byl zjištěn tento skutkový stav:

14. Dne [datum] probíhalo v budově Městského úřadu Vyškov, v kanceláři vedoucí odboru sociálních věcí, jednání o úpravě rodičovské odpovědnosti k nezletilým dětem žalované a jejího bývalého manžela [jméno] [příjmení], jemuž byli přítomni žalovaná, [jméno] [příjmení] a pracovnice úřadu [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení]. Jednání mělo dynamický charakter, žalovaná a [jméno] [příjmení] si ostře vyměňovali názory, nebyli schopni se dohodnout. Při gradující debatě ohledně možného užívání antikoncepce jejich 14 letou dcerou [jméno] (žalovanou míněno v budoucnu), s čímž [jméno] [příjmení] kategoricky nesouhlasil, žalovaná pronesla výrok„ Ale paní [celé jméno žalobkyně] dcera antikoncepci nemá, na potrat šla. Myslím, že je to na místě.“ (dále též jen„ výrok 1“). Při výměně názorů stran jiného tématu poté, kdy se [jméno] [příjmení] ne zcela lichotivě vyjadřoval o rodinných příslušnících žalované, žalovaná pronesla výrok:„ Já jsem řekla o paní [celé jméno žalobkyně], že je děvka. Podle mě děvka je a budu si na tom trvat. Protože to víme.“ (dále též jen„ výrok 2“). O těchto výrocích žalované se žalobkyně dozvěděla od [jméno] [příjmení], který pořídil z předmětného neveřejného jednání zvukový záznam. Žalobkyně podala dne [datum] na žalovanou pro tyto výroky trestní oznámení, dne [datum] Policie ČR odevzdala věc přestupkovému orgánu Města Vyškov, který rozhodnutím ze dne [datum], které nabylo právní moci téhož dne, věc odložil, neboť odpovědnost za přestupek zanikla. Policejním prověřováním (dotazy na osoby označené žalobkyní) nebyla zjištěna příčinná souvislost mezi výroky žalované a informacemi, které se mají obecně říkat mezi lidmi, a nebylo zjištěno, že takové informace někdo šíří mezi lidmi úmyslně s cílem někoho poškodit a ohrozit tak jeho vážnost u spoluobčanů. V době pronesení výroků žalovanou ani bezprostředně poté neprobíhalo žádné šetření ve vztahu k žalobkyni či její dceři [jméno], které by se týkalo výkonu sociálně-právní ochrany. Základní škola, kterou dcera žalobkyně [jméno] navštěvovala, nezaznamenala šíření informací o tom, že [jméno] měla podstoupit interrupci, ke změně chování u ní nedošlo, stejně jako nedošlo k žádnému projevu posměchu či jiného nevhodného chování ze strany jejích spolužáků. Vztahy mezi účastnicemi řízení jsou vysoce konfliktní, spory mezi žalovanou a jejími rodinnými příslušníky na straně jedné a žalobkyní či [jméno] [příjmení] na straně druhé byly a jsou iniciovány z obou stran, dosahují nadstandardní četnosti, byly a jsou řešeny před Policií České republiky, ve správním řízení či v řízení před soudem. Prapůvodní příčinou tohoto stavu je rozchod žalované a jejího bývalého manžela [jméno] [příjmení] v roce 2014, který měl a má se žalobkyní velmi blízký vztah jdoucí nad rámec běžného přátelského vztahu (byť to oba stále vehementně i před soudem popírají), a následný vyeskalovaný spor žalované a [jméno] [příjmení] o úpravě rodičovské odpovědnosti k jejich společným nezletilým dětem. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka. Žalovaná dne [datum] žalobkyni zaslala písemnou omluvu ve formě doporučeného dopisu, který byl žalobkyni doručen, jíž se jí omluvila za to, že na jednání konaném dne [datum] v budově Městského úřadu Vyškov v kanceláři vedoucí odboru sociálních věcí prohlásila, že je„ děvka“. Žalobkyně odmítla tuto omluvu akceptovat. <i>15. Podle ust. § 81 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.</i> <i>16. Podle ust. § 82 odst. 1 o.z., člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.</i> <i>17. Podle ust. § 2894 odst. 2 o.z., nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.</i> <i>18. Podle ust. § 2951 odst. 2 o.z., nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.</i> <i>19. Podle ust. § 2956 o.z., vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.</i> <i>20. Podle ust. § 2957 o.z., způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.</i> 21. Po zhodnocení provedených důkazů, z něj zjištěného skutkového stavu a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná.

22. Předmětem řízení bylo posouzení, zda žalovaná výroky 1 a 2 porušila právo žalobkyně na ochranu její osobnosti či nikoliv.

23. Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby podle ust. § 82 odst. 1 občanského zákoníku musí být splněny tyto předpoklady: 1) existence zásahu, který je objektivně způsobilý vyvolat nemajetkovou újmu spočívající v porušení nebo jen v ohrožení osobnosti člověka - závadné jednání musí být potenciálně způsobilé újmu na osobnosti vyvolat, musí mít objektivně společenský účinek - tedy musí dojít alespoň k potencionálnímu snížení cti a vážnosti poškozeného ve společnosti. Je třeba odlišit, zda se jedná o skutkové tvrzení nebo hodnotící soud. Skutkové tvrzení se opírá o fakt, o objektivně existující realitu, která je zjistitelná dokazováním. Platí, že uveřejnění pravdivé informace nezasahuje do práva na ochranu osobnosti. Hodnotící soud naopak vyjadřuje subjektivní názor svého autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj tak, že jej hodnotí na základě vlastních (subjektivních) kritérií. Hodnotící soud jako takový proto nelze dokazovat, je však u něj nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci. Zavinění rušitele není vyžadováno - vychází se z objektivní odpovědnosti rušitele, který svým jednáním porušuje či ohrožuje osobnost člověka. Není proto významné, zda dané jednání bylo či nebylo zapříčiněno úmyslným postojem rušitele, jeho nedbalostí či jiným způsobem, popř. zda bylo učiněno v dobré víře či nikoliv. 2) neoprávněnost, resp. protiprávnost tohoto zásahu Neoprávněným zásahem je zásah do osobnosti fyzické osoby, který je v rozporu s právním řádem. O takový zásah proto nejde tehdy, když je zásah dovolen. Jde o situace, kdy nad individuálními zájmy fyzické osoby, do jejíž osobnosti je zasahováno, převládá závažnější, významnější a vyšší zvláštní veřejný zájem. I takový zásah je povolený pouze za předpokladu, že se stal přiměřeným způsobem a současně není-li v rozporu s takovými oprávněnými zájmy fyzické osoby, na kterých je třeba s ohledem na zajištění elementární úcty k důstojnosti její osobnosti za všech okolností bezpodmínečně trvat. Toto oprávnění ovšem není dáno tam, kde se jednající při zásahu proti osobnostním právům fyzické osoby dopustí excesu. Čest (pojem cti) vyjadřuje vlastní vnitřní náhled člověka na ocenění sebe sama a jeho postoj k vlastním elementárním životním hodnotám a představám. Pojem vážnosti je spjat s uznáním člověka v okolí, s jeho postavením ve společnosti a významově se rovná termínu dobrá pověst, resp. dobré jméno člověka. Porušení práva na čest a vážnost může být způsobeno jen takovými skutkovými tvrzeními, která jsou objektivně způsobilá přivodit újmu na osobní i mravní integritě člověka, snížit jeho vážnost a čest a která ohrožují jeho postavení, resp. uplatnění ve společnosti, tedy působí difamačně. Závadná tvrzení však musí být pronesena veřejně nebo sice soukromě, ale dostanou se na veřejnost nebo se mohou dostat na veřejnost. Je třeba přihlédnout ke všem okolnostem věci, nikoliv jen podle použitých výrazů a formulací, ale podle celkového dojmu s přihlédnutím ke všem souvislostem a okolnostem, za nichž k závadnému jednání došlo. 3) existence příčinné souvislosti mezi zásahem a jeho neoprávněností (tedy dotčením osobnostní sféry fyzické osoby) Jde o způsobilost zveřejněné informace zasáhnout do osobnosti poškozeného. Je třeba prokázat, že předmětná informace je veřejností objektivně vnímána jako informace o poškozeném. Z hlediska následků platí objektivní hledisko, vlastní subjektivní přesvědčení dotčené osoby o zásahu do osobnostní integrity v jejích očích není samo o sobě významné. Rozhodující je účinek, jakým je závadné jednání objektivně způsobilé působit na třetí osoby.

24. Výroky 1 a 2 žalovaná pronesla při neveřejném jednání u Městského úřadu Vyškov, které se týkalo úpravy rodičovské odpovědnosti k nezletilým dětem žalované a jejího bývalého manžela [jméno] [příjmení], jemuž byli přítomni žalovaná, [jméno] [příjmení] a pracovnice úřadu [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení]. Jak bylo uvedeno ze strany tohoto orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jednání mělo dynamický charakter, žalovaná a [jméno] [příjmení] si ostře vyměňovali názory, nebyli schopni se dohodnout. Toto si poslechem zvukové nahrávky, kterou z tohoto jednání pořídil [jméno] [příjmení], ověřil i sám soud (jejich vysoce konfliktní vztahy a neschopnost se dohodnout na čemkoliv jsou soudu známy i z úřední činnosti). Žalovanou pronesené výroky na adresu žalobkyně a její dcery [jméno] nelze proto vnímat izolovaně a vytržené z kontextu, je nutno přihlédnout ke všem souvislostem a okolnostem, za nichž byly žalovanou vyřčeny. Výrok 2 byl žalovanou pronesen v bezprostřední reakci na to, kdy se [jméno] [příjmení] dosti nelichotivě vyjadřoval o rodinných příslušnících žalované. Nutno podotknout, že v tu dobu byla atmosféra už velmi vypjatá, žalovaná a [jméno] [příjmení] se hádali. Označení„ děvka“ na adresu jiného je obecně ve společnosti považováno za vulgární nadávku (urážku), která je izolovaně od dalších skutečností nepochybně způsobilá zasáhnout do cti jiného. Žalovaná výrokem 2, obsahově posouzeno, jednak deklarovala, že v minulosti o žalobkyni řekla, že je„ děvka“, a dále vyslovila hodnotící soud, že žalobkyně podle ní„ děvka“ je a bude si na tom trvat. Vyřčení urážek samo o sobě zásadně představuje jednání v rozporu s ochranou osobnosti, nicméně stane-li se tak za okolností, kdy tento útok objektivně nemůže mít žádný společenský účinek, nemůže dojít ani k potencionálnímu snížení cti a vážnosti poškozeného ve společnosti. Vzhledem k tomu, v jaké situaci (velmi úzký okruh osob, neveřejné jednání, u něhož nebyla žalobkyně ani přítomna), v reakci na co (slovní urážky [jméno] [příjmení] na adresu rodinných příslušníků žalované) a za přítomnosti koho byl tento hodnotící soud na adresu žalobkyně ze strany žalované pronesen, nebyl, a to i s přihlédnutím k celkovému kontextu vzájemných vleklých konfliktů mezi žalovanou a jejími rodinnými příslušníky na straně jedné a jejím bývalým manželem [jméno] [příjmení], který má velmi blízký vztah se žalobkyní, potažmo i žalobkyní na straně druhé, které trvají již mnoho let a byly a jsou k podnětům obou stran opakovaně v různých podobách řešeny před policií, správním orgánem či soudem, dle názoru soudu objektivně způsobilý přivodit újmu na osobnosti žalobkyně, konkrétně na její cti, důstojnosti a vážnosti ve společnosti. V důsledku pronesení této urážky za okolností popsaných shora nemohlo dle názoru soudu dojít ani k potencionálnímu snížení cti a vážnosti (tj. dobré pověsti a dobrého jména) žalobkyně ve společnosti. Když soud nyní pomine ve vztahu k výroku 1 (na adresu dcery žalobkyně [jméno]) nedostatek aktivní věcné legitimace na straně žalující (viz níže), tak ani zprostředkovaně tento výrok nebyl způsobilý, ani potenciálně, zasáhnout do osobnosti žalobkyně, a to se stejnou argumentací uvedenou soudem u výroku 2. Policejním šetřením, které bylo realizováno v blízké době po pronesení výroků, k trestnímu oznámení žalobkyně na žalovanou, nebyla zjištěna příčinná souvislost mezi těmito výroky a informacemi, které se mají obecně říkat mezi lidmi, a nebylo zjištěno, že takové informace někdo šíří mezi lidmi úmyslně s cílem někoho poškodit a ohrozit tak jeho vážnost ve společnosti. Prověřovány přitom byly osoby a subjekty označené samotnou žalobkyní. Vzhledem k velmi blízkému vztahu mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] si lze jen stěží představit, že by těmito výroky, pronesenými navíc za daných okolností, byla žalovaná schopná snížit vážnost a dobré jméno žalobkyně právě u jeho osoby. Stejně tak soud považuje za vyloučené, aby tyto výroky nějakým způsobem byly s to negativně ovlivnit vnímání osoby žalobkyně přítomnými pracovnicemi úřadu reprezentujícími orgán sociálně-právní ochrany dětí, kterým jsou širší vztahy žalované, žalobkyně a [jméno] [příjmení], velmi dobře známé a navíc v době jejich pronesení ani bezprostředně poté neprobíhalo tímto orgánem žádné šetření ve vztahu k žalobkyni či její dceři [jméno].

25. Ve vztahu k výroku 1, který byl žalovanou pronesen v rámci vyostřené debaty ohledně hypotetického užívání antikoncepce nezletilou dcerou žalované a [jméno] [příjmení] v budoucnu a který se týkal nezletilé dcery žalobkyně [jméno] (údajné interrupce), má soud za to, že žalobkyně není k jeho uplatnění oprávněná. Osobou, která je aktivně věcně legitimována k ochraně osobnosti, je totiž za života dotčené osoby zásadně pouze tato osoba. Aktivní legitimace k podání žaloby na ochranu osobnosti přísluší i osobám, které pro svůj věk nebo psychický stav nejsou s to plně nebo vůbec chápat újmu, která jim vznikla neoprávněným zásahem jiného do jejich osobnosti. Povaha zvláštních osobnostních nároků nepřipouští žádnou obecnou možnost jejich převodu či přechodu na jiné osoby. V této části žaloby je tak dán nedostatek aktivní věcné legitimace na straně žalobkyně.

26. Vzhledem k výše uvedeným závěrům byla žaloba zamítnuta v celém rozsahu, tj. jak v části požadované omluvy, tak v části nárokovaného zadostiučinění, když toto by přicházelo v úvahu pouze tehdy, pokud by základ nároku byl shledán po právu a omluva by nebyla postačujícím prostředkem k odčinění následků neoprávněného zásahu do osobnosti žalobkyně.

27. Soud však zdůrazňuje, že tímto rozhodnutím neposvěcuje, nelegalizuje ani nebagatelizuje to, jakou vulgární nadávku žalovaná na adresu žalobkyně při daném jednání pronesla. Jde o hrubou neslušnost a žalovaná by se měla takových výroků vystříhat, ať ji k tomu vedou jakékoliv, třeba i pochopitelné, pohnutky a nachází se ve vysoce vypjaté emoční situaci.

28. Dále nelze odhlédnout od faktu, že žalovaná se žalobkyni v reakci na předžalobní výzvu písemně omluvila, a to ve vztahu k výroku 2, což soud vnímá v morální rovině za satisfakci dostatečnou.

29. Výrok III. o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, když žaloba žalobkyně byla v celém rozsahu zamítnuta, a má tak proti žalobkyni nárok na plnou náhradu jí v tomto řízení účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení žalované představují náklady právního zastoupení v celkové výši 17.518 Kč, při jejichž výpočtu soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, konkrétně z ust. § 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s ust. § 7 bod 5, dle kterého činí sazba za každý úkon právní služby 3.100 Kč (je-li předmětem řízení o ochranu osobnosti omluva i zadostiučinění, považuje se za tarifní hodnotu předmětu sporu částka 50.000 Kč), a z ust. § 11, § 13, § 14 a § 14a. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za celkem 4 úkony právní služby v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne [datum] přesahující 2 hodiny) v celkové výši 12.400 Kč, dále režijním paušálem za 4 úkony právní služby po 300 Kč úkon (v souvislosti s úkony právní služby viz shora) v celkové výši 1.200 Kč, náhradou za promeškaný čas strávený na cestě zástupce žalované z [obec] do Vyškova a zpět k jednání soudu shora ve výši 400 Kč za 4 půlhodiny po 100 Kč, náhradou cestovních výdajů za cestu zástupce žalované z [obec] do Vyškova a zpět ve výši 478 Kč dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytovaní cestovních náhrad (při průměrné spotřebě motorové nafty 5,9 l /100 km vozidla dle předloženého technického průkazu, ceně motorové nafty dle vyhlášky 36,10 Kč l, sazbě základní náhrady za používání silničního motorové vozidla ve výši 4,70 Kč km jízdy a vzdálenosti [obec] – Vyškov (tam a zpět) 70 km) a DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad, které je advokát, který je plátcem DPH, povinen odvést dle zvláštního zákona (zákon o DPH), tj. z částky 14.478 Kč, ve výši 3.040,38 Kč. Žalované přísluší náhrada nákladů řízení v celkové výši po zaokrouhlení 17.518 Kč. Soud neshledal za účelně vynaložený náklad odměnu zástupce žalované za jeho účast při mediačním jednání dne [datum] + režijní paušál + DPH, neboť soudem nařízeného prvního setkání s mediátorem se měla osobně účastnit přímo žalovaná a s ohledem na smysl a účel tohoto institutu lze účast zástupce žalované považovat za nadbytečnou.