3 C 5/2025

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Růžovou ve věci manželky: Jméno manželky, narozená dne Datum narození manželky bytem Adresa manželky a manžela: Jméno manžela, narozený dne Datum narození manžela bytem Adresa manžela o rozvod manželství

I. Manželství Jméno manželky, rozené rodné přijmení a Jméno manžela, uzavřené dne datum v Anonymizováno, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne datum domáhala se manželka vydání rozsudku, jímž by manželství účastníků bylo rozvedeno.

2. Manžel s návrhem na rozvod souhlasil.

3. Podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř., v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Po provedeném dokazování a ze shodných tvrzení manželů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

5. Účastníci uzavřeli manželství dne datum v Anonymizováno, u obou z nich se jedná o manželství první, neboť ho uzavírali jako svobodní. Z manželství se účastníkům narodily 2 již zletilé děti Anonymizováno a Anonymizováno. Manželé nežijí jako partneři v tom pravém slova smyslu cca 5 let, stále mají společné bydliště v jejich rodinném domě. Manželé obnovu manželského soužití vyloučili, manželství považují za definitivně rozvrácené, jsou již jen přátelé. Manželé si v důsledku rozdílných povah, zájmů, názorů atd. přestali rozumět a citově se odcizili.

6. Podle ust. 755 odst. 1 občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

7. Podle ust. 755 odst. 2 občanského zákoníku, přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

8. Podle ust. 755 odst. 3 občanského zákoníku, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

9. Podle ust. § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

10. Podle ust. 758 občanského zákoníku, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

11. Základním předpokladem pro ukončení manželství rozvodem je ve smyslu výše citovaného zákonného ustanovení § 755 odst. 1 občanského zákoníku rozvrat manželství, a to rozvrat kvalifikovaný, tedy tak vážný, hluboký a trvalý, že neodčinitelně brání obnovení manželského soužití a dalšímu plnění jeho společenského účelu. Požadavek rozvodu je důvodným, je-li tento rozvrat objektivně zjištěn. To, zda byl takový rozvrat zaviněn jednáním některého z manželů či zda je výsledkem faktorů stojících i mimo jejich subjektivní jednání, je z hlediska posouzení důvodnosti žaloby o rozvod irelevantní, k příčinám, které k rozvratu manželství vedly, soud při svém rozhodování pouze přihlíží, aniž by však pro vlastní rozhodnutí o rozvodu měly zásadní význam.

12. Ze skutkových zjištění plynoucích z provedeného dokazování a ze shodných tvrzení manželů dospěl soud k závěru, že základní podmínka zákonem stanovená pro vyslovení rozvodu manželství je tu splněna, neboť v manželství účastníků nastal rozvrat, který lze objektivně charakterizovat jako rozvrat kvalifikovaný, tedy vážný, hluboký a zejména i trvalý. Manželé, přestože mají stále společné bydliště, spolu nežijí jako partneři cca 5 let, tedy dlouhodobě nevedou rodinnou domácnost, netvoří rodinné společenství, nesdružují finanční prostředky, intimně se nestýkají a netráví společně volný čas. Také mezi nimi zanikly i odpovídající citové vazby, na nichž nepochybně každé fungující manželství musí být založeno. Oba účastníci obnovu společného soužití vyloučili, tuto pak nelze, s ohledem na jejich postoj v tomto směru, objektivně posuzováno do budoucna reálně očekávat. Manželství účastníků již neplní základní funkce manželství, je pouze formálním svazkem. Z uvedených důvodů bylo manželství účastníků dle shora citovaného ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku rozvedeno.

13. Příčiny manželského rozvratu soud spatřuje rovným dílem na straně obou manželů a spočívají v jejich odlišných povahách, názorech, zájmech atd., v důsledku čehož si přestali v průběhu společného soužití rozumět a citově se odcizili.

14. Vzhledem k tomu, že z manželství účastníků narozené děti jsou již zletilé, bylo toto rozvedeno bez dalšího, neboť zde odpadá hledisko zájmu nezletilých dětí a podmínka spočívající v rozhodnutí opatrovnického soudu o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu manželů, jak je zakotveno v ust. §755 odst. 2 písm. a) a odst. 3 občanského zákoníku.

15. Soud v daném případě neshledal, že by rozvod manželů byl v rozporu se zájmem druhého manžela ve smyslu ust. § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku.

16. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 23 z.ř.s, podle kterého v řízení, jež mohlo být zahájeno i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Podmínky pro případné mimořádné přiznání této náhrady některému z účastníků soud v projednávané věci neshledal. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť společnému návrhu na rozvod manželství bylo vyhověno (§ 395 z.ř.s.). Podle ust. § 759 občanského zákoníku, manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.