4 C 11/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doležel ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 12 427 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 427 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 12 427 Kč od 29. 5. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 427 Kč s příslušenstvím za neoprávněný odběr elektřiny. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že jako držitel licence na distribuci elektřiny zjistila prostřednictvím servisní firmy dne [datum], že odběrné místo [ulice a číslo], [obec] je pod napětím a žalovaný odebírá elektřiny, ačkoli smluvní vztah s obchodníkem pro neplacení ceny elektřiny zanikl. Žalobkyně vyúčtovala náhradu škody za neoprávněný odběr ve výši 14 427 Kč, žalovaný do dnešního dne uhradil pouze 2 000 Kč. Žalobkyně tak požaduje uhradit částku 12 427 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 427 Kč od 29. 5. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Dle ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je, odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

4. Dle ustanovení § 51 odst. 3 energetického zákona, při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

5. Dle ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

6. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Z protokolu o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie ze dne [datum] a zápisu o provedené kontrole odběrného místa kategorie„ C“ a„ D“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že pracovník žalobkyně dne [datum] zjistil neoprávněný odběr elektrické energie v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], že elektroměr měl být odpojený pro neplacení, avšak odběratel se připojil vodičem 3 x 2,5 mm2 na přívod hlavního jističe. Z podkladů pro výpočet výše škody ze dne [datum], požadavku na vystavení odběratelské faktury ze dne 30. 4. 2020, stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr ze dne 16. 4. 2020, výpočtu oprávněných nákladů ze dne 16. 4. 2020 a souhrnu ze dne 16. 4. 2020 vyplývá, že dne [datum] došlo k přerušení odběru a dne [datum] k odstranění neoprávněného odběru, za tuto dobu žalovaný odebral 1,822 MWh elektřiny, kdy náhrada za energii byla vyčíslena na 7 881,38 Kč a náhrada za oprávněné náklady byla vyčíslena na 4 042 Kč, celkem tedy žalobkyně požadovala uhradit 14 428 Kč (včetně DPH). Z faktury – daňový doklad [číslo] vystavené dne 14. 5. 2020 a přiloženého rozpisu jednotlivých položek faktury za neoprávněný odběr elektrické energie vyplývá, že žalobkyně vystavila žalovanému fakturu, kterou požadovala uhradit částku 14 427 Kč za neoprávněný odběr elektrické energie se splatností do 28. 5. 2020. Z upozornění na nepřijatou platbu ze dne 17. 6. 2020 a výzvy k úhradě ze dne 2. 7. 2020, včetně poštovního podacího archu, vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 14 427 Kč a upozornila ho na možnost jejího soudního vymáhání.

8. Po provedeném dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu věci, kdy dospěl k závěru, že žalovaný v době od [datum] do [datum] na adrese [adresa žalovaného], aniž by měl uzavřenou smlouvu o dodávce elektrické energie. Za tuto dobu vyčerpal energii v množství 1,822 MWh, jejíž hodnota činí 14 427 Kč.

9. Na takto zjištěný skutkový stav věci aplikoval soud příslušná ustanovení energetického zákona, když žalovaný odebíral elektrickou energii bez uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny, tedy bez právního důvodu. Žalovaný se tak dopustil neoprávněného odběru elektrické energie a v souladu s ustanovením § 51 odst. 3 energetického zákona je povinen takto vzniklou škodu žalobkyni nahradit. Žalobkyně tuto škodu za neoprávněný odběr elektřiny určila dle skutečně neoprávněně odebrané elektřiny, což je zcela v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., kdy tato škoda činila částku 14 427 Kč. Žalovaný na dlužnou částku uhradil 2 000 Kč, a proto je žalobkyni povinen nahradit škodu ve výši 12 427 Kč a dále zákonný úrok z prodlení ode dne 29. 5. 2020, což je zcel v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Soud při stanovení výše nákladů žalobkyně vyšel z ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, podle kterých, účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náleží paušální náhrada. Žalobkyni náleží paušální náhrada za písemné podání nebo návrh ve věci samé a za výzvu k plnění (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky), a to ve výši 300 Kč za každý úkon (celkem tedy 600 Kč). Spolu se zaplaceným soudní poplatkem ve výši 1 000 tak činí náklady žalobkyně 1 600 Kč.

11. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.