4 C 118/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doležel ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem ulice a číslo , PSČ obec proti žalovaným: právnická osoba , IČO sídlem adresa původního účastníka a žalované o zaplacení částky 2.015.803 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2.015.803 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 75.915 Kč od 10. 5. 2017 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.403 Kč od 15. 5. 2017 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.457 Kč od 15. 8. 2017 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 750.273 Kč od 14. 10. 2017 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 809.161 Kč od 17. 10. 2017 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 372.593 Kč od 23. 8. 2019 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Na náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 222.963 Kč, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne 7. 7. 2020, domáhala se žalobkyně zaplacení žalované částky v podstatě s odůvodněním, že dluh žalovaného vznikl na základě faktur, které mu byly vystaveny na základě vzájemné obchodní činnosti z titulu smluv o dodávce zboží a služeb. Ke dnům splatnosti faktur měla být žalobkyni uhrazena žalovaná částka a ke dluhu žalovaného dne 17. 2. 2020 prostřednictvím Uznání dluhu a dohodě o přistoupení k dluhu, přistoupili žalovaní 2) a 3) jako spoludlužníci s tím, že se zavázali dluh splnit za 1) žalovanou tak, že uhradí dluh společně a nerozdílně, jak je uvedeno v článku II. Uznání dluhu a dohodě o přistoupení k dluhu. Původní žaloba směřovala vedle žalované současně proti 2) žalovanému [celé jméno původního účastníka], [datum narození] a 3) žalovanému [celé jméno původního účastníka], [datum narození], jako fyzickým osobám.

2. U jednání dne 19. 3. 2021 vzala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce ve vztahu ke 2) žalovanému [celé jméno původního účastníka] a 3) žalovanému [celé jméno původního účastníka] návrh výslovně a zcela zpět a soud ve vztahu k těmto účastníkům řízení zastavil s tím, že ve vztahu žalobkyně a žalovaných [jméno] a [celé jméno původního účastníka] nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

3. Dne 6. 4. 2020 byla žalovaným zaslána předžalobní výzva k zaplacení, a to prostřednictvím [právnická osoba] a. s. se kterou žalobkyně uzavřela příkazní smlouvu. Na pohledávku nebylo až do vydání rozhodnutí ničeho plněno.

4. K výzvě soudu 1) žalovaná vyjádřením došlým dne [datum] prohlásila, že žalobou uplatněný dluh neuznává. Popírá, že by s žalobkyní uzavřela smlouvy, k nimž by se měly vztahovat faktury žalobkyní označené. Neeviduje žádnou písemně uzavřenou smlouvu k žádné z uváděných faktur a k fakturám se ani nevztahuje žádná emailová nebo jinak podchycená objednávka vymezující zboží či službu, kterou by měla žalobkyně žalované poskytnout. Ani ujednání o ceně či jiných podmínkách zboží či služeb, ani jakákoli akceptace takové objednávky. Pokud se týče listiny ze dne [datum] označené jako Uznání dluhu a dohoda o přistoupení k dluhu, pak žalovaná namítá, že tato listina není uznáním dluhu ve smyslu § 2053 občanského zákoníku, neboť řádně nespecifikuje právní důvod vzniku dluhu.

5. Soud provedl dokazování čtením a sdělením podstatného obsahu listin: žalobkyně na základě příkazní smlouvy ze dne 1. 4. 2020, včetně plné moci z téhož dne, pověřila [právnická osoba] a. s., [IČO], realizací mimosoudního vymáhání pohledávek za dlužníkem označeným shodně jako 1) žalovaná. Prostřednictvím tohoto příkazníka pak byla žalovaná dopisem datovaným v Prostějově dne 6. 4. 2020, označeným jako Předžalobní výzva k zaplacení, vyzvána k úhradě částky 2.369.683,76 Kč včetně DPH a byl proveden rozpis jednotlivých součástí pohledávky s tím, že na základu pohledávky mělo být zaplaceno 2.015.803 Kč (shodně s žalovanou částkou) a zbytek tvoří příslušenství jednotlivých faktur k datu její splatnosti. Listiny označená jako Uznání dluhu a dohoda o přistoupení k dluhu uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou, s účastí [celé jméno původního účastníka] a [celé jméno původního účastníka], obsahuje v části označené jako preambule rozpis jednotlivých faktur s datem jejich splatnosti a s celkovou aktuální dlužnou částkou ve výši částky žalované, tedy 2.015.803 Kč. V části I. je obsaženo prohlášení, podle něhož dlužník uznává dluh ve výši 2.015.803 Kč vůči věřiteli, co do důvodu a výše v souladu s ustanovením § 2053 Obč. Z. Další části se týkají přistoupení k závazku původně žalovaných [celé jméno původního účastníka] a [celé jméno původního účastníka], přičemž listina je podepsána dole na první straně, mezi datem 17. 2. 2020 podpisy, které byly v průběhu řízení identifikovány jako podpis jednatele žalobkyně, [jméno] [příjmení] a jednatele žalované [celé jméno původního účastníka]. Z listiny označené jako Záznam z jednání ze dne 19. 5. 2020 vyplývá průběh jednání mezi společností příkazníka žalobkyně [právnická osoba] s [celé jméno původního účastníka], kde [celé jméno původního účastníka] namítal, že mu nebyla odečtena platba [částka], která byla započtena proti jiným dlužným fakturám. Odmítá, že by došlo ke smluvní dohodě a vysvětluje postup jednotlivých zakázek. Namítá, že pokud jeho syn (míněno [celé jméno původního účastníka]), jakožto jednatele žalované, podepsal Uznání dluhu a dohodu o přistoupení k dluhu ze dne 17. 2. 2020, byla to synova chyba, neboť on není statutárním zástupce společnosti a syn podepsal toto uznání dluhu v bytě jeho přítelkyně.

6. Z výpovědi [celé jméno původního účastníka], jednatele žalobkyně, který svojí účastnickou výpověď sám k důkazu navrhl, bylo zjištěno, že tvrdí, že částka 550.000 Kč odešla z účtu [právnická osoba] s. r. o. a mělo se jednat o zálohu na zakázku [anonymizováno] [obec]. Nezajímá jej dluh [celé jméno původního účastníka], nesouhlasí, že by tyto peníze byly použity na úhradu závazku jiné osoby a jiného IČO. Sám nic takového nepodepsal a nesouhlasí s tím, že takto uhrazoval dluh jiné firmy. Ví, že domluva na zakázce tam byla, ale to platil materiál, na to mají fakturu, ten materiál byl dovezen do firmy [právnická osoba] a jeho zaměstnanci o tom nepochybně věděli. Na základě toho jim vznikla určitá škoda, měli nakoupeny prostředky pro splnění zakázky, ale protože nedošlo k výrobě nábytku, byli donucení odstoupit od smlouvy. Celková hodnota této zakázky byla 1.300.000 Kč. K dotazu soudu pak vysvětlil okolnosti podpisu listiny označené jako„ Uznání dluhu a dohoda o přistoupení k dluhu“ a uvedl, že jeho otec tuto listinu podepsat nechtěl, protože měl nějaké výhrady k tomu plnění a on sám si myslí, že může považovat za nějaký psychický nátlak, pokud mu někdo klepe v 7.00 hodin ráno na jeho byt u jeho přítelkyně a jsou tam děti. K dotazu na detaily podpisu této smlouvy uvedl, že se dostavil pan [příjmení], strčil mu do ruky papíry a chtěl po něm podpis. Tvrdil, že nebude řešit v tuhle dobu a za těchto okolností. Řešili to na chodbě a pak to podepsal, to byla chyba a pan [příjmení] odešel. Co se týče odsouhlasení zůstatku faktur, tvrdí, že tam není jeho podpis, ale na listině odsouhlasení zůstatků faktur ke dni 22. 3. 2019, datované 22. 3. 2019, jeho podpis je.

7. Podle § 1723 odst. 1 o. z., závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

8. Podle § 545 o. z., právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

9. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

10. Podle § 552 o. z., o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle.

11. Podle § 553 odst. 1 o. z., o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. § 2053 12. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

13. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti a dovodil z nich tyto právní závěry: Mezi účastníky je nesporné, že docházelo ke vzájemné obchodní činnosti, na základě čehož byly dodávány služby a zboží a jednotlivě byly tyto dodávky fakturovány fakturami splatnými od 9. 5. 2017 do 22. 8. 2019. Faktury byly průběžně odsouhlasovány, o čemž svědčí listiny označované jako„ Odsouhlasení zůstatků faktur“ k určitému dni, přičemž za žalovanou společnost k tomuto odsouhlasení faktur vždy připojoval podpis některý z jednatelů žalované s tím, že [celé jméno původního účastníka] byl jednatelem do 9. 7. 2018 a [celé jméno původního účastníka] je jednatelem žalované od 29. 9. 2014 doposud. Samotná skutečnost, že jednatel žalované [celé jméno původního účastníka] zpochybnil svůj podpis na jedné z těchto listin, ničeho nemění na skutečnosti, že dne 17. 2. 2020 podepsal listinu označenou jako„ Dohoda o uznání dluhu a dohoda o přistoupení k dluhu“ (č. l. 38 – 39 spisu). Tato listina je v intencích ustanovení § 2053 o. z., stěžejním důkazem v tomto řízení a z ní soud dovodil, že žalovaná pohledávka je po právu a tento dluh žalované uznaný, co do důvodu i výše písemným prohlášením v době uznání trval a od tohoto uznání na tuto pohledávku nebylo ničeho plněno. Pokud se má soud vypořádat s jedinou relevantní procesní obranou žalovaného spočívající v tvrzení, že listinu podepisoval za natolik nestandartních okolností, že pro nedostatek vůle je toto jeho právní jednání neplatné, pak této procesní obraně nepřisvědčil. Skutečnost, že se věřitel odpovědně stará o svůj majetek tak, že pro jeho zajištění navštíví dlužníka v místě, o němž ví, že se tam dlužník zdržuje, v ranních hodinách a požaduje po něm podpis potvrzení o uznání dluhu, nehodnotí soud jako nikterak nestandartní. Návštěva v místě pobytu kolem sedmé hodiny ranní není nijak neobvyklá, běžně již v tuto dobu chodí pošta nebo je prováděn rozvoz zásilkových služeb. Také skutečnost, že se návštěva odehrává v bytě přítelkyně jednatele žalované, přesněji jak žalovaný potvrdil na chodbě před tímto bytem, či že v bytě byla přítelkyně nebo děti, není také faktorem, který by vylučoval svobodu a vážnost vůle jednajícího statutárního orgánu žalované. On sám ve své výpovědi připouští,„ že to podepsal a byla to chyba“. Skutečnost, že původně byli jako fyzické osoby žalováni i [celé jméno původního účastníka] [celé jméno původního účastníka], kteří mají svá jména a prostor k podpisu na citované listině připraven, ale podepsána jimi není, byla procesně vyřešena zpětvzetím žaloby ve vztahu k těmto osobám. Na platnosti a účinnosti původního uznání závazku i bez podpisu těchto osob to však ničeho nemění. Listina obsahující uznání závazku vypočítává jednotlivé faktury za jednotlivá plnění a je ve smyslu ustanovení § 553 odst. 1 o. z., dostatečně určitá a srozumitelná, aby mohla být vyložena jako uznání žalované částky. Fakturace se také zjevně opírá o uskutečněná plnění, takže jde o závazek ve smyslu ustanovení § 1723 o. z. Podpis na listině o uznání závazku náležitě vyvolává právní následky ve smyslu ustanovení § 545 o. z., a toto uznání nikterak nevybočuje z obvyklých principů dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe. Ani podle § 551 o. z., neshledal soud, že by chyběla vůle jednajícího statutárního zástupce žalované, jak bylo detailně shora popsáno. Tato vůle byla zcela vážně projevena v souladu s ustanovením § 552 o. z. Za těchto okolností nemůže na přiznaném nároku ničeho měnit ani skutečnost, kterou poukazoval zástupce žalované ([celé jméno původního účastníka], který převzal na základě plné moci právní zastoupení žalované), že mají být na pohledávku odečteny lednicové skříně, penalizační faktura či částka 550.000 Kč, která byla poukázána, neboť jak z kontextu řízení vyplynulo, se jedná o závazky, které jsou paralelně mezi účastníky řešeny v jiných řízeních (např. u Okresního soudu ve Vyškově ve věci 10 C 20/2020). Lze tedy závěrem shrnout, že žalovaná částka je částkou, která je písemně uznaným závazkem žalované a jako taková byla přiznána, a to s příslušenstvím vždy od dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur, když výše příslušenství se odvíjí od ustanovení § 1970 o. z.

15. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla úspěšná žalobkyně, soud jí přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 100.7981 Kč, dále na nákladech právního zastoupení, a to za 6 úkonů právní služby podle § 7 vyhl. 177/96 Sb., 1 úkon z punkta 2.015.803 Kč á 16.360 Kč (za přípravu a převzetí věci, sepis předžalobní výzvy ze 6. 4. 2020, sepis žaloby ze 3. 7. 2020, sepis vyjádření z 1. 9. 2020, prostudování spisu po vyjádření žalované z 8. 3. 2021 a účast u soudního jednání dne 19. 3. 2021), dále 6 x režijní paušál podle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu á 300 Kč, dále náhradu za ztrátu času cestou k soudu 2 x za 2 půlhodiny á 100 Kč, celkem tedy 400 Kč dle § 14 odst. 1) písm. b/ advokátního tarifu a dále jízdné osobním automobilem VW PASSAT, [registrační značka] na trase Prostějov – Vyškov a zpět, 1 cesta 54 km á 4,40 Kč/km, celkem jízdné za cestu 2 x 304,24 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu podle § 137 odst. 3 o. s. ř. též náhrada za 21 % DPH, která činí 21.203,38 Kč, náklady činí celkem po zaokrouhlení 222.963 Kč.

16. V souladu s ust. § 149 odst. 1) o. s. ř. uložil soud náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobce.