3 C 87/2018

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci manžela: osobní údaje manžela trvale bytem adresa manžela a manželky zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem ulice a číslo , PSČ obec a manželky: osobní údaje manželky bytem adresa manžela a manželky zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství

I. Manželství [celé jméno manžela] a [celé jméno manželky], rozené [příjmení], uzavřené dne [datum] ve [obec], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhal se manžel vydání rozsudku, jímž by manželství účastníků bylo rozvedeno. Učinil tak s odůvodněním, že manželství bylo uzavřeno z lásky, z manželství účastníků se narodily 2 nezletilé děti [jméno] a [jméno]. Postupně se ve vztahu začaly objevovat zásadní neshody a komplikace, problémy v komunikaci, rozdíly povah a životních postojů manželů. K ukončení společného soužití a bydlení došlo dne [datum], kdy se manžel s posledního společného bydliště manželů odstěhoval do [název obce] - [název obce], kde si pronajal byt. Manželství neplní své základní funkce, stalo se toliko formálním svazkem a jeho zachování není v zájmu žádného z manželů ani společných nezletilých dětí. Za příčiny rozvratu manželství považuje rozdílnost povah a životních postojů manželů, celkové ochladnutí jejich vztahu a dlouhodobé zásadní problémy ve vzájemné komunikaci manželů.

2. Manželka s rozvodem manželství vyslovila nesouhlas, navrhla zamítnutí návrhu. Poté, co manžel bez předchozího upozornění opustil rodinnou domácnost v listopadu 2017, se manželka snažila navrhovat různá řešení, aby se manžel do společné domácnosti vrátil. Manželství podle ní není hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Soud by měl vzít na zřetel ust. § 755 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku, neboť manželka, pokud dojde k rozvodu, utrpí citelnou ztrátu - ztratí možnost bydlení, když byt, ve kterém bydlí doposud i s dětmi, je ve vlastnictví manžela, který se netají tím, že jakmile dojde k rozvodu, bude trvat na tom, aby se odstěhovala. Manželka pracuje v [obec] na zkrácený úvazek, aby děti, když je má u sebe, nemusely být tak dlouho v družině, a nemá tak dostatek financí na obstarání si jiného bydlení. Faktem ovšem je, že manžel už má novou domácnost a nového potomka. Je si vědoma, že obnovení společného soužití by bylo složité, tuto možnost však nevylučuje.

3. Ze shodných tvrzení manželů soud zjistil, že manželé ukončili společné soužití a bydlení definitivně dne [datum], kdy se manžel z jejich posledního společného bydliště odstěhoval. Nezletilé děti [jméno] a [jméno] nemají v souvislosti s ukončením společného soužití a bydlení žádné zásadní zdravotní či psychické problémy. Střídavá péče ohledně dětí je realizována. Pokud jde o komunikaci manželů ohledně dětí, manžel ji vnímá jako funkční, manželka ji naopak vnímá jako komplikovanou a složitou s tím, že s manželem se velmi těžko dá na něčem domluvit.

4. Poté, kdy se soud během jednání pokusil o usmíření manželů, manžel uvedl, že trvá na rozvodu a obnovu společného soužití s manželkou vylučuje.

5. Soud provedl ve věci dokazování výslechy účastníků a níže uvedenými listinami a zjistil z nich následující skutečnosti:

6. Z oddacího listu účastníků řízení a výpisů z Centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že manželé uzavřeli manželství dne [datum] ve [obec], u obou z nich se jedná o manželství první, neboť ho uzavírali jako svobodní. V průběhu manželství se účastníkům narodily 2 doposud nezletilé děti, a to syn [jméno] dne [datum] a syn [jméno] dne [datum].

7. Z rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 6.11.2019, č.j. 0 Nc 2053/2018-129 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 10.6.2020, č.j. 16 Co 81/2020-174, který nabyl právní moci dne 23.6.2020, bylo zjištěno, že nezletilé děti [jméno] a [jméno] byly pro dobu do a po rozvodu manželství rodičů (manželů) svěřeny do střídavé péče obou rodičů a každému z rodičů bylo uloženo hradit v jejich prospěch výživné.

8. Z rodného listu [jméno] [celé jméno manžela] bylo zjištěno, že tento se narodil dne [datum] matce [jméno] [příjmení] a otci [celé jméno manžela].

9. Z výpovědi manžela bylo zjištěno, že společnou domácnost opustil z důvodu nerovnoměrné péče o domácnost, finanční nespolehlivosti manželky a dlouhodobé nemožnosti domluvit se na nějakém funkčním stavu. Z jeho pohledu manželství fungovalo před jeho odchodem nějakou dobu na úrovni spolubydlení než na úrovni manželského vztahu. Nerovnoměrná péče o domácnost se projevovala tím, že většinu věcí spojených s fungováním domácnosti, nebo větší polovinu nesl on. Přestože chodil do práce, tak od narození dětí vstával mezi 4 a 5 hodinou ráno, šel do práce, přišel z práce, hrál si s dětmi, udělal večeři, vykoupal děti, nakrmil je. Jeho běžný den končil přibližně mezi 9 a 10 hodinou večer. Takto to fungovalo několik let. Režim manželky byl jiný a nedokázali se domluvit na tom, jak v tomto režimu získají nějaký čas pro sebe. Manželka o děti pečovala, než se vrátil z práce. Navařeno měli, protože o víkendu manžel uvařil většinou v sobotu dopoledne dvě jídla, sobotní oběd, nedělní oběd a vždy tak, aby to vystačilo do středy či čtvrtku. Poté, co přišel z práce, tak manželka sedla k počítači nebo telefonu, věnovala se svým aktivitám s elektronikou, případně sedla k televizi. Péče mu připadala nevyvážená. Dlouhodobě řešili problém s penězi. Zejména poté, když se narodily děti. Byl čím dál větší problém domluvit se na tom, za co se utratí peníze. Před jeho odchodem se dostali do stavu, že manželka měla vlastní kapesné, které si mohla použít, na co chtěla. Nicméně i tak řešili, za co utratí posledních 500 Kč před výplatou. Finanční otázky jejich domácnosti byly častým tématem jejich diskuzí a hádek. Nehádali se italským způsobem, hádky probíhaly formou diskuzí, které se ale odbíháním od tématu a neustálým omíláním stejných věcí dostávaly do stavu, kdy nebyli schopni se konstruktivně dohodnout na tom, jaký bude jejich výsledek. Neschopnost obou se dohodnout se projevovala třeba i v tom, co a jak budou dělat o víkendu, jak zorganizují úklid a chod domácnosti. Nakonec v 70 % případů nedělali nic, protože se nedokázali domluvit, co by to mělo být. A takových témat bylo více. Tím, že se nekonečné diskuze po léta opakovaly, tak jejich partnerský vztah sklouzl spíše ke spolubydlení. Přibližně rok před jeho odstěhováním se jejich soužití změnilo na spolubydlení. Poslední intimní styk měli zhruba rok před jeho opuštěním společné domácnosti. Se současnou partnerkou se poznali ještě před svatbou, v práci. Jako partneři se sblížili asi půl roku před ukončením společné domácnosti s manželkou. Začali spolu trávit čas a intimně žít. Navázání vztahu s novou partnerkou bylo důsledkem jeho dlouhodobé nespokojenosti v manželství, nikoliv příčinou jeho odchodu z rodinné domácnosti. S novou partnerkou bydlí od listopadu 2017. Byt, v němž manželka s dětmi bydlí, je v jeho výlučném vlastnictví, hodlá ho prodat a z výtěžku si opatřit nové bydlení. Nyní bydlí v pronájmu. Nabídl manželce v tomto směru pomoc, a to na úrovni porady o její finanční situaci, rozpočtu, jakým způsobem by mohla hospodařit, aby se její vyhlídky zlepšily. Odmítla to. Vztah k manželce označil za rozporuplný, už ho k ní nepojí kladné citové pouto. Obnovu společného soužití s ní opětovně vyloučil, nedovede si představit s ní žít ve společné domácnosti.

10. Z výpovědi manželky bylo zjištěno, že z jejího pohledu bylo manželství v poklidu a souhře. V manželství byla spokojená po celou dobu. Bylo pro ni velkým překvapením, když manžel odešel. Tím jak přišly děti, tak s dětmi trávila většinu času doma. Péči o děti a domácnost měli rozdělenou, domlouvali se, kdo bude který den uspávat děti. Koupání si vzal na starosti manžel. Mezi tím nachystala večeři, večeřeli skoro vždy společně. O víkendu s nimi manžel nechtěl společně obědvat. O víkendech, když byly děti ještě malé, tak po obědě chodily spát a mezi tím, co uspávala děti, tak manžel místo toho, aby pomohl v domácnosti, seděl u počítače. Po dobu, co byl manžel v zaměstnání, se snažila všemi silami věnovat dětem. Většinou, když děti spaly po obědě, tak se něco málo uklidilo. Jinak se uklízelo o víkendech. Měli to rozdělené, tento postup fungoval do té doby, než manžel odešel. Koncem roku 2016 skončilo jejich intimní soužití. Na konci roku 2016 jí manžel oznámil, že by si mohla založit nový účet, že by měla kartu zdarma, takovým způsobem to zaobalil. Když chtěla manžela k nějakému intimnímu soužití přimět, tak jí řekl, že je mu lhostejná, že ji nemá rád. Ptala se, co má udělat pro to, aby mohli zase fungovat jako normální manželé, aby bylo vše v klidu, ale on říkal, že to nejde. Nechtěl jít ani do manželské poradny, toto všechno tvrdohlavě zamítal. Když mladší syn [jméno] neměl ani tři roky, tak ji manžel naháněl, aby šla do zaměstnání, kvůli penězům. Vždy se manžela ptala, jestli může jít s kamarádkami na kávu, jestli si něco může koupit, nebo až po výplatě. Vždy se manžela dovolovala, jestli může peníze na něco použít. Jak jí přišla první výplata, tzn. v říjnu 2017, hned po výplatě, když přišel domů, se jí manžel ptal, jestli přišla výplata. Když řekla, že ano, tak se jí zeptal, jak si to představuje, když se v listopadu odstěhuje. Celý rok předtím nic takového nenaznačoval. Ptala se ho, jestli je to z toho důvodu, že si našel někoho jiného. Říkal, že nikoliv. Nemá k manželovi žádné negativní pocity. Neměla by problém s ním vycházet. Od té doby, co odešel, tak změnila svoje fungování doma. Když jí na konci roku 2016 oznámil věci kolem intimností, snažila se od začátku roku 2017 až do listopadu dělat věci tak, aby se manželovi zavděčila, aby všechno fungovalo tak, jak má, aby neměl žádné výhrady vůči jejímu fungování v domácnosti. Manžel vařil rád, dobrovolně. Nehádali se, diskutovali o problémech. Manžel je nekomunikativní, nechce věci řešit, když to není nutné. Je zamlklý. Když chtěla něco řešit, tak raději odešel z bytu a vrátil se až večer. Pak to vyřešili v klidu až druhý den. Manžel není konfliktní. Když se člověk chtěl s ním nějakým způsobem domluvit, tak se nedomluvil, protože on se nechtěl domluvit. Je tvrdohlavý. Ona je velmi přizpůsobivý člověk, ale odsud potud. Když se jí něco nelíbí, tak vyjádří na to svůj názor. Je komunikativnější a chtěla by situace řešit. Manžel nedával nikdy najevo emoce. Byla z jeho postoje, reakcí, přístupu, že s ní žije jen proto, že spolu mají děti a že ji bere jako spolubydlící, nešťastná. Takto bylo od začátku roku 2017. Měli společné zájmy, chodili na procházky do přírody, před narozením dětí chodila s manželem i na hony a střelby. Trávili společně čas i bez dětí. Nemá žádné úspory, je zaměstnaná od roku 2017 na částečný úvazek. S manželem se nebavili, co bude po prodeji jeho bytu. Nemá šanci s jejím platem sehnat bydlení. Jinou možnost bydlení nemá. V bytě manžela veškeré náklady na bydlení platí sama, jde o částku 6.000 Kč se vším všudy. Hlavním důvodem, proč si přeje manželství zachovat je to, že děti by měly mít kompletní rodinu. Dětem to nevyhovuje, nemají stabilní zázemí. Od narození mají trvalé zázemí v bytě v [obec].

11. Po provedeném dokazování a ze shodných tvrzení manželů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

12. Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] ve [obec], u obou z nich se jedná o manželství první, neboť ho uzavírali jako svobodní. V průběhu manželství se účastníkům narodily 2 doposud nezletilé děti, a to syn [jméno] dne [datum] a syn [jméno] dne [datum]. K ukončení společného soužití a bydlení manželů došlo definitivně dne [datum], tehdy se manžel z jejich posledního společného bydliště odstěhoval. Manželka bydlí s dětmi v bytě ve výlučném vlastnictví manžela v [obec], manžel od listopadu 2017 bydlí s dětmi, novou partnerkou a jejich společným dítětem [jméno] [celé jméno manžela], nar. dne [datum], v pronajatém bytě v obci [název obce] - [název obce]. Manželé se intimně nestýkají od konce roku 2016. Manžel nemá o obnovení manželského soužití zájem, považuje manželství za rozvrácené, k manželce ztratil veškerý citový vztah, obnovu společného soužití opakovaně kategoricky vyloučil. Manželka s rozvodem manželství nesouhlasí, přeje si manželství zachovat zejména kvůli dětem, má za to, že obnova společného soužití je možná. Manželé mají rozdílné povahy a názory, odlišné představy o společném životě, péči o děti a domácnost, finančním hospodaření a trávení volného času, odlišný přístup k řešení již vyvstalých situací a problémů v rodině, v nichž je zapotřebí vzájemné komunikace a kooperace manželů. V důsledku popsaného si manželé přestali v průběhu manželství rozumět, vznikaly mezi nimi časté konflikty, které nedokázali konstruktivně řešit, na straně manžela došlo k citovému odcizení se od manželky. Manžel je již citově vázán k jiné ženě, s níž žije v rodinné domácnosti a s níž má syna [jméno]. Rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově ze dne 6.11.2019, č.j. 0 Nc 2053/2018-129 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 10.6.2020, č.j. 16 Co 81/2020-174, který nabyl právní moci dne 23.6.2020, byly nezletilé děti [jméno] a [jméno] pro dobu do a po rozvodu manželství rodičů (manželů) svěřeny do střídavé péče obou rodičů a každému z rodičů bylo uloženo hradit v jejich prospěch výživné. Nezletilí nemají v souvislosti s nastalou rodinnou situací žádné zásadní zdravotní či psychické problémy. Manželství účastníků je hluboce rozvráceno a neplní svůj společenský účel. <i>13. Podle ust. 755 odst. 1 občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.</i> <i>14. Podle ust. 755 odst. 2 občanského zákoníku, přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu</i> <i>a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo</i> <i>b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.</i> <i>15. Podle ust. 755 odst. 3 občanského zákoníku, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.</i> <i>16. Podle ust. § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.</i> <i>17. Podle ust. 758 občanského zákoníku, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.</i> 18. Základním předpokladem pro ukončení manželství rozvodem je ve smyslu výše citovaného zákonného ustanovení § 755 odst. 1 občanského zákoníku rozvrat manželství, a to rozvrat kvalifikovaný, tedy tak vážný, hluboký a trvalý, že neodčinitelně brání obnovení manželského soužití a dalšímu plnění jeho společenského účelu. Požadavek rozvodu je důvodným, je-li tento rozvrat objektivně zjištěn. To, zda byl takový rozvrat zaviněn jednáním některého z manželů či zda je výsledkem faktorů stojících i mimo jejich subjektivní jednání, je z hlediska posouzení důvodnosti žaloby o rozvod irelevantní, k příčinám, které k rozvratu manželství vedly, soud při svém rozhodování pouze přihlíží, aniž by však pro vlastní rozhodnutí o rozvodu měly zásadní význam.

19. Ze skutkových zjištění plynoucích z provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že základní podmínka zákonem stanovená pro vyslovení rozvodu manželství je tu splněna, neboť v manželství účastníků nastal rozvrat, který lze objektivně charakterizovat jako rozvrat kvalifikovaný, tedy vážný, hluboký a zejména i trvalý. Manželé spolu nebydlí a jako partneři v tom pravém slova smyslu definitivně nežijí od listopadu 2017, kdy se manžel odstěhoval, tedy minimálně od této doby netvoří manželské a rodinné společenství, nesdružují finanční prostředky, netráví společně volný čas, společně nezajišťují péči a výchovu jejich nezletilých dětí, intimně se nestýkají již od konce roku 2016. Na straně manžela ve vztahu k manželce zcela evidentně absentují i odpovídající citové vazby, na nichž nepochybně každé fungující manželství musí být založeno. Manžel, i přes zcela opačný názor manželky, která si rozvod manželství nepřeje, obnovu manželského soužití kategoricky vyloučil, tuto pak nelze, právě vzhledem k jeho odmítavému postoji, do budoucna z objektivního pohledu posuzováno reálně očekávat. Soud není v žádném případě institucí, která by bez dalšího (viz níže) mohla přes vyhraněný odmítavý postoj a proti vůli jednoho manžela tohoto svým zamítavým rozhodnutím o rozvodu nutit žít v manželství s manželem, který trvá na zachování manželství. Manželství účastníků již neplní základní funkce manželství, je pouze formálním svazkem. Z uvedených důvodů bylo manželství účastníků dle shora citovaného ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku rozvedeno.

20. Soud v daném případě neshledal, že by rozvod manželů byl v rozporu se zájmem druhého manžela ve smyslu ust. § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku. To, že manžel zamýšlí prodat byt, který je v jeho výlučném vlastnictví a v němž manželka s dětmi dosud bydlí, dle názoru soudu nelze podřadit pod hrozbu zvlášť závažné újmy na straně manželky ve smyslu ust. § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku, a to s ohledem na existenci ust. § 769 ve spojení s ust. § 767 odst. 2 občanského zákoníku.

21. Příčiny manželského rozvratu soud spatřuje rovným dílem na straně obou manželů a spočívají v jejich odlišných povahách, názorech, představách o společném životě, péči o děti a domácnost, finančním hospodaření a trávení volného času, odlišném přístupu k řešení již vyvstalých situací a problémů v rodině, v nichž je zapotřebí vzájemné komunikace a kooperace manželů, v důsledku čehož si přestali v průběhu společného soužití rozumět a na straně manžela došlo k citovému odcizení se od manželky. Fakt, že manžel navázal známost s jinou ženou, nelze hodnotit jako příčinu manželského rozvratu, nýbrž jako důsledek rozvratu nastalého v manželství účastníků již mnohem dříve.

22. Soud má současně za to, že vyslovení rozvodu manželství není v rozporu se zájmem z manželství účastníků narozených doposud nezletilých dětí [jméno] a [jméno], daným zvláštními důvody, jak má na mysli ust. § 755 odst. 2 občanského zákoníku. Je skutečností, že děti mají právo na to, aby byly vychovávány v klidném a harmonickém výchovném prostředí, pokud možno oběma rodiči. Pokud jim ale tito nejsou schopni způsobem svého soužití takové odpovídající výchovné prostředí zajistit, pak nemůže být v rozporu s jejich zájmy to, že manželství rodičů bude ukončeno. Na výchovných poměrech nezletilých se vyslovením rozvodu manželství účastníků fakticky nic nezmění, neboť toto rozhodnutí ze sledovaného úhlu pohledu potvrzuje již delší dobu existující stav, jemuž nezletilí přivykli a s nímž se v rámci možností vyrovnali.

23. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 23 z.ř.s, podle kterého v řízení, jež mohlo být zahájeno i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Podmínky pro případné mimořádné přiznání této náhrady některému z účastníků soud v projednávané věci neshledal.