3 EC 161/2012

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Andreou Růžovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované o vydání bezdůvodného obohacení

I. Žaloba, jíž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 279.105,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 265.891,92 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 144.752,58 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,70 % ročně z částky 170.035,20 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu ve [obec] na nákladech řízení státu částku 39.077,64 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu ve [obec] na nákladech řízení 9.166,36 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 339.360 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinil tak s odůvodněním, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] (nesprávně uvedeno parc. [číslo]) zapsaném na [příjmení] vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Mezi žalovaným a [anonymizováno 5 slov] [obec] byla uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem výše uvedeného pozemku. Nájemné bylo sjednáno ve výši 112.500 Kč za rok za [výměra] pozemku, tj. přibližně 32 Kč/m2. Na základě reorganizace [anonymizována dvě slova] došlo k [datum] ke vzniku [právnická osoba], regionální správy majetku [obec], do jehož majetku předmětný pozemek přešel. Žalobce zaslal žalovanému návrh nájemní smlouvy, tato však nebyla podepsána. Následně byla nájemní smlouva zaslána opětovně. Žalovaný na toto nijak nereagoval a žalobce neobdržel žádné připomínky či zdůvodnění, proč na předmětnou nájemní smlouvu nepřistoupil. Protože žalovaný neučinil žádné vyjádření k návrhu nájemní smlouvy, byl žalobce nucen dne [datum] zaslat žalovanému fakturu na částku 339.360 Kč za užívání předmětného pozemku bez nájemní smlouvy za období let 2009, 2010 a 2011. Vzhledem k tomu, že žalovaný pozemek užívá, aniž by platil nájemné, dochází na jeho straně k bezdůvodnému obohacení. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení je třeba vycházet z výše nájemného obvyklého v daném místě a čase. V případě, kdy bylo nájemné do [datum] placeno ve výši přibližně 32 Kč/m2, lze za obvyklé nájemné považovat právě tuto částku. Roční nájemné tak činí částku 113.120 Kč.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že nárok žalobce neuznává. Argumentoval tím, že vlečková kolej byla zbudována na pozemcích ve vlastnictví [anonymizováno 6 slov], [obec], která byla oprávněna s pozemky hospodařit, a to firmou [právnická osoba] Již v době výstavby se předpokládalo a bylo ústně předjednáno, že v budoucnu budou pozemky pod vlečkou odprodány do vlastnictví vlastníka vlečky. Stávající situace byla řešena nájemní smlouvou pozemkových ploch [anonymizováno] [číslo] z [datum] a smlouvou [číslo] z [datum]. Na základě těchto smluv bylo hrazeno nájemné ve výši 111.225 Kč za 4570 m2 (za užívání plochy pod kolejí 3535 m2, za užívání zbytkové plochy 1035 m2). V průběhu smluvního vztahu bylo dodatkem [číslo] z [datum] zvýšeno nájemné na 116.719 Kč + DPH. Na pronajatých plochách parc. [číslo] byly umístěny stavební objekty, jejichž demolici zajistil dle požadavku pronajímatele nájemce, a to v souladu s demoličním výměrem na své náklady. Jako náhradu za demolované objekty provedl nájemce stavební úpravu skladu v [anonymizováno] [obec] na útulek pro pracovníky [anonymizováno] [obec]. Následně byla uzavřena dne [datum] smlouva o pronájmu pozemkové plochy ve vlastnictví [anonymizována tři slova] [obec] pod dráhou vlečky se žalovaným. Dle této smlouvy byla pronajata část pozemku parc. [číslo] o výměře 500 (nesprávně uvedeno 50) m2, část pozemku parc. [číslo] o výměře 27 m2 a část pozemku parc. [číslo] o výměře 3008 m2 Celkem bylo za užívání 3535 m2 nájemné stanoveno na 112.500 Kč + 5 % DPH ročně. [ulice] délka vlečky je 896,64 m, délka vlečky na pozemku žalobce je 706,62 m. Dle této smlouvy bylo nájemné hrazeno žalovaným až do [datum], kdy byla dle návrhu dodatku žalobce platnost smlouvy ukončena. V souvislosti s ukončením platnosti smlouvy započal žalovaný opětovně jednat o odkoupení dosud pronajatých pozemků. Navázal tak na předchozí žádosti z [datum], kdy bylo žalobcem sděleno, že příjem nových žádostí je pozastaven a novou žádost je možno podat po [datum]. V době ukončení platnosti nájemní smlouvy k [datum] byl žalovaný ústně uvědoměn pracovníky žalobce, že je nutno podat žádost na odprodej dosud pronajatých ploch, že uzavření kupní smlouvy je možno realizovat a pokud tak žalovaný učiní, není důvod, aby uzavíral na další období opět nájemní smlouvu. Žalovaný proto podal dne [datum] další svoji žádost na odkoupení pozemků pod dráhou vlečky žalovaného. Žádost byla žalobcem přijata jeho podáním z [datum] s požadavkem na zakreslení zájmových pozemků do zaslaných snímků. Současně byl žalovaný žalobcem uvědoměn, že bylo zahájeno základní projednávání prodeje. Přípisem ze dne [datum] zaslal žalovaný žalobci snímek s vybarvenou zájmovou částí parcel. Na doporučení žalobce na své náklady žalovaný zajistil zpracování příslušného geometrického plánu. V mezidobí se podstatným způsobem změnilo vytížení vlečkové koleje, a to v důsledku značného zdražení provozu [anonymizována dvě slova], kdy vlečková kolej není ze strany žalovaného využívána, neboť žalovaný realizuje dopravu autocisternami. I za této situace ovšem žalovaný byl připraven kupní smlouvu uzavřít, aby sjednotil vlastnické právo k pozemku a stavbě. Žalovaný současně sdělil žalobci, že pokud nebude žádosti o prodej vyhověno, činí nabídku na odprodej vlečkové koleje žalobci, a to v podání ze dne [datum]. V průběhu roku 2011 žalobce, přes přijetí žádosti na odkup pozemků a zpracovaný geometrický plán, započal pozemek pod vlečkou žalovaného nabízet k prodeji výběrovým řízením, následně dražbou. Žalobcem zvolené formy prodeje považoval žalovaný za nedůvodné, neboť byl připraven kupní smlouvu uzavřít. Žalovaný si je vědom, že jeho stavba stojí na pozemku žalobce, stavbu ovšem žalovaný realizoval, protože věděl, že žalobce pozemky nikterak nevyužívá, nepotřebuje a tyto hodlá v budoucnu odprodat. Konflikt dvou vlastnických práv tedy žalovaný hodlal vyřešit odkupem pozemku. Zvolený postup žalobce dle názoru žalovaného nemůže požívat právní ochrany, pokud žalobce v roce 2007 zahájí projednávání prodeje a v prosinci 2011 vystaví fakturu, kterou požaduje úhradu bezdůvodného obohacení. Žalovaný odmítá tvrzení žalobce, že na návrhy žalobce nereaguje, naopak byl to vždy žalovaný, který inicioval řešení situace a žalobce zneužíval svého postavení.

3. S ohledem na délku řízení, charakter sporu a vyslovené závazné právní názory odvolacího soudu v jeho zrušujícím rozhodnutí provedl soud podrobnou rekapitulaci dosavadního průběhu řízení stran procesních stanovisek učiněných účastníky od zahájení řízení až do rozhodnutí odvolacího soudu i v rámci písemného odůvodnění tohoto rozsudku.

4. Žalobce v reakci na vyjádření žalovaného k žalobě uvedl, že jednání ohledně prodeje pozemků započatá v roce 2007 nejsou nikterak relevantní pro toto řízení. Není sporu o tom, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku p. [číslo] (chybně uvedeno p. [číslo]), zapsaném na [příjmení] vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec], u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Vyškov, a rovněž není sporu o tom, že žalovaný je vlastníkem vlečky stojící na tomto pozemku. To, že se v takovém případě jedná o bezdůvodné obohacení vlastníka stavby, v tomto případě vlečky, bylo již mnohokrát judikováno Nejvyšším soudem ČR. Pro úplnost žalobce uvedl rozhodná fakta týkající se možného prodeje předmětného pozemku pod vlečkou, jak následuje. Dne [datum] byla přijata žádost žalovaného o odprodej předmětného pozemku. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný seznámen s rozhodnutím a požádán o vyhotovení geometrického plánu, jehož vyhotovení bylo značně komplikované a trvalo dlouho. Dne [datum] byl geometrický plán odsouhlasen a dne [datum] byl objednán posudek na cenu obvyklou odprodávaného pozemku. Dne [datum] bylo vyhlášeno výběrové řízení, když byl obeslán i žalovaný, avšak do výběrového řízení se nikdo, ani žalovaný, nepřihlásil. Dne [datum] obdržel žalobce dopis od žalovaného, v kterém byl uveden požadavek na přímý prodej předmětného pozemku. Poté následovala korespondence mezi žalobcem a žalovaným s nabídkou kupní ceny, kterou žalovaný odmítl, a nedošlo tedy k dohodě. V březnu 2012 opět proběhlo jednání mezi žalobcem a žalovaným, jež rovněž skončilo neúspěšně a na základě tohoto jednání bylo rozhodnuto o dražbě, která byla následně odsouhlasena řídícími orgány žalobce. Poté žalovaný začal opět jednat o prodeji, když dne [datum] proběhlo jednání s žalobcem, kde ústně žalovaný potvrdil zájem o koupi výše uvedeného pozemku a souhlasil s kupní cenou i s nápravou za bezdůvodné obohacení. Žalovanému bylo sděleno, že odprodej není možný v případě nedořešených dluhů z minulosti a je tedy nutné narovnat tyto dluhy a do doby prodeje uzavřít nájemní smlouvu, což se nestalo i přestože byl návrh nájemní smlouvy žalovanému zaslán. Objednávka dražby byla vzata zpět. Dne [datum] byl žalovanému doručen návrh souhlasu s kupní cenou s tím, že v případě, že bude uhrazen předchozí dluh za bezdůvodné obohacení, bude řídícím orgánům žalobce předložen k odsouhlasení prodej výše rubrikovaného pozemku. Je však skutečností, že podle vnitřních předpisů žalobce není možný odprodej čehokoliv dlužníkovi. Na závěr žalobce uvedl, že nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že stavbou vlečky není žalobce nikterak omezen, neboť pozemky, na kterých vlečka stojí, nevyužíval a nemá pro ně žádné využití. Žalobce hospodaří se svým majetkem s péčí řádného hospodáře a tím, že na tomto pozemku je postavena vlečka třetího subjektu, je jakákoliv dispozice s tímto pozemkem značně omezena.

5. Podáním ze dne [datum] ve spojení s podáním ze dne [datum] navrhl žalobce rozšíření žaloby o 170.035,20 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení za užívání pozemků parc. [číslo] žalovaným v období od [datum] do [datum] bez právního titulu. Rozdíl v parcelních číslech předmětných pozemků uvedených v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] a v návrhu na rozšíření žaloby ze dne [datum] je důsledkem toho, že pozemky uvedené jako předmět nájmu v nájemní smlouvě z roku 2002 nebyly zcela totožné s pozemky, které byly žalovaným fakticky užívány, což bylo žalobcem zjištěno teprve v listopadu 2012. Na základě nájemní smlouvy [osobní údaje žalobce] [číslo] 2002, která byla v roce 2002 uzavřena mezi [právnická osoba], [anonymizována čtyři slova] [obec] jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem, byl žalovanému přenechán k užívání pozemek p. [číslo] o výměře 3535 m2, který byl v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] v důsledku písařské chyby nesprávně označen jako pozemek p. [číslo]. Při vystavení faktury [číslo] na částku 339.360 Kč za bezesmluvní užívání pozemku p. [číslo] v letech 2009, 2010 a 2011 žalobce vycházel ze specifikace pozemku a jeho výměry uvedených v nájemní smlouvě z roku 2002, podle které žalovaný v letech 2002 až 2007 hradil nájemné [právnická osoba], [anonymizována čtyři slova] [obec]. V listopadu 2012 provedl žalobce v souvislosti s přípravou návrhu nové nájemní smlouvy přeměření pozemku na místě samém, při kterém bylo zjištěno, že žalovaný ve skutečnosti užívá pozemky p. [číslo] o celkové výměře 2952 m2, jejichž vlastníkem byl žalobce. Výše bezdůvodného obohacení uplatněného v návrhu na rozšíření žaloby ze dne [datum] byla žalobcem určena v návaznosti na výměru předmětných pozemků, které byly žalovaným skutečně užívány, jak bylo zjištěno při přeměření pozemků v listopadu 2012. Při určení výše tohoto bezdůvodného obohacení žalobce vycházel z nájemného za 1 m2, které bylo v nájemní smlouvě z roku 2002 sjednáno ve výši 32 [spisová značka] ročně. Výše bezdůvodného obohacení tedy při výměře 2952 m2 činí částku 113.356,80 Kč ročně včetně DPH. S ohledem na výše uvedené byla žalobcem vystavena faktura [číslo] za bezesmluvní užívání předmětných pozemků v období od [datum] do [datum] na celkovou částku 170.035,20 Kč včetně DPH. Tato částka sestává z částky 56.678,40 Kč včetně DPH za bezesmluvní užívání v období od [datum] do [datum] a z částky 113.356,80 Kč včetně DPH za bezesmluvní užívání v období od [datum] do [datum]. Dne [datum] byla mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím uzavřena kupní smlouva o prodeji nemovitosti [číslo jednací], na jejímž základě došlo k převodu vlastnického práva k pozemku p. [číslo] o výměře 6882 m2, který vznikl spojením pozemků p. [číslo] části pozemku p. [číslo] to v souladu s geometrickým plánem, jenž byl součástí kupní smlouvy. V rámci převodu vlastnického práva k předmětným pozemkům na žalovaného nedošlo k vyrovnání bezdůvodného obohacení, jehož vydání se žalobce u soudu domáhá. Oproti návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] v návrhu na rozšíření žaloby ze dne [datum] došlo pouze k upřesnění parcelních čísel a výměr pozemků, jejichž užíváním bez právního titulu se žalovaný bezdůvodně obohacoval, a to na základě přeměření pozemků z listopadu 2012, a v návaznosti na nově zjištěnou výměru i ke stanovení výše bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum]. Žalovanému byla dne [datum] zaslána předžalobní upomínka (k rozšíření návrhu), kterou si dne [datum] převzal.

6. Žalovaný spolu s podáním ze dne [datum] a rovněž v rámci přípravného jednání konaného dne [datum] předložil soudu znalecký posudek [číslo] [rok] ze dne [datum] zpracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na důkaz toho, že finanční požadavky žalobce stran výše nájemného a bezdůvodného obohacení jsou zcela nepřiměřené. Obvyklé roční nájemné bylo znalkyní ve znaleckém posudku stanoveno ve výši ekonomického nájemného částkou [číslo] [spisová značka], výše nájmu stanovená % z ceny nemovitostí částkou 14.680 Kč, ocenění práv odpovídajících věcným břemenům pak činí po zaokrouhlení 3.575 Kč. V podání ze dne [datum] žalovaný uvedl, že žalobce prodal žalovanému pozemky pod dráhou vlečkou, a to pozemky parc. [číslo] částku pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], čímž došlo ke sjednocení vlastnického práva stavby – dráhy vlečky s pozemkem.

7. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], byla připuštěna změna žaloby, podle níž se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 509.395,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 339.360 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 170.035,20 Kč od [datum] do zaplacení.

8. Žalovaný se k dosavadním tvrzením žalobce a k rozšíření žaloby vyjádřil v podání ze dne [datum]. V nájemní smlouvě [osobní údaje žalobce] [číslo] [rok] z [datum] je uvedeno, a to v příloze [číslo] že se jedná o pronájem části pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] nikoliv o pozemek parc. [číslo] o výměře 3535 m2, jak uvádí žalobce. Pokud tedy byla žalobcem vystavena faktura [číslo] na částku 339.360 Kč za bezesmluvní užívání pozemku [číslo] v letech 2009, 2010 a 2011, nemohl žalobce vycházet ze specifikace pozemku uvedené v nájemní smlouvě z roku 2002, neboť v nájemní smlouvě byly uvedeny pozemky odlišné. Dále žalovaný konstatoval, že ve vyjádření z [datum] žalobce uvedl, že v listopadu 2012 provedl přeměření pozemku na místě samém, při kterém bylo zjištěno, že žalovaný ve skutečnosti užívá pozemky parc. [číslo] o celkové výměře 2952 m2. Tato nová výměra 2952 m2 je tedy odlišná od výměry 3535 m2, kterou učinil žalobce předmětem své žaloby. Tento rozpor výměr žalobce nikterak neodůvodnil. V návrhu na rozšíření žaloby z [datum] pak žalobce požaduje výši bezdůvodného obohacení s odkazem na výměru nikoliv již 3535 m2, ale 2952 m2, rozdíl mezi výměrami činí 583 m2, přičemž tento rozdíl žalobce ve svých návrzích nikterak neřeší a trvá na původním požadavku výše bezdůvodného obohacení. Dráha vlečka byla postavena v roce 1997 s příslibem prodeje pozemků pod ní, je stále konstantní, její velikost nebyla změněna. Žalovaný brojí proti výši bezdůvodného obohacení, přičemž odkazuje na závěry jím předloženého znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobce uvedl, že [datum] byla uzavřena kupní smlouva se žalovaným a že v rámci převodu vlastnického práva k pozemkům na žalovaného nedošlo k vyrovnání bezdůvodného obohacení, jehož vydání se žalobce u soudu domáhá. Žalovaný uvádí, že k uzavření kupní smlouvy skutečně došlo. Žalobce tvrdil, že prodej lze realizovat pouze za předpokladu vyrovnání všech závazků z minulých období. Žalovaný v této souvislosti vedl řadu jednání s žalobcem a rovněž pak i žalobci předložil množství listinných důkazů k prokázání, že dlužníkem rozhodně není, čehož si byl žalobce po řádném seznámení se stavem vědom, a proto s žalovaným kupní smlouvu uzavřel. Pokud by tomu tak nebylo, pak by žalobce porušil své předpisy. Žalovaný vznesl námitku promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení a dále námitku věcné nepříslušnosti.

9. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí předmětné věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy, věc tedy bude nadále projednávána a rozhodována u Okresního soudu ve [obec].

10. Řízení bylo přerušeno od [datum] do [datum].

11. V podání ze dne [datum], ve znění jeho upřesnění ze dne [datum] (k výzvě soudu), žalovaný pro dokreslení situace uvádí, že na pozemku v jeho vlastnictví se stále nacházejí neodstraněné stavby ve vlastnictví žalobce (propustek, sloup). Žalovaný se po žalobci nedomáhal vydání bezdůvodného obohacení v souvislosti s těmito stavbami žalobce, neboť měl za to, že uzavřením kupní smlouvy z [datum] jsou vzájemné vztahy mezi žalobcem a žalovaným zcela vyrovnány, a to včetně plnění, jehož se žalobce domáhá v tomto řízení, když podle vnitřních předpisů žalobce není možný prodej čehokoliv dlužníkovi.

12. V rámci přípravného jednání konaného dne [datum] soud vyzval žalobce dle ust. § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. k doplnění potřebných skutkových tvrzení a k označení důkazů ve lhůtě 30 dnů, účastníci byli poučeni dle ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. o koncentraci řízení po uplynutí lhůty 30 dnů a účastníkům byl předestřen další postup soudu ve věci. Nadto žalovaný uvedl, že jím předložený znalecký posudek zohlednil opravené rozměry užívaných pozemků, avšak rozměry nebyly prověřovány. Žalovaný využíval na předmětných pozemcích pouze plochu pod kolejemi (dráhou vlečky) v jeho vlastnictví, nic jiného. Po ukončení nájemní smlouvy dohodou k [datum] k uzavření nové nájemní smlouvy nedošlo, neboť žalovaný předpokládal brzké uzavření kupní smlouvy dle příslibu žalobce, k čemuž však došlo až v září 2013. V období od roku 2009 do roku 2012 neuhradil žalovaný žalobci za užívání pozemků pod dráhou vlečky ničeho právě s ohledem na příslib žalobce k odprodeji pozemků. Měl za to, že uzavřením kupní smlouvy v září 2013 došlo mezi účastníky řízení k vyrovnání veškerých závazků, neboť kupní cena byla nadhodnocená.

13. V návaznosti na výzvu soudu a poučení o koncentraci řízení shora žalobce podáním ze dne [datum], doručeným soudu dne [datum], tedy včas a v koncentrační lhůtě, doplnil a upřesnil svůj žalobní návrh a současně jej vzal částečně zpět. Uvedl, že stavba dráhy vlečky ve vlastnictví žalovaného byla vybudována na části pozemku p. [číslo] části pozemku [parcelní číslo] a části pozemku [parcelní číslo], zapsaných v rozhodné době na [příjmení] vlastnictví [číslo] v k. ú. [obec], vedených u [stát. instituce], [stát. instituce]. V zažalovaném období byly předmětné části uvedených pozemků ve vlastnictví žalobce, skutečná výměra užívaných pozemků byla 2952 m2, což plyne za zákresu pracovníka žalobce [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Na základě tohoto zákresu byla stanovena výměra jednotlivých pozemků takto: část pozemku p. [číslo] o výměře 2651 m2, část pozemku p. [číslo] o výměře 310 m2 a část pozemku p. [číslo] o výměře 27 m2. Z tohoto důvodu žalobce v rozšíření žaloby uvedl již výměru vyplývající ze zákresu. Kupní smlouvou ze dne [datum] došlo k prodeji výše uvedených pozemků a jejich převodu do vlastnictví žalovaného, přičemž předmětné pozemky byly sloučeny do nově vzniknuvšího pozemku p. [číslo] o celkové výměře [číslo] m². Sloučení pozemků p. [číslo] bylo provedeno na základě Geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] 2009 ze dne [datum]. Bezdůvodné obohacení požaduje za bezesmluvní užívání výše označených pozemků za období let 2009, 2010, 2011 a 2012. V rozšíření žaloby ze dne [datum] žalobce chybně uvedl rozsah požadovaného bezdůvodného obohacení, kdy za období [datum] – [datum] požadoval bezdůvodné obohacení 2 x, a to z důvodu chybně vystavené faktury. Při stanovení výše požadovaného bezdůvodného obohacení vycházel žalobce z nájemní smlouvy z roku 2002, ve které bylo stanoveno smluvní nájemné ve výši 32 Kč za 1 m²/rok (po zaokrouhlení). Žalobce takto postupoval, neboť v příloze 1 nájemní smlouvy z roku 2002 je uvedeno, že se nájemní smlouva týká části pozemku [parcelní číslo] o výměře [číslo] m², části pozemku [parcelní číslo] o výměře 500 m² a části pozemku [parcelní číslo] o výměře 27 m², vše zapsané na [příjmení] vlastnictví [číslo] v k. ú. [obec]. V době, kdy byla nájemní smlouva sepisována, došlo při přípravě smlouvy k pochybení. Předmětné pozemky byly v nájemní smlouvě označeny chybně, jelikož pozemek [parcelní číslo] zapsaný na [příjmení] vlastnictví [číslo] je fakticky jiný pozemek, než který byl ve skutečnosti žalovaným využíván. [příjmení] [příjmení] vlastnictví [číslo] se navíc ostatní pozemky [parcelní číslo] a [parcelní číslo] nenacházely, jelikož tyto pozemky byly na [příjmení] vlastnictví [číslo]. Z nájemní smlouvy je nicméně patrné, o jaké pozemky se fakticky jedná, jelikož dle čl. II smlouvy, který je označen jako místo pronájmu, je uvedeno, že„ místem pronájmu je obvod vlečky vlastníka a umístěná zařízení bezprostředně související s činností vlečky… vlečka odbočuje v žst. [obec], z koleje [číslo] za stykem výhybky [číslo]“ Toto vymezení přitom fakticky odpovídá pozemku p. [číslo] zapsaného na [příjmení] vlastnictví [číslo] v k. ú. [obec]. Je tedy zřejmé, že při sepisu nájemní smlouvy z roku 2002 došlo k písařskému pochybení a záměně parcelního čísla, kdy správně měl být uveden pozemek p. [číslo] zapsaný na [příjmení] vlastnictví [číslo]. Uvedená skutečnost však nemá vliv na způsob výpočtu ceny bezdůvodného obohacení, neboť obě strany mají vědomost o tom, kde se předmětná vlečka nacházela, přičemž na základě této nájemní smlouvy bylo žalovaným hrazeno nájemné ve sjednané výši. Ve vztahu k části pozemku parc. [číslo] žalobce uzavřel s třetí osobou smlouvu o nájmu, kdy v roce 2007 činilo roční nájemné za 1 m2 28 Kč a v roce 2018 32 Kč. Žalobce na bezdůvodném obohacení po žalovaném požaduje částku 377.856 Kč s příslušenstvím za bezesmluvní užívání pozemků za období 4 let, odpovídající ceně 32 [spisová značka].

14. Žalovaný podáními ze dne [datum] a [datum] opětovně rozporuje označení nemovitých věcí, za jejichž užívání žalovaným se žalobce domáhá vydání bezdůvodného obohacení, stejně tak jejich výměru a výši požadovaného bezdůvodného obohacení. Zdůraznil, že žalobcem uvedená výměra užívaných pozemků v rozsahu 2952 m2 je nepřezkoumatelná, neboť ze zákresu pracovníka žalobce [jméno] [příjmení] z [datum] není patrné, jak bylo k této výměře dospěno. Dále opětovně rekapituluje okolnosti vztahující se k uzavření nájemní smlouvy, jejímu ukončení, uzavření smlouvy kupní. S ohledem na průběh těchto jednání žalovaný považuje návrh uplatněný žalobcem v tomto řízení za nemravný výkon práva. Uzavřením smlouvy kupní v roce 2013 byly vypořádány majetkoprávní vztahy smluvních stran (nebylo uplatněno bezdůvodné obohacení za část roku 2013). Pokud by tomu tak nebylo, pak by dozorčí rada žalobce přímý prodej žalovanému neschválila. Ve vztahu k ceně stanovené žalobcem v nájemní smlouvě se třetí osobou žalovaný uvedl, že tato cena není vypovídající, neboť žalobce je silnější smluvní stranou. Setrval na námitce promlčení.

15. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci ve výroku I. dne [datum] a ve výrocích II. a III. dne [datum], bylo výrokem I. řízení pro částku 131.539,20 Kč z důvodu částečného zpětvzetí žaloby žalobcem zastaveno, výrokem II. bylo vysloveno, že v řízení bude pokračováno pro částku 377.856 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 339.360 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 170.035,20 Kč od [datum] do zaplacení, a výrokem III. bylo rozhodnuto o vrácení části soudního poplatku žalobci.

16. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byl výrokem I. žalovaný zavázán zaplatit žalobci částku 71.418 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 51.923 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 19.495 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, výrokem II. byla žaloba v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 306.438 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 287.437 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 150.540,20 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,70 % ročně z částky 170.035,20 Kč od [datum] do zaplacení, zamítnuta, výrokem III. až V. bylo rozhodnuto o nákladech řízení účastníků a státu. Výrok I. nabyl právní moci dne [datum].

17. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], byl rozsudek soudu I. stupně ve výrocích II. až V. rozsudku zrušen a věc byla vrácena prvostupňovému soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud soudu I. stupně vytkl, že při stanovení výše bezdůvodného obohacení vycházel výhradně a jen ze znaleckého posudku a znalcem stanovené ceny za jednotlivé roky. Soud I. stupně sice provedl dokazování žalobcem předloženými nájemními smlouvami (Smlouvou o pronájmu ze dne [datum] včetně přílohy a Dodatku [číslo] k této smlouvě ze dne [datum] a anonymizovanou Nájemní smlouvou ze dne [datum]), učinil i skutková zjištění a co z toho plyne, ovšem nikterak se již dále nevypořádal ve svém rozhodnutí, proč vychází toliko striktně ze znalcem stanoveného nájemného, resp. vypočteného bezdůvodného obohacení (znalec nezohlednil tyto výše citované smlouvy) a není tak zohledňováno skutečné nájemné, které bylo i samotným žalovaným po dobu trvání nájemního vztahu od [datum] do [datum] placeno. Soud I. stupně tím zatížil řízení vadou mající za následek nepřezkoumatelnost a protiústavnost rozhodnutí. Jde o tzv. opomenuté důkazy a porušení práva na spravedlivý proces zaručeného článkem 36 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod. Soud I. stupně se musí s tvrzeními žalobce a jeho důkazními návrhy vypořádat nejen tím, že je provede a učiní součástí skutkových zjištění a skutkového stavu, ale musí uvést i jaké konkrétní závěry z nich plynou či neplynou pro souzenou věc, neboť na jejich hodnocení stojí žaloba žalobce o výši bezdůvodného obohacení a způsobu výpočtu. Na soudu I. stupně tedy bude, aby se s těmito nájemními smlouvami vypořádal a pokud nadále bude za základ svých úvah vycházet toliko ze znaleckého posudku, pak musí přesvědčivě uvést, proč tak činí a proč předložené nájemní smlouvy nejsou vypovídající. Odvolací soud dává na zvážení i vypracování revizního znaleckého posudku s ohledem na„ kvalitu“ v řízení vypracovaného znaleckého posudku, kdy se nejednalo o metodu srovnávací (znalec vycházel pouze z kupní ceny dosažené mezi stranami, a to ještě v r. 2013). V novém rozhodnutí soud I. stupně znovu rozhodne o nákladech řízení mezi účastníky, bude se zabývat i žalobcem uváděnou možností aplikace ustanovení § 142 odstavec 3 o.s.ř. či případně i okolnostmi uzavření řádné kupní smlouvy až v r. 2013, když již v r. 2008 došlo ze strany žalobce k odsouhlasení prodeje.

18. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení zastaveno v části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 27.332,70 Kč (na jistině) a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 21.545 Kč od [datum] do [datum] a ve výši 7,05 % ročně z částky 5.787,70 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 21.996,22 Kč. Stalo se tak pro zpětvzetí žaloby v uvedené části z důvodu, že žalovaný dne [datum] žalobci zaplatil částku 49.328,92 Kč, kterou dle požadavku (přání) žalovaného započetl ve výši 27.332,70 Kč na jistinu dluhu a ve výši 21.996,22 Kč na zákonné příslušenství.

19. Vzhledem k pravomocnému výroku I. rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a shora uvedeným částečným zastavením řízení činí aktuální (dosud nevypořádaná) výše předmětu řízení částku 279.105,30 Kč s příslušenstvím.

20. Soud provedl ve věci rozsáhlé dokazování znaleckým posudkem, revizním znaleckým posudkem, výpověďmi znalců a listinami, a to jak ve fázi před zrušením části rozsudku soudu I. stupně ze dne [datum], tak po jeho zrušení, a z jednotlivých provedených důkazů zjistil tyto skutečnosti:

21. Ze Smlouvy o pronájmu pozemkové plochy ve vlastnictví [anonymizována tři slova] [obec] pod dráhou vlečkou firmy [právnická osoba] číslo jednací [číslo] [rok] [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tuto uzavřel žalovaný jako vlastník vlečky s [anonymizována tři slova], [právnická osoba], [anonymizována tři slova] [obec], jako pronajímatelem. Předmětem smlouvy byla dohoda o podmínkách o pronájmu zastavěných pozemkových ploch ve vlastnictví pronajímatele pod vlečkou, která je ve vlastnictví [právnická osoba] Nedílnou součástí smlouvy je Příloha [číslo] ke smlouvě číslo jednací [číslo] [rok] [anonymizováno] [obec]. Pronajaté části pozemkových ploch byly zapsané na [příjmení] vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu [obec]. Místem pronájmu je obvod vlečky vlastníka a umístěná zařízení bezprostředně související s činností vlečky. Vlečka odbočuje v žst. [obec], z koleje [číslo] za stykem výhybky [číslo] [ulice] délka vlečky je 898,64 m, délka vlečky na pozemku pronajímatele je 706,62 m. Cena za pronájem pozemků měla být fakturována ve výši dle přílohy [číslo] + příslušná částka DPH. Celková cena smluvních činností činí 112.500 Kč ročně bez DPH. Smlouva o pronájmu byla uzavřena na dobu neurčitou. Příloha [číslo] ke smlouvě číslo jednací [číslo] 2002 SDC [obec] obsahovala soupis pozemků pro vlastníka vlečky, které jsou v majetku pronajímatele – část pozemku parc. [číslo] o výměře 3008 m2, část pozemku parc. [číslo] o výměře 500 m2, část pozemku parc. [číslo] o výměře 27 m2. Pozemky jsou zapsány v k.ú. [obec] na [příjmení] vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu [obec]. Celková výměra činila 3535 m2 Cena pronájmu byla 31,82 Kč za 1 m2 rok, tj. celkem 112.500 Kč za rok za celkovou výměru. Dodatkem [číslo] ke smlouvě [číslo jednací] o pronájmu pozemků [anonymizováno] [obec] z [datum] bylo mezi žalobcem a žalovaným dohodnuto, že pronájem pozemku v majetku žalobce pod dráhou - vlečkou žalovaného se vyjímá ze smluvního vztahu [číslo jednací] [anonymizováno] [obec]. Následný pronájem pozemku pod dráhou - vlečkou žalovaného bude provádět samostatnou smlouvou výkonná jednotka žalobce, [anonymizována tři slova] [obec]. Smlouva [číslo jednací] se tímto dodatkem ukončila s tím, že platnosti pozbývá dnem [datum].

22. Dopisem ze dne [datum] požádal žalovaný žalobce o odprodej částí pozemků zastavěných dráhou vlečky žalovaného, zapsaných na [příjmení] vlastnictví [číslo] v k. ú. [obec], s tím, že délka jeho dráhy vlečky na pozemcích činí 706,62 m. Konkrétně se jednalo o části pozemků parc. [číslo] o výměře 3008 m2, parc. [číslo] o výměře 500 m2 a parc. [číslo] o výměře 27 m2. Dopisem ze dne [datum] bylo žalobcem žalovanému sděleno, že vzhledem k přeměně žalobce v akciovou společnost je pozastaven příjem žádostí o prodej nemovitého majetku, se kterým hospodaří. Byl vyzván k podání nové žádosti po [datum].

23. Dopisem ze dne [datum], který byl žalovanému doručen dle připojené dodejky dne [datum], vyzval žalobce žalovaného k akceptaci jím zasílaného návrhu nájemní smlouvy [číslo] na pronájem části pozemku parc. [číslo] o výměře 3535 m2 pod vlečkou v k. ú. [obec]. Dle návrhu Nájemní smlouvy [číslo] ze dne [datum] činilo nájemné 32 Kč za 1 m2, tj. 113.120 Kč za rok užívání celkové výměry předmětu nájmu + DPH. Nájemní smlouva uzavřena nebyla. K akceptaci obsahově totožného návrhu Nájemní smlouvy [číslo] ze dne [datum] byl žalovaný žalobcem vyzván opětovně dopisem ze dne [datum] Ani poté nájemní smlouva uzavřena nebyla.

24. Dopisem ze dne [datum] žádal žalovaný žalobce o projednání odkoupení pozemku pod dráhou - vlečkou žalovaného, konkrétně pozemku parc. [číslo] o výměře 3535 m2, v k. ú. [obec]. Dopisem ze dne [datum] potvrdil žalobce příjem žádosti žalovaného o koupi části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Žalovaný byl vyzván k orientačnímu zakreslení zájmové části pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] do přiložených snímků a jejich zaslání zpět žalobci s tím, že následně žalobce zahájí základní projednávání prodeje. Dopisem ze dne [datum] oznámil žalovaný žalobci, že mu zasílá snímek katastrální mapy a jednotnou železniční mapu s vybarvenou zájmovou částí parcel, jež jsou ve vlastnictví žalobce a které by žalovaný měl zájem odkoupit. Jedná se o pozemky pod dráhou vlečky žalovaného a v její těsné blízkosti. Dopisem ze dne [datum] bylo žalobcem žalovanému sděleno, že prodej předmětných nemovitých věcí byl kladně projednán. Pro další řízení prodeje byl žalovaný požádán o zajištění vyhotovení geometrického plánu.

25. Dopisem ze dne [datum] oznámil žalobce žalovanému, že tento vznikl na základě [anonymizována tři slova] k [datum] a přešel do jeho majetkového správcovství pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec], na který měl žalovaný s původním pronajímatelem uzavřenou nájemní smlouvu. Dále bylo žalovanému sděleno, že jelikož užívá předmětný pozemek o výměře 3535 m2 k provozování vlečky, je mu zasílán návrh nájemní smlouvy. Současně byl žalovaný upozorněn, že je žalobce oprávněn účtovat tři roky zpětně bezesmluvní užívání. Z návrhu Nájemní smlouvy [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětem nájmu je část pozemku parc. [číslo] o výměře 3535 m2 pod vlečkou v k. ú. [obec]. Navržené nájemné činilo 32 Kč za 1 m2, tj. 113.120 Kč za rok užívání celkové výměry předmětu nájmu. Nájemní smlouva uzavřena nebyla. Opakovaně byl žalovaný žalobcem vyzván k akceptaci obsahově totožného návrhu Nájemní smlouvy [číslo] ze dne [datum] e-mailem ze dne [datum] Nájemní smlouva ani poté uzavřena nebyla.

26. Dopisem ze dne [datum] žalovaný žalobce informoval o jeho zájmu o koupi pozemků pod dráhou vlečky ve vlastnictví žalovaného s tím, že pokud by jeho žádosti nebylo vyhověno, učinil nabídku žalobci na odprodej vlečkové koleje, a to z důvodu jejího minimálního užívání žalovaným.

27. Dopisem ze dne [datum] a připojenou fakturou [číslo] ze dne [datum] byl žalovaný žalobcem vyzván k zaplacení částky 339.360 Kč za bezesmluvní užívání pozemku pod vlečkou - parc. [číslo] v k. ú. [obec], za rok 2009, 2010, 2011, se splatností dne [datum].

28. Dopisem ze dne [datum] opětovně žalovaný žalobce informoval o jeho zájmu o koupi pozemků pod dráhou vlečky s tím, že pokud by jeho žádosti nebylo vyhověno, učinil nabídku žalobci na odprodej vlečkové koleje. Současně shrnul dosavadní průběh jednání o uzavření kupní smlouvy. S ohledem na to vrátil žalobci fakturu na částku 339.360 Kč [číslo] pro její nedůvodnost. Shodně se tak stalo dále dopisem žalovaného ze dne [datum].

29. Fakturou [číslo] ze dne [datum] vyúčtoval žalobce žalovanému celkem částku 170.035,20 Kč za bezesmluvní užívání pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec] za období od [datum] do [datum], se splatností dne [datum].

30. Předžalobní upomínkou z [datum], která byla doručena žalovanému dne [datum], byl žalovaný žalobcem vyzván k úhradě částky 170.035,20 Kč, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání.

31. Z Kupní smlouvy o prodeji nemovitosti uzavřené dne [datum] mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím bylo zjištěno, že předmětem smlouvy byl prodej pozemku parc. [číslo] o výměře 6822 m2, v k. ú. a obci [obec], který vznikl sloučením pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] s oddělenou částí„ a“ z pozemku parc. [číslo] zapsaných dosud na [příjmení] vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Kupní cena činila 900.000 Kč. Účinky vkladu vlastnického práva v katastru nemovitostí pro žalovaného nastaly ke dni [datum]. Součástí kupní smlouvy byl geometrický plán pro rozdělení pozemku.

32. Ze zákresu vypracovaného pracovníkem žalobce [jméno] [příjmení] dne [datum] bylo zjištěno, že dráha vlečky ve vlastnictví žalovaného se k tomuto dni nacházela na pozemcích ve vlastnictví žalobce parc. [číslo] výměra 2615 m2, parc. [číslo] výměra 310 m2 a parc. [číslo] výměra 27 m2, v k.ú. [obec], na celkové ploše 2952 m2.

33. Z nájemní smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatelem a společností [právnická osoba] jako nájemcem dne [datum] bylo zjištěno, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s účinností od [datum], předmětem nájmu byla část pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] o výměře 450 m2, přičemž nájemce se zavázal užívat předmět nájmu výhradně k účelu: pozemek pod vlečkou. Nájemné činilo za 1 m2 28 [spisová značka], tj. 12.600 Kč ročně + DPH. Z průvodního dopisu nazvaného Zaslání splátkového kalendáře z roku 2007, k němuž je připojena dodejka o jeho doručení nájemci dne [datum], dále ze splátkových kalendářů za roky 2009, 2010, 2011 a 2012, které jsou přílohou průvodních dopisů z roku 2008, 2009 (z února a prosince), 2010 (z března a listopadu) a 2011 (z března a listopadu), k nimž jsou u 4 z nich připojeny dodejky o jejich doručení nájemci, bylo zjištěno, že v období 2008 až 2012 nájemní vztah na základě shora uvedené nájemní smlouvy trval s tím, že nájemné bylo upravováno o spočtenou inflaci v období 2009 až 2012. Takto upravené nájemné činilo v roce 2009 13.394 Kč (tj. 29,76 Kč za 1 m2) + DPH, v roce 2010 13.528 Kč (tj. 30 Kč za 1 m2) + DPH, v roce 2011 13.730,80 Kč (tj. 30,51 Kč za 1 m2) + DPH, v roce 2012 13.991,60 Kč (tj. 31,09 Kč za 1 m2) + DPH. Ze splátkového kalendáře na rok 2018 k výše označené nájemní smlouvě bylo zjištěno, že nájemné za rok 2018 činí 14.453,20 Kč (tj. 32,12 Kč za 1 m2) + DPH.

34. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z [datum], [číslo] [rok], jenž je opatřen znaleckou doložkou dle ust. § 127a o.s.ř., bylo zjištěno, že jeho objednatelem byl žalovaný a jeho účelem bylo stanovit obvyklou cenu nájmu částí pozemků parc. [číslo] o výměře 2615 m2, parc. [číslo] o výměře 310 m2 a pozemku parc. [číslo] o výměře 27 m2, v k. ú. a obci [obec]. Obvyklé roční nájemné za užívání pozemků v celkovém rozsahu 2952 m2 bylo znalkyní stanoveno jako ekonomické nájemné ve výši [číslo] [spisová značka] (po zaokrouhlení), a to podle stavu ke dni [datum]. Jednou z příloh k tomuto znaleckému posudku je i Zákres vypracovaný pracovníkem žalobce [jméno] [příjmení] dne [datum] (viz odstavec 29. odůvodnění tohoto rozsudku). Tento posudek však nemá pro toto řízení ve vztahu k výši nájemného za užívání předmětných pozemků žádnou relevanci, neboť ocenění nájemného nepokrývá období, za které je žalobcem bezdůvodné obohacení po žalovaném nárokováno.

35. Z výpisu z katastru nemovitostí pořízeného dálkovým přístupem k datu [datum] bylo zjištěno, že na [příjmení] vlastnictví [číslo] vlastníka [země] – příslušnost hospodařit s majetkem státu [obec] dráhy s. o., byly mimo jiné zapsány nemovité věci – pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, zbořeniště, výměra 1462 m2, pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, zbořeniště, výměra 27 m2, a pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, dráha, výměra 67684 m2, pro katastrální území a [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Pozemek parc. [číslo] nebyl pro [katastrální uzemí] k danému datu evidován.

36. Z výpisu z katastru nemovitostí pořízeného dálkovým přístupem k datu [datum] (datum, od kterého je požadováno bezdůvodné obohacení) bylo zjištěno, že ve prospěch žalobce jako vlastníka byly na [příjmení] vlastnictví [číslo] mimo jiné zapsány tyto nemovité věci – pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, zbořeniště, výměra [číslo], pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, zbořeniště, výměra 27 m2, a pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, dráha, výměra 48367 m2, pro katastrální území a [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce].

37. Z výpisu z katastru nemovitostí pořízeného dálkovým přístupem k datu [datum] bylo zjištěno, že ve prospěch žalovaného jako vlastníka je na [příjmení] vlastnictví [číslo] mimo jiné zapsán pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, výměra 6822 m2, pro katastrální území a [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce].

38. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne [datum], [číslo] [rok], kterého ustanovil soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že znalec využil možnosti, kterou mu soud pro účely splnění znaleckého úkolu poskytl, a sice že požádal o konzultaci autorizovaného inženýra v oboru dopravní stavby ing. [jméno] [příjmení], s jehož pomocí zakreslil do kopie katastrální mapy trasy železniční vlečky ve vlastnictví žalovaného (které jsou nedílnou součástí znaleckého posudku) a v návaznosti na to vypočítal rozsah ploch zastavěných vlečkovou dráhou na dotčených pozemcích. Takto vypočtené plochy porovnal se zákresem vypracovaným pracovníkem žalobce [jméno] [příjmení] dne [datum] a zkonstatoval, že plochy pro pronájem pozemků, na kterých je situována stavba železniční vlečky, jsou totožné s jeho vlastním výpočtem a současně jsou v souladu s drážními předpisy. Konkrétně určil, že v rozhodném období let 2009, 2010, 2011 a 2012 se stavba dráhy vlečky ve vlastnictví žalovaného nacházela na pozemcích ve vlastnictví žalobce v tomto rozhodném období, evidovaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k.ú. [obec], na [příjmení] vlastnictví [číslo] jako parcela [číslo] to v rozsahu 2615 m2, parcela [číslo] to v rozsahu 310 m2, a parcela [číslo] to v rozsahu 27 m2, tedy v celkovém rozsahu [výměra]. Znalec v návaznosti na toto zjištění dále stanovil obvyklou (tržní) cenu nájemného za užívání těchto pozemků ve zjištěném rozsahu částkou 17.218 Kč za rok 2009, částkou 17.253 Kč za rok 2010, částkou 17.452 Kč za rok 2011 a částkou 19.495 Kč za rok 2012. Při určení tržní ceny pronájmu plochy pozemků ve zjištěném rozsahu za jednotlivé roky rozhodného období znalec vycházel z tržní ceny částí předmětných pozemků v jednotlivých letech. Závěry tohoto znaleckého posudku z důvodu použité metodiky však byly žalobcem relevantně zpochybněny, jak uvedl odvolací soud, a proto soud nechal ve věci zpracovat revizní znalecký posudek.

39. Z revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] (nyní znalecká kancelář [právnická osoba]) ze dne [datum], [číslo] který ustanovil soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že se závěry znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne [datum], [číslo] 2018 nelze souhlasit, významně chybí srovnání s realizovanými pronájmy srovnatelných pozemků. Proto znalecký ústav provede vlastní posouzení. Pokud jde o znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] 2011, jedná se o posudek podstandardního rozsahu s nízkou vypovídací schopností, s jehož závěry se neztotožňuje. Znalecký ústav využil možnosti, kterou mu soud pro účely splnění znaleckého úkolu poskytl, a sice přibral konzultanta z oboru geodézie – [právnická osoba], [anonymizováno], [obec], za účelem zaměření skutečného rozsahu vlečky na pozemku p. [číslo] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], za účelem stanovení možných šířek z pohledu právních předpisů, které stavba vlečky na pozemku zaujímá. Na základě vyjádření konzultantů byly určeny 3 varianty výměry pozemků pod stavbou vlečky, a to 2 m, 2,50 m a 3 m na každou stranu od osy koleje a pro každou variantu bylo vypracováno zaměření a určena přesná výměra, kterou z pozemků stavba vlečky zaujímá, tj . 2.034 m2 (šířka 2x 2 m), 2.308 m2 (šířka 2x 2,50 m) a 2.554 m2 (šířka 2x 3 m). Znalecký ústav pro určení obvyklého nájemného použil srovnávací metodu, kdy měl k dispozici nájemní smlouvy na srovnatelné pozemky (pozemky pod stavbou vlečky). V rámci své výpovědi na závěrech svého písemného znaleckého posudku setrval, přičemž popsal, jakými úvahami a proč se při splnění znaleckého úkolu řídil, jakou metodu a z jakého důvodu pro ocenění tržního nájemného částí předmětných pozemků v rozhodném období zvolil. Obvyklé nájemné bylo určeno variantně, neboť dle jeho vyjádření mu posouzení šíře pozemku pod vedením dráhy nepřísluší. Zkonstatoval, že v dohledaných nájemních smlouvách byla určena šíře pozemku pod vlečkou převážně 3 m na každou stranu od osy koleje. Při uvažované šířce 2x 2 m a výměře dotčené části pozemků v období 2009 až 2012 označených jako parcela [číslo] znalecký ústav stanovil výši obvyklého nájemného částkou 24.204,60 Kč za rok 2009 (11,90 [spisová značka]), částkou 24.448,68 Kč za rok 2010 (12,02 [spisová značka]), částkou 24.814,80 Kč za rok 2011 (12,20 [spisová značka]) a částkou 25.282,62 Kč za rok 2012 (12,43 [spisová značka]). Žalovaný rozporoval pouze šíři pozemku pod dráhou vlečky nad 2 m na každou stranu od osy koleje, délku dráhy vlečky nikoliv. Žalobce zaměření rozsahu dráhy vlečky na pozemku nerozporoval v žádném směru.

40. Z dopisu ze dne [datum] a výňatku znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] 2011, který je přílohou tohoto dopisu, bylo zjištěno, že žalobce v rámci urychlení ukončení obchodního případu zaslal žalovanému„ výtah“ znaleckého posudku na ocenění nemovitostí v k.ú. [obec] a požádal o zaslání„ souhlasu s kupní cenou“, o který bylo žádáno dopisem ze dne [datum] Cena obvyklá pozemku parcela [číslo] obec a k.ú. [obec], byla ke dni [datum] stanovena na částku 852.750 Kč.

41. Ze Situace majetkoprávních vztahů – navrhovaný stav 1:500 [datum] bylo zjištěno, že v této situaci, vyhotovené pro účely žalobce (plánovaný převod [anonymizována dvě slova]), je uvedeno: p. [číslo] (vlastník [právnická osoba], plánovaný [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]) plocha pro vlečku [anonymizována dvě slova] 227,3 m2 (1,2 m od osy koleje).

42. Z fotodokumentace pražců a technického popisu pražce, který je v dráze vlečky žalovaného (na čl. 384 spisu) bylo zjištěno, že šířka pražce je cca 240 cm. Současně bylo zjištěno, že prostor mezi pražci je vysypán kamením, kameny se nacházejí i v prostoru„ vedle“ pražců, přičemž se jedná o prostor o celkové šíři cca 4 m.

43. Soud provedl dokazování dvěma snímky katastrální mapy ze dne [datum] a [datum], informací o pozemku ze [datum] a [datum], výňatkem z [anonymizováno] ocenění podniku [anonymizováno] se sídlem ve [obec] ze dne [datum] s poukazem zejména na stranu 74 a přílohu – výpis z katastru nemovitostí, zakladatelskou listinou společnosti [právnická osoba] ze dne [datum], zejména s poukazem na její stranu druhou, která je přílohou [číslo] notářského zápisu ze dne [datum], NZ [anonymizováno] [rok] a [spisová značka], notářským zápisem ze dne [datum], NZ [anonymizováno] [rok] a [spisová značka], výpisem z katastru nemovitostí - [příjmení] vlastnictví [číslo] pro k.ú. a [územní celek] a článkem z [webová adresa] ze dne [datum], avšak nezjistil z nich žádné skutečnosti, které by mohly mít bezprostřední vliv na posouzení tohoto případu, zejména z nich nevyplynuly skutečnosti tvrzené žalovaným, jimiž se snažil zpochybnit vztah z nájemní smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatelem a společností [právnická osoba] jako nájemcem dne [datum] (viz výše). Zda žalobce požaduje či nepožaduje po [anonymizována dvě slova] za umístění kolejí na pozemcích žalobce nějakou náhradu, je pro tento spor nepodstatné.

44. Návrh žalovaného na provedení dokazování ohledáním na místě samém byl pro nadbytečnost zamítnut, neboť místo samé bylo ohledáno dvěma v řízení ustanovenými znalci a výsledky ohledání byly zachyceny ve znaleckých posudcích.

45. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

46. V období od [datum] do [datum] měl žalovaný na základě nájemní smlouvy uzavřené se žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem dne [datum] v nájmu pozemky evidované ke dni [datum] ve vlastnictví žalobce v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k.ú. [obec], na [příjmení] vlastnictví [číslo] jako parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo]. Na těchto pozemcích se nacházela stavba dráhy vlečky ve vlastnictví žalovaného. Cena nájmu dle této smlouvy byla dohodnuta na částku 31,82 Kč za 1 m2 rok, tj. celkem 112.500 Kč za rok bez DPH. V průběhu nájemního vztahu se označení dotčených pozemků měnilo, jak je uvedeno výše u jednotlivých důkazů. Mezi účastníky řízení nebylo v tomto řízení sporu, které konkrétní pozemky byly předmětem nájmu a na kterých konkrétních pozemcích se stavba dráhy vlečky ve vlastnictví žalovaného nacházela. Nájemní smlouva byla ukončena ke dni [datum]. Poté žalobce vyzval žalovaného několikrát k uzavření nové nájemní smlouvy na pronájem předmětných pozemků za nájemné 32 Kč za 1 m2, tj. 113.120 Kč za rok bez DPH, což však nebylo žalovaným akceptováno. Žalovaný užíval předmětné pozemky v rozsahu ploch, na nichž se nacházela stavba dráhy vlečky v jeho vlastnictví, i po skončení nájemního vztahu, aniž by žalobci za jejich užívání hradil nějakou úplatu. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím přešel do vlastnictví žalovaného pozemek parc. [číslo] o výměře 6822 m2, v k. ú. a obci [obec], který vznikl sloučením pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] s oddělenou částí„ a“ z pozemku parc. [číslo] zapsaných dosud na [příjmení] vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], za kupní cenu 900.000 Kč. Účinky vkladu vlastnického práva v katastru nemovitostí pro žalovaného nastaly ke dni [datum]. Jednání ohledně prodeje pozemků, příp. jejich částí, ve vlastnictví žalobce, na nichž se nacházela stavba dráhy vlečky ve vlastnictví žalovaného, probíhala již od srpna 2002, kdy žalovaný opakovaně informoval žalobce, resp. jeho právního předchůdce, o svém zájmu předmětné pozemky koupit do svého vlastnictví za účelem sjednocení vlastnického práva k pozemkům a stavbě dráhy vlečky. Žalobce vyúčtoval žalovanému cenu za bezesmluvní užívání pozemků zastavěných dráhou vlečky ve vlastnictví žalobce fakturou [číslo] ze dne [datum] ve výši 339.360 Kč za rok 2009, 2010, 2011, se splatností dne [datum], a fakturou [číslo] ze dne [datum] ve výši 170.035,20 Kč za období od [datum] do [datum], se splatností dne [datum]. Obě faktury žalovaný obdržel. Stavba dráhy vlečky ve vlastnictví žalovaného měla v letech 2009 až 2012 stejnou podobu, její rozsah, délka ani šířka se neměnily. V období let 2009 až 2012 se stavba dráhy vlečky ve vlastnictví žalovaného nacházela na pozemcích ve vlastnictví žalobce v tomto rozhodném období, evidovaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k.ú. [obec], na [příjmení] vlastnictví [číslo] jako parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] v celkovém rozsahu 2.034 m2, při šířce 2x 2 m na každou stranu od osy koleje. Tuto šíři vzal soud za prokázanou ze Situace majetkoprávních vztahů z [datum] vypracované samotným žalobcem, v níž je uvažována šířka 1,2 m na každou stranu od osy koleje, a z předložené fotodokumentace pražce a části dráhy vlečky, z nichž vyplývá celková šířka pražců 2,4 m, tj. 1,2 m na každou stranu od osy koleje, s tím, že další prostor do zhruba 2 m na každou stranu od osy koleje zabírá zpevnění dráhy vlečky kameny. S touto šíří vyslovil souhlas i samotný žalovaný. Obvyklá (tržní) cena nájemného za užívání pozemků ve zjištěném rozsahu byla revizním znalcem oceněna částkou 24.204,60 Kč za rok 2009 (11,90 [spisová značka]), částkou 24.448,68 Kč za rok 2010 (12,02 [spisová značka]), částkou 24.814,80 Kč za rok 2011 (12,20 [spisová značka]) a částkou 25.282,62 Kč za rok 2012 (12,43 [spisová značka]).

47. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval níže citovaná ustanovení právních předpisů a závěry plynoucí z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, která se k dané problematice vztahuje (zmíněné odvolacím soudem a účastníky řízení). <i>48. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> 49. S ohledem na výše citované zákonné ustanovení se právní poměry účastníků řídí režimem zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obchodní zákoník“), a to ve znění rozhodném v době vzniku právních vztahů účastníků. <i>50. Podle ust. § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen občanský zákoník), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.</i> <i>51. Podle ust. § 458 občanského zákoníku, musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada. S předmětem bezdůvodného obohacení musí být vydány i užitky z něho, pokud ten, kdo obohacení získal, nejednal v dobré víře. Ten, kdo předmět bezdůvodného obohacení vydává, má právo na náhradu nutných nákladů, které na věc vynaložil.</i> <i>52. Podle ust. § 387 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obchodní zákoník), právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem. Promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Práva z finančního zajištění a ujednání o něm se nepromlčí dříve, než se promlčí poslední z pohledávek finančního charakteru zajištěných příslušným ujednáním o finančním zajištění.</i> <i>53. Podle ust. § 391 odst. 1 obchodního zákoníku, u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného.</i> <i>54. Podle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.</i> 55. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]„ Výši bezdůvodného obohacení záležejícího v užívání nebytových prostor na základě neplatné nájemní smlouvy určí soud peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobných nebytových prostor, zpravidla právě formou nájmu, a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen plnit podle nájemní smlouvy.“ 56. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka]„ Plnění bez právního důvodu je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení (§ 451 odst. 2 obč. zák.) založenou na tom, že mezi zúčastněnými osobami od počátku chybí právní vztah, který by zakládal právní nárok na předmětné plnění, jež může spočívat například v tom, že bylo něco dáno nebo bylo ve prospěch někoho konáno; plněním bez právního důvodu je i užívání cizí nemovitosti (pozemku) bez nájemní smlouvy či jiného titulu opravňujícího užívat cizí věc (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod [číslo] sv. 1, roč. 2000). Takový uživatel není schopen spotřebované plnění v podobě výkonu práva užívání cizí věci vrátit, a je proto povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou; pokud není její výše stanovena, určí ji soud podle své úvahy (§ 136 o.s.ř.), jež se musí opírat o finanční ocenění prospěchu, který účastníku užíváním věci vznikl. Majetkovým vyjádření tohoto prospěchu je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci i s přihlédnutím k druhu právního důvodu (smluvního typu či věcného práva k věci cizí), kterým se zpravidla právo užívání vzhledem k jeho rozsahu a způsobu zakládá; nejčastěji jde o nájemní smlouvu, kdy se výše náhrady poměřuje s obvyklou hladinou nájemného, které by byl nájemce za obvyklých okolností povinen plnit, užíval-li by věc na základě platné nájemní smlouvy. Jestliže je (jako v posuzované věci) výše úplaty závislá i na účelu a způsobu užívání, případně i na právní formě, jíž se obdobný způsob užívání za běžných okolností realizuje, musí soud zkoumat konkrétní okolnosti případu a přihlédnout k účelu, jemuž věc zpravidla slouží, a k tomu, jak ten, kdo se tímto způsobem obohatil, věc skutečně užíval a jakou úplatu by za takové užívání věci byl nucen za běžných okolností platit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaný v Souboru pod C 314, sv. 3; obdobně též rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] 2000 Sbírky).“ 57. V rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] Nejvyšší soud uvedl, že výše bezdůvodného obohacení za užívání věci bez právního důvodu odpovídá částce, "kterou by nájemce byl za běžných okolností povinen plnit podle platné nájemní smlouvy; důvodně se tedy tato náhrada poměřuje s obvyklou hladinou nájemného. [příjmení] mohlo jít o částku skutečně "obvyklou" vzhledem ke srovnávanému stavu, je nepochybné, že při srovnání musí být respektováno jak posuzované místo a období, tak charakter, stav i způsob užívání konkrétní věci." 58. V rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] Nejvyšší soud opět zdůrazňuje, že majetkovým vyjádřením prospěchu získaného užíváním věci bez právního důvodu je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci, zpravidla právě formou nájmu, a kterou by nájemce byl povinen plnit podle platné nájemní smlouvy; důvodně se tedy tato náhrada poměřuje s obvyklou hladinou nájemného.

59. V rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka] Nejvyšší soud ve vztahu k bezdůvodnému obohacení za užívání cizí věci dovodil několik pravidel pro stanovení výše obvyklé ceny:„ Musí se jednat o cenu danou nabídkou a poptávkou, která odpovídá výši úhrady za obdobné plnění za běžných okolností. Je nutno respektovat všechny specifické podmínky daného vztahu (způsob, okolnosti, místo, čas, charakter užívání).“ 60. Po zhodnocení provedených důkazů a z nich vyplývajících skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce není s přihlédnutím k pravomocnému výroku I. rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (jímž bylo žalobě co do 71.418 Kč s příslušenstvím vyhověno) a částečnému zastavení řízení ohledně žalovaným zaplacené částky 27.332,70 Kč s příslušenstvím ve zbývající části důvodná.

61. Bylo prokázáno, že v období let 2009 až 2012 žalovaný bez právního titulu užíval, a to v podobě umístění stavby dráhy vlečky ve vlastnictví žalovaného, pozemky ve vlastnictví žalobce evidované v tomto rozhodném období v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k.ú. [obec], na [příjmení] vlastnictví [číslo] jako parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] v celkovém rozsahu 2.034 m2. Obvyklá (tržní) cena nájemného za užívání předmětných pozemků ve zjištěném rozsahu byla revizním znalcem oceněna částkou 24.204,60 Kč za rok 2009, částkou 24.448,68 Kč za rok 2010, částkou 24.814,80 Kč za rok 2011 a částkou 25.282,62 Kč za rok 2012. K obohacení žalovaného jakožto vlastníka stavby dráhy vlečky na úkor žalobce jakožto vlastníka předmětných pozemků v rozhodném období došlo již ze samotného titulu vlastnického práva žalovaného, které zakládá jeho oprávnění stavbu na cizím pozemku užívat. Je přitom nerozhodné, jakým způsobem své vlastnické právo ke stavbě realizoval (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka]). Soud při stanovení výše bezdůvodného obohacení nevycházel z nájemní smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne [datum] ani z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a společností [právnická osoba] dne [datum], v nichž se nájemné pohybovalo výrazně nad obvyklé nájemné stanovené revizním znaleckým posudkem, a to zejména z důvodu, že jednání (komunikace) o odprodeji pozemků žalobce zastavěných vlečkovou dráhou žalovaného započala již v roce 2002, v roce 2008 bylo žalovanému žalobcem sděleno, že prodej pozemků pod dráhou vlečky žalovaného byl projednán kladně a k uzavření kupní smlouvy nakonec došlo až v září 2013 (evidentně však nikoliv z důvodů na straně žalovaného), při současném přihlédnutí ke specifikům daného případu (posuzované místo, charakter, způsob užívání pozemků).

62. Žalobce vyúčtoval žalovanému cenu za bezesmluvní užívání pozemků zastavěných dráhou vlečky ve vlastnictví žalobce fakturou [číslo] ze dne [datum] ve výši 339.360 Kč za rok 2009, 2010, 2011, se splatností dne [datum], a fakturou [číslo] ze dne [datum] ve výši 170.035,20 Kč za období od [datum] do [datum], se splatností dne [datum]. Obě faktury žalovaný obdržel.

63. Soud se musel vypořádat s námitkou promlčení, kterou žalovaný ve vztahu k uplatněnému nároku žalobce v průběhu řízení vznesl. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka], vznikne-li ve vztazích mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti nebo ve vztazích mezi samosprávnou územní jednotkou a podnikatelem při jeho podnikatelské činnosti, týkajících se zabezpečování veřejných potřeb, bezdůvodné obohacení plněním z právního důvodu, který odpadl, řídí se promlčení práva na jeho vydání právní úpravou obchodního zákoníku. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] v právních vztazích mezi podnikateli při jejich podnikání se bezdůvodné obohacení řídí právní úpravou obsaženou v obchodním zákoníku. Vzhledem k tomu, že tento předpis neobsahuje žádné ustanovení výslovně upravující počátek běhu promlčecí doby pro uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení, je nutno vyjít z obecné úpravy obsažené v ustanovení § 391 odst. 1 obch. zák., podle něhož u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu. Tímto dnem je zásadně den, kdy právo bylo možno poprvé odůvodněně vykonat, neboli kdy se právo stalo nárokem (actio nata). Zpravidla jde o den, kdy se stal dluh splatným (tedy den, kdy jej měl dlužník poprvé splnit). Nelze tedy zaměňovat vznik práva samotného se vznikem nároku a naopak je třeba se zde zabývat posouzením, kdy se dluh žalovaného stal splatným, a kdy mohl žalobce svá práva u soudu poprvé důvodně uplatnit. Dobu plnění obchodních závazků obecně upravuje ustanovení § 340 obch. zák., podle jehož prvního odstavce je dlužník povinen závazek splnit v době stanovené ve smlouvě, a podle jehož druhého odstavce není-li doba plnění ve smlouvě určena, je věřitel oprávněn požadovat plnění závazku ihned po uzavření smlouvy a dlužník je povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, kdy byl věřitelem o plnění požádán. Je přitom nutno mít na zřeteli, že zákon v citovaném ustanovení stanoví dobu splnění (splatnost), nikoliv dobu vzniku práva samotného. Není-li doba splnění (splatnost) sjednána, ani dohodnut způsob jejího určení, stanoví ji věřitel tím, že plnění po dlužníkovi požaduje, a v takovém případě začíná promlčecí doba běžet dnem následujícím poté, kdy vznikl dluh. Promlčení nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení v této věci se v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] řídí obchodním zákoníkem, když je nutno vyjít z obecné úpravy, podle které u práv vymáhaných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy bylo možno právo poprvé odůvodněně vykonat, přičemž se zpravidla bude jednat o den, kdy se dluh stal splatným. Jelikož faktura [číslo] na zaplacení ceny za bezesmluvní užívání pozemků pod dráhou vlečky žalovaného za rok 2009, 2010 a 2011 byla splatná dne [datum] a řízení o nároku z této faktury bylo zahájeno dne [datum], faktura [číslo] na zaplacení ceny za bezesmluvní užívání pozemků pod dráhou vlečky žalovaného za období od [datum] do [datum] byla splatná dne [datum] a řízení o nároku z této faktury bylo zahájeno (formou rozšíření žaloby) dne [datum], je nutno uzavřít, že promlčecí doba do okamžiku podání žaloby, resp. rozšíření žaloby, k soudu neuplynula a námitka promlčení nároku žalobce je nedůvodná.

64. Soud současně neshledal, že by výkon práva žalobce v podobě uplatněného nároku, myšleno co do jeho základu, byl v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ust. § 3 odst. 1 občanského zákoníku, příp. že by šlo o zjevné zneužití práva ve smyslu ust. § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1.1.2014. Tato zákonná ustanovení, kdy uplatněnému právu je odepřena právní ochrana, smí soud aplikovat v naprosto výjimečných případech. Žalovaný tento postup navrhl v návaznosti na to, že se žalobcem, příp. jeho právním předchůdcem několik let jednal o uzavření kupní smlouvy na předmětné pozemky, že mu jejich prodej byl opakovaně žalobcem přislíben a nakonec se prodej realizoval až v roce 2013. Dle názoru soudu bylo výsadním právem žalobce, příp. jeho právního předchůdce, zda si předmětné pozemky ve svém vlastnictví ponechá či nikoliv. Popsaný přístup žalobce byl zohledněn při stanovení výše bezdůvodného obohacení.

65. Nárok žalobce odpovídající tržnímu nájemnému za užívání stanoveného rozsahu předmětných pozemků, tj . 2.034 m2, ve formě umístěné stavby dráhy vlečky ve vlastnictví žalovaného v období let 2009 až 2012 dle revizního znaleckého posudku s přihlédnutím k okolnostem případu zjištěným z provedeného dokazování představuje celkovou částku 98.750,70 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení v zákonné výši jdoucích ode dnů následujících po dnech splatnosti dle faktur žalobce do zaplacení. Jedná se o částku 24.204,60 Kč za rok 2009, částku 24.448,68 Kč za rok 2010, částku 24.814,80 Kč za rok 2011 a částku 25.282,62 Kč za rok 2012. Za situace, kdy žalovaný byl na základě pravomocného výroku I. rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zavázán zaplatit žalobci částku 71.418 Kč s příslušenstvím (žalovaný zaplatil žalobci dne [datum] částku 121.270 Kč, z níž žalobce započítal 71.418 Kč na přisouzenou jistinu a zbývající část na přisouzené příslušenství), a dále zaplatil žalobci dne [datum] na jistinu částku 27.332,70 Kč a na příslušenství z této jistiny částku 21.996,22 Kč, nezbývá než konstatovat, že žalovaný z titulu uplatněného nároku na vydání bezdůvodného obohacení za bezesmluvní užívání žalobcových pozemků v daném rozsahu v období 2009 až 2012 již ničeho, a to ani na zákonném příslušenství, nedluží. S ohledem na uvedené soud žalobu v její zbývající části (stran nadále nárokované jistiny a příslušenství) výrokem I. jako nedůvodnou zamítl.

66. Výrok II. o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. Žalobce v žalobním návrhu požadoval po žalovaném částku ve výši celkem 509.395,20 Kč s příslušenstvím, přičemž úspěšný byl v části již pravomocně přiznaných 71.418 Kč s příslušenstvím a v průběhu řízení žalovaným zaplacených 27.332,70 Kč s příslušenstvím (v této části bylo řízení zastaveno usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]), tedy v rozsahu 19 %. Za neúspěch žalobce je kromě zamítnuté části žaloby nutno považovat i tu část řízení, v níž bylo řízení z důvodu zpětvzetí žaloby zastaveno pro částku 131.539,20 Kč (usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]), neboť se tak nestalo pro chování žalovaného, ale z viny žalobce. Žalovanému by tak příslušela náhrada nákladů řízení v rozsahu 62 % (od úspěchu 81 % se odečítá neúspěch 19 %). Jelikož však žalovanému žádné náklady v souvislosti s předmětným řízením nevznikly, resp. na jejich náhradě výslovně ničeho nepožadoval, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud v daném případě neaplikoval ve prospěch žalobce ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť to nepovažuje s ohledem na okolnosti případu, neúspěch žalobce ve věci v rozsahu 81 % a nekompromisní přístup žalobce k uplatněnému nároku v situaci, kdy prodej předmětných pozemků byl žalovanému odsouhlasen již v roce 2008 a realizován až v roce 2013, za spravedlivé. <i>67. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.</i> 68. V souvislosti s podanými znaleckými posudky bylo znalcům z rozpočtových prostředků soudu vyplaceno celkem 48.244 Kč. Žalobce byl v řízení neúspěšný v rozsahu 81 % a je tudíž povinen státu na nákladech řízení nahradit částku 39.077,64 Kč (výrok III.). Žalovaný byl v řízení neúspěšný v rozsahu 19 %, v důsledku čehož je povinen státu na nákladech řízení nahradit částku 9.166,36 Kč (výrok IV.). U účastníků nebyly přitom splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

69. Dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do 3 dnů od právní moci rozsudku.