3 C 65/2018

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů

I. Z věcí, které měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, připadají do výlučného vlastnictví žalobkyně nemovité věci, a to pozemek parcela č. [rok], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], bydlení, stojící na pozemku parcela č. [rok], zapsané na [příjmení] vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov, v hodnotě 2.223.000 Kč.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vyrovnání podílů ze zaniklého společného jmění manželů částku 1.048.578,50 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu ve Vyškově na nákladech řízení částku 4.074,30 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu ve Vyškově na nákladech řízení částku 4.074,30 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně vypořádání společného jmění manželů (dále též jen„ SJM“). Uvedla, že manželství účastníků zaniklo rozvodem ke dni [datum]. Za trvání manželství účastníci SJM dohodou nemodifikovali, jejich SJM nebylo zúženo, ani nebyl jeho vznik vyhrazen ke dni zániku manželství. Předmětem vypořádání učinila nemovité věci, a to pozemek parcela č. [rok], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], bydlení, stojící na pozemku parcela č. [rok], zapsané na Listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov (dále též jen„ nemovité věci“), závazky žalovaného v podobě nedoplatků na sociálním pojištění ve výši 10.000 Kč a na zdravotním pojištění ve výši 10.000 Kč, které žalobkyně za žalovaného zaplatila dne [datum], dluh účastníků ze smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum], který zaplatila zcela žalobkyně, a vnos žalobkyně - dar od její matky ve výši 100.000 Kč, který byl použit na koupi rodinného domu v SJM. Navrhla, aby nemovité věci, jejichž cena byla určena pro účely stanovení hodnoty zástavy na částku 2.500.000 Kč ke dni [datum], byly přikázány do jejího vlastnictví a po odečtení vnosu a toho, co zaplatila na výlučné závazky žalovaného v plné výši a na společný závazek účastníků v rozsahu jedné poloviny, byl stanoven vypořádací podíl žalovaného, který je připravena žalovanému vyplatit z předschváleného hypotečního úvěru.

2. Žalovaný ve vyjádření ze dne [datum] uvedl, že souhlasí s tím, že manželství účastníků zaniklo rozvodem ke dni [datum], za trvání manželství nebylo SJM dohodou účastníků modifikováno, jejich SJM nebylo zúženo apod. a že součástí SJM jsou uvedené nemovité věci, které nechť jsou přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně. Závazky žalovaného v podobě nedoplatků na sociálním pojištění ve výši 10.000 Kč a na zdravotním pojištění ve výši 10.000 Kč byly uhrazeny ze společných finančních prostředků, totéž platí i o společném závazku účastníků z půjčky na opravu střechy společného rodinného domu. Nesouhlasil s tvrzeným vnosem žalobkyně do SJM ve výši 100.000 Kč, není mu nic známo o tom, že by žalobkyně od své matky před uzavřením manželství dostala dar v této výši a tento byl použit na úhradu části kupní ceny nemovitých věcí. Nesouhlasil s hodnotou nemovitých věcí 2.500.000 Kč, k této otázce navrhl vypracování znaleckého posudku.

3. Řízení bylo zkoncentrováno ve smyslu ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. V rámci koncentrační lhůty a po podrobném poučení obou účastníků podle ust. § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. účastníci učinili předmětem vypořádání jejich zaniklého SJM (tedy určili jeho rozsah) následující položky: Žalobkyně i žalovaný učinili ve shodě předmětem vypořádání SJM nemovité věci - pozemek parcela č. [rok], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], bydlení, stojící na pozemku parcela č. [rok], zapsané na [příjmení] vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov, přičemž navrhli, aby tyto nemovité věci byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně dále (konečná verze v rámci koncentrace řízení, viz podání ze dne [datum], obsažené na čl. 150-151 spisu) učinila předmětem vypořádání SJM společný závazek účastníků plynoucí z úvěrového účtu u [právnická osoba] [bankovní účet] (č. smlouvy [anonymizováno]) ve výši 26.368 Kč, který v době po rozvodu, a to od [datum] do [datum], splácela žalobkyně ze svých výlučných prostředků, dále vnos žalobkyně v podobě finančního daru 100.000 Kč, který získala před uzavřením manželství od své matky a který použila na zaplacení části kupní ceny společných nemovitých věcí v SJM účastníků, jehož výše činí po valorizaci 311.220 Kč, a částku v celkové výši 100.000 Kč, která byla za trvání manželství vynaložena ze společných prostředků na peněžité tresty a pokuty v přestupkových řízeních žalovaného. Žalovaný dále (konečná verze v rámci koncentrace řízení, viz podání ze dne [datum], obsažené na čl. 145-147 spisu) učinil předmětem vypořádání SJM vnos v podobě zhodnocení společného rodinného domu stavebními úpravami provedenými osobně jeho prací (k vyčíslení hodnoty tohoto vnosu navrhl vypracování znaleckého posudku).

4. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že jejich manželství zaniklo rozvodem ke dni [datum], manželský majetkový režim nebyl v průběhu jejich manželství modifikován, SJM nebylo zúženo ani jeho vznik vyhrazen ke dni zániku manželství, součástí jejich společného jmění manželů jsou nemovité věci, a to pozemek parcela č. 1924, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], bydlení, stojící na pozemku parcela č. [rok], zapsané na [příjmení] vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov, a že v průběhu manželství byly žalovanému uloženy peněžité tresty v trestním řízení v souhrnné výši 43.000 Kč a pokuty v přestupkovém řízení v souhrnné výši 57.000 Kč a tyto byly v průběhu manželství zaplaceny.

5. Soud provedl ve věci dokazování listinami, znaleckým posudkem a výpovědí znalce, účastnickou výpovědí žalobkyně, svědeckou výpovědí matky žalobkyně [jméno] [příjmení] a připojeným spisem Okresního soudu ve Vyškově sp.zn. 4 C 398/2015, přičemž z nich byly zjištěny následující skutečnosti:

6. Z připojeného spisu Okresního soudu ve Vyškově sp.zn. 4 C 398/2015 bylo zjištěno, že rozsudkem ze dne 21.6.2017, č.j. 4 C 398/2015-43, který nabyl právní moci dne [datum], bylo manželství účastníků rozvedeno. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum].

7. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že účastníci mají ve společném jmění manželů nemovité věci, a to pozemek parcela č. [rok], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], bydlení, stojící na pozemku parcela č. [rok], zapsané na Listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov Tyto nemovité věci účastníci nabyli Kupní smlouvou ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum].

8. Z Kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a účastníky řízení jako kupujícími a jejím předmětem byl prodej nemovitých věcí do společného jmění účastníků řízení. Kupní cena byla dohodnuta ve výši 680.000 Kč a tato byla prodávajícím uhrazena před podpisem smlouvy.

9. Ze Smlouvy o úvěru ze dne [datum], [číslo], Přílohy [číslo] ke Smlouvě o úvěru [číslo] a sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] uzavřeli účastníci řízení jako spoludlužníci (společně a nerozdílně) s [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla banka účastníkům úvěr ve výši 100.000 Kč za účelem„ rekonstrukce/modernizace domu/bytu, koupě vybavení bytu“, konkrétně budovy [adresa] na pozemku parcela č. [rok], zapsaného na Listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí]. Datum poslední splátky úvěru bylo stanoveno na den [datum]. Úvěr byl řádně a včas splacen z běžného účtu žalobkyně č. [bankovní účet], přičemž na jistině bylo zaplaceno 100.000 Kč, na úrocích 38.303,91 Kč, poplatcích za pojištění 7.056 Kč, úrocích z prodlení 5,59 Kč, poplatcích za upomínky 900 Kč, celkem bylo zaplaceno 146.265,50 Kč. V období od [datum] (zánik manželství) do [datum], kdy byl úvěr zcel splacen, bylo z účtu žalobkyně na úvěr zaplaceno celkem 25.843,29 Kč.

10. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k jednání o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Navrhla vypořádání přikázáním nemovitých věcí, u nichž vycházela z obvyklé ceny 2.500.000 Kč, do jejího výlučného vlastnictví s tím, že při zohlednění výlučných závazků žalovaného ve výši 30.000 Kč, které žalobkyně za něj zaplatila, a jejího vnosu - daru od matky ve výši 100.000 Kč žalovanému vyplatí podíl ve výši 1.120.000 Kč. Uvedla, že tuto částku je připravena žalovanému vyplatit ve velmi krátké lhůtě. Současně žalovaného upozornila, že pokud se účastníci nedohodnou ve stanovené lhůtě, podá žalobu na vypořádání SJM k soudu.

11. Z opisu z evidence rejstříku trestů žalovaného bylo zjištěno, že během trvání manželství byl žalovaný třikrát odsouzen za úmyslné trestné činy (ohrožení pod vlivem návykové látky, maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání), za jejichž spáchání mu byly mimo jiné uloženy 2 peněžité tresty v souhrnné výši 43.000 Kč.

12. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti, [číslo] ze dne [datum], vyjádření znalce k připomínkám žalovaného ze dne [datum] a výpovědi znalce při jednání soudu dne [datum] bylo zjištěno, že ve znaleckém posudku ze dne [datum] znalec stanovil obvyklou (tržní) cenu nemovitých věcí ve společném jmění manželů podle jejich stavu ke dni [datum] částkou 1.900.000 Kč [ulice] metodou pro stanovení obvyklé ceny bylo její určení porovnávacím způsobem. Písemný znalecký posudek splňuje veškeré náležitosti, které dle právních předpisů splňovat má, tj. nález - popis relevantních výchozích skutečností, posudek - samotné odborné znalecké posouzení včetně závěrů, znaleckou doložku, podpis znalce a přílohy. K písemným námitkám žalovaného znalec ve vyjádření ze dne [datum] uvedl, že příčinu vlhkosti zdiva nebylo možné zjistit, ve výsledné obvyklé ceně byl zohledněn současný stav nemovité věci (rodinného domu) včetně jejího stavebně technického stavu, stupně vybavení a míry opotřebení. S ohledem na uplynutí doby 1,5 roku soud požádal znalce o aktualizaci obvyklé ceny. V rámci výpovědi před soudem dne [datum] znalec uvedl, že nemovité věci byly oceněny dle cen platných ke dni [datum]. Poté se však ceny vyvíjely, podle cenového indexu nemovitostí došlo k jejich navýšení (bez zohlednění stavu nemovitostí). Při stanovení aktuální ceny bral znalec v úvahu dva hlavní prameny, ze kterých vychází, a to HD index, který udává kvartálně Hypoteční banka, podle něhož se ceny mezi IV. kvartálem 2018 a I. kvartálem 2020 navýšily o 18 %, a cenový index nemovitostí, který zpracovává [ulice] spořitelna, podle něhož se ceny mezi IV. kvartálem 2018 a I. kvartálem 2020 navýšily o 16%. Jedná se o segment rodinných domů a o statistiku pro celou republiku (regionálně se vývoj cen nesleduje). Vycházeje z průměru mezi těmito dvěma hodnotami, tj. z cenového navýšení 17 %, znalec navýšil obvyklou cenu nemovitostí (rodinného domu i pozemku) z 1.900.000 Kč na 2.223.000 Kč.

13. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], matky žalobkyně, bylo zjištěno, že žalobkyni před uzavřením manželství se žalovaným, konkrétně na jaře 1997, darovala v hotovosti 100.000 Kč. Byly to peníze na koupi rodinného domu ve [obec]. Před tím měla peníze uložené na vkladní knížce. Spořili tam peníze s manželem, několik let, měli tam naspořeno přes 200.000 Kč, pro obě dcery. Neví, zda vybrala celou částku naráz nebo se to postupně dovybíralo. Peníze vybírala dle potřeby. Při předání peněz byla přítomna žalobkyně a manžel svědkyně. Žalovaný o tom určitě věděl. Sháněli peníze na koupi rodinného domu, měli nějaká spoření, dávali peníze dohromady. Po svatbě žalobkyně s manželem u nich bydleli asi tři roky, během té doby dům koupili, průběžně ho opravovali. Poté se tam nastěhovali. Neví, za kolik dům pořídili. Když opravovali dům, tak jim průběžně dávala peníze, např. když dělali schody, nebo okna. Dvakrát žalobkyni dávala větší položky na umělé oplodnění. Přispívala jim i menšími částkami.

14. Z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že její matka dala každé dceři (jí a sestře) nějaký peněžitý dar. Ona před svatbou dostala 100.000 Kč. Když našli domek ke koupi, tak se kupní cena skládala z částky 200.000 Kč stavební spoření její, 200.000 Kč stavební spoření žalovaného, 100.000 Kč dar od její matky, 100.000 Kč si půjčila a z částky 80.000 Kč, jejíž zdroj si již nepamatuje. Během manželství pořád něco splácela a splácí doposud. Žalovaný o finančním daru od její matky ve výši 100.000 Kč věděl. Pořád jim chyběly peníze na kupní cenu nemovitostí. Peníze dostala od matky v hotovosti a měla je uložené doma v obálce. Peníze na nic jiného nepoužila. Kupní cena nemovitostí v části 500.000 Kč byla prodávajícím uhrazena bezhotovostně.

15. Z provedeného dokazování bylo zjištěno mnoho dalších skutkových zjištění, která nejsou uvedená shora, neboť nejsou s ohledem na právní závěry učiněné níže pro tuto věc podstatná.

16. Dokazování bylo provedeno i dalšími listinami, které nejsou uvedené shora, neboť zjištění z nich plynoucí jsou pro rozhodnutí věci s ohledem na právní závěry učiněné níže bez významu.

17. Soud zamítl návrh žalobkyně na doplnění dokazování svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], neboť tento důkaz byl navržen až poté, kdy po koncentraci řízení a následně po poučení dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. byly provedeny důkazy navržené žalobkyní k prokázání tvrzení o tom, že finanční dar 100.000 Kč od její matky byl použit na zaplacení kupní ceny společných nemovitých věcí účastníků řízení a těmito důkazy nebylo toto tvrzení prokázáno. Dle názoru soudu nelze poté, kdy řízení bylo zkoncentrováno, soud provedl k prokázání konkrétního tvrzení důkazy navržené v koncentrační lhůtě, následně byla žalobkyně poučena dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř., že její tvrzení nebylo prokázáno, byla jí dána možnost navrhnout další důkazy k prokázání tvrzení, čehož i využila, ale přesto své tvrzení neprokázala, navrhovat stále nové a nové důkazy k prokázání tvrzení, které jistě mohla uvést právě v návaznosti na poučení dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. Dále byl zamítnut návrh žalovaného na provedení dokazování stavebním povolením, kolaudačním rozhodnutím, výkresovou dokumentací, znaleckým posudkem a výslechem svědka [jméno] [příjmení], které byly označeny v podání žalovaného ze dne [datum], neboť tyto důkazy byly navrženy k prokázání tvrzení žalovaného o jeho vnosu do SJM spočívajícího ve zhodnocení společných nemovitých věcí účastníků stavebními úpravami provedenými osobně jeho prací, a i v případě prokázání tohoto tvrzení by to nemělo vliv na rozhodnutí ve věci (viz právní hodnocení níže).

18. Ze shodných tvrzení účastníků řízení a skutečností zjištěných z provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

19. Manželství žalobkyně a žalovaného uzavřené dne [datum] zaniklo rozvodem ke dni [datum], manželský majetkový režim nebyl v průběhu jejich manželství modifikován, SJM nebylo zúženo ani jeho vznik vyhrazen ke dni zániku manželství. Za trvání manželství účastníci nabyli do společného jmění manželů nemovité věci, a to pozemek parcela č. [rok], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], bydlení, stojící na pozemku parcela č. [rok], zapsané na [příjmení] vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [územní celek]. Nebylo prokázáno, že by na koupi nemovitých věcí byl použit dar ve výši 100.000 Kč, který žalobkyně obdržela ještě před uzavřením manželství (jedná se o dobu cca 3,5 let) od své matky. [ulice] hodnota nemovitých věcí činí dle písemného znaleckého posudku ze dne [datum] vypracovaného Ing. [celé jméno znalce] ve znění jeho ústní aktualizace znalcem při jednání soudu dne [datum] (s ohledem na nikoliv zanedbatelný nárůst cen nemovitostí za dobu od vypracování znaleckého posudku do výslechu znalce v délce 1,5 roku) 2.223.000 Kč. Nemovité věci si přeje přikázat do výlučného vlastnictví žalobkyně, s čímž žalovaný souhlasí, s tím, že finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu žalovaného je žalobkyně s to si opatřit do 1 měsíce od právní moci rozsudku. V průběhu manželství byly ze společných prostředků účastníků řízení zaplaceny výlučné závazky žalovaného, a to peněžité tresty v trestním řízení a pokuty v přestupkovém řízení v souhrnné výši 100.000 Kč. Účastníci v průběhu manželství čerpali úvěr, který jim byl poskytnut [právnická osoba] ve výši 100.000 Kč (č. smlouvy [anonymizováno] uzavřené dne [datum]). Tento byl za trvání manželství splácen ze společných prostředků účastníků řízení a v období od zániku manželství ([datum]) do [datum], kdy byl zcela splacen, byl splácen žalobkyní z jejích výlučných prostředků, přičemž za toto období se jednalo o souhrnnou částku 25.843 Kč (po zaokrouhlení).

20. Vzhledem k tomu, že společné jmění manželů vzniklé za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. zaniklo za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., postupoval soud v této věci podle zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). <i>21. Podle ust. § 708 odst. 1 občanského zákoníku, to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.</i> <i>22. Podle ust. § 709 odst. 1 občanského zákoníku, součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co</i> <i>a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů,</i> <i>b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,</i> <i>c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,</i> <i>d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,</i> <i>e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.</i> <i>23. Podle ust. § 710 občanského zákoníku, součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže</i> <i>a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo</i> <i>b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.</i> <i>24. Podle ust. § 711 odst. 2 občanského zákoníku, částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat.</i> <i>25. Podle ust. § 736 občanského zákoníku, je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.</i> <i>26. Podle ust. § 740 občanského zákoníku, nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.</i> <i>27. Podle ust. § 742 odst. 1 občanského zákoníku, nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla:</i> <i>a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,</i> <i>b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,</i> <i>c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,</i> <i>d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,</i> <i>e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,</i> <i>f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.</i> <i>28. Podle ust. § 742 odst. 2 občanského zákoníku, hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.</i> 29. Po provedeném dokazování, z něj zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je co do základu nároku důvodná. Účastníci řízení byli v rámci tohoto řízení soudem motivováni k vypořádání jejich společného jmění manželů dohodou, a to prostřednictvím nařízeného prvního setkání s mediátorem, které se však s ohledem na pobyt žalovaného ve výkonu trestu odnětí svobody od [datum] do [datum] a následně z důvodu nepříznivého zdravotního stavu žalovaného nerealizovalo. Jelikož k dohodě mezi účastníky nedošlo, je návrh žalobkyně na vypořádání SJM soudem v obecné rovině, k němuž se žalovaný připojil, důvodný.

30. Soud je vázán rozsahem jmění, který je mu předložen k vypořádání. Může tak rozhodnout jen o majetku, který mu oba manželé, resp. samostatně každý z nich, k vypořádání navrhli. Zda k vypořádání navržené předměty skutečně spadají do SJM nebo nikoliv a zda tedy mají být vypořádány, posoudí soud.

31. Účastníci ve lhůtě 3 let od zániku SJM učinili předmětem vypořádání SJM, resp. co má být při vypořádání SJM zohledněno, následující položky (aktiva a pasiva): 1) nemovité věci (oba ve shodě) 2) společný závazek plynoucí z poskytnutého úvěru během manželství, který byl v době od [datum] do [datum] hrazen žalobkyní z jejích výlučných prostředků (žalobkyně) 3) vnos žalobkyně v podobě finančního daru 100.000 Kč, který získala před uzavřením manželství od své matky a který použila na zaplacení části kupní ceny společných nemovitých věcí (žalobkyně) 4) výlučné závazky žalovaného v podobě uložených peněžitých trestů a pokut v přestupkových řízeních v celkové výši 100.000 Kč, které byly za trvání manželství zaplaceny ze společných prostředků (žalobkyně) 5) vnos žalovaného v podobě zhodnocení společného rodinného domu stavebními úpravami provedenými osobně jeho prací (žalovaný). Položka pod bodem 1) nebyla mezi účastníky řízení sporná. Nebylo mezi nimi sporu ani v tom, komu mají být nemovité věci přikázány do výlučného vlastnictví. Proto soud vyhověl v tomto směru shodnému návrhu účastníků a nemovité věci přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně (výrok I.). Položky pod bodem 2) až 4) jsou při vypořádání SJM zohlednitelné ve smyslu ust. § 742 odst. 1 písm. b) a c) občanského zákoníku jako vnosy, investice a náhrady, ovšem za předpokladu jejich prokázání. Položky pod bodem 2) a 4) byly v řízení prokázány a při vypořádání SJM byly zohledněny při výpočtu vypořádacího podílu (viz níže). Položka pod bodem 2) byla zohledněna ve výši sdělené bankou (nikoliv žalobkyní), tj. ve výši 25.843 Kč, přičemž se jedná o vnos žalobkyně z jejího výlučného majetku do společného majetku po zániku manželství. Položka pod bodem 4) byla zohledněna ve výši 100.000 Kč a jedná se o dluh žalovaného vůči mase SJM, neboť vznikl z protiprávního činu a dle ust. § 710 písm. b) občanského zákoníku (na rozdíl od právní úpravy dle zákona č. 40/1964 Sb.) se nejedná o dluh vědomě převzatý za trvání manželství (tj. dluh soukromoprávní z řádného obligačního důvodu a nikoliv z porušení právní povinnosti, navíc veřejnoprávního charakteru) a není tak součástí SJM. Jinak je tomu však u položek pod bodem 3) a 5). Tyto při vypořádání SJM zohledněny být nemohly z níže uvedených důvodů. Položka pod bodem 3) nebyla v řízení žalobkyní prokázána. Povinností žalobkyně v tomto řízení bylo prokázat nejenom, že získala dar před uzavřením manželství od své matky ve výši 100.000 Kč, ale zejména i to, že tento dar byl použit na částečnou úhradu kupní ceny společných nemovitých věcí. Pouze při prokázání obou těchto tvrzení (nikoliv pouze prvního z nich) by soud tento její vnos zohlednil. Soud opakovaně žalobkyni o této její důkazní povinnosti poučil včetně uvedení, jaké důsledky pro ni bude mít její nesplnění. Žalobkyně sice prokázala, že dar ve výši 100.000 Kč před uzavřením manželství skutečně obdržela (kombinací svědecké výpovědi její matky a své účastnické výpovědi), nicméně tvrzení o investici tohoto daru do společných nemovitostí (vnos) o 3,5 roku později od jeho obdržení neprokázala. Výpovědi matky žalobkyně a žalobkyně, byť jsou v souladu, se jeví soudu stran použití darovaných peněz z důvodu velkého časového odstupu jako nevěrohodné. Jen stěží lze uvěřit, že několik měsíců před uzavřením manželství matka daruje dceři v hotovosti částku 100.000 Kč, kterou vybere z vkladní knížky, tuto částku si dcera nechává v obálce u sebe doma (tehdy a následně po dobu několika let v bydlišti svých rodičů), tyto peníze má v obálce uložené doma dalších 3,5 let a po této době je použije právě na nákup společných nemovitých věcí. Soud je přesvědčený, že darovaná částka byla použita na zcela jiné záležitosti, které se od jejího poskytnutí v životě účastníků udály, a vyvstala potřeba je financovat nad rámec běžného rodinného rozpočtu. Položka pod bodem 5), tj. hodnota práce žalovaného vynaložená za trvání manželství při opravě a rekonstrukci společného rodinného domu, i pokud by byla prokázána, nepředstavuje investici vynaloženou z výlučného majetku žalovaného na společný majetek ve smyslu ust. § 742 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku, neboť taková úvaha by byla naprosto v rozporu s pojetím institutu manželství jako takového (společenství, v němž si manželé mají navzájem pomáhat). V této souvislosti soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29.11.2005, sp.zn. 22 Cdo 1128/2005, který uzavřel, že„ investicemi vynaloženými ze společného na ostatní majetek jednoho z manželů není práce jednoho manžela vynaložená při rekonstrukci domu druhého manžela, zejména když jde o dům, který oba manželé užívají k bydlení“. Pokud tedy Nejvyšší soud vyloučil, že by se za investici ze společného do výlučného majetku jednoho manžela mohla práce jednoho manžela považovat, o to víc je nutno požadavek žalovaného, aby jeho práce vynaložená na společný majetek účastníků byla brána jako jeho investice z výlučného do společného majetku, kategoricky odmítnout.

32. Při vypořádání SJM soud vycházel ze zásady rovnosti podílů obou účastníků ve smyslu ust. § 742 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku. V daném případě nevyšly najevo žádné skutečnosti, pro které by se soud od této zásady měl odklonit a zvažovat tzv. disparitu podílů, navíc žádný z účastníků se tohoto postupu ani nedomáhal.

33. Věcná hodnota společného jmění manželů je představována částkou 2.223.000 Kč (hodnota nemovitých věcí, položka pod bodem 1) výše). V průběhu manželství bylo ze společného majetku do výlučného majetku žalovaného investováno 100.000 Kč (položka pod bodem 4) výše). Po zániku manželství bylo z výlučného majetku žalobkyně poskytnuto plnění na úhradu dluhu spadajícího do SJM (položka pod bodem 2) výše) ve výši 25.843 Kč. Žalobkyni byly přikázány nemovité věci v celkové hodnotě 2.223.000 Kč. <b>Způsob určení základního podílu každého z manželů na SJM:</b> Věcná hodnota SJM činí částku 2.223.000 Kč, k níž je nutno přičíst částku 100.000 Kč, kterou je žalovaný povinen do SJM nahradit. Součet těchto částek 2.323.000 Kč představuje celkovou hodnotu SJM tvořící základ pro určení výše podílu každého z manželů. Od této částky je nutno odečíst vnos žalobkyně po zániku manželství v hodnotě 25.843 Kč, výsledná hodnota je 2.297.157 Kč, která je určující pro základní vyčíslení výše podílu každého manžela. Při rovnosti podílů je to polovina z této částky, tj. 1.148.578,50 Kč na každého manžela. K podílu žalobkyně je nutno přičíst výši jí investované částky 25.843 Kč. Konečná výše podílu žalobkyně činí částku 1.174.421,50 Kč, které se jí má při vypořádání dostat, a konečná výše podílu žalovaného činí částku 1.148.578,50 Kč, které se mu musí při vypořádání dostat. Součet obou uvedených částek dává ve svém souhrnu celkovou hodnotu aktiv SJM, tj. částku 2.323.000 Kč. <b>Vyčíslení vypořádacího podílu žalovaného:</b> Nemovité věci v hodnotě 2.223.000 Kč byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně. Výše jejího podílu činí 1.174.421,50 Kč. Odečtením tohoto podílu od hodnoty nemovitých věcí, které v rámci vypořádání získává, dospějeme k výši částky, kterou je žalobkyně povinna žalovanému zaplatit. Jedná se o částku 1.048.578,50 Kč. Na první pohled se zdá, že tato částka nekoresponduje částce 1.148.578,50 Kč představující výši podílu žalovaného na SJM. Rozdíl v těchto částkách, tedy 100.000 Kč, se u žalovaného již nachází v podobě investice ze SJM do jeho výlučného majetku. Součet výše vypořádacího podílu 1.048.578,50 Kč a této investice 100.000 Kč činí částku 1.148.578,50 Kč, která představuje celou výši podílu žalovaného na SJM, jenž mu náleží. Vzhledem k výše popsanému soud uložil žalobkyni žalovanému zaplatit na vyrovnání podílů ze zaniklého společného jmění manželů částku 1.048.578,50 Kč (výrok II. rozsudku).

34. Výrok III. rozsudku o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Řízení o vypořádání společného jmění manželů je řízením, v němž soud není vázán návrhy účastníků řízení (jedná se o tzv. řízení iudicium duplex, v němž mají oba účastníci postavení žalobce i žalovaného), každému z účastníků se dostalo jedné poloviny společného majetku, nelze tedy hovořit o převážném úspěchu některého z nich. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě nejsou dány podmínky pro případnou aplikaci ust. § 150 o.s.ř., neboť v přístupu žalovaného k mimosoudnímu řešení věci a k soudnímu řízení nelze spatřovat takové okolnosti případu, které by mohly odůvodnit mimořádné přiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni. <i>35. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.</i> 36. V souvislosti s podaným znaleckým posudkem bylo znalci státem vyplaceno 8.148,60 Kč. Vzhledem k tomu, že ani u jednoho z účastníků nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a každému z nich se dostalo poloviny ze společného majetku, uložil soud každému z účastníků nahradit státu náklady řízení, které v souvislosti se znaleckým posudkem vynaložil, v rozsahu jedné poloviny, tj. ve výši 4.074,30 Kč (výroky IV. a V. rozsudku).

37. Dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jsou všechny povinnosti v rozsudku uložené splatné do 1 měsíce od právní moci rozsudku.