Okresní soud ve Vyškově · Rozsudek

4 C 106/2018

č. j. 4 C 106/2018-154

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2019-10-16 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSVY:2019:4.C.106.2018.1

Citované zákony (15)

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa o zaplacení částky 100.000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 100.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 100.000 Kč od 20. 1. 2018 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Na náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 79.850 Kč, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – na účet Okresního soudu ve Vyškově na náklady za svědečné částku ve výši 134 Kč, do tří dnů od právní moci usnesení.</b> 1. Návrhem ze dne 4. 5. 2018 domáhala se žalobkyně, aby soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit jí částku 100.000 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne 15. 5. 2017 došlo mezi ní a žalovaným k uzavření kupní smlouvy o převodu vlastnictví nemovitých věcí (dále jen smlouva), v článku V. odst. 6 smlouvy se žalovaný zavázal v termínu do 1. 7. 2017 umístit do domu, který je součástí pozemku parcelní [číslo] v k. ú. [část obce], jenž byl předmětem kupní smlouvy, kuchyňskou linku včetně spotřebičů a na střechu střešní plechovou krytinu. Tuto svoji povinnost žalovaný nesplnil. Z přiložených listin, a to stavebních poznámek žalobkyně, plánů kuchyně, fota kuchyně i fotografií střechy je zřejmé, že žalovaný dodal kuchyň opožděně. Namontována byla až 7. 7. 2017, nicméně nikdy ji nedodal v podobě, jak bylo smluveno, digestoř nedodal vůbec. Z fotografie je zřejmá absence digestoře v kuchyni, oplechování střechy není dokončeno. Vzhledem ke svému závazku, kdy byla v článku V. odst. 6 kupní smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 100.000 Kč, byl žalovaný výzvou ze dne 4. 1. 2018, kterou převzal 12. 1. 2018, vyzván k úhradě této pokuty, ale přes výzvu ji neuhradil. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši celkem 100.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 20. 1. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně.

2. Okresní soud ve Vyškově vydal ve věci Elektronický platební rozkaz č. j. EPR 66484/2018 – 8 ze dne 13. 4. 2018, v němž uložil žalovanému zaplatit plnění, tak jak bylo žalováno a na náhradě nákladů řízení částku 23.602 Kč. Proti platebnímu rozkazu podal žalovaný dne 2. 5. 2018 ve lhůtě odpor, který pak spolu s vyjádřením, v němž uvádí, že nárok neuznává, považuje jej za nemravný a z toho důvodu za neoprávněný. Konstatuje, že je pravdou, že s žalobkyní uzavřel kupní smlouvu o převodu nemovitosti, v níž byla ujednána povinnost umístit kuchyňskou linku včetně spotřebičů, jakož i umístit na střechu převáděné nemovitosti střešní plechovou krytinu v termínu do 10. 7. 2017 s tím, že v případě nesplnění tohoto závazku má právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 100.000 Kč. Žalovaný uvedl, že střešní plechovou krytinu umístil na střechu převáděné nemovitosti ve sjednaném termínu a svůj závazek ohledně této povinnosti tak splnil zcela v souladu se smlouvou. Pokud jde o závazek umístit kuchyňskou linku, konstatuje, že s dodávkou kuchyňských spotřebičů byl v prodlení 5 dnů. Takové prodlení považuje žalovaný za zanedbatelné porušení jeho povinnosti, které je ve značném nepoměru k výši účtované smluvní pokuty. Odkázal v této souvislosti na rozsudek Nejvyššího soudu z 27. 5. 2010 sp. zn. 23 Cdo 231/2010. Dále rozebírá celkovou kupní cenu za převáděnou nemovitost, která byla 2.200.000 Kč, při přepočtu na denní sazbu smluvní pokuty a zařizovací předměty, jejichž celková hodnota byla v průměrných cenách cca 20.000 Kč. Uzavírá, že pak by smluvní pokuta za 5 dnů prodlení přepočítaná na denní sazbu představovala přibližně 20% z hodnoty zajišťované povinnosti a o nepřiměřenosti takto extrémně vysoké smluvní pokuty není pochyb. Závěrem konstatuje, že takový postih je dle názoru žalovaného v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

3. U jednání dne [datum] byly provedeny výslechy svědků, přičemž z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] nezjistil soud žádné pro věc relevantní skutečnosti. Svědek [jméno] [příjmení] (manžel žalobkyně) vypověděl množství skutečností, z nichž pro věc byly podstatné jen některé. Popsal průběh koupě nemovitosti a sepis kupní smlouvy a zdůraznil, že do dnes není v domě nic hotovo, nejen střecha a kuchyně, ale i ostatní věci, které se tohoto jednání netýkají. Střecha není dokončená, komín není dokončený, v kuchyni chybí digestoř, protože tam nebyla podle toho, co tam mělo být. Pan [příjmení] dodal nějakou zvláštní. Byla to 33 kg těžká digestoř, která tam vůbec nemohla být, takže ji namontoval jenom napůl. Navrhovatelka nebyla schopná pod to dát ani hrnec s vařečkou, jak byla nízko, tak ji demontoval a pak už se nevrátil. K dotazu doplnil, že parametry digestoře vyplývají z nákresu a byla dodána masivní kulatá. Také sdělil, že střecha je nedokončená, musel tam udělat zákroky, aby tam neteklo, ukazoval panu [příjmení], že tam teče a musel zajistit střechu proti stržení větrem kolíčky.

4. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že jako kamarád žalovaného prováděl na stavbě žalobkyně z hrubé stavby vnitřní práce, počínaje zateplení a stavební práce. V kuchyni také dodělával nějaké věci, ale nepamatuje si, jestli osazení spotřebiči. Dělali tam i kuchyňáři. Střešní plechovou krytinu dělal on s kolegy, a to tak že se tam dodala střešní krytina a to bylo všechno. Tvrdil, že se to určitě dodělalo. Co se týče digestoře, dodávala se tam ostrůvková digestoř, jak měla digestoř konkrétně vypadat, ujednáno neměli. Také z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] nezjistil soud žádné pro věc relevantní skutečnosti.

5. Žalobkyně jako účastnice řízení ve své výpovědi uvedla, že součástí kupní smlouvy byla kuchyň včetně všech spotřebičů a střecha kompletní. Digestoř pan [příjmení] dovezl, tři chlapy ji tam montovali na sádrokartonový strop a byla namontována tak, že se bouchala čelem o sklo, které bylo okolo a výš se to dát nedalo. Nedalo se tam procovat, nedalo se tam vařit, takže tu digestoř z toho důvodu nechtěla, také byla navíc hlučná. V tomto domě byla nepoužitelná. Digestoř nemá vývod nad střechu, do kuchyně je díra a plastová trubka končí na půdě. Bavili se o digestoři a kuchyni, tak jak byla v nákresu. Nekoupila by si kuchyni, o které absolutně nic neví. Pokud se týká střešní krytiny, teklo kolem komína. Byl to tam opravovat, ale neopravil to, opravoval to její partner.

6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti a učinil tento závěr o skutkovém stavu: dne 15. 5. 2017 uzavřela žalobkyně a žalovaný smlouva o převodu vlastnictví k nemovitým věcem, jejímž předmětem byl pozemek parcelní [číslo] v obci [obec], k. ú. [část obce], zapsaném na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Ve smlouvě je v článku V. ostatní ujednání uvedeno v bodě 5, že smluvní strany prohlašují, že k dnešnímu dni není stavba zcela dokončena, kdy zejména v této není umístěna kuchyňská linka, rovněž tak není na střeše stavby umístěna střešní plechová krytina. Smluvní strany se dohodli, že cena za předmět koupě je sjednána včetně kuchyňské linky, včetně digestoře, vestavěné mikrovlnné trouby, horkovzdušné trouby, sklokeramické varné desky, myčky nádobí, jakož je součástí kupní ceny také umístění střešní plechové krytiny. Podle bodu 6 článku V. ostatních ujednání smlouvy s ohledem na předchozí bod tohoto článku smlouvy se strana prodávající zavazuje umístit kuchyňskou linku včetně uvedených spotřebičů, jakož se zavazuje umístit na střechu střešní plechovou krytinu, a to nejpozději v termínu do 1. 7. 2017. V případě, že nebude tento závazek strany prodávající ve sjednané lhůtě splněn, sjednávají smluvní strany ve prospěch strany kupující právo na zaplacení smluvní pokuty v částce 100.000 Kč.

7. Dopisem datovaným v [obec] 4. 1. 2018 byl žalovaný vyzván k úhradě smluvní pokuty 100.000 Kč ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení výzvy. Výzva byla do vlastních rukou žalovaného doručena dle dodejky 12. 1. 2018. Žalobkyně pořizovala výpis provádění prací a nebylo žalovaným zpochybněno, že průběh prací takto probíhal. Pro toto řízení je podstatné z uvedených údajů, že 5. 7. 2017 přivezli kuchyň, 7. 7. 2017 namontovali kuchyň – není digestoř, 6. 7. 2017 teče z domu voda z obou stran, pod ložnicí naproti pod koupelnou prasklá voda. Je provedena detailní fotodokumentace, jak byly práce na domě provedeny a na č. l. 24 spisu nákres kuchyně a umístění spotřebičů, zejména digestoře. Žalobou doložený znalecký posudek znalce Ing. [jméno] [příjmení] CSc., datovaný v [obec] 30. 12. 2017 uzavírá mimo jiné, že z hlediska vad nedokončené stavby RD a odhadu nákladů na jejich odstranění, což dokládá vlastní fotodokumentací v posudku obsaženou, zejména klempířské práce jsou provedeny hrubě, chybí kompletní dodávka okapových lišt do podstřešních žlabů, detaily jsou zpracovány nedostatečně a hrubě, domnívá se, že podle způsobu poškození laku oplechování nebylo použito základního klempířského nářadí. Není zřejmé, zda kotvení plechových pásů střešní krytiny ve spojích bylo provedeno v dostatečném rozsahu, detaily oplechování jsou ukotveny předepsanými vruty v nedostatečném rozsahu, je zde zjevně viditelné zvlnění ploch krytiny i ukončujícího oplechování. Nevylučuje, že bude po podrobnější kontrole provést kompletní výměnu oplechování střechy i kompletně novou ochranu hromosvodu, uzemnění. Z listiny označené Závazná smlouva o kuchyni převážně v polském jazyce datované 24. 2. 2017 nedovodil soud žádné relevantní skutečnost, jako zákazník je navíc uveden [jméno] [příjmení]. Z emailu datovaného 24. 5. 2017 žalobkyni poslaného od [jméno] [příjmení] je vyzývána žalobkyně do 30. 5. 2017 umožnit zaměření kuchyně. Pokud žalobkyně dokládala Smlouvu o postoupení pohledávek datovanou 4. 3. 2019, kterou [jméno] [příjmení] s odkazem na doložené faktury na [celé jméno žalovaného], postupuje pohledávky ve výši 23.000 Kč a ve výši 26.996 Kč v návaznosti na oznámení postupitele dlužníkovi o postoupení pohledávek datované 4. 3. 2017 a adresované žalobkyni i v návaznosti na doklad faktura č. [číslo] z 21. 9. 2017 na 26.996 Kč z titulu fakturuje stavební práce včetně materiály, odvoz zeminy a sutě a faktura - daňový doklad č. [číslo] na 23.000 Kč z 21. 9. 2017 fakturujeme stavební práce včetně materiálu, retenční nádrž usazení, pak k tomu byla doložena žalobkyní Smlouva o dílo [číslo] [číslo] mezi [jméno] [příjmení] a zednictví [jméno] [příjmení], IČO [číslo] z jejíhož článku VI. odst. 3 se podává, že smluvní strany nejsou oprávněny bez předchozího písemného souhlasu druhé smluvní strany postoupit jakoukoliv svou pohledávku z této smlouvy na třetí osobu, smluvní strany nejsou oprávněny jednostranně započíst jakoukoli svou pohledávku vůči druhé straně, započtení je možné pouze dohodou.

8. Dne 21. 6. 2019 provedl soud ohledání na místě samém v [část obce], kdy bylo konstatováno, že se provedlo vizuální prohlédnutí střech, jak vyplývá z ve spisu založené dokumentace z č. l. 48 – 84 spisu, byly zjištěny prádelní kolíky, kterými je střecha zajištěna proti podevátí větrem, poukázáno na doplňování štítu domu montážní pěnou, pod lemy chybí dodělání nebo je provizorně z OSB desky, z jižní strany poukázáno na pařez sloužící jako závaží při dešti, aby nedošlo k oddělení střechy, nedokončené štíty, nedodělány lemy, střecha chybí oplechování, lišty, ve vnitřním prostoru v kuchyni chybí digestoř č. l. 48 spisu, upozorněno na excentrické vyústění z digestoře vzhledem k umístění sporáku není ve středu, po schůdcích na půdu poukázáno, že vyústění digestoře nemá venkovní odvětrání.

9. Podle § 2048 občanského zákoníku zákona 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle § 2051 o. z., nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

11. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

14. Podle § 1881 odst. 1 o. z., postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje.

15. Podle § 1915 o. z., dlužník je zavázán plnit ve střední jakosti, není-li mezi stranami ujednána jiná jakost.

16. Podle rozsudku NS ČR 23 Cdo 231/2010 z 27. 5. 2010 čl. IV. je z pohledu přiměřenosti výše smluvní pokuty je na místě hodnotit jinak smluvní pokutu sjednanou ve formě pevně stanovené částky a smluvní pokutu sjednanou formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku. Pevně stanovenou smluvní pokutu by bylo možno (při současném zohlednění všech okolností případu) považovat za nepřiměřenou s ohledem na poměr mezi hodnotou zajištěné pohledávky a výší smluvní pokuty, kterou by v takovém případě byl dlužník povinen zaplatit i třeba jen za několik dnů prodlení. Stejné měřítko však nelze použít, dosáhne-li smluvní pokuta zajištěné pohledávky určité výše v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka; zde výše smluvní pokuty plně odvisí od doby, po kterou dlužník své smluvní pokutou zajištěné povinnosti neplní - čím delší je doba prodlení, tím vyšší je smluvní pokuta. Jinak řečeno, na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou "denní sazbu" smluvní pokuty. Opačný závěr je nepřijatelný, neboť by ve svých důsledcích zvýhodňoval dlužníka (čím déle by dlužník své povinnosti neplnil, tím více by byl zvýhodněn při posuzování případné nepřiměřenosti výše smluvní pokuty), a znamenal by zpochybnění funkcí, které má smluvní pokuta plnit.

17. Dne 15. 5. 2017 uzavřela žalobkyně a žalovaný smlouvu o převodu vlastnictví nemovitých věcí, kde je mezi účastníky nesporným, že podle článku V. odst. 5 a 6 ostatních ujednání této smlouvy bylo součástí smlouvy umístění kuchyňské linky včetně digestoře a jiných zařizovacích předmětů a umístnění plechové krytiny na střeše budovy. Nesplnění této povinnosti, respektive nevčasně splnění této povinnosti bylo zajištěno smluvní pokutou ve výši 100.000 Kč, která je předmětem tohoto řízení. Z výpovědi účastníků svědka [příjmení] a konečně i svědka [příjmení] a zejména z ohledání místa samého má soud jednoznačně za prokázané, že k porušení smluvních povinností, k nimž se žalovaný zavázal, došlo. Ohledáním střechy v souladu s dokumentací, tak jak je nafotografována ve spise, bylo možno dojít k jednoznačnému zjištění, že dodávka střešní plechové krytiny nebyla náležitá. Přestože v kupní smlouvě nebylo detailně specifikováno v jaké kvalitě má být střešní plechová krytina umístěna na střeše, lze v této souvislosti odkázat na ustanovení § 915 o. z., upravující obecně závazkové vztahy, podle něhož je stanovena povinnost plnit ve střední jakosti, není-li mezi stranami ujednána jiná jakost. Pokud tedy mezi účastníky byla ujednána střešní plechová krytina, bylo nezbytné ji dodat nejméně ve střední jakosti, což učiněno nebylo a soud to zjistil jednak vlastním ohledáním, jednak z citovaných výpovědí, fotodokumentace a zejména to konstatoval znalec Ing. [jméno] [jméno] CSc. v posudku z 30. 12. 2017.

18. Součástí smlouvy bylo umístění kuchyňské linky včetně spotřebičů a zejména digestoře. Nesporným faktem zjištěným soudem ohledáním na místě samém i z účastnických a svědeckých výpovědí a doložené fotodokumentace je, že digestoř dodána nebyla. Případné argumentaci, že digestoř současně s kuchyní dodána byla a na žádost žalobkyně byla dementována lze argumentovat obdobně jako shora ustanovením § 915 o. z., pokud by se soud postavil na stanovisko, že žádné ujednání mezi účastníky ohledně jakosti dodávky nebylo. Zde však lze odkázat na objednávku kuchyně zdokumentovanou nákresy, tak jak jsou v různých polohách zachyceny na č. l. 24 a 47 spisu v konfrontaci s digestoří původně namontovanou, tak jak je zachycena na fotodokumentaci z č. l. 43 spisu a z toho jak popisuje její vlastnosti žalobkyně a svědek [příjmení] a z toho lze dovodit, že taková dodávka digestoře nesplňovala parametry ani střední jakosti, i pokud by nebylo vzato za prokázané, že mezi účastníky byla ujednána jakost odpovídající tomu, jak je zobrazena digestoř na pláncích kuchyně. V konečném důsledku lze však konstatovat, že k porušení závazku žalovaného dodat kuchyň se zařízením včetně digestoře došlo, neboť v konečném důsledku digestoř vůbec dodána nebyla. Již nad rámec by bylo další rozvádění nekvalitní jakosti této dodávky v souvislosti s nedostatkem odvětrání digestoře mimo půdní prostor.

19. Pokud se má soud vypořádat s procesní obranou žalovaného odkazující na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 231/2010 z 27. 5. 2010, z jehož rozsáhlé právní věty je poukazováno na shora citovaný odstavec IV., kde jak dovozuje v procesní obraně žalovaný je třeba vztáhnout celkovou výši smluvní pokuty k přepočtu na„ denní sazbu“, která představuje 0,9 % z kupní ceny za jeden den v prodlení a za těchto okolností je požadavek stotisícové smluvní pokuty za celkové prodlení s plněním povinnosti v trvání 5 dnů vzhledem k hodnotě zajišťované povinnosti zcela nepřiměřené. Soud má možnost postupem podle ustanovení § 2051 NOZ moderovat výši smluvní pokuty a citovaný judikát je proto nepochybně odpovídajícím vodítkem. Z pohledu zjištěného skutkového stavu však nevzal soud za prokázané, že by porušení smluvní povinnosti zajišťované sjednanou pokutou bylo toliko nedodání kuchyně zpožděné o 5 dnů. Pokud by skutkový stav byl takto postaven, nepochybně by soud o moderaci uvažoval (samozřejmě za předpokladu, že by všechny závazky žalovaného byly jinak řádně v patřičné jakosti a včas splněny, pak je otázkou, zda by žaloba vůbec byla podávána). Zjištěným faktem je však, že dodávka střechy proběhla v krajně nekvalitní jakosti, dodávka kuchyně proběhla byť nepatrně, ale opožděně a dodávka digestoře, která je součástí smlouvy neproběhla vůbec. Z toho soud dovozuje, že došlo k porušení smluvní povinnosti zajištěné smluvní pokutou ve smlouvě o převodu nemovitosti z 15. 5. 2017 a nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty je takto dán. K tomu je třeba konstatovat, že účelem smluvní pokuty, jejíž právní úprava je obsažena v ustanovení § 2048 až 2052 občanského zákoníku jako jednoho ze zajišťovacích prostředků, je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce ke splnění smluvní povinnosti zajištěné smluvní pokutou. Smluvní pokuta má funkci prevenční, reparační a sankční. Z předmětné smlouvy plyne, že závazek žalovaného dodat žalobkyni nemovité věci včetně předmětů a dokončovacích pracích uvažovaných v článku V. odst. 5 a 6 smlouvy splněn nebyl, a to řádně ani včas. Prevenční funkce v daném případě spočívala v tom, že měla vést žalovaného k zajištění včasného a řádného plnění. Na místě je tedy i uplatnění sankční funkce smluvní pokuty, a to v podobě postihu žalovaného za to, že své závazky náležitě nesplnil. V daném případě je však nejpodstatnější funkce reparační, neboť výše smluvní pokuty odpovídá alespoň částečnému pokrytí nákladů a obtížím, kterém žalobkyně v souvislosti s porušením smluvních povinností ze strany žalovaného měla. Tím samozřejmě není dotčeno její právo domáhat se řádného plnění, respektive nákladů spojených s odstraněním vad.

20. Podle § 1968 NOZ věta první dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

21. Podle § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

23. V daném případě se žalobkyně domáhala přiznání příslušenství ve výši zákonného úroku podle citovaného § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 20. 1. 2018, což je den následující po dni ke kterému mělo být na základě výzvy žalobkyně plněno. Jak vyplývá z dodejky dopisu datovaného 4. 1. 2018 byl doručen žalovanému 12. 1. 2018 a byla mu stanovena přiměřená sedmidenní lhůta k plnění. Konec této lhůty pak připadal na pátek 19. 1. 2018 a od 20. 1. 2018 je tudíž v prodlení.

24. Pokud se má soud vypořádat s procesní obranou žalovaného spočívající v tom, že dle doložené smlouvy ze dne 4. 3. 2019 na pohledávky v celkové výši 49.996 Kč, pak soud uzavírá, že s odkazem na ustanovení § 1881 odst. 1 o. z., je takovéto postoupení vyloučené s ohledem na ujednání dlužníka a věřitele, neboť pohledávka vzchází se smlouvy o dílo, kterou uzavřel postupitel [jméno] [příjmení] s žalobkyní a jejíž výslovné ujednání v článku VI. odst. 3 postoupení jakékoliv pohledávky bez předchozího písemného souhlasu druhé smluvní strany vylučuje. Proto soud postoupení pohledávky neakceptoval a v návaznosti na to již neprováděl dokazování ohledně důvodu a výše plnění, k nimž se postoupené pohledávky vážou.

25. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žalovaná zcela úspěšná, náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalované spočívají v odměně za zastoupení advokátem 11x 5.100 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony: příprava a převzetí zastoupení a písemné podání ve věci samé, výzvy k úhradě – předžalobní upomínky, účasti u jednání dne 5. 12. 2018, 13. 3. 2019, 22. 5. 2019, 21. 6. 2019 a 16. 10. 2019, další porady s klientem z 13. 12. 2018 a 24. 4. 2019, písemném doplnění žaloby z 20. 12. 2018, paušální náhradě hotových výdajů 11x 300 Kč dle § 13 odst. 3, této vyhlášky, celkem 3.300 Kč. Dále jízdné k soudu dle osvědčení OTP osobním vozidlem [značka automobilu] Kombi, [registrační značka], a to za jízdy [obec] – Vyškov a zpět k jednání v roce 2018, jedna cesta 70 km á 5,50 Kč/km a v roce 2019 á 5,80 Kč/km, tedy cestovné 5. 12. 2018 385 Kč a náhrada za ztrátu času dle § 14 odst. 2 advokátního tarifu při jízdě k jednání do Vyškova á 200 Kč. Dále cestovné 13. 3. 2019 [obec] – Vyškov a zpět, 70 km á 5,8 Kč/km, celkem 406 Kč a 200 Kč ztráty času; jízdné 22. 5. 2019 [obec] – Vyškov a zpět, 70 km á 5,8 Kč/km, celkem 406 Kč a 200 Kč ztráty času; cestovné [obec] – [část obce] a zpět, 100 km á 5,8 Kč/km, celkem 583 Kč a 300 Kč ztráta času a jízdné [obec] – Vyškov a zpět 16. 10. 2019, 70 km á 5,8 Kč/km, celkem 406 Kč a 200 Kč ztráta času, takto celkem náhrada za cestovné a ztrátu času činí částku 3.286 Kč. Dále náleží za uhrazený soudní poplatek 4.000 Kč a soudu je z úřední činnosti známo, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, náleží mu takto k úkonům právní pomoci, náhradě výdajů, cestovnému a ztrátě času 21 % DPH ve výši celkem 13.164 Kč. Takto je žalovaný povinen žalobkyni nahradit na náhradě nákladů řízení částku 79.850 Kč.

26. Výrok o náhradě nákladů zálohovaných státem se opírá o ust. § 148 odst. 1) o. s. ř., podle něhož stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě činily náklady řízení zálohovaných státem svědečné vyplacené svědkyni [jméno] [příjmení] v částce 134 Kč.

27. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.