3 C 77/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizována tři slova jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o vydání věcí, in eventum o zaplacení částky 8.638,15 Kč

I. Žalovaná je povinna vydat žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku následující věci: -) 1x mycí hlava - kombi, výrobce: [anonymizováno], materiál: kov, která má následující podobu a rozměr: -) 1x slunečník velký s kovovou konstrukcí v bílé barvě, s látkovým potahem v zelené barvě s logem„ [anonymizováno] [obec]“ a nápisem„ [příjmení] [anonymizováno]“ a dalšími souvisejícími nápisy, s obvodovými rozměry otevřeného slunečníku 3,5 m x 3,5m, se stojanem o rozměru 1m x 1m a 4 ks betonových kachlí s rozměrem 50cm x 50cm x 5cm, který má následující podobu: -) 1x myčka na sklo [anonymizováno], materiál: plast, barva: šedá, rozměr: 360mm x 200mm x 400mm, která má následující podobu:

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku 10.712 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], ve znění jejího upřesnění ze dne [datum], domáhá se žalobce vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost vydat žalobci věci specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku (primární návrh), in eventum zaplatit hodnotu věcí ve výši 8.638,15 Kč, dále zaplatit náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč a náhradu nákladů řízení. Učinil tak s odůvodněním, že dne [datum] a dne [datum] byly mezi žalobcem a žalovanou v rámci jejich podnikatelské činnosti uzavřeny smlouvy, na jejich základě přenechal žalobce žalované k bezplatnému užívání věci uvedené ve výroku I. rozsudku. Převzetí věcí žalovaná stvrdila podpisem na výdejkách ze dne [datum] a ze dne [datum]. Mezi účastníky nebyla sjednána doba vrácení věcí. Žalobce žalovanou vyzval k vrácení věcí nebo zaplacení jejich náhrady dopisem ze dne [datum], a to ve lhůtě 14 dnů. Žalovaná věci žalobci doposud nevrátila, a ani neuhradila jejich náhradu. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne [datum] a opakovaná ze dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě ani k výzvě soudu nevyjádřila, zůstala v řízení nečinná.

3. Soud provedl ve věci dokazování listinami, z nichž byly zjištěny následující skutečnosti:

4. Z výdejek - převodek a výdejek ze skladu bylo zjištěno, že ke dni [datum] a [datum] byly ve skladových zásobách žalobce evidovány věci specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Dne [datum] a [datum] byly tyto věci vydány žalované oproti jejímu podpisu. Na výdejce - převodce ze dne [datum] je obsaženo i razítko žalované„ [anonymizována dvě slova], Provozovna: [adresa žalované], [IČO]“. Hodnota věcí v době jejich vydání ze skladu žalobce činila celkem 8.638,15 Kč.

5. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k vrácení věcí, příp. k jejich odkoupení, ve lhůtě do 14 dnů.

6. Z výpisu ze živnostenského rejstříku žalované bylo zjištěno, že žalovaná je od roku 2006 dosud držitelkou živnostenského oprávnění v předmětu podnikání Hostinská činnost. Žalovaná měla pro výkon hostinské činnosti v období od [datum] do [datum] provozovnu na adrese [adresa žalované].

7. Předžalobními upomínkami ze dne [datum] a [datum] byla žalovaná zástupcem žalobce vyzvána k vydání věcí, in eventum k zaplacení jejich hodnoty, nejpozději do 7 dnů, přičemž byla upozorněna na soudní vymáhání nároku, pokud tak nebude z její strany učiněno.

8. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

9. Dne [datum] a dne [datum] byly mezi žalobcem a žalovanou v rámci jejich podnikatelské činnosti uzavřeny smlouvy, na jejich základě přenechal žalobce žalované k bezplatnému užívání věci specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Převzetí věcí žalovaná stvrdila podpisem na výdejkách ze dne [datum] a ze dne [datum]. Mezi účastníky nebyla sjednána doba vrácení věcí. Žalobce žalovanou vyzval k vrácení věcí nebo zaplacení jejich náhrady dopisem ze dne [datum], a to ve lhůtě 14 dnů. Žalovaná věci žalobci doposud nevrátila ani neuhradila jejich náhradu. Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvy ze dne [datum] a [datum]. <i>10. Podle ust. § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.</i> 11. Na základě citovaného ustanovení a v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (např. usnesení ze dne 26.6.2019, sp.zn. 22 Cdo 1949/2019, podle něhož„ protože v dané věci jde o tzv. vlastnickou žalobu, kterou se uplatňuje věcné právo, je třeba od 1.1.2014 vztah mezi žalujícím vlastníkem a žalovaným, který mu věc zadržuje, posoudit podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.“) byla na projednávanou věc aplikována příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1.1.2014 (dále jen občanský zákoník). <i>12. Podle ust. § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.</i> <i>13. Podle ust. § 1041 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu.</i> <i>14. Podle ust. § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> 15. Po zhodnocení provedených důkazů, z nich vyplývajících skutkových zjištění a po jejich právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je zcela důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou byly v rámci jejich podnikatelské činnosti uzavřeny v ústní podobě smlouvy, a to dne [datum] a dne [datum], na jejichž základě přenechal žalobce žalované k bezplatnému užívání věci nezaměnitelně specifikované ve výroku I. rozsudku. Jelikož mezi účastníky řízení nebylo dohodnuto, kdy má žalovaná povinnost tyto věci žalobci vrátit, byla tak povinna učinit na základě výzvy žalobce bez zbytečného odkladu. Přestože žalobce žalovanou k vrácení věcí, příp. k zaplacení jejich hodnoty, vyzval dopisem ze dne [datum] ve lhůtě do 14 dnů, žalovaná mu doposud věci nevrátila ani nezaplatila jejich hodnotu. Žalobce prokázal okolnosti, na které právo váže existenci vlastnického práva k věcem (jejich evidence ve skladových zásobách, tj. v majetku žalobce), jakož i skutečnost, že věci přešly do držby žalované (výdejky podepsané žalovanou), a má tak z titulu ochrany vlastnického práva právo na vrácení věcí, in eventum na zaplacení jejich hodnoty (peněžité náhrady). Pokud se žalovaná chtěla s úspěchem vydání věcí bránit, leželo důkazní břemeno o pozbytí držby k nim na ní. Vzhledem k tomu, že žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by převzaté věci již v držbě neměla a současně tato skutečnost nevyplynula ani z provedeného dokazování, bylo žalobě na vydání věcí (primární návrh) v celém rozsahu vyhověno. Protože soud vyhověl primárnímu návrhu na vydání věcí, o eventuálním návrhu na zaplacení hodnoty věcí již nerozhodoval. Žalobci byl dále přiznán i nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, a to v souladu s ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se jedná o vzájemný závazek podnikatelů.

16. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný a proti žalované mu tak přísluší plná náhrada jím účelně vynaložených nákladů v tomto řízení. Náklady řízení žalobce představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč a náklady právního zastoupení, při jejichž výpočtu soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, konkrétně z ust. § 8 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 bod 4 (soud při stanovení tarifní hodnoty předmětu řízení vycházel z hodnoty věcí určených k vydání, tj. z částky 8.635,15 Kč), dle kterého činí sazba za každý úkon právní služby 1.500 Kč, a dále z ust. § 11 a § 13. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za 4 úkony právní služby v plné výši po 1.500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva k plnění, účast při jednání soudu dne [datum]) v celkové výši 6.000 Kč, režijním paušálem za 4 úkony právní služby po 300 Kč úkon ve výši 1.200 Kč (v souvislosti s úkony právní služby viz shora) a DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad, které je advokát, který je plátcem DPH, povinen odvést dle zvláštního zákona (zákon o DPH), z částky 7.200 Kč, tj. ve výši 1.512 Kč Celkem žalobci na náhradě nákladů řízení náleží částka 10.712 Kč.

17. Dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do 3 dnů od právní moci rozsudku.