3 C 42/2025

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Růžovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 73 164,85 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části týkající se částky , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, .

1. Žalobou podanou u soudu dne , datum, se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , Anonymizováno, . (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytl žalované celkovou částku , částka, , a to na účet , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaná se zavázala částku splatit nejpozději do , datum, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz, kdy se žalovaná zaregistrovala uvedením osobních údajů vč. telefonního čísla a emailové adresy, po registraci požádala o úvěr. Na základě smlouvy ze dne , datum, postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalované byla zaslána upomínka. Pro případ, že by soud neuznal nárok na zaplacení částky z titulu smlouvy o úvěru, žalobkyně požaduje bezdůvodné obohacení a navrhuje jako důkaz dotaz na banku žalované., právnická osoba, výzvě soudu, týkající se doplnění skutkových tvrzení a konkrétních podkladů ke zkoumání úvěruschopnosti žalované, žalobkyně podáním ze dne , datum, uvedla, že žalovaná byla ověřována v ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI a odkázala na prohlášení žalované. Úvěruschopnost byla ověřována výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji s rezervou 10 %, poukázala na životní minimum , částka, . Konkrétní skutečnosti, příjmy a výdaje žalobkyně neuvedla. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek prostředky komunikace na dálku s tím, že na webových stránkách žalovaná zvolila parametry úvěru, doplnila údaje a podklady a potvrdila žádost, po zkoumání úvěruschopnosti právní předchůdce žalobkyně úvěr schválil, zaslal žalované předsmluvní informace a návrh, v účtu webových stránek žalovaná úvěr potvrdila, žalované byla odeslána SMS s kódem, který žalovaná následně vložila do formulářového pole. Totožnost žalované byla ověřena prostřednictvím fotokopie občanského průkazu. Žalovaná úvěr čerpala ve výši , částka, dne , datum, a ve výši , částka, dne , datum, , tj. čerpala celkem částku , částka, a zaplatila , částka, dne , datum, . , adresa, 164,85 Kč se skládá z jistiny , částka, , náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, a z úroku , částka, . Variabilní symbol byl , Anonymizováno, . Splatnost úvěru byla určena dle nejmladší faktury. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno s předžalobní výzvou dne , datum, .

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů, když žalovaná a žalobkyně k tomuto postupu neměly námitek.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

5. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru a smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností , Anonymizováno, ., dne , datum, smlouvu, jejímž předmětem byl revolvingový úvěr do limitu , částka, . Částka prvního čerpání byla stanovena na , částka, , úroková sazba byla sjednána 146,949 % ročně, RPSN 299,98 %, minimální částka splátky měla být měsíčně 13 % z celkové splatné částky nebo , částka, , termín splatnosti 15 dnů od data výpisu, celková splatná částka byla sjednána na , částka, , byl sjednán poplatek , částka, . Smlouva je vyhotovena v českém a anglickém jazyce.

6. Ze standardních podmínek úvěrové smlouvy byl zjištěn proces uzavírání smlouvy. Ta se uzavírá prostřednictvím webových stránek www., Anonymizováno, .cz, kde je nutné vyplnit a odeslat žádost, následně budou zájemci poskytnuty listiny, které jsou součástí smlouvy a smlouva, ledaže by se společnost rozhodla smlouvu neuzavřít. Po podání žádosti bude zájemce požádán o ověření bankovního účtu, smlouva bude poskytnuta v anglickém a českém jazyce. Společnost se může dle svého uvážení rozhodnout, zda smlouvu uzavře.

7. Z kopie občanského průkazu a fotografie bylo zjištěno, že byla ověřována totožnost žalované.

8. Z platebních informací VS , var. symbol, bylo zjištěno, že k , datum, byla celková částka k úhradě k datu splatnosti , částka, , zůstatek , částka, , 3 x , částka, náhrada účelně vynaložených nákladů, dne , datum, 17 000 Kč výběr a , částka, úroky. K čerpání zbývá , částka, .

9. Z dokumentu external_payout, loan application info, proof of payment bylo zjištěno, že k číslu , hodnota, je evidováno čerpání , částka, a , částka, , jedná se o interní dokument.

10. Z dokumentu data from ledger bylo zjištěno, že pro 6099314 je dne , datum, evidováno čerpání , částka, , dne , datum, splátka , částka, a dne , datum, čerpání , částka, .

11. Dotazem na , právnická osoba, . bylo zjištěno, že účet , č. účtu, patří žalované. Dne , datum, byla na účet připsána částka , částka, od , Anonymizováno, ., dne , datum, částka , částka, od společnosti , Anonymizováno, ., dne , datum, byla z účtu zaslána částky , částka, pod VS , var. symbol, . Z výpisu z účtu za období 3 měsíců před uzavřením smlouvy bylo zjištěno, že na účet byly připisovány částky od různých společností poskytujících úvěry v různé výši a mzda ve výši cca , částka, .

12. Ze smlouvy na opakovaném postoupení pohledávek vč. dodatku č. , hodnota, a přílohy bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , Anonymizováno, ., uzavřel s žalobkyní dne , datum, smlouvu, na jejímž základě bude žalobkyni postupovat jednotlivé pohledávky. Pod ref. číslem , hodnota, je uvedeno v seznamu postupovaných pohledávek jméno a příjmení žalované s výší postupované pohledávky , částka, s VS , var. symbol, .

13. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, , výzvy ze dne , datum, a z podacího lístku ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, a to právním předchůdcem žalobkyně. Současně s oznámením byla žalované odeslána předžalobní upomínka, kdy žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě částky , částka, (jistina) a nákladů právního zastoupení, obě písemnosti byly žalované zaslány prostřednictvím poštovních služeb na adresu trvalého pobytu.

14. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

15. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalované bezhotovostně úvěr, a to ve výši , částka, a , částka, , celkem , částka, , který se žalovaná zavázala vrátit společně s úrokem v měsíčních splátkách. Žalovaná zaplatila celkem , částka, . Schopnost žalované splácet úvěr nebyla právním předchůdcem žalobkyně ověřována. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalované bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínka.

16. Závazkový vztah se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.

17. Podle ust. § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

18. Podle ust. § 420 odst. 1 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

19. Podle ust. § 1810 občanského zákoníku, ustanovení tohoto oddílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

20. Podle ust. § 1812 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.

21. Podle ust. § 1813 občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

22. Podle ust. § 1815 občanského zákoníku se k nepřiměřeným ujednáním nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

23. Podle ust. § 1841 a 1842 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.

24. Podle ust. § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

25. Podle ust. § 576 občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

26. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

27. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

28. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

29. Podle ust. § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

31. Podle ust. § 1968 věta první občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

32. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

33. Podle ust. § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

34. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda právní předchůdce žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, tedy solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého: „Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává: „Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění: „… součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění: „Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C-679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v , adresa, tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- 679/18 ze dne , datum, .

35. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru jako spotřebitelskou smlouvu. Povinností právního předchůdce žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle platné zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Věřitel tak byl před uzavřením smlouvy povinen vyžádat si od žalované sdělení o veškerých příjmech, které měl prokázat a dále si vyžádat přehled výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaná fakticky schopna dlužnou částku uhradit. Žalobkyně zkoumání úvěruschopnosti tvrdila pouze v obecné rovině, konkrétní skutečnosti neuvedla a důkazy soudu nepředložila.

36. Ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v uvedených ustanoveních zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

37. Příjmy a výdaje žalované nebyly právním předchůdcem žalobkyně ověřeny, když soudu toto nebylo žalobkyní řádně tvrzeno ani prokázáno. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá z čl. 8, čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, přičemž podrobně se nesplněním této povinnosti zabýval, jak je ostatně uvedeno shora, Ústavní soud v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, či také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Nesplnění povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření dlužníka věřitelem dostatečně, nebo poskytnutí úvěru i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Povinností žalobkyně je přitom zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace poskytovatel úvěru po žalovaném vyžadoval a jakých se mu dostalo, čím a jak si je ověřil, jaké konkrétní informace byly žalovanou sděleny, a jak byly poskytovatelem úvěru vyhodnoceny, resp. na základě čeho dospěl k tomu, že žalovaný je dostatečně solventní. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Pokud žalobkyně není v tomto ohledu schopna splnit svoji povinnost uvést pro rozhodnutí významné skutečnosti (§ 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.), ani plnit důkazní povinnost (§ 101 odst. 1 písm. b), § 120 o. s. ř.), neunesla v tomto procesní břemeno tvrzení ani důkazní. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru.

38. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru v části, ve které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , posuzoval soud platnost zbývající části smlouvy ve vztahu k úrokům a poplatkům. Podle ust. § 576 občanského zákoníku platí, že neplatná část právního jednání je oddělitelná od zbývající části, pokud tato zbývající část může sama o sobě obstát, tj. pokud sama splňuje předpoklady nezbytné pro vznik a platnost právního jednání. V daném případě se jedná o nároky na zaplacení příslušenství dluhu v širším slova smyslu, které odvozují svůj vznik a existenci od samotného nároku na zaplacení úvěru. V případě absolutní neplatnosti hlavního nároku na plnění pak i příslušenství v podobě úroku sdílí jeho osud. V případě nároku na poplatky soud dospěl k závěru, že i v této části je smlouva neplatná, když je zřejmé, že smluvní strana, která nezpůsobila její neplatnost (v tomto případě žalovaná), by takovéto právní jednání neučinila i bez jeho neplatné části.

39. Soud má zá prokázané, že původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná dosud z titulu předmětné smlouvy o úvěru zaplatila , částka, . Právní jednání, které je absolutně neplatné, je neplatné již od počátku a smluvní strany jsou si povinny vrátit poskytnuté plnění. S ohledem na vyslovenou absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru tak plnění, které si právní předchůdce žalobkyně a žalovaná mezi sebou poskytli, představuje plnění z neplatného právního jednání, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Konkrétně se tedy jedná o povinnost žalované vydat žalobkyni, na kterou byla pohledávka platně postoupena, jistinu úvěru , částka, oproti povinnosti žalobkyně vydat žalované částku , částka, .

40. S ohledem na výše uvedené závěry soud výrokem I. uložil žalované zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to ve lhůtě přiměřené možnostem žalované, tj. v obecné lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyni nebyla výrokem II. přiznána částka , částka, s příslušenstvím s odkazem na absolutní neplatnost smlouvy ani zákonný úrok z prodlení z přiznané částky, jelikož nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení doposud nevznikl, a to s ohledem na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého „ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. (…) s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení.“41. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná pouze v rozsahu , částka, , neúspěch žalobkyně představuje výrok II. (tj. , částka, plus příslušenství, které soud kapitalizoval ke dni , datum, - srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08, v celkové výši , částka, po zaokrouhlení na celé koruny). Od úspěchu (53 %) žalobkyně byl odečten její neúspěch (47 %), žalobkyně tak má nárok na 6 % z celkové náhrady nákladů řízení. Tato činí , částka, a spočívá v zaplaceném soudním poplatku , částka, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3 x , částka, dle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do , datum, , za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci předcházející návrhu ve věci samé, dále režijní paušál 3 x , částka, dle § 13 odst. 4 této vyhlášky a , částka, náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyni na náhradě nákladů přísluší 6 % z částky , částka, , tj. , částka, . Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za úkon doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být vylíčeny již v žalobě.

42. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.