4 C 136/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doležel ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno jméno sídlem ulice číslo , PSČ obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 59.562,57 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 59 562,57 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 630,55 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 932,11 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 59 562,57 Kč od 7. 4. 2020 do zaplacení a se smluvním úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 59 562,57 Kč od 7. 4. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 16 177 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 59 562,57 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení z titulu dluhu žalovaného ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 8. 7. 2008 se [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]) smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě tohoto ujednání byla žalovanému poskytnuta částka 278 000 Kč, kterou se zavázal splácet bezhotovostně v pravidelných měsíčních anuitních splátkách a současně hradit z poskytnutého úvěru úrok ve výši 11,90 % ročně. Žalovaný sjednané splátky řádně nehradil, dostal se tak do prodlení se splácením úvěr a banka proto úvěr ke dni 19. 7. 2016 zesplatnila. [právnická osoba] postoupila pohledávku smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] na žalobkyni, když ke dni postoupení činila pohledávka 59 562,57 Kč. Následně žalovaný uhradil ještě částku 7 000 Kč, která byla započtena na příslušenství pohledávky. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném uhradit částku 59 562,57 Kč na dlužné jistině, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 932,11 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 630,55 Kč, úrok ve výši 11,90 % ročně z částky 59 562,57 Kč od 7. 4. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 59 562,57 Kč od 7. 4. 2020 do zaplacení. Z doplnění žaloby ze dne 18. 12. 2020 pak vyplynulo, že žalovaný měl dle smlouvy úvěr splácet bezhotovostně ve 120 splátkách po 3 972,44 Kč a dále částku ve výši 139 Kč za pojištění. Úvěr byl čerpán žalovaným na předčasné splacení jeho dřívějších závazků a část jistiny byla poskytnuta neúčelově ve prospěch běžného účtu. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, poslední splátku úvěru uhradil 21. 3. 2016 ve výši 1 186,01 Kč, banka tedy úvěr následně zesplatnila. Žalobkyně dále uvedla, že na ni byla postoupena pohledávka ve výši 60 490,18 Kč s příslušenstvím, přičemž žalovaný následně po postoupení pohledávky ve třech splátkách uhradil částku 7 000 Kč, tyto poskytnuté úhrady byly primárně započteny na smluvní úroky a zákonné úroky z prodlení, kdy následně na jistinu byla započtena částka 927,61 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Dle ustanovení § 3028 odst. 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

4. S ohledem na výše uvedené se právní vztah vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným řídí zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013) a zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013).

5. Dle ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle ustanovení § 499 obchodního zákoníku, za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

7. Dle ustanovení § 506 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazku z této smlouvy.

8. Dle ustanovení § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

9. Dle ustanovení § 524 občanského zákoníku, věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

10. Dle ustanovení § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

11. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním klienta – [název] ze dne 8. 7. 2008 soud zjistil, že [právnická osoba] (dále také„ banka“) uzavřela s žalovaným ujednání, ve kterém se banka zavázala poskytnout žalovanému částku 278 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit formou 120 anuitních řádných měsíčních splátek, které se skládají z platby jistiny, úroku, úhrady pojištění a poplatků za vedení úvěrového účtu, a to vždy k 20. dni v měsíci, počínaje dnem 20. 8.

208. Splátka jistiny a úroku činí 3 972,44 Kč a úhrada pojištění činí 139 Kč, řádná měsíční splátka tak činí 4 111,44 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 11,90 % p.a. V čl. III. smlouvy o úvěru bylo uvedeno jakým způsobem bude úvěr poskytnut, když část úvěru poskytnuta splacení tří předchozích závazků žalovaného vůči bance a zbývající část bude poskytnuta ve prospěch běžného účtu žalovaného. Dle čl. V. smlouvy o úvěru žalovaný svým podpisem vyjadřuje souhlas s pojištěním pro případ smrti, plné a trvalé invalidity a plné pracovní neschopnosti. Z čl. 182 písm. b) a čl. 183 písm. c) všeobecných obchodních podmínek vyplývá, že prodlení se splácením splátek úvěru se považuje za případ porušení smlouvy o úvěru, v takovém případě je banka mimo jiné oprávněna prohlásit svým rozhodnutím úvěr za ihned splatný a požádat klienta o jeho předčasné splacení. V sazebníku banky v sekci [název] půjčka, [název] půjček jsou uvedené jednotlivé poplatky, které se k předmětnému úvěru vztahují. Z platební historie a výpisu z úvěrového účtu č. [číslo] soud zjistil, že žalovaný dne 8. 7. 2008 čerpal celkem částku 278 000 Kč. Z platební historie pak vyplývá, že žalovaný platil splátky nepravidelně, dostával se s jednotlivými splátkami do prodlení, kdy poslední řádná splátka byla uhrazena dne 22. 2. 2016, následně pak v březnu zaplatil splátku pouze částečně dne 21. 3. 2016 ve výši 1 186,01 Kč. Dne 19. 7. 2016 pak bylo žalovanému zasláno oznámení o prohlášení úvěru za splatný, kdy mu banka oznámila, že prohlašuje jeho úvěr za splatný ke dni 19. 7. 2016 a celková částka činí 128 515,26 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přílohy č. 1 této smlouvy, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 10. 2019 a poštovního podacího archu soud zjistil, že banka postoupila pohledávku za žalovaným ve výši 61 504,02 Kč na žalobkyni. Z výpisu z úvěrového účtu č. [číslo] vyplývá, že ke dni 20. 9. 2019 činila dlužná částka 61 504,02 Kč (z toho jistina po splatnosti 60 490,18 Kč). Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 18. 11. 2019 a podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání.

12. Soud dospěl ke skutkovému zjištění, že žalovaný uzavřel s bankou ujednání, ve kterém se banka zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do částky 278 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit, zaplatit úrok ve výši 11,90 % ročně a poplatky za vedení úvěrového účtu, a to v 120 měsíčních splátkách. Dále se žalovaný zavázal v měsíčních splátkách platit i pojistné ve výši 139 Kč. Peněžní prostředky ve výši 278 000 Kč byly žalovanému poskytnuty dne 8. 7. 2008. Banka následně prohlásila úvěr za okamžitě splatný ke dni 19. 7. 2016 a poté byla pohledávka ve výši 60 490 Kč s příslušenstvím postoupena na žalobkyni.

13. Mezi bankou a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru dle ustanovení § 497 obchodního zákoníku. Bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka 278 000 Kč, a proto byl v souladu se smluvním ujednáním povinen dlužnou částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 11,90 % ročně a hradit poplatky dle sazebníku banky. Dále byl žalovaný povinen hradit pojistné ve výši 139 Kč měsíčně, když v rámci smlouvy o úvěru uzavřel s bankou i pojistnou smlouvu dle zákona o pojistné smlouvě. Jelikož žalovaný prokazatelně dlužnou částku nesplácel, postupovala banka zcela v souladu s ustanovením čl. 183 všeobecných obchodních podmínek, když úvěr z důvodu prodlení žalovaného zesplatnila. Po zesplatnění pohledávky žalovaný ještě částečně plnil, když jeho plnění bylo započteno především na smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení, na jistinu ve výši 60 490,18 Kč pak byla započtena částka 927,61 Kč. Žalovaný tak je povinen zaplatit žalobkyni, na kterou pohledávka přešla, jistinu ve výši 59 562,57 Kč a dále je povinen dle smluvního ustanovení zaplatit i úrok ve výši 11,90 % ročně, kdy tento úrok byl ke dni 6. 4. 2020 kapitalizován na částku 932,11 Kč a dále je od 7. 4. 2020 povinen zaplatit smluvní úrok ve výši 11,90 % ročně úrok až do zaplacení. Žalovaný se dostával do prodlení s plněním peněžitého dluhu, a proto je dle ustanovení § 517 odst. 2 povinen zaplatit zákonný úrok z prodlení, který byl ke dni 6. 4. 2020 vyčíslen na částku 630,55 Kč. Od 7. 4. 2020 je pak žalovaný povinen zaplatit úrok ve výši 8,05 % ročně z jistiny ve výši 595 562,57 Kč do zaplacení.

14. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalobkyně a přísluší jí proto právo na náhradu nákladů řízení. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 3 500 Kč. Zástupci žalobkyně náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 10 500 Kč. Dále zástupci žalobkyně náleží režijní paušál ve výši 900 Kč (3x300 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a výzvu k plnění. Doposud tedy činí odměna zástupci žalobkyně částku 11 400 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř. nárok, a kdy toto DPH činí 21%, a kdy se jedná o částku 2 394 Kč, pak soud přiznal žalobkyni na nákladech právního zastoupení celkem částku ve výši 13 794 Kč, kdy i se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 383 Kč se takto jedná celkem o částku ve výši 16 177 Kč 15. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.