3 EC 161/2012

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované o vydání bezdůvodného obohacení

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 71.418 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 51.923 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 19.495 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 306.438 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 287.437 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 150.540,20 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,70 % ročně z částky 170.035,20 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu ve [obec] na nákladech řízení státu částku 15.770,68 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu ve [obec] na nákladech řízení státu částku 2.567,32 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 15.6.2012 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 339.360 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinil tak s odůvodněním, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] (nesprávně uvedeno parc. [číslo]) zapsaném na Listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Mezi žalovaným a [anonymizováno 5 slov] [obec] byla uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem výše uvedeného pozemku. Nájemné bylo sjednáno ve výši 112.500 Kč za rok za 3535 m2 pozemku, tj. přibližně 32 Kč/m2. Na základě reorganizace [anonymizována dvě slova] došlo k [datum] ke vzniku [právnická osoba], regionální správy majetku [obec], do jehož majetku předmětný pozemek přešel. Žalobce zaslal žalovanému návrh nájemní smlouvy, tato však nebyla podepsána. Následně byla nájemní smlouva zaslána opětovně. Žalovaný na toto nijak nereagoval a žalobce neobdržel žádné připomínky či zdůvodnění, proč na předmětnou nájemní smlouvu nepřistoupil. Protože žalovaný neučinil žádné vyjádření k návrhu nájemní smlouvy, byl žalobce nucen dne [datum] zaslat žalovanému fakturu na částku 339.360 Kč za užívání předmětného pozemku bez nájemní smlouvy za období let 2009, 2010 a 2011. Vzhledem k tomu, že žalovaný pozemek užívá, aniž by platil nájemné, dochází na jeho straně k bezdůvodnému obohacení. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení je třeba vycházet z výše nájemného obvyklého v daném místě a čase. V případě, kdy bylo nájemné do [datum] placeno ve výši přibližně 32 Kč/m2, lze za obvyklé nájemné považovat právě tuto částku. Roční nájemné tak činí částku 113.120 Kč.

2. Soud ve věci rozhodl dne 19. 10. 2012 elektronickým platebním rozkazem č. j. 3 EC 161/2012-26, proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor. Žalovaný v odporu a jeho odůvodnění uvedl, že návrh žalobce neuznává. Uvedl, že vlečková kolej byla zbudována na pozemcích ve vlastnictví [anonymizováno 6 slov], [obec], která byla oprávněna s pozemky hospodařit, a to firmou [právnická osoba] Již v době výstavby se předpokládalo a bylo ústně předjednáno, že v budoucnu budou pozemky pod vlečkou odprodány do vlastnictví vlastníka vlečky. Stávající situace byla řešena nájemní smlouvou pozemkových ploch [anonymizováno] [číslo] z [datum], smlouvou [číslo] z [datum]. Na základě těchto smluv bylo hrazeno nájemné ve výši 111.225 Kč za 4 570 m2 (za užívání plochy pod kolejí 3535 m2, za užívání zbytkové plochy 1035 m2). V průběhu smluvního vztahu bylo dodatkem [číslo] z [datum] zvýšeno nájemné na 116.719 Kč + DPH. Na pronajatých plochách p. [číslo] byly umístěny stavební objekty, jejichž demolici zajistil dle požadavku pronajímatele nájemce, a to v souladu s demoličním výměrem na své náklady. Jako náhradu za demolované objekty provedl nájemce stavební úpravu skladu v [anonymizováno] [obec] na útulek pro pracovníky [anonymizováno] [obec]. Následně byla uzavřena dne [datum] smlouva o pronájmu pozemkové plochy ve vlastnictví [anonymizována tři slova] [obec] pod dráhou vlečkou se žalovaným. Dle této smlouvy byla pronajata část pozemku parc. [číslo] o výměře 500 (nesprávně uvedeno 50) m2, část pozemku parc. [číslo] o výměře 27 m2 a část pozemku parc. [číslo] o výměře 3008 m2 Celkem bylo za užívání 3535 m2 nájemné stanoveno na 112.500 Kč + 5 % DPH ročně. [ulice] délka vlečky je 896,64 m, délka vlečky na pozemku žalobce je 706,62 m. Dle této smlouvy bylo nájemné hrazeno žalovaným až do [datum], kdy byla dle návrhu dodatku žalobce platnost smlouvy ukončena. V souvislosti s ukončením platnosti smlouvy započal žalovaný opětovně jednat o odkoupení dosud pronajatých pozemků. Navázal tak na předchozí žádosti z [datum], kdy bylo žalobcem sděleno, že příjem nových žádostí je pozastaven a novou žádost je možno podat po [datum]. V době ukončení platnosti nájemní smlouvy k [datum] byl žalovaný ústně uvědoměn pracovníky žalobce, že je nutno podat žádost na odprodej dosud pronajatých ploch, že uzavření kupní smlouvy je možno realizovat a pokud tak žalovaný učiní, není důvod, aby uzavíral na další období opět nájemní smlouvu. Žalovaný proto podal dne [datum] další svoji žádost na odkoupení pozemků pod dráhou vlečkou žalovaného. Žádost byla žalobcem přijata jeho podáním z [datum] s požadavkem na zakreslení zájmových pozemků do zaslaných snímků. Současně byl žalovaný žalobcem uvědoměn, že bylo zahájeno základní projednávání prodeje. Přípisem ze dne [datum] zaslal žalovaný žalobci snímek s vybarvenou zájmovou částí parcel. Na doporučení žalobce na své náklady žalovaný zajistil zpracování příslušného geometrického plánu. V mezidobí se podstatným způsobem změnilo vytížení vlečkové koleje, a to v důsledku značného zdražení provozu [anonymizována dvě slova], kdy vlečková kolej není ze strany žalovaného využívána, neboť žalovaný realizuje dopravu autocisternami. I za této situace ovšem žalovaný byl připraven kupní smlouvu uzavřít, aby sjednotil vlastnické právo k pozemku a stavbě. Žalovaný současně sdělil žalobci, že pokud nebude žádosti o prodej vyhověno, činí nabídku na odprodej vlečkové koleje žalobci, a to v podání ze dne [datum]. V průběhu roku 2011 žalobce, přes přijetí žádosti na odkup pozemků a zpracovaný geometrický plán, započal pozemek pod vlečkou žalovaného nabízet k prodeji výběrovým řízením, následně dražbou. Žalobcem zvolené formy prodeje považoval žalovaný za nedůvodné, neboť byl připraven kupní smlouvu uzavřít. Žalovaný si je vědom, že jeho stavba stojí na pozemku žalobce, stavbu ovšem žalovaný realizoval, protože věděl, že žalobce pozemky nikterak nevyužívá, nepotřebuje a tyto hodlá v budoucnu odprodat. Konflikt dvou vlastnických práv tedy žalovaný hodlal vyřešit odkupem pozemku. Zvolený postup žalobce dle názoru žalovaného nemůže požívat právní ochrany, pokud žalobce v roce 2007 zahájí projednávání prodeje a v prosinci 2011 vystaví fakturu, kterou požaduje úhradu bezdůvodného obohacení. Žalovaný odmítá tvrzení žalobce, že na návrhy žalobce nereaguje, naopak byl to vždy žalovaný, který inicioval řešení situace a žalobce zneužíval svého postavení.

3. Žalobce k odůvodnění odporu žalovaného uvedl, že jednání ohledně prodeje pozemků započatá v roce 2007 nejsou nikterak relevantní pro toto řízení. Není sporu o tom, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku p. [číslo] (chybně uvedeno p. [číslo]), zapsaném na Listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec], u [stát. instituce], [stát. instituce], a rovněž není sporu o tom, že žalovaný je vlastníkem vlečky stojící na tomto pozemku. To, že se v takovém případě jedná o bezdůvodné obohacení vlastníka stavby, v tomto případě vlečky, bylo již mnohokrát judikováno Nejvyšším soudem ČR. Pro úplnost žalobce uvedl rozhodná fakta týkající se možného prodeje předmětného pozemku pod vlečkou, jak následuje. Dne [datum] byla přijata žádost žalovaného o odprodej předmětného pozemku. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný seznámen s rozhodnutím a požádán o vyhotovení geometrického plánu, jehož vyhotovení bylo značně komplikované a trvalo dlouho. Dne [datum] byl geometrický plán odsouhlasen a dne [datum] byl objednán posudek na cenu obvyklou odprodávaného pozemku. Dne [datum] bylo vyhlášeno výběrové řízení, když byl obeslán i žalovaný, avšak do výběrového řízení se nikdo, ani žalovaný, nepřihlásil. Dne [datum] obdržel žalobce dopis od žalovaného, v kterém byl uveden požadavek na přímý prodej předmětného pozemku. Poté následovala korespondence mezi žalobcem a žalovaným s nabídkou kupní ceny, kterou žalovaný odmítl, a nedošlo tedy k dohodě. V březnu 2012 opět proběhlo jednání mezi žalobcem a žalovaným, jež rovněž skončilo neúspěšně a na základě tohoto jednání bylo rozhodnuto o dražbě, která byla následně odsouhlasena řídícími orgány žalobce. Poté žalovaný začal opět jednat o prodeji, když dne [datum] proběhlo jednání s žalobcem, kde ústně žalovaný potvrdil zájem o koupi výše uvedeného pozemku a souhlasil s kupní cenou i s nápravou za bezdůvodné obohacení. Žalovanému bylo sděleno, že odprodej není možný v případě nedořešených dluhů z minulosti a je tedy nutné narovnat tyto dluhy a do doby prodeje uzavřít nájemní smlouvu, což se nestalo i přestože byl návrh nájemní smlouvy žalovanému zaslán. Objednávka dražby byla vzata zpět. Dne [datum] byl žalovanému doručen návrh souhlasu s kupní cenou s tím, že v případě, že bude uhrazen předchozí dluh za bezdůvodné obohacení, bude řídícím orgánům žalobce předložen k odsouhlasení prodej výše rubrikovaného pozemku. Je však skutečností, že podle vnitřních předpisů žalobce není možný odprodej čehokoliv dlužníkovi. Na závěr žalobce uvedl, že nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že stavbou vlečky není žalobce nikterak omezen, neboť pozemky, na kterých vlečka stojí, nevyužíval a nemá pro ně žádné využití. Žalobce hospodaří se svým majetkem s péčí řádného hospodáře a tím, že na tomto pozemku je postavena vlečka třetího subjektu, je jakákoliv dispozice s tímto pozemkem značně omezena.

4. Podáním ze dne [datum] ve spojení s podáním ze dne [datum] navrhl žalobce rozšíření žaloby o 170.035,20 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení za užívání pozemků parc. [číslo] žalovaným v období od [datum] do [datum] bez právního titulu. Rozdíl v parcelních číslech předmětných pozemků uvedených v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] a v návrhu na rozšíření žaloby ze dne [datum] je důsledkem toho, že pozemky uvedené jako předmět nájmu v nájemní smlouvě z roku 2002 nebyly zcela totožné s pozemky, které byly žalovaným fakticky užívány, což bylo žalobcem zjištěno teprve v listopadu 2012. Na základě nájemní smlouvy [číslo] 2002, která byla v roce 2002 uzavřena mezi [právnická osoba], s. o., [anonymizována tři slova] [obec] jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem, byl žalovanému přenechán k užívání pozemek p. [číslo] o výměře [výměra], který byl v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] v důsledku písařské chyby nesprávně označen jako pozemek p. [číslo]. Při vystavení faktury [číslo] na částku 339.360 Kč za bezesmluvní užívání pozemku p. [číslo] v letech 2009, 2010 a 2011 žalobce vycházel ze specifikace pozemku a jeho výměry uvedených v nájemní smlouvě z roku 2002, podle které žalovaný v letech 2002 až 2007 hradil nájemné [právnická osoba], [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [obec]. V listopadu 2012 provedl žalobce v souvislosti s přípravou návrhu nové nájemní smlouvy přeměření pozemku na místě samém, při kterém bylo zjištěno, že žalovaný ve skutečnosti užívá pozemky p. [číslo] o celkové výměře [výměra], jejichž vlastníkem byl žalobce. Výše bezdůvodného obohacení uplatněného v návrhu na rozšíření žaloby ze dne [datum] byla žalobcem určena v návaznosti na výměru předmětných pozemků, které byly žalovaným skutečně užívány, jak bylo zjištěno při přeměření pozemků v listopadu 2012. Při určení výše tohoto bezdůvodného obohacení žalobce vycházel z nájemného za 1 m2, které bylo v nájemní smlouvě z roku 2002 sjednáno ve výši 32 [spisová značka] ročně. Výše bezdůvodného obohacení tedy při výměře 2952 m2 činí částku 113.356,80 Kč ročně včetně DPH. S ohledem na výše uvedené byla žalobcem vystavena faktura [číslo] za bezesmluvní užívání předmětných pozemků v období od [datum] do [datum] na celkovou částku 170.035,20 Kč včetně DPH. Tato částka sestává z částky 56.678,40 Kč včetně DPH za bezesmluvní užívání v období od [datum] do [datum] a z částky 113.356,80 Kč včetně DPH za bezesmluvní užívání v období od [datum] do [datum]. Dne [datum] byla mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím uzavřena kupní smlouva o prodeji nemovitosti [číslo jednací], na jejímž základě došlo k převodu vlastnického práva k pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], který vznikl spojením pozemků p. [číslo] části pozemku p. [číslo] to v souladu s geometrickým plánem, jenž byl součástí kupní smlouvy. V rámci převodu vlastnického práva k předmětným pozemkům na žalovaného nedošlo k vyrovnání bezdůvodného obohacení, jehož vydání se žalobce u soudu domáhá. Oproti návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] v návrhu na rozšíření žaloby ze dne [datum] došlo pouze k upřesnění parcelních čísel a výměr pozemků, jejichž užíváním bez právního titulu se žalovaný bezdůvodně obohacoval, a to na základě přeměření pozemků z listopadu 2012, a v návaznosti na nově zjištěnou výměru i ke stanovení výše bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum]. Žalovanému byla dne [datum] zaslána předžalobní upomínka (k rozšíření návrhu), kterou si dne [datum] převzal.

5. Žalovaný spolu s podáním ze dne [datum] a rovněž v rámci přípravného jednání konaného dne [datum] předložil soudu znalecký posudek [číslo] [rok] ze dne [datum] zpracovaný [titul] [jméno] [příjmení], na důkaz toho, že finanční požadavky žalobce stran výše nájemného a bezdůvodného obohacení jsou zcela nepřiměřené. Obvyklé roční nájemné bylo znalkyní ve znaleckém posudku stanoveno ve výši ekonomického nájemného částkou [číslo] [spisová značka], výše nájmu stanovená % z ceny nemovitostí částkou 14.680 Kč, ocenění práv odpovídajících věcným břemenům pak činí po zaokrouhlení 3.575 Kč. V podání ze dne [datum] žalovaný uvedl, že žalobce prodal žalovanému pozemky pod dráhou vlečkou, a to pozemky parc. [číslo] částku pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], čímž došlo ke sjednocení vlastnického práva stavby – dráhy vlečky s pozemkem.

6. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], byla připuštěna změna žaloby, podle níž se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 509.395,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 339.360 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 170.035,20 Kč od [datum] do zaplacení.

7. Žalovaný se k dosavadním tvrzením žalobce a k rozšíření žaloby vyjádřil v podání ze dne [datum]. V nájemní smlouvě [číslo] [rok] z [datum] je uvedeno, a to v příloze [číslo] že se jedná o pronájem části pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] nikoliv o pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], jak uvádí žalobce. Pokud tedy byla žalobcem vystavena faktura [číslo] na částku 339.360 Kč za bezesmluvní užívání pozemku [číslo] v letech 2009, 2010 a 2011, nemohl žalobce vycházet ze specifikace pozemku uvedené v nájemní smlouvě z roku [rok], neboť v nájemní smlouvě byly uvedeny pozemky odlišné. Dále žalovaný konstatoval, že ve vyjádření z [datum] žalobce uvedl, že v listopadu 2012 provedl přeměření pozemku na místě samém, při kterém bylo zjištěno, že žalovaný ve skutečnosti užívá pozemky parc. [číslo] o celkové výměře [výměra]. Tato nová výměra [výměra] je tedy odlišná od výměry [výměra], kterou učinil žalobce předmětem své žaloby. Tento rozpor výměr žalobce nikterak neodůvodnil. V návrhu na rozšíření žaloby z [datum] pak žalobce požaduje výši bezdůvodného obohacení s odkazem na výměru nikoliv již [výměra], ale [výměra], rozdíl mezi výměrami činí [výměra], přičemž tento rozdíl žalobce ve svých návrzích nikterak neřeší a trvá na původním požadavku výše bezdůvodného obohacení. [příjmení] vlečka byla postavena v roce 1997 s příslibem prodeje pozemků pod ní, je stále konstantní, její velikost nebyla změněna. Žalovaný brojí proti výši bezdůvodného obohacení, přičemž odkazuje na závěry jím předloženého znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení]. Žalobce uvedl, že [datum] byla uzavřena kupní smlouva se žalovaným a že v rámci převodu vlastnického práva k pozemkům na žalovaného nedošlo k vyrovnání bezdůvodného obohacení, jehož vydání se žalobce u soudu domáhá. Žalovaný uvádí, že k uzavření kupní smlouvy skutečně došlo. Žalobce tvrdil, že prodej lze realizovat pouze za předpokladu vyrovnání všech závazků z minulých období. Žalovaný v této souvislosti vedl řadu jednání s žalobcem a rovněž pak i žalobci předložil množství listinných důkazů k prokázání, že dlužníkem rozhodně není, čehož si byl žalobce po řádném seznámení se stavem vědom, a proto s žalovaným kupní smlouvu uzavřel. Pokud by tomu tak nebylo, pak by žalobce porušil své předpisy. Žalovaný vznesl námitku promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení a dále námitku věcné nepříslušnosti.

8. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 10. 2015, č. j. Ncp 517/2015-91, které nabylo právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí předmětné věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy, věc tedy bude nadále projednávána a rozhodována u Okresního soudu ve Vyškově.

9. Usnesením Okresního soudu ve Vyškově ze dne 1. 4. 2016, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 23.4.2016, bylo řízení přerušeno, neboť žalovaný proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 10. 2015, č. j. Ncp 517/2015-91 podal ústavní stížnost.

10. Usnesením Ústavního soudu České republiky ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3293/15, byla ústavní stížnost žalovaného odmítnuta.

11. Usnesením Okresního soudu ve Vyškově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 4.8.2017, bylo vysloveno, že v řízení, které bylo přerušeno usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], se pokračuje.

12. V podání ze dne 16. 8. 2017, ve znění jeho upřesnění ze dne 13.3.2018 (k výzvě soudu), žalovaný pro dokreslení situace uvádí, že na pozemku v jeho vlastnictví se stále nacházejí neodstraněné stavby ve vlastnictví žalobce (propustek, sloup). Žalovaný se po žalobci nedomáhal vydání bezdůvodného obohacení v souvislosti s těmito stavbami žalobce, neboť měl za to, že uzavřením kupní smlouvy z [datum] jsou vzájemné vztahy mezi žalobcem a žalovaným zcela vyrovnány, a to včetně plnění, jehož se žalobce domáhá v tomto řízení, když podle vnitřních předpisů žalobce není možný prodej čehokoliv dlužníkovi.

13. V rámci přípravného jednání konaného dne 29.3.2018 se soud opakovaně pokusil o smírné vyřešení sporu mezi účastníky, avšak bezúspěšně, vyzval žalobce dle ust. § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. k doplnění potřebných skutkových tvrzení a k označení důkazů ve lhůtě 30 dnů, účastníci byli poučeni dle ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. o koncentraci řízení po uplynutí lhůty 30 dnů a účastníkům byl předestřen další postup soudu ve věci. Nadto žalovaný uvedl, že jím předložený znalecký posudek zohlednil opravené rozměry užívaných pozemků, avšak rozměry nebyly prověřovány. Žalovaný využíval na předmětných pozemcích pouze plochu pod kolejemi (dráhou vlečky) v jeho vlastnictví, nic jiného. Po ukončení nájemní smlouvy dohodou k [datum] k uzavření nové nájemní smlouvy nedošlo, neboť žalovaný předpokládal brzké uzavření kupní smlouvy dle příslibu žalobce, k čemuž však došlo až v září 2013. V období od roku 2009 do roku 2012 neuhradil žalovaný žalobci za užívání pozemků pod dráhou vlečky ničeho právě s ohledem na příslib žalobce k odprodeji pozemků. Měl za to, že uzavřením kupní smlouvy v září 2013 došlo mezi účastníky řízení k vyrovnání veškerých závazků, neboť kupní cena byla nadhodnocená.

14. V návaznosti na výzvu soudu a poučení o koncentraci řízení shora žalobce podáním ze dne 26.4.2018, doručeným soudu dne 27.4.2018, tedy včas a v koncentrační lhůtě, doplnil a upřesnil svůj žalobní návrh a současně jej vzal částečně zpět. Uvedl, že stavba dráhy vlečky ve vlastnictví žalovaného byla vybudována na části pozemku p. [číslo] části pozemku [parcelní číslo] a části pozemku [parcelní číslo], zapsaných v rozhodné době na [příjmení] vlastnictví [číslo] v k. ú. [obec], vedených u [stát. instituce], [stát. instituce]. V zažalovaném období byly předmětné části uvedených pozemků ve vlastnictví žalobce, skutečná výměra užívaných pozemků byla [výměra], což plyne za zákresu pracovníka žalobce [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Na základě tohoto zákresu byla stanovena výměra jednotlivých pozemků takto: část pozemku p. [číslo] o výměře 2651 m2, část pozemku p. [číslo] o výměře 310 m2 a část pozemku p. [číslo] o výměře 27 m2. Z tohoto důvodu žalobce v rozšíření žaloby uvedl již výměru vyplývající ze zákresu. Kupní smlouvou ze dne [datum] došlo k prodeji výše uvedených pozemků a jejich převodu do vlastnictví žalovaného, přičemž předmětné pozemky byly sloučeny do nově vzniknuvšího pozemku p. [číslo] o celkové výměře [číslo] m². Sloučení pozemků p. [číslo] bylo provedeno na základě Geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] [rok] ze dne [datum]. Bezdůvodné obohacení požaduje za bezesmluvní užívání výše označených pozemků za období let 2009, 2010, 2011 a 2012. V rozšíření žaloby ze dne [datum] žalobce chybně uvedl rozsah požadovaného bezdůvodného obohacení, kdy za období [datum] – [datum] požadoval bezdůvodné obohacení 2 x, a to z důvodu chybně vystavené faktury. Při stanovení výše požadovaného bezdůvodného obohacení vycházel žalobce z nájemní smlouvy z roku 2002, ve které bylo stanoveno smluvní nájemné ve výši 32 Kč za 1 m²/rok (po zaokrouhlení). Žalobce takto postupoval, neboť v příloze 1 nájemní smlouvy z roku 2002 je uvedeno, že se nájemní smlouva týká části pozemku [parcelní číslo] o výměře [číslo] m², části pozemku [parcelní číslo] o výměře 500 m² a části pozemku [parcelní číslo] o výměře 27 m², vše zapsané na [příjmení] vlastnictví [číslo] v k. ú. [obec]. V době, kdy byla nájemní smlouva sepisována, došlo při přípravě smlouvy k pochybení. Předmětné pozemky byly v nájemní smlouvě označeny chybně, jelikož pozemek [parcelní číslo] zapsaný na [příjmení] vlastnictví [číslo] je fakticky jiný pozemek, než který byl ve skutečnosti žalovaným využíván. [příjmení] [příjmení] vlastnictví [číslo] se navíc ostatní pozemky [parcelní číslo] a [parcelní číslo] nenacházely, jelikož tyto pozemky byly na [příjmení] vlastnictví [číslo]. Z nájemní smlouvy je nicméně patrné, o jaké pozemky se fakticky jedná, jelikož dle čl. II smlouvy, který je označen jako místo pronájmu, je uvedeno, že„ místem pronájmu je obvod vlečky vlastníka a umístěná zařízení bezprostředně související s činností vlečky… vlečka odbočuje v [anonymizováno] [obec], z koleje [číslo] za stykem výhybky [číslo]“ Toto vymezení přitom fakticky odpovídá pozemku p. [číslo] zapsaného na [příjmení] vlastnictví [číslo] v k. ú. [obec]. Je tedy zřejmé, že při sepisu nájemní smlouvy z roku 2002 došlo k písařskému pochybení a záměně parcelního čísla, kdy správně měl být uveden pozemek p. [číslo] zapsaný na [příjmení] vlastnictví [číslo]. Uvedená skutečnost však dle názoru žalobce nemá vliv na způsob výpočtu ceny bezdůvodného obohacení, neboť obě strany mají vědomost o tom, kde se předmětná vlečka nacházela, přičemž na základě této nájemní smlouvy bylo žalovaným hrazeno nájemné ve sjednané výši. Ve vztahu k části pozemku parc. [číslo] žalobce uzavřel s třetí osobou smlouvu o nájmu, kdy v roce 2007 činilo roční nájemné za 1 m2 28 Kč a v roce 2018 32 Kč. Žalobce na bezdůvodném obohacení po žalovaném požaduje částku 377.856 Kč s příslušenstvím za bezesmluvní užívání pozemků za období 4 let, odpovídající ceně 32 Kč/m2/rok.

15. Žalovaný podáními ze dne 26. 4. 2018 a 17. 5. 2018 opětovně rozporuje označení nemovitých věcí, za jejichž užívání žalovaným se žalobce domáhá vydání bezdůvodného obohacení, stejně tak jejich výměru a výši požadovaného bezdůvodného obohacení. Zdůraznil, že žalobcem uvedená výměra užívaných pozemků v rozsahu 2952 m2 je nepřezkoumatelná, neboť ze zákresu pracovníka žalobce [jméno] [příjmení] z [datum] není patrné, jak bylo k této výměře dospěno. Dále opětovně rekapituluje okolnosti vztahující se k uzavření nájemní smlouvy, jejímu ukončení, uzavření smlouvy kupní. S ohledem na průběh těchto jednání žalovaný považuje návrh uplatněný žalobcem v tomto řízení za nemravný výkon práva. Uzavřením smlouvy kupní v roce 2013 byly vypořádány majetkoprávní vztahy smluvních stran (nebylo uplatněno bezdůvodné obohacení za část roku 2013). Pokud by tomu tak nebylo, pak by dozorčí rada žalobce přímý prodej žalovanému neschválila. Ve vztahu k ceně stanovené žalobcem v nájemní smlouvě se třetí osobou žalovaný uvedl, že tato cena není vypovídající, neboť žalobce je silnější smluvní stranou. Setrval na námitce promlčení.

16. Usnesením ze dne 28.5.2018, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci ve výroku I. dne [datum] a ve výrocích II. a III. dne [datum], bylo výrokem I. řízení pro částku 131.539,20 Kč z důvodu částečného zpětvzetí žaloby žalobcem zastaveno, výrokem II. bylo vysloveno, že v řízení bude pokračováno pro částku 377.856 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 339.360 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 170.035,20 Kč od [datum] do zaplacení, a výrokem III. bylo rozhodnuto o vrácení části soudního poplatku žalobci.

17. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti:

18. Ze Smlouvy o pronájmu pozemkové plochy ve vlastnictví [anonymizována tři slova] [obec] pod dráhou vlečkou firmy [právnická osoba] číslo jednací [číslo] [rok] [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tuto uzavřel žalovaný jako vlastník vlečky s [anonymizována tři slova], [právnická osoba], [anonymizována tři slova] [obec], jako pronajímatelem. Předmětem smlouvy byla dohoda o podmínkách o pronájmu zastavěných pozemkových ploch ve vlastnictví pronajímatele pod vlečkou, která je ve vlastnictví [právnická osoba] Nedílnou součástí smlouvy je Příloha [číslo] ke smlouvě číslo jednací [číslo] [rok] [anonymizováno] [obec]. Pronajaté části pozemkových ploch byly zapsané na [příjmení] vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu [obec]. Místem pronájmu je obvod vlečky vlastníka a umístěná zařízení bezprostředně související s činností vlečky. Vlečka odbočuje v žst. [obec], z koleje [číslo] za stykem výhybky [číslo] [ulice] délka vlečky je 898,64 m, délka vlečky na pozemku pronajímatele je 706,62 m. Cena za pronájem pozemků měla být fakturována ve výši dle přílohy [číslo] + příslušná částka DPH. Celková cena smluvních činností činí 112.500 Kč ročně bez DPH. Smlouva o pronájmu byla uzavřena na dobu neurčitou. Příloha [číslo] ke smlouvě číslo jednací [číslo] 2002 [anonymizováno] [obec] obsahovala soupis pozemků pro vlastníka vlečky, které jsou v majetku pronajímatele – část pozemku parc. [číslo] o výměře 3008 m2, část pozemku parc. [číslo] o výměře 500 m2, část pozemku parc. [číslo] o výměře 27 m2. Pozemky jsou zapsány v k.ú. [obec] na [příjmení] vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu [obec]. Celková výměra činila 3535 m2 Cena pronájmu byla 31,82 Kč za 1 m2 rok, tj. celkem 112.500 Kč za rok za celkovou výměru. Dodatkem [číslo] ke smlouvě [číslo jednací] o pronájmu pozemků [anonymizováno] [obec] z [datum] bylo mezi žalobcem a žalovaným dohodnuto, že pronájem pozemku v majetku žalobce pod dráhou - vlečkou žalovaného se vyjímá ze smluvního vztahu [číslo jednací] [anonymizováno] [obec]. Následný pronájem pozemku pod dráhou - vlečkou žalovaného bude provádět samostatnou smlouvou výkonná jednotka žalobce, [anonymizována tři slova] [obec]. Smlouva [číslo jednací] se tímto dodatkem ukončila s tím, že platnosti pozbývá dnem [datum].

19. Dopisem ze dne 16. 8. 2002 požádal žalovaný žalobce o odprodej částí pozemků zastavěných dráhou vlečky žalovaného, zapsaných na [příjmení] vlastnictví [číslo] v k. ú. [obec], s tím, že délka jeho dráhy vlečky na pozemcích činí 706,62 m. Konkrétně se jednalo o části pozemků parc. [číslo] o výměře 3008 m2, parc. [číslo] o výměře 500 m2 a parc. [číslo] o výměře 27 m2. Dopisem ze dne 13. 9. 2002 bylo žalobcem žalovanému sděleno, že vzhledem k přeměně žalobce v akciovou společnost je pozastaven příjem žádostí o prodej nemovitého majetku, se kterým hospodaří. Byl vyzván k podání nové žádosti po [datum].

20. Dopisem ze dne [datum], který byl žalovanému doručen dle připojené dodejky dne [datum], vyzval žalobce žalovaného k akceptaci jím zasílaného návrhu nájemní smlouvy [číslo] na pronájem části pozemku parc. [číslo] o výměře 3535 m2 pod vlečkou v k. ú. [obec]. Dle návrhu Nájemní smlouvy [číslo] ze dne [datum] činilo nájemné 32 Kč za 1 m2, tj. 113.120 Kč za rok užívání celkové výměry předmětu nájmu + DPH. Nájemní smlouva uzavřena nebyla. K akceptaci obsahově totožného návrhu Nájemní smlouvy [číslo] ze dne [datum] byl žalovaný žalobcem vyzván opětovně dopisem ze dne [datum] Ani poté nájemní smlouva uzavřena nebyla.

21. Dopisem ze dne [datum] žádal žalovaný žalobce o projednání odkoupení pozemku pod dráhou - vlečkou žalovaného, konkrétně pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], v k. ú. [obec]. Dopisem ze dne [datum] potvrdil žalobce příjem žádosti žalovaného o koupi části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Žalovaný byl vyzván k orientačnímu zakreslení zájmové části pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] do přiložených snímků a jejich zaslání zpět žalobci s tím, že následně žalobce zahájí základní projednávání prodeje. Dopisem ze dne [datum] oznámil žalovaný žalobci, že mu zasílá snímek katastrální mapy a jednotnou železniční mapu s vybarvenou zájmovou částí parcel, jež jsou ve vlastnictví žalobce a které by žalovaný měl zájem odkoupit. Jedná se o pozemky pod dráhou vlečky žalovaného a v její těsné blízkosti. Dopisem ze dne [datum] bylo žalobcem žalovanému sděleno, že prodej předmětných nemovitých věcí byl kladně projednán. Pro další řízení prodeje byl žalovaný požádán o zajištění vyhotovení geometrického plánu.

22. Dopisem ze dne [datum] oznámil žalobce žalovanému, že tento vznikl na základě reorganizace [anonymizována dvě slova] k [datum] a přešel do jeho majetkového správcovství pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec], na který měl žalovaný s původním pronajímatelem uzavřenou nájemní smlouvu. Dále bylo žalovanému sděleno, že jelikož užívá předmětný pozemek o výměře 3535 m2 k provozování vlečky, je mu zasílán návrh nájemní smlouvy. Současně byl žalovaný upozorněn, že je žalobce oprávněn účtovat tři roky zpětně bezesmluvní užívání. Z návrhu Nájemní smlouvy [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětem nájmu je část pozemku parc. [číslo] o výměře 3535 m2 pod vlečkou v k. ú. [obec]. Navržené nájemné činilo 32 Kč za 1 m2, tj. 113.120 Kč za rok užívání celkové výměry předmětu nájmu. Nájemní smlouva uzavřena nebyla. Opakovaně byl žalovaný žalobcem vyzván k akceptaci obsahově totožného návrhu Nájemní smlouvy [číslo] ze dne [datum] e-mailem ze dne [datum] Nájemní smlouva ani poté uzavřena nebyla.

23. Dopisem ze dne 9. 6. 2011 žalovaný žalobce informoval o jeho zájmu o koupi pozemků pod dráhou vlečky ve vlastnictví žalovaného s tím, že pokud by jeho žádosti nebylo vyhověno, učinil nabídku žalobci na odprodej vlečkové koleje, a to z důvodu jejího minimálního užívání žalovaným.

24. Dopisem ze dne 5.12.2011 a připojenou fakturou [číslo] ze dne [datum] byl žalovaný žalobcem vyzván k zaplacení částky 339.360 Kč za bezesmluvní užívání pozemku pod vlečkou - parc. [číslo] v k. ú. [obec], za rok 2009, 2010, 2011, se splatností dne [datum].

25. Dopisem ze dne 15. 12. 2011 opětovně žalovaný žalobce informoval o jeho zájmu o koupi pozemků pod dráhou vlečky s tím, že pokud by jeho žádosti nebylo vyhověno, učinil nabídku žalobci na odprodej vlečkové koleje. Současně shrnul dosavadní průběh jednání o uzavření kupní smlouvy. S ohledem na to vrátil žalobci fakturu na částku 339.360 Kč [číslo] pro její nedůvodnost. Shodně se tak stalo dále dopisem žalovaného ze dne [datum].

26. Fakturou [číslo] ze dne [datum] vyúčtoval žalobce žalovanému celkem částku 170.035,20 Kč za bezesmluvní užívání pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec] za období od [datum] do [datum], se splatností dne [datum].

27. Předžalobní upomínkou z [datum], která byla doručena žalovanému dne [datum], byl žalovaný žalobcem vyzván k úhradě částky 170.035,20 Kč, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání.

28. Z Kupní smlouvy o prodeji nemovitosti uzavřené dne [datum] mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím bylo zjištěno, že předmětem smlouvy byl prodej pozemku parc. [číslo] o výměře 6822 m2, v k. ú. a obci [obec], který vznikl sloučením pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] s oddělenou částí„ a“ z pozemku parc. [číslo] zapsaných dosud na [příjmení] vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Kupní cena činila 900.000 Kč. Účinky vkladu vlastnického práva v katastru nemovitostí pro žalovaného nastaly ke dni [datum]. Součástí kupní smlouvy byl geometrický plán pro rozdělení pozemku.

29. Ze zákresu vypracovaného pracovníkem žalobce [jméno] [příjmení] dne [datum] bylo zjištěno, že dráha vlečky ve vlastnictví žalovaného se k tomuto dni nacházela na pozemcích ve vlastnictví žalobce parc. [číslo] výměra [výměra], parc. [číslo] výměra 310 m2 a parc. [číslo] výměra 27 m2, v k.ú. [obec], na celkové ploše 2952 m2.

30. Z nájemní smlouvy [číslo] uzavření mezi žalobcem jako pronajímatelem a anonymizovanou osobou jako nájemcem dne [datum] bylo zjištěno, že předmětem nájmu byla část pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] o výměře 450 m2. Nájemné činilo za 1 m2 28 [spisová značka], tj. 12.600 Kč ročně + DPH. Ze splátkového kalendáře na rok 2018 k výše označené nájemní smlouvě bylo zjištěno, že nájemné za rok 2018 činí 14.453,20 Kč + DPH (tj. 32,12 Kč za 1 m2).

31. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] z [datum], [číslo] 2013, jenž je opatřen znaleckou doložkou dle ust. § 127a o.s.ř., bylo zjištěno, že jeho objednatelem byl žalovaný a jeho účelem bylo stanovit obvyklou cenu nájmu částí pozemků parc. [číslo] o výměře 2615 m2, parc. [číslo] o výměře 310 m2 a pozemku parc. [číslo] o výměře 27 m2, v k. ú. a obci [obec]. Obvyklé roční nájemné za užívání pozemků v celkovém rozsahu 2952 m2 bylo znalkyní stanoveno jako ekonomické nájemné ve výši [číslo] [spisová značka] (po zaokrouhlení), a to podle stavu ke dni [datum]. Jednou z příloh k tomuto znaleckému posudku je i Zákres vypracovaný pracovníkem žalobce [jméno] [příjmení] dne [datum] (viz odstavec 29. odůvodnění tohoto rozsudku). Tento posudek však nemá pro toto řízení ve vztahu k výši nájemného za užívání předmětných pozemků žádnou relevanci, neboť ocenění nájemného nepokrývá období, za které je žalobcem bezdůvodné obohacení po žalovaném nárokováno.

32. Z výpisu z katastru nemovitostí pořízeného dálkovým přístupem k datu [datum] bylo zjištěno, že na [příjmení] vlastnictví [číslo] vlastníka [země] – příslušnost hospodařit s majetkem státu [obec] [anonymizována dvě slova], byly mimo jiné zapsány nemovité věci – pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, zbořeniště, výměra 1462 m2, pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, zbořeniště, výměra 27 m2, a pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, dráha, výměra 67684 m2, pro katastrální území a [územní celek], u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Vyškov. Pozemek parc. [číslo] nebyl pro [katastrální uzemí] k danému datu evidován.

33. Z výpisu z katastru nemovitostí pořízeného dálkovým přístupem k datu [datum] (datum, od kterého je požadováno bezdůvodné obohacení) bylo zjištěno, že ve prospěch žalobce jako vlastníka byly na [příjmení] vlastnictví [číslo] mimo jiné zapsány tyto nemovité věci – pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, zbořeniště, výměra [číslo], pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, zbořeniště, výměra [výměra], a pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, dráha, výměra [výměra], pro katastrální území a [územní celek], u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Vyškov.

34. Z výpisu z katastru nemovitostí pořízeného dálkovým přístupem k datu [datum] bylo zjištěno, že ve prospěch žalovaného jako vlastníka je na [příjmení] vlastnictví [číslo] mimo jiné zapsán pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, výměra [výměra], pro katastrální území a [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce].

35. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne [datum], [číslo] [rok], kterého ustanovil soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že tento posudek splňuje veškeré náležitosti, které dle právních předpisů splňovat má, tj. nález - popis relevantních výchozích skutečností, posudek - samotné odborné znalecké posouzení včetně závěrů a znaleckou doložku. Znalec jasně, srozumitelně, určitě a přesvědčivě zodpověděl zadané otázky soudu, přičemž v odůvodnění posudku uvedl postup, kterým na základě provedeného šetření a zjištění dospěl ke svým závěrům. Znalec využil možnosti, kterou mu soud pro účely splnění znaleckého úkolu poskytl, a sice že požádal o konzultaci autorizovaného inženýra v oboru dopravní stavby [titul]. [jméno] [příjmení], s jehož pomocí zakreslil do kopie katastrální mapy trasy železniční vlečky ve vlastnictví žalovaného (které jsou nedílnou součástí znaleckého posudku) a v návaznosti na to vypočítal rozsah ploch zastavěných vlečkovou dráhou na dotčených pozemcích. Takto vypočtené plochy porovnal se zákresem vypracovaným pracovníkem žalobce [jméno] [příjmení] dne [datum] (viz odstavec 29. odůvodnění tohoto rozsudku) a zkonstatoval, že plochy pro pronájem pozemků, na kterých je situována stavba železniční vlečky, jsou totožné s jeho vlastním výpočtem a současně jsou v souladu s drážními předpisy. Konkrétně určil, že v rozhodném období let 2009, 2010, 2011 a 2012 se stavba dráhy vlečky ve vlastnictví žalovaného nacházela na pozemcích ve vlastnictví žalobce v tomto rozhodném období, evidovaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k.ú. [obec], na [příjmení] vlastnictví [číslo] jako parcela [číslo] to v rozsahu 2615 m2, parcela [číslo] to v rozsahu 310 m2, a parcela [číslo] to v rozsahu 27 m2, tedy v celkovém rozsahu 2952 m2. Znalec v návaznosti na toto zjištění dále stanovil obvyklou (tržní) cenu nájemného za užívání těchto pozemků ve zjištěném rozsahu částkou 17.218 Kč za rok 2009, částkou 17.253 Kč za rok 2010, částkou 17.452 Kč za rok 2011 a částkou 19.495 Kč za rok 2012. Při určení tržní ceny pronájmu plochy pozemků ve zjištěném rozsahu za jednotlivé roky rozhodného období znalec vycházel z tržní ceny částí předmětných pozemků v jednotlivých letech, jak je podrobně popsáno a rozvedeno ve znaleckém posudku v části B. Znalec v rámci své výpovědi na závěrech svého písemného znaleckého posudku setrval, přičemž pro soud naprosto přesvědčivým a srozumitelným způsobem opětovně popsal, jakými úvahami a proč se při splnění znaleckého úkolu řídil, jakou metodu a z jakého důvodu pro ocenění tržního nájemného částí předmětných pozemků v rozhodném období zvolil, z jakého důvodu pro ocenění tržního nájemného částí předmětných pozemků v rozhodném období nezvolil jiný způsob a jakým postupem dospěl k výměrám částí předmětných pozemků zastavěných vlečkovou dráhou žalovaného.

36. Z provedeného dokazování bylo zjištěno mnoho skutečností, které nejsou shora uvedeny, neboť jsou pro rozhodnutí ve věci bez významu. Návrh žalovaného na provedení dokazování katastrálními mapami a informací o parcele z katastru nemovitostí ve vztahu k pozemku, na němž se nachází stavba dráhy vlečky [právnická osoba], které byly předloženy žalovaným u jednání soudu dne [datum], byl zamítnut, neboť tyto důkazy nemají přímou souvislost s vedeným řízením, jejich obsah by nevnesl do sporu nic podstatného, co by soud při svém rozhodování mohl zohlednit, a navíc byl tento návrh uplatněn až po uplynutí koncentrační lhůty.

37. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

38. V období od [datum] do [datum] měl žalovaný na základě nájemní smlouvy uzavřené se žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem dne [datum] v nájmu pozemky evidované ke dni [datum] ve vlastnictví žalobce v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k.ú. [obec], na [příjmení] vlastnictví [číslo] jako parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo]. Na těchto pozemcích se nacházela stavba dráhy vlečky ve vlastnictví žalovaného. Cena nájmu dle této smlouvy byla dohodnuta na částku 31,82 Kč za 1 m2 rok, tj. celkem 112.500 Kč za rok bez DPH. V průběhu nájemního vztahu se označení dotčených pozemků měnilo, jak je uvedeno výše u jednotlivých důkazů. Mezi účastníky řízení nebylo v tomto řízení sporu, které konkrétní pozemky byly předmětem nájmu a na kterých konkrétních pozemcích se stavba dráhy vlečky ve vlastnictví žalovaného nacházela. Nájemní smlouva byla ukončena ke dni [datum]. Poté žalobce vyzval žalovaného několikrát k uzavření nové nájemní smlouvy na pronájem předmětných pozemků za nájemné 32 Kč za 1 m2, tj. 113.120 Kč za rok bez DPH, což však nebylo žalovaným akceptováno. Žalovaný užíval předmětné pozemky v rozsahu ploch, na nichž se nacházela stavba dráhy vlečky v jeho vlastnictví, i po skončení nájemního vztahu, aniž by žalobci za jejich užívání hradil nějakou úplatu. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím přešel do vlastnictví žalovaného pozemek parc. [číslo] o výměře 6822 m2, v k. ú. a obci [obec], který vznikl sloučením pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] s oddělenou částí„ a“ z pozemku parc. [číslo] zapsaných dosud na [příjmení] vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], za kupní cenu 900.000 Kč. Účinky vkladu vlastnického práva v katastru nemovitostí pro žalovaného nastaly ke dni [datum]. Jednání ohledně prodeje pozemků, příp. jejich částí, ve vlastnictví žalobce, na nichž se nacházela stavba dráhy vlečky ve vlastnictví žalovaného, probíhala již od srpna 2002, kdy žalovaný opakovaně informoval žalobce, resp. jeho právního předchůdce, o svém zájmu předmětné pozemky koupit do svého vlastnictví za účelem sjednocení vlastnického práva k pozemkům a stavbě dráhy vlečky. Žalobce vyúčtoval žalovanému cenu za bezesmluvní užívání pozemků zastavěných dráhou vlečky ve vlastnictví žalobce fakturou [číslo] ze dne [datum] ve výši 339.360 Kč za rok 2009, 2010, 2011, se splatností dne [datum], a fakturou [číslo] ze dne [datum] ve výši 170.035,20 Kč za období od [datum] do [datum], se splatností dne [datum]. Obě faktury žalovaný obdržel. Stavba dráhy vlečky ve vlastnictví žalovaného měla v letech 2009 až 2012 stejnou podobu, její rozsah ani délka se neměnily. V období let 2009 až 2012 se stavba dráhy vlečky ve vlastnictví žalovaného nacházela na pozemcích ve vlastnictví žalobce v tomto rozhodném období, evidovaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k.ú. [obec], na [příjmení] vlastnictví [číslo] jako parcela [číslo] to v rozsahu 2615 m2, parcela [číslo] to v rozsahu 310 m2, a parcela [číslo] to v rozsahu 27 m2, tedy v celkovém rozsahu 2952 m2. Pokud žalovaný zpochybňoval rozsah užívaných částí pozemků, měl tvrdit a k tomuto tvrzení označit důkazy potřebné k jeho prokázání, v jaké konkrétní výměře ve vztahu k jednotlivým pozemkům se stavba dráhy vlečky v jeho vlastnictví v období let 2009 až 2012 ve skutečnosti dle jeho názoru nacházela, což však neučinil ani po výzvě a poučení soudu dle ust. § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. při jednání soudu dne [datum]. Obvyklá (tržní) cena nájemného za užívání těchto pozemků ve zjištěném rozsahu byla znalcem oceněna částkou 17.218 Kč za rok 2009, částkou 17.253 Kč za rok 2010, částkou 17.452 Kč za rok 2011 a částkou 19.495 Kč za rok 2012. Žalovaný žalobci z titulu bezesmluvního užívání pozemků evidovaných ke dni [datum] ve vlastnictví žalobce v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k.ú. [obec], na [příjmení] vlastnictví [číslo] jako parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] v rozsahu celkem 2952 m2 ničeho za období let 2009 až 2012 neuhradil. <i>39. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> 40. S ohledem na výše citované zákonné ustanovení se právní poměry účastníků řídí režimem zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obchodní zákoník“), a to ve znění rozhodném v době vzniku právních vztahů účastníků. <i>41. Podle ust. § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen občanský zákoník), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.</i> <i>42. Podle ust. § 458 občanského zákoníku, musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada. S předmětem bezdůvodného obohacení musí být vydány i užitky z něho, pokud ten, kdo obohacení získal, nejednal v dobré víře. Ten, kdo předmět bezdůvodného obohacení vydává, má právo na náhradu nutných nákladů, které na věc vynaložil.</i> <i>43. Podle ust. § 387 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obchodní zákoník), právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem. Promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Práva z finančního zajištění a ujednání o něm se nepromlčí dříve, než se promlčí poslední z pohledávek finančního charakteru zajištěných příslušným ujednáním o finančním zajištění.</i> <i>44. Podle ust. § 391 odst. 1 obchodního zákoníku, u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného.</i> <i>45. Podle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.</i> 46. Po zhodnocení provedených důkazů a z nich vyplývajících skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je i po částečném zpětvzetí žaloby důvodná pouze částečně.

47. Bylo prokázáno, že v období let 2009 až 2012 žalovaný bez právního titulu užíval, a to v podobě umístění stavby dráhy vlečky ve vlastnictví žalovaného, pozemky ve vlastnictví žalobce evidované v tomto rozhodném období v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k.ú. [obec], na [příjmení] vlastnictví [číslo] jako parcela [číslo] to v rozsahu 2615 m2, parcela [číslo] to v rozsahu 310 m2, a parcela [číslo] to v rozsahu 27 m2, tedy v celkovém rozsahu 2952 m2. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozhodnutí ze dne 7. 11. 2007, sp. zn. 28 Cdo 3767/2007) je plněním bez právního důvodu i užívání cizí nemovitosti (pozemku) bez nájemní smlouvy či jiného titulu opravňujícího užívat cizí věc. Takový uživatel není schopen spotřebované plnění v podobě výkonu práva užívání cizí věci vrátit, a je proto povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou; pokud není její výše stanovena, určí ji soud podle své úvahy (§ 136 o.s.ř.), jež se musí opírat o finanční ocenění prospěchu, který účastníku užíváním věci vznikl. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci i s přihlédnutím k druhu právního důvodu (smluvního typu či věcného práva k věci cizí), kterým se zpravidla právo užívání vzhledem k jeho rozsahu a způsobu zakládá; nejčastěji jde o nájemní smlouvu, kdy se výše náhrady poměřuje s obvyklou hladinou nájemného, které by byl nájemce za obvyklých okolností povinen plnit, užíval-li by věc na základě platné nájemní smlouvy. Obvyklá (tržní) cena nájemného za užívání předmětných pozemků ve zjištěném rozsahu byla znalcem oceněna částkou 17.218 Kč za rok 2009, částkou 17.253 Kč za rok 2010, částkou 17.452 Kč za rok 2011 a částkou 19.495 Kč za rok 2012. Žalovaný žalobci z titulu bezesmluvního užívání těchto pozemků, resp. jejich částí v letech 2009 až 2012 ničeho neuhradil. K obohacení žalovaného jakožto vlastníka stavby dráhy vlečky na úkor žalobce jakožto vlastníka předmětných pozemků v rozhodném období došlo již ze samotného titulu vlastnického práva žalovaného, které zakládá jeho oprávnění stavbu na cizím pozemku užívat. Je přitom nerozhodné, jakým způsobem své vlastnické právo ke stavbě realizoval (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3.4.2012, sp.zn. 28 Cdo 672/2012). Žalobce vyúčtoval žalovanému cenu za bezesmluvní užívání pozemků zastavěných dráhou vlečky ve vlastnictví žalobce fakturou [číslo] ze dne [datum] ve výši 339.360 Kč za rok 2009, 2010, 2011, se splatností dne [datum], a fakturou [číslo] ze dne [datum] ve výši 170.035,20 Kč za období od [datum] do [datum], se splatností dne [datum]. Obě faktury žalovaný obdržel. Soud se musel vypořádat s námitkou promlčení, kterou žalovaný ve vztahu k uplatněnému nároku žalobce v průběhu řízení vznesl. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka], vznikne-li ve vztazích mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti nebo ve vztazích mezi samosprávnou územní jednotkou a podnikatelem při jeho podnikatelské činnosti, týkajících se zabezpečování veřejných potřeb, bezdůvodné obohacení plněním z právního důvodu, který odpadl, řídí se promlčení práva na jeho vydání právní úpravou obchodního zákoníku. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] v právních vztazích mezi podnikateli při jejich podnikání se bezdůvodné obohacení řídí právní úpravou obsaženou v obchodním zákoníku. Vzhledem k tomu, že tento předpis neobsahuje žádné ustanovení výslovně upravující počátek běhu promlčecí doby pro uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení, je nutno vyjít z obecné úpravy obsažené v ustanovení § 391 odst. 1 obch. zák., podle něhož u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu. Tímto dnem je zásadně den, kdy právo bylo možno poprvé odůvodněně vykonat, neboli kdy se právo stalo nárokem (actio nata). Zpravidla jde o den, kdy se stal dluh splatným (tedy den, kdy jej měl dlužník poprvé splnit). Nelze tedy zaměňovat vznik práva samotného se vznikem nároku a naopak je třeba se zde zabývat posouzením, kdy se dluh žalovaného stal splatným, a kdy mohl žalobce svá práva u soudu poprvé důvodně uplatnit. Dobu plnění obchodních závazků obecně upravuje ustanovení § 340 obch. zák., podle jehož prvního odstavce je dlužník povinen závazek splnit v době stanovené ve smlouvě, a podle jehož druhého odstavce není-li doba plnění ve smlouvě určena, je věřitel oprávněn požadovat plnění závazku ihned po uzavření smlouvy a dlužník je povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, kdy byl věřitelem o plnění požádán. Je přitom nutno mít na zřeteli, že zákon v citovaném ustanovení stanoví dobu splnění (splatnost), nikoliv dobu vzniku práva samotného. Není-li doba splnění (splatnost) sjednána, ani dohodnut způsob jejího určení, stanoví ji věřitel tím, že plnění po dlužníkovi požaduje, a v takovém případě začíná promlčecí doba běžet dnem následujícím poté, kdy vznikl dluh. Promlčení nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení v této věci se v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4746/2008 řídí obchodním zákoníkem, když je nutno vyjít z obecné úpravy, podle které u práv vymáhaných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy bylo možno právo poprvé odůvodněně vykonat, přičemž se zpravidla bude jednat o den, kdy se dluh stal splatným. Jelikož faktura [číslo] na zaplacení ceny za bezesmluvní užívání pozemků pod dráhou vlečky žalovaného za rok 2009, 2010 a 2011 byla splatná dne [datum] a řízení o nároku z této faktury bylo zahájeno dne [datum], faktura [číslo] na zaplacení ceny za bezesmluvní užívání pozemků pod dráhou vlečky žalovaného za období od [datum] do [datum] byla splatná dne [datum] a řízení o nároku z této faktury bylo zahájeno (formou rozšíření žaloby) dne [datum], je nutno uzavřít, že promlčecí doba do okamžiku podání žaloby, resp. rozšíření žaloby, k soudu neuplynula a námitka promlčení nároku žalobce je nedůvodná. Soud současně neshledal, že by výkon práva žalobce v podobě uplatněného nároku, myšleno co do jeho základu, byl v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ust. § 3 odst. 1 občanského zákoníku, příp. že by šlo o zjevné zneužití práva ve smyslu ust. § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1.1.2014. Tato zákonná ustanovení, kdy uplatněnému právu je odepřena právní ochrana, smí soud aplikovat v naprosto výjimečných případech. Žalovaný tento postup navrhl v návaznosti na to, že se žalobcem, příp. jeho právním předchůdcem několik let jednal o uzavření kupní smlouvy na předmětné pozemky, že mu jejich prodej byl opakovaně žalobcem přislíben a nakonec se prodej realizoval až v roce 2013. Dle názoru soudu bylo výsadním právem žalobce, příp. jeho právního předchůdce, zda si předmětné pozemky ve svém vlastnictví ponechá či nikoliv. S ohledem na závěry učiněné shora soud žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 71.418 Kč, odpovídající tržnímu nájemnému za užívání stanovených rozsahů předmětných pozemků ve formě umístěné stavby dráhy vlečky ve vlastnictví žalovaného v období let 2009 až 2012 dle znaleckého posudku [celé jméno znalce], a to včetně příslušenství v podobě úroků z prodlení v zákonné výši jdoucích ode dnů následujících po dnech splatnosti dle faktur žalobce do zaplacení, a výrokem II. žalobu ve zbývající části jako nedůvodnou zamítl.

48. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. Žalobce v žalobním návrhu požadoval po žalovaném částku ve výši celkem 509.395,20 Kč s příslušenstvím, přičemž úspěšný byl v části nároku ve výši 71.418 Kč s příslušenstvím, tedy v rozsahu 14 %. Za neúspěch žalobce je nutno považovat i tu část řízení, v níž bylo řízení z důvodu zpětvzetí žaloby zastaveno, neboť se tak nestalo pro chování žalovaného. Žalovanému by tak příslušela náhrada nákladů řízení v rozsahu 72 % (od úspěchu 86% se odečítá neúspěch 14 %). Jelikož však žalovanému žádné náklady v souvislosti s předmětným řízením nevznikly, resp. na jejich náhradě ničeho nepožadoval, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. <i>49. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.</i> 50. V souvislosti s podaným znaleckým posudkem bylo znalci vyplaceno celkem 18.338 Kč. Žalobce byl v řízení neúspěšný v rozsahu 86 % a je tudíž povinen na nákladech řízení státu nahradit částku 15.770,68 Kč (výrok IV.). Žalovaný byl v řízení neúspěšný v rozsahu 14 %, v důsledku čehož je povinen státu na nákladech řízení nahradit částku 2.567,32 Kč (výrok V.). U účastníků nebyly přitom splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

51. Dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do 3 dnů od právní moci rozsudku.