4 C 118/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doležel ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem ulice a číslo, PSČ obec proti žalovaným: právnická osoba, IČO sídlem adresa původního účastníka a žalované o zaplacení částky 2.015.803 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2.015.803 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 75.915 Kč od 10. 5. 2017 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.403 Kč od 15. 5. 2017 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.457 Kč od 15. 8. 2017 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 750.273 Kč od 14. 10. 2017 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 809.161 Kč od 17. 10. 2017 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 372.593 Kč od 23. 8. 2019 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Na náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 222.963 Kč, k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne 7. 7. 2020, domáhala se žalobkyně zaplacení žalované částky v podstatě s odůvodněním, že dluh žalovaného vznikl na základě faktur, které mu byly vystaveny na základě vzájemné obchodní činnosti z titulu smluv o dodávce zboží a služeb. Ke dnům splatnosti faktur měla být žalobkyni uhrazena žalovaná částka a ke dluhu žalovaného dne 17. 2. 2020 prostřednictvím Uznání dluhu a dohodě o přistoupení k dluhu, přistoupili žalovaní 2) a 3) jako spoludlužníci s tím, že se zavázali dluh splnit za 1) žalovanou tak, že uhradí dluh společně a nerozdílně, jak je uvedeno v článku II. Uznání dluhu a dohodě o přistoupení k dluhu. Původní žaloba směřovala vedle žalované současně proti 2) žalovanému celé jméno původního účastníka, datum narození a 3) žalovanému celé jméno původního účastníka, datum narození, jako fyzickým osobám.

2. U jednání dne 19. 3. 2021 vzala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce ve vztahu ke 2) žalovanému celé jméno původního účastníka a 3) žalovanému celé jméno původního účastníka návrh výslovně a zcela zpět a soud ve vztahu k těmto účastníkům řízení zastavil s tím, že ve vztahu žalobkyně a žalovaných jméno a celé jméno původního účastníka nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

3. Dne 6. 4. 2020 byla žalovaným zaslána předžalobní výzva k zaplacení, a to prostřednictvím právnická osoba a. s. se kterou žalobkyně uzavřela příkazní smlouvu. Na pohledávku nebylo až do vydání rozhodnutí ničeho plněno.

4. K výzvě soudu 1) žalovaná vyjádřením došlým dne datum prohlásila, že žalobou uplatněný dluh neuznává. Popírá, že by s žalobkyní uzavřela smlouvy, k nimž by se měly vztahovat faktury žalobkyní označené. Neeviduje žádnou písemně uzavřenou smlouvu k žádné z uváděných faktur a k fakturám se ani nevztahuje žádná emailová nebo jinak podchycená objednávka vymezující zboží či službu, kterou by měla žalobkyně žalované poskytnout. Ani ujednání o ceně či jiných podmínkách zboží či služeb, ani jakákoli akceptace takové objednávky. Pokud se týče listiny ze dne datum označené jako Uznání dluhu a dohoda o přistoupení k dluhu, pak žalovaná namítá, že tato listina není uznáním dluhu ve smyslu § 2053 občanského zákoníku, neboť řádně nespecifikuje právní důvod vzniku dluhu.

5. Soud provedl dokazování čtením a sdělením podstatného obsahu listin: žalobkyně na základě příkazní smlouvy ze dne 1. 4. 2020, včetně plné moci z téhož dne, pověřila právnická osoba a. s., IČO, realizací mimosoudního vymáhání pohledávek za dlužníkem označeným shodně jako 1) žalovaná. Prostřednictvím tohoto příkazníka pak byla žalovaná dopisem datovaným v Prostějově dne 6. 4. 2020, označeným jako Předžalobní výzva k zaplacení, vyzvána k úhradě částky 2.369.683,76 Kč včetně DPH a byl proveden rozpis jednotlivých součástí pohledávky s tím, že na základu pohledávky mělo být zaplaceno 2.015.803 Kč (shodně s žalovanou částkou) a zbytek tvoří příslušenství jednotlivých faktur k datu její splatnosti. Listiny označená jako Uznání dluhu a dohoda o přistoupení k dluhu uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou, s účastí celé jméno původního účastníka a celé jméno původního účastníka, obsahuje v části označené jako preambule rozpis jednotlivých faktur s datem jejich splatnosti a s celkovou aktuální dlužnou částkou ve výši částky žalované, tedy 2.015.803 Kč. V části I. je obsaženo prohlášení, podle něhož dlužník uznává dluh ve výši 2.015.803 Kč vůči věřiteli, co do důvodu a výše v souladu s ustanovením § 2053 Obč. Z. Další části se týkají přistoupení k závazku původně žalovaných celé jméno původního účastníka a celé jméno původního účastníka, přičemž listina je podepsána dole na první straně, mezi datem 17. 2. 2020 podpisy, které byly v průběhu řízení identifikovány jako podpis jednatele žalobkyně, jméno příjmení a jednatele žalované celé jméno původního účastníka. Z listiny označené jako Záznam z jednání ze dne 19. 5. 2020 vyplývá průběh jednání mezi společností příkazníka žalobkyně právnická osoba s celé jméno původního účastníka, kde celé jméno původního účastníka namítal, že mu nebyla odečtena platba částka, která byla započtena proti jiným dlužným fakturám. Odmítá, že by došlo ke smluvní dohodě a vysvětluje postup jednotlivých zakázek. Namítá, že pokud jeho syn (míněno celé jméno původního účastníka), jakožto jednatele žalované, podepsal Uznání dluhu a dohodu o přistoupení k dluhu ze dne 17. 2. 2020, byla to synova chyba, neboť on není statutárním zástupce společnosti a syn podepsal toto uznání dluhu v bytě jeho přítelkyně.

6. Z výpovědi celé jméno původního účastníka, jednatele žalobkyně, který svojí účastnickou výpověď sám k důkazu navrhl, bylo zjištěno, že tvrdí, že částka 550.000 Kč odešla z účtu právnická osoba s. r. o. a mělo se jednat o zálohu na zakázku anonymizováno obec. Nezajímá jej dluh celé jméno původního účastníka, nesouhlasí, že by tyto peníze byly použity na úhradu závazku jiné osoby a jiného IČO. Sám nic takového nepodepsal a nesouhlasí s tím, že takto uhrazoval dluh jiné firmy. Ví, že domluva na zakázce tam byla, ale to platil materiál, na to mají fakturu, ten materiál byl dovezen do firmy právnická osoba a jeho zaměstnanci o tom nepochybně věděli. Na základě toho jim vznikla určitá škoda, měli nakoupeny prostředky pro splnění zakázky, ale protože nedošlo k výrobě nábytku, byli donucení odstoupit od smlouvy. Celková hodnota této zakázky byla 1.300.000 Kč. K dotazu soudu pak vysvětlil okolnosti podpisu listiny označené jako„ Uznání dluhu a dohoda o přistoupení k dluhu“ a uvedl, že jeho otec tuto listinu podepsat nechtěl, protože měl nějaké výhrady k tomu plnění a on sám si myslí, že může považovat za nějaký psychický nátlak, pokud mu někdo klepe v 7.00 hodin ráno na jeho byt u jeho přítelkyně a jsou tam děti. K dotazu na detaily podpisu této smlouvy uvedl, že se dostavil pan příjmení, strčil mu do ruky papíry a chtěl po něm podpis. Tvrdil, že nebude řešit v tuhle dobu a za těchto okolností. Řešili to na chodbě a pak to podepsal, to byla chyba a pan příjmení odešel. Co se týče odsouhlasení zůstatku faktur, tvrdí, že tam není jeho podpis, ale na listině odsouhlasení zůstatků faktur ke dni 22. 3. 2019, datované 22. 3. 2019, jeho podpis je.

7. Podle § 1723 odst. 1 o. z., závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

8. Podle § 545 o. z., právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

9. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

10. Podle § 552 o. z., o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle.

11. Podle § 553 odst. 1 o. z., o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. § 2053 12. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

13. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti a dovodil z nich tyto právní závěry: Mezi účastníky je nesporné, že docházelo ke vzájemné obchodní činnosti, na základě čehož byly dodávány služby a zboží a jednotlivě byly tyto dodávky fakturovány fakturami splatnými od 9. 5. 2017 do 22. 8. 2019. Faktury byly průběžně odsouhlasovány, o čemž svědčí listiny označované jako„ Odsouhlasení zůstatků faktur“ k určitému dni, přičemž za žalovanou společnost k tomuto odsouhlasení faktur vždy připojoval podpis některý z jednatelů žalované s tím, že celé jméno původního účastníka byl jednatelem do 9. 7. 2018 a celé jméno původního účastníka je jednatelem žalované od 29. 9. 2014 doposud. Samotná skutečnost, že jednatel žalované celé jméno původního účastníka zpochybnil svůj podpis na jedné z těchto listin, ničeho nemění na skutečnosti, že dne 17. 2. 2020 podepsal listinu označenou jako„ Dohoda o uznání dluhu a dohoda o přistoupení k dluhu“ (č. l. 38 – 39 spisu). Tato listina je v intencích ustanovení § 2053 o. z., stěžejním důkazem v tomto řízení a z ní soud dovodil, že žalovaná pohledávka je po právu a tento dluh žalované uznaný, co do důvodu i výše písemným prohlášením v době uznání trval a od tohoto uznání na tuto pohledávku nebylo ničeho plněno. Pokud se má soud vypořádat s jedinou relevantní procesní obranou žalovaného spočívající v tvrzení, že listinu podepisoval za natolik nestandartních okolností, že pro nedostatek vůle je toto jeho právní jednání neplatné, pak této procesní obraně nepřisvědčil. Skutečnost, že se věřitel odpovědně stará o svůj majetek tak, že pro jeho zajištění navštíví dlužníka v místě, o němž ví, že se tam dlužník zdržuje, v ranních hodinách a požaduje po něm podpis potvrzení o uznání dluhu, nehodnotí soud jako nikterak nestandartní. Návštěva v místě pobytu kolem sedmé hodiny ranní není nijak neobvyklá, běžně již v tuto dobu chodí pošta nebo je prováděn rozvoz zásilkových služeb. Také skutečnost, že se návštěva odehrává v bytě přítelkyně jednatele žalované, přesněji jak žalovaný potvrdil na chodbě před tímto bytem, či že v bytě byla přítelkyně nebo děti, není také faktorem, který by vylučoval svobodu a vážnost vůle jednajícího statutárního orgánu žalované. On sám ve své výpovědi připouští,„ že to podepsal a byla to chyba“. Skutečnost, že původně byli jako fyzické osoby žalováni i celé jméno původního účastníka celé jméno původního účastníka, kteří mají svá jména a prostor k podpisu na citované listině připraven, ale podepsána jimi není, byla procesně vyřešena zpětvzetím žaloby ve vztahu k těmto osobám. Na platnosti a účinnosti původního uznání závazku i bez podpisu těchto osob to však ničeho nemění. Listina obsahující uznání závazku vypočítává jednotlivé faktury za jednotlivá plnění a je ve smyslu ustanovení § 553 odst. 1 o. z., dostatečně určitá a srozumitelná, aby mohla být vyložena jako uznání žalované částky. Fakturace se také zjevně opírá o uskutečněná plnění, takže jde o závazek ve smyslu ustanovení § 1723 o. z. Podpis na listině o uznání závazku náležitě vyvolává právní následky ve smyslu ustanovení § 545 o. z., a toto uznání nikterak nevybočuje z obvyklých principů dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe. Ani podle § 551 o. z., neshledal soud, že by chyběla vůle jednajícího statutárního zástupce žalované, jak bylo detailně shora popsáno. Tato vůle byla zcela vážně projevena v souladu s ustanovením § 552 o. z. Za těchto okolností nemůže na přiznaném nároku ničeho měnit ani skutečnost, kterou poukazoval zástupce žalované (celé jméno původního účastníka, který převzal na základě plné moci právní zastoupení žalované), že mají být na pohledávku odečteny lednicové skříně, penalizační faktura či částka 550.000 Kč, která byla poukázána, neboť jak z kontextu řízení vyplynulo, se jedná o závazky, které jsou paralelně mezi účastníky řešeny v jiných řízeních (např. u Okresního soudu ve Vyškově ve věci 10 C 20/2020). Lze tedy závěrem shrnout, že žalovaná částka je částkou, která je písemně uznaným závazkem žalované a jako taková byla přiznána, a to s příslušenstvím vždy od dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur, když výše příslušenství se odvíjí od ustanovení § 1970 o. z.

15. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla úspěšná žalobkyně, soud jí přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 100.7981 Kč, dále na nákladech právního zastoupení, a to za 6 úkonů právní služby podle § 7 vyhl. 177/96 Sb., 1 úkon z punkta 2.015.803 Kč á 16.360 Kč (za přípravu a převzetí věci, sepis předžalobní výzvy ze 6. 4. 2020, sepis žaloby ze 3. 7. 2020, sepis vyjádření z 1. 9. 2020, prostudování spisu po vyjádření žalované z 8. 3. 2021 a účast u soudního jednání dne 19. 3. 2021), dále 6 x režijní paušál podle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu á 300 Kč, dále náhradu za ztrátu času cestou k soudu 2 x za 2 půlhodiny á 100 Kč, celkem tedy 400 Kč dle § 14 odst. 1) písm. b/ advokátního tarifu a dále jízdné osobním automobilem VW PASSAT, registrační značka na trase Prostějov – Vyškov a zpět, 1 cesta 54 km á 4,40 Kč/km, celkem jízdné za cestu 2 x 304,24 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu podle § 137 odst. 3 o. s. ř. též náhrada za 21 % DPH, která činí 21.203,38 Kč, náklady činí celkem po zaokrouhlení 222.963 Kč.

16. V souladu s ust. § 149 odst. 1) o. s. ř. uložil soud náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobce. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově. Nebude-li dobrovolně ve lhůtě splněna povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím, může být podán návrh na výkon rozhodnutí.