4 C 132/2019

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitým věcem <b>I. Návrh, aby bylo určeno, že pozemek st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům; spoluvlastnický podíl o velikosti ID [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, neplodná půda; spoluvlastnický podíl o velikosti ID [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] orná půda; spoluvlastnický podíl o velikosti ID [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, zeleň; spoluvlastnický podíl o velikosti ID [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] orná půda; spoluvlastnický podíl o velikosti ID [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] orná půda; spoluvlastnický podíl o velikosti ID [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] orná půda; spoluvlastnický podíl o velikosti ID [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] orná půda; spoluvlastnický podíl o velikosti ID [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] orná půda; spoluvlastnický podíl o velikosti ID [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] orná půda; spoluvlastnický podíl o velikosti ID [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, zeleň; spoluvlastnický podíl o velikosti ID [anonymizováno] na pozemku st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří; spoluvlastnický podíl o velikosti ID [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] zahrada; spoluvlastnický podíl o velikosti ID [anonymizováno] na stavbě [adresa], která stojí na pozemku parc. [číslo]; spoluvlastnický podíl o velikosti ID [anonymizováno] na pozemku st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., zemědělská stavba; spoluvlastnický podíl o velikosti ID [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] zahrada, vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] pro [katastrální uzemí], [územní celek], a dále spoluvlastnický podíl o velikosti ID [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] orná půda, zapsaný u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], [územní celek], je vlastnictví [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa], se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 73 152 Kč k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne 26. 7. 2019, domáhala se žalobkyně určení vlastnického práva k nemovitým věcem ve výroku tohoto rozhodnutí označeným v podstatě s odůvodněním, že jako prodávající uzavřela s žalovanou jako kupující kupní smlouvu ze [datum] (kupní smlouva I.) a následně ze [datum] (kupní smlouva II.), přičemž tvrdí, že obě kupní smlouvy byly uzavřeny neplatně a takto je i nadále vlastníkem popsaných nemovitých věcí. V detailním vylíčení skutkového stavu popisuje, že na podzim roku [rok] primárně kontaktovala žalovaná žalobkyni s tím, že pokud na žalobkyni bylo vedeno hned několik exekučních řízení, žalovaná toho využila, s tím, že jí s dluhy pomůže a oddluží. Při jednáních mezi žalobkyní a žalovanou byly diskutovány pouze možnosti stran vyřešení dluhů, které žalobkyni tížily, rozhodně však předmětem nebyl odkup nemovitých věcí, které žalobkyně v dané době vlastnila. [datum] se osoby žalovanou pověřené k vedení jednání dostavily do bydliště žalobkyně, kde ji v rychlosti předestřely několik listin a dožadovaly se jejich podpisu s tím, že jejich obsah žalobkyně číst nemusí, neboť ji s obsahem samy seznámí. Nechala se odvést na poštu k úřednímu ověření podpisu a obsah listin, které podepsala, neobdržela ani v prosté kopii. Později při bližším ohledání obsahu dokumentů zjistila, že kromě kupní smlouvy I. a II., podepsala rovněž nájemní smlouvu s nájemným v částce 7 000 Kč, smlouvu o zřízení zástavního práva k zajištění směnky vlastní, kterou měla vystavit jako dlužník na směnečnou sumu 500 000 Kč se splatností k [datum]. Žalobkyně si však není vědoma, že by takovou směnku vystavila, ani toho, jaká pohledávka měla být touto směnkou kryta. Konstatuje tedy, že smlouvy obsahují celou řadu ujednání, která neúměrně zkracují práva žalobkyně a příčí se dobrým mravům. Sjednaná výše kupní ceny je ve vztahu k tržní ceně všech převáděných nemovitých věcí v hrubém nepoměru, přičemž způsob výplaty kupní ceny měl být proveden formou poštovní poukázky a žalovaná se současně zavázala provést konečné vyúčtování, což nikdy neučinila. Žalobkyně takto tvrdí, že při uzavírání obou kupních smluv žalovaná využila tísně, nezkušenosti a rozrušení žalobkyně a takto je na kupní smlouvě nutno pohlížet jako na smlouvy neplatné.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí návrhu v plném rozsahu s odůvodněním, že žalobu nepovažuje za důvodnou. Ve svém vyjádření došlé soudu 27. 1. 2020 odůvodňuje, že pokud žalovaná nezpochybňuje, že mezi účastníky došlo k uzavření obou kupních smluv, na základě kterých byl proveden zápis změn v Katastru nemovitostí, a to ke konci roku [rok], respektive počátkem roku [rok], přičemž vkladové řízení bez komplikací proběhlo, pak žalobkyně začala napadat platnost smluv až půl roku poté. Tvrdí- li žalobkyně, že si nebyla vědoma, že podepisuje jakékoli kupní smlouvy, je to vyloučeno i z časových souvislostí, když v době podpisu druhé kupní smlouvy byl již proveden zápis vlastnického práva na podkladě první kupní smlouvy a vždy žalobkyně měla možnost text podepisovaný k dokumentu prostudovat a díky korespondenci od Katastrálního úřadu musela být seznámena s tím, že došlo k převodu vlastnické práva. Přesto přistoupila k podpisu kupní smlouvy II. Shledává tedy tvrzení žalobkyně ryze účelovými, když žalovaná nabízela služby spočívající v pomoci v těžkých životních situacích, když hrozilo v důsledku dluhů a množství exekucí, že dojde k exekuční dražbě nemovitostí, v nichž dlužník bydlí. Dále žalovaná popsala, že v rámci řízení o nároku ze směnky popsala žalobkyně, že měla možnost s dokumenty seznámit a věc konzultovat se svými příbuznými či jinými osobami. Z toho žalovaná dovozuje, že si žalobkyně byla plně vědoma toho, co činní a jaké listiny podepisuje. Pokud žalobkyně připouští, že proti ní bylo vedeno množství exekucí na podkladě úvěrových smluv, které uzavřela a následně nesplácela, pak ji nelze hodnotit jako osobu nezkušenou, která by doposud nečinila jakékoli právní jednání nad rámec obstarání běžných životních potřeb. Naopak již v minulosti činila množství právních jednání a uzavírala smlouvy se třetími subjekty.

3. Soud provedl důkazy výslechem žalobkyně, výslechem svědka [jméno] [příjmení] a výslechem [jméno] [příjmení], dále kupní smlouvou ze dne [datum], kupní smlouvou ze dne [datum], výpisem z Centrální evidence exekucí, výpisem z Katastru nemovitostí, nájemní smlouvou z [datum], zástavní smlouvou z [datum], prohlášením o neplatnosti kupních smluv ze [datum] s doručenou, sdělením soudnímu exekutorovi z [datum] a žádosti o zápis poznámky spornosti do Katastru nemovitostí z [datum], dále sdělením podstatného obsahu usnesení Policie České republiky [anonymizováno] [číslo]. Z popsaných kupních smluv podává, že jimi žalobkyně prodává žalovanému ve výroku tohoto rozhodnutí označené nemovitosti za vzájemně ujednanou kupní cenu 421 000 Kč Nájemní smlouva pak pronajímá užívání těchto nemovitostí v období 23. 11. 2018 – 22. 11. 2019 za vzájemně ujednanou cenu nájmu 7 000 Kč měsíčně. Dopisem datovaným 8. 2. 2019 odstupuje žalovaná od nájemní smlouvy. Dopisem datovaným 13. 2. 2019 prohlašuje žalobkyně, že odstupuje od kupních smluv. Na základě toho je podána žalobkyní dopisem z 12. 3. 2020 žádost Katastru nemovitostí o zápis poznámky spornosti.

4. Svědek [jméno] [příjmení] u jednání 2. 3. 2022 ve své výpovědi uvedl, že vydražil půl zahrady za domem žalobkyně. Navrhl jí pak, že by její exekuce vyplatil s tím, že by mu prodala dům a on by jí tam nechal doživotně bydlet s tím, že by se domluvili na částce, která by ji k výplatě náležela. Ona mu však odpověděla, že nic prodávat nehodlá, že si na to vypůjčí a že existují firmy, které ji oddluží. V návaznosti na to se pak dohodli, že až své dluhy splatí, prodá ji on polovinu zahrady. Zarazilo ho tedy, že prodala firmě [právnická osoba] svoje nemovitosti. Pokud ji psal SMS proč nemovitosti převádí, bylo mu odpovězeno, že o ničem neví, že by něco prodávala, že přišla firma na oddlužení a dohoda byla, že bude platit 7 000 Kč měsíčně do doby, než to zaplatí.

5. Svědek [jméno] [příjmení] u jednání dne 6. 5. 2022 ve své výpovědi uvedl, že byl zplnomocněnec společnosti žalované, vybavuje si osobu žalobkyně a osobu pana [jméno], který byl její syn. Na přelomu let [rok] a [rok] se jednalo o kupní a nájemní smlouvě, a to o prodeji nemovitosti, které paní [celé jméno žalobkyně] vlastnila a nájemní smlouva na nemovitosti, které předtím vlastnila. Pokud jde o jednání, to proběhlo dvakrát nebo třikrát. Vybavuje si také, že tam žalobkyně měla i druhého syna, jeden z nich byl přítomen pokaždé. Pokud s ní vedli jednání, určitě se ptala a prostudovala si dokumenty. On ji vysvětloval každý dokument, aby všemu rozuměla. Jak dlouho přesně jednali, neví, ale řádově to byly hodiny. Vzpomíná si, že na nemovitostech vázly nějaké dluhy. Veškerá jednání paní [celé jméno žalobkyně] byla dobrovolná, k ničemu ji nenutili. Pokud pak jde o nějaké detaily u jednání, ty už si nevybavuje a musel by se podívat do svých poznámek.

6. Žalobkyně u jednání dne 6. 1. 2022 vypověděla, že pokud ji přišel dopis od společnosti žalované, obsahoval nabídku, že by ji oddlužili a spojila se s nimi, dojeli a jednali spolu o oddlužení. Sdělili, že bude platit 8 000 Kč nájem, tomu porozuměla a že těmi 8 000 Kč bude splácet, co za ni zaplatili. Když pak zjistila, že byla učiněna nabídka k prodeji, takto stopla a žádala, aby jí to bylo vráceno s tím, že zaplatí to, co za ni zaplatili, ale oni s tím nesouhlasili. K dotazům pak sdělila, že došlo k plnění, takže ji poslali částku 50 000 Kč. Za to si koupila sporák a zaplatila splátku 8 000 Kč Smlouvy nečetla, protože spěchali, chtěli jet ověřit podpisy na poštu do [obec] a až později přišla na to, že jim to vlastně prodala. Dluhy měla u [anonymizováno], [příjmení] [jméno] a u [příjmení]. Pořizovala si nějaké [anonymizováno] a tak na něco, na co už si brala ty půjčky, neví. Pokud byla tázána na uzavírání smlouvy s paní [příjmení], tak její dům stál na pozemku, který vlastnila ona, tedy část jejího domu, a proto to od ní odkupovala. Odhaduje, že se společností žalované proběhly tři nebo čtyři schůzky. Byl tam pan [příjmení] a pan [příjmení]. Také u toho byl její syn [jméno]. Řešilo se tam to oddlužení. Už si nepamatuje, o čem se jednalo, ani o tom nevěděla, že ten barák prodává. O prodeji nebyla řeč, hovořilo se o nájmu. K podpisu ji nikdo nenutil, jenom ji ukázali, kde to má podepsat a ona to podepsala.

7. V souladu s ustanovením § 80 písmeno c) občanského soudního řádu žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

8. Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je, či není, jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na určení je naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Naléhavý právní zájem žalobce je dán vždy, když se žalobce domáhá změny zápisu v katastru nemovitostí.

9. V souladu s ustanovením § 986 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen občanského zákoníku, kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, může se domáhat výmazu takového zápisu a žádat, aby to bylo ve veřejném seznamu poznamenáno. Orgán, který veřejný seznam vede, vymaže poznámku spornosti zápisu, nedoloží-li žadatel ani do dvou měsíců od doručení žádosti, že své právo uplatnil u soudu. Dle § 986 odst. 2 občanského zákoníku, požádal-li žadatel o poznamenání spornosti zápisu do jednoho měsíce ode dne, kdy se o zápisu dozvěděl, působí jeho právo vůči každému, komu popíraný zápis svědčí nebo kdo na jeho základě dosáhl dalšího zápisu; po uplynutí této lhůty však jen vůči tomu, kdo dosáhl zápisu, aniž byl v dobré víře.

10. Podle ustanovení § 1796 občanského zákoníku, neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

11. Dle ustanovení § 6 odst. 1 občanského zákoníku, každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Dle ustanovení § 8 občanského zákoníku zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

12. Pokud se týká právního hodnocení důkazů na základě zjištěného skutkového stavu provedenými důkazy, pak soud dospěl k těmto závěrům:

13. Mezi účastníky je nesporné, že se žalobkyně obrátila na žalovanou v souvislosti s řešením svých finančních závazků, které jak sama popisuje, vznikly z nákupu spotřebního zboží a navazujících spotřebitelských úvěrů, jež žalobkyně náležitě nesplácela a ty vedly k nařízení exekucí. Zde se již interpretace obou procesních stran liší, neboť žalobkyně tvrdí, že po žalované požadovala pouze konsolidaci svých dluhů a nevěděla, že ve skutečnosti podepisuje kupní smlouvy. Domnívala se, že žalovaná za ní uhradí její závazky a ona to bude splácet formou nájemného z titulu nájemní smlouvy částkou 7 000 Kč měsíčně. Žalovaná naopak tato tvrzení žalobkyně vyvrací, poukazuje na skutečnost, že byla žalobkyně v právních jednání dobře orientována a i lustruje to na tom, že v minulosti uzavírala kupní smlouvu na nemovité věci, když odkupovala od paní [jméno] [příjmení] pozemek v souvislosti se svým domem. Na tomto místě soud poznamenává, že opustil od výslechu [jméno] [příjmení], která měla svědčit o průběhu jejího vyjednávání s žalobkyní ohledně prodeje nemovitých věcí, neboť zjistil, že se jedná o osobu ve věku [anonymizováno] let, která je v současné době imobilní a navíc pobývá na [země].

14. Pokud soud hodnotí výpověď svědka [jméno] [příjmení], který prohlašoval, že také on jednal s žalobkyní ohledně prodeje nemovitých věcí. A ta se měla vyjádřit, že prodat nemovité věci nehodlá, pouze hodlá dosáhnout oddlužení. Ta v souvislosti s jednáním mezi účastníky tohoto řízení nemá relevantního významu, protože popisuje okolnosti jednání svědka a žalobkyně. Nevypovídá ničeho o jednání účastníků. Pokud soud postupem podle ustanovení § 80, písm. c) Občanského soudního řádu vyhodnotil důvodnost podání, zde rozhodl se věcí zabývat, neboť případný úspěch žalobkyně by skutečně vedl ke změnám v zápisech vlastnických práv v Katastru nemovitostí. Nájemní zájem žalobkyně na podání žaloby tedy shledal. Naproti tomu však neshledal žalobu důvodnou, neboť žalobkyně neprokázala v intencích ustanoveních § 1796 Občasného zákoníku neplatnost kupních smluv v důsledku zneužití tísně nezkušenosti rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti. Zde soud opírá tento závěr zejména o skutečnost, že tvrzená rozumová slabost žalobkyně její tíseň a nezkušenost není dána. Žalovaná poukazem na předchozí rozsáhlé právní jednání žalobkyně podle názoru soudu dostatečně prokázala, že je žalobkyně osobu, která se náležitě orientuje v právních vztazích a je schopna je pochopit. O tom svědčí skutečnost, že sama uzavírala smlouvy ohledně převodu nemovitých věcí a to, že měla množství dluhů, jak sama připouští, osvědčuje i skutečnost, že musela činit právní jednání, v důsledku kterých tyto závazky vznikly. Dosti zásadní okolností vedoucí k posílení tohoto názoru soudu je procesní postup žalobkyně, kdy s odkazem na ochranu osobnostních práv důsledně odmítala realizaci důkazu žalovanou navrhovaného, a to zvukovým záznamem kompletně zachycujícím jednání účastníků, která předcházela uzavírání smluv. Zde měla možnost žalobkyně prokázat svá tvrzení, že byla do smluv vmanipulována a ve skutečnosti realizovala právní jednání, která realizovat nechtěla. Pokud k realizaci tohoto důkazu nedošlo, pak se to, co tvrdí a potvrzuje svojí účastnickou výpovědí, ocitá v toliko v oblasti tvrzení a soud za prokázané nevzal. V návaznosti na to nepřípadné přišlo soudu i to, že pokud by důkaz zvukovou nahrávkou nezasahoval přímo do osobnostních práv žalobkyně, pak jednání byly přítomny i další osoby. Konkrétně syn žalobkyně a u něj je nutno pohlížet na jeho projevy v souvislosti s tímto jednáním jako projevy osobní povahy. Naopak pokud soud zamítl návrh žalobkyně na zpracování znaleckého posudku k posouzení rozumových znalostí a schopností žalobkyně, pak v návaznosti na to s jakým výsledkem uzavřel hodnocení jejího právního jednání, byl tento důkaz shledán nadbytečným s tím, že by nebyl způsobilý dovodit obrat v závěrech ohledně jednání žalobkyně.

15. Pokud je žalobkyní poukazováno s odkazem na ustanovení § 6 odst. 1 občanského zákoníku na nepoctivost jednání žalované, pak pro účely tohoto řízení nebylo účelné a prakticky ani možné detailně rozebrat všechna ujednání, která mezi účastníky proběhla. Z toho, co účastnící přednesli, je možno dovodit, že konstrukce případu byla taková, že žalobkyně převede na žalovanou za ujednanou cenu nemovitosti, žalovaná umožní žalobkyni nadále tyto nemovitosti užívat v rozsahu, v jakém je doposud užívala za vzájemně ujednané nájemné. A nad to dojde ze strany žalované ke konsolidaci závazku žalobkyně. Pokud by podle tohoto konstruktu bylo procesními stranami jednáno, pak v tom nelze spatřovat nepoctivost a zjevné zneužití práva, neboť by takto došlo k vyřešení finanční situace. Žalobkyně, ta by nemovitosti nadále užívala a hradila by za to částku odpovídající obvyklému nájemnému. Takto soud dospěl k závěru, že se na straně žalobkyně o neplatná právní jednání nejednalo, tudíž nedospěl k závěru o neplatnosti kupních smluv o převodu jejích nemovitostí a nezbylo než návrh zamítnout.

16. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť z provedených důkazů shora podrobně rozvedených bylo zcela jasně prokázáno, že neplatnost smluv není dána.

17. Případné další navržené důkazy soud neprováděl, neboť již z provedených důkazů dospěl soud k závěru, že se nejedná o neplatné smlouvy dle ustanovení § 1796 občanského zákoníku a další navržené důkazy nemohly již provedené důkazy shora podrobně rozvedené vyvrátit, zejména s odkazem na to, že s jednotlivými důkazy, které byly navrhovány, se již soud vypořádal.

18. Náklady řízení představují náklady právního zastoupení dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., za 15 hlavních úkonů po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě datované 27. 1.2020, účast na jednání soudu dne 10. 9. 2020, účast na mediaci konané dne 7. 4. 2021, účast na jednání soudu dne 15. 9. 2021, vyjádření žalované datované 5. 10. 2021, replika k vyjádření žalobkyně datovaná 17. 12. 2021, účast na jednání soudu dne 6. 1. 2022, účast na jednání soudu dne 2. 3. 2022, vyjádření k provedenému dokazování datované 28. 3. 2022, doplnění vyjádření datované 4. 5. 2022, účast na jednání soudu dne 6. 5. 2022, vyjádření k provedenému dokazování datované 15. 6. 2022, replika k vyjádření žalobkyně datovaná 13. 7. 2022, účast na jednání soudu dne 27. 7. 2022). Dále byl přiznán 15x režijní paušál po 300 Kč, tedy 4 500 Kč, náhrada za promeškaný čas postupem podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu za 28 půl hodin a 100 Kč, tedy 2 800 Kč a náhrada hotových výdajů za jízdné 6 x [obec] Vyškov a zpět, 6 x 160 km dle VTP a jedenkrát [obec] Brno a zpět k mediačnímu jednání 100 km, celkem tedy jízdné 6 656 Kč. Na nákladech právního zastoupení takto náleží 60 456 Kč, ke kterým byla připočtena 21 % sazba DPH (v souladu s ustanovením § 23a zákona č. 85/96 Sb., o advokacii v platném znění), ve výši 12 695,76 Kč a náklady za právní zastoupení takto činní po zaokrouhlení celkem částku 73 152 Kč a byly přiznány k rukám zástupce.

19. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.