3 C 247/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 14 208 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 800 Kč (smluvní pokuta), zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 488 Kč a částku 600 Kč (náklady spojené s uplatněním pohledávky), a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Soud žalobu pro částku 2 000 Kč (náklady spojené s uplatněním pohledávky) a částku 4 920 Kč (smluvní pokuta) zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 14 208 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinila tak s odůvodněním, že poskytla dne [datum] na základě žádosti z téhož dne žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 6 000 Kč, jenž byl splatný původně dne [datum]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit sjednaný poplatek 6 408 Kč. Žalobkyně posoudila dlužníkovu schopnost poskytnutý úvěr splácet, kdy provedla tzv. preskóring žalovaného. Žalobkyně vyžadovala od žalovaného potvrzení o příjmech formou výplatní pásky /daňového přiznání/výpisem z bankovního účtu, ze kterých byl zjištěn čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 37 439 Kč. Informace o výdajích žalovaného získala žalobkyně z prohlášení žalovaného a dále ze statistického modelu vycházejícího z dat publikovaných Českým statistickým úřadem, na základě čehož byly zjištěny měsíční výdaje žalovaného ve výši 7 749 Kč za bydlení a energie a 5 764 Kč na osobní výdaje. U žalovaného byla provedena lustrace centrální evidence exekucí (0 záznamů), insolvenčního rejstříku (0 záznamů) a [právnická osoba], ze kterého byly zjištěny pravidelné měsíční splátky žalovaného ve výši 3 698 Kč. Žalobkyně si ověřila totožnost žalovaného z občanského průkazu a dále ověřovací platbou ve výši 1 Kč zaslané z bankovního účtu žalovaného spolu se specificky vygenerovaným variabilním symbolem. Žalovaný úvěr ve sjednané lhůtě nevrátil. Žalobkyně zaslala žalovanému 2 upomínky k úhradě, kdy za tyto upomínky byla dle smlouvy naúčtována náhrada vynaložených nákladů ve výši 450 Kč, resp. 650 Kč (náklady na odeslání pracovníkem žalované, poštovné atd.). Jelikož žalovaný na toto nereagoval, žalobkyně předala pohledávku k inkasnímu řízení, za což byla účtována náhrada nákladů ve výši 1 500 Kč (korespondence, telefonáty, administrativa atd.). Dalšími náklady jsou částky vynaložené na SMS, emailové upomínky, telefonáty. Žalovanému byla naúčtována smluvní pokuta ve výši 2 x 900 Kč. Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje zaplacení částky 6 000 Kč (jistina), dále 6 408 Kč (poplatek za poskytnutí úvěru), dále 2 600 Kč (náklady spojené s uplatněním pohledávky) a 1 800 Kč (smluvní pokuta).

2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky 1 800 Kč představující smluvní pokutu.

3. Dle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

4. Jelikož žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět (viz výše) před vydáním rozhodnutí ve věci, postupoval soud dle § 96 odst. 1, odst. 2 o. s. ř. a řízení v této části zastavil (výrok I.).

5. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřeli žalobkyně jako Úvěrující a žalovaný jako Úvěrovaný. Úvěrující se zavazuje poskytnout Úvěrovanému na jeho požádání úvěru ve výši 6 000 Kč na bankovní účet Úvěrovaného č. [bankovní účet] do 4 pracovních dnů ode dne uzavření smlouvy. Úrok byl sjednán ve výši 39 % ročně. Úvěrovaný se zavazuje vrátit úvěr a zaplatit Úvěrujícímu úrok. Úvěrovaný se zavazuje uhradit Úvěrujícímu jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 408 Kč. V případě, že Úvěrovaný vrátí úvěr řádně a včas, zavazuje se Úvěrující poskytnout slevu na poplatku tak, že poplatek bude po slevě ve výši 1 488 Kč. Úvěrovaný je povinen Úvěrujícímu vrátit úvěr do 30 dnů (den splatnosti) společně s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru v jedné platbě. RPSN činí 832 %. Celková částka, kterou se Úvěrovaný zavazuje Úvěrujícímu zaplatit ke dni splatnosti, odpovídá součtu jistiny, úroku a poplatku a činí 12 600 Kč, nebo v případě slevy za včasné splacení 7 680 Kč. Úvěrující může pro případ prodlení Úvěrovaného s plněním dluhu požadovat a Úvěrovaný je povinen uhradit náhradu všech nákladů, které vznikly Úvěrujícímu v důsledku prodlení Úvěrovaného, dále úroky z prodlení v zákonné výši a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je Úvěrovaný v prodlení. Pro případ prodlení je dále sjednán poplatek 450 Kč za první upomínku k úhradě dlužné částky po 7 dnech prodlení, 650 Kč za druhou upomínku (po 20 dnech prodlení) a poplatek 1 500 Kč za náklady spojené s předáním a úhradou ceny za vymáhání pohledávky cestou inkasní agentury [právnická osoba], [IČO] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Úvěrovaný jako žadatel o spotřebitelský úvěr žádá o úvěr vyplněním žádosti na webovém portálu žalobkyně [webová adresa]. Úvěrovaný doloží scan svého občanského průkazu a zašle na bankovní účet Úvěrujícího ověřovací platbu 1 Kč ze svého bankovního účtu. Poté, co bude Úvěrovaný takto identifikován, obdrží na jím zadané telefonní číslo uživatelské jméno a heslo formou SMS zprávy a na zadanou emailovou adresu formou emailu, které jej opravňuje ke vstupu do klientské sekce na webovém portálu Úvěrujícího. Úvěrovaný je povinen do 7 dnů od obdržení shora uvedených údajů zaslat Úvěrujícímu dokumenty nutné za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti.

7. Z Potvrzení o platbě vystavené [právnická osoba], soud zjistil, že dne [datum] byla na účtu žalobkyně zaúčtována platba 1 Kč z účtu č. [bankovní účet], na základě čehož žalobkyně zaslala tentýž den na tento účet částku 6 000 Kč. Z potvrzení [právnická osoba], ze dne [datum] banka soudu k výzvě sdělila, že tento účet patří žalovanému.

8. Co se týče prověřování úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně dokládá potvrzení o platbě vystavené [právnická osoba], ze kterých vyplývá, že dne [datum] byla na účet žalovaného připsána částka 34 854 Kč, dne [datum] částka 43 991 Kč a dne [datum] částka 33 473 Kč, vše označeno jako příjem ze zaměstnání. Z výsledku vyhledávání v centrální evidenci exekucí ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný v této evidenci neměl ke dni vyhledávání žádné záznamy. Z listiny nazvané jako Posouzení úvěruschopnosti žadatele vyplývá, že žalobkyně zjistila příjmy žalovaného ve výši 37 439 Kč a výdaje ve výši 17 211 Kč (bydlení 5 749 Kč, energie 2 000 Kč, osobní výdaje 5 764 Kč a splátky jiných půjček 3 698 Kč). Žalobkyně dále dokládá kopii občanského průkazu žalovaného.

9. Upomínkami ze dne [datum] a [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn, že neuhradí-li v termínu dlužnou částku, bude jeho pohledávka předána k vymáhání inkasní agentuře a později k soudnímu vymáhání. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne [datum] na adresu [adresa žalovaného]. Žalobkyně dokládá podací lístky dokládající odeslání všech upomínek i předžalobní výzvy.

10. Z rozpisu účelně vynaložených nákladů na upomínky vyplývá, že částka 450 Kč za 1. upomínku, 650 Kč za 2. upomínku a náklady na inkaso ve výši 1 500 Kč vždy zahrnují náklady na poštovné, materiál, pracovníka a náklady pracovního místa (internet, nájem, kancelářské potřeby, vybavení, elektřina, energie).

11. Závazkový vztah vzniklý dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále„ o. z.“), dále zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016.

12. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

13. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

14. Dle § 562 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

15. Dle § 2395, § 2398 odst. 2, § 2399 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Smlouva o úvěru je finanční smlouvou dle §§ 1841 an. Smlouva o úvěru je tedy konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

16. Dle § 2048, § 2049 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

17. Při posuzování sjednaných smluvních pokut se soud zabývá přiměřeností takového ujednání. Posuzuje přitom zejména četnost smluvních pokut, splnění jaké povinnosti je touto zajištěno (zda je přiměřená), kde se nachází ujednání o smluvní pokutě (v textu samotné smlouvy nebo v obchodních podmínkách), užití adhezní podoby smluvní kontraktace a další smluvní ujednání v kontextu celé smlouvy.

18. Dle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle § 122 odst. 2 uvedeného zákona, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle § 122 odst. 3 uvedeného zákona souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

19. Dle § 1 odst. 2 o. z., jsou zakázána ujednání porušující dobré mravy, nebo veřejný pořádek.

20. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Dobré mravy plní funkci krajního korektivu platnosti právních jednání v případech, kdy právní jednání nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy chrání, popř. pro zjevně nepřiměřené či nespravedlivé následky, které takové právní jednání zakládá.

22. Dle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

23. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] prostřednictvím prostředků elektronické komunikace smlouvu o spotřebitelském úvěru (ve smyslu § 2395 a násl. o. z.). Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně dle zákona č. 257/2016 Sb. prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr. Na základě uzavřené smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému převodem (to je bezhotovostně) na účet č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že tyto peněžní prostředky společně s úrokem 39 % ročně z poskytnuté jistiny a poplatkem za poskytnutí úvěru 6 408 Kč (k tomu dále) vrátí nejpozději za 30 dnů (dle soudu se jedná o [datum]). Proto byla dle soudu celá částka splatná [datum]. V tomto případě se jedná o komerčně nazývaný„ rychlý“ úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by úvěr od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka (úvěrovaného). Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky. Zároveň je splácení tak poskytnutých úvěrů zajišťováno prostřednictvím sjednání smluvních pokut. Žalovaný však ničeho přes výzvy žalobkyně do data [datum] ani po jeho uplynutí, neuhradil. Žalovaný je v prodlení s úhradou od [datum]. Žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala o úhradu dlužné částky, zaslala žalovanému celkem dvě upomínky, které jsou datované dne [datum] a [datum], nakonec předžalobní upomínku ze dne [datum]. Upomínky jsou automaticky zpracovatelné, generované systémem žalobkyně.

25. Soud má s ohledem na shora uvedené smluvní ujednání a citovanou právní úpravu za to, že poplatek za poskytnutí úvěru (po právní stránce úrok z úvěru dle zákonné úpravy), který žalobkyně požaduje ve výši 6 408 Kč, činil skutečně toliko 1 488 Kč, když dle čl. 4 4 smlouvy byl žalovaný povinen k úhradě poplatku ve výši 1 488 Kč při včasném splacení, a teprve při prodlení žalovaného byl povinen k úhradě poplatku 6 408 Kč. Fakticky tak částka převyšující částku 1 488 Kč, tedy částka 4 920 Kč, je sankcí za nikoli včasné a řádné splnění povinnosti, tedy za porušení povinnosti úhrady poskytnuté jistiny společně s úrokem z úvěru do [datum]. Proto soud považuje požadovanou částku 4 920 Kč za smluvní pokutu. Ve vztahu ke sjednanému úroku 1 488 Kč z poskytnutých peněžních prostředků z dlužné částky soud konstatuje, že v rámci předmětného smluvního typu je možné, aby byly úroky sjednány (v procentuální nebo pevné výši). Věřitel je tedy obecně oprávněn požadovat i zaplacení úroku. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na úroky z úvěru jako na cenu plnění ve smyslu § 1813 o. z. Soud v takovém případě posuzuje platnost tohoto ujednání ve vztahu k slabší straně právního vztahu dle nižšího zákonného standardu (to je obecné právní úpravy § 1 odst. 2, § 588 o. z.), než je poskytnut v právní úpravě ochrany spotřebitele, neboť ochranářská spotřebitelská úprava se nevztahuje na cenu plnění. Pokud činil úrok z úvěru na dobu poskytnutí peněžních prostředků 6 000 Kč v době od [datum] do [datum] částku 1 488 Kč, jedná se o 302 % ročně. Soud shledává výši sjednaného úroků za nepřiměřenou, resp. takové ujednání za absolutně neplatné (§ 588 o. z.).

26. Žalobkyně požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky 2 600 Kč, sestávající z poplatku za první upomínku 450 Kč, poplatku za druhou upomínku 650 Kč a nákladů spojených s předáním k vymáhání společnosti [právnická osoba] ve výši 1 500 Kč. Zákon č. 257/2016 Sb. výslovně dovoluje sjednat náhradu účelně vynaložených nákladů, které vznikly úvěrujícímu v souvislosti s prodlením spotřebitele. Musí se jednat o náklady účelně vynaložené, úvěrující nemůže poplatek za zaslání upomínky sjednat v jakékoli výši. Případný převis ujednané výše úhrady vynaložených nákladů (tedy částka, ve které náklady nejsou posouzeny jako účelně vynaložené) se považuje za smluvní pokutu. S ohledem na to, že první i druhá upomínka, které byly zaslány žalovanému, jsou automaticky zpracované a generované systémem žalobkyně, nepovažuje soud poplatky ve výši 450 Kč a 650 Kč za účelně vynaložené, když samotné náklady na jejich vyhotovení a zaslání žalovanému nemohou přesáhnout částku 300 Kč. V žádném případě se pak neliší tyto náklady u první a druhé upomínky. U druhé upomínky nebylo ničeho ze strany žalobkyně vynaloženo navíc. Je zjevné, že navýšení ceny druhé upomínky má být toliko sankcí za nesplnění povinnosti žalovaného po první upomínce. Proto soud považuje v případě obou upomínek částky přesahující 300 Kč za každou upomínku za smluvní pokutu. Tedy v případě první upomínky se jedná o 150 Kč a v případě druhé upomínky o 350 Kč na smluvní pokutě. Částka 300 Kč na jednu upomínku je dle soudu přiměřená a plně kryjící veškeré účelně vynaložené náklady žalobkyně s těmito upomínkami. K částce 1 500 Kč má soud za to, že žalobkyně neprokázala vynaložení této částky. Žalobkyně toliko tvrdí a odkazuje na smluvní ujednání čl. 7 4 smlouvy, avšak nedokládá, že k předání k vymáhání došlo a jaké náklady v souvislosti s tímto žalobkyni vznikly. Částka 1 500 Kč není účelně vynaloženým nákladem v souvislosti s prodlením spotřebitele. Proto soud žalobu pro částku 1 500 Kč zamítl.

27. Žalobkyně vzala žalobu pro částku 1 800 Kč představující smluvní pokutu zpět, načež soud řízení pro tuto částku zastavil (výrok I.). Soud tedy neposuzoval platnost sjednaných smluvních pokut.

28. Protože soud žalobu zamítl pro částku 500 Kč (část poplatků za upomínky), 1 500 Kč (náklady spojené s předáním k vymáhání společnosti [právnická osoba]) a 4 920 Kč (na úroku z úvěru), soud žalobu zamítl celkem pro 6 920 Kč.

29. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pouze pro částku 6 000 Kč (poskytnuté peněžní prostředky), 1 488 Kč (sjednaný úrok) a dále pro částku 600 Kč (náklady na upomínky).

30. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Jelikož žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 53 %, tj. v rozsahu 47 % úspěšná nebyla, náležely by jí náklady ve výši 6 % (od úspěchu se odečítá neúspěch), tedy v nepatrné výši, a proto rozhodl soud o nákladech řízení tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

31. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o. s. ř.