3 C 24/2016

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1 proti žalovanému: Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení částky 1.071.940 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému na nákladech řízení částku , částka, , a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit , jméno FO, republice – Okresnímu soudu ve Vyškově na nákladech řízení státu částku , částka, , a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhá se žalobce po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinil tak s odůvodněním, že , Jméno zainteresované osoby 0/0, jakožto podnikající fyzická osoba a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o dílo, jejímž předmětem byly architektonické výkony – projektové práce pro budoucí stavbu: bytový dům ve , Anonymizováno, , č. parc. , Anonymizováno, . Projektové práce byly rozděleny celkem do pěti etap s tím, že v první etapě byla zpracována studie budoucí stavby. , právnická osoba, stavby na základě předávacího protokolu ze dne , datum, předal , Jméno zainteresované osoby 0/0, žalovanému, který tuto bez výhrad převzal. Dne , datum, byl mezi , tituly před jménem, , jméno FO, a žalovaným uzavřen dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o dílo ze dne , datum, s tím, že předmět smlouvy o dílo byl zúžen pouze na provedení studie stavby a vzhledem k tomu došlo i k úpravě termínu předání a úpravě ceny za dílo, kdy za zpracování studie stavby byla sjednána cena ve výši , částka, bez DPH. Tuto částku žalovaný uhradil a tato částka není předmětem žaloby. V návaznosti na zpracovanou studii uzavřel žalobce se žalovaným smlouvu o dílo ze dne , datum, (dále též jen „smlouva o dílo“), jejímž předmětem bylo zhotovení projekční dokumentace pro budoucí stavbu bytového domu ve , Anonymizováno, . Projekční výkony byly rozděleny do jednotlivých etap s tím, že v první fázi se jednalo o zhotovení dokumentace pro územní řízení a pro stavební povolení, za jejíž zpracování náležela žalobci částka , částka, včetně DPH. Žalobce předal zpracovanou dokumentaci žalovanému na základě předávacího protokolu ze dne , datum, . Dne , datum, předal žalobce žalovanému ještě podrobnou dokumentaci pro provedení přípojky splaškové kanalizace. Žalobce v souladu se smlouvou vyúčtoval žalovanému zálohu na provedení dokumentace ve výši 50 % ze sjednané ceny, a to fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, na částku , částka, se splatností dne , datum, . Na základě předání zpracované dokumentace žalobce vystavil žalovanému fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, na částku , částka, se splatností , datum, (správně , datum, ). Žalovaný na cenu díla zaplatil přímo žalobci dne , datum, částku , částka, a dále částku , částka, společnosti , právnická osoba, . a částku , částka, společnosti , právnická osoba, . jakožto subdodavatelům žalobce, kteří se na zhotovení projektové dokumentace podíleli. Žalovaný žalobci na cenu díla uhradil celkem , částka, , přičemž žalobci dluží částku , částka, . Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky v listopadu 2015. Poté začal žalovaný namítat, že projektová dokumentace je vadná. Zástupce žalobce zaslal žalovanému dne , datum, předžalobní upomínku, na kterou žalovaný reagoval tím, že dílo je provedeno vadně, resp. se vyskytly okolnosti, pro které není možné dílo realizovat. Zástupce žalobce zopakoval svůj požadavek na úhradu dlužné částky dopisem ze dne , datum, , na což žalovaný reagoval odstoupením od smlouvy o dílo. Žalobce s důvody, které žalovaný v odstoupení od smlouvy uvádí, nesouhlasí, což sdělil žalovanému dopisem ze dne , datum, . Následně žalobce sám od smlouvy o dílo v části nesplněného závazku odstoupil. Žalobce po žalovaném požaduje jako příslušenství zákonný úrok z prodlení ode dnů následujících po dnech splatnosti faktur, jimiž byla cena díla žalovanému žalobcem vyúčtována (při zohlednění žalovaným provedených úhrad).

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, navrhl její zamítnutí v celém rozsahu. Potvrdil, že mezi fyzickou osobou , tituly před jménem, , jméno FO, a žalovaným byla uzavřena smlouva o dílo dne , datum, a že na základě této smlouvy předal , tituly před jménem, , jméno FO, žalovanému studii budoucí stavby: bytového domu ve , Anonymizováno, . Následně došlo k zúžení předmětu plnění pouze na vyhotovení studie, která byla dodána a převzata žalovaným a následně také uhrazena. Mezi účastníky řízení byla dne , datum, uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla dokumentace pro územní řízení a pro stavební povolení, za což se žalovaný zavázal uhradit žalobci částku , částka, . Žalobce se touto smlouvou zavázal k poskytnutí takového plnění, na jehož základě bude moci žalovaný získat příslušná povolení v rámci územního a stavebního řízení a následně zahájit stavbu. Žalovaný podepsal předávací protokol dne , datum, a dne , datum, za další část dokumentace. Žalovaný není odborníkem v oblasti projektování, předávací protokol podepsal s tím, že správnost a úplnost dokumentace se ukáže až v územním řízení a v řízení o vydání stavebního povolení před příslušným stavebním úřadem. Předanou dokumentaci pro územní řízení a pro stavební povolení není možné považovat za dokumentaci bez vad a nedodělků a tato nemohla sloužit k účelu, pro který je určena. Splnění této části díla, jeho funkčnost a správnost bylo možné ověřit pouze v územním řízení a řízení o stavební povolení. V daném případě se jedná o vady bránící užívání díla k účelu, pro který je určeno. Tuto skutečnost žalobce velmi dobře jako odborník věděl a byl si vědom toho, že žalovanému předává neúplné dílo. Jeho jednání je v rozporu s dobrými mravy, když chtěl zaplatit za něco, o čemž musel v době předání vědět, že není schopné užití pro účely, pro které je žalovaný požadoval. Žalobce vystavil dvě faktury, jednu zálohovou a jednu po předání projekčního výkonu. Žalovaný provedl platby tak, jak je uvedeno v žalobě. Mezi účastníky řízení probíhala e-mailová korespondence, z níž vyplývalo, že projekční výkon nebyl perfektní a nesplňoval základní kritéria pro to, aby bylo úspěšně absolvováno územní řízení a řízení o stavební povolení bez nutnosti doplňování dokumentace. Projekční výkon byl vadným od počátku předání a žalobce nesplnil to, k čemu se zavázal. Zástupce žalovaného reagoval na žádost zástupce žalobce o zaplacení přípisem ze dne , datum, , v němž poukázal na konkrétní vady předané dokumentace a vyzval žalobce k jejich odstranění ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení výzvy k dokončení díla. Současně žalovaný zástupci žalobce oznámil, že žalovaný je ochoten ukončit předmětnou smlouvu o dílo dohodou s tím, že žalobci předá torzo díla, které mu bylo předáno, je de facto nepoužitelným a má hodnotu „sběrového papíru“. Přípisem ze dne , datum, žalobce prostřednictvím svého zástupce argumentoval tak, že součástí díla není inženýrská činnost, v rámci které by měl žalobce zajistit vyjádření potřebná ke kladnému územnímu řízení a stavebnímu povolení. Žalobce jakožto odborná firma si musel být plně vědom toho, že bez vyjádření odborných subjektů je dokumentace pro územní řízení a pro stavební povolení zcela neúplnou a pro žalovaného nepoužitelnou. Žalobce se ve smlouvě o dílo zavázal, že tato vyjádření dotčených subjektů zajistí, o čemž svědčí znění článku 3 bod 3.2. smlouvy o dílo. Žalobce v žalovaným stanovené lhůtě nedodal požadovaná vyjádření, neodstranil zásadní vady svého díla a dílo de facto nedodal. Proto žalovaný přípisem ze dne , datum, od smlouvy o dílo odstoupil s tím, že následně vrátil žalobci veškerou dodanou dokumentaci. V odstoupení od smlouvy žalovaný poukázal na nesplnění předmětu smlouvy o dílo, na stav předané dokumentace a na to, že žalobce v dodatečně stanovené lhůtě nesjednal nápravu a nedodal žalovanému to, co v díle absentovalo. Žalovaný oprávněně od smlouvy o dílo odstoupil, a to z důvodu dodání díla, které neodpovídalo požadavkům na takové dílo. Žalobci tak nárok na zaplacení jakékoliv částky na cenu díla nevznikl.

3. Žalobce v reakci na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení uvedl, že návrh smlouvy o dílo byl zpracován žalobcem, jedná se o standardní smlouvu žalobce, kterou ve své činnosti používá. Ke smlouvě o dílo ze dne , datum, nebyl uzavřen žádný dodatek. Dílo bylo žalobcem zpracováváno v součinnosti se žalovaným. , právnická osoba, , jehož projektová dokumentace byla předmětem díla dle smlouvy o dílo z , datum, (nazýván jako ST 2), byl součástí obytného souboru, jehož investorem byl žalovaný, eventuálně jeho mateřská společnost. Tento obytný soubor zahrnoval celkem , hodnota, rodinných domů a 2 domy bytové (ST 1 a ST 2). V době zpracování projektové dokumentace probíhala výstavba rodinných domů a byla zhotovena páteřní komunikace. Žalobce byl zpracovatelem projektové dokumentace pouze bytového dobu ST 2, ostatní objekty a infrastrukturu projekčně zajišťovaly pro žalovaného jiné osoby. Z e-mailové komunikace mezi žalobcem a žalovaným, která se vztahuje ke zpracování projektové dokumentace, zahrnující období od , datum, do , datum, , je zřejmé, že spolupráce mezi účastníky řízení při zpracování projektové dokumentace byla velmi úzká. Žalovaný dodal žalobci vstupní zaměření a podklady, aktivně se účastnil jednání a jednotlivé části i napojení na infrastrukturu vybudovanou žalovaným byly s tímto konzultovány. Předmětem díla byly pouze projekční výkony, tzn. výkresová část v objemu odpovídajícím projektové dokumentaci pro územní rozhodnutí a stavební povolení. Zajištění vyjádření dotčených orgánů si měl žalovaný zajistit sám s tím, že dle těchto vyjádření žalobce projektovou dokumentaci opraví. Takovýto postup je obvyklý a žalovaný byl s tímto postupem srozuměn. Toto také vyplývá z e-mailu ze dne , datum, . Zálohová faktura č. , hodnota, byla žalovanému zaslána prostřednictvím e-mailu dne , datum, . Součástí projektové dokumentace je i podrobná projektová dokumentace jednotlivých technických součástí a zařízení. Tyto projekční práce architekt zajišťuje prostřednictvím specializovaných projektantů či společností, v daném případě pro žalobce část projekčních odborných prací, tzv. profesí, zajišťovala společnost , právnická osoba, . a společnost , právnická osoba, . Po zpracování zadané části tyto společnosti vyúčtovaly své práce žalobci. Žalovaný část těchto prací za žalobce těmto společnostem přímo uhradil. Dokumentaci si osobně mezi sebou předali jednatelé žalobce a žalovaného, tzn. , Jméno zainteresované osoby 0/0, a , tituly před jménem, , jméno FO, , a to dne , datum, a dne , datum, . Z e-mailové korespondence je zřejmé, že komunikace mezi žalobcem a žalovaným probíhala i následně po předání projektové dokumentace, kdy žalobce pokračoval v projekčních pracích na dalším stupni projektové dokumentace. Z této komunikace je zřejmé, že byly řešeny zejména záležitosti ohledně potřebného počtu parkovacích míst. Jednou z možností bylo upravit počet bytů v bytovém domě (e-mail z , datum, ), následně se žalobce dotazuje žalovaného, zda má upravit i jednotlivé “profese“ na nižší počet bytových jednotek (e-mail z , právnická osoba, ., Anonymizováno, ), na což reaguje následující den žalovaný prostou zprávou – ne. E-mailem ze dne , datum, byl žalobce požádán o přerušení prací do doby, než bude vydáno stavební povolení u bytového domu ST 1. Dne , datum, žalovaný informoval žalobce o komplikacích s vydáním stavebního povolení u bytového dobu ST 1 a zaslal žalobci k posouzení námitky vznesené v tomto řízení. Následné e-maily z června 2015 odeslané žalobcem žalovanému uvádí argumentaci k těmto námitkám a nabízí i případné řešení, tj. snížení bytového domu o jedno patro. Až do tohoto okamžiku se neobjevil žádný náznak ze strany žalovaného, že by žalobci vytýkal jakékoliv vady či nedostatky v předané projektové dokumentaci. Zlom nastává v listopadu 2015, kdy byl žalovaný žalobcem písemně upomenut o zaplacení ceny za dílo. E-mailem ze dne , datum, zaslal žalovaný žalobci záporné stanovisko E., jméno FO, ze dne , datum, . Toto bylo vydáno z důvodu, že část parkovacích míst a pojezdných ploch by dle projektové dokumentace měla být umístěna na stávajícím kabelovém vedení NN a zároveň doporučení, že pokud má žadatel zájem stavbu realizovat, musí požádat o přeložku vedení NN. Taková přeložka by v daném případě znamenala investici cca , částka, . Z hlediska stavební praxe se hovoří o tzv. vyvolané investici, kterou však nelze považovat za vadu, a to zvláště za situace, kdy žalovanému byla situace s parkovacími místy v celém obytném souboru známa. Na možnost, že bude potřeba zajistit parkovací místa i mimo bytový dům ST 2 a na přilehlém terénu, tzn. na konci páteřní komunikace (pozemek parc. č. , Anonymizováno, ), byl žalovaný upozorněn už v průvodní zprávě ke studii stavby. Pokud jde o počet a umístění parkovacích míst, žalovaný v průběhu zpracování studie či projektové dokumentace žádné námitky nevznášel a obě strany vzájemně na vyřešení tohoto problému participovaly. Následně byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, na což žalovaný reagoval výzvou k odstranění tvrzených vad a následně odstoupením od smlouvy. Žalobce trvá na tom, že projednání projektové dokumentace s dotčenými orgány (tzv. inženýrská činnost) nebylo součástí smlouvy o dílo. O tomto svědčí e-mail z , datum, , v němž se žalobce dotazuje na počet vyhotovení, která je potřeba předat pro projednání s dotčenými orgány. Proto byla dne , datum, , resp. , datum, předána čtyři vyhotovení projektové dokumentace s tím, že do zbývajících dvou vyhotovení budou zapracovány připomínky dotčených orgánů a tato dokumentace bude předložena stavebnímu úřadu. Zajištění vyjádření dotčených orgánů nebylo součástí předmětu díla. O skutečnosti, že byla vydána nesouhlasná stanoviska dotčených orgánů, se žalobce dozvěděl až dopisu zástupce žalovaného ze dne , datum, . Běžný stav by byl takový, že na základě požadavku jednotlivých orgánů projektant projekt doplní či upraví tak, aby bylo vydáno souhlasné stanovisko. Na nedostatek parkovacích míst byl žalovaný upozorněn již ve studii stavby. Žalovaný o možném umístění parkovacích stání na parc. č. , Anonymizováno, věděl a nikterak proti tomu neprotestoval. Tato námitka je zcela bezpředmětná. Negativní stanovisko, Anonymizováno, E, Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, není vadou projektu. U větších staveb jsou přeložky jednotlivých sítí zcela běžnou praxí. V daném případě šlo pouze o to, že by žalovaný musel , jméno FO, o takovou přeložku NN vedení požádat, neboť přeložky sítí si zajišťuje , jméno FO, vždy sám. Tato námitka je účelová. Negativní stanovisko společnosti , právnická osoba, . – žalobce na základě tohoto stanoviska projekt odpovídajícím způsobem upravil a dne , datum, společnost vydala souhlasné stanovisko. Hasičský záchranný sbor – žalovaný tomuto nepředložil celou dokumentaci stavby, ale pouze požárně bezpečnostní řešení. Tuto skutečnost nelze přičítat žalobci jako vadu projektu. Přípis Policie ČR ze dne26.1.2016 – žalobce projektovou dokumentaci upravil dle požadavku Policie ČR a tato dne , datum, vydala souhlasné stanovisko. Žalobce upravenou dokumentaci zaslal žalovanému poštou, nicméně žalovaný zásilku odmítl převzít s tím, že od smlouvy odstoupil.

4. Žalovaný v doplnění svého vyjádření k výzvě soudu uvedl, že mezi účastníky nedošlo k upřesňování předmětu plnění ústní formou, smlouvu podepsali jednatelé účastníků, mezi účastníky nebylo v souvislosti s uzavřením smlouvy ústně dohodnuto ničeho o tom, jak bude řešena situace v případě, že nedojde k vydání očekávaného rozhodnutí, nebo žalobce nezíská příslušná stanoviska potřebná pro územní řízení a řízení o vydání stavebního povolení. Z negativních stanovisek příslušných orgánů je zřejmé, že tato jsou důsledkem vadných podkladů, které jim byly předkládány žalobcem. Pokud nedošlo k naplnění předmětu díla, nevznikl žalobci nárok na sjednanou úhradu. Projektová dokumentace, se kterou nelze získat kladné stanovisko či vyjádření, je bezcenná. Žalovaný uhradil subdodavatelům žalobce , právnická osoba, . a , právnická osoba, . platby ve výši , částka, a , částka, na základě dohody se žalobcem. S ohledem na rozsáhlost dokumentace nebylo možné při jejím převzetí prověřit, zda dílo je kompletní a zda zajistí kladná stanoviska dotčených subjektů v řízení o územním rozhodnutí a o vydání stavebního povolení. Žalobce a jeho jednatel jako podnikatel v oblasti projektové činností je odborným subjektem a musel si být tudíž od počátku vědom toho, že dílo nemůže sloužit k účelu, pro který ho žalovaný zamýšlel použít, a že předává žalovanému dílo v nedodělaném stavu, tj. ve stavu, kterým nedosáhne svého podnikatelského záměru – postavení obytného domu ve , Anonymizováno, . Pokud žalobce poukazuje na to, že obsahem jeho povinností nebyla inženýrská činnost, mohl si, pokud si nebyl jistý svým řešením, u příslušných subjektů zjistit, zda žalovanému budou vydána na základě předložené dokumentace kladná stanoviska, toto však žalobce neučinil. Nesprávnost zpracované projektové dokumentace mohl žalovaný zjistit nejdříve při prezentaci dokumentace vůči jednotlivým orgánům v žádostech o vydání souhlasných stanovisek k jednotlivým částem projektové dokumentace. K tomu také došlo, což žalovaný zdokladoval negativními stanovisky příslušných orgánů. Žalovaný několikrát požadoval po žalobci zjednání nápravy, avšak bezúspěšně, a proto odstoupil od smlouvy. Žalovaný dokumentaci zpracovanou žalobcem nepoužil.

5. Soud provedl ve věci rozsáhlé dokazování, přičemž z něj zjistil tyto skutečnosti:

6. Ze Smlouvy o dílo ze dne , datum, bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne , datum, mezi společností , adresa, ., Anonymizováno, . jako objednatelem a fyzickou osobou , tituly před jménem, , jméno FO, jako zhotovitelem, jejím předmětem bylo zadání architektonických výkonů a sjednání vzájemných práv a povinností pro budoucí stavbu: , právnická osoba, ve , Anonymizováno, , č. parc. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Zhotoviteli bylo uloženo zajištění následujících projekčních výkonů: studie stavby, dokumentace pro územní řízení, dokumentace pro stavební povolení, dokumentace provedení stavby a autorský dozor. Cena za studii stavby byla sjednána na částku , částka, bez DPH, studie stavby měla být objednateli předána do , datum, . Studie stavby byla zhotovitelem zpracována, jak vyplývá z jejích dvou vyhotovení předložených účastníky řízení (obsažených na č.l. 62 a 144 spisu). Z předávacího protokolu ze dne , datum, se podává, že studie stavby byla zhotovitelem objednateli předána dne , datum, . Z dodatku č. , hodnota, Smlouvy o dílo ze dne , datum, bylo zjištěno, že jím smluvní strany omezily projekční výkony dohodnuté ve Smlouvě o dílo ze dne , datum, tak, že projekčním výkonem bude pouze studie stavby. Mezi účastníky řízení je nesporné, že cena za studii stavby byla objednatelem zhotoviteli zaplacena.

7. Ze Smlouvy o dílo ze dne , datum, (dále též jen „smlouva o dílo“) bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne , datum, mezi společností , adresa, . jako objednatelem a společností , Jméno zainteresované osoby 0/0, , s.r.o. jako zhotovitelem, jejím předmětem bylo zadání architektonických výkonů a sjednání vzájemných práv a povinností pro budoucí stavbu: , právnická osoba, ve , Anonymizováno, , č. parc. , Anonymizováno, . Zhotovitel se zavázal k zajištění následujících projekčních výkonů: dokumentace pro územní řízení, dokumentace pro stavební povolení, dokumentace provedení stavby a autorský dozor. V článku 3.2 bylo stanoveno, že zhotovitel je povinen radit se s objednatelem o svěřených výkonech. Pokud to jeho úkol vyžaduje, je zmocněn a zavázán hájit práva objednatele. Zastupuje ho při jednáních v rámci svěřených výkonů u úřadů, podniků, speciálních profesí, a všech dalších stran potřebných k provedení zadaných výkonů. Dle článku , právnická osoba, byl zhotovitel oprávněn zastupovat objednatele ve všech otázkách spojených s úspěšnou realizací stavby. Cena za dokumentaci pro územní řízení a dokumentaci pro stavební povolení byla sjednána na částku , částka, bez DPH s tím, že objednatel uhradí před zahájením zpracování projektové dokumentace zálohu ve výši 50% z ceny zpracovávaného projekčního výkonu na základě zálohové faktury a po odevzdání projekčního výkonu uhradí doplatek na základě vystavené faktury se splatností 14 dnů ode dne vystavení. Dokumentace pro územní řízení a dokumentace pro stavební povolení měla být předána objednateli do , datum, . Z předávacích protokolů ze dne , datum, a , datum, bylo zjištěno, že objednatel převzal od zhotovitele dokumentaci pro územní řízení a stavební povolení stavby BD ve , Anonymizováno, v rozsahu: A PRŮVODNÍ ZPRÁVA, B SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA, C.1 SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ, C.2 KOORDINAČNÍ SITUACE, , právnická osoba, DOKUMENTACE STAVEBNÍHO OBJEKTU (její části specifikovány pod označením , právnická osoba, .1 až , právnická osoba, .4.4), D.2 DOKUMENTACE TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ OBJEKTU (tato dále specifikována pod označením D.2.1) a E DOKLADOVÁ ČÁST, a to dne , datum, , a dále dne , datum, D.2.2 PŘÍPOJKA SPLAŠKOVÉ KANALIZACE. Mezi účastníky je nesporné, že za smluvní strany v souvislosti s uzavřením smlouvy jednali jednatelé společností , tituly před jménem, , jméno FO, (za objednatele) a , Jméno zainteresované osoby 0/0, (za zhotovitele) a že návrh smlouvy byl zpracován zhotovitelem.

8. Z faktur č. , hodnota, ze dne , datum, a č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že první fakturou vyúčtoval žalobce žalovanému zálohu na vypracování dokumentace pro územní řízení a dokumentace pro stavební povolení na částku , částka, se splatností dne , datum, a druhou fakturou vyúčtoval žalobce žalovanému zbývající část ceny za vypracování dokumentace pro územní řízení a dokumentace pro stavební povolení ve výši , částka, se splatností dne , datum, . Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalovaný žalobci na cenu díla dle Smlouvy o dílo ze dne , datum, uhradil celkem , částka, (, částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, subdodavateli žalobce společnosti , právnická osoba, . a , částka, dne , datum, subdodavateli žalobce společnosti , právnická osoba, .). Platby žalovaného poukázané subdodavatelům žalobce vyplývají i z dopisu společnosti , právnická osoba, . žalobci, příjmového pokladního dokladu vystaveného touto společností dne , datum, , faktury č. , hodnota, ze dne , datum, vystavené společností , právnická osoba, . žalobci, faktur č. , hodnota, ze dne , datum, vystavených společností , právnická osoba, . žalobci a příjmových pokladních dokladů č. , hodnota, ze dne , datum, . Zálohová faktura č. , hodnota, ze dne , datum, byla žalobcem zaslána žalovanému e-mailem dne , datum, .

9. Z výzvy k zaplacení dluhu bez uvedení data bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu za provedené dílo ve výši , částka, včetně DPH (, částka, bez DPH) do , datum, . Z výzvy k zaplacení dluhu – předžalobní upomínka ze dne , datum, , podací stvrzenky ze dne , datum, a e-mailu , jméno FO, pošty ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce vyzval prostřednictvím advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, včetně DPH za zpracování projektové dokumentace dle Smlouvy o dílo ze dne , datum, nejpozději do , datum, , přičemž tato výzva byla doručena žalovanému dne , datum, .

10. Ze sdělení k předžalobní upomínce, výzvy ke splnění díla ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný prostřednictvím advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, v reakci na předžalobní výzvu ze dne , datum, zejména sdělil, že dokumentace pro územní řízení a stavební povolení měla být žalovanému předána ve stavu, který by zajistil kladný výsledek územního řízení a dále i řízení o vydání stavebního povolení. V takovém stavu však dílo předáno nebylo, tudíž nedošlo ke splnění díla, v důsledku čehož žalobci nevznikl nárok na zaplacení ceny díla. Předaná dokumentace měla být již ve stádiu zpracovávání projednána s příslušnými subjekty a měla být schopná k podání kladných vyjádření. K této povinnosti se žalobce zavázal v článku 3.2 smlouvy o dílo, tuto povinnost však nesplnil. Dokumentace nemá požadované vlastnosti a bez odstranění závažných vad, které brání vydání požadovaných povolení, je nepoužitelnou. O nemožnosti použít předanou dokumentaci bez dalších úprav k účelu, pro které je určena, svědčí názor subjektů, jejichž stanovisko je v územním nebo stavebním řízení obligatorně vyžadováno: nedostatek parkovacích míst – nebylo možné parkovací místa umístit na pozemek parc. č. , Anonymizováno, , jméno FO, .s., negativní stanovisko , právnická osoba, ., Hasičský záchranný sbor upozornil žalovaného na to, že k žádosti o stanovisko ke stavebnímu řízení je nutné předložit dokumentaci stanovenou vyhláškou č. 499/2006 Sb., zcela chybí vyřešení dopravního napojení, které je nutné předložit v územním řízení i stavebním řízení, přípisem ze dne , datum, sdělila PČR, že nemůže vydat k této akci kladné vyjádření. Dílo předložené žalobcem nebylo zhotoveno ve sjednaném čase a požadované kvalitě, neodpovídá příslušným normám a právním předpisům. Vzhledem k tomu, že žalovaný není odborníkem ve vztahu k dílu, které mu žalobce předal, není možné považovat podpis předání za převzetí díla a za jeho dokončení. Žalobce o vadách díla, které existovaly v době předání dokumentace, nepochybně věděl a byl si tedy vědom, že žalovanému předává neúplné dílo. Jeho jednání je nutné považovat za rozporné s dobrými mravy. Žalovaný žalobce vyzval, aby vady předané dokumentace odstranil a ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy dílo dokončil.

11. Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, k dopisu žalovaného ze dne , datum, sdělil, že inženýrská činnost, tzn. zajištění vyjádření a souhlasu dotčených orgánů, nebyla součástí smlouvy o dílo, žalobce je připraven provést úpravy v předané dokumentaci, nicméně musí mít k dispozici vyjádření a stanoviska dotčených orgánů, o jejichž zaslání tímto požádal. Předáním a převzetím projektové dokumentace žalobce považuje část závazku ze Smlouvy o dílo ze dne , datum, za splněnou a trvá na úhradě ceny díla.

12. Z Odstoupení od smlouvy o dílo ze dne , datum, datovaného dnem , datum, bylo zjištěno, že žalovaný odstoupil od smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky řízení dne , datum, . Uvedl, že nedošlo ke splnění díla, dílo nebylo předáno prosté vad a nedodělků, tudíž žalobci nevznikl nárok na zaplacení ceny díla. Předaná dokumentace měla být zpracovatelem ve stádiu zpracovávání projednána příslušnými subjekty a měla být základním podkladem pro vydání kladných vyjádření, tato povinnost nebyla žalobcem splněna. Žalovaný odkázal na podrobné hodnocení a specifikaci vad dodaného díla v dopise ze dne , datum, , v němž byl žalobce vyzván k odstranění vytčených vad předané dokumentace ve lhůtě 30 dnů. Doposud nedošlo ke sjednání nápravy, vytčené nedostatky nebyly odstraněny a dílo nebylo dokončeno do stavu, v jakém by vedlo ke kladnému výsledku v územním řízení.

13. Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, tímto odstoupil od Smlouvy o dílo ze dne , datum, uzavřené mezi účastníky řízení v části dosud nesplněného závazku dle bodu 2.1.3 a bodu 2.1.4 smlouvy o dílo z důvodu, že žalovaný již nemá zájem na dokončení smlouvy o dílo a je v prodlení s plněním svých závazků plynoucích ze smlouvy, ačkoliv byl k jejich splnění žalobcem opakovaně vyzván. Dále uvedl, že projektová dokumentace předaná žalovanému zcela odpovídá zákonným předpisům i smlouvě. Pokud jde o vyjádření dotčených orgánů, dle kterých nelze stavbu realizovat, tyto mu nejsou známy. Zopakoval, že součástí plnění dle smlouvy o dílo nebylo zajištění tzv. inženýrské činnosti, žalobce byl nicméně připraven poskytnout plnou součinnost k vyřešení případných problémů v rámci připomínkování projektu ze strany dotčených orgánů. Ačkoliv byl žalovaný žádán o poskytnutí takových vyjádření, žádná vyjádření žalobci nebyla dána k dispozici. Žalobce považuje odstoupení žalovaného od smlouvy o dílo dopisem ze dne , datum, za neplatné.

14. Mezi účastníky je nesporné (a vyplývá to i z dopisu žalobce ze dne , datum, včetně podacího lístku a dodejky z téhož dne a z emailu žalovaného ze dne , datum, a přední strany obálky od vrácené zásilky), že žalobcem zčásti opravená Dokumentace pro územní rozhodnutí a Dokumentace pro stavební povolení pro stavbu , právnická osoba, ve , Anonymizováno, , místo stavby , adresa, , lokalita , adresa, , stavební objekt ST2, byla žalovanému doručena poštou dne , datum, a následně byla žalobci žalovaným zaslána zpět.

15. Z emailové komunikace za období od , datum, do , datum, (obsažené na č.l. 62 a 45 spisu) vyplývá, že účastníci řízení, příp. , Jméno zainteresované osoby 0/0, jako fyzická osoba, v průběhu zpracování projektové dokumentace spolu komunikovali i touto formou. Obsah emailové komunikace byl zohledněn i znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, ve vypracovaném znaleckém posudku.

16. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , ve znění jeho písemného doplnění, resp. vyjádření k námitkám žalobce, č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem (do , datum, ) z oboru stavebnictví, stavby obytné a průmyslové, specializace projektování pozemních staveb, a z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti, bylo zjištěno, že v průběhu znaleckého zkoumání znalec zjistil, že Dokumentace pro územní řízení a Dokumentace pro stavební povolení č. , hodnota, obsažená na čl. 62 spisu je až na jednu větu v průvodní zprávě shodná s Dokumentací pro územní řízení a Dokumentací pro stavební povolení č. , hodnota, , která je obsažena na čl. 156 spisu. Nejedná se tedy o dokumentaci předanou žalobcem žalovanému podle protokolu ze dne , datum, , tedy o dokumentaci původní. Znalci byla původní, tj. neopravená dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení, žalobcem a jeho zástupcem předána až k jeho výzvě v průběhu znaleckého zkoumání dne , datum, . Z této dokumentace znalec vycházel za účelem zodpovězení otázek týkajících se původní projektové dokumentace. Znalec uvedl, že předmětem díla vymezeným ve smlouvě o dílo jako „Projekční výkony – Dokumentace pro územní řízení a Dokumentace pro stavební povolení“ je v oblasti projektování obecně zhotovení dokumentace pro společné územní a stavební řízení podle § 94a stavebního zákona. Tato společná dokumentace musí splňovat požadavky jak na dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí, tak na projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení, aby po jejím dokončení ji bylo možné bez dalšího přiložit k žádosti o vydání společného rozhodnutí. Obsahové náležitosti, tedy specifikaci konkrétních prací a výkonů, které společná dokumentace musí splňovat obecně, tj. pro všechny druhy staveb, stanoví prováděcí předpis ke stavebnímu zákonu, a to vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2016 Sb., příloha č. , hodnota, . Projektant jako zhotovitel smluvených projekčních výkonů – společné dokumentace pro územní a stavební řízení je povinen podle § 159 stavebního zákona a vyhlášky č. 499/2006 Sb. (s poznámkou, že se tedy nejedná o praxi, která by se opírala jen o zvyklosti v oblasti projektování) bez dalšího vést jednání v průběhu zpracování společné dokumentace s dotčenými orgány a osobami (jednat ve stadiu zpracování dokumentace s dotčenými institucemi a subjekty) a výsledky z jednání (podmínky, požadavky dotčených orgánů a osob) evidovat jako přílohy v dokladové části E společné dokumentace. Plnění této zákonné povinnosti projektanta má jednoznačný účel, a to získat souhlasná závazná stanoviska, stanoviska a vyjádření. Po jejich založení do dokladové části E se jedná o dokončenou dokumentaci, kterou objednatel bez dalšího přiloží k žádosti o vydání společného povolení. Obsahové náležitosti společné dokumentace, tedy konkrétní práce a výkony, které musí splňovat, stanoví vyhláška č. 499/2006 Sb. ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., příloha č. , hodnota, , podle které společná dokumentace pro vydání společného územního a stavebního povolení obsahuje vždy části , právnická osoba, s tím, že požadovaný rozsah a obsah jednotlivých částí je vyhláškou podrobně specifikován. Dokladová část E společné dokumentace musí obsahovat: Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů; Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury; Průkaz energetické náročnosti; Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace. Žalobce se ve smlouvě o dílo zavázal jako projektant k vypracování projekčního výkonu - dokumentace pro územní řízení a dokumentace pro stavební povolení (společná dokumentace), a to bez jakéhokoli omezení jejího rozsahu. Obsah a rozsah společné dokumentace tak stanovila výhradně vyhláška č. 499/2006 Sb. ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., příloha č. , hodnota, . Z předávacího protokolu ze dne , datum, je zřejmé, že předaná společná dokumentace byla deklarovaná jako dokončená s uvedením všech částí a položek, tedy včetně části E. Dokumentace předaná žalovanému dne , datum, byla neúplná a nedokončená, neboť v části E obsahovala pouze Průkaz energetické náročnosti budovy, ostatní náležitosti uvedené ve vyhlášce pro část E chybí. Dokladová část E je nedílnou součástí společné dokumentace a bez jejího vyhotovení není společná dokumentace dokončena a zejména neprokazuje proveditelnost stavebního záměru, když průkaz proveditelnosti představuje klíčový význam celé předprojektové a projektové přípravy stavby. Kladná/souhlasná stanoviska a vyjádření dotčených orgánů a osob jsou výsledkem jednání/projednání projektového řešení v průběhu vypracování dokumentace, kde úloha projektanta je nezastupitelná, neboť pouze projektant, aby mohl s úspěchem společnou dokumentaci dokončit, musí požadavky, podmínky dotčených orgánů a osob, které vyplynou jen z průběhu jednání, většinou po odborném vydiskutování, znát a zahrnout do projektu. V některých komplikovanějších případech je vhodné zopakovat jednání v samém závěru projektových prací. Závazek projektanta jednat ve stadiu zpracování dokumentace s dotčenými institucemi a subjekty není ovlivněný zvyklostmi v oblasti projektování, nejde o fakultativní záležitost, ale o bezvýhradnou povinnost projektanta provést projednání společné dokumentace v průběhu zpracování, jak to stanoví příloha č. , hodnota, vyhlášky o dokumentaci staveb. Nedodržení tohoto ustanovení vyhlášky vede z důvodu jednoznačně na straně projektanta k negativním jak časovým, tak finančním důsledkům (v krajním případě až nulová využitelnost takové dokumentace) na straně objednatele. Je nevýznamné, zda tuto činnost („vyjadřovačky“) provede projektant či investor, záleží jen na dohodě, nicméně bez toho není projektová dokumentace dokončena. Probíhající „zajištění vyjádření“ a případné následné „nevýznamné“ úpravy projektu je možné, je obvyklé, ale právě jen za předpokladu splnění povinnosti provést projednání společné dokumentace v průběhu zpracování, jak to stanoví příloha č. , hodnota, vyhlášky o dokumentaci staveb, a zahrnout její výsledky do projektové dokumentace. Naopak obvyklou a téměř standartní praxí je, že projektant/architekt v rámci nabídky komplexních služeb v projektové přípravě stavby k tomu dále vypracuje a na základě plné moci podá na příslušný stavební úřad kvalifikovanou žádost (tedy se všemi přílohami) o společné územní a stavební povolení. Povinnost zhotovitele projednat dokumentaci v průběhu jejího vypracování je prováděcí formou § 159 stavebního zákona o povinnosti projektanta postupovat/působit při vypracování společné dokumentace v součinnosti s dotčenými orgány územního plánování a dotčenými orgány. Po splnění této povinnosti projektanta v odpovídajícím rozsahu lze reálně očekávat, že vyžádaná stanoviska založená do dokladové části E budou kladná. Pokud se připomínky vyskytnou, jsou většinou doplňující, věcně marginální, řešitelné po projednání vesměs až v průběhu územního a stavebního řízení. Uzavřenou smlouvou o dílo se zhotovitel jako projektant zavázal k projekčnímu úkolu – zhotovení společné dokumentace pro územní a stavební řízení stavby předmětného bytového domu ST 2. Jeho povinností bylo bez dalšího postupovat ve věci podle stavebního zákona a vyhlášky o dokumentaci staveb. To mimo jiné představovalo povinnost projektanta v průběhu vypracování společné dokumentace jednat s dotčenými orgány a osobami a výsledky jednání s nimi respektující jejich požadavky na budoucí stavbu zahrnout do společné dokumentace. Projektant má na takovém jednání zcela nezastupitelnou roli, je to on, kdo toto jednání iniciuje. Ze spisu a z přiložené dokumentace však vyplývá, že projektant (žalobce) žádná jednání s dotčenými orgány a osobami v průběhu zpracování společné dokumentace nevedl. Nedodržel tak stavební zákon a vyhlášku o dokumentaci staveb.Smluvní cena dle smlouvy o dílo za dokumentaci pro územní řízení a stavební povolení ve výši , částka, bez DPH se pohybuje nad průměrem ceny, a to zcela dokončené společné dokumentace pro předmětný druh stavby.Je jen věcí investora, zda si nechá vypracovat studii stavby, která by mu měla sloužit jako podklad k ověření reálnosti/proveditelnosti jeho stavebního záměru. Dokončená studie stavby je připravená k dopracování do rozsahu a objemu dokumentace pro územní a stavební řízení a je její integrovanou součástí. Studie stavby by měla být proto kompatibilní s dokumentací pro územní a stavební řízení. Pokud studie stavby vypracovaná není, je průkaz optimálního řešení a proveditelnosti stavebního záměru přesunut do fáze vypracování dokumentace pro územní a stavební řízení. Výchozím podkladem pro kvalifikované vypracování studie stavby je rovněž soubor znalostí, zkušeností zhotovitele a informací, které vycházejí ze zevrubného prostudování předmětné lokality. Jedním z hlavních výchozích podkladů je územní plán obce. Tento však ve vypracované studii stavby vůbec nebyl zohledněn. Přitom i z územního plánu obce je zřejmé, že pozemek s navrhovanou stavbou bytového domu se sice nachází mimo záplavové území, ale je rovněž zřejmé, že protipovodňové opatření (souvisí s plánovací smlouvou) se týká lokality , adresa, – vyznačený poldr. Tuto informaci zhotovitel ve studii stavby nerespektuje. Zhotovitel naopak navrhuje v bytovém domě v prvním podzemním podlaží šest bytů s terasami s podlahami „lehce pod úrovní okolního terénu“, tedy i pod úrovní cesty vedené v terénním úbočí kolem pozemku s bytovým domem, ve které je uložena stoka pro odvod dešťové kanalizace jako již realizovaná část stavby „Protipovodňové opatření poldr PO 2“. Navíc svůj návrh bytů v prvním podzemním podlaží neověřil, v jaké záplavové/rizikové zóně se stavba bytového domu nachází. Studie stavby je zpracovaná bez rozhodujících výchozích podkladů. Studie stavby není zpracovaná v obvyklém rozsahu. Studie stavby v obvyklém rozsahu musí být vypracovaná tak, aby především prokázala proveditelnost stavebního záměru objednatele, aby mohla být integrovanou součástí následného dopracování do úrovně společné dokumentace s reálným předpokladem úspěšného územního a stavebního řízení.Požadavky kladené obecně na projektovou dokumentaci nesplňuje ani původní projektová dokumentace, ani opravená projektová dokumentace. Opravená projektová dokumentace oproti původní splňuje pouze požadavek vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, a kvantitativně nevýznamně požadavek vyhlášky č. 499/2006 Sb. doložením dvou souhlasných vyjádření v dokladové části E – opravené vyjádření Policie ČR a opravené stanovisko , Anonymizováno, .Rozdíl mezi původní projektovou dokumentací a opravenou projektovou dokumentací spočívá ve stavu před a po zapracování podmínek požadovaných dvěma dotčenými orgány, a to Policie ČR, specializované pracoviště dopravního inženýrství, které byla původní projektová dokumentace předána k vyjádření , datum, , a , Anonymizováno, ., kterému byla původní projektová dokumentace předána k vyjádření , datum, . Po novém předložení opravené projektové dokumentace těmto subjektům, tedy se zapracovanými podmínkami, byla získána kladná vyjádření/stanoviska, a to dne , datum, od Policie ČR a dne , datum, od , Anonymizováno, .Z hlediska úspěšnosti ve stavebním řízení původní projektová dokumentace vykazuje tyto vady: na pozemku s bytovým domem ST 2 s 31 byty chybí z požadovaných 33 odstavných a parkovacích stání 18, v bytovém domě s 31 byty chybí 21 garáží, v projektové dokumentaci není přednostně řešeno vsakování srážkových vod ze zastavěných a zpevněných ploch, bytový dům má 4 nadzemní podlaží (územní plán stanoví v předmětné lokalitě maximálně 3 nadzemní podlaží, případně 2 nadzemní podlaží a obytné podkroví), bytový dům není navržen jako řadový, jde o solitérní budovu (má dva vchody, dvě vnitřní schodiště a dva výtahy, ale dispozice a provozní uspořádání neodpovídá ani domovní sekci), koeficient zastavění, tj. poměr mezi součtem všech zastavěných ploch na vymezeném pozemku k výměře tohoto pozemku je 0,53 (územní plán stanoví 0,20). Tyto vady prokazují, že bytový dům ST 2 podle projektové dokumentace nelze umístit na vymezený pozemek z důvodu jeho velikosti (příliš velký bytový dům), jde o výrazný nesoulad s územním plánem a prováděcími vyhláškami stavebního zákona. Vady nelze odstranit, respektive ne jinak než vypracováním nového projektového návrhu nového stavebního záměru s nulovým využitím vypracované projektové dokumentace. Dále v projektové dokumentaci nejsou společné prostory a vybavení bytového domu řešeny pro bezbariérové užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Tato vada představuje nesoulad projektové dokumentace s obecnými požadavky na výstavbu. Přes její závažnost ji lze považovat za sekundární vadu, řešenou v rámci přepracování stavebního záměru. Dále je projektová dokumentace neúplná, tj. nedokončená, přičemž na straně 57 v bodě 6 znaleckého posudku znalec specifikuje, co konkrétně v projektové dokumentaci chybí. V tomto případě se jedná o vadu odstranitelnou, ale jen za předpokladu, že by projektová dokumentace nevykazovala vady uvedené výše. Původní projektová dokumentace vykazuje takové vady, že ji nelze přiložit k žádosti o společné územní rozhodnutí a stavební řízení. Rovněž opravná projektová dokumentace vykazuje takové vady, že ji nelze přiložit k žádosti o společné územní rozhodnutí a stavební řízení. Jediným řešením je zásadní přepracování stavebního záměru v rozsahu představujícím až nulovou využitelnost projektové dokumentace. Tento stav je z velké části důsledkem vadné studie stavby, která nesplnila hlavní účel – prokázat proveditelnost stavby bytového domu v dané lokalitě, na daném pozemku, a dále důsledkem pokračujícího neplnění povinností projektanta při vypracování společné dokumentace pro územní a stavební řízení – projednat v průběhu a v závěru prací projektovou dokumentaci s dotčenými orgány a zapracovat jejich požadavky do projektové dokumentace. Tyto vady nebyly odstraněny (nebyly řešeny) ani v opravené projektové dokumentaci. Obvyklá cena za projektové práce na odstranění uvedených vad je tedy cena zcela přepracované a dokončené projektové dokumentace. Pokud projektovou dokumentaci bude jako novou vypracovávat jiný projektant, pak s nulovou využitelností původní projektové dokumentace, tedy cena nové projektové dokumentace, s menší stavbou bytového domu, která bude v souladu se stavebním zákonem úplná, dokončená, tedy se zapracovanými požadavky dotčených orgánů a osob po projednání v průběhu a závěru jejího vypracování. Odstranění vad původní projektové dokumentace, které nebyly odstraněny v opravené projektové dokumentaci, znalec ocenil obvyklou cenou , částka, bez DPH.Pokud jde o přiměřenost lhůty 30 dnů stanovené žalovaným žalobci k odstranění vad uvedených v dopise ze dne , datum, , znalec uvedl následující. Nedostatek parkovacích míst na pozemku – vadu nelze odstranit jinak než zásadním přepracováním stavebního záměru v rozsahu, který odpovídá nulovému využití původní projektové dokumentace. Požadovaná lhůta pro odstranění této vady je nedostatečná. Negativní vyjádření (nesouhlas) , jméno FO, . ze dne , datum, s umístěním parkoviště a pojížděných ploch na stávajícím vedení NN – jedná se o lhůtu dostatečnou/proveditelnou, za předpokladu odpovídající součinnosti investora. Negativní (nesouhlasné) stanovisko NIPI Bezbariérové prostředí ze dne , datum, – jedná se o lhůtu dostatečnou/proveditelnou. Hasičský záchranný sbor – jedná se o lhůtu dostatečnou. Chybí vyřešení dopravního napojení, záporné vyjádření Policie ČR ze dne , datum, – jedná se o lhůtu dostatečnou.Projektová dokumentace pro stavební řízení stavby bytového domu ST 1 na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , lokalita , adresa, ve , Anonymizováno, - , Anonymizováno, , vypracovaná Architektonickou kanceláří , právnická osoba, , , adresa, , nevykazuje totožné vady, jaké jsou vytýkány projektové dokumentaci žalobce. Shoda je pouze v počtu podlaží. Jak je zřejmé z územního rozhodnutí o umístění stavby, stavební úřad nakonec (územní plán dopřesňuje urbanistická studie, součást plánovací smlouvy na požadavek podlažnosti bytového domu max. 3 nadzemní podlaží + podkroví) povolil 4. nadzemní podlaží jako výrazně ustoupené, s plochou střechou, definované jako podstřešní vestavba, což oproti případnému podkroví bytového domu se šikmou střechou představuje výškovou úsporu budovy až o , právnická osoba, bytového domu ST 1 má ale především zajištěný na pozemku s bytovým domem dostatečný počet odstavných a parkovacích stání, garážových míst a veškeré dešťové vody z plochy zastavěné bytovým domem jsou zachyceny na pozemku s bytovým domem zasakováním. Koeficient zastavěnosti vlastním bytovým domem je 0,29. Na rozdíl od projektové dokumentace zhotovené žalobcem je dokumentace k bytovému domu ST 1 zhotovena na základě nezbytných projektových podkladů pro tento stupeň dokumentace. Námitka žalobce, že stavba vykazuje totožné vady, které jsou vytýkány projektové dokumentaci žalobce, neodpovídá skutečnosti.

17. Ze sdělení , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad, ze dne , datum, bylo zjištěno, že tehdejší vedoucí stavebního úřadu , tituly před jménem, , jméno FO, k dotazům zástupce žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, ve znění jejich upřesnění ze dne , datum, sdělil, že zastavěnost předmětných pozemků v té době posuzoval stavební úřad podle regulativů pro plochy BS plochy bydlení smíšené, který stanovuje, že zastavěnost pozemku může být max. 0,20, tj. 20% z plochy pozemku, v případě řadové zástavby ho lze snížit na max. 0,30 (stavební úřad posuzoval bytové domy jako obdobu řadové zástavby s koeficientem 0,30). Dále sdělil, že z pozdějšího rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje – odvolacího orgánu (2017) v jiném obdobném řízení vyplynulo, že pro bytové domy není územním plánem obce , adresa, koeficient zastavěnosti stanoven. Ve vztahu k ustupujícímu 4. nadzemnímu podlaží bytového domu (zda by s ohledem na omezení dané územním plánem obce , adresa, mohla být stavba takového domu povolena) uvedl, že zda ustupující poslední podlaží je možné považovat za podkroví, by bylo možné posoudit na základě konkrétní dokumentace a konkrétního umístění. Obdobné řešení na jiné stavbě takto stavební úřad posoudil a v územním rozhodnutí odůvodnil. Dále uvedl, že pro bytové domy není dle územního plánu stanovena povinnost zřídit garážové stání pro každou bytovou jednotku, je nutné zajistit parkovací stání v souladu s platnými předpisy. Předmětná dokumentace pro bytový dům na pozemcích parcela č. , Anonymizováno, v k.ú , adresa, nebyla předložena k žádnému řízení podle stavebního zákona.

18. Ze zápisu z 6. zasedaní Rady obce , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že Rada obce schválila žádost společnosti , právnická osoba, o vyjádření k projektové dokumentaci pro stavbu bytového domu na pozemcích parcela č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, .

19. Z vyjádření k projektové dokumentaci na stavbu bytového domu (ST 2) – lokalita , adresa, I., k.ú. , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že Rada obce , adresa, po projednání ve stavební komisi se stavbou bytového domu (ST 2 ) na pozemcích parcela č. , adresa, I, dle přiložené projektové dokumentace souhlasí, včetně napojení na inženýrské sítě. Vyjádření bylo vyhotoveno místostarostou obce , adresa, , jméno FO, a adresováno společnosti , právnická osoba20. Ze Stanoviska ke znaleckým posudkům č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, o studii stavby a o dokumentaci pro územní řízení a dokumentaci pro stavební povolení pro budoucí stavbu bytový dům ve , Anonymizováno, a jeho doplnění č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , předloženého žalobcem a vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , adresa, , autorizovaným stavebním inspektorem podle stavebního zákona, znalcem v oboru stavebnictví, ze dne , datum, bylo zjištěno, že , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , zhodnotil znalecký posudek vypracovaný v průběhu řízení znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, včetně jeho doplnění jako značně rozsáhlý, nepřehledný, se spoustou opakujících se tvrzení, nemající patřičné části a vlastní obsah mající v rozporu se zákonem o znalcích. Uvedl mimo jiné, že meritem dokazování znalce, které mu nepřísluší, je výklad stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek, výklad stavebního práva, výklad postupů správních orgánů spolu s konstrukcí právních závěrů, které jsou z tohoto titulu nepřezkoumatelné a navíc vadné. Jeho závěry jsou z tohoto hlediska irelevantní a měly by být vyřazeny ze spisu. Na většinu otázek soudu a obou soudních stran nedokázal znalec relevantně a odborně odpovědět bez problematické a irelevantní právní konstrukce, která je zjevně a účelově zaměřena na hledání jakéhokoliv pochybení projektanta, které znalec klade do kontextu pokřivených výkladů práva. Znalec se dle jeho názoru soustředil na prokázání vykonstruované skutečnosti, že jím posuzovaná projektová dokumentace vykazuje takové vady, že ji nelze přiložit k žádosti o společné územní a stavební rozhodnutí a současně definuje budoucí rozhodnutí správního orgánu z hlediska této projektové dokumentace jako zásadně negativní. Znalec klade veškerou odpovědnost za podání žádosti o společné územní a stavební řízení a její výsledek na bedra projektanta, přičemž tuto odpovědnost má z hlediska stavebního zákona výhradně stavebník. Nelze souhlasit s tvrzením znalce, že dokladová část E projektové dokumentace byla součástí předmětu díla, jedná se o právní otázku, kterou může zodpovědět výhradně soud. Nelze souhlasit se znalcem, že přesná specifikace obsahu jednotlivých fází projektové dokumentace je právně reglementována v současné legislativě.

21. Z karty znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , kterou založil do spisu z vlastní iniciativy soud, bylo zjištěno, že je znalcem v oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné a stavby průmyslové, specializace tepelná technika a diagnostika staveb.

22. Soud dospěl k závěru, že znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, má všechny formální náležitosti, závěry ve vlastním posudku jsou náležitě odůvodněny a jsou podloženy obsahem nálezu, znalec vyčerpal úkol v rozsahu, jak mu byl zadán, přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, jeho závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů. Na tomto závěru soudu nemění ničeho ani to, že znalecký posudek je značně obsáhlý, v některých směrech až příliš pečlivý, podrobný a s ohledem na složitou problematiku se může jevit v některých pasážích pro laika jako méně srozumitelný. Závěry, které jsou významné pro toto řízení, jsou však vyjádřeny zcela výstižně a srozumitelně a zároveň jsou souladné se skutečnostmi vyplynuvšími z ostatních důkazů. Soud nemá pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku ani přes žalobcem předložené stanovisko , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , neboť tento znalec, na rozdíl od , tituly před jménem, , jméno FO, , není znalcem v oboru projektování, specializace projektová dokumentace pozemních staveb, a to ani přes jeho žalobcem deklarované odborné znalosti a zkušenosti v daném oboru. Vzhledem k tomu, že závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , obsažené v jím vypracovaném znaleckém posudku, zcela korespondují s ostatními provedenými důkazy, které si soud opatřil z vlastní iniciativy, jimiž byly námitky žalobce týkající se regulativů stanovených jak v textové části, tak v grafické části , právnická osoba, obce , adresa, účinného v době zpracování (i v době předtím a poté) projektové dokumentace vyvráceny, neměl soud jediný důvod ve věci nechat zpracovat revizní znalecký posudek.

23. Ze sdělení , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad, vypracovaného k žádosti soudu vedoucím stavebního úřadu , tituly před jménem, , jméno FO, , ze dne , datum, , výřezu koordinačního výkresu změny č. , hodnota, , právnická osoba, , adresa, a jeho zvětšené části, záznamů o účinnosti , právnická osoba, , adresa, po změně č. , hodnota, a , právnická osoba, , adresa, , změny č. , hodnota, , právnická osoba, , adresa, , , právnická osoba, , adresa, , kteréžto listiny si opatřil soud ze své vlastní iniciativy, bylo zjištěno, že , právnická osoba, obce , adresa, byl schválen zastupitelstvem obce , adresa, dne , právnická osoba, . , Anonymizováno, a nabyl účinnosti dne , datum, . Změna č. , hodnota, , právnická osoba, obce , adresa, nabyla účinnosti dne , datum, . Pozemky parcela č. , Anonymizováno, , na nichž žalovaný měl v úmyslu , právnická osoba, ve , Anonymizováno, ST 2, , adresa, , lokalita , adresa, , stavět, se po celé období minimálně od roku 2014 doposud nacházejí dle , právnická osoba, obce , adresa, (i s přihlédnutím k jeho změně č. , hodnota, ) v plochách BS – plochy smíšeného, navržené k zastavění – plocha bydlení b1. Pro plochy bydlení smíšeného BS jsou stanoveny tyto regulativy: objekty budou mít max. tři nadzemní podlaží, případně dvě nadzemní podlaží a obytné podkroví, koeficient zastavění pozemku bude max. 0,20, tj. 20% z plochy pozemku, v případě řadové zástavby ho lze snížit na max. 0,30. Počet parkovacích stání , právnická osoba, obce , adresa, neurčuje. Uvedené pozemky se nenachází v plochách bydlení rodinného BR. Na uvedené pozemky nebyly podány ke Stavebnímu úřadu žádné žádosti, žádné řízení neproběhlo a žádná povolení nebyla vydána. Soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, v roce 2019 Stavební úřad ve , Anonymizováno, (tehdejšího vedoucího , tituly před jménem, , jméno FO, ), za účelem ověření informací potřebných k vypracování znaleckého posudku, navštívil. Jiné rozhodnutí než vydané Krajským úřadem Jihomoravského kraje dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, (, právnická osoba, .), které se zabývalo koeficientem zastavěnosti pozemků, nebylo Krajským úřadem Jihomoravského kraje vydáno. Uvedené pozemky nebyly změnou , právnická osoba, obce , adresa, , účinné od , datum, , převedeny z plochy BS do plochy BR. Plochy bydlení b1-6, b1-8 a b1-9 jsou nově vzniklé lokality v plochách pro bydlení označené jako BR.

24. Z veřejné vyhlášky – rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, ve věci , právnická osoba, . bylo zjištěno, že toto rozhodnutí se vztahuje mimo jiné k posouzení koeficientu zastavění pozemků situovaných v návrhové ploše s označení BR – plochy bydlení rodinného, v lokalitě s označením b2. Závěry tohoto rozhodnutí jsou tak pro tuto věc neaplikovatelné.

25. Soud provedl dále dokazování závazným stanoviskem Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje ze dne , datum, , vyjádřením , jméno FO, , právnická osoba, . o existenci zařízení distribuční soustavy ze dne , datum, , vyjádřením Policie ČR ze dne , datum, , vyjádřením , jméno FO, stavbě a činnostem v ochranném pásmu zařízení distribuční soustavy ve vlastnictví , Anonymizováno, ., jméno FO, , právnická osoba, ., ze dne , datum, , závazným stanoviskem dotčeného orgánu na úseku požární ochrany - Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje ze dne , datum, , stanoviskem k projektové dokumentaci pro územní rozhodnutí stavební povolení - , Anonymizováno, .s. ze dne , datum, , vyjádřením Policie ČR ze dne , datum, , Plánovací smlouvou uzavřenou mezi obcí , adresa, a žalovaným dne , datum, včetně studie výstavby varianta A (a varianta B), Dohodou o postoupení (převodu) práv a povinností mezi Ministerstvem zemědělství ČR a žalovaným ze dne , datum, , rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, včetně geometrického plánu, rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, včetně doručenky ze dne , datum, , záznamem z jednání k.ú. , adresa, - odvedení dešťových vod konaného dne , datum, na Pozemkovém úřadu , adresa, -venkov, zprávou o nebezpečí povodně vygenerované ze serveru risk portál v katastrálním území , adresa, parcela č. , Anonymizováno, , listinou nazvanou , adresa, ohrožené bleskovou povodní, informacemi z webových stránek obce , adresa, ohledně povodní včetně čtyř fotografií historických povodní, mapovým listem územního plánu obce , adresa, s vyznačeným místem budoucího poldru a místem výstavby bytového domu, Dokumentací - odvedení dešťových vod z lokality , adresa, I v k.ú. , adresa, , částí geodetické dokumentace skutečného provedení k výstavbě RD - lokalita , adresa, I, dešťová kanalizace K2 a 3 výřezů z ní, Studií stavby - , právnická osoba, ve , Anonymizováno, (obsažené na čl. 62 spisu), opravenou Dokumentací pro územní rozhodnutí a Dokumentací pro stavení povolení, stavba , právnická osoba, ve , Anonymizováno, , místo stavby , adresa, , lokalita , adresa, , stavební objekt ST 2, číslo dokumentace 1 a 0 (ve dvou téměř totožných vyhotoveních obsažených na čl. 62 a 156 spisu) (dále též jen „opravená projektová dokumentace“), novým stanoviskem NIPI Bezbariérové prostředí, o.p.s. k opravené projektové dokumentaci pro územní rozhodnutí a stavební povolení ze dne , datum, (napsaného rukou na původním stanovisku ze dne , datum, včetně razítka), vyjádřením Policie ČR ze dne , datum, z akci: „, právnická osoba, ve , Anonymizováno, - , adresa, , lokalita , adresa, “ včetně přiložené dokumentace, původní Dokumentací pro územní rozhodnutí a Dokumentací pro stavební povolení, stavba bytový dům ve , Anonymizováno, , místo stavby , adresa, , lokalita , adresa, , stavební objekt ST 2, číslo dokumentace 1 (obsažené na čl. 313 spisu) (dále též jen „původní projektová dokumentace“), která byla předána znalci , tituly před jménem, , jméno FO, žalobcem a jeho právním zástupcem pro účely vypracování znaleckého posudku dne , datum, , sdělením , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad, ze dne , datum, , územním rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad (rozhodnutí o umístění stavby , právnická osoba, ST 1, lokalita , adresa, ve , Anonymizováno, ), ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , připojeným spisem , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad, sp. zn. , Anonymizováno, (řízení o povolení stavby Bytového domu ST 1, lokalita , adresa, ve , Anonymizováno, ), a jelikož z těchto listin soud nezjistil žádné další skutečnosti, než které ve znaleckém posudku a jeho doplnění (resp. písemném vyjádření k námitkám žalobce) uvádí znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , který měl všechny tyto důkazy k dispozici, při zpracování znaleckého posudku z nich vycházel a jejich obsah do závěrů znaleckého posudku promítl, a které by současně měly sebemenší vliv na skutkové a právní posouzení věci, zjištění z těchto listin plynoucí na tomto místě pro nadbytečnost neuvádí.

26. Návrh žalobce na doplnění dokazování svědeckými výpověďmi , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly před jménem, , Anonymizováno, a , tituly před jménem, , jméno FO, byl zamítnut pro nadbytečnost, neboť s ohledem na závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, v kontextu s ostatními provedenými důkazy, zjištěný skutkový stav a jeho právní zhodnocení by tyto výpovědi, ať by jejich obsah byl jakýkoliv, nemohly přinést pro rozhodnutí ve věci nic zásadního. Dále byl zamítnut návrh žalobce na provedení výpovědi znalce (nyní již bývalého) , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy s ohledem na ukončení jeho znalecké činnosti ke dni , datum, , dle názoru soudu zcela vyčerpávající písemný znalecký posudek, rozsáhlé písemné vyjádření k námitkám žalobce a písemné doplnění znaleckého posudku se soud v tomto případě spokojil s jeho písemným znaleckým posudkem. Soud situaci vzniklou v průběhu řízení (ukončení znalecké činnosti , tituly před jménem, , jméno FO, ke dni , datum, ) vyhodnotil současně tak, že ústního výslechu bývalého znalce již není třeba, neboť jeho vstupní informace a znalecké závěry zcela korespondují s obsahem dalších listinných důkazů, zejména těch, které si z vlastní iniciativy opatřil soud (ve vztahu k regulativům stanoveným Územním plánem , adresa, ). Navíc, otázky, které zamýšlel žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, při jeho výslechu položit, byly v písemném znaleckém posudku včetně jeho doplnění a podrobného písemného vyjádření k námitkám žalobce ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, podrobně zodpovězeny a jejich opakované zodpovězení při ústním výslechu znalce se jeví soudu jako nadbytečné. Soud dále zamítl návrh žalovaného na doplnění dokazování svědeckými výpověďmi , jméno FO, a bývalého jednatele žalované společnosti , tituly před jménem, , jméno FO, a učiněním dotazu na Pozemkový úřad , adresa, -, Anonymizováno, , a to pro nadbytečnost v podstatě se stejnou argumentací, s jakou byl návrh na doplnění dokazování svědeckými výpověďmi zamítnut u žalobce.

27. Provedeným dokazováním byl zjištěn tento skutkový stav:

28. Dne , datum, byla mezi žalovaným jako objednatelem a žalobcem jako zhotovitelem smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zadání architektonických výkonů a sjednání vzájemných práv a povinností pro budoucí stavbu: , právnická osoba, ve , Anonymizováno, , č. parc. , Anonymizováno, . Žalobce se zavázal k zajištění následujících projekčních výkonů: dokumentace pro územní řízení, dokumentace pro stavební povolení, dokumentace provedení stavby a autorský dozor. Cena za dokumentaci pro územní řízení a dokumentaci pro stavební povolení byla sjednána na částku , částka, bez DPH s tím, že objednatel uhradí před zahájením zpracování projektové dokumentace zálohu ve výši 50% z ceny zpracovávaného projekčního výkonu na základě zálohové faktury a po odevzdání projekčního výkonu uhradí doplatek na základě vystavené faktury se splatností 14 dnů ode dne vystavení. Této smlouvě o dílo předcházela smlouva o dílo uzavřená mezi žalovaným jako objednatelem a fyzickou osobou , tituly před jménem, , jméno FO, jako zhotovitelem dne , datum, , na jejímž základě byla zhotovitelem vypracována studie stavby výše uvedeného bytového domu. Studie stavby byla předána žalovanému dne , datum, a cena za ní byla žalovaným zaplacena. Dokumentace pro územní řízení a dokumentace pro stavební povolení byla předána objednateli dne , datum, . Žalovaný žalobci na cenu díla dle smlouvy o dílo ze dne , datum, dosud zaplatil částku v souhrnné výši , částka, . Žalobce žalovaného k zaplacení zbývající části ceny díla ve výši , částka, včetně DPH vyzval předžalobní upomínkou ze dne , datum, , která byla žalovanému doručena dne , datum, , nejpozději do , datum, . Žalovaný na zbývající část ceny díla žalobci ničeho nezaplatil. Žalovaný dopisem ze dne , datum, žalobci sdělil, že dílo nebylo splněno a nárok na zaplacení ceny díla tak žalobci nevznikl, neboť předaná projektová dokumentace nemá požadované vlastnosti a trpí závažnými vadami, bez jejichž odstranění je nepoužitelná. K odstranění vad, resp. k dokončení díla žalovaný žalobci stanovil lhůtu do 30 dnů od doručení výzvy. Dopisem ze dne , datum, žalovaný od smlouvy o dílo odstoupil z důvodu nesplnění díla s odůvodněním, že v dodatečné lhůtě 30 dnů stanovené žalovaným v dopise ze dne , datum, nebyly vady díla odstraněny a dílo nebylo dokončeno. Dopisem ze dne , datum, sdělil žalobce žalovanému, že odstoupení od smlouvy o dílo považuje za neplatné a sám v části dosud nesplněného závazku smlouvy o dílo odstoupil. Žalobcem vypracovaná projektová dokumentace (původní i zčásti opravená) byla vypracována v rozporu s regulativy stanovenými Územním plánem obce , adresa, ve znění jeho změny č. , hodnota, účinné od , datum, .

29. Podle ust. § 94a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), podá-li žadatel žádost o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení (dále jen „společné rozhodnutí“) a připojí společnou dokumentaci, je zahájeno společné územní a stavební řízení (dále jen „společné řízení“). Společná dokumentace musí splňovat požadavky na dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a požadavky na projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení. Na obsah žádosti o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení se přiměřeně použijí ustanovení o žádosti o vydání územního rozhodnutí a žádosti o stavební povolení. Pokud povaha věci nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu společné řízení vylučuje, rozhodne stavební úřad o vyloučení povolení stavby ze společného řízení a stavební řízení přeruší do nabytí právní moci územního rozhodnutí. K projednání žádosti o vydání společného rozhodnutí stavební úřad nařídí ústní jednání, a je-li to účelné, spojí jej s ohledáním na místě; oznámení o konání ústního jednání se doručí nejméně 15 dnů předem. Pro uplatnění závazných stanovisek dotčených orgánů a námitek účastníků společného řízení se použijí § 89 a 114 obdobně. Stavební úřad může upustit od ústního jednání, jsou-li mu dobře známy poměry v území a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení záměru. Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, stanoví lhůtu, do kdy mohou účastníci řízení uplatnit své námitky a dotčené orgány závazná stanoviska; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. Oznámení o zahájení společného řízení a další úkony v řízení se doručují účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým počtem účastníků; v řízení s velkým počtem účastníků se oznámení o zahájení řízení a další úkony v řízení doručují postupem podle § 144 odst. 6 správního řádu.V případech záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, může stavební úřad nařídit k projednání žádosti veřejné ústní jednání a postupuje podle § 87 odst.

2. V případech záměrů umisťovaných v území, ve kterém nebyl vydán územní plán, nařídí stavební úřad veřejné ústní jednání vždy. Pro uplatnění závazných stanovisek dotčených orgánů, námitek účastníků společného řízení a připomínek veřejnosti se použijí § 89 a 114 obdobně. Stavební úřad přezkoumá žádost podle § 90 a 111. Výroková část společného rozhodnutí obsahuje výrok o umístění stavby a výrok o povolení stavby. Výrok o povolení stavby je vykonatelný nabytím právní moci výroku o umístění stavby. Po dni nabytí právní moci výroku o umístění stavby postupuje stavební úřad podle § 92 odst. 4 a po dni nabytí právní moci výroku o povolení stavby podle § 115 odst.

3. Doba platnosti společného rozhodnutí je 2 roky za podmínek § 115 odst.

4. Pro prodloužení platnosti společného rozhodnutí se použije § 115 odst. 4 obdobně. Úkony ve společném řízení a společné rozhodnutí doručuje stavební úřad účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým počtem účastníků nebo není nařízeno veřejné ústní jednání; v řízení s velkým počtem účastníků se úkony ve společném řízení a společné rozhodnutí doručují postupem podle § 144 odst. 6 správního řádu. Obsahové náležitosti žádosti o vydání společného rozhodnutí, jejích příloh, společné dokumentace a obsahové náležitosti společného rozhodnutí stanoví prováděcí právní předpis. (pozn. soudu - jedná se o vyhlášku č. 499/2006 Sb.)

30. Podle ust. § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

31. Podle ust. § 2590 odst. 1 občanského zákoníku, zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.Dle komentářové literatury k tomuto zákonnému ustanovení má zhotovitel kromě povinnosti provést dílo včas obecnou povinnost provést dílo s potřebnou péčí a obstarat vše, co je k provedení díla potřeba. Zákon sám nedefinuje, co je potřebnou péčí. Půjde o odpovědné provádění díla zhotovitelem především v souladu se smlouvou, tedy o takové kvalitativní vymezení péče, s níž zhotovitel podle konkrétního díla s využitím svých schopností provede dílo tak, aby odpovídalo smlouvou požadovanému výsledku. Pro postup zhotovitele při provádění díla jako výsledku činnosti s nehmotným výsledkem je vyžadována tzv. odborná péče (§ 2631). Jedná se o zákonné ustanovení kvalitativního kritéria činnosti zhotovitele. Z hlediska vymezení zmíněné potřebné péče je možné konstatovat, že zhotovitel je povinen v rámci provádění díla postupovat především odborně. To lze interpretovat jako výkon činnosti postupem, který je obvyklý, pokud stejné či obdobné dílo provádějí kvalifikované osoby. Zákon sám vychází z předpokladu, že předmětem smlouvy není provádění díla, ale dílo samotné. Z toho je možné dovodit, že je výhradně na zhotoviteli, jaký postup k provedení použije, přičemž zákon předpokládá, že zhotovitel je osobou odborně způsobilou a určí k provedení nejvhodnější postup.

32. Podle ust. § 2604 občanského zákoníku, dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.Podmínkou nároku na zaplacení ceny díla je, nebylo-li sjednáno něco jiného, provedení díla. Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. V takovém případě přebírá objednatel dílo s výhradami nebo bez výhrad (srov. § 2605). Znamená to, že i když má objednatel výhrady k dílu, zpravidla tedy pro jeho určité vady, může takové dílo sloužit svému účelu a po jeho předvedení, případně provedení zkoušek (§ 2607), je lze považovat za dokončené. Je-li současně předáno (§ 2608), vzniká zhotoviteli právo na zaplacení ceny díla. Platí tedy, že i dílo, které je vadné, ale bylo předvedeno, že slouží svému účelu, je dílo dokončené, a bylo-li předáno, je objednatel povinen zaplatit cenu díla, nebylo-li sjednáno něco jiného.

33. Podle ust. § 2605 občanského zákoníku, dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému obsahu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo za zjevné vady díla, namítne-li zhotovil, že právo nebylo uplatněno včas.Předvedení způsobilosti díla sloužit svému účelu se odvíjí od jeho povahy.

34. Podle ust. § 2610 odst. 1 občanského zákoníku, právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

35. Podle ust. § 2615 občanského zákoníku, dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

36. Podle ust. § 2618 občanského zákoníku, soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

37. Podle ust. § 2099 občanského zákoníku, věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci. Plyne-li z prohlášení prodávajícího nebo z dokladu o předání, že prodávající dodal menší množství věcí, nevztahují se na chybějící věci ustanovení o vadách.

38. Podle ust. § 2095 občanského zákoníku, prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

39. Podle ust. § 2100 občanského zákoníku, právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti. Povinnosti prodávajícího ze záruky za jakost tím nejsou dotčeny.

40. Podle ust. § 2101 občanského zákoníku, při předčasném plnění může prodávající odstranit vady do doby určené pro odevzdání věci. Výkonem svého práva nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené obtíže nebo výdaje. Právo kupujícího na náhradu škody tím není dotčeno. Odstavec 1 platí obdobně i pro vady dokladů.

41. Podle ust. § 2102 občanského zákoníku, práva kupujícího z vadného plnění nejsou dotčena, způsobilo-li vadu použití věci, kterou kupující předal prodávajícímu. To neplatí, prokáže-li prodávající, že na nevhodnost předané věci kupujícího včas upozornil a kupující na jejím použití trval, nebo prokáže-li, že nevhodnost předané věci ani při vynaložení dostatečné péče nemohl zjistit. Způsobil-li vadu věci postup prodávajícího podle návrhů, vzorků nebo podkladů, které mu kupující opatřil, použije se odstavec 1 obdobně.

42. Podle ust. § 2103 občanského zákoníku, kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.

43. Podle ust. § 2104 občanského zákoníku, kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství.

44. Podle ust. § 2107 občanského zákoníku, je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

45. Podle ust. § 2108 občanského zákoníku, do odstranění vady nemusí kupující platit část kupní ceny odhadem přiměřeně odpovídající jeho právu na slevu.

46. Podle ust. § 2110 občanského zákoníku, kupující nemůže odstoupit od smlouvy, ani požadovat dodání nové věci, nemůže-li věc vrátit v tom stavu, v jakém ji obdržel. To neplatí,a) došlo-li ke změně stavu v důsledku prohlídky za účelem zjištění vady věci,b) použil-li kupující věc ještě před objevením vady,c) nezpůsobil-li kupující nemožnost vrácení věci v nezměněném stavu jednáním anebo opomenutím, nebod) prodal-li kupující věc ještě před objevením vady, spotřeboval-li ji, anebo pozměnil-li věc při obvyklém použití; stalo-li se tak jen zčásti, vrátí kupující prodávajícímu, co ještě vrátit může, a dá prodávajícímu náhradu do výše, v níž měl z použití věci prospěch.

47. Podle ust. § 2111 občanského zákoníku, neoznámil-li kupující vadu věci včas, pozbývá právo odstoupit od smlouvy.

48. Podle ust. § 2112 občanského zákoníku, neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. K účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

49. Po provedeném dokazování, z něj plynoucích zjištění a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce není důvodná.

50. Dle smlouvy o dílo ze dne , datum, se žalobce zavázal v první fázi zhotovit projekční výkony – dokumentaci pro územní řízení a dokumentaci pro stavební povolení (dále též jen „projektová dokumentace“). Ve smlouvě nebylo specifikováno, co přesně má příslušná dokumentace obsahovat, dle jakých předpisů a norem má být postupováno atd. Dle čl. 3 smlouvy o dílo zastupoval zhotovitel objednatele v rámci svěřených výkonů u úřadů, podniků, speciálních profesí a všech dalších stran potřebných k provedení zadaných výkonů. Zhotovitel byl oprávněn zastupovat objednatele ve všech otázkách spojených s úspěšnou realizací stavby. Žalovanému byla předána dokumentace pro územní řízení a stavební povolení a dle jejího obsahu je zřejmé, že hodlal zahájit tzv. společné územní a stavební řízení (§ 94a zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon), v němž je správnímu orgánu předkládána společná dokumentace. Rozsah a obsah této dokumentace je normován v příloze č. , hodnota, vyhlášky č. 499/2006 Sb.

51. Žalovaný má za to, že projektová dokumentace měla být předána v takovém stavu, aby bylo kladně vyřízeno jak řízení územní, tak i o stavební povolení. Podle něj žalobce jako profesionál si musel být vědom toho, že je potřeba i vyjádření a souhlasů dotčených orgánů a dokumentace měla být zhotovena tak, aby tyto souhlasy byly dány, příp. dokumentace tomu měla být uzpůsobena. Pokud dokumentace v této podobě dodána nebyla, jedná se o dílo vadné, nedokončené, přičemž tyto vady tu byly již v okamžiku převzetí díla. Dále má žalovaný za to, že z jeho podpisu na předávacím protokolu nelze bez dalšího dovozovat, že dílo bylo řádně předáno, převzato a dokončeno, když toto šlo prověřit až u příslušných orgánů a subjektů, které se ve stavebním řízení k dokumentaci z pohledu jejich odbornosti vyjadřují. Žalobce naproti tomu tvrdí, že zajištění vyjádření a souhlasů dotčených subjektů nebylo součástí smlouvy o dílo. Soud však upozorňuje na to, že toto není žalovaným tvrzeno, žalovaný pouze tvrdí, že dílo mělo být provedeno tak, aby tyto souhlasy a vyjádření byly následně dány.

52. Provedení díla je jednou z podstatných náležitostí smlouvy, přičemž se skládá ze dvou podmínek, jimiž jsou dokončení a předání díla. Pokud si strany nesjednají jinak, je provedení díla předpokladem pro vznik práva zhotovitele na zaplacení jeho ceny. Jedním z kritérií pro posouzení vzniku práva na zaplacení ceny díla tedy není řádné provedení díla (bez vad), ale předvedení skutečnosti, že dílo slouží svému účelu. Podmínkou provedení díla není jeho převzetí objednatelem, ačkoliv je převzetí díla při splnění stanovených podmínek povinností objednatele. Předání díla je jednostranné právní jednání zhotovitele s úmyslem splnění jeho dluhu. Účelem díla se v návaznosti na ust. § 2095 občanského zákoníku rozumí jeho účel patrný ze smlouvy, a není-li takový účel sjednaný, pak účel obvyklý. Pro posouzení dokončení díla je tedy rozhodná skutečnost, že dílo je schopné sloužit svému účelu sjednanému ve smlouvě, a nebyl-li takový účel sjednaný, tak účelu, pro nějž se zpravidla dílo téhož druhu užívá. Nárok zhotovitele na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla, tedy jeho dokončením a předáním. Skutečnost, že dílo trpí vadami, nemusí sama o sobě znamenat, že dílo není dokončeno. Musí však jít o vady, které nebrání dílu sloužit svému účelu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). K posouzení, zda dané vady brání dílu sloužit svému účelu, záleží vždy na konkrétním případu. Jak uvedl Nejvyšší soud ČR v citovaném rozhodnutí, v případě výtahů si lze představit např. takové vady, jež nebrání dílu sloužit svému účelu, jako chybějící zrcadlo, nesprávné označení pater, nepůjde-li o výtah sloužící nevidomým, absence hlasového potvrzení patra apod. Byla-li však zjištěna např. nesprávná nosnost výtahu mající vliv na počet dopravovaných osob, není tato vada slučitelná s účelem, jemuž má bezpečný provoz výtahu sloužit.

53. Účelem mezi účastníky řízení uzavřené smlouvy o dílo jednoznačně a logicky bylo úspěšné absolvování společného územního a stavebního řízení ohledně stavby bytového domu ST 2 ve , Anonymizováno, , pro jehož zahájení a vedení bylo předložení společné dokumentace (splňující formální a obsahová kritéria na ni kladená příslušnými právními předpisy) nezbytnou podmínkou, a v konečném důsledku vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Účelem smlouvy jistě nebylo nechat si odborným subjektem za nemalý finanční obnos zpracovat společnou dokumentaci pro dané řízení nepoužitelnou, resp. na první pohled použitelnou, ale bez evidentní naděje na úspěch, aniž by bylo nutné ji zcela od základu přepracovat. Dle názoru soudu je pro posouzení této věci zcela nerozhodné, zda žalovaný společné územní a stavební řízení před příslušným stavebním úřadem na základě žalobcem zhotovené projektové dokumentace nakonec vyvolal či nikoliv. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalobcem zpracovaná projektová dokumentace je v rozporu s územním plánem obce , adresa, (a to nejmarkantněji v její části týkající se zastavěnosti pozemků bytovým domem, kdy koeficient zastavěnosti v daném případě činí 0,53, namísto 0,20), tedy je v rozporu s předpisy veřejného práva, na jejichž základě byl územní plán obce vydán. Tento závěr vyplývá nejen ze znaleckého posudku, který byl v průběhu řízení vypracován, ale i z dalších listin, které si z vlastní iniciativy opatřil soud. , právnická osoba, je nástrojem územního plánování a jako takový je pro všechny další fáze rozhodování v území závazný (§ 43 odst. 5 zák. č. 183/2006 Sb.). Ze smyslu a systematiky stavebního zákona vyplývá, že proces územního plánování je jako celek hierarchicky uspořádanou soustavou vyznačující se dvěma základními charakteristikami - postupnou konkretizací v rámci jednotlivých stupňů řízení a závazností předcházejících rozhodnutí obecnější povahy pro následná konkretizující rozhodnutí (opatření). Z tohoto hlediska bylo třeba, aby projektová dokumentace vypracovaná za účelem územního rozhodnutí byla v souladu s územním plánem jako časově předcházejícím nástrojem územního plánování obecnější povahy (viz rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Dle závěrů Nejvyššího soudu ČR přijatých v jeho rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž šlo o posouzení vady architektonické studie a projektové dokumentace spočívající v umístění stavby v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, Nejvyšší soud ČR vyslovil názor, že zhotovitel je povinen vypracovat projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí tak, aby ve všech ohledech vyhověla obecným technickým požadavkům na výstavbu, stanoveným příslušným prováděcím předpisem. Jestliže projektová dokumentace nevyhovuje těmto požadavkům, jde o dílo, které má vady. Za vadu díla je tak nutno považovat i jeho rozpor se stavebním zákonem. Citované rozhodnutí se sice vztahuje k režimu předchozího stavebního zákona (zák. č. 50/1976 Sb.), jeho závěry jsou však použitelné i pro režim současně platného stavebního zákona (zák. č. 183/2006 Sb.).

54. Nesoulad projektové dokumentace s předpisem veřejného práva se v daném případě projevil porušením § 43 odst. 5 zák. č. 183/2006 Sb., podle něhož je územní plán obce pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí, závazný. Pokud bylo tedy zjištěno, že projektová dokumentace je v rozporu s územním plánem, jedná se o projektovou dokumentaci vadnou. Žalovaný jako objednatel díla zcela jistě neměl zájem převzít a zaplatit projektovou dokumentaci, podle níž by nemohlo být vydáno územní rozhodnutí a stavební povolení, příp. která by činila jejich vydání značně nejistým. Žalovaný dílo s vadami převzal, žalobce vyzval k jejich odstranění (je lhostejno, že se tak stalo cca 1 rok od jeho faktického předání žalovanému, když mezi účastníky řízení v mezidobí probíhala vzájemná komunikace), žalobce ve stanovené lhůtě všechny vytčené vady neodstranil, z nichž některé by nebylo možno odstranit ani ve lhůtě delší než 30 dnů, viz závěry znaleckého posudku výše, a žalovaný nato odstoupil od smlouvy. Za této situace nelze než uzavřít, že žalovaný postupoval v souladu se zákonem, odstoupením od smlouvy byl závazek ze smlouvy zrušen a účastníci byli povinni si vrátit vše, co podle zrušené smlouvy obdrželi. I pokud by soud hypoteticky dospěl k závěru, že odstoupení od smlouvy žalovaným není platné, nárok na zaplacení zbývající části ceny díla by nebyl žalobci přiznán, neboť s ohledem na nezpůsobilost žalobcem zpracované projektové dokumentace sloužit svému účelu (popsanému shora) by se nejednalo o dílo dokončené, v důsledku čehož by nebyly naplněny zákonné předpoklady pro vznik nároku na zaplacení ceny díla. S ohledem na uvedené byl nárok žalobce shledán v celém rozsahu nedůvodným a žaloba byla zamítnuta.

55. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, když žaloba žalobce byla v celém rozsahu zamítnuta, a má tak proti žalobci nárok na plnou náhradu jím v tomto řízení účelně vynaložených nákladů. Tyto soud stanovil dle obsahu spisu, když právní zastoupení žalovaného bylo před rozhodnutím ve věci ukončeno a žalovaný se stal v průběhu řízení zcela nečinným. Náklady řízení žalovaného představují náklady právního zastoupení, při jejichž výpočtu soud vycházel z vyhlášky č.177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, konkrétně z ust. § 7 bod 6, dle kterého činí sazba za každý úkon právní služby , částka, , a z ust. § 11, § 13 a § 14a. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za celkem , hodnota, úkonů právní služby v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne , datum, , doplnění vyjádření k výzvě soudu ze dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, , podání po poučení o koncentraci ze dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, a dne , datum, ), tj. v celkové výši , částka, , dále za celkem , hodnota, úkony právní služby v poloviční výši (písemné otázky na znalce ze dne , datum, , odvolání proti usnesení soudu o separaci nákladů řízení ze dne , datum, , č. j. , právnická osoba, , Anonymizováno, , které bylo odvolacím soudem zrušeno, vyjádření k výzvě soudu ke znaleckému posudku ze dne , datum, ), tj. v celkové výši , částka, , náhradou hotových výdajů za celkem , hodnota, úkonů právní služby po , částka, / 1 úkon (v souvislosti s úkony právní služby shora) v celkové výši , částka, a DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad, které je advokát, který je plátcem DPH, povinen odvést dle zvláštního zákona, tj. z částky , částka, , ve výši , částka, . Žalovanému náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši , částka, . Žalovaný jiné náklady řízení aktivně nepožadoval a z obsahu spisu je nelze ani dovodit.

56. Podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

57. V souvislosti s podaným znaleckým posudkem a jeho doplněním bylo znalci státem vyplaceno celkem , částka, . Žalobce byl v řízení zcela neúspěšný a je tudíž povinen na nákladech řízení státu tuto částku v plném rozsahu nahradit. U žalobce nebyly přitom splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

58. Povinnosti v rozsudku uložené jsou s ohledem na jejich výši splatné do 1 měsíce od právní moci rozsudku (namísto obecné lhůty do 3 dnů od právní moci rozsudku).