3 C 8/2025

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Růžovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 10 273,16 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, , ve znění jejího doplnění ze dne , datum, , se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinila tak s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, došlo k jeho zesplatnění, čímž vznikla nová jistina úvěru sestávající se z nesplacené jistiny úvěru a veškerých nesplacených úroků. Zesplatnění bylo žalovanému oznámeno dne , datum, . Čl. 6.5. smlouvy stanoví právo žalobkyně na smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru, a to až do okamžiku zaplacení. Rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, bylo rozhodnuto o jistině, smluvní pokutě, příslušenství a náhradě nákladů řízení, kdy žalobci bylo přiznáno i právo na zaplacení smluvní pokuty za období do , datum, . Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny úvěru trvalo i po , datum, , proto žalobkyně vyčíslila smluvní pokutu za období od , datum, do , datum, , a to ve výši 0,1 % denně z částky , částka, , kdy tato částka činí , částka, . Žalovaný byl k úhradě vyzván upomínkou ze dne , datum2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, zůstal v řízení nečinný.

3. Žalobkyně byla ve smyslu ust. § 114 a) o.s.ř. v rámci přípravy jednání soudem vyzvána usnesením ze dne , datum, , č. j. , právnická osoba, 8/2025-33, aby sdělila, jakým způsobem byla smlouva uzavřena, zda v době uzavření měl žalovaný s žalobkyní uzavřenou jinou smlouvu a aby specifikovala, jakým konkrétním způsobem byla prověřena schopnost žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy, dále aby předložila všechny listiny, na jejichž základě (po zhodnocení jejich obsahu) žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy. Žalobkyně byla poučena, že je ve smyslu ust.í § 101 odst. 1 písm. a) a písm. b) o.s.ř. povinna vylíčit pro rozhodnutí významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), tj. na podporu všech svých tvrzení je povinna označit a předložit soudu důkazy, jejichž nerespektování může vést též k zamítnutí žaloby, popřípadě její části pro neunesení břemene tvrzení a důkazního. Na výzvu soudu žalobkyně reagovala obsáhlým podáním ze dne , datum, , k němuž připojila listiny na podporu tvrzení, že úvěruschopnost žalovaného byla z její strany prověřena pečlivě a řádně. Žalobkyně uvedla, že byl zjištěn celkový měsíční příjem žalovaného , částka, , celkové měsíční náklady žalovaného , částka, , volné zdroje tak byly zjištěny ve výši , částka, . Na základě uvedeného byl proveden scoring klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka). Byly zjišťovány informace týkající se jeho stavu, zaměstnání, vzdělání. Žalobkyně současně počítala s rezervou , částka, a zadává zákonné životní minimum, které je jí objektivně známo. Další výdaje je pak povinen uvést žalovaný. Dále žalobkyně odkázala na fotografii občanského průkazu, výpis z NRKI, SOLUS a informativní výpisy z bankovního účtu a na prohlášení klienta. Pokud jde o náklady na bydlení, žalovaný uvedl částku , částka, (nájemné + inkaso), kdy důkazy na podporu tohoto tvrzení žalobkyně nedisponuje. Dále bylo zjištěno, že neexistuje osoba, vůči níž by měl žalovaný vyživovací povinnost. Pokud jde o závazky žalovaného, žalobkyně uvádí, že s žalovaným neměla uzavřenou žádnou souběžnou smlouvu a žalovaný jiné náklady na měsíční splátky úvěrů neuvedl.

4. K jednání soudu dne , datum, se žalovaný bez omluvy nedostavil, nepožádal o jeho případné odročení. Proto soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Současně však nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání dle § 153b o.s.ř., neboť s ohledem na právní posouzení věci nebyl žalovaný v předvolání o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání poučen.

5. Soud provedl dokazování níže uvedenými listinami, z nichž byly zjištěny následující skutečnosti:

6. Z předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že jako poskytovatel úvěru je uvedena žalobkyně, žalovaný je identifikován jako klient s uvedením jména, příjmení, rodného čísla a dále je uveden email žalovaného. V předsmluvním formuláři je uvedena výše úvěru , částka, , celková částka, kterou je třeba zaplatit, je , částka, v 48měsíčních splátkách po , částka, k 12. dni v měsíci. Úroková sazba činí 64,58 % ročně. Při prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění a žalobkyně má nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny.

7. Z hodnocení klienta ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že se hodnocení týká úvěru ve výši , částka, , měsíční příjem žalovaného činí , částka, a tento příjem pochází ze zaměstnání. V kolonce výdaje je stanovena částka , částka, (životní minimum) a v kolonce bydlení je uvedeno , částka, (nájemné, inkaso), v kolonce splátky , právnická osoba, . je uvedeno , částka, , další splátky , částka, , žádné další výdaje uvedeny nejsou. Celkem tak výdaje činí , částka, , rezerva , částka, . Jako zaměstnavatel je uveden , právnická osoba, s datem nástupu do zaměstnání , datum, , smlouva je na dobu neurčitou a neběží výpovědní lhůta, dále je uvedeno, že žalovaný nežije ve společné domácnosti s manželkou (partnerkou), má středoškolské vzdělání s maturitou a u formy bydlení je zaškrtnut příznak pronájem. Volné zdroje tak dle závěru žalobkyně činí , částka, . Hodnocení bylo podepsáno žalovaným, a to vyplněním jedinečného kódu , Anonymizováno, dne , datum, .

8. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen „smlouva o úvěru“) a z kopie občanského průkazu bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na účet č. , č. účtu, částku , částka, a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit společně s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 64,58 % ročně. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila , částka, , a měla být hrazena v 48měsíčních splátkách po , částka, vždy do 12. dne každého kalendářního měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Dle čl. 6.3. písm. smlouvy o úvěru, jestliže se klient dostane do prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Dle čl. 6.4. smlouvy o úvěru, ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a přirostlé nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, z níž je poskytovatel oprávněn požadovat úroky z prodlení v zákonné výši. Jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den jeho zesplatnění, vzniká dle čl. 6.5. smlouvy o úvěru klientovi povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to zasláním jedinečného kódu , Anonymizováno, . Totožnost žalovaného byla ověřena z jeho občanského průkazu.

9. Z výpisu z registru SOLUS bylo zjištěno, že dne , datum, byl žalovaný lustrován v registru s negativním výsledkem. Z výpisu z registru NRKI bylo zjištěno, že žalovaný (identifikován jménem, příjmením, datem narození a rodným číslem) byl lustrován pro , Anonymizováno, s CBS skóre 520, což dle legendy znamená kategorie III., maximální počet bodů. Z potvrzení platby pro číslo účtu , č. účtu, bylo zjištěno, že za měsíc únor 2021 až duben 2021 byly připsány příchozí částky od zaměstnavatele jako mzda (, částka, , , částka, , , částka, ).

10. Z vybraných pohybů na účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že majitelem účtu je žalovaný, byly zjištěny příjmové platby za období od , datum, do , datum, v částce od , částka, do , částka, (nastavení filtru plateb), kdy v lednu byla připsána od zaměstnavatele mzda ve výši , částka, (zůstatek , částka, ), v únoru , částka, (zůstatek , částka, ), v únoru vklad hotovosti , částka, (zůstatek , částka, ), v dubnu mzda od zaměstnavatele , částka, (zůstatek , částka, ), v květnu , částka, (zůstatek , částka, ).

11. Z oznámení ze dne , datum, bylo zjištěno, že úvěr ze smlouvy č. , hodnota, byl zesplatněn, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, , dále byl žalovaný upozorněn na právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty 0,1 % denně z nové dlužné jistiny, pro případ trvajícího prodlení.

12. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, a podacího archu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě smluvní pokuty ve výši , částka, ze smlouvy ze dne , datum, č. , hodnota, , a to z částky , částka, za období od , datum, do sepsání upomínky ve výši 0,1 % denně. Upomínka byla zaslána na adresu trvalého pobytu žalovaného.

13. Z rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , bylo zjištěno, že jím bylo rozhodnuto o návrhu žalobkyně , Jméno žalobkyně, . proti žalovanému , jméno FO, , nar. , Datum narození žalovaného, , a to na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Ve věci se konalo jednání dne , datum, , k němuž se žalovaný nedostavil, žalobě bylo zcela vyhověno rozsudkem pro zmeškání.

14. Z obsahu spisu vedeného u podepsaného soudu pod sp.zn. , spisová značka, byl z karty klienta ke smlouvě č. , hodnota, zjištěn průběh splácení úvěru, s tím, že žalovaný od uzavření smlouvy úvěr nesplácel. Z dokladu o vyplacení bylo zjištěno, že dne , datum, bylo na účet č. , č. účtu, vyplaceno , částka, pod VS , var. symbol, . Ze zprávy banky vč. výpisů z účtu bylo zjištěno, že majitel účtu č. , č. účtu, byl žalovaný a výpisy z účtu za období od , datum, do , datum, obsahují mnoho plateb u čerpacích stanic, v běžných obchodech, dále však obsahují i velké množství plateb sázkovým kancelářím (např. , datum, 2 x , částka, a 1 x , částka, , , datum, 100 Kč, 7. 1. , částka, , , datum, 120 Kč, , datum, 130 Kč, , částka, , , částka, , , částka, a mnoho dalších), dne , datum, obsahuje výpis z účtu odchozí platbu , částka, pro Tomáška, dne , datum, 3 099 Kč pro , právnická osoba, , právnická osoba, ., dne , datum, 5 165 Kč pro stejnou obchodní společnost, dne , datum, obsahuje výpis příchozí částku od stejné obchodní společnosti ve výši , částka, s názvem poskytnutí půjčky, dne , datum, odchozí platbu pro stejnou obchodní společnost ve výši , částka, , dne , datum, obsahuje výpis z účtu příchozí platbu od společnosti , Anonymizováno, s poznámkou půjčka , právnická osoba, 000 Kč, dne , datum, byla na účet připsána částka , částka, od žalobkyně. Ze zprávy zaměstnavatele bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán za období od , datum, do , datum, .

15. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

16. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet dne , datum, úvěr , částka, , který se žalovaný zavázal splácet včetně úroku ve výši 64,58 % ročně v 48měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem červen 2021. Žalovaný v souvislosti s poskytnutým úvěrem žalobkyni nic neuhradil. Žalovaný se ocitl v prodlení o délce 65 dnů se splácením splátky 1, v důsledku čehož byl úvěr ke dni , datum, zesplatněn. Žalobkyně se po žalovaném domáhala u soudu zaplacení částky , částka, na základě předmětné úvěrové smlouvy, a to v řízení vedeném pod sp.zn. , spisová značka, , žalobě bylo zcela vyhověno rozsudkem pro zmeškání. Vzhledem k tomu, že prodlení žalovaného trvalo, žalobkyně žalovanému vyúčtovala další smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 46 427,52 za období od , datum, do , datum, . Schopnost žalovaného splácet úvěr byla žalobkyní před uzavřením smlouvy prověřována zcela formálně a nedostatečně.

17. Podle ust. § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

18. Podle ust. § 420 odst. 1, občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

19. Podle ust. § 1810, občanského zákoníku, ustanovení tohoto oddílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

20. Podle ust. § 1841 a 1842 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.

21. Podle ust. § 2395 a § 2399 odst. 1, občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

22. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Podle ust. § 576 občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

24. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

25. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého: „Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává: „Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění: „… součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění: „Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C-679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v , adresa, tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- 679/18 ze dne , datum, .

28. Ohledně povinnosti zabývat se výdaji žalovaného a nespokojit se pouze s jejich tvrzenou výší odkazuje soud na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. (…) V rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, Nejvyšší soud dovodil, že bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se žadateli o úvěr ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelů a posoudit jejich schopnost úvěr splácet. (…) Nemůže se prosadit právní závěr odvolacího soudu, že předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru tím, že měla „dostupné informace z interních a externích databází“, zejména bankovního a nebankovního registru, za situace, kdy se spokojila pouze s informacemi od žalovaného, jež neověřovala a ani nezjišťovala údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti – jeho právní posouzení je v této části nesprávné a dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn důvodně. Dovolací soud uzavírá, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s odbornou péčí, která předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. V nyní posuzovaném případě porušení povinnosti žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného je dáno již tím, že si údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti od žalovaného neobstarala a spoléhala pouze na statistické údaje, aniž zohlednila konkrétní poměry žadatele o úvěr.

29. Soud má ve vztahu k uplatněnému nároku za prokázané, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru uzavřela dne , datum, se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu, na základě níž poskytla žalovanému dne , datum, úvěr výši , částka, , a to na účet, který žalovaný ve smlouvě uvedl. Žalovaný byl před podpisem smlouvy seznámen s podmínkami spojenými s čerpáním úvěru, a to zejména s celkovou částkou, kterou bude povinen žalobkyni zaplatit, s výší úroku za poskytnutí úvěru a způsobem úhrady úvěru. Žalobkyně před uzavřením smlouvy poskytla žalovanému předsmluvní informace o výši v úvahu přicházejícího úvěru s přihlédnutím na finanční možnosti žalovaného a podmínky, za kterých bude tento úvěr splácen. Žalovaný na svůj závazek nic neuhradil, žalobkyně se domáhala svých nároků u soudu, který jí vyhověl rozsudkem pro zmeškání, prodlení žalovaného trvalo i v období od , datum, do , datum, .

30. Jak vyplývá z uvedených zákonných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru ještě před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a to získáváním nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele, z databáze či jiných zdrojů. V případě negativního výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nesmí poskytovatel úvěr poskytnout. Jestliže poskytovatel úvěru svoji povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele nesplní a následně dojde k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, stává se takto uzavřená smlouva smlouvou neplatnou, a to absolutně, dle ust. § 588 občanského zákoníku.

31. V daném případě žalobkyně předložila soudu listiny, které si opatřila před uzavřením smlouvy o úvěru pro splnění svých povinností jako poskytovatele spotřebitelského úvěru k prověření úvěruschopnosti žalovaného. Z těchto listin bylo zjištěno, že ke dni , datum, neměl žalovaný dle registru SOLUS žádný finanční závazek po splatnosti, na základě údajů z databáze NRKI byl vyhodnocen jako klient s vysokou pravděpodobností řádného splácení. Žalobkyně si zajistila pouze pravidelné příjmy, výdaje žalovaného žalobkyně blíže nezkoumala a spokojila se s jejich tvrzenou výší, resp. s výší životního minima. Žalobkyně dále nezkoumala, kde žalovaný bydlí, jakým způsobem hradí náklady na bydlení a další výdaje, když z výpisu z účtu je zřejmé, že v případě řádného zkoumání a poměření skutečné příjmové a výdajové stránky by žalobkyně nemohla dospět ke kladnému stanovisku při posouzení úvěruschopnosti.

32. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je pro rozpor se zákonem podle ust. § 588 občanského zákoníku absolutně neplatná, neboť žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupovala s odbornou péčí při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, čímž porušil povinnost pro něj vyplývající z ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit ani to, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, bylo žalobě o nárocích žalobkyně vůči žalovanému plynoucích z totožné smlouvy o úvěru (dlužná jistina úvěru, smluvní pokuta za jiné období, náhrada nákladů, příslušenství) zcela vyhověno rozsudkem pro zmeškání ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, . Žalobkyně byla již ve výzvě soudu ze dne , datum, upozorněna, že v tomto řízení není soud výše zmíněným rozsudkem stran posouzení oprávněnosti nároku vázán a veškeré otázky s uplatněným nárokem související, tedy především platnost úvěrové smlouvy, bude posuzovat sám a nezávisle v tomto řízení.

33. S ohledem na uvedený závěr o neplatnosti smlouvy o úvěru v části, ve které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , posuzoval soud platnost části smlouvy ve vztahu k nároku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty, který je předmětem tohoto řízení. Podle ust. § 576 občanského zákoníku platí, že neplatná část právního jednání je oddělitelná od zbývající části, pokud tato zbývající část může sama o sobě obstát, tj. pokud sama splňuje předpoklady nezbytné pro vznik a platnost právního jednání. V daném případě se jedná o nárok na zaplacení příslušenství dluhu v širším slova smyslu, který odvozuje svůj vznik a existenci od samotného nároku na zaplacení úvěru. Smlouva je tak neplatná i v části týkající se nároku na smluvní pokutu, když je zřejmé, že smluvní strana, která nezpůsobila její neplatnost (v tomto případě žalovaný), by takovéto právní jednání neučinila i bez jeho neplatné části.

34. Jelikož je smlouva o úvěru i v části ujednání o smluvní pokutě neplatná, nebyl nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty shledán důvodným, a proto byla žaloba výrokem I. v celém rozsahu (tj. i stran požadovaného příslušenství) zamítnuta.

35. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaný byl ve věci zcela úspěšný a měl by tak proti žalobkyni nárok na náhradu všech jím účelně vynaložených nákladů řízení. S ohledem na skutečnost, že žalovanému žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, resp. z obsahu spisu se jejich vznik nepodává, rozhodl soud výrokem II. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.